FRANĚK A., FENDRYCHOVÁ K.: TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FRANĚK A., FENDRYCHOVÁ K.: TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE"

Transkript

1 TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE Aleš Franěk, Kristýna Fendrychová 4. A, Gymnázium Na Vítězné pláni 1160, Praha 4, , šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Tento článek by měl přiblížit základní myšlenku dnes velmi popularizované teorie superstrun. Vedle velmi zjednodušeného popisu teorie, jejích předpokladů a nedostatků je také zaměřen i na vývoj jejího chápání v čase. Na co teorie navazuje Když sir Isaac Newton uvedl do světa svou mechaniku, zdálo se, že už má lidstvo fyziku popsanou. V 18. a 19. století však bylo nutno Newtonův matematický aparát přizpůsobit pokrokům vědy a vzniku nových oborů založených na studiu elektromagnetismu. Vznikla tak klasická teorie pole, kterou záhy po objevení elektronu doplnila kvantová mechanika. Když pak americký fyzik Albert Michelson dokázal, že světlo se pohybuje konstantní rychlostí v každém směru a vzhledem ke každému pozorovateli, přibyla brzy zásluhou Alberta Einsteina speciální teorie relativity. V kvantové mechanice se s ní začalo počítat pod pojmenováním relativistická kvantová teorie pole. Speciální teorii relativity pak Einstein doupravil do dnešní podoby obecné teorie relativity. Ale stále je tu jeden zásadní problém. Obecná teorie relativity a kvantová teorie pole je podle standardního modelu stále neslučitelná. Avšak nyní to vypadá, že cesta ke spojení těchto teorií a tedy finální cesta k teorii velkého sjednocení by se mohla vést přes malé jednorozměrné objekty, kterým říkáme struny, a jejich fundamentální protějšky membrány [4]. Proč teorie nenavazuje přímo na své předchůdce Historicky, člověk byl vždy svědkem prostého jevu, že pokud se díváme do struktury, jakou je atom, s lepším rozlišením, objevíme uvnitř malé podstruktury: uvnitř atomů je jádro z nukleonů a uvnitř nich jsou kvarky. Mohli bychom si tedy myslit, že uvnitř kvarků jsou subkvarky. Kvark by tedy byl složen z podkvarků, tyto podkvarky z podpodkvarků a tak dále a tak dále. Podle teorie strun řada takto ale nepokračuje [4, 5]. Ve standardním modelu jsou elementární částice chápány jako bezrozměrné bodové objekty pohybující se prostorem. Vytyčují tedy jakousi dráhu svého pohybu světočáru. Musíme dále počítat s tím, že kromě svého pohybu v závislosti na čase musíme uvažovat i další stupně volnosti jako náboj, hmotnost, barvu (tedy náboj spojený se silnou interakcí) anebo spin. Standardní model byl postaven na základech kvantové teorie pole. Díky tomuto modelu se nám podařilo s obrovským úspěchem popsat tři známé silové interakce v přírodě. Elektromagnetismus, silnou jadernou a slabou jadernou sílu. Ba co víc. Podařilo se dokonce sjednotit elektromagnetismus Obr. 1: Jedna z mnoha představ, jak by mohly struny a slabou sílu do jediné elektroslabé interakce. vypadat. Bohužel však čtvrtá interakce gravitace stále uniká a nic nenasvědčuje tomu, že by mohl být standardní model vhodným řešením [3, 4]. 106

2 Teorie strun není hladkým pokračováním předchozích snah a minulých vylepšení teorie hmoty. Základní ideou teorie strun je že všechny částice, všichni nositelé sil a také nositel gravitace jsou v jistém smyslu excitacemi objektu podobného struně. Jeví se nám, pokud je pozorujeme na dlouhých vzdálenostech, jako konkrétní vibrace jednoho základního objektu ve tvaru struny [5]. Teorie strun je ideou popsat elementární částice trochu jiným způsobem, než který byl užíván v minulosti. Tehdy lidé předpokládali, že elementární částice se dají chápat jako body. Tedy jako částice bez velikosti, právě jako matematické body. Tahle myšlenka se dostala do potíží, když jsme se snažili zahrnout do teorií gravitaci [5]. A tak jsme teoriemi strun zobecnili ideu bodových částic na částice, které mají rozměr, konkrétně jsou to čáry, které sice nemají žádnou tloušťku, ale jsou to jednorozměrné křivky. V nejslibnějších teoriích jsou to smyčky, abychom byli přesnější.[4,5] Struny svým pohybem pak nevytváří světočáru, ale jakousi světotrubici. Význam bodových částic ale nemizí. Díváme-li se na částice zblízka s rozlišením dosud používaným pro popis těchto objektů (tedy m), budou se nám jevit stále jako bodové. Jejich strunný charakter by se měl projevovat až při mnohem větším přiblížení [3, 4]. Fundamentální struny Význam slova fundamentální se s časem mění. Kdysi lidé věřili, že atomy jsou fundamentální a základní stavební kameny přírody. Potom si totéž myslili o protonech nebo kvarcích. A my nyní říkáme, že fundamentální je struna. Stále tedy máme jakési základní objekty, jsou jimi různé módy struny. Jedna struna v jistém smyslu odpovídá nekonečnému množství elementárních částic, jelikož může vibrovat nekonečně mnoha způsoby. Všechny vyšší harmonické u struny vypadají jako těžší excitace různých elementárních částic. Co je na teorii strun jednoduché a sjednocující je to, že všechny tyto částice jsou excitacemi téhož objektu [5]. Máme tedy jedinou strunu, ale nekonečné množství elementárních částic. Při nízkých energiích, které můžeme dnes pozorovat, lze registrovat jen pár těchto částic. Ostatní jsou velmi těžké a je obtížné je produkovat, pokud nemáme velmi výkonné urychlovače. A to je důvod, proč můžeme mít dobrou aproximaci teorie strun, založenou na nejnižších excitacích strun, které nazýváme kvarky, leptony, fotony a gluony. Proto také teorie strun při nízkých energiích přechází na obvyklou teorii [5]. Jak struny reagují Nejlépe si to lze ukázat na příkladě dvou elektronů, které se pohybují a když jsou blízko sebe, jeden z nich vystřelí foton a odrazí se tím opačným směrem (viz Obr. 2). Druhý elektron absorbuje foton, čímž je nakopnut a změní směr letu. Výsledek vypadá tak, že elektrony přilétnou tak a odlétnou onak [5]. Obr. 2: schéma interakce mezi dvěma elektrony z pohledu jak ho známe a z pohledu teorie strun [5]. 107

