- trávení m?žeme rozd?lit na mimobun??né evolu?n? dokonalejší; a bun??né naposledy u hub Porifera

Transkript

1 Trávicí soustava (3) by Biologie - Pátek, Prosinec 06, Otázka: Trávicí soustava P?edm?t: Biologie P?idal(a): Evca.cel<>seznam.cz FYLOGENEZE TS? FUNKCE - p?ijmout potravu + zachytit ji; mechanické a chemické zpracování; rozložit potravu na jednoduché organické látky; zabezpe?it vst?ebávání látek do t?lních tekutin; nestravitelné zbytky jsou odstran?ny z t?la - jednobun??né organismy mají patravní vakuolu (bun??ná ústa a bun??ná?i? = cytopigae) - u n?kterých živo?ich? se vyvinulo mimot?lní trávení (pavouci) - trávení m?žeme rozd?lit na mimobun??né evolu?n? dokonalejší; a bun??né naposledy u hub Porifera - n?které organismy mají schopnost fagocytózy p?. vlo?kovci - trávicí dutina se za?ala vyvíjet jako lá?ka u lá?kovc?, její zdokonalenou verzi nazíváme gastrovaskulátní soustava - hlísti jako 1. mají trávicí trubici page 1 / 16

2 - trávicí trubice u prvoústých mí 1 vstup zárove? i výstup, u druhoústých jsou odd?leny - trubice je obohacena o r?zné žlázy Zpracování potravy Biochemické trávení trávením p?em??uje živo?ich potravu ve výživu tká?ových bun?k Potrava = vysokomolekulární (bílkoviny, škrob) nebo ve vod? nerozpustné látky Hydrolytické št?pení (základní biochemický d?j) = št?pení slou?enin na nízkomolekulární slou?eniny (aminokyseliny, monosacharidy, mastné kyseliny, glycerol), jež jsou rozpustné ve vod? což umož?uje snadný p?esun p?es cytoplazmatocké membrány, jsou rozvád?ny krevními tekutinami Ttrávící enzymy - katalyzují hydrolytické d?je nutné velké množství, jsou schopny rozložit hlavní složky potravy Trávící d?je na bun??né úrovni a) INTRACELULÁRNÍ TRÁVENÍ probíhá uvnit? bun?k, které vytvá?ejí trávící enzymy fagocytóza?áste?ka obklopena protoplazmou vznik vá?ku tento vá?ek splývá s vá?kem obsahujícím hydrolytické enzymy probíhá trávení mimo vlastní cytoplazmu, produkty se dostávají do cytoplazmy p?es st?ny tohoto vá?ku, probíhá v trávicích vakuolách nebo v lysosómech, je p?vodn?jší - prvoci, houby,?áste?n? i lá?kovci a m?kkýši, nutné drobné?ástice potravy b) EXTRACELULÁRNÍ TRÁVENÍ probíhá vn? bu?ky, vá?ky s hydrolytickými enzymy (lysosomy) se vyprazd?ují do obsahu trávící soustavy dochází k št?pení?ástic potravy nízkomolekulární produkty jsou vst?ebávány ve specializovaných bu?kách trávicí soustavy Vst?ebávání (resorpce) = p?enos látek p?es cytoplazmatickou membránu do bun?k, které potom p?edávají dále do t?lní tekutiny, probíhá pomocí specializovaných bun?k, které mají povrch zna?n? zv?tšen mikroklky, je to aktivní d?j = nutné dodávání energie (št?pení ATP), vst?ebávání je možné i proti koncentra?nímu spádu - u pokro?ilejších je výhradní (?lenovci, obratlovci), i velké kusy potravy, u lá?kovc? slouží k rozpadu na malé?ástice, jež jsou dále fagocytovány (nutné látky, jež zabra?ují natrávení samotného organismu) Základní typy trávící soustavy page 2 / 16

