VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Hana Černá

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Hana Černá

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Česká a moravská vína a jejich dovoz a vývoz (bakalářská práce) Vypracovala: Hana Černá Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ilya Bolotov, MBA, Ph.D.

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Česká a moravská vína a jejich dovoz a vývoz vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne. Podpis

4 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Ilyovi Bolotovovi, MBA, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce a za cenné rady, připomínky a vstřícný přístup při jejím zpracování.

5 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je analyzovat česká a moravská vína a zachytit jejich postavení na českém trhu. Bakalářská práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola obsahuje základní informace o vínu (historie, rozdělení vín, faktory ovlivňující chuť a kvalitu vín a postup při posuzování jakosti vína). Druhá kapitola se věnuje hlavním vinařským regionům v České republice. V poslední kapitole je analyzován zahraniční obchod s vínem. Jde především o spotřebu a produkci vína a zhodnocení dovozu a vývozu. Klíčová slova: víno, vinařství, dovoz, vývoz Abstract The aim of the bachelor's thesis is to analyze the Czech and Moravian wines and describe their position on the Czech market. The thesis is divided into three chapters. The first chapter contains basic information about the wine (history, wine distribution, factors affecting the taste and quality of the wines and procedure for assessing the quality of wine). The second chapter deals with the main wine regions in the Czech republic. In the last chapter is analysed foreign trade in wine. This part provides information mainly about consumption and wine production and evaluation of the import and export. Key words: wine, viniculture, import, export

6 Obsah Seznam tabulek... II Seznam obrázků... III Seznam grafů... IV Úvod Základní informace o víně Historie a původ vína Historie vinařství na našem území Charakteristika jednotlivých druhů a typů vín Rozdělení dle barvy Rozdělení dle obsahu cukru Rozdělení dle třídy a druhu Odrůdy vín Faktory ovlivňující jakost vín Vliv technologických zásahů při výrobě Nedostatky, vady a nemoci vín Podnebí Půda Hodnocení jakosti vín Hodnotící systém 100 bodový Naše vinařské regiony Vinařská oblast Morava Znojemská vinařská podoblast Mikulovská vinařská podoblast Velkopavlovická vinařská podoblast Slovácká vinařská podoblast Vinařská oblast Čechy Mělnická vinařská podoblast Litoměřická vinařská podoblast Zahraniční obchod s vínem České republiky Dovoz vína do ČR Sudové a lahvové víno Vinné hrozny, hroznová šťáva... 38

7 3.2 Vývoz vína z ČR Obchod se Slovenskem Vývoz vína do Polska Sudové a lahvové víno Vinné hrozny, hroznová šťáva Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam příloh Přílohy... 55

8 Seznam tabulek Tab. 1: Rozdělení vín dle obsahu cukru u vín... 6 Tab. 2: Rozdělení vín dle obsahu a cukru u sektů... 7 Tab. 3: Druhy jakostního vína... 8 Tab. 4: Druhy vína s přívlastkem... 9 Tab. 5: Nejběžnější odrůdy produkované na území ČR Tab. 6: Podle počtu dosažených bodů lze vína rozdělit do následujících kategorií Tab. 7: Bilance vína ve vinařských letech (tis. hl) Tab. 8: Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech (v mil. Kč) Tab. 9: Dovoz vína do ČR v roce Tab. 10: Hlavní dodavatelské země v roce Tab. 11: Dovoz vinných hroznů a hroznové šťávy do ČR v roce Tab. 12: Největší dodavatelé vinných hroznů sušených v roce Tab. 13: Dodavatelé hroznové šťávy v roce Tab. 14: Vývoz vína z ČR v roce Tab. 15: Vývoz vinných hroznů a hroznové šťávy z ČR v roce II

9 Seznam obrázků Obr. 1: Bodovací tabulka k hodnocení vín Obr. 2: Vinařské oblasti České republiky Obr. 3: Vinařská oblast Morava Obr. 4: Hodnota vyváženého vína z ČR v roce 2012/2013 podle států III

10 Seznam grafů Graf 1: Bilance vína ve vinařských letech (tis. hl) Graf 2: Výroba vína ve vinařských letech (tis. hl) Graf 3: Dovoz vína celkem: I-XII/ Graf 4: Dovoz bílého vína: prosinec Graf 5: Dovoz červeného vína: prosinec Graf 6: Dovoz sudového a lahvového vína do ČR Graf 7: Dovoz sudového vína do ČR v roce 2012/ Graf 8: Dovoz lahvového vína do ČR v roce 2012/ Graf 9: Největší dodavatelé vinných hroznů stolních v roce Graf 10: Obchod s vínem se Slovenskem Graf 11: Vývoz vína do Polska Graf 12: Vývoz sudového a lahvového vína z ČR IV

11 Úvod Vinařské moudro praví: Odrůda révy vinné je matkou vína, půda a poloha vinice je otcem vína a ročník je jeho osudem. Víno je s člověkem již od počátku jeho existence, a již v těchto dobách existoval i obchod s vínem. Stalo se pro mnohé kultury významnou komoditou a na svém významu v průběhu staletí nijak neztratilo. České a moravské víno má letitou tradici a přes mnohá staletí se mu podařilo uchovat svou výjimečnost a kvalitu. To je také dáno specifickým charakterem vína, jenž umožňuje v danou dobu a v daném místě vzniknout vínu neopakovatelné kvality. Česká republika a zejména vinice na Moravě mají velkou přednost v obrovské odrůdové rozmanitosti vín. Moravská vína získávají čím dál větší respekt u nás i v zahraničí. Ve srovnání s jinými zeměmi mají tuzemští vinaři k dispozici velký výběr odrůd pro výrobu zajímavých aromatických vín bílých i červených. Cílem této bakalářské práce je analyzovat česká a moravská vína a blíže zachytit jejich postavení na českém trhu. Produkce ročníku 2013 je již bezpečně ve sklepích vinařů. Tudíž jsem si k této práci položila tři otázky. Produkce a spotřeba vína na českém trhu roste či klesá? Dovoz a vývoz vín na českém trhu celkově roste či klesá? Jak tomu bylo právě v roce 2013? Na základě zjištěných informací se pokusím tyto otázky vyřešit a následně zhodnotím situaci na českém trhu s vínem. K této analýze využiji informace týkajících se minulých let až do roku Svou práci jsem rozdělila do tří kapitol, z nichž první kapitola uvádí základní informace o vínu, další dvě se věnují vinařským oblastem a ekonomické analýze českého trhu s vínem. První kapitola, která je věnována základním údajům o víně, obsahuje podrobné objasnění historie a původu vína, charakteristiky jednotlivých druhů a typů vín, faktory ovlivňující chuť a kvalitu vín a v neposlední řadě hodnocení a postup při posuzování jakosti vína. Druhá kapitola se věnuje hlavním vinařským regionům. Jde o území vymezené geograficky (pěstitelská oblast stanovená dle legislativy EU), na kterém je povoleno pěstovat vinnou révu pro výrobu vína. Jednotlivé vinařské oblasti provádí 1

12 v České republice příslušný vinařský zákon. Tento vinařský zákon stanovuje seznam odrůd vinné révy, které se v jednotlivých vinařských oblastech smějí pěstovat. V první části stručně charakterizuji vinařskou oblast Morava a v té druhé vinařskou oblast Čechy. V poslední kapitole analyzuji zahraniční obchod, bilanci s vínem ve vinařských oblastech, spotřebu a produkci vína a samozřejmě zhodnotím dovoz a vývoz vín. K získání informací na téma Česká a moravská vína a jejich dovoz a vývoz jsem využila z velké části zdrojů ze stránek Ministerstva zemědělství. Jako hlavní zdroj mi posloužily situační a výhledové zprávy révy vinné a zprávy o trhu vína vydaných tržním informačním systémem České republiky. 2

13 1. Základní informace o víně Žádná rostlina není tak spjata s člověkem a jeho kulturou jako vinná réva. Tam, kde ji odedávna pěstují, vytváří společně nejen krajinu, ale také proniká do písní, zvyků, básní dokonce i výtvarného umění. 1.1 Historie a původ vína Časově zařaditelné doklady o výrobě vína pocházejí u období před 7 až 10 tisíci lety z míst, jako jsou turecký Batal Hüjük, syrský Damašek, libanonský Byblos nebo Jordánsko a v neposlední řadě Gruzie a Arménie, které mnozí považují za skutečnou pravlast vína. 1 Starobylost vinné révy vyplývá i z první knihy bible Genesis (9,20), kdy první věcí, kterou učinil praotec Noe, jenž jediný se svou rodinou přežil potopu světa, po vysušení země a uzavření smlouvy s Bohem, bylo, že obíraje se zemí, začal dělati vinice. Podle Bible přistál Noe na hoře Ararat, která se nachází na pomezí Turecka a Arménie v předhůří Kavkazu. A tudíž biblický příběh, lidová tradice a archeologické nálezy se setkávají v oblasti Gruzie. Nakonec i samotný výraz víno pochází s gruzínského gvino. 2 Předpotopní existence révy vinné má i vědecký základ. Již člověk mladší doby kamenné sbíral plody plané vinné révy a zajisté poznal i opojné účinky zkvašené šťávy z bobulí. Z doby před šesti tisíci lety jsou další potvrzené nálezy na území Íránu nebo Afghánistánu a nejspíš i ve východní Číně o pěstování vinné révy. Jedním z mnoha nálezů archeologické expedice v Íránu, uskutečněné v polovině našeho století, byl i džbán s úzkým hrdlem, na jehož dně byla bizarní nažloutlá usazenina. Po důkladné analýze se zjistilo, že obsahuje kyselinu vinnou v množství, které se vyskytuje jedině ve vinných hroznech, a terebintovou pryskyřici, jíž se ve starověku až po éru Římanů užívalo ke konzervaci vína. Džbán byl prokazatelně zhotoven mezi lety 5400 a 5000 před naším letopočtem. Nejstarší nalezené víno je tudíž plných sedm tisíc let staré 1 KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN KRAUS; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. Encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, s. ISBN