3 Tato interakce mezi elektrony je takzvaná elektromagnetická interakce, kterou lze vysvětlit existencí fotonů, částic světla. Řekli bychom, že je to vhodný popis, pokud popisujeme interakci elektronů na dlouhých vzdálenostech, s očima, které vidí dlouhé vzdálenosti, nebo s našimi vysokoenergetickými urychlovači, které vidí vzdálenosti kratší, ale stále nesrovnatelně větší, než je Planckova délka (10-35 m) [5]. Detailnější pohled na Planckově škále nám přináší zajímavější obrázek. Struna vibrující jako elektron přichází k místu interakce. Její pohyb v čase vytváří cosi jako trubku. V určitém čase se tato struna spojí se strunou jiného elektronu a poté se zase rozpojí. Vypadá to, že z trubky prvého elektronu vylétne jiná trubka fotonu, která je poté pohlcena druhou strunou vykonávající pohyb elektronu. Celkově si tedy dvě elektronové struny vyměnili jednu fotonovou strunu [5]. Vidíme, že celou dobu se vše odehrává jen díky struně, stále témuž druhu provázku, pouze vibrační stav lze jednou identifikovat s elektronem a při jiném experimentu třeba s kvarkem. A částice, kterou si struny vyměňují a tak spolu interagují, může být mnoho rozdílných věcí, které závisejí na excitaci: někdy je to foton, jindy graviton. Všechno je sjednoceno do výměny téhož fundamentálního objektu [5]. Vývoj teorie Teorie strun Teorie strun navazuje na práce německého fyzika Theodora Kaluzy z roku 1921 a švédského fyzika Oscara Kleina z roku Kaluza zjistil, že v pětirozměrném prostoru lze formálně sjednotit teorii gravitace a teorii elektromagnetického pole, ale nedokázal vysvětlit, kam se pátý rozměr ztratil. Klein jeho matematickou konstrukci doplnil vysvětlením v souladu s kvantovou mechanikou a tvrdil, že pátý rozměr se během vývoje velmi raného vesmíru smrštil a tudíž je nepozorovatelný [2]. První předznamenání teorie strun se objevilo v roce 1968 u italského fyzika Gabriela Veneziana, který pracoval na teorii silných interakcí. V jeho práci sice nebylo ani slovo o teorii strun, ale v roce 1970 někteří vědci upozornili na to, že jeho vztahy popisující interakce mezi částicemi mohou vést k představě struny jako základní dynamické jednotky. Konce struny by se pak chovaly jako elementární částice [2]. V roce 1971 upozornil teoretik Claud Lovelace na to, že jedna ze teorií strun přináší zajímavé výsledky, pokud je formulována v 26 rozměrném prostoru. Teorie však ignorovala fermiony (kvarky a leptony), které jsou základem hmoty a naopak zahrnovala hypotetickou částici tachyon, která se pohybuje pouze nadsvětelnou rychlostí [2]. Teorie superstrun Částice, které v přírodě známe, obecně rozdělujeme podle jejich spinu. Částice s celočíselným spinem jsou bosony (např. proton nebo neutron) a částice s poločíselným spinem fermiony (elektron nebo kvarky). Teorie strun měla jednu slabost. Dokázala popsat pouze bosony. Tedy elektrony ani kvarky nebyly původně v teorii zahrnuty. To ale vyřešila supersymetrie a vznikla tak poupravená teorie strun nazvaná teorie superstrun. Ani ta však není úplně bez chyb. Existují totiž tři rozdílné teorie superstrun. Ve dvou jsou základními objekty uzavřené struny, ve třetí je struna otevřená. Navíc kombinací teorie strun a superstrun jsme dostali dvě další teorie obecně označované jako heterotické strunové teorie [2-5]. 108