3 a)trávící DUTINA 1 otvor (p?ijímací i vyvrhovací), p?vodní, lá?kovci plošt?nci - trávení probíhá cyklicky (p?íjem trávení vyvržení) nutné prost?edí s dostatkem potravy, v evoluci tendence ke zv?tšení povrchu p?epážkami?i v?tvením, v?tve v?tšinou zasahují do všech?ástí t?la (protože nemají vyvinutou soustavu t?lních tekutin), potrava (ur?ité množství) musí být p?ijata, strávena, nestrávené zbytky vyvrhnuty nemohou p?ijmout v?tší množství potravy - á omezenou funk?ní specializaci, je mén? efektivní než trávicí trubice b)trávící TRUBICE 2 otvory (p?íjmací a vyvrhovací),trávení je kontinuální (jako na b?žícím pásu) = postupn? probíhá v n?kolika?ástech TS, potrava se posunuje neomezený p?ísun(p?íjem potravy je úm?rný rychlosti trávení) - u m?kkýš?, kroužkovc?,?lenovc? a obratlovc? - vývojové tendence : zv?tšení resorp?ního povrchu, diferenciace D?LENÍ ŽIVO?ICHÚ PODLE ZPÚSOBU P?ÍJMU POTRAVY Mikrofágové živí se mikroskopickými organismy, intracelulární p?íjem potravy (Prvoci, živo?išné houby) P?ijímající potravu p?es bahno a písek ví?í vodu a filtrují z ní potravu (ví?níci, sumýši, n?kte?í kroužkovci) P?ijímající tekutiny :rostlinné š?ávy a) mšice, cikády- nabodávají sítkovice (obsahují org látky) b) v?ely, vosy, motýli -nektar živo?išné š?ávy krev a) komá?i, klíš?ata b) pijavky, upí?i, vampí?i - užívají anestetikum (necítíme bolest) -mléko u mlá?at savc? Polykající velké kusy potravy hlavn? maso (plazi, šelmy, ptáci) Vst?ikující do ko?isti trávící látky (prvoci, larvy vážek a potápník?) vypijí obsah page 3 / 16

4 Rozm?l?ující potravu velká?ást živo?ich? STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE zevní vazivový obal seróza (peritoneum) odd?luje trubici od dutiny b?išní, lesklá hladká svalovina 2 vrstvy + p?í?n? pruhovaná svalovina - sv?ra?e - vn?jší podélná svalovina (b. soub?žn? s délkou) kývavé pohyby míšení st?evního obsahu - vnit?ní okružní svalovina peristaltické pohyby (svíravé) posun jídla podslizni?ní (subhukózní) vazivo siln?jší vrstva pojivové tkán?, prostupují krevní+mízní kapiláry + útrobní nervy, p?ipojuje sliznici ke svalovin? sliznice (hukóza) vystýlá trubici, krevní, mízní cévy, jednovrstevný epitel, m?kká, slizká, vlhká; vst?ebávání; m?že být z?asena p?. v tenkém st?ev? klky?ásti TS: dutina ústní? hltan? jícen? žaludek? tenké st?evo? tlusté st?evo??itní otvor; + tráv.žlázy Dutina ústní (cavum oris) - rty (libia oris) -ohrani?ují dutinu ústní; podklad p?í?n? pruhovaný sval kruhový sval ústní? p?íjem potravy, mluvidlo, mimika - vn?jšek k?že, p?echodná?ást krycí epitel bez pigmentu prosvítají krevní cévy, málo zrohovat?lý; vnit?ek sliznice - tvá?e - podklad tvá?ový sval žvýkání, sání; tukový polštá? - patro - poprvé vyvinuto u plaz?; odd?luje dutinu ústní od dutiny nosní - tvrdé kost?ný podklad (horní?elist, patrové kosti), pokryté sliznicí srostlá s okosticí - m?kké vazivové, za zadním okrajem výb?žek?ípek; po stranách mandle (lymfatická tká?) slizni?ní?asa, patrové (kr?ní) page 4 / 16

