agent John Francis Ková 16 PAŠERÁCI V OBLACÍCH Vlado Ríša PRVNÍ RYZE ESKÁ SCI-FI / FANTASY SÉRIE!

Transkript

1 1

2 agent John Francis Ková 16 PAŠERÁCI V OBLACÍCH Vlado Ríša PRVNÍ RYZE ESKÁ SCI-FI / FANTASY SÉRIE! 2

3 Copyright Vlado Ríša, 2008 Cover Art Tomáš sketchbook Jedno, 2008 Design Jan Doležálek, 2008 Illustrations Vlado Ríša, 2008 Edition 2008 All rights are reserved ISBN

4 Od: KILLERa Kvantový Inteligentní Interrealitní Retranslátor EF báze HUMAN IV tech Komu: GODovi Centrální Nad-inteligenci EF Subjekt: Agent John F. Ková Vyhrazení: Materiál nepístupný lidem Agent John F. Ková: Statut: ve vyhnanství, vzhledem k posledním událostem píznak Hledán živý nebo mrtvý zrušen. Rekapitulace: Po svém Agenturou dosud neprošeteném zásahu v supertechnickém svt pv 14MZ (JFK 14: Prokletí legendy II Hra gentleman) se uchýlil do mateské reality, kde se dál skrýval ped Agenturou a ekal na postup ve vyšetování svého pípadu. Soukrom ho kontaktovala agentka specialistka Nikita Bernstein, která ho požádala o pomoc, protože byla svým milencem nakažena ním, co považovala za smrtelnou chorobu. Ve skutenosti šlo o sofistikovanou globální transformaci do lidské obojživelné formy (mise JFK 15: Vk mlok). Ková Nikit Bernstein vyhovl a ilegáln se i s ní pesunul do reality pvodu nákazy (pv 16KF). Pi neúspšné snaze zabránit transformaci agentky specialistky se ukázalo, že do záležitostí svta se vmšuje X-Hawk a katalyzuje velké ekologické zmny. Nikita Bernstein navázala zvláštní psychologické (parapsychologické?) pouto s elementem X-Hawk. Souasn se objevila spekulace, že X-Hawk je mnohoetná entita. Agent JFK pežil a opt se stáhl do ilegality. Podle psycholog se u nj zaíná vyvíjet psychologická paranoia osamlý bojovník. Nebezpený stav. Nutno analyzovat a provit dsledky. Požadavek výslechu agenta Johna Francise Kováe, i posmrtného, trvá. Spoleenská analýza týmu Bytewské okolo JFK na požadavek Centrální Nad-inteligence GODa: 4

5 Tým je rozložen, náhrada za mrtvého Franka Boormana zatím nebyla nalezena. Nikit Bernstein piazen statut nezvstný agent, profesor von Wonder mimo službu. Agent Bytewská pesto zstává ve své pozici a její snaha dát tým dohromady je permanentn monitorována. KILLER Poznámka: materiál není uren do lidských rukou, mohl by ovlivnit deformace kauzality. 5

6 1. KAPITOLA 1. Stoupáme?! Ne, klesáme! Padáme! Tyto výkiky se ozvaly jedné tmavé, boulivé noci roku 1917 nad kanálem La Manche z koše pozorovacího balonu nmecké armády. Muži však mluvili anglicky a vítr je hnal k Doverským útesm. voucí vlny byly tak blízko, že kapky vody dolétaly až k nim. Spodek proutného koše obas škrtl o nejvyšší z vln a voda jim omyla nohy až po kolena. Muži na pokyn mohutného, tém dvoumetrového blocha vylezli do sít, jíž byl obalený balon, a nkolika seknutími peali lana upevující k ní koš. Ten s mohutným cáknutím dopadl na rozbouenou hladinu. Na okamžik se z vln vynoil, ale pak zmizel v temnot. Balon vylétl vzhru, jako kdyby ho njaká neznámá síla vystelila k nebesm. Bílé útesy se blížily, muži už je vidli díky bleskm kižujícím oblohu, a jejich hradba v nich vzbuzovala nadji i obavy. 2. John Francis Ková si hovl v houpacím kesle. Bylo vedro a dimenze, kam ho zavál osud vyhnance, mla docela snesitelné podnebí. Po nkolika peripetiích, kdy se ho kdosi z Agentury pokusil zabít, byl poslední pesun opravdu tam, kam ml být. Bytewská peliv dohlédla na to, aby byl JFK uklizen na správné místo. Byl tu klid a Johna to už pomalu zaínalo štvát. Nebyl na tak dlouhé lenošení zvyklý, nicmén keslo na verand bungalovu, láhev ucházející místní tequily, položená vedle nj na podlaze, a jemný vtík, cuchající vlasy, ho pece jen smiovaly s nicnedláním. Na jediné ulici msteka vítr vytváel malé víry. 6

