Statut Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích ze dne 1. srpna 2008

Transkript

1 Vnitřní předpisy Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, dne 1. srpna 2008 pod č.j / Statut Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích.... Doc. Ing. V. Vinš, CSc. ředitel odboru vysokých škol Statut Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích ze dne 1. srpna 2008 ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Úvodní ustanovení (1) V souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon ) je Statut Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích (dále jen statut ) základním vnitřním předpisem. (2) Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (dále jen VŠTE ) je veřejnou vysokou školou neuniverzitního typu uskutečňující bakalářské studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. V souvislosti s tím rozvíjí výzkumnou, vývojovou nebo další tvůrčí činnost. (3) VŠTE byla zřízena zákonem č. 162/2006 Sb., o zřízení Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích, ze dne 17. března 2006 a zveřejněna ve Sbírce zákonů v částce č. 55 dne 27. dubna 2006 jako samostatná právnická osoba. V čele VŠTE je rektor. VŠTE se organizačně člení na rektorát, oddělení, katedry a ústavy. (4) VŠTE byla zřízena jako součást nejvyššího článku vzdělávací soustavy, je vrcholným centrem vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti, má klíčovou úlohu ve výzkumném, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. (5) V rámci činnosti, pro kterou byla VŠTE zřízena, uskutečňuje: a) vzdělávání v akreditovaných studijních programech, b) v návaznosti na akreditované studijní programy výzkumnou, vývojovou nebo další tvůrčí činnost zaměřenou na rozvoj poznání, c) programy celoživotního vzdělávání. (6) Vedle činnosti uvedené v odstavci 5 uskutečňuje VŠTE také doplňkovou činnost.

2 Článek 2 Základní údaje (1) Úplný název vysoké školy zní Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Anglický název vysoké školy zní Institute of Technology and Business in České Budějovice. (2) Používané zkratky pro označení vysoké školy v českém jazyce jsou VŠTE nebo VŠTECB. Používané zkratky pro označení vysoké školy v anglickém jazyce jsou ITB nebo ITBCB (3) Sídlem VŠTE jsou České Budějovice, Okružní 10. Článek 3 Akademická obec (1) Akademickou obec VŠTE (dále jen akademická obec ) tvoří akademičtí pracovníci a studenti VŠTE. Základní akademické svobody a akademická práva jsou upraveny v 4 zákona. (2) Postavení akademického pracovníka vymezuje 70 zákona. Podmínky výběrového řízení na obsazování míst akademických pracovníků jsou vymezeny 77 zákona a Řádem pro obsazování míst akademických pracovníků na VŠTE. (3) Vedle akademických pracovníků zabezpečují pedagogickou činnost VŠTE i další odborníci z praxe. Tito zaměstnanci nejsou členy akademické obce. (4) Hostující profesor je po dobu působení na VŠTE členem akademické obce.. Statut hostujícího profesora upravuje příloha č. 2tohoto statutu. (5) Členem akademické obce není emeritní profesor. Emeritní profesor je čestný titul, který nezakládá žádné majetkové ani pracovněprávní nároky. Emeritním profesorem může být jmenován profesor, který zamýšlí pokračovat ve výzkumné práci na VŠTE i po skončení pracovního poměru a odchodu do důchodu. Článek 4 Vnitřní předpisy a vnitřní normy (1) Organizaci a činnost VŠTE upravují vnitřní předpisy a vnitřní normy. (2) Vnitřními předpisy VŠTE jsou: a) vnitřní předpisy uvedené v 17 odst. 1 zákona, b) Řád celoživotního vzdělávání. (3) Vnitřními normami jsou zejména organizační řády, směrnice, pravidla, rozhodnutí a opatření rektora. ČÁST DRUHÁ ORGANIZACE VŠTE Článek 5 Orgány VŠTE (1) Samosprávnými akademickými orgány VŠTE jsou podle 7 odst. 1 zákona: a) akademický senát, b) rektor, c) akademická rada, d) disciplinární komise. (2) Dalšími orgány VŠTE jsou podle 7 odst. 2 zákona: a) správní rada, b) kvestor. (3) Poradními orgány rektora jsou zejména: 2