4 M-teorie Obr. 4: M-teorie spojuje jednotlivé superstrunové teorie na základě dualit. S ohledem na skutečnost, že tady máme pět naprosto různých a přesto fungujících teorií strun (tři superstrunové a dvě heterotické), bylo nutno podniknout takové kroky, aby množiny parametrů, kterými tyto teorie popisujeme, byly sjednoceny do jediné. Na to přišel až Edward Witten (viz Obr. 3) se svou M-teorií, která na základě dualit sjednocuje předešlých 5 teorií (viz Obr. 4). Tato teorie však zavádí Obr. 3: Edward Witten otec M- teorie. ke struně druhý fundamentální objekt membránu. V jedenáctirozměrném prostoru se jeví jako brčko, zatímco v průmětu do desetirozměrného je to zase jen struna [2-5]. Skryté rozměry Jedním z důležitých závěrů teorie superstrun anebo M-teorie je, že struny musí nutně žít ve větším počtu dimenzí než jen třech prostorových a čase. Nejreálnější se nyní zdá, že náš vesmír má celkem 10 rozměrů a čas, přičemž 7 rozměrů je nerozvinutých. Jsou stočeny a zakřiveny natolik, že se svou geometrií v našem světě neprojevují. K tomu, jak si takové rozměry představit, nám lehce poslouží převtělení se do jednorozměrného světa (viz Obr. 5). V jednorozměrném světě bychom žili jako bod pohybující se po přímce. Nic víc. Když by ale ten svět byl dvourozměrný a druhá dimenze by byla svinuta do sebe, mohlo by to vypadat tak, že sice budeme existovat v jednorozměrném světě, ale to proto, že nebudeme mít lupu, která by nám ukázala na tu druhou stočenou dimenzi. Myšlenka extra dimenzí je ukryta ve stupních volnosti. Například náboj elektronu se tedy může jevit jako pohyb v jedné ze svinutých dimenzí. Podobně můžeme uvažovat spin, barvu a další [3-5]. Obr. 4: Jak najít skryté rozměry [5]. Astrofyzikální a kosmologické důsledky teorií superstrun Podobně jako u dřívějších kvantových teorií pole a vícedimenzionálních unitárních teorií, i zde se nabízejí zajímavé hypotézy astrofyzikálních a kosmologických důsledků teorie superstrun. 109

5 Černé díry Zajímavé astrofyzikální aspekty teorie superstrun byly studovány v souvislosti s termodynamikou a kvantovou evaporací černých děr. Pomocí metod teorie strun se podařilo odvodit vzorec pro entropii černé díry, a to nezávisle na Hawkingově a Bekensteinově přístupu. To umožňuje z nového pohledu proniknout jak do podstaty kvantově-gravitačních procesů, tak do úlohy horizontů a černých děr v unitární teorii pole [2]. Kosmologie Zajímavé, i když zatím zcela hypotetické, mohou být i kosmologické důsledky zobecněné teorie superstrun. V oblasti kosmologie nejranějšího vesmíru se diskutují dvě hypotézy, které překračují magickou hranici velkého třesku: 1. Pre-big bangová fáze vesmíru Superstruny se nemohou zhroutit do nekonečně malého bodu, což umožňuje vyhnout se paradoxu singularity standardního Velkého třesku. Kombinace T-duality se symetrií vůči obrácení směru času vede k modelu, podle něhož Velký třesk by nemusel být počátkem vesmíru a času, ale pouze bouřlivým přechodem od smršťování v před-bangové éře k rozpínání po Big bangu. Podle tohoto scénáře by vesmír před třeskem mohl být v jistém smyslu zrcadlovým obrazem vesmíru po třesku. V nekonečné minulosti byl téměř prázdný, zaplněný jen řídce rozptýleným zářením. Postupně se smršťoval, ale nemohl zkolabovat do singularity; když zakřivení, hustota a teplota dosáhnou maximálních hodnot dovolených teorií superstrun, dochází k jakémusi odrazu (může být dáno do souvislosti i s efektem, že uvnitř horizontu černé díry si prostor a čas prohodí role) a hodnoty těchto veličin začnou opět klesat - dojde k expanzi nynějšího vesmíru. Tento okamžik obrácení se nám jeví jako Velký třesk. Prostoročasový diagram tohoto scénáře má tvar jakési dvojité skleničky na víno či přesýpacích hodin - hrdlo představuje (zdánlivý) Velký třesk [2]. 2. Model ekpyrotického vzniku vesmíru V pojetí duálních p-bran by vesmír mohl být 3-dimenzionální branou (3-branou), vyvíjející se na pozadí 11-rozměrné variety s vhodnými kompaktifikacemi. A vznik vesmíru velkým třeskem by mohl být způsoben (uvozovky upozorňují, že je to jen metafora - kauzalita tehdy nebyla!) srážkou dvou (rovnoběžných) p-bran. Vesmír (brána před srážkou) byl původně chladný a teprve při srážce membrán vznikla energie, hmota a velkorozměrová struktura vesmíru; událost této srážky se nám jeví jako Velký třesk [2]. Závěr Dnes je teorie superstrun nejen velmi populární v oblasti vědy a výzkumu, ale je i hojně popularizovaná pro nevědeckou část obyvatelstva (zejména knihou Briana Greena Elegantní vesmír (překlad Luboš Motl) [1]). Jak říká titul knihy, teorie dělá z veškerého chaosu ve vesmíru elegantní harmonii. Asi si dlouho ale nebudeme naprosto jisti, zda superstruny doopravdy existují, protože vzdálenosti, se kterými se pracuje jsou prakticky nezměřitelné. Doufejme tedy, že se za pár let nedozvíme, že je teorie neplatná a že se vědecký svět dlouhé roky ubíral špatným směrem. 110

6 Literatura [1] internetový zdroj: (stav ke dni ) [2] internetový zdroj: (stav ke dni ) [3] internetový zdroj: (stav ke dni ) [4] internetový zdroj: (stav ke dni ) [5] internetový zdroj: (stav ke dni ) 111