5 - mandle oplošt?lé útvary, rozbrázd?né (brázdy=krypty), zachycují mikroorg.- zneškod?ují je - jazyk (lingua) - na spodní stran? p?ichycen jazykovou uzdi?kou? m?ní tvar mluvidlo, míšení potravy, chu? (chu?ové pohárky špi?ka sladko, vzadu ho?ko, po stranách sladko, kyselo) - kost?ná opora jazylka, dolní?elist, 2 bodcovité výb?žky kosti spánkové - dásn? - podklad dás?ové podkovovité výb?žky horní a dolní?elisti ; vklín?né zuby ve vá?cích (alveolách) - zuby (Dantes) nejtvrdší orgány t?la, v?elistech horní: eliptický tvar, dolní: parabolický tvar - soubor zub? chrup dentice - stavba: korunka vy?nívá z dásní, r?zný tvar; kr?ek kryt pouze sliznicí dásn?; ko?en upevn?n v zubním l?žku, zub r?zný po?et ko?en? (stoli?ky dolní 2 ko?eny, horní 3 ko?eny) - uvnit? d?e?ová dutina zubní d?e? vstupují cévy, nervy (trojklanný nerv 5.mozkový nerv) - ozubice zubní vazivo spojuje zubní l?žko s ko?enem; pevný, pružný záv?s zubu v?elisti - hmoty zub? - povrch sklovina ( ), v míst? korunky, 98% anorganických látek, nejtvrdší tká? v t?le; kryt vrstvi?kou mikrobiálního povlaku odváp?uje sklovinu (hl. sladké jídlo) - zubovina (dentin) pod sklovinou, 72% anorganických látek, tvrdší než kost (50% anorg.l.), obklopuje d?e?ovou dutinu - tmel (cement) kryje povrch ko?ene stejn? tvrdý jako kost - typy zub? -?lov?k heterodontní chrup (rozlišený), difiodontní (2 generace, mlé?ný chrup, trvalý) - zuby se vytvá?ejí do 3.m?síce t?hotenství -?ezáky (dentes incisivi); špi?áky (dentes canini); t?enové (d. premolares); stoli?ky (d. molares) - mlé?ný chrup do?asný, m?k?í, k?eh?í, ko?ínky se rozpoušt?jí, 20 zub? (2,1,0,2) - trvalý 32 zub? (2,1,2,3) page 5 / 16

6 - slinné žlázy (glandulae salivales) - zvlh?ují dutinu ústní; 2 druhy drobné, velké: - drobné všude v dutin? ústní, neustále produkují sliny (mucinózní sliny hustší, zvlh?ují sliznici) - velké mnohobun??né, trubicovité (tubulózní), 3 páry - p?íušní nejv?tší za uchem (jako kaštanu); pod?elistní, podjazyková pod jazykem, uzdi?ka - sliny - bezbarvá vazká tekutina; denn? 1 1,5l - slab? zásaditá ph 7-8 (pokud klesne pod 5,5 uvol?ování Ca ze zub?) - složení slin - 99% voda, ptyalin (enzym ze skupiny amyláz št?pí polysacharidy); mucin (hlen pomáhá p?i polykání); lysozym ni?í mikroorganismy; soli (Ca, Na, K ukládání zubní kámen narušuje zubní sklovinu) -?ízené sekrece - podmín?né a nepodmín?né reflexy (centrum: prodloužená mícha); I.P.Pavlov - sousto = potrava + sliny? hltan; polykání podrážd?ní ko?ene jazyka, jen p?i v?domí Hltan (pharynx) - trubice nálevkovitého tvaru asi 12cm; kon?í ve výši 5 kr?ního obratle - 3?ásti nosohltan (vnit?ní nozdry choany, eustachova trubice, mandle), ústní?ást hltanu (k?ižovatka DS a TS), hrtanová p?íklopka Jícen (oesophagus) cm, spojuje hltan a žaludek, leží za pr?dušnicí; st?na mnohovrstevný epitel - první t?etina st?ny p?í?n? pruhovaná; zbytek hladká svalovina peristaltické pohyby Žaludek (ventriculus, gaster) 1-2l; uložení dutina b?išní vlevo pod bránicí - stavba st?ny - kryt pob?išnicí (seróza) - svalovina 3 vrstvy peristaltické pohyby (3/min) kašovitá hmota = chymus - podslizni?ní vazivo - sliznice cylindrický epitel podélné?asy, vchlipování trubicovité žlázy (žalude?ní š?áva) page 6 / 16