3 a) grémium rektora, b) kolegium rektora, c) komise. Článek 6 Samosprávné akademické orgány (1) Akademický senát má 11 členů a je složen ze 7 akademických pracovníků a 4 studentů. Jeho pravomoci, složení, způsob vzniku a pravidla jednání stanoví zákon a Volební a jednací řád Akademického senátu VŠTE. (2) Rektor stojí v čele VŠTE. Způsob jmenování a odvolání rektora a jeho funkční období stanoví zákon a Volební a jednací řád Akademického senátu VŠTE. (3) Akademická rada se skládá z významných představitelů oborů, v nichž VŠTE uskutečňuje vzdělávací, výzkumnou, vývojovou nebo další tvůrčí činnost. Její pravomoci, složení, jmenování a odvolání jejich členů a pravidla jednání stanoví zákon a Jednací řád Akademické rady VŠTE. (4) Disciplinární komise má čtyři členy, které jmenuje rektor z řad členů akademické obce. Činnost disciplinární komise upravuje zákon a Disciplinární řád pro studenty VŠTE. Článek 7 Další orgány (1) Pravomoci Správní rady, její složení, způsob jmenování a odvolání jejích členů a pravidla jejího jednání stanoví zákon a Statut Správní rady VŠTE, který schvaluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministr ). (2) Pravomoci kvestora a jeho jmenování a odvolání stanoví zákon a tento statut. (1) Členy grémia rektora jsou prorektoři a kvestor. Článek 8 Poradní orgány rektora (2) Členy kolegia rektora jsou prorektoři, kvestor a další členové jmenovaní rektorem. (3) Rektor rozhoduje o časové a věcné působnosti komisí a jmenuje jejich členy. (4) Jednání grémia a kolegia rektora se účastní též vedoucí kanceláře rektora a pořizuje z těchto jednání zápis. (1) Rektor: a) stojí v čele VŠTE, Článek 9 Osoby oprávněné k jednání b) řídí činnost VŠTE jako celku ve všech oblastech a odpovídá za ni ministrovi ve věcech výkonu státní správy a za účelné využívání příspěvků a dotací ze státního rozpočtu, za vypořádání dotací se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem VŠTE, c) jedná a rozhoduje jménem VŠTE jako celku ve všech věcech, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud nedelegoval svoji pravomoc na jiné osoby, d) jmenuje z řad akademických pracovníků VŠTE prorektory, přičemž jednoho z nich jmenuje zástupcem, který jej v jeho nepřítomnosti v plném rozsahu zastupuje, e) jmenuje z řad akademických pracovníků katedry vedoucího katedry a zástupce vedoucího katedry na návrh vedoucího katedry, f) odvolává prorektory, vedoucí kateder a zástupce vedoucích kateder. (2) Prorektoři: a) jsou jmenováni a odvoláváni v souladu se zákonem, b) jsou oprávněni ukládat úkoly a řídit útvary, které jsou jim podřízeny na základě pověření rektorem, které též vymezuje úsek jejich činností a povinností nad rámec povinností stanovených v čl