7 Kováv pohled upený do dáli zpozornl v okamžiku, kdy se zpoza obzoru vynoil malý obláek prachu. Tetelící se vzduch mu nedovoloval prozatím rozeznat víc detail. Za chvíli už bylo slyšet dusání lopatoucha, zvíete podobného losovi bez srsti, kterého místní pastevci používali místo koní. Ková pravikou zkontroloval velký šestiraák položený na židlice vedle sebe a levikou si nalil štdrou dávku tequily do otlueného hlinného poháru. Než ji stail vypít, jezdec se piblížil natolik, že ho John poznal. Na tvái se mu rozlil široký úsmv. Bylo jasné, že nud a nicnedlání je konec. Mohutný, svalnatý muž se pidržoval uzdy ponkud delšíma rukama, než bylo obvyklé. Jeho tmavou, opálenou tvá stínil široký klobouk a dlouhé erné vlasy ml stažené do ohonu. Byl hladce oholený. Zarazil klusající zvíe u zábradlí verandy tak prudce, až se lopatouch postavil na zadní. Zdravím t, Vincente, zahlaholil nadšen John Francis Ková a natáhl k jezdci ruku s pohárem štde naplnným tequilou. Který šastný vítr t zahnal do téhle vyprahlé pustiny, kde ani kojoti nedávají dobrou noc, protože mají tak vyprahlo v krku, že jim ani to vytí nejde? To se ale tebe netýká, jak vidím, seskoil z oe Hispánec a omotal uzdu kolem kolíku ve sloupku verandy. Široce se usmál a potásl si s Johnem rukou. Pak obhl zábradlí a vyskoil ti schdky nahoru na verandu jedním skokem. Devná prkna zapraštla. Na takovou váhu to tu není stavné, pejel John pohledem Vegovu svalnatou postavu. Vincent Vega ml na sob stejné obleení jako John: dlouhé, lehké, šedé kalhoty s páskem, na nmž se mu houpalo pouzdro s místní verzí Colta Navyho, bílou košili mu pekrývalo barevné pono, které ho mlo chránit ped prachem. Vincent si nohou pitáhl židli a usedl na ni. Zapraštla pesn tak, jako ped chvílí prkna podlahy. Doufal, že ho udrží a nerozpadne se pod jeho sto deseti kilogramy živé váhy. Teprve nyní pevzal od Johna pohárek a na jeden ráz ho do sebe hodil. Vypoulil oi a rozkašlal se. 7

8 Co to piješ za jed? vydechl a zašilhal, aby se pesvdil, že mu z úst nešlehají plameny. Pak se labužnicky olízl. John se usmál: Dlají to z jednoho zdejšího kaktusu, na chvíli se odmlel, aby Vincentovi dolil, a pak pokraoval. Pedpokládám, žes nepijel na pátelskou návštvu, zmnil téma a oi mu zazáily oekáváním. Ne, to ne, Vega toil pohárem v prstech a pemýšlel, jak to má Johnovi íct. Jsem tu sice z povení Bytewské, ale ona o tom neví a nesmí vdt. S trestanci se nesmí stýkat a už vbec po nich cokoli chtít, doplnil ho John. Vegova tvá ponkud zrudla a sklonil oi k prázdnému kalíšku. John Francis Ková se potuteln usmál a zamíil hrdlem lahve do íše. Vn zvedla Vincentovi náladu. Máš samozejm pravdu, oi ml vážné, poslali m vyešit jeden problém a myslím si, že by bylo vhodné, abys Myslíš si to ty, nebo Bytewská? opáil John. Šéfová pece o tom nesmí vbec vdt, vzpamatoval se Vincent, stejn jako nikdo jiný z Agentury. Takže to ví minimáln plka, co? ušklíbl se Ková a nalil tequilu do menšího pohárku, který se do této chvíle povaloval pod houpacím keslem. Jsem tu naerno. Pepokládám, že se tu nudíš, a tak jsem si myslel, že by t njaká prácika mohla potšit. Docela bys mi mohl pomoct Ková nasadil kamenný obliej a tváil se odmítav. Je mi tu docela dobe. Nic m nehoní a je tady klid. Jediné vzrušení jsme tu mli ped trnácti dny, kdy se Seamu Samparovi splašil lopatouch a probhl jeho žen kuchyní. Rozšlápl pi tom pipravený kolá a Seam od ní dostal takovou nakládaku, že ti dny nemohl jít do hospody. Vincent se rozesmál, až zadrnely malé špinavé okenní tabulky za jeho zády. Tak to jsem pišel práv vas, ekl, když se dochechtal. 8