7 - žalude?ní š?áva - 1-2l za den (1 jídlo 0,5l); bezbarvá, kyselá (ph 1-2); složení 99,4 % voda, další látky - HCl tvo?í kyselé prost?edí, brání kvasným proces?m, usnad?uje trávení masa bobtnání vaziva maso se rozpadá na svalová vlákna, chrání vitamíny (B1, B2, C) p?ed znehodnocením, aktivuje pepsinogen - pepsin enzym, vylu?ován v neú?inné form? pepsinogen? akt. HCl na pepsin; št?pí bílkoviny - chymosin sráží bílkoviny v mléce na vlo?kovité útvary, výskyt hl. u kojenc?, u dosp?lých chybí - lipáza uplat?uje se pouze p?i slab? kyselém obsahu, št?pení mlé?ných tuk? = neutrální tuky - mucin hlen, tvo?í ochranný povlak na st?nách žaludku, zásaditý, chrání p?ed natrávením st?n, p?i natrávení v?edy - gastrin hormon nežlázového charakteru; produkován st?nou žaludku, podporuje pohyby žaludku, produkci pepsinu a HCl - trávenina z?stává v žaludku 3 6 hod; ph = 2-4; nejdéle se tráví tuky -?ásti: -?eslo (cardia) po?átek žaludku - t?lo žaludku (corpus) - vrátník (pylorus) konec žaludku - zp?sobuje obranný reflex zvracení (vomitus) antiperistaltické pohyby; nevolnost = nausea - drážd?ním hrdla, poz?ením špatné stravy, velké množství alkoholu, nikotinu, bulimie - úst?edí prodloužená mícha; i v bezv?domí udušení Tenké st?evo (intestinum tenue) - nejdelší?ást TT 3-5m; dokon?ení trávení + po?átek vst?ebávání - 3?ásti - dvanáctník (duodenum) 25-30cm, podkovovitý tvar - la?ník (jejunum) 3/5 tenkého st?eva, tvo?í vodorovné kli?ky, u mrtvoly vždy prázdný - ky?elník (ileum) 2/5 tenkého st?eva, podélné kli?ky, na konci chlope? brání zp?tnému pohybu tráveniny - la?ník + ky?elník zav?šeny na zadní st?nu dutiny b?išní, pomocí tenké z?asené vazivové blány okruží = mesenterium page 7 / 16