Kam kráčí současná fyzika

Kam kráčí současná fyzika Kam kráčí současná fyzika Situace před II. světovou válkou Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie velkého

Více

postaven náš svět CERN

postaven náš svět CERN Standardní model elementárních částic a jejich interakcí aneb Cihly a malta, ze kterých je postaven náš svět CERN Jiří Rameš, Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Czech Teachers Programme, CERN, 3.-7. 3. 2008

Více

ELEKTROMAGNETICKÁ INTERAKCE

ELEKTROMAGNETICKÁ INTERAKCE ELEKTROMAGNETICKÁ INTERAKCE Základní informace Působení výběrové (na Q e 0) Dosah Symetrie IM částice nekonečný U(1) loc γ - foton Působení interakce: Elektromagnetická interakce je výběrová interakce.

Více

Za hranice současné fyziky

Za hranice současné fyziky Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie

Více

Einsteinových. podle množství. dá snadno určit osud vesmíru tři možné varianty

Einsteinových. podle množství. dá snadno určit osud vesmíru tři možné varianty Známe už definitivní iti model vesmíru? Michael Prouza Klasický pohled na vývoj vesmíru Fid Fridmanovo řešení š í Einsteinových rovnic podle množství hmoty (a energie) se dá snadno určit osud vesmíru tři

Více

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra 445 37 MOLEKULY Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra Soustava stabilně vázaných atomů tvoří molekulu. Podle počtu atomů hovoříme o dvoj-, troj- a více atomových molekulách.

Více

Vědecké důkazy o Bohu

Vědecké důkazy o Bohu Vědecké důkazy o Bohu Nexistujeme jen tak, ale z nějaké příčiny! Příčina naší existence je vně našeho času a prostoru! 3. Jak vysvětlit řád vysmíru? V našem světě není chaos (jinak by věda nebyla možnou)!

Více

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření.

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření. FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 FYZIKA MIKROSVĚTA Kvantové vlastnosti světla (str. 241 257) Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem

Více

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka Nemrtvá kočka Od zveřejnění teorie relativity se uskutečnily tisíce pokusů, které ji měly dokázat nebo vyvrátit. Zatím vždy se ukázala být pevná jako skála. Přesto jsou v ní slabší místa, z nichž na některá

Více

(??) Podívám-li se na něj, tak se musím ptát, co se nachází za hranicí prvního prostoru?

(??) Podívám-li se na něj, tak se musím ptát, co se nachází za hranicí prvního prostoru? Samozřejmě vím, že jsem mnoho Vašich dotazů nezodpověděl. Chtěl bych Vás ujistit, že jistě najdeme příležitost v některé z následujících kapitol. Nyní se pusťme do 4. kapitoly o prostoru s názvem Makroprostor

Více

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 20. říjen 202 Název zpracovaného celku: ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Leukippos, Démokritos (5. st. př. n. l.; Řecko).

Více

Einstein by se opravdu divil

Einstein by se opravdu divil Einstein by se opravdu divil Odpověď na kritickou recenzi "Einstein by se divil" knihy "Elegantní vesmír" od Jiřího Chýly Luboš Motl, Ph.D., Harvardova univerzita, USA Kniha Briana Greenea Elegantní vesmír

Více

2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A

2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A 2. Jaderná fyzika 9 2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A V této kapitole se dozvíte: o historii vývoje modelů stavby atomového jádra od dob Rutherfordova experimentu;

Více

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé

Více

Při mapování symboliky číselné řady se tímto 13. dílem dostáváme až k symbolu 4. Tento symbol jakoby nám uzavíral jednu stranu rovnice BYTÍ.

Při mapování symboliky číselné řady se tímto 13. dílem dostáváme až k symbolu 4. Tento symbol jakoby nám uzavíral jednu stranu rovnice BYTÍ. Při mapování symboliky číselné řady se tímto 13. dílem dostáváme až k symbolu 4. Tento symbol jakoby nám uzavíral jednu stranu rovnice BYTÍ. (??) Počkejte, já Vám nerozumím. Jaké rovnice BYTÍ? Máme číselnou

Více

Struktura atomů a molekul

Struktura atomů a molekul Struktura atomů a molekul Obrazová příloha Michal Otyepka tento text byl vysázen systémem L A TEX2 ε ii Úvod Dokument obsahuje všechny obrázky tak, jak jsou uvedeny ve druhém vydání skript Struktura atomů

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky

Více

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov Zeemanův jev Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov 1 Abstrakt Při tomto experimentu jsme zopakovali pokus Pietera Zeemana (nositel Nobelovy ceny v roce 1902) se

Více

Pátrání po vyšších dimenzích

Pátrání po vyšších dimenzích Pátrání po vyšších dimenzích Martin Blaschke Školička moderní astrofyziky, 2011 Ústav fyziky, Slezská univerzita v Opavě 1 / 23 Úvod Úplný začátek Vyšší dimenze ve fyzice Bránové modely Co je to dimenze?

Více

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK Jana Nováková MFF UK Proč jet do CERNu? Plán přednášky 4 krát částice kolem nás intermediální bosony mediální hvězdy hon na Higgsův boson - hit současné fyziky urychlovač není projímadlo detektor není

Více

Kvarky s barvou a vůní a co dál?