4 (3) Kvestor: a) řídí hospodaření a vnitřní správu VŠTE, za řízení těchto činností odpovídá rektorovi, b) zajišťuje hospodaření s prostředky VŠTE v souladu se zvláštními právními předpisy, vnitřními předpisy a vnitřními normami. ČÁST TŘETÍ AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI Článek 10 Činnost akademických pracovníků (1) Pedagogické, výzkumné, vývojové nebo další tvůrčí činnosti podle 70 odst. 1 zákona předpokládají kvalifikaci na úrovni minimálně vysokoškolského vzdělání získaného absolvováním magisterského studijního programu a znamenají vykonávání charakteristických činností, k nimž patří zejména: a) v oblasti pedagogické činnosti přímá účast na uskutečňování studijních programů: 1. přednáškami, semináři, cvičeními, zápočty, zkouškami a konzultacemi, 2. působením ve funkci vedoucích bakalářských prací, ve zkušebních a předmětových komisích, 3. vykonáváním funkce oponenta bakalářských prací, 4. účastí na vytváření studijních programů a studijních oborů, 5. přípravou nově zaváděných nebo modernizovaných předmětů, 6. přípravou studijních podkladů a materiálů, b) v oblasti výzkumu, vývoje a dalších tvůrčích činností zejména: 1. působením ve funkci řešitele nebo spoluřešitele vypsaných programů a projektů, 2. publikační a prezentační činnosti. (2) Podmínkou pro postavení akademického pracovníka je vykonávání jak pedagogické, tak výzkumné, vývojové nebo další tvůrčí činnosti. Tyto činnosti musí být vykonávány prokazatelně v delším časovém období. (3) Rozsah a úroveň vykonávání činností podle odstavce 1 ve vztahu k odstavci 2 se posuzuje komplexně z hlediska obsahového a časového rozsahu a délky působení. (4) Členství v orgánech VŠTE a poradních orgánech rektora je významnou součástí pracovních práv a povinností akademických pracovníků, které vyplývají z postavení člena akademické obce. ČÁST ČTVRTÁ STUDIUM VE STUDIJNÍCH PROGRAMECH Článek 11 Podmínky pro přijetí ke studiu (1) Základní podmínkou pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných VŠTE je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou a podání písemné nebo elektronické přihlášky ke studiu předepsaným způsobem, v určeném termínu a se všemi náležitostmi. Přihláška může být podána osobně určenému zaměstnanci studijního oddělení nebo poštou nebo elektronicky. Součástí přihlášky musí být i doklad o zaplacení poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením v souladu s 58 odst. 1 zákona a tímto statutem. (2) Další podmínkou pro přijetí ke studiu je ověření předpokladů ke studiu, zejména vědomostí, znalostí a schopností. Tyto další podmínky se ověřují přijímací zkouškou, která může být součástí přijímacího řízení. Další podmínky pro přijímání ke studiu se zveřejňují předem, a to zpravidla s vyhlášením přijímacího řízení. (3) Při vyhlášení přijímacího řízení se zveřejňují především termín odevzdání přihlášek, výše poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením, termín přijímací zkoušky a její obsah a ostatní podmínky pro přijetí. Vyhlášení se zveřejňuje nejméně čtyři měsíce před lhůtou k podání přihlášek ke studiu s výjimkou nových akreditovaných studijních programů, kde lhůta pro podání přihlášek je nejméně jednoměsíční. 4

5 (4) Další podmínky pro přijetí vymezené v odstavci 3 zveřejní VŠTE na Úřední desce VŠTE a na webových stránkách. Článek 12 Přijímací zkouška Přijímací zkouška má ústní nebo písemnou podobu nebo jejich kombinaci. Přijímací zkouška se koná zpravidla ze dvou předmětů. Předměty, z kterých se budou přijímací zkoušky pro příslušný studijní program konat, stanoví rektor v souladu s čl. 11 odst. 3. Článek 13 Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke studiu (1) Přijímací řízení ke studiu ve studijním programu končí dnem rozhodnutí rektora o přijetí nebo nepřijetí ke studiu u všech uchazečů. (2) Seznamy přijatých a nepřijatých studentů ke studiu ve studijních programech nebo studijních oborech a zprávy o výsledcích jsou zveřejněny nejdéle 15 dnů po dni ukončení přijímacího řízení. (3) Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke studiu se zašle nejpozději do 30 dnů od termínu konání přijímací zkoušky uchazeči, doporučeným dopisem do vlastních rukou. Není-li možno rozhodnutí tímto způsobem doručit, považuje se za náhradní termín doručení pátý den po vyvěšení rozhodnutí na Úřední desce VŠTE. (4) Uchazeč může požádat rektora o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí ke studiu ve studijním programu nebo studijním oboru uskutečňovaném VŠTE. Žádost o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí podává student písemně, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jeho doručení. Na přezkoumání rozhodnutí se vztahuje 50 odst. 7 zákona. (5) Přijatý uchazeč se stává studentem a členem akademické obce dnem zápisu do studia. Článek 14 Výjimky v přijímání ke studiu Studenti a absolventi vyšších odborných škol a studenti jiných vysokých škol mohou být přijímáni do studia ve stejných nebo příbuzných studijních programech nebo studijních oborech bez přijímacího řízení, a to za splnění podmínky uvedené v čl. 11 odst. 1. Článek 15 Podmínky studia cizinců (1) Do studia v akreditovaných studijních programech nebo studijních oborech uskutečňovaných VŠTE mohou být přijati cizinci na základě mezinárodních smluv nebo na základě individuální přihlášky. Cizinci studují na VŠTE za stejných podmínek jako ostatní studenti. (2) V případě, že cizinci studují ve studijních programech nebo studijních oborech v českém jazyce a získají střední vzdělání s maturitní zkouškou v jiné zemi než je Česká republika nebo Slovenská republika, prokazují jazykové znalosti úspěšným vykonáním zkoušky z českého jazyka. Článek 16 Poplatky spojené se studiem (1) Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením ke studiu ve studijním programu (oboru) uskutečňovaném VŠTE činí nejméně 15 % a nejvýše 20 % základu stanoveného Ministerstvem školství, mládeže, a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) podle 58 odst. 2 zákona (dále jen základ ). (2) Poplatek za studium delší než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok činí za každých započatých šest měsíců studia jedenapůlnásobek základu. (3) Poplatek za studium v dalším studijním programu činí ročně základ. (4) Poplatek za studium ve studijním programu v cizím jazyce se odvozuje z celkových neinvestičních nákladů na jednoho studenta, zvýšených o náklady spojené s výukou v cizím jazyce. 5