8 - st?evní š?áva denn? 1-3l; mírn? nažloutlá; zásaditá - sacharáza enzym št?pící sacharidy (sacharózu); maltáza (š?. Maltózu); laktáza (št. Laktózu); erepsin (št. Bílkoviny); lipáza (št. Tuky) - hlenové žlázky mucin hladké pohyby, ochrana - dvanáctník ústí sem pankreas (pankreatická š?áva) a játra (žlu? napomáhá trávení tuk?) - produkce hormon? nežlázového charakteru sekretin, pankreosymin? do pankreatu - vst?ebávání - sliznice z?asena klky (villi) výška do 1mm, 5-10mil., zv?tšení vst?ebávací plochy z klku mikroklky (na jednom asi 3000, výška 1,4mikrometru) - do krve voda (difúzí), minerální látky, AMK, mastné kyseliny+glycerol (tuky), glukóza, vitamíny B,C - do mízy to, co neprojde st?nou kapilár; tukové kapénky (pinocitózou opak fagocytózy), cholesterol, vitamíny A,D,E,K Tlusté st?evo (intestinum crassum) - kone?ný oddíl TT; délka 1,5m; uloženo v dutin? b?išní, tvo?í velkou kli?ku kolem tenkého st?eva? neprobíhá trávení, dokon?uje se vst?ebávání hromad?ní nestravitelných zbytk? = stolice -?ásti - slepé st?evo (intestinum caecum) za?átek tlustého st?eva - tra?ník (colon) vzestupný, p?í?ný, sestupný, esovitá kli?ka (kon?í vlevo) - kone?ník (rectum);?itní otvor - slepé st?evo - mezi tenkým a tlustým st?evem chlope? zabra?uje zp?tnému toku tráveniny - vybíhá?ervovitý výb?žek appendix vermiformis vypln?n lymfatickou tkání, 7-10cm, rudiment poz?statek po p?edcích, který je k ni?emu (má ho pouze?lov?k a lidoopi) - ve sliznici nejsou klky hluboké brázdy krypty - vst?ebávání voda+minerální látky zahuš?ování stolice - st?evní mikroflora - tvo?ena bakteriemi (kvasné a hnilobné, p?. Escherichia coli) page 8 / 16

9 ? význam rozklad celulózy, kvasné zkvašování sacharid?, rozklad aminokyselin, tvorba vitamínu K,B12 - kone?ník - nahromad?ní stolice nestravitelné zbytky (vláknina, b.epitelu, žlu?ová barviva zabarvení stolice) + voda (zácpa nedostatek tekutin) + odum?elé bakterie; denn? g - defekace proces vyprazd?ování, reflexní d?j, úst?edí páte?ní mícha - v okolí?itního otvoru velké množství kapilár m?že dojít k vyklenutí krvácení hemoroidy (varixy) TRÁVICÍ ŽLÁZY- ústí do dvanáctníku Slinivka b?išní (pankreas)- protáhlá žláza nar?žov?lé barvy, uložena v ohbí 12níku - smíšená žláza s vn?jší i vnit?ní sekrecí - endokrinní žláza (s vnit?ní sekrecí) produkuje hormony do krve (p?. insulin, glukagon) - exokrinní žláza (s vn?jší sekrecí) produkuje enzymy do dvanáctníku (pankreatickým vývodem) - lal??kovitá struktura z lal??k? vývody spojení v jeden pankreatický vývod do dvanáctníku - pankreatickou š?áva - zásaditá ph 7-8; 0,5-1l/den; hl. voda - NaHCO3 neutralizuje žalude?ní HCl - trypsin enzym št?pící bílkoviny, produkován v neú?inné form? jako tripsinogen aktivován enterokinázou - sm?s enzym? amyláz pokra?ují ve št?pení sacharid?; sm?s lipáz št?pení tuk?, aktivace žlu?í - hormony nežlázového charakteru - pankreosymin, sekretin - produkovány tenkým st?evem: Langerhansovy ostr?vky p?inášeny pankreatickým vývodem - aktivace slinivky produkce pankreatické š?ávy + stimulace tvorby žlu?i Játra (hepar) - nejv?tší žláza lidského t?la 1,5kg, (novorozenec 150g) - uloženy pod bránicí v dutin? b?išní napravo page 9 / 16