9 Otel si zpocenou tvá a rozmazal si na ní usazený šedavý prach, takže vypadal jako indián pomalovaný válenými barvami. Kam vyrážíme a kvli emu? zeptal se už vážn JFK. Na jistém trhu se objevilo velké množství hyuaky. A co my s tím? Mám vyrazit do svta, kde je bu pekladišt, nebo pímo zdroj této látky. To se zatím neví. Náš agent, který to ohlásil, se už víc neozval. Naposledy jsme ho lokalizovali nkde poblíž irského Dundalku. Protože to patí do kompetence našeho oddlení, dostala to šéfka na triko John se rozesmál, když si pedstavil barokní postavu své tyicetileté dstojné šéfky, jejíž nejlepší zbraní byl ostrý jazyk, kterým dokázala utít i daleko vyšší šarže. Vincent se zarazil, nebo nechápal, ím se John tak baví. Tak jsem si pedstavil, jak Ljuba soutží o Miss mokré triko chechtal se dál Ková. Ahá, Vega zavel oi a pedstavil si to taky, ale jeho fantazie asi nebyla na takové výši jako Johnova. Vegv lopatouch zadupal kopýtky a vyhodil zadníma nohama. Ková se pestal smát a popadl kolt. Než se Vincent vzpamatoval, zbra v Johnov ruce dvakrát hluboce zadunla a z hlavn vylétl oblak erného koue. Deset krok od uvázaného zvíete se zmítal v prachu medvdovec, místní náhrada za mangustu o velikosti menší dogy, který se tu vyskytoval zídka a velmi rád si pochutnával na mršinách. Co se to dje? Že bys pinesl potíže? ušklíbl se John. Vega ml také zbra v ruce, ale nevystelil z ní. Pomalým pohybem ji zasunul zpt do pouzdra a pehodil poutko, aby nemohla vypadnout. Kdy se budeme pesouvat a odkud? Ková se zvedl z kesla, pešel k zábradlí a popleskal lopatoucha mezi parohy, aby ho zklidnil. Zítra o plnoci nám von Wonder oteve portál, a když pjde všechno dobe, tak nás pesune tam, kam potebujeme. Máš tu ješt jiné obleení? Pro? Johnovo oboí povyjelo vzhru. 9

10 Je tam jaro a válí se. Nemohla by njaká mise být v takovémhle klidném svt, bez klimatických šíleností? vrel Ková, když mizel v bungalovu, aby si zabalil tch pár vcí, které bude potebovat na cestu. Mám ti osedlat lopatoucha? kikl Vincent do tmy bungalovu. Jak je to daleko? Necelých padesát mil. Urit, ale až zítra ráno. 3. Oba muži sedli u malého ohn a ekali na správný okamžik. Slunce ped chvílí zapadlo a z poušt se k nim kradl chlad. Záleží na tom, jestli se náš Einstein, Vega narážel na drobnou postavu a velký nos hlavního technologa Agentury, dostane nenápadn na Moravu. Tam by neml mít problémy s utajením toho, že pesunovat se budeme dva a ne já sám. A navíc odtud Málokdo ví, že jsem tady, pokril rameny JFK. Vyspím se, rozhodl se Vega a natáhl se na vyhátou zem. Máme ješt tyi hodiny as a kdoví, kdy se nám tam podaí odpoinout si v klidu. Než dokonil vtu, spal Ková taky. Dobe vdl, že prvodní jevy otevírání portálu praskání, drobné blesky zjevující se odnikud, hluboké bublání ehosi v okolí ho vas vzbudí. Vždycky trvalo njakou dobu, než se portál podailo ustálit tak, aby jím bylo možné projít v klidu a relativním bezpeí. 4. Carl Maria von Wonder prošel tžkými dvemi, které mly v pípad nutnosti zadržet fantómy, nebo teba i tlakovou vlnu pi obasných explozích. Po stranách krátké chodby stály nádoby s antitenzní pnou. Otepal se, protože pi prchodu jeskynním 10

11 komplexem Macocha míval pocit, že se ze stropu urve balvan a rozmákne ho jako bota mravence. Ani nízká teplota jeskynního komplexu mu nepidávala. Kdykoli do nj vystoupil z Trubky, tedy magnetoplánové podzemní dráhy konící v Macoše, nepíjemn ho mrazilo v zádech. Zhluboka si oddychl, když vstoupil do svého království. Tady se mu nemohlo nic stát, krom toho, že by vybuchl nkterý Mávl rukou a odehnal od sebe nepatiné myšlenky. Kruhovou podlahu sluje tvoily ohromné tverce pokryté lesklou, plazmaticky vodivou fólií. Ve volném prostoru mezi podlahou a stropem se vznášely fialov zbarvené kuleníkové koule. Nkteré mly prmr deset metr a vešel by se do nich i típatrový inžovní dm, jiné byly mravé a pulzovaly. U ovládacích pult postávalo nkolik znudných technik, kteí neekali návštvu svého nejvyššího šéfa. Strnuli a pak nastalo obvyklé hemžení, kdy každý z nich chtl dokázat, že je nejvíce zamstnaným lovkem celého komplexu a že na nm závisí osud lidstva. Jen dva nejzkušenjší se tohoto blázince neúastnili, protože dobe vdli, že von Wonder si neho takového nevšímá. Malý mužík s bledou tváí noní krysy a tkavýma jiskícíma oima, posazenýma u koene masivního nosu, se rozhlédl po sluji a rty mu zkivil nepatrný úsmv. Všechno bylo v poádku, vládl tu chaos, který pro nj ml smysl a ád. Avšak jen pro nj, maximáln ješt pro jednoho i dva další lidi na Zemi. Strop pokrývaly technologické krápníky. Každý z nich ml pes deset metr na výšku a z každého vynívala spletitá soustava asoprostorových výmník a ptimetrová parabolická zrcadla. Mezi nimi chaoticky poletovaly kuleníkové koule. Vyrazil drobnými krky k nebližšímu pultu, u nhož mohl zaít pracovat. S oima upenýma na vybraného asového fantóma zaal tenkými nervními prsty hrát na klaviatue poítae ped sebou. Pohyb nkterých koulí se zrychlil. Zaaly pulzovat a mnily barvy. Technici tiše zírali a ti zkušenjší už mli naplánovanou cestu k nejbližšímu vhodnému úkrytu, kdyby se náhodou nco nepovedlo. 11