14 a Sumerové z oblasti, kterou v dnešní době prochází hranice mezi Íránem a Irákem, jsou prozatím nejstaršími zjištěnými vinaři. Můžeme tedy říci, že vinná réva doprovází člověka od počátku jeho existence a víno jako nápoj je spojeno se vznikem civilizace. 3 Réva se dále rozšířila do mnoha jiných oblastí. Do Egypta, Sýrie, Babylónie, Číny, Palestiny a také do Řecka. Například v Egyptě faraóni věřili, že víno je darem OSIRISE - boha kvetoucí vinice. Réva byla pěstována na březích Nilu. O vyspělosti vinařství v Egyptě se zachoval nespočet dokladů. Byly nalezeny amfory, což jsou džbány z pálené hlíny, na kterých je uveden ročník vína, jeho kvalita, původ a dokonce i vedoucí vinice. Z hieroglyfu bylo zjištěno, že se pěstovalo již několik, asi 6-8 odrůd. Z Kréty a starého Řecka se vinařství rozšířilo dále do Itálie, Španělska, Černomoří. Dědicové řecké kultury, Římané, převzali jejich révu i vína. Rozšířili pěstování vinné révy po celé své ohromné říši a tak se nejspíše dostalo víno i k nám Historie vinařství na našem území Vše začalo mezi lety , kdy římský Císař Probus nechal vysadit první vinice na kopci pod Pálavou. Tento fakt potvrdily vykopávky v roce 1926 a nalezení vinařského nože u obce Mušov. 5 Později ke značnému rozšíření vinic na našem území došlo v období Velkomoravské říše v 9. a 10. století našeho letopočtu. Podle pověsti byl první historicky známý přemyslovský kníže Bořivoj v roce 875 u příležitosti oslav narozeného syna obdarován moravským knížetem Svatoplukem sudem skvělého moravského vína. Ludmila okusila na žádost svého manžela dovezeného vína a požádala Bořivoje, aby dal zhotovit kamennou nádobu, nalila do ní vína a postavila na oltář bohyně úrody Krosyny. Víno jí natolik nadchlo, že začala pěstování révy vinné podporovat. 6 3 KRAUS; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. Encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, s. ISBN Svět vína: Historie vinařství. [online]. [cit ]. Dostupné z: 5 Víno z Jižní Moravy: Historický vývoj vinařství [online]. [cit ]. Dostupné z: 6 KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN

15 Rozkvět vinařství nastává za vlády Karla IV., který dal do Čech přivézt vinnou révu z Burgundska a Porýní. V jeho době byla některá města, především Praha a Brno, v oblasti obchodování s vínem na vysoké evropské úrovni. V Karlových šlépějích kráčel také jeho nejstarší syn Václav IV. Další rozšiřování následovalo jak za Jiřího z Poděbrad tak i Vladislava Jagellonského. Postupně se vyvíjí i vinařská legislativa - úřad perkmistra, gruntovní knihy, viniční řád atd. 7 Další rozmach nastává po třicetileté válce, který je přibrzděný až v 18. století. Měšťané se věnovali více obchodu a řemeslům. V průběhu 19. století přispěl k úpadku rozvoj pivovarnictví, stoupající dovoz zahraničních vín a v neposlední řadě choroby révy vinné. Dvacáté století přináší první vinařský zákon a kolísání velikosti ploch vinic Charakteristika jednotlivých druhů a typů vín Víno vzniká alkoholickým kvašením rmutů nebo moštů získaných z hroznů vinné révy. Pojem révové víno odlišuje toto víno v případě potřeby od vín ovocných. Rozlišujeme různé druhy vín, které dělíme podle mnoha parametrů. Hlavně podle barvy a to se vína dělí na bílá, červená a růžová. Podle obsahu cukru a tudíž chuti rozlišujeme pak suchá až sladká vína. Potom také podle odrůdy, stáří vína, technologie výroby a vyzrálosti vína. U nás a téměř ve všech vinařských oblastech světa se víno třídí dle zákona na stolní, zemské, jakostní a víno s přívlastkem. Dále na víno šumivé, perlivé, likérové či aromatizované Rozdělení dle barvy 10 Základní a také nejpoužívanější členění vín je podle jejich barvy. Dle barvy dělíme vína na tři druhy a tedy na víno bílé, červené. 7 Prodej vína: O víně, Třídění vína [online]. [cit ]. Dostupné z: 8 Prodej vína: O víně, Třídění vína [online]. [cit ]. Dostupné z: 9 KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN Naše sklepy: Rozdělení vín dle barvy. [online]. [cit ]. Dostupné z: 5

16 Bílé víno Bílá vína je možné vyrobit z bílých, růžových, červených nebo i modrých hroznů révy vinné. Základní výrobní surovinou je rmut (narušené slupky hroznů). Během výroby se rmut okamžitě lisuje a získá se čistý mošt ke kvašení. Pevné zbytky po lisování hroznů se nazývají matoliny. Vína vyráběna z červených či modrých hroznů se nazývají klaret. Růžové víno Růžové víno (rosé) má barvy od lososových odstínů, meruňkové, až po růžové odstíny. Růžová vína se nejčastěji vyrábí krátkým kvašením rmutu z modrých odrůd na slupkách a následně zpracováním stejnou technologií jako u bílého vína nebo bez nakvášení. Červené víno Červená vína se vyrábí pouze z modrých odrůd hroznů révy vinné obsahující červené barvivo, a to nakvášením nebo jejich tepelným zpracováním. Rmut se nechává dlouho kvasit na slupkách. Kvašení probíhá delší dobu a za vyšší teploty než tomu je u bílého vína. Zůstává v kontaktu s kvasící šťávou a z toho důvodu jsou v červeném víně zastoupeny třísloviny a léčivá látka resveratrol Rozdělení dle obsahu cukru Jiný způsob dělení vína je dle obsahu cukru. Obsah zbytkového cukru naleznete na každé láhvi vína. Obsah cukru rozlišujeme u vín a u sektů, viz tabulky č. 1 a 2. Tabulka 1: Rozdělení vín dle obsahu cukru u vín Označení suché polosuché polosladké sladké Obsah zbytkového cukru (g cukru / litr) 4 g 4,1 12 g 12,1 45 g více než 45 g Zdroj: vlastní zpracování (citováno ). 6

17 Tabulka 2: Rozdělení vín dle obsahu a cukru u sektů Obsah zbytkového cukru Označení Synonymum (g cukru / litr) 3 přírodně tvrdé brutnature 0 8 zvláště tvrdé extra brut nižší než 15 tvrdé brut zvláště suché extra sec suché sec polosuché demi-sec více než 50 sladké doux Zdroj: vlastní zpracování (citováno ) Rozdělení dle třídy a druhu V neposlední řadě členíme vína na stolní, jakostní, vína s přívlastkem, šumivá, perlivá, likérová a také aromatizovaná vína. Stolní víno Stolní víno smí být vyráběno pouze z hroznů sklizených na území České republiky, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti (hrozny s cukernatostí 10 stupňů mohou být zpracovány na základě zvláštního povolení Ministerstva), nebo rmutu, moštu či vína získaných z hroznů odrůd moštových a odrůd registrovaných jako stolní. Při výrobě je možno zvýšit cukernatost přidáním cukru do moštu. Je to nejnižší kategorie vín. Na etiketě nesmí být uváděna odrůda, ročník vína, oblast, podoblast, viniční trať ani zeměpisný údaje. Většinou jsou to lehká a méně extraktivní vína. 11 Zemské víno Zemské víno je v podstatě vyšší kategorií vín stolních. Na etiketě smí mít uvedenou odrůdu pouze tehdy, je-li ve víně zastoupena minimálně 85% podílem. Jestli je víno získané z více odrůd, pak na etiketě je povoleno mít vyjmenovány pouze tři a to za předpokladu, že jsou ve víně zastoupeny minimálně 15% podílem. Musí být vyrobeno pouze z tuzemských sklizených hroznů na vinici pro jakostná víno dané oblasti nebo z povolených odrůd. Cukernatost hroznů musí dosáhnout nejméně 11 Best-wine: Rozdělení vín. [online]. [cit ]. Dostupné z: 7