10 - 2 laloky levý, pravý (v?tší) - spojeny s bránicí vazivovou blánou - dvojí zásobení krve - vrátnicová žíla (vznik soutokem žil z nepárových orgán? dutiny b?išní) 80% krve,?áste?n? ODK - jaterní tepna 20% krve, OK, odd?luje se z b?išní aorty - z jater vystupují jaterní žíly do DDŽ - jaterní branka místo vstupu a výstupu tepen, žil, žlu?ovodu - stavba povrch chrán?n serózou - vazivové pouzdro??lení se jaterní lal??ky (v nich jaterní b. hepatocyty tvo?í jaterní tráme?ky) - jaterní bu?ky pólové krevní (k vláse?nicím), žlu?ový (ke št?rbin? uvnit? tráme?ku tudy žlu? dále jaterními žlu?ovody; produkují žlu? vývod z P a L laloku jater spojení žlu?ovod dvanáctník (+ odbo?ka ze žlu?ovodu do žlu?níku) - žlu?ník (vesica fellea) - vazivový vak uložen na spodin? pravého laloku jater, 50-80ml - zásobárna žlu?i zahuš?ování (zp?tn? se vst?ebává reabsorbuje voda, minerální látky) - žlu?ové kameny výsledek zahuš?ování - žlu? - slab? zásaditá; tvo?í se neustále; barva z jater žlutohn?dá, ze žlu?níku temn? zelená;0,5-1l/den - 97% voda; soli ho?kost, napomáhají trávení tuk? emulgace (rozpad tuk? na tukové kapénky) - žlu?ová barviva bilirubin, biliverdin vnikají p?i rozpadu?ervených krvinek (ze sleziny, jater vrátnicovou žilou), zabarvení - cholesterol, lecitin, mastné kyseliny, anorganické soli, tuk? význam neutralizace kyselého obsahu tráveniny, emulgace tuk? (lipáza št?pí tuk.kap.), vst?ebávání tuk?, peristaltika st?ev, vst?ebávání vitamín? rozpustných v tucích, zneškod?ování toxin?? význam jater - netvo?í enzymy; tvorba žlu?i; tvorba tepla (nejteplejší krev nejintenziv.metabolismus) - sou?ástí RES (retikulo-endotelová soustava) kupferovy bu?ky schopnost fagocytózy imunologie - zásobárna krve?ervenohn?dá barva, 0,75l, za 1min prote?e 1-2l krve - ukládání vitamín? rozpustných v tucích page 10 / 16

11 - detoxikace (odbourávání toxických l.) dobrá regenerace (k obnovení fce jater sta?í 1/7 bun?k)? význam p?i metabolismu - ukládání glykogenu (vzniká p?em?nou glukózy) - glukoneogeneze (novotvo?ení glu) tvorba glu z necukerných složek (AMK), p?i nedostatku glu - odbourávání AMK deaminace (-NH2 se odbourává v ornitinovým cyklu za vzniku mo?oviny hl. zplodina metabolismu bílkovin)? význam p?i krvetvorb? - vznik plazmatických bílkovin; srážení krve fibrinogen, protrombin - proti srážení krve heparin; ukládání Fe na feritin - bez jater nelze žít Nemoci trávicí soustavy - paradentóza uvol?ování zdravých zub? z dásní (obnažování kr?k?) - zubní kaz porušení zubní hmoty vyvolané bakteriemi vytvá?ejí na zubu vrstvu (plak) zkvašování cukr? organické kyseliny narušují zubní sklovinu - v?edy (peptidický v?ed) - dvanáctníkový, žalude?ní - zán?t sliznice díky špatné životospráv?, stresu, bakteriím (Helicobakterpylori), kou?ení,? imunita - pr?jem infek?ní p?vod (salmonela, lamblie), špatné jídlo, nádorová onemocn?ní, psychika - zácpa málo vlákniny, nedostatek pohybu, potla?ování defekace, psychika - nádorová onemocn?ní rakovina tlustého st?eva - virová hepatitida žloutenka infek?ní zán?t jater - zv?tšení jater - bilirubin se vylu?uje do krve žlutá o?ní b?lima, k?že - A (nemoc špinavých rukou, ší?ení vzduchem), B (p?enos krevní cestou), C - žlu?ové kameny vysrážení n?kterých látek, bolesti, trávicí problémy - jaterní cirhóza (tvrdnutí) zmnožení vazivových bun?k (odumírání jaterní tkán?), vliv alkoholu, lék? - apendicitida zán?t?ervovitého výb?žku slepého st?eva page 11 / 16