12 Von Wonder si jich nevšímal a pln se soustedil na práci. Vybraný fantóm poslal na pesn urené místo a druhý do jeho blízkosti. Sršely blesky, rachotily a drnely voln položené vci. Vzduch byl naplnný ímsi podivným, co znesnadovalo dýchání. Carlova tvá se rozzáila skoro dtským úsmvem. Stiskl poslední klávesu a obrátil se smrem ke koulím. A te se ukáže, jestli jsem ml pravdu, zabruel si pod nos. Tesklo to a vytvoil se dvojitý portál. 5. John Francis Ková se probral v okamžiku, kdy se u skalní stny ozvalo první ostré zapraskání a ve vzduchu zavonl ozón. Vyskoil a popadl batoh. Pak ješt sundal lopatouchovi ohlávku a plácl ho po vyklenutém boku. Vydšené zvíe se rozbhlo pry. Pesn totéž co JFK v té chvíli dlal i Vincent Vega. Ped obma muži se objevil chvjící se portál. Vykali ješt pár okamžik, než se ustálí. Kam jdeme? zeptal se John. Do CERNu, nebo do Macochy? Ani tam, ani tam, íkal jsem, že von Wonder to bude ídit z Macochy, ale slíbil, že vytvoí dvojitý portál, kterým nás dostane rovnou na R , což je naše konená destinace. Tím se zamaskuje, že seš tam se mnou. To je njaká novinka? Jo, pikývl bezstarostn Vega, ale znáš von Wondera. Je to génius. Hm, opáil pochybovan John, nemám rád, když jsem pokusným králíkem. Tak to jsi neml vstupovat do služeb Agentury, ušklíbl se Vincent. Asi jo, ekl Ková rezignovan. Možná je to to, co nás na té práci baví. Konen správná e, uznal Vincent a mávl rukou k portálu. Jdeme! Lepší už to nebude. 12

13 2. KAPITOLA 1. Do hajzlu, procedil John Francis Ková mezi zuby. Jeho první krok v nové dimenzi skonil v ledové kaluži hluboké tak, že mu sahala až nad kotníky. Neudržel rovnováhu, dopadl na všechny tyi a jen díky obratnosti se v ní nevymáchal celý. To se nepovedlo Vincentu Vegovi, který dopadl na záda. Kalná, bahnitá voda vysoko vystíkla a zkropila Johna. Ková vstal a vrhl na Vincenta ošklivý pohled. Bhem okamžiku se však zlost zmnila ve škodolibý úsmv, když vidl, jak Vincentova tvá zmizela znovu na okamžik pod hladinou, protože mu v bahn podklouzly ruce. Za necelou vteinu byl Vega opt na vzduchu a prskal a klel snad ve všech jazycích, které kdy Ková slyšel. Tohle si s von Wonderem vyídím, vyprskl vztekle a vyplivl bahno, které mu stailo natéct do úst. Rozkašlal se. Pak se vzepel na rukách a vstal. John už byl z kaluže venku, sedl na vyvráceném strom a stahoval si vysoké boty, aby z nich vylil vodu. Vega shodil batoh ze zad a zaal z nj vytahovat vci. Mžu všechno, co jsem tam ml, vyhodit, vrel jako špatn namazaný stroj. Nepehánj, mávl rukou John, trocha vody ješt nikoho nezabila. Pokud jí neml plné plíce a náhradní obleení, rozchechtal se Vincent a otel si rukou zablácený obliej. No, ještže jídlo mám v nepromokavých obalech. Ková pejel pohledem zamraenou oblohu, která však nehrozila njakým velkým deštm. Ozval se zvuk podobný hlubokému brumlání vysokoobjemových motorek. Ve výši dobrých dv st metr se nad nimi pehnalo letadlo. Byl to dvojplošník s oblou smrovkou, ze spodní strany nabarvený na modro, z boku a shora nahndo. Jeho velký, tupý nos zdobila 13