Kvarky s barvou a vůní a co dál? Kvarky s barvou a vůní a co dál? Jiří Chýla, Fyzikální ústav AV ČR Pokrok ve vědě jde často daleko složitějšími cestami, než jak se o tom dočítáme v knihách o historii vědy. To platí zvláště o teoretické

Více

Struktura a vývoj vesmíru. Úvod: kosmologie jako věda o vesmíru jako celku

Struktura a vývoj vesmíru. Úvod: kosmologie jako věda o vesmíru jako celku Struktura a vývoj vesmíru aneb základní kosmologická fakta a modely (Jiří Podolský, MFF UK, červenec 2008) Úvod: kosmologie jako věda o vesmíru jako celku základní kosmologické otázky jaká je struktura

Více

Superstruny: teorie všeho?

Superstruny: teorie všeho? 1. Superstruny: teorie všeho? Základy moderní fyziky otřásá nová teorie, která rychle mění dlouho hýčkané, ale bohužel už zastaralé představy o našem vesmíru a nahrazuje je novou matematikou, ohromující

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-1-3-3 III/2-1-3-4 III/2-1-3-5 Název DUMu Vnější a vnitřní fotoelektrický jev a jeho teorie Technické využití fotoelektrického jevu Dualismus vln a částic Ing. Stanislav

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

VODA S ENERGIÍ Univerzita odhalila tajemství vody Objev hexagonální vody

VODA S ENERGIÍ Univerzita odhalila tajemství vody Objev hexagonální vody VODA S ENERGIÍ Univerzita odhalila tajemství vody Objev hexagonální vody Čtvrté skupenství vody: Hexagonální voda: Na univerzitě ve Washingtonu bylo objeveno čtvrté skupenství vody, což může vysvětlit

Více

Standardní model a kvark-gluonové plazma

Standardní model a kvark-gluonové plazma Standardní model a kvark-gluonové plazma Boris Tomášik Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT International Particle Physics Masterclasses 2012 7.3.2012 Struktura hmoty molekuly atomy jádra a elektrony

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,

Více

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace Ing. Pavel Oupický Oddělení optické diagnostiky, Turnov Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., Praha Úvod Teorie vzniku a kvantifikace

Více

A Large Ion Collider Experiment

A Large Ion Collider Experiment LHC není pouze Large Hadron Collider ATLAS ALICE CMS LHCb A Large Ion Collider Experiment Alenka v krajině ě velmi horké a husté éjaderné éhmoty a na počátku našeho vesmíru Díky posledním pokrokům se v

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník ČERNÉ DÍRY referát Jméno a příjmení: Oskar Šumovský Josef Šváb Třída: 5.0 Datum: 28. 9. 2015 Černé díry 1. Obecné informace a) Základní popis Černé

Více

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19 Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň Monitorovací indikátor: 06.43.10

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

Pavel Cejnar. pavel.cejnar @ mff.cuni.cz. Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze

Pavel Cejnar. pavel.cejnar @ mff.cuni.cz. Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze Podivuhodná říše kvant Pavel Cejnar pavel.cejnar @ mff.cuni.cz Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze Hvězdárna a planetárium Brno, 22. 1. 2015 Podivuhodná

Více

ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A

ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A Kde se nacházíme? ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A 29 Èásticové vlastnosti elektromagnetických vln 30 Vlnové vlastnosti èástic 31 Schrödingerova formulace kvantové mechaniky Kolem roku 1900-1915

Více

INTELIGENCE PROPOJENÁ V SÍTI

INTELIGENCE PROPOJENÁ V SÍTI INTELIGENCE PROPOJENÁ V SÍTI Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Grazyna Fosarová Franz Bludorf INTELIGENCE PROPOJENÁ V SÍTI Země se připojuje k vesmírnému internetu Skupinové vědomí,

Více

Cvičení z fyziky 2013-2014. Lasery. Jan Horáček (jan.horacek@seznam.cz) 19. ledna 2014

Cvičení z fyziky 2013-2014. Lasery. Jan Horáček (jan.horacek@seznam.cz) 19. ledna 2014 Gymnázium, Brno, Vídeňská 47 Cvičení z fyziky 2013-2014 1. seminární práce Lasery Jan Horáček (jan.horacek@seznam.cz) 19. ledna 2014 1 Obsah 1 Úvod 3 2 Cíle laseru 3 3 Kvantové jevy v laseru 3 3.1 Model

Více

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ)

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ) Stěny černého tělesa mohou vysílat záření jen po energetických kvantech (M.Planck-1900). Velikost kvanta energie je E = h f f - frekvence záření, h - konstanta Fotoelektrický jev (FJ) - dopadající záření

Více

MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA

MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA MAKRO- A MIKRO- MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA STAV... (v dřívějším okamţiku)...... info o vnějším působení STAV... (v určitém okamţiku) ZÁKLADNÍ INFO O... (v tomto okamţiku) VŠCHNY DALŠÍ

Více

Základy fyziky pro lékařské a zdravotnické obory

Základy fyziky pro lékařské a zdravotnické obory TECHNIKA, spol. s r. o. Rehabilitace Fyzioterapie Balneo Servis zdravotnické techniky Dermatologie Provádíme periodické bezpečnostně Gynekologie, Urologie technické kontroly (BTK) zdravotnických Chirurgie,

Více

Standardní model. Projekt je spolufinancován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR

Standardní model. Projekt je spolufinancován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR Standardní model Standardní model je v současné době všeobecně uznávanou teorií, vysvětlující stavbu a vlastnosti hmoty. Výzkum částic probíhal celé dvacáté století, poslední předpovězené částice byly