18 14 stupňů přírodní cukernatosti. Na rozdíl od stolního vína etiketa smí obsahovat ročník vína, zeměpisné označení, odkud hrozny pocházejí. Dále může být také označeno odrůdou vína, ze které bylo vyrobeno. 12 Jakostní víno Jakostní víno je vyráběno ve dvou druzích. Musí být inspekcí zatříděno jako odrůdové nebo známkové, viz tabulka č. 3. Vyrábí se z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech ČR, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo ze rmutu, moštu z těchto hroznů. Na etiketě jakostního vína je již název vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu. Dále může obsahovat podoblasti, obce, viniční tratě. 13 Tabulka 3: Druhy jakostního vína odrůdové jakostní víno známkové jakostní víno musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu smí být vyráběno smísením odrůdových jakostních vín Zdroj: vlastní zpracování (citováno ). Jakostní víno s přívlastkem Smí se vyrábět pouze z hroznů, rmutu nebo hroznového moštu maximálně tří odrůd, jejichž hrozny byly sklizeny ve vinicích jedné vinařské podoblasti. Výroba vína musí probíhat ve stejné vinařské oblasti, odkud odrůdy pocházejí. U těchto vín se nesmí v žádném případě zvyšovat cukernatost a tím jejich obsah alkoholu. Na základě ověření odrůdy původu, cukernatosti a hmotnosti musí být víno zatříděno inspekcí jako víno jakostní s přívlastkem. Podle naměřené cukernatosti jsou vína začleněna do několika kategorií kabinetní víno (neboli kabinet), pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové a slámové víno, viz tabulka č KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN Svět vína: Jakostní víno. [online]. [cit ]. Dostupné z: 14 KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN

19 Tabulka 4: Druhy vína s přívlastkem kabinet vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti pozdní sběr vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti výběr z hroznů vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti výběr z bobulí výběr z cibéb ledové víno slámové víno vyrábí se z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti vyrábí se z bobulí napadených plísní šedou (Botrytis cinerea), nebo z přezrálých seschlých bobulí, které dosáhly nejméně 32 stupňů přírodní cukernatosti vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 6 C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti Zdroj: vlastní zpracování (citováno ). Šumivé víno Většinou se pro výrobu těchto vín používá směsí několika odrůd pro docílení harmonické chuti. Šumivé víno se vyrábí ze stolního vína, které dosáhlo 8,5 % objemových alkoholu prvotním nebo druhotným kvašením vín v uzavřených nádobách. Jsou známa jako vína šampaňská nebo sekty. Jakostní šumivý víno neboli sekt je vyráběno z domácí nebo dovezené suroviny. Celková výrobní doba při kvašení v tancích musí být 60 dní a při kvašení na lahvi 9 měsíců. Obsah alkoholu musí dosáhnout celkem 10% objemových a přetlak musí být 0,35 MPa. Stejné podmínky musí splňovat aromatické jakostní šumivé víno získávané prvotním kvašením z aromatických odrůd. Dále máme jakostní šumivé víno stanovené oblasti, které se vyrábí z jakostních odrůdových vín pouze v rámci jedné vinařské oblasti. Vína zrají 9

20 6 měsíců v tanku nebo 9 měsíců v lahvi. Totožné podmínky platí i pro výrobu pěstitelského sektu, přičemž jeho produkce probíhá jen u jednoho pěstitele. Pro tyto vína se používají specielní sektové lahve se silnějšími stěnami, k uzavření se používají zátky typické pro šumivá vína. Zátky jsou pak zajištěny drátěnou agrafou, která plní funkci pojistky proti uvolnění zátky. 15 Perlivé víno Jeho výroba je z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitým za chladu. Také lze vyrobit kvašením v uzavřených nádobách. Tato vína jsou méně alkoholická a vzhledem k odlišnému postupu výroby nesmějí být označována jako sekt, vždy se musí jednat o perlivé víno. Přetlak v lahvi musí při teplotě 20 C dosahovat 0,1 až 0,25 MPa. Musí vykazovat nejméně 9 % objemových alkoholu a z toho nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu. Perlivá vína jsou svěží a snadno pitelná. 16 Likérové víno Jakostní likérové víno musí obsahovat 15-22% objemových skutečného obsahu alkoholu a minimálně 17,5 % objemových celkového obsahu alkoholu. Likérová vína mohou být vyrobena z moštu, ze směsi hroznového moštu a vína, z jakostních vín i vinného destilátu, a to ve vinařské oblasti původu hroznu. 17 Aromatizované víno Aromatizované víno se vyrábí z vína nebo hroznového moštu spolu s vodou, nejvýše však 15 %. Víno se aromatizuje pomocí přírodních aromatických látek, povolených aromatických extraktů, aromatických bylin nebo koření. Lze použít také povolené přídatné ochucující látky. K doslazení je možné použít sacharózu či hroznový mošt. Přírodní líh se používá k doalkoholizování tak, aby skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku dosahoval nejméně 14,5 % a nejvýše 22 % objemových. Aromatizované víno můžeme rozdělit na Vermut a Americano. Vermut se používá, 15 KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN Svět vína: Perlivé víno. [online]. [cit ]. Dostupné z: 17 KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN

21 když aromatizace byla provedena aromatickými látkami získanými z pelyňku a oslazeno bylo karamelizovaným cukrem, sacharózou či hroznovým moštem. Americano je hořké aromatizované víno mající specifickou hořkou chuť. Pomocí povolených přísad je možný dosáhnout žlutého nebo červeného nádechu Odrůdy vín Odrůda je nejvýraznějším faktorem chuti vína. Každá odrůda je něčím specifická. Odlišují se od sebe velikostí bobulí, vzhledem slupky, barvou i poměrem kyselin k cukru. Čím menší je plod, tím je jeho chuť a vůně koncentrovanější. Odrůdy vinné révy můžeme dělit podle řady kritérií, nejčastěji se třídí podle místa vzniku do tzv. geograficko-ekologických skupin a podle použití. Podle použití se odrůdy vína dělí na moštové odrůdy, které jsou určeny hlavně pro výrobu moštu a vína. Je u nich kladen důraz na vysoký obsah aromatických látek. Dále víno dělíme na stolní odrůdy, které jsou určeny k přímé konzumaci. Mají většinou velké a sladké hrozny s pevnou dužinou. V neposlední řadě tzv. podnožové odrůdy. Tyto odrůdy se používají jako podnože pro sazenice běžných odrůd vinné révy. U nich je důležitá odolnost, na přizpůsobení se konkrétním půdním podmínkám a na vhodné předpoklady pro štěpování. Moštové odrůdy se dále dělí na odrůdy určené pro výrobu bílých vín (bílé a červené odrůdy) a na odrůdy určené k výrobě červených vín (modré odrůdy). Nejběžnější odrůdy v České Republice, viz tabulka č Evinice: O víně, Dělení vín. [online]. [cit ]. Dostupné z: 19 Naše sklepy: Vše o vínu [online]. [cit ]. Dostupné z: 11

22 Tabulka 5: Nejběžnější odrůdy produkované na území ČR Odrůdy bílých vín Odrůdy červených vín Stolní odrůdy Aurelius Agni Arkadia Auxerrois Alibernet Diamant Děvín André Chrupka bílá Hibernal Ariana Chrupka červená Chardonnay Cabernet Moravia Julski biser Irsai Oliver Cabernet Sauvignon Olšava Kerner Cerason Panonia Kincse Lena Domina Pola Malverina Dornfelder Vitra Müller Thurgau Frankovka Muškát moravský Fratava Muškát Ottonel Laurot Neuburské Merlot Pálava Modrý Portugal Rinot Neronet Rulandské bílé Rubinet Rulandské šedé Rulandské modré Ryzlink rýnský Sevar Ryzlink vlašský Svatovavřinecké Sauvignon Zweigeltrebe Sylvánské zelené Tramín červený Veltlínské červené rané Veltlínské zelené Veritas Vrboska Zdroj: vlastní zpracování (citováno ). 12

23 1.3 Faktory ovlivňující jakost vín Víno je živý organismus, který se pořád vyvíjí. Jako každý jiný organismus je i víno vystaveno fyzikálním a chemickým útokům. Musí čelit řadě mikroorganismů, které mohou způsobit ve víně změny, přestože nejsou pouhým okem viditelné. Správnou technologií, čistotou a důkladným ošetřováním vína předcházíme vzniku nežádoucích změn vína Vliv technologických zásahů při výrobě Využíváním moderních technologických a hygienických postupů se kvalita vína neustále zvyšuje. Vyšší stabilitu zajišťují i nové ochranné prostředky používané ve sklepech i na vinicích. Jedním z hlavních předpokladů vyrábění jakostních vín je rychlé zpracování zdravých hroznů na mošt bez zbytečného provzdušování. Při zpracování nedozrálých hroznů vína se stále zelenými třapinami mohou způsobit potíže, neboť mohou dodat vínu chuť po třapinách či dokonce po chlorofylu. Dalším zásahem je kvašení moštů. To má probíhat při teplotách maximálně do 20 C. Při vyšších teplotách mohou při bouřlivém kvašení unikat z vína nejjemnější aromatické látky Nedostatky, vady a nemoci vín Některá vína jsou odsouzená k nedostatečné kvalitě již při sběru hroznů. Vysoký výnos, nahnilé, nezralé či jinak nevhodné hrozny jsou zhoubou pro jeho další vývoj. Nedostatky vína se od běžné jakosti vín projevují různými vlastnostmi. Vyskytují se při zpracování méně jakostních, nezralých hroznů či jako dopad nepatřičné technologie. Většina nedostatků se projevuje v chuti nebo ve vůni. Za následek hrubší chutě či vyšší barvy může vysoká kyselost, nízký obsah alkoholu, nízký obsah extraktu nebo vyšší obsah tříslovin. U červených vín se vyskytují tyto nedostatky méně často než u vín bílých Zdroj: Časopis WINE& Degustation. Číslo 11, listopad KRAUS; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. Encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, s. ISBN KRAUS; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. Encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, s. ISBN