14 dvojlistá vrtule a horní kídlo bylo pedsazené ped spodní. Masivní podvozek s jedním velkým kolem trel ze spodní ásti. Místo druhého ml jenom jakýsi pahýl. Na boku se mu skvl kulatý znak vyvedený v nkolika barvách. To je Sopwith Camel, neboli Velbloud, vydechl nábožn Vega, známý milovník letadel a pilotování vbec. Byl ochotný sednout si do ehokoli, co mlo jakous takous šanci zvednout se do vzduchu. A co bylo nejzajímavjší, vtšinou se mu to povedlo. Oi mu záily jako vánoní svtýlka a evidentn zapomnl, že stojí na jedné noze a v rukách drží botu plnou vody. Johne! Jsme správn! Ono se to von Wonderovi opravdu povedlo! Pokej, pokej, pejel si John ukazovákem rozpait pod nosem, íkal jsi, že máme být vysazeni nkde u Paíže, a tohle, udlal široké gesto kolem sebe, na Paíž njak nevypadá. Za zády mám les a vypadá to, že dost hluboký les, a to, co je pede mnou, mi Eiffelovu vž taky nepipomíná. Vega pejel pohledem ploché údolí ped sebou, kde malé lesíky stídala zoraná pole. Pak pokril rameny a ekl: Byl to první pokus o dvojdimenzionální penos, nota bene dvou lidí najednou, udlaný tak, aby si všichni mysleli, že je to odjinud a s jiným lovkem. No a co? nedal se John. Podle toho letadla a poasí soudím, že jsme ve správné dimenzi, což považuji za úspch. Otoil botu a s kyselým pohledem sledoval, jak z ní vytéká bahno. Konen uznal botu za dostaten oproštnou od vody a zaal si ji natahovat na nohu. Za hlubokého mlení vylil i druhou botu. 2. Pochodovali k malé vesnice, kterou si vyhlédli od místa penosu. Díky ostrému vtru na nich mokré šatstvo rychle uschlo, i když to s sebou pinášelo i drkotání zuby. Byli obleeni jako 14

15 francouzští venkované hndé soukenné kalhoty, bytelné, vyšší, erné kožené boty, bílé košile, mírn vyšisovaná erná saka a na hlavách erné barety. Po silnici je pedjelo nákladní auto, na jehož korb sedlo dvacet nmeckých voják. Oba muži uskoili ke krajnici a udlali dobe. idi nelenil a udlal na drami poseté silnici kliku, a kdyby neuskoili, mohli se sušit znovu. Takhle je sprška vody minula. Te už chápu, pro se tyhle dva národy moc nemilují, zašklebil se JFK. M by spíš zajímalo, kam jedou, zamyslel se Vincent Vega a nadhodil si plátný ruksak na zádech. Je pomrn pozd. Nám to mže být jedno, mávl rukou John a netušil, jak moc se mýlí. Bylo klidné odpoledne. Zastavili se a chvíli zvažovali, jestli vesniku mají navštívit ješt za svtla, nebo pokat do tmy. Podle našich zpráv mají Nmci velkou pevahu a válka v Evrop, tedy alespo na západním bojišti, se blíží ke konci. Zabrali celou Belgii, velkou ást Francie, na zbytku se urputn brání Francouzi a Angliané. Vypadá to, že tady Nmci první svtovou válku vyhrají. Co interdimenzionální rovnováha? Kdyby tu nebyl ten problém s hyuakou, tak by to asi Agentura nechala být. Velký posun to není a masivní vliv na Vesmír by to taky nemlo mít. Je zajímavé, že Bošové mají tak velkou pevahu. Jenže Hm, chápu. Ková ukázal k vesnici: Pjdu tam sám. Kdyby se nco stalo, a aspo jeden z nás zstane na svobod a mže pokraovat. Nad hlavami se jim pehnala smeka ty nmeckých Albatros. To poznal i John a se zájmem se díval na jejich štíhlé aerodynamické nosy a zvláštní tvar kídel. Vracely se z akce, protože byly dost poniené. Jeden ml prostílené kídlo tak, že z nj vlály kusy plátna a bylo skrz nj vidt zamraenou oblohu. Dalšímu chybl podstatný kus smrovky a pilot ml co dlat, aby 15