Více

FYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 2. ČÁST

FYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 2. ČÁST Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta FYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 2. ČÁST KCH/P401 Ivo Nezbeda Ústí nad Labem 2013 1 Obor: Klíčová slova: Anotace: Toxikologie a analýza škodlivin, Chemie

Více

Rychlost světla. Kapitola 2

Rychlost světla. Kapitola 2 Kapitola 2 Rychlost světla Michael Faraday, syn yorkshirského kováře, se narodil v jižním Londýně roku 1791. Byl samoukem, který školu opustil ve čtrnácti, aby se stal učněm u knihaře. Zajistit si vstup

Více

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

S T E P H E N H A W K I N G

S T E P H E N H A W K I N G S T E P H E N H A W K I N G v e s m í r v k o s t c e ARGO Poznámka překladatele: Původní anglický název knihy The Universe in a Nutshell je slovní hříčkou, protože zároveň odkazuje na to, že vesmír má

Více

1 Tepelné kapacity krystalů

1 Tepelné kapacity krystalů Kvantová a statistická fyzika 2 Termodynamika a statistická fyzika) 1 Tepelné kapacity krystalů Statistická fyzika dokáže vysvětlit tepelné kapacity látek a jejich teplotní závislosti alespoň tehdy, pokud

Více

Einstein by se divil

Einstein by se divil Einstein by se divil Zamyšlení nad knihou Briana Greenea Elegantní vesmír Jiří Chýla Centrum částicové fyziky,fyzikální ústav AV ČR Obsah 1 Prolog 2 2 Jak to bylo doopravdy 3 2.1 Speciální teorie relativity...............................

Více

Země. galaxie BANG! y/2 y/2. Regresní modely okolo velkého třesku. Jiří Mihola

Země. galaxie BANG! y/2 y/2. Regresní modely okolo velkého třesku. Jiří Mihola Regresní modely okolo velkého třesku Jiří Mihola Teorie velkého třesku je dnes považovaná za samozřejmost jak mezi astronomy, tak dokonce i v širší veřejnosti. V knize (Singha, 2007, s.359) je model vesmíru

Více

Infračervená spektroskopie

Infračervená spektroskopie Infračervená spektroskopie 1 Teoretické základy Podstatou infračervené spektroskopie je interakce infračerveného záření se studovanou hmotou, kdy v případě pohlcení fotonu studovanou hmotou mluvíme o absorpční

Více

4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření

4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření 4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření 4.3.1. Fotony, fotoelektrický a Comptonův jev 1. Klasifikovat obor kvantová optika.. Popsat foton a jeho vlastnosti jako kvantum energie elektromagnetického

Více

ČÁST VIII - M I K R O Č Á S T I C E

ČÁST VIII - M I K R O Č Á S T I C E ČÁST VIII - M I K R O Č Á S T I C E 32 Základní částice 33 Dynamika mikročástic 34 Atom - elektronový obal 35 Atomové jádro 36 Radioaktivita 37 Molekuly 378 Pod pojmem mikročástice budeme rozumět tzv.

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25. 3. 2013 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel

Více

Termín odeslání: 12. října 2009

Termín odeslání: 12. října 2009 Milí přátelé! Vítáme vás v XXIII. ročníku Fyzikálního korespondenčního semináře Matematicko-fyzi kální fakulty Univerzity Karlovy. Všechny informace o semináři naleznete v přiloženém letáku. Zde shrneme

Více

Na ženevském letišti jsem na své první cestě do

Na ženevském letišti jsem na své první cestě do Kapitola 3 Místo zvané CERN Na ženevském letišti jsem na své první cestě do CERNu přistál v 10 hodin 35 minut dne 2. dubna roku 2009 po asi hodinovém letu z Paříže. Málem jsem odlet nestihl, protože nastal

Více

Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů

Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů Niels Bohr jako vědec, filosof a občan 1 I. Úvod Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů do angličtiny. Výsledek byl ale ne moc zdařilý. Bohrova disertační práce byla obhájena na jaře roku 1911

Více

Nejistoty vědy - Richard Feynman Výjimka potvrzuje, že pravidlo neplatí." To je princip vědy. Jestliže existuje nějaká výjimka z pravidla, jestliže

Nejistoty vědy - Richard Feynman Výjimka potvrzuje, že pravidlo neplatí. To je princip vědy. Jestliže existuje nějaká výjimka z pravidla, jestliže Nejistoty vědy - Richard Feynman Výjimka potvrzuje, že pravidlo neplatí." To je princip vědy. Jestliže existuje nějaká výjimka z pravidla, jestliže tato výjimka může být potvrzena pozorováním, pak pravidlo

Více

Jiří Grygar: Velký třesk za všechno může... 1/ 22

Jiří Grygar: Velký třesk za všechno může... 1/ 22 Jiří 1/ 22 C2CR 2005: Od urychlovačů ke kosmickým paprskům 9. 9. 2005 Urychlovače č na nebi a pod zemí, aneb může Jiří Grygar Fyzikální ústav AV ČR, Praha Grafika: Michael Prou Jiří 2/ 22 Cesta do mikrosvěta

Více

Miroslav Veverka: Evoluce svým vlastním tvůrcem

Miroslav Veverka: Evoluce svým vlastním tvůrcem 54 Rodokmen atomů Ve velmi raném vesmíru tvořilo hlavní složku světlo a záření vůbec. Z reliktního záření vyplývá, že na jeden proton či neutron tehdy připadalo 100 milionů až 20 miliard fotonů, elektronů

Více

Osnova. Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech FLASH XFEL

Osnova. Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech FLASH XFEL Osnova 1 2 Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech 3 FLASH XFEL 4 Diagnostika Rozpoznávání obrazu Medicína Vysoko parametrové plazma 5 Laserový svazek fokusovaný

Více

Temná energie realita nebo fikce?