24 Mezi vady vína patří zákaly způsobené chemickými pochody při vyšším obsahu bílkovinných látek nebo těžkých kovů ve víně. Mezi nejznámější patří černý zákal způsobený vyšším obsahem železa (především u červených vín). Dále bílý zákal zapříčiněn vysrážením železa s fosfáty tvořící zákal z bílých vloček nebo krystalický zákal, se kterým se můžeme setkat již při nákupu vína vznikajícím vysrážením vinného kamene, který je ale neškodný. Tato vada je spíše estetická. Vzniká většinou při náhlých teplotních rozdílech. Vysrážené krystaly souhrnně nazývaný vinný kámen dokazují, že víno není pančované. Nicméně chuť ani aroma nejsou ovlivněny. Z vína se vinné kameny odstraňují filtrací. 23 K jiným neopomenutelným vadám patří hnědnutí vína a změny příchutě. Může to být příchuť i pach po plísni kvůli styku vína se zplesnivělým nářadím, příchuť po korku vznikající důsledkem použití vadné korkové zátky, kovová příchuť při vyšším obsahu kovů či varná příchuť vznikající při nešetrné pasteraci vína a spousty dalších nepříjemných příchutí a vad. 24 Choroby (nemoci) vína nejčastěji vznikají činností mikroorganizmů a prakticky úplně znehodnotí víno. Stává se nepoživatelným. Navíc velmi snadno dokáže infikovat i víno zdravé, a proto je důležité předcházet vzniku chorob. Mezi nejrozšířenější nemoci vína patří octovatění způsobující octové bakterie, které přeměňují alkohol na kyselinu octovou. Nejvíce náchylná vína k octovatění jsou ta s nízkým obsahem alkoholu a vína uložená v neplných nádobách, kam se dostane vzdušný kyslík. Dále mezi choroby vína lze zařadit myšinu. Nemoc způsobená mléčnými bakteriemi Lactobacillus cellobius společně s kvasinkami Brettanomyces bruxelensis. Pachuť myší moči je bohužel často postřehnutelný až v dochuti. Nepříjemná nahořklá chuť. Mezi další možné nemoci můžeme zařadit křísovatění vína, mléčné a manitové kvašení, slizovatění neboli vláčkovatění vína a v neposlední řadě zvrhnutí neboli hořknutí vína a změna barvy na hnědou Zdroj: Časopis WINE& Degustation. Číslo 11, listopad KRAUS; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. Encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, s. ISBN Zdroj: Časopis WINE& Degustation. Číslo 11, listopad

25 1.3.3 Podnebí Podnebí nelze měnit, proto je velice zásadní zvolit pečlivě území s vhodnými podmínkami. Různé odrůdy révy jsou přizpůsobené na odlišné podmínky, ale přesto mají něco společného. K dobrému růstu je vždy potřeba teplo, světlo a srážky. Teplota nižší než 10 C je příliš studená. Ideální je celoroční průměr mezi C. Světlo je nutné a zároveň nezbytné pro fotosyntézu, ale mnohem důležitější je kvůli teplu. Minimum slunečního svitu potřebného k vegetačnímu cyklu vinné révy je 1300 hodin. Co se týče srážek, slabý déšť několik dní před sklizní smývá z hroznů postřiky, což je přínosné pro správný růst vinné révy. Kdežto silné deště způsobují praskání bobulí a umožňují infekci houbami Půda Réva vinná je na půdní typ celkem nenáročná a lze ji pěstovat téměř všude, kde je dobré provzdušení půdy, dostatečná vlhkost a vhodné zásoby minerálních živin. Přesto má půda pro révu zásadní význam. Rozprostírá se v ní hlavní část jejího kořenového systému. Hlavní kořen proniká do podloží a zároveň ovlivňuje odvodnění. Réva reaguje významně na mechanické složení půdy, obsah minerálních látek a hloubce kořenového systému. Pěstování vinné révy je vhodný na půdě s prostupným podložím, které dobře zadržuje vodu. To je pro révu velmi podstatné, protože preferuje sucho, ale také potřebuje mít přístup k vláze Země vína: O víně [online]. [cit ]. Dostupné z: 27 Země vína: O víně [online]. [cit ]. Dostupné z: 15

26 1.4 Hodnocení jakosti vín 28 K posouzení a hodnocení vína je zapotřebí mít dostatek zkušeností a odborných znalostí. Člověk musí být dobře vybaven skvělými smysly, chuťovou a čichovou pamětí, jež umožňuje určité porovnání s víny stejného typu. Do procesu klasifikace tak logicky vstupují atributy jako vzhled, vůně a chuť. Skutečnou jakost vína, a zda je vůbec víno vhodné ke konzumaci, lze zjistit pouze smyslovým neboli senzorickým posouzením jeho jednotlivých vlastností i celkového charakteru. Jejich posouzení nám ukáže nejen jakost vín, ale i případné nedostatky a vady. Vzhled vína U vzhledu si všímáme čistoty, čirosti a barvy vína. V dnešní době je čistota už zajištěna technologickými postupy. Absolutně čiré víno musí být bez jakéhokoliv zákalu. U vín vyrobených tradičním způsobem je možné očekávat drobný zákal, který však nemá na jakost vína žádný vliv. Silnější zákaly mohou poukazovat na různé vady a nedostatky vína. Co se týče barvy, tak především u červeného vína si všímáme zabarvení. Obecně se dá říct, že čím tmavší barva, tím starší a zralejší víno. Bílá vína se vyznačují rozsáhlou škálou odstínů barev od velmi světlé po jantarově žluté barvy. Podle barvy se dá určit charakter i stav vína. Vůně vína, aróma, buket Vůně je jedním z nejdůležitějších aspektů při posuzování a hodnocení jakosti vína. U vůně se zaměřujeme čistotu, intenzitu a kvalitu vína. V první řadě vůně by měla být čistá, intenzivní a typická pro révové víno. Může se stát, že ve vůni vína objevíme známky květin nebo ovoce. Vína vyrobená z pozdních sklizní mají nejkrásnější a nejaromatičtější vůni. Charakteristické pro mladá vína ke svěží vůně s odrůdovým rysem. Starší jakostní vína jsou významná příjemným kvasným buketem. Jestliže víno voní po octu, značí to octování vína nebo jiné nečisté i bakteriální kvašení vína. 28 KRAUS; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. Encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, s. ISBN

27 Chuť vína U chuti rozlišujeme především čtyři hlavní znaky. Zda je víno sladké, slané, kyselé či hořké. Všechny tyto chutě se dají rozpoznat na určitých místech v ústech. Přestože se na první pohled může zdát, že slaná chuť u vína je atypická, není tomu tak. Způsobují to minerální soli z půdy. Naopak sladkou chuť způsobuje zbytkový cukr a hořkou chuť může zapříčinit vysoký obsah tříslovin. Velmi důležitou roli hraje také množství kyselin. S malým obsahem kyselin víno působí fádně, nevýrazně, kdežto s vysokým obsahem je víno příliš kyselé, tvrdé a trpké. Chuť vína musí být čistá a harmonická Hodnotící systém 100 bodový Víno je objektivně hodnoceno pouze tehdy, jestliže ho posuzuje několik degustátorů. V současné době se používají ve světě prakticky pouze 4 systémy hodnocení, z nichž převládá 100 bodový systém v různých modifikacích, viz obrázek č Obr. 1: Bodovací tabulka k hodnocení vín Zdroj: MORAVSKÁ, Moravská a česká vína: průvodce ročníkem 2001 a jeho hodnocení. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2003, 195 s. ISBN MORAVSKÁ, Moravská a česká vína: průvodce ročníkem 2001 a jeho hodnocení. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2003, 195 s. ISBN

28 Podle počtu dosažených bodů sečtených podle hodnotící tabulky vín lze vína rozdělit do následujících kategorií, viz tabulka č. 6. Tabulka 6: Podle počtu dosažených bodů lze vína rozdělit do následujících kategorií vynikající víno velmi dobré víno dobré víno průměrné víno < 61 podprůměrné víno Zdroj: MORAVSKÁ, Moravská a česká vína: průvodce ročníkem 2001 a jeho hodnocení. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2003, 195 s. ISBN (citováno ). Hodnocení vín probíhá tzv. slepou ochutnávkou, kdy hodnotící komise nemá k dispozici žádné údaje mimo druhů vína tj. odrůdy a přívlastku. Vína jsou odkryta až po konkrétním hodnocení vzorků MORAVSKÁ, Moravská a česká vína: průvodce ročníkem 2001 a jeho hodnocení. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2003, 195 s. ISBN