16 podivn klikující letadlo udržel ve vzduchu. Potácelo se, jako kdyby pilot byl opilý. Ti Nmci si snad myslí, že jsou stedovcí rytíi, uchechtl se Vega. I když létají na Albatrosech C. V. Jak to myslíš? Podívej se, jak mají pomalovaná letadla. Erby, rzné malvky, barevné áry Ty erby bych pochopil, vždy piloty byli, aspo zpoátku, hlavn šlechtici No jo, pokril rameny Vincent. Z nízkých mrak se vynoil Velbloud a jakmile pilot zpozoroval pod ním letící Albatrosy, nezaváhal. Stáhnul plyn a sklonil letadlo dol. Zamíil nos svého Velblouda na vedoucího celé tveice a jeho dva kulomety Vickers dštily smrt. Pilot Albatrosa zpozoroval nebezpeí píliš pozd. Nmecké letadlo sebou škublo, peklopilo se na bok a pak už nekontrolovan padalo k zemi. Pilot Velblouda vybral nálet a ostrou stoupavou zatákou napadl vlevo letící Albatros. Jeho pilot zejm podlehl panice a snažil se uniknout proudu stel prudkou zatákou a pitažením kniplu, ale pehnal to a letadlo ztratilo rychlost. Výsledek byl žalostný. Albatros sklouzl po kídle a roztoil se jako amrda. Padal bezmocn dol a za chvíli byla slyšet tupá rána, jak dopadl za nedaleký lesík. Ješt neumli vybírat vývrtky, ekl Vega, a jejich letadla na to nebyla stavná. Tetí Albatros využil toho, že se pilot Velblouda zabýval jeho kolegou, sklonil nos letadla dol a prchal plnou rychlostí z místa boje, až mu kusy plátna z prostíleného kídla odlétaly. Ml velké problémy, aby udržel letadlo ve vzduchu, a tak se mu oba muži, pozorující boj na nebi, ani píliš nedivili. Je to Anglian, ekl Vega a ukázal na modrobíloervenou kokardu na trupu Velblouda. Francouzi mají ervenobílomodrou. Hm, pitakal John Francis Ková, a taky nelétají na Velbloudech. Na to jsou píliš velcí patrioti. 16

17 To je pravda, usmál se Vega. mají své Spady, ale tady jsou už na tom dost špatn. Nmci mají v rukách prakticky všechny továrny, takže jim nic jiného nezbývá. Zbýval poslední Albatros, ten s ustelenou smrovkou. Pilot se snažil napodobit svého prchajícího kolegu a vyždímat z poškozeného stroje i poslední kapky rychlosti. Nemá šanci, zabruel Vega. Tyhle Albatrosy létají o patnáct kilometr pomaleji než Velbloud. A s tímhle poškozením Albatros letl smrem k zemi, aby nabral co nejvtší rychlost. Velbloud ho následoval, ale pilot ml evidentn potíže, i když se k nmeckému stroji stále pibližoval. Poškozená smrovka zpsobovala, že nmecké letadlo nevypoitateln klikovalo. Pilot Velblouda se již nkolikrát pokusil ukonit trápení smrteln zranného Albatrosa, ale nedailo se mu to. Jeho stely nmecké letadlo míjely. Náhle pilot Albatrosu prudce ubral rychlost a vysoký zvuk motoru Mercedes prakticky zmlkl. Navíc poškozená smrovka, nebo možná knipl v rukách zkušeného pilota, opt Albatrosa snesly o kus stranou, takže se Velbloud najednou ocitl ped ústím kulometu Spandau. Pilot nezaváhal a kulky z jeho zbran prošily Velblouda od smrovky až k motoru. Anglické letadlo sebou škublo v marné snaze uniknout dešti stel. ásten se mu to povedlo, ale jeho motor zaal kašlat a vyvalil se z nj tmavý hustý kou. Velbloud sklouzl po kídle do levé zatáky a pilot se evidentn snažil skomírající stroj zamíit zpátky ke svým. Ješt chvíli motor kašlal a pak umlkl docela. Vrtule se pestala toit. Mezitím pilot Albatrosu vyrovnal let a letl dál smrem k domovu. Neprojevil nejmenší snahu zjistit, co se stalo s jeho soupeem. Byl rád, že ho pestal obtžovat a dovolil mu dobelhat se na vlastní letišt. Po chvíli se ozvala rána, z motoru Albatrosu se vyvalil podobn erný dým jako ped tím z Velblouda a nmecké letadlo se pomalu snášelo k zemi. Pilot neml štstí, byl píliš nízko na to, aby si mohl vybrat njaké pole k pistání, a Albatros dopadl pímo do lesa. 17