Temná energie realita nebo fikce? Temná energie realita nebo fikce? Petr Kulhánek Z několika nezávislých experimentů dnes víme, že temná energie tvoří přibližně 70 % našeho vesmíru. V současnosti jde o zcela dominantní složku ovlivňující

Více

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie Pokroky matematiky, fyziky a astronomie Vladimír Wagner Je kosmologie mytologií? aneb úvaha experimentálního fyzika o kosmologických hypotézách a modelech Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Vol.

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 2: PRVEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 4. 3. 2013 Pořadové číslo 20 1 Černé díry Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu

5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu 5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se s lineárním absorpčním koeficientem a jeho závislostí na tlaku vzduchu a použitých stínících

Více

ing. Pavel Oupický, Centrum pro optoelektroniku, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i.

ing. Pavel Oupický, Centrum pro optoelektroniku, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i. Fyzikálně astronomické úvahy II. ing. Pavel Oupický, Centrum pro optoelektroniku, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i. Úvod V loňském roce jsem se pokusil o pár úvah o fyzikálně astronomických problémech

Více

Přitažlivost gravitace Václav Dostál

Přitažlivost gravitace Václav Dostál 1 Přitažlivost gravitace Václav Dostál Úvod: Smysl přitažlivosti gravitace Poněvadž v celém následujícím textu vystupuji proti gravitaci jakožto přitažlivosti těles, za jedinou přitažlivost této síly považuji

Více

Kvalitní učebnice fyziky důležitá opora výuky

Kvalitní učebnice fyziky důležitá opora výuky č. 5-6 Čs. čas. fyz. 62 (2012) 421 Kvalitní učebnice fyziky důležitá opora výuky Jiří Spousta a, Stanislav Průša a, Aleš Trojánek b, Petr Dub a a Ústav fyzikálního inženýrství, Fakulta strojního inženýrství,

Více

Optika. Nobelovy ceny za fyziku 2005 a 2009. Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK

Optika. Nobelovy ceny za fyziku 2005 a 2009. Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK Optika Nobelovy ceny za fyziku 2005 a 2009 Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK Optika zobrazování aplikace základní fyzikální otázky např. test kvantové teorie

Více

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. neutronové číslo

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. neutronové číslo JADERNÁ FYZIKA I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Úvod 4 14 17 1 jádra E. Rutherford, 1914 první jaderná reakce: α+ N O H 2 7 8 + 1 jaderné síly = nový druh velmi silných sil vzdálenost

Více

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB MŮŽE

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB MŮŽE VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO V MŮŽE Jiří GRYGAR Fyzikální ústav Akademie A věd v ČR, Praha 6.2.2014 VELKÝ TŘESK 1 Na počátku bylo slovo: VELKÝ TŘESK opravdu za všechno může

Více

Stavba atomu historie pohledu na stavbu atomu struktura atomu, izotopy struktura elektronového obalu atom vodíkového typu

Stavba atomu historie pohledu na stavbu atomu struktura atomu, izotopy struktura elektronového obalu atom vodíkového typu Stavba atomu historie pohledu na stavbu atomu struktura atomu, izotopy struktura elektronového obalu atom vodíkového typu obrázky molekul a Lewisovy vzorce molekul v této přednášce čerpány z: http://.chemtube3d.com/

Více

13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla

13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla 13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla Od časů Isaaca Newtona si lidstvo láme hlavu problémem, je-li světlo vlnění nebo proud částic. Tento spor rozdělil svět vědy na dva zdánlivě nesmiřitelné

Více

Tření je přítel i nepřítel

Tření je přítel i nepřítel Tření je přítel i nepřítel VIDEO K TÉMATU: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10319921345-rande-s-fyzikou/video/ Tření je v určitých případech i prospěšné. Jde o to, že řada lidí si myslí, že tření má

Více

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře 1 Měření na Wilsonově expanzní komoře Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se základními částicemi, které způsobují ionizaci pomocí Wilsonovi mlžné komory. V této úloze studenti spustí Wilsonovu mlžnou

Více

Temná hmota in flagranti

Temná hmota in flagranti Temná hmota in flagranti aneb Co nevíme o podstatě hmoty ve vesmíru VLADIMÍR WAGNER Základní princip: Zkoumáte-li neznámou oblast, logicky nemůžete vědět, co v ní naleznete. Arthur Bloch: Murphyho zákon

Více

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

ZDROJE A PŘEMĚNY ENERGIE

ZDROJE A PŘEMĚNY ENERGIE INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ZDROJE A PŘEMĚNY ENERGIE ING.

Více

Vznik a vývoj Vesmíru

Vznik a vývoj Vesmíru Seminární práce z fyziky Vznik a vývoj Vesmíru David Pěgřímek http://davpe.net Gymnázium a SOŠ, Orlová-Lutyně, p. o. 2009 Obsah 1 Vznik Vesmíru 3 1.1 Velký třesk........................................