6 (5) Výši poplatků spojených se studiem zaokrouhlenou na celé desetikoruny a výši úhrad za administrativně-správní úkony a služby poskytované studentům mimo rámec studia ve studijním programu nebo studijním oboru stanoví rektor vnitřní normou pro daný akademický rok. (6) Poplatky spojené se studiem se hradí poštovní poukázkou, bankovním převodem a ve výjimečných případech v hotovosti do pokladny VŠTE v těchto termínech: a) poplatek podle odstavce 1 nejpozději ke dni konání přijímací zkoušky, b) poplatek podle odstavce 2 nejpozději první pracovní den každých dalších šest měsíců studia, c) poplatek podle odstavců 3 a 4 za celý akademický rok nejpozději ke dni, který předchází dni zápisu do studia v příslušném akademickém roce. (7) Rozhodnutí o vyměření poplatku za studium podle odstavců 2 a 3 se vydává alespoň 90 dnů před splatností poplatku. Rektor může poplatky za studium podle odstavců 2 a 3 snížit, prominout nebo odložit termín jejích splatnosti v rámci rozhodování o žádosti studenta a o přezkoumání rozhodnutí o vyměření poplatku za studium v případech, kdy jeho studijní výsledky vypovídají o odpovědném přístupu ke studiu a na základě posouzení doložené sociální situace studenta, pokud je důvodná obava, že by jejich úhrada měla za následek snížení životní úrovně pod hranici životního minima vyhlášeného zvláštními právními předpisy. (8) Úhrady za studium v programech celoživotního vzdělávání pro příští akademický rok stanoví rektor svým rozhodnutím před termínem pro podání přihlášek ke studiu. Úhrady jsou součástí příjmů ze vzdělávací, výzkumné, vývojové nebo další tvůrčí činnosti. Článek 17 Stipendia Stipendia vyplácí VŠTE ze stipendijního fondu VŠTE vytvořeného podle 58 odst. 7 zákona a z jiných finančních zdrojů, jako jsou zejména dotace, příspěvky a granty. Kromě těchto stipendií lze obdržet i stipendia přiznaná ministerstvem podle vyhlášených programů. Přiznání stipendií se řídí Stipendijním řádem VŠTE. Článek 18 Matrika studentů VŠTE vede matriku studentů, která slouží k evidenci studentů a k rozpočtovým a statistickým účelům. Údaje uváděné v matrice stanoví 88 zákona. Článek 19 Uznávání zahraničního vzdělání a kvalifikace Zahraniční vzdělání a kvalifikaci uznává rektor v souladu s 89 a 90 zákona. ČÁST PÁTÁ AKADEMICKÉ SYMBOLY, OBŘADY A OCENĚNÍ Článek 20 Akademické insignie a taláry (1) Akademickými insigniemi VŠTE jsou řetěz a žezlo. Akademické insignie jsou oprávněni užívat při slavnostních příležitostech rektor, prorektoři, předseda akademického senátu a po dobu akademického obřadu i pedel. (2) Taláry jsou při slavnostních příležitostech oprávněni užívat rektor, prorektoři, promotor, pedel, předseda akademického senátu a významní hosté. (3) Zásady používání talárů a akademických insignií stanoví vnitřní norma. 6