18 Možná mu to uznají jako sestel, mávl Vega rukou smrem k anglickému stroji. Pilotovi se podailo, by kostrbat, pistát na nedalekém poli. Letadlo skákalo po poli jako koza, až se nakonec zastavilo kousek od meze. Vega s Kováem se k nmu rozebhli. Z kabiny se pomalu a s obtížemi soukal pilot. Nevypadal, že by byl zranný, ale byl celý erný od spáleného oleje. V ruce tímal pistoli. Když si všiml jejich obleení, zasunul ji zpátky do pouzdra. Odkryl motor svého letadla a chvíli si prohlížel jeho poškození. Když k nmu oba muži dobhli, obrátil k nim oste ezanou tvá a pedstavil se: Jsem kapitán Bigglesworth z anglického královského letectva. Vincent Vega, pilot. A tohle je John Francis Ková. Oba jsme z, na okamžik se zarazil, z ech. To je zem, která patí K Rakousku-Uhersku, pekvapil je nevelký, ale šlachovitý Anglian. Byl jsem ped válkou v Praze, usmál se, a líbila se mi. Tohle už nepoletí, Vega pelétl pohledem roztíštný válec motoru. Bigglesworth smutn pokýval hlavou a poplácal letadlo po zernalém boku jako kon. Musím ho zapálit, aby ho Bošové nemohli použít. Ale pak bychom odtud mli co nejrychleji zmizet. Vidli jsme auto plné Nmc jet do támhleté vesniky, Vega ukázal prstem na shluk domk, k nimž pvodn smovali. A nevíme, jestli jeli dál, nebo tam zstali. Jeli dál, ušklíbl se Bigglesworth, protože mli namíeno tam, kam jsem chtl i já. K zámku v Hermies. Ml jsem tam, na okamžik se zarazil, to není podstatné. Nožem peízl hadici, která pivádla palivo do motoru, a se zadumaným pohledem sledoval, jak vytéká benzín. Pak vzal zapalova udlaný z nábojnice do kulometu Vickers, škrtl a zapálil kus hadru. 18

19 John s Vincentem zaali couvat smrem k lesu a pilot je následoval, jen co hoící hadr hodil do motoru. Velbloud vzplál jako vích a za chvíli za sebou slyšeli jen hukot plamen. To už byli v lese a pokraovali smrem na jih. Kapitán se ujal vedení. Když pochodovali dobrou pl hodinu, zastavil se. Byli na kraji vtší mýtiny, která vznikla vykácením ásti lesa. Vytáhl z kožené bundy složenou mapu. Rozložil ji na 19

20 paez a sklonil se nad ní. Vega vyndal z kapsy malou buzolu a položil ji na mapu. Nebylo to poteba, protože Bigglesworth ji zorientoval úpln pesn. Ml zdejší krajinu v oku. Kam máte vlastn namíeno? Pidat se ke mn není ten nejlepší nápad. Budou m honit jako vzteklého psa. A to pro? nakril John elo. Ten modrý Albatros patil Fritzovi Baumerovi z Richthofenova leteckého cirkusu. Bylo to eso a ml kolem tyiceti sestel. Tohle mi Bošové nemohou odpustit. Zvláš, když zjistí, že jsem nkde tady. Za císae bojovat nechceme. Chceme vlastní republiku. Když vyhrají Nmci a Rakušáci, tak ji nikdy nebudeme mít, prohlásil pevn John. Tak jsme se rozhodli, že zkusíme pomoct tam, kde mžeme. On je vynikající pilot a já stílím docela slušn. To je sice hezké, ale jak se chcete dostat pes frontu? Je to samý ostnatý drát, minová pole, prohlídky, zákopy, dráty nabité elektinou, prost dostat se pes frontu je prakticky nemožné. Ková pokril rameny a usmál se: Kdo se o nic nepokusí, ten nikdy nic nezíská. Bigglesworth se zamyslel, zatímco Vincent s Johnem zírali s vyteštnýma oima na mapu. Kapitáne, perušil Anglianovo zamyšlení Ková, takhle opravdu vypadá fronta? Vždy Nmci už mají skoro celou Francii a celou Belgii. Spojencm zbývá jenom Ano, Bigglesworth jel prstem po ervené linii, držíme áru od Calais, pes Amiens, Rouen až k Le Havru. To je všechno. Za posledních pár msíc jsme prohráli všechny vtší bitvy. Nevíme, jak je to možné. Jako kdyby na nmecké stran stáli všichni svatí, pokril rameny. Máte plán, jak se dostat pes frontu? Vega se zpytav podíval na Angliana. Bigglesworth sáhl do kapsy v kožené bund a vytáhl cigarety. S rozkoší si zapálil, vyfoukl kou a pokril rameny. Jednou se nám nco takového povedlo. To když Profesor, tedy jeden z mých pilot, upadl do zajetí a pedem jsme byli domluveni, kde bychom ho v tom pípad mohli vyzvednout. Pak 20

21 jsem ho odvezl na kídle dom. Ale te se fronta pohybuje tak nepedvídateln, že nic takového domluveno není. Navíc mj dnešní let nebyl normální, takže než m zanou hledat, nechal nedokonenou vtu plynout studeným vzduchem. Pak se podíval na oblohu a cosi ho napadlo. Krátce se zasmál, znlo to jako zaštkání psa. Copak? Vega se na nj tázav podíval. Napadlo m, že bychom mohli ukrást nmecké letadlo, ale pak hrozí nebezpeí, že nás naši sestelí. A nejbližší letišt je dost daleko. Vítr zesílil a šumní lesa pešlo v temný hukot. Mraky se roztrhaly a na pomalu tmavnoucí obloze se objevily první hvzdy. Je to jihovýchodní vítr, dnes se už létat nebude, ekl bezdn Bigglesworth. Pak se vítzoslavn zašklebil. Ale pece jen m nco napadlo. Museli bychom se vrátit k zámku Hermies. Jak je to daleko? Jestli budeme moct jít pímo a nebudeme muset klikovat ped Nmci, tak necelých dvacet kilometr. To jsou ti hodiny ostrého pochodu, když budeme moct využít cesty. A co potom? Když budeme mít štstí na poasí, tak nebudeme muset dál šlapat, ekl rozhodn kapitán Bigglesworth. Složil mapu a zasunul ji do náprsní kapsy. Ková se ujal vedení a vyrazil. Za ním šel Vega a prvod uzavíral Bigglesworth. Teba chytneme njakýho stopa, pomyslel si John Francis Ková, když se podíval na Angliana a jeho otrávený obliej. Má toho dneska asi docela dost. 3. Dorazili na dohled zámku. Bylo to rozlehlé panství obklopené vysokým kovaným plotem, který tvoil zajímavý protiklad k mírn zpustlé zahrad. 21