29 2. Naše vinařské regiony Mezi světově nejznámější vinařské oblasti bezpochyby patří Francie, Itálie, Portugalsko či Argentina. Nicméně i naše moravská vína mohou konkurovat jiným zemím díky jedinečné a vynikající kvalitě získané přímo od našich vinařů. Pěstování vinné révy neodlučitelně patří k České republice. Máme právě dvě hlavní vinařské oblasti. Dělíme je na vinařskou oblast Čechy a vinařskou Morava. Tyto oblasti dělíme na podoblasti, které dále členíme na vinařské obce, viz obrázek č. 2. Obr. 2: Vinařské oblasti České republiky Zdroj: VinPlanet: Vinařské oblasti České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: Vinařské obce jsou součástí šesti podoblastí, které zase patří do jedné z dvou vinařských oblastí. Před vstupem do EU měla Česká republika šestnáct vinařských oblastí. Nyní rozpoznáme jen dvě, Českou a Moravskou (kdysi samostatné vinařské regiony) Vebrovo: Naše vinařské oblasti. [online]. [cit ]. Dostupné z: 19

30 2.1 Vinařská oblast Morava Moravské vinařství se dědí po generacích. Veškeré tradice i zkušenosti. Vinařská oblast Morava zahrnuje cca 96 % ploch registrovaných vinic v České republice. Na Moravě, s pěstitelskou oblastí o celkové rozloze hektarů, dozrává zdaleka největší část vína země, především jižně od Brna. Vinice se rozprostírají od poklidných pahorků Pálavy až 110 km východně od Znojma. 32 Jižní Morava je podle legend i archeologických pramenů místem s nejstarší vinohradnickou a vinařskou tradicí u nás. V době, kdy Římané ovládli Jižní Moravu, tu vzkvétaly vinice a tehdejší obyvatelé se mohli radovat z vína. Nakonec podle legendy byla Morava také inspirací pro budoucí české vinaře, když velkomoravský kníže Svatopluk nechal poslat sud dobrého moravského vína knížeti Bořivojovi a kněžně Ludmile na oslavu narození jejich syna, budoucího otce patrona českých vinařů svatého Václava. 33 Vinařská oblast Morava je taková oblast, která obsahuje schválená území pro pěstování révy vinné v prostoru historické země Morava. Celá jižní Morava si zaslouží nazývat se vinařským krajem. Ve skutečnosti je moravská vinařská oblast rozdělena do čtyř podoblastí znojemská, mikulovská, velkopavlovická a slovácká, viz obrázek č. 3. Přestože u nás je i oblast česká v severních Čechách, nemůže zcela moravské oblasti soupeřit v kvalitě ani kvantitě. 34 Moravská vína jsou v České republice rovnoměrně zastoupena v produkci vín bílých, červených a rosé (růžová). K nejznámějším lze zařadit Ryzlink, Muškát, Pálava, Rulandské šedé, Rulandské modré, Tramín červený, Modrý Portugal, Frankovka, Veltlínské zelené a spousta dalších. 32 JOHNSON, Hugh a Jancis ROBINSON. Světový atlas vína. Vyd. 2., upr., V Euromedia Group 1. Překlad Eva Císlerová. Praha: Knižní klub, 2009, 400 s. ISBN KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN Víno-info: Informace o víně [online]. [cit ]. Dostupné z: 20

31 Obr. 3: Vinařská oblast Morava Zdroj: Víno na Váš stůl: Vinařské oblasti [online]. [cit ]. Dostupné z: Znojemská vinařská podoblast Znojemská podoblast leží ve stínu Českomoravské vrchoviny. V okolí města Znojma se táhnou prvotřídní viniční polohy od Kraví hory až na jih směrem na Hnánice se štěrkovým podložím překrytým místy spraší, případně i s půdami jílovitými. Od severozápadu jsou chráněny zalesněnými návršími. Na jihu na hranicích s Rakouskem se táhne množství pozoruhodných viničních poloh přes Vrbovec, který je největší vinařskou obcí v oblasti. Dále Ječmeniště, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou. Na sever od Znojma se nachází Přímětice, kde byl v 18. Století vybudován jezuitský křížový sklep pro uchovávání desátkového vína. Ve střední části Znojemska leží pár význačných viničních celků na Únanovce a Jevišovice s proslulými vinnými sklepy v Lehovicích. V severní části jsou roztroušeny vinice po příhodných jižních svazích okolo Horních Dunajovic, Hostěradic, Bohutic, Olbramovic, Jezeřan, Rybníků a dalších. 35 Znojemsko je význačnou oblastí pro pěstování Ryzlinku rýnského a Veltlínského zeleného. Je hlavní oblastí bílých aromatických odrůd Müller-Thurgau, Rulandskému bílému, Rulandskému šedému a Chardonnay. Z nových odrůd pak pro význačně 35 KRAUS; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. Encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, s. ISBN

32 aromatickou odrůdu Pálava. Na chudších půdách v prvotřídních místech si získal významné postavení znojemský Sauvignon. Pozadu ale rozhodně není ani Muškát moravský. Aromatické látky bílých vín se na keřích révy příznivě vytvářejí ve vyšší nadmořské výšce viničních tratí, které jsou vystaveny neustálému slunečnímu záření a občasnému vpádu studeného vzduchu z Českomoravské vrchoviny. Zásluhou těchto podmínek tu hrozny zrají pomaleji, přesto do vysoké kvality a aromatičnosti. 36 Nejrozšířenější červené víno je Svatovavřinecké. V Příměticích u Znojma je největší křížový sklep na světě. Archiv vín s nejstaršími vzorky v České republice je naopak v Jaroslavicích Mikulovská vinařská podoblast Vinařská podoblast Mikulov se nachází ve vinařské oblasti Morava v jihomoravském kraji a leží na spojnici Brno Vídeň. Mikulov, který dal dnešní vinařské podoblasti jméno, se brzo stal jedním ze čtyř významných vinařských středisek. Plocha vinic v Mikulově kolísá mezi až 4000 hektary. 38 Mezi nejvýznamnější vinařská střediska v této oblasti jsou bezpochyby Mikulov a Valtice. Vinařské město Valtice leží na hranici s Rakouskem. Víno z Valtic se v minulosti dodávalo především do Vídně, Slezska, Vratislavi a také do Prahy. Vzhledem k obrovskému rozsahu vinic byly v tomto městě zřízeny dva unikátní sklepy, a to Zámecký a Křížový sklep. Ve sklepích vše připomíná tradici, vše voní vínem. Ve Valticích dodnes působí naše nejstarší vinařská škola. Dominantou této vinařské oblasti je Pálava, chráněná krajinná oblast s vápencovými výběžky, která zve k výletům do přírody a k pozastavení v soukromých sklepích či četných vinárnách na dobrém vínu. Své význačné postavení co se týče velikosti plochy vinic, získaly také obce Dolní Dunajovice, Pavlov a Sedlec. Menšími vinařskými obcemi, které si však v průběhu času oblíbila řada lidí i významných osobností, jsou Perná, Popice, Bulhary, Novosedly, 36 KRAUS; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. Encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, s. ISBN Naše sklepy: Vše o víně, sklepech, sklípcích a vinařství. Vinařské oblasti: Znojemská vinařská podoblast [online]. [cit ]. Dostupné z: 38 KRAUS; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. Encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, s. ISBN

33 Pouzdřany, Dolní a Horní Věstonice. Chráněné viniční trati Mikulovska patří k nejteplejším místům jižní Moravy. 39 Ve vinařské podoblasti Mikulov jsou nejtypičtější bílé odrůdy. Výrazně tu převažuje Ryzlink vlašský, který dosahuje vynikající kvality díky výborné poloze na vápenitých půdách. V dalším pořadí se druží tradičně Veltlínské zelené a třetí nejpěstovanější odrůdou je Müller-Thurgau. Na Valticku hlavně Neuburské a Sylvánské zelené. Výbornou kvalitu má i zdejší Chardonnay a Rulandské bílé. Z modrých odrůd vede jednoznačně Svatovavřinecké a také Frankovka. 40 Severně od Pálavy leží obce Strachotín, Pouzdřany a Popice proslulé víny Ryzlinku Rýnského a Pálavy, která vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné, podobně jako odrůda Aurelius Velkopavlovická vinařská podoblast 42 Vinařská podoblast velkopavlovická se nachází v Jihomoravském kraji. Rozlohou vinohradů je největší z podoblastí České republiky. Půdy v této podoblasti se nachází na vápencových jílech, pískovcích, slínech a slepencích, které obsahují vysoký obsah hořčíku. Kralují zde hlavně modré odrůdy a to obzvlášť Modrý Portugal a Frankovka pěstovaných v polohách s nižší nadmořskou výškou, kde se tvoří červené barvivo za pomocí teplého podzimu, který snižuje obsah kyselin. Viniční polohy se táhnou od města Hustopeče přes Starovičky, Velké Pavlovice, Vrbici, Čejkovice, Bořetice a Kobylí až do obce Velkých Bílkovic, kde je až tisíc vinařů zaevidováno. Tato krajina je srdcem červených vín na celé Moravě. Do podoblasti velkopavlovická patří také Brno, jihomoravská metropole, ve které sídlí velmi známá Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Dále se v Brně koná proslulý vinařský veletrh Vinex, na kterém je udělováno prestižní ocenění Grand Prix Vinex pro nejlépe 39 KRAUS; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. Encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, s. ISBN MORAVSKÁ, Moravská a česká vína: průvodce ročníkem 2001 a jeho hodnocení. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2003, 195 s. ISBN KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN

34 hodnocené víno. Největším a nejstarším vinařským střediskem byly vždy Hustopeče, které se nacházejí mezi Brnem a Břeclaví. Tady se konal největší obchod s vínem a poprvé se tu rozmohlo městské vinařství, jehož hlavní podstata byla svobodné držení vinice nejen místními měšťany, ale také řadou jiných měšťanů z Brna a Olomouce. V této podoblasti se dobře daří také bílým odrůdám a to Veltlínskému zelenému a Rulandskému šedému. Dále také aromatickým odrůdám, ke kterým patří jednoznačně Tramín červený, Pálava, Muškát moravský a rovněž Müller-Thurgau Slovácká vinařská podoblast 43 Vinařská podoblast Slovácká je jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti Morava. Tato vcelku nová vinařská podoblast je složena z původních vinařských oblastí mutěnická, kyjovská, bzenecká, strážnická, uhersko-hradišťská a Podluží. Leží na jihovýchodě Moravy. Vinice okolo Uherského Hradiště na celé Moravě jsou nejsevernější vinařskou oblastí. Na jihu této vinařské oblasti se nachází krajina, která se nazývá Podluží. Dále tu je i vinařská obec Mikulčice a spolu s touto krajinou jsou velmi známé pro své nejrozsáhlejší a nejvýznamnější naleziště z časů Velké Moravy. V této podoblasti přetrvává nízká nadmořská výška a velmi lehká půda. Stupňuje se intenzita letních teplot a následně se tím získávají vína s výrazným odrůdovým rázem. Nejvíce pěstované odrůdy jsou Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Rulandské bílé, Veltlínské zelené a odrůda Müller-Thurgau. Daří se tu také červeným vínům a to zejména Frankovce, Zweilgeltrebe a v obci Moravská Nová Ves odrůdě Cabernet Moravia, nově vyšlechtěné modré odrůdě. K významným vinařským obcím pro pěstování černých vín řadíme Mutěnice, Hovorany, Čejč, Terezín a Šardice. Sever Slovácka tvoří vinorodé stráně Ždánického lesa s obcemi Ždánice, Archlebov a Žarošice. Okolo Kyjeva, Moštěnic, Vážaň a Polešic nalezneme spíše roztroušené vinice a také odtud vznikla odrůda Muškát moravský a pár stolních odrůd vína. Na severovýchodě této vinařské podoblasti je Uherskohradišťsko, kde především 43 KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN

35 v Boršicích u Buchlovic se vinice rozrostly do rozsáhlých ploch a to až k Napajedlům. Vinice jsou roztroušeny ve větší nadmořské výšce a to na kopcovitém terénu. 2.2 Vinařská oblast Čechy Vinařská oblast Čechy se řadí k nejsevernějším výspám vinohradnictví v celé Evropě. Zvláštností území tohoto regionu je, že se skládá z příhodných lokalit, které leží na chráněných jižních svazích v nižší nadmořské výšce. Čechy, na hranici se Saskem, disponují více než 720 hektary viničních ploch. Vinice se většinou rozprostírají kolem řek Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. Kdežto na Moravě jsou vinohrady souvislé a rozsáhlé. 44 Vinařskou oblast Čechy tvoří dvě vinařské podoblasti, kterými jsou podoblast mělnická a litoměřická. Před pár lety bývalo šest podoblastí pražská, mělnická, roudnická, žernosecká, mostecká a čáslavská. V minulosti bývalo nejvíce vinic v Praze a okolí. Dále v Mostě, Mělníku, Litoměřicích a Lounech. V okolí Prahy se nacházel velký počet vinic, když Praha byla ještě sídlem panovníků. V současnosti jsou jen dvě takové oblasti a jimi jsou Trója, kde je dodnes dochovaný menší vinohrad, a Karlštejn s výzkumnou vinařskou stanicí. Nejvíce vinic je dnes v okolí Mostu, Mělníku a Litoměřic. 45 Největšího rozmachu pěstování vinic dosáhlo v Čechách za vlády císaře Rudolfa II, kdy bylo v Čechách okolo ha vinic. To se postupně snižovalo a zbývá už velmi málo podnikatelů v tomto oboru. Další významnou osobností je Karel IV., podněcovatel většího rozšíření českého vinařství, který dal také základ vinařství ve 14. stol KRAUS; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. Encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, s. ISBN Objevte ČR: Víno a vinařské oblasti v České republice. [online]. [cit ]. Dostupné z: 46 O víně: Česká republika [online]. [cit ]. Dostupné z: 25

36 2.2.1 Mělnická vinařská podoblast Vinařská podoblast Mělnická je jednou ze dvou podoblastí vinařství oblast Čechy. Tato podoblast leží na soutoku dvou českých řek, Vltavy a Labe. Mělnické vinařství soupeřilo vždy se starším a rozlohou větším litoměřickým vinařstvím. Nakonec se stalo největší vinařskou oblastí českého regionu. 47 Podle legendy byla v této podoblasti založena nejstarší česká vinice z popudu kněžny Ludmily, naší první křesťanské světice a babičky patrona vinařů svatého Václava. Na Mělníce nebyly pouze menší vinice měšťanů, ale také velké vinice klášterní, kapitulní i královské. Mělnické vinice se nachází zpravidla na vápenitém podkladu vrstev opuky, které jsou místy překryta hlinitopísčitými náplavami. Půdy jsou výborné pro pěstování modrých odrůd k výrobě červených vín. Jsou lehčí, záhřevné a tyto půdy poskytují vhodné stanovištní podmínky pro pěstování vín. Dřívější vinaři to vystihli velmi dobře a zaměřili se především na pěstování odrůdy Burgundské modré, která byla dovezena z Burgundska. Císař Karel IV. daroval mělnickým měšťanům za prokázané služby vína z Burgundska, jejíž sazenice byly zalité v medu, aby nevyschly. Na Mělníce nejspíš působili i francouzští vinaři z Burgundska, protože nejstarší mělnické polohy vinic obehnaní opukovými zdmi se až výrazně podobají starým burgundským vinicím. Na Mělníce převládalo pěstování odrůdy Burgundské modré a jiné odrůdy se zřídka vyskytovaly. Až v minulém století vinaři začali pěstovat jiné odrůdy jako Ryzlink Rýnský a Müller-Thurgau. K modrým odrůdám přibyly Svatovavřinecké a Portugalské modré. 48 Mělník je sídlem Cechu českých vinařů. Sdružuje všechny vinaře z celé vinařské oblasti Čechy. Ve městě se nacházejí dvě školy, které se zabývají vinohradnictvím a vinařstvím. Střední zahradnická škola vychovávající budoucí vinaře a Ovocnářskovinařské středisko České zemědělské univerzity KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN KRAUS; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. Encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, s. ISBN KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN

37 Mělnická vinařská podoblast zahrnuje vinice Mělnicka, Roudnicka, Čáslavska a Prahy. V okolí Mělníka lze nalézt vinice okolo vinařských obcí Cítov, Dolní Běřkovice, Liběchov, Skuhrov, Mlazice a Kly. Dále vinařská obec Benátky nad Jizerou a Dřísy ležící východně od Mělníka, kde se na místě dnešní vinice nacházela nejstarší česká vinice. Podle legend tu byl sám svytý Václav zasvěcen do tajů pěstování a výroby vína. Na Roudnicku převládá pěstování červeného vína a pod památnou horou Říp najdeme několik vinic u obcí Jeviněves, Bechlín a Předonín. Hlavní město Praha je význačným centrem vinohradnictví. Svědčí o tom také název jedné z městských částí Prahy Vinohrady. Zde se dochovala jedna z nejkrásnějších českých vinic Gröbovka. K další velmi významné pražské vinici bezpochyby patří Svatí Klára, která je situována nad zámkem Trója a také oblast u majestátného Karlštejna. Na Čáslavsku se nachází hned několik viničních poloh a to v okolí měst Čáslav, Kutná Hora a Kolín Litoměřická vinařská podoblast 51 Litoměřická vinařská podoblast se nachází ve vinařské oblasti Čechy a tvoří ji vinice Žernosecka, Mostecka a Litoměřicka. Litoměřice byly vždy největším rivalem Mělníku. Hlavně ve výrobě a v obchodu vína. Z geografického hlediska je to nejseverněji položená oblast Evropy a je tudíž vhodná zejména pro bílá vína. Tato podoblast je jednou z nejmenších vinařských podoblastí v České republice. Na území této vinařské podoblasti se rozkládá jedna z nejmalebnějších částí Čech, České středohoří. Tvořeno sopečnými kužely, kupy a hřbety. Tomuto středohoří dominuje velkolepá Milešovka a je rozdvojeno hlubokým údolím řeky Labe. Jih vinařské podoblasti je situován kolem řeky Ohře a západ uzavírá město Most. Podloží vinic Litoměřicka a Mostecka je z velké části čedičové, na nižších místech svahů vápenité. Vinařské město Litoměřice oplývá význačnou historií vinařství, která sahá až do nejstarších dob osídlené krajiny českým obyvatelstvem a současně do období šíření křesťanství. Karel IV. měl velice v oblibě Litoměřice a daroval královskému město 50 KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Vyd. 1. Praha: Praga Mystica, , 2 v. ISBN