7 Článek 21 Ocenění a medaile (1) VŠTE uděluje osobám, které se zasloužily o její rozvoj, rozvoj vzdělanosti a akademických svobod ocenění a medaile jako výraz uznání těchto zásluh. (2) Zásady udělování ocenění a medailí stanoví vnitřní norma. (1) Akademickými obřady jsou zejména: a) inaugurace rektora, b) imatrikulace studentů, c) promoce absolventů studijních programů, Článek 22 Akademické obřady d) slavnostní ukončení programů celoživotního vzdělávání. (2) Obsah a průběh akademického obřadu stanoví vnitřní norma. ČÁST ŠESTÁ HODNOCENÍ ČINNOSTI Článek 23 Předmět a obsah hodnocení (1) Povinností VŠTE je provádět pravidelné hodnocení činnosti VŠTE podle 21 odst. 1 písm. f) zákona. Toto hodnocení je zaměřeno na kvalitu vzdělávacích, výzkumných, vývojových nebo dalších tvůrčích činností, na kvalitu činnosti samosprávných akademických orgánů a na funkční a hospodářskou efektivnost. (2) Kvalita, úroveň a efektivnost činnosti VŠTE jsou posuzovány zejména s přihlédnutím: a) k dlouhodobým záměrům VŠTE a jejich naplňování, b) k jejich porovnávání s výsledky obdobných vysokých škol v tuzemsku i v zahraničí, c) k uznání a zájmu odborné veřejnosti. (3) Kvalita, úroveň a efektivnost činnosti VŠTE jsou vyjadřovány soustavou kritérií používaných vysokými školami v tuzemsku i v zahraničí, s přihlédnutím ke kritériím akreditační komise stanoveným pro hodnocení akreditovaných činností. Článek 24 Formy a četnost hodnocení (1) Hodnocení činnosti VŠTE může být interní nebo externí. (2) Interní hodnocení činnosti VŠTE se provádí: a) průběžně v rámci vlastního hodnocení akademických pracovníků a v rámci řídící činnosti, b) periodicky, a to ročně, jako součást hodnocení výročních zpráv nebo dlouhodobě ve vztahu k hodnocení dlouhodobých záměrů. (3) Externí hodnocení činnosti VŠTE může provádět ministerstvo, Akreditační komise a jiné instituce. Článek 25 Výsledky hodnocení činnosti (1) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva a hospodaření, dlouhodobý záměr a výsledky hodnocení činnosti VŠTE musí být veřejně přístupné. 7

8 (2) Výsledky hodnocení činnosti VŠTE jsou podkladem pro operativní, případně i strategické rozhodování; musí být promítnuty do aktualizace dlouhodobého záměru. ČÁST SEDMÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 26 (1) Zrušuje se Statut Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích registrovaný ministerstvem pod č. j / dne 19. února (2) Tento statut nabývá platnosti podle 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem. (3) Tento statut nabývá účinnosti dnem platnosti. Ing. Miroslav Krejča, CSc., v. r. rektor VŠTE 8