22 Hrabnka z toho asi nemá radost, ekl Bigglesworth, když panství pelétl. Když jsem tu byl ped pár msíci s pítelem, tak to ješt vypadalo úpln jinak. Stáli na kraji lesíka, ukrývajícího je ped zvdavýma oima nmeckých voják, kterých se tu rojilo jako komár v lét nad kaluží zahnívající vody. Co tady dlají? nedalo to Kováovi. Pece jenom takhle daleko od fronty To je práv to. Odtud startuje vzducholo, která tu má ideální stanovišt. Není to tak daleko k front, ale dá se to tu dobe bránit. Deset mil odtud je letišt a kolem zámku mají asi tyi nebo pt balon, díky nimž se to tu prakticky nedá bombardovat. Vega se úkosem podíval na klidného Biggleswortha, který se nervózn popotahoval za ucho. Snad nechcete ukrást tu vzducholo? Ne, zavrtl energicky hlavou Anglian. Ta je píliš dobe hlídaná, a navíc ji ukrývají ve speciálním hangáru. Krom toho nevím, jestli bych s tím krámem dokázal lett. Ale ty balony už tak peliv stežené nejsou. Vítr ale njak slábne, zadíval se Ková na istou oblohu. To je veer normální. Ale na zítek pedpovídali rosnikái po celý den vichici a jestli smr vtru vydrží, pak bychom mli docela dobrou šanci dostat se v noci k našim. John Francis Ková pokril rameny, otoil se a zašel hloubji do lesa. Zalezl pod rozložitý dub, sedl si a opel se o jeho starou zvrásnnou kru. Vytáhl z batohu kus salámu a ukrojil si z nj hodný kus. Zbytek stril zpátky. Salám si položil na koleno a z plátného pytlíku si vzal chlebové placky. Když si poprvé kousl do salámu, zvedl oi a uvdomil si, že Bigglesworth sedící proti nmu s sebou žádné zásoby nemá. Omluvn se zašklebil a udlal rukou gesto, kterým Angliana pozval pisednout si. Znovu z batohu vytáhl salám i pytlík s plackami a podal mu je. Bigglesworth je s povdkem pijal a s chutí se pustil do jídla. Vega se usídlil nedaleko nich pod dalším listnáem. Chvíli bylo ticho rušené jen mlaskáním. 22

23 Když dojedli, vytáhl Bigglesworth z vnitní kapsy bundy placatou stíbrnou lahev. Odšrouboval víko a podal ji Kováovi. Je to poctivá skotská whiska, ekl. A pátelé mi íkají Biggles. Vega vstal a pipojil se k nim. Whisku si dám rád, i když ervené víno, mlaskl s pivenýma oima, když vracel placatku. Hm, ucedil John, taky bych si dal íct, ale nkde úpln jinde než ve francouzském lese, kde táhne a hrozí, že nám každou chvíli zane chcát na hlavu. Na to se vizour hodí skoro nejlíp, tedy krom slivovice. Slivovice je co? zeptal se Biggles. To je strašlivé pití, které se vyrábí u nás doma, ušklíbl se Vincent. Je to vypalova hrdla. No, je to nco podobného tomuhle, Ková z kapsy vylovil sklennou láhev, skoro až po hrdlo naplnnou bezbarvou tekutinou. Jéžiš, vyhrkl Vega, tys ten jed vzal s sebou? Bylo mi jasné, že se ohívadlo bude hodit, poznamenal nevinn John. Pohlédl k tmavnoucí obloze, která probleskovala mezi vtvemi majestátního dubu. Ješt chvíli popíjeli z Kováovy lahve, která pece jen byla daleko vtší než Bigglesova placatice, a když byla prázdná, bylo už kolem desáté veer. Vega vytáhl z batohu velkou celtu a Ková ho napodobil. Jednu prosteli na zem a druhou se pikryli. 4. Ten den byl k nepekání, Biggles si protáhl ramena, až mu v nich zapraskalo. Ale mám radost, že se rosnikái pro jednou trefili. Vítr sílí, takže by se nám to mohlo povést. 23