12 METABOLISMUS =p?em?na látek a energií 1. anabolismus (syntéza, asimilace)? p?em?na látek jednodušších na látky složit?jší - spot?eba energie; endergonické reakce - p?. aminokyseliny-bílkoviny, glukóza-glykogen, fotosyntéza 2. katabolismus (rozklad, št?pení, disimilace)? ze složit?jších látek jednodušší - uvoln?ní energie; exergonické reakce? oba d?je probíhají sou?asn? - mládí p?evládá anabolismus; dosp?lost rovnováha; stá?í p?evládá katabolismus - využíváme pouze energii chem. vazeb makroergní vazby ~ (mezi zbytky H3PO4 fosfáty), E~ - 50kJ ATP adenosintrifosfát = universální p?enaše? a dodavatel energie - 3?ásti adenin (báze dusíkatá org. zásada), ribóza (pentóza cukr o p?ti C), 3 zbytky H3PO4 - defosforilace - p?em?na ATP na ADP + P~P nebo na AMP + P~P - fosforilace vznik ATP - ADP adenosindifosfát; AMP adenosinmonofsfát Katalyzátor chemické reakce enzym (hl. bílkovinné povahy) - 2 složky enzymu bílkovinná (apoenzym) + nebílkovinná (koenzym, m?že chyb?t,p?. vitamíny, prvky) a) bazální metabolismus (základní) - zabezpe?uje všechny základní životní fce - nala?no (14hod. po jídle), naprostý klid, pokojový teplota (20 stup??) - závisí na v?ku (snižuje se s v?kem), pohlaví (muži v?tší), váha, výška b)celkový metabolismus - p?i vykonávání?innosti - bazální metabolismus + energie spot?ebovaná na práci page 12 / 16

13 - vyšší p?i svalové práci, vyšší teplot? prost?edí, po jídle - zdroj energie p?ijaté látky - schopnost p?em?ny jednoho typu látek v jiný(sacharidy v tuk, glycerol v glu, bílkoviny v sach. nebo tuky) - všechny látky dynamický katabolicko-anbolický ustálený stav - neustálé odbourávání a vznik všech organických molekul; mimo DNA?ízení metabolismu nervové p?. mezimozek hypotalamus - hormonální p?. inzulin, tyroxin, horní d?e? nadledvinek Metabolismus sacharid? - glukóza - vznik št?pením glykogenu, z aminokyselin, vst?ebáním z potravy - oxidace glukózy vzniká CO2 + voda; m?ní se na glykogen nebo tuk - glykémie hladina glukózy v krvi, 4,5-6mmol/l optimální;?ízeno hormonáln? inzulin, adrenalin, glukagon - hypoglykémie snížená koncentrace glukózy; hyperglykémie zvýšená koncentrace glukózy - polysacharidy nejd?íve rozšt?pení na monosacharidy - glykogenolýza = rozklad glykogenu na glukózu, p?i nedostatku E - glukoneogeneze = novotvo?ení GLU z AMK Anaerobní glykolýza - rozklad uhlíkatého?et?zce glukózy (C6H12O6) vzniká kyselina pyrohroznová (2 molekuly) - energetický výt?žek 2 molekuly ATP - probíhá voln? v cytoplazm?, u všech bun?k; enzymy voln? v cytoplazm? page 13 / 16

