ŽLÁZY TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Transkript

1 ŽLÁZY TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr. Radka Benešová

2 Ţlázy podílející se na trávení: SLINNÉ ŽLÁZY (glandulae salivariae) slinné žlázy dělíme na: malé (roztroušené ve sliznici dutiny ústní) velké párové ţlázy Velké párové ţlázy: Příušní žláza (glandula parotis) Uložená na zevní ploše žvýkacího svalu. Její konečný vývod ústí do předsíně dutiny ústní proti druhé horní stoličce. Podjazyková žlázy (glandula sublingualis) Leží na svalech spodiny ústní pod sliznicí. Drobné vývody ústí na spodní straně a po stranách jazyka. Podčelistní žláza (glandula submandibularis) Je umístěna pod obloukem dolní čelisti. Ústí na slinné bradavce pod jazykem v těsné blízkosti uzdičky jazykové.

3 SLINNÉ ŽLÁZY (glandulae salivariae) 1 vývod příušní žlázy 2 příušní žláza 3 podčelistní žláza 4 podjazyková žláza 5 vývod podčelistní žlázy

4 SLINY Denně se vytvoří asi 2 litry slin. Sloţení slin: voda (99%) organické látky (hlen - mucin, alfa-amyláza, lyzozym, imunoglobulin A) anorganické látky (chloridy, sodík, vápník,..) Funkce slin: udržují stálou vlhkost dutiny ústní (důležité pro artikulaci) vytvářejí sousto (obalení potravy hlenem) rozpouštějí části potravy (důležité pro dráždění chemoreceptorů a navození chuťového vjemu lyzozym má dezinfekční účinky alfa- amyláza zahajuje trávení škrobů Sekrece slin je jednak stálá (drobné slinné žlázky) a jednak reflexní (velké párové žlázy). Reflexní sekrece je založena na kontaktu receptorů v dutině ústní s potravou nebo je spuštěna na základě vizuálních a čichových podnětů (aktivace centra v CNS).

5 JÁTRA (HEPAR) Největší žláza těla, hmotnost u dospělého asi 1,5 kg, uložená pod pravou brániční klenbou JATERNÍ LALŮČEK :

6 JÁTRA (HEPAR) Játra se člení do 4 laloků: pravý (lobus dexter) levý (lobus sinister) čtverhranný (lobus quadratus) lalok dolní duté žíly (lobus caudatus) Laloky se sbíhají na spodní straně jater v rýhách ve tvaru písmene H a svírají mezi sebou jaterní branku (porta hepatis) - místo vstupu tepny jaterní a vrátnicové žíly a výstupu žlučových vývodů. Jaterní parenchym má červenohnědou barvu a je poměrně křehký. Jaterní buňky (hepatocyty) jsou uspořádány do trámců, které se sbíhají k centrální žilce a vytvářejí stavební a funkční jednotku jater- jaterní lalůček. Každá jaterní buňka má svůj žlučový a krevní pól, středem lalůčku probíhá centrální žíla. V úzkých prostorech mezi jednotlivými lalůčky probíhají cévy a nejmenší žlučovody.

7

8

9 Funkce jater : tvorba ţluči: Žluč je řídká žlutozelená tekutina, vyměšovaná jaterními buňkami na žlučovém pólu jaterních buněk. Odtéká do žlučovodů, začínajících na obvodu jaterních lalůčků. Denní množství vytvořené žluči je asi 800ml. Složení žluči: voda, žlučové kyseliny, soli žlučových kyselin, cholesterol, bilirubin Funkce žluči: emulgace tuků ve tenkém střevě Žlučovody: žluč odtéká do duodena (dvanáctníku) žlučovými cestami. První částí žlučových cest jsou nitrojaterní žlučové cesty (žlučovody vedoucí uvnitř jater, začínající mezi jaterními lalůčky. Další částí žlučových cest jsou mimojaterní žlučové cesty tyto vystupují z pravého a levého jaterního laloku jako ductus hepaticus dexter a sinister, dále se spojují ve společný jaterní vývod (ductus hepaticus comunis). Ke společnému jaternímu vývodu se připojuje vývod žlučníku (ductus cysticus) a vzniká ductus choledochus, který potom ústí do dvanáctníku (duodenum) společně s vývodem z pankreatu na dvanáctníkové papile (papilla Vateri). Vyústění žlučových a pankreatických cest je ovládáno svěračem (Oddiho svěrač)

10 Žlučník (vesica fellea): Žlučník (vesica fellea): leží na spodní ploše jater má kapacitu asi 60ml žluč z jater se zde zahušťuje vstřebáním vody. Pokud přijde do duodena potrava bohatá na tuky, uvolní se svěrač a žluč odtéká do duodena

11 Funkce jater : metabolické funkce cukry: vytváření zásobní formy glukózy (glykogen), tvorba glukózy z necukerných zdrojů tuky: tvorba lipoproteinových komplexů bílkoviny: produkce plazmatických bílkovin, hemokoagulačních faktorů tvorba tepla zneškodňují škodlivé látky (detoxikační funkce) zásobárna krve

12 SLINIVKA BŘIŠNÍ (PANCREAS) Podlouhlá žláza šedorůžové barvy, dlouhá asi 28 cm, leží za žaludkem Slinivka břišní: Hlava-caput (rozšířená část v duodenálním ohbí) Tělo corpus Ocas-cauda zasahuje k dolnímu pólu sleziny

13

14 ţláza s dvojí sekrecí: vnitřní (tvoří hormony) Vnitřně sekretorickou část tvoří asi 1 milion drobných shluků buněk roztroušených v pankreatu, zvaných Langerhansovy ostrůvky, které produkují hormon inzulín, glukagon, gastrin a somatostatin Nejznámějším je hormon inzulín, který vzniká v beta buňkách ostrůvků. Inzulín snižuje hladinu krevního cukru tím, že cukr zabudovává do buněk. Normální hladina krevního cukru nalačno /glykémie/ = je 3,3 5,5 mmol/l vnější (tvoří šťávu) Drobné žlázové lalůčky tvoří pankreatickou šťávu. Denně se jí vytvoří asi 2-3litry. Složení pankreatické šťávy: Voda Bikarbonát (neutralizuje nízké ph v duodenu, které je způsobené kyselou žaludeční šťávou. Pro účinnost některých enzymů je nutné toto ph neutralizovat) Trypsinogen (jeho aktivní forma trypsin štěpí bílkoviny na kratší úseky) Alfa-amyláza (štěpí polysacharidy na jednodušší cukry) Lipáza (štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny) Vývodné cesty slinivky břišní: Postupné spojování malých vnitřních vývodů až v jeden nebo 2 vývody (ductus pancreaticus), který ústí společně se žlučovodem do duodena na Vaterské papile.

15 Dylevský, I. Trojan S. Somatologie (I). Praha: Avicenum, ISBN Trojan, S. Schreiber, M. Atlas biologie člověka. Praha: Scientia, ISBN Anatomie člověka. Praha: Fragment: ISBN Frank H. Netter Anatomický atlas člověka Praha: Grada Publishing a.s., ISBN