Více

Solární elektrárna Struhařov

Solární elektrárna Struhařov Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Solární elektrárna Struhařov Jaroslav Mašek Střední zdravotnická škola Benešov Máchova 400, Benešov Úvod Získávání

Více

Nobelova cena za fyziku 2013

Nobelova cena za fyziku 2013 Školská fyzika 2013/4 Novinky z fyziky Nobelova cena za fyziku 2013 Václav Kohout 1, Nakladatelství Fraus Nobelovu cenu za fyziku letos získali François Englert a Peter Higgs za teoretický objev mechanismu,

Více

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ O S H O SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ Byly doby, kdy chrámy, poutnická místa, nošení značek na čele, uctívání idolů, používání růženců, zaklínadel a kouzel, posvátné texty, rituály a astrologie, víra

Více

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková ÚVOD Při otevření této knihy se možná ptáte, k čemu je potřeba další kniha o zdraví, když už jich byly napsány stovky? Asi máte pravdu, ale můj velký zájem o možnosti sebeléčení s cílem pomoci sama sobě

Více

roce vystoupil se svou představou struktury atomu. 2 Světlo světa tak spatřil

roce vystoupil se svou představou struktury atomu. 2 Světlo světa tak spatřil Počátky moderní éry poznávání mikrosvěta Jiří Králík, Ústí nad Labem Tento článek stručně mapuje historii počátků fyzikálního výzkumu mikrosvěta od objevu elektronu k představě neutrina pokrývá tak zhruba

Více

ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika

ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika Částicová struktura látek Látky jakéhokoli skupenství se skládají z částic Částicemi jsou

Více

Prvek, nuklid, izotop, izobar

Prvek, nuklid, izotop, izobar Prvek, nuklid, izotop, izobar A = Nukleonové (hmotnostní) číslo A = počet protonů + počet neutronů A = Z + N Z = Protonové číslo, náboj jádra Frederick Soddy (1877-1956) NP za chemii 1921 Prvek = soubor

Více

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie je klinický obor využívající účinků ionizujícího záření v léčbě jak zhoubných, tak nezhoubných nádorů

Více

Atomární látka KOSMOLOGIE. Atomární látka ASTRONOMIE A FYZIKA SVÍTÁNÍ

Atomární látka KOSMOLOGIE. Atomární látka ASTRONOMIE A FYZIKA SVÍTÁNÍ Atomární látka Kvarkové-gluonové plazma zárodečná polévka z kvarků a gluonů, ze které ve vesmíru vznikaly složené částice. Nacházejí-li se kvarky ve vzdálenosti menší než 10 15 m, chovají se jako volné

Více

POŽADAVKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE MAGISTERSKÉ STUDIUM POČÍTAČOVÉ MODELOVÁNÍ VE VĚDĚ A TECHNICE (NAVAZUJÍCÍ STUDIUM I DOBÍHAJÍCÍ 5-LETÉ STUDIUM)

POŽADAVKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE MAGISTERSKÉ STUDIUM POČÍTAČOVÉ MODELOVÁNÍ VE VĚDĚ A TECHNICE (NAVAZUJÍCÍ STUDIUM I DOBÍHAJÍCÍ 5-LETÉ STUDIUM) POŽADAVKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE MAGISTERSKÉ STUDIUM POČÍTAČOVÉ MODELOVÁNÍ VE VĚDĚ A TECHNICE (NAVAZUJÍCÍ STUDIUM I DOBÍHAJÍCÍ 5-LETÉ STUDIUM) Organizace zkoušky Zkouška je ústní a má čtyři části:

Více

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE Jiří GRYGAR Fyzikální ústav Akademie věd ČR, Praha 17.4.2012 VELKÝ TŘESK 1 Na počátku bylo slovo: VELKÝ TŘESK opravdu za všechno může 10-43

Více

VAKUUM JAKO ZÁKLAD VŠEHO HMOTNÉHO Václav Dostál. Část první: Prázdný prostor nejen, že prázdný není, ale dokonce je základní formou hmoty

VAKUUM JAKO ZÁKLAD VŠEHO HMOTNÉHO Václav Dostál. Část první: Prázdný prostor nejen, že prázdný není, ale dokonce je základní formou hmoty 1 VAKUUM JAKO ZÁKLAD VŠEHO HMOTNÉHO Václav Dostál Část první: Prázdný prostor nejen, že prázdný není, ale dokonce je základní formou hmoty Úvod Můj otec RNDr. et MUDr. Václav Dostál a můj strýc, středoškolský

Více

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník)

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění 1. Kmity soustav hmotných bodů (6 hod.) 1.1 Netlumené malé kmity kolem stabilní rovnovážné polohy: linearita pohybových rovnic, princip superpozice, obecné

Více

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory.

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích

Více

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony atom jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony molekula Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti seskupení alespoň dvou atomů

Více

Barva produkovaná vibracemi a rotacemi

Barva produkovaná vibracemi a rotacemi Barva produkovaná vibracemi a rotacemi Hana Čechlovská Fakulta chemická Obor fyzikální a spotřební chemie Purkyňova 118 612 00 Brno Barva, která je produkována samotnými vibracemi je relativně mimořádná.

Více

Základní kurz speciální teorie relativity

Základní kurz speciální teorie relativity Základní kurz speciální teorie relativity Stanislav Minárik Copyright istudium, 2008, http://www.istudium.cz Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez

Více

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více