14 - m?že probíhat i bez p?ítomnosti kyslíku - anaerobní podmínky mlé?né kvašení kyselina mlé?ná svalová únava (práce sval? na kyslíkový dluh) - aerobní podmínky vznik acetalkoenzym A (p?em??ují se v n?j všechny org.l.; aktivní kyselina octová) Krebs?v cyklus (cyklus kyseliny citrónové, citrátový cyklus) - biologická oxidace - dekarboxylace odbourávání CO2 - dehydrogenace odbourávání H, slou?í se s O2 vzniká voda (d?j dýchací?et?zec) - k odbourání 1 molekuly glukózy musí prob?hnout krebs?v cyklus 3x energetický výt?žek (3x12) 36 molekul ATP - probíhá v matrixu (mitochondrie);enzymy vznikají v lamelách mitoch.; neprobíhá v prokaryotách? celkový energetický výt?žek molekul ATP Metabolismus tuk?? vzniká glycerol a mastné kyseliny - glycerol p?em?na na GAP (glyceraldehydfosfat) - mastné kyseliny odbourání radikálu až na kyselinu octovou slou?í se s koenzymem A vzniká Acetylkoenzym A ten je dál v C.C. odbouráván - výskyt tukových kapének lymfa hl. triacylglyceroly jsou v ob?hu ukládání do k?že, kolem orgánu v dutin? b?išní -?ást tuk? se p?echodn? uchovává v játrech št?pení glycerol+mastné kyseliny ob?h tkán? energetické využití - lipémie koncentrace tuk? v krvi, mg/100cm3 - hormonální ovlivn?ní tyroxin, r?stový h., adrenalin, glukokortikoidy Metabolismus bílkovin page 14 / 16

15 - št?pení pomocí enzym? na bílkoviny - odbourávání = deaminace? aminoskupina NH2 se odbourává v ornitinovém cyklu v játrech na mo?ovinu (CO(NH)2) 3.zplodina metabolismu (+ voda a CO2), sou?ástí mo?i - aminokyseliny bu? do tkání (hl.svalová) - proteosyntéza (vznik bílkovin) nebo do jaterních bun?k deaminace amoniak mo?ovina krev ledviny -?ízení nervové hypotalamus; hormonální r?stové hormon, inzulin, testosteron Výživa - živiny sacharidy, bílkoviny, lipidy kj/den % sacharid?, 15% bílkovin, 20-30% tuk? - sacharidy hl. zdroj energie - minerální látky: K a Na vedení vzruchu homeostáza; Ca kosti, svaly, srážení krve; Mg antagonista Ca ve svalech, myofibrily; Fe hemoglobin, sou?ást enzym?, p?enaše? energie v membránách; P a Cl - mikrobiogenní prvky: F zuby (sklovina); I štítná žláza; Zn a Cu sou?ást enzym?; Mo a Co - toxické látky: Hg, Pb, Cd, As vlákniny (celulóza) podporuje pohyb st?ev, brání zácp?, snižuje st?evní nádory, srde?ní choroby, hladinu cholesterolu bílkoviny - esenciální aminokyseliny musíme p?ijímat v potrav?, živo?išné bílkoviny obsahují všechny tuky - esenciální mastné kyseliny (kyselina linolová, linolenová nenasycené kyseliny, dvojná vazba v rostlinném oleji, snižují hladinu cholesterolu v krvi) - hodn? tuk? ateroskleróza, srde?ní infarkt; rozpušt?ny vitamíny A,D,E,K vitamíny v?tšinu musíme p?ijímat, nejsou zdrojem energie, ani stavebním kamenem, katalyzátory chemických reakcí minerální látky; voda dusíkatá bilance = pom?r mezi p?íjmem a výdejem N page 15 / 16

16 Powered by TCPDF ( Trávicí soustava (3) optimální rovnovážný stav; negativní v?tší výdej než p?íjem, nedostatek bílkovin - pozitivní nižší výdej než p?íjem, v období r?stu, rekonvalescence, t?hotenství - malnutrice - podvýživa - hypervitaminóza nadbytek vit. - hypovitaminóza?áste?ný nedostatek vit. - avitaminóza úplný nedostatek vit. - anorexie a bulimie (psychologický podtext) PDF generated by Kalin's PDF Creation Station page 16 / 16