38 ve 14. století rozsáhlé území pod horou Radobýl, neboť si přál, aby byly v této poloze založeny vinohrady. V dnešní době se na svazích Radobýlu rozprostírají vinice kolem vinařských obcí Michalovice a Žalhostice. Mezi nejznámější vinařské sklepy patří žernosecké sklepy, které byly vyhloubeny nad řekou Labe ve Velkých Žernosekách řádem cisterciáků ve 13. století. Žernosecké vinice se proslavily především vynikajícími bílými víny z Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého i šedého a víny z odrůdy Müller-Thurgau. Vinice na Mostecku a Litoměřicku jsou vhodné pro pěstování odrůdy Ryzlink rýnský, Müller-Thurgau, Rulandské šedé a modré, Svatovavřinecké, a Zweilgeltrebe. Dále v této vinařské podoblasti je úspěšné pěstování odrůdy Tramín červený a Sylvánské zelené. Mezi kdysi velká vinařská města se řadilo i město Louny, význačné především pro výrobu vína z Tramínu. Vína z Tramínu bílého, dříve také zvaného Brynšt, bývala v dnešní litoměřické vinařské podoblasti celkem hojná a velice oceňovaná, obzvlášť jako vína vyzrálá několik let na sudech. Dnes nositelem lounské vinařské tradice jsou obce Blšany a Chlumčany. 28

39 3. Zahraniční obchod s vínem České republiky V roce 2013 pokračoval pokles v objemu dováženého vína, alespoň podle oficiální statistiky. Zlom nastal roku 2011, kdy vyvrcholil trvalý růst objemu dováženého vína zavedený vstupem České republiky do Evropské Unie. Nejdříve se zdálo, že důvodem zlomu mohla být množstvím poměrně dobrá tuzemská sklizeň v roce Podprůměrná sklizeň vína roku 2012 a mírně pokračující pokles dovozu i během roku 2013 při stagnující spotřebě poukazuje spíše na to, že ne všechno dovážené víno je zachyceno v celních datech, které potom přebírá ČSÚ. 52 Od vstupu ČR do EU produkce kolísá a vývoj nelze předpovídat. To pak ovlivňuje i celkovou nabídku vína na trhu. Při zanedbání hodnot v letech 2012 a 2013, tak nejvyšší nabídka vína byla v letech 2008 a 2009, kdy byla také i nejnižší cena tuzemských hroznů, viz tabulka č. 7. Tabulka 7: Bilance vína ve vinařských letech (tis. hl) Vinařský rok 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 Počáteční zásoba Produkce Z toho: bílé červené Dovoz Celková nabídka Spotřeba vína Vývoz Konečná zásoba Zdroj: MZe: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno, pramen: SVČR; vlastní zpracování (citováno ). Tuzemská produkce vína tedy v posledních několika letech značně kolísá a to nejspíše z důvodu výše a kvality úrody, která je závislá na lokálních klimatických podmínkách. Nicméně spotřeba hroznů a vína má dlouhodobě vzrůstající trend. Navzdory rostoucímu 52 Vinařský obzor: 3/2014. [online]. [cit ]. Dostupné z:

40 dovozu vín do ČR trvale roste i export vín. Dovoz trvale narůstá a v podstatě tak kopíruje křivku zvyšující se spotřeby, viz graf č Graf 1: Bilance vína ve vinařských letech (tis. hl) Zdroj: MZe: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno, pramen: SVČR; vlastní zpracování (citováno ). Finanční hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou u dovezeného sudového vína) se pohybuje zhruba mezi 5 až 6 miliardami Kč. V roce 2013 nejvíce finančních prostředků skončilo ve Francii 913 mil. Kč) a teprve poté následuje Itálie (878 mil. Kč). Přitom ve srovnání s Itálií se z Francie dovezlo pouze 35% objemu vína. 54 Záporné saldo zahraničního obchodu České republiky již potřetí přesáhlo 3 miliardy Kč a meziročně se prohloubilo. Objem i hodnota vyvezeného vína dlouhodobě trvale narůstá, s výjimkou roku 2009, viz tabulka č Ministerstvo zemědělství: Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno [online]. [cit ]. Dostupné z: 54 Vinařský obzor: 3/2014. [online]. [cit ]. Dostupné z: Vinařský obzor: 3/2014. [online]. [cit ]. Dostupné z:

41 Tabulka 8: Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech (v mil. Kč) Rok Dovoz Vývoz Rozdíl Zdroj: ; vlastní zpracování (citováno ). Tuzemská produkce vína v uplynulé sezóně klesla o více než čtvrtinu na hektolitrů vína. Z produkce roku 2012/2013 připadlo hektolitrů na bílé a na červené víno (viz graf č. 2). Průměrná spotřeba vína dosáhla 20 litrů na osobu. 56 Graf 2: Výroba vína ve vinařských letech (tis. hl) Zdroj: MZe: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno, pramen: SVČR; vlastní zpracování (citováno ). 56 Agris: Produkce vína. [online]. [cit ]. Dostupné z: 31

42 3.1 Dovoz vína do ČR Po vstupu České republiky do Evropské unie se považuje za dovoz vína do ČR pouze vína ze třetích zemí. Pro obchodování v rámci EU platí volný oběh zboží s tím, že víno musí splňovat požadavky právních předpisů ES. Pro dovoz vína z třetích zemí platí zvláštní režim. To znamená, že pro dovoz produktů v odvětví vína z třetích zemí jsou stanoveny zvláštní podmínky. Dovoz vína z třetích zemí je ošetřen nařízením (EU) č. 1308/2013 a nařízením Komise (ES) č. 555/ V roce 2012/2013 klesl již druhým rokem po sobě dovoz vína do ČR. Dovezeno bylo 1,8 milionu hektolitrů vína, o hl meziročně méně. Přibližně 80 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU. Ve finančním vyjádření to činilo 84% celkem uhrazené částky. Z nečlenských zemí jde hlavně o prostor Balkánu, který se k EU postupně připojí, dále o Moldavsko, Chile a Jižní Afriku. 58 V období od 1.1 do bylo do České republiky dovezeno celkově hl vína za průměrnou jednotkovou cenu 30,90 Kč/l, viz tabulka č. 9. Tabulka 9: Dovoz vína do ČR v roce 2013 Druh prosinec 2013 leden - prosinec 2013 z toho celkem EU (28) hl Kč/l hl Kč/l hl Kč/l CELKEM , , ,50 z toho: šampaňské , , ,20 šumivé , , ,40 perlivé , , ,30 víno bílé , , ,60 víno červené , , ,30 víno ostatní , , ,60 vinný mošt 17 94, , ,20 Zdroj: SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec 2013, ročník XIV, měsíčník; vlastní zpracování (citováno ). 57 SZPI. Státní zemědělská a potravinářská inspekce: Víno [online]. [cit ]. Dostupné z: 58 Vinařský obzor: 3/2014. [online]. [cit ]. Dostupné z:

43 Objem dovozu vína podle zemí se příliš nezměnil. Značný nárůst je patrný v prvních letech po vstupu do EU a to v případě Španělska, Itálie a Slovenska. Ze Španělska se dovezlo hl za 19,90 Kč/l, tj. 20 % celkového dovozu, z Itálie hl za 29,00 Kč/l, tj. 19 % a ze Slovenska hl za 21,30 Kč/l, tj. 11 %, viz tabulka č. 10 a graf č Tabulka 10: Hlavní dodavatelské země v roce 2013 Země Množství (hl) Průměrná jednotková hodnota (Kč/l) Španělsko ,90 Itálie ,00 Slovensko ,30 Francie ,50 Maďarsko ,20 Německo ,20 Moldávie ,40 Makedonie ,10 Chile ,40 Jižní Afrika ,50 Zdroj: SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec 2013, ročník XIV, měsíčník; vlastní zpracování (citováno ). 59 SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec [online]. [cit ]. Dostupné z: ravy_o_trhu%2f08%2f pdf 33

44 Graf 3: Dovoz vína celkem: I-XII/2013 Zdroj: SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec 2013, ročník XIV, měsíčník, ; vlastní zpracování (citováno ). V prosinci 2013 se tedy nejvíce dováželo ze Španělska, Itálie a Slovenska. Během několika let se zvýšil o 193 % dovoz z Německa a z Francie o 115 %, v obou případech se dováží především lahvové víno. Německo k nám exportuje už téměř stejné množství vína jako Francie. 60 Za prosinec 2013 podíl bílého vína na celkovém dovozu činil 39,9 % ( hl za 26,70 Kč/l) a podíl červeného vína činil 28,6 % ( hl za 36,00 Kč/l). Bílé i červené víno se dováželo hlavně ze Španělska, Itálie i Slovenska, viz graf č. 4 a graf č Ministerstvo zemědělství: Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno [online]. [cit ]. Dostupné z: 61 Ministerstvo zemědělství: Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno [online]. [cit ]. Dostupné z: 34

45 Graf 4: Dovoz bílého vína: prosinec 2013 Zdroj: SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec 2013, ročník XIV, měsíčník, ; vlastní zpracování (citováno ). Graf 5: Dovoz červeného vína: prosinec 2013 Zdroj: SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec 2013, ročník XIV, měsíčník, ; vlastní zpracování (citováno ). 35

46 3.1.1 Sudové a lahvové víno Již druhým rokem došlo v roce 2012/2013 k celkovému poklesu dovozu vína do České republiky. Zatímco u sudového vína jde především o množství podle situace na trhu, od vstupu ČR do Evropské Unie platí trend stálého růstu dovozu pro víno lahvové. Přesto nyní došlo k jeho největšímu meziročnímu poklesu. V dováženém objemu jsou menší výkyvy u sudového vína, co se týče lahvového vína, tak jsou meziroční odchylky minimální a trend za posledních 9 let je vcelku narůstající. V roce 2004/2005 bylo dovezeno celkem 1,26 mil. hl vína a v roce 2011/2012 to bylo 1,36 mil. hl. V letech 2009 až 2010 došlo k vyrovnání podílu dovozu lahvového a sudového vína, od té doby narůstá podíl lahvového. Až v posledních dvou letech převažuje dovoz lahvového vína nad vínem sudovým, přestože předcházejících 7 let tomu bylo zcela opačně, viz graf č Graf 6: Dovoz sudového a lahvového vína do ČR Zdroj: Zdroj: MZe: Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno 2013, pramen: SVČR; vlastní zpracování (citováno ). 62 Ministerstvo zemědělství: Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno [online]. [cit ]. Dostupné z: 36

47 V roce 2012/2013 bylo dovezeno 584 tis. hl sudového vína za 944 mil. Kč. Značně se zvýšil dovoz z JAR, Moldavska, Bulharska a snížil se z Itálie a Srbska. Z členských zemí EU bylo dovezeno víno v podílu 66 % objemu a 69 % hodnoty celkového dovozu sudového vína. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na následujícím grafu č Graf 7: Dovoz sudového vína do ČR v roce 2012/2013 Zdroj: Zdroj: MZe: Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno 2013, pramen: SVČR; vlastní zpracování (citováno ). Lahvového vína bylo dovezeno 723 tis. hl za cenu 2,665 miliardy Kč. Z uvedené finanční částky putovalo 0,60 miliardy Kč do Itálie a ta samá částka do Francie. Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně 84 Kč/l. Španělsko spolu s Itálií, Francií, Slovenskem a Německem nám dodali 78 % objemu dováženého lahvového vína. Na nečlenské státy EU zbývá 22 % objemu za 383 mil. Kč Ministerstvo zemědělství: Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno [online]. [cit ]. Dostupné z: 64 Ministerstvo zemědělství: Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno [online]. [cit ]. Dostupné z: 37

48 Graf 8: Dovoz lahvového vína do ČR v roce 2012/2013 Zdroj: Zdroj: MZe: Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno 2013, pramen: SVČR; vlastní zpracování (citováno ) Vinné hrozny, hroznová šťáva Do České republiky bylo za měsíc prosinec 2013 dovezeno dohromady t stolních vinných hroznů za průměrnou jednotkovou hodnotu 43,80 Kč/kg, sušených vinných hroznů celkem 486 t a hroznové šťávy 43 t, viz tabulka č. 11. Tabulka 11: Dovoz vinných hroznů a hroznové šťávy do ČR v roce 2013 Druh prosinec 2013 leden - prosinec 2013 z toho celkem EU (28) t Kč/kg t Kč/kg t Kč/kg Vin. hrozny stolní , , ,00 Vin. hrozny moštové Vin. hrozny sušené , , ,10 Hroznová šťáva 43 50, , ,10 Zdroj: SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec 2013, ročník XIV, měsíčník, ; vlastní zpracování (citováno ). 38

49 Za rok 2013 bylo dohromady dovezeno t vinných hroznů stolních. Nejvíce bylo dovezeno hroznů z Itálie, celkem ,4 t za 27,10 Kč/kg hroznů. To je až 50% celkového dovozu stolních vinných hroznů. Mezi další velké dovozce stolních vinných hroznů patří bezpochyby Německo, odkud bylo dovezeno 4 808,5 t hroznů za 39,70 Kč/kg (14%). Dále z Nizozemí a to celkem 3 285,2 t (14%), z Jižní Afriky 2 351,7 t (11%) a z Řecka 1 588,12 t (5%) vinných hroznů, viz graf č Graf 9: Největší dodavatelé vinných hroznů stolních v roce 2013 Zdroj: SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec 2013, ročník XIV, měsíčník, ; vlastní zpracování (citováno ). Do České republiky v roce 2013 se dovezlo celkem t sušených vinných hroznů. Ve sledovaném období za prosinec 2013 bylo dovezeno 486 t za 52,50 Kč/kg. Nejvíce sušených vinných hroznů bylo dovezeno z Íránu a to celkem 1 524,2 t za 37,00 Kč/kg (26%) a z Turecka 1025,0 t za 47,00 Kč/kg (18%). Dále z USA, Německa i Slovenska, viz tabulka č SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec [online]. [cit ]. Dostupné z: pravy_o_trhu%2f08%2f pdf 66 SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec [online]. [cit ]. Dostupné z: pravy_o_trhu%2f08%2f pdf 39

50 Tabulka 12: Největší dodavatelé vinných hroznů sušených v roce 2013 Země t Kč/kg Írán 1 524,2 37,00 Turecko 1 025,0 47,00 Německo ,00 USA 881,3 61,80 Slovensko 643,8 45,10 Zdroj: SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec 2013, ročník XIV, měsíčník, ; vlastní zpracování (citováno ). Za rok 2013 se celkově dovezlo t hroznové šťávy. Jen za prosinec 2013 do České republiky bylo dovezeno celkem 43 t za 50,60 Kč/kg. Největší dodavatel hroznové šťávy je Itálie. Odtud bylo dodáno za rok 2013 celkem 1 341,5 t za 39,10 Kč/kg (71 % celkového dovozu hroznové šťávy), viz tabulka č Tabulka 13: Dodavatelé hroznové šťávy v roce 2013 Země t Kč/kg Itálie 1 341,5 39,10 Španělsko 285,2 48,10 Maďarsko ,00 Německo 77,3 30,80 Polsko 38,7 62,60 Zdroj: SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec 2013, ročník XIV, měsíčník, ; vlastní zpracování (citováno ). 67 SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec [online]. [cit ]. Dostupné z: pravy_o_trhu%2f08%2f pdf 40

51 3.2 Vývoz vína z ČR Vývoz českého a moravského vína značně roste. Vývoz vína vzrostl o hektolitrů na 280 hl. Naprostá většina vývozu směřuje na Slovensko, kam putovalo 217 tis. hl za 512 mil. Kč z 239 tis. hl celkového vyváženého vína za 667 mil. Kč. Na druhém místě je Polsko s 8,5 tis. hl za 55 mil. Kč. Dále se vyvezlo víno do Nizozemska s 55 hl za 2,6 mil. Kč. 68 Z České republiky bylo za celý rok 2013 vyvezeno celkem hl vína za průměrnou jednotkovou hodnotu 34,30 Kč/l. Podíl bílého víno na uskutečněném vývozu činil 44,5 % ( hl za 31,00 Kč/l) a podíl červeného vína 33,8 % ( hl za 36,10 Kč/l), viz tabulka č Tabulka 14: Vývoz vína z ČR v roce 2013 Druh prosinec 2013 leden - prosinec 2013 z toho celkem EU (28) hl Kč/l hl Kč/l hl Kč/l CELKEM , , ,40 z toho: šampaňské , , ,20 šumivé , , ,70 perlivé , , ,70 víno bílé , , ,20 víno červené , , ,40 víno ostatní , , ,30 vinný mošt 1 97, , ,50 Zdroj: SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec 2013, ročník XIV, měsíčník, ; vlastní zpracování (citováno ). 68 Ministerstvo zemědělství: Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno [online]. [cit ]. Dostupné z: 69 SZIF: Tržní informační systém ČR prosinec [online]. [cit ]. Dostupné z: pravy_o_trhu%2f08%2f pdf 41

52 Význam jednotlivých států pro náš export vína v roce 2012/2013 uvádí následující graf, viz obrázek č. 4. Obr: 4 Hodnota vyváženého vína z ČR v roce 2012/2013 podle států Zdroj: Ministerstvo zemědělství: Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno [online]. [cit ]. Dostupné z: Obchod se Slovenskem Vzájemné obchodní vztahy se Slovenskem v obchodu s vínem trvale narůstají. Po vstupu do EU jsme první čtyři roky dováželi mnohem více vína, nežli vyváželi. Narůstající dovoz byl kopírován růstem exportu. V roce 2008/2009 poprvé přesáhl vývoz import. Ve vinařském roce 2009/2010 byla obchodní bilance měřená objemem vína vyrovnaná. Od toho to roku se z hlediska dovozu vína ze Slovenska do Česka růstový trend změnil na klesající. V roce 2010/2011 bylo prvně dosáhnuto význačného obchodního přebytku ve výši 63 tis. hl. Ve finančním vyjádření bylo dovezeno víno za 262 mil. Kč a vyvezeno za 434 mil. Kč, tedy při pozitivní obchodní bilanci ve výši 172 mil. Kč. Ve vinařském roce 2011/2012 činil náš obchodní přebytek podobnou 42