9 Vnitřní předpisy Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Příloha č. 1 Pravidla hospodaření na VŠTE ČÁST PRVNÍ MAJETEK A HOSPODAŘENÍ VŠTE Článek 1 Obecná ustanovení o hospodaření (1) VŠTE hospodaří podle rozpočtu nákladů a výnosů, který sestavuje na období kalendářního roku; rozpočet nesmí být sestavován jako deficitní. (2) Základním zdrojem příjmů VŠTE jsou příspěvky a dotace ze státního rozpočtu a další příjmy podle 18 odst. 2 zákona a ostatních zvláštních právních předpisů 1). Příspěvky a dotace poskytuje ministerstvo podle zveřejněných, každoročně upřesňovaných pravidel. VŠTE při hospodaření s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu je povinna při plnění úkolů počínat si hospodárně a efektivně a využívat tyto prostředky podle podmínek uvedených v rozhodnutí ministerstva o poskytnutí příspěvků a dotací. (3) Po skončení kalendářního roku provede vypořádání se státním rozpočtem a předloží je ve stanovených termínech ministerstvu. Ministerstvo v souladu s 87 písm. d) a e) zákona kontroluje využití prostředků přidělených VŠTE ze státního rozpočtu z kapitoly školství a dále kontroluje hospodaření VŠTE. (4) Za účelné využívání příspěvků a dotací a za vypořádání dotací se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem je ministrovi odpovědný rektor. Článek 2 Příjmy rozpočtu VŠTE (1) Finanční prostředky k zajištění činností financovaných z běžných prostředků získává VŠTE zejména: a) z příspěvků ze státního rozpočtu na vzdělávací a výzkumnou, vývojovou nebo další tvůrčí činnost (dále jen příspěvek ze státního rozpočtu ), b) z dotací ze státního rozpočtu, c) z poplatků spojených se studiem, d) z výnosů z majetku, e) z jiných příjmů nebo z jiných příspěvků než uvedených v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z rozpočtu obcí a krajů a z rozpočtu EU, f) z výnosů z doplňkové činnosti, g) z příjmů z darů a dědictví, z příjmů od nadací a nadačních fondů nebo jiných osob, h) sdružením finančních prostředků, i) z vytvořených vlastních fondů, j) z úvěrů od peněžního ústavu, k) z ostatních vlastních výnosů. (2) Finanční prostředky k zajištění činností financovaných z kapitálových prostředků získává VŠTE zejména: a) z individuálních nebo systémových kapitálových transferů (investičních dotací) ze státního rozpočtu, b) z veřejných rozpočtů, státních fondů a rozpočtu EU, 1) 12 až 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů pořízení a reprodukce majetku, zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje,ve znění pozdějších předpisů.

10 c) z vlastních zdrojů fondu reprodukce investičního majetku, d) sdružením prostředků, e) z úvěrů od peněžních ústavů, f) z účelových darů. Článek 3 Hospodaření s neinvestičními finančními prostředky (1) VŠTE má nárok na příspěvek podle čl. 2 odst. 1 písm. a). Pro výši příspěvku je rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a výzkumné, vývojové nebo další tvůrčí činnosti a její náročnost. Dále je též rozhodný dlouhodobý záměr VŠTE a dlouhodobý záměr ministerstva. VŠTE přísluší záloha na příspěvek ze státního rozpočtu stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku. Příspěvky ze státního rozpočtu se poskytují podle zákona. (2) VŠTE má nárok na dotaci na rozvoj VŠTE podle 18 zákona a může jí být poskytnuta dotace zejména na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací ze státního rozpočtu, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu 2). Pro výši dotací ze státního rozpočtu je rozhodný dlouhodobý záměr VŠTE a dlouhodobý záměr ministerstva. (3) VŠTE mohou být poskytnuty dotace z evropských strukturálních fondů podle podmínek poskytovatele. (4) Druhy poplatků spojených se studiem, jejich výše a formy užití jsou upraveny zákonem a tímto statutem. (5) Výnosy z majetku tvoří výnosy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku a výnosy z finančního majetku. Výnosy z pronájmu a výnosy z finančního majetku 3) jsou výnosem doplňkové činnosti. (6) Jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí jsou příjmem vzdělávací a výzkumné, vývojové nebo další tvůrčí činnost nebo doplňkové činnosti podle svého charakteru a podléhají stanoveným podmínkám zúčtování. (7) V doplňkové činnosti VŠTE vykonává za úplatu činnosti navazující na její činnost vzdělávací a výzkumnou, vývojovou nebo další tvůrčí činnost nebo činnosti vedoucí k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku VŠTE. (8) VŠTE může v souladu se zvláštními právními předpisy, vnitřními předpisy a vnitřními normami sdružovat finanční prostředky s jinými osobami za účelem investičních a neinvestičních výdajů (v případě prokazatelné efektivity nebo jiného prospěchu pro VŠTE). (9) Úvěry a půjčky lze sjednávat jen, je-li to nezbytné a v nezbytném rozsahu. Jde-li o úvěr nebo půjčku přesahující Kč, je k jejímu sjednání zapotřebí předchozího vyjádření akademického senátu. Za takto přijaté závazky stát neručí. (10) Ostatní výnosy VŠTE jsou zdrojem získaným vlastními aktivitami a mohou být použity k financování jejích aktivit. (1) VŠTE zřizuje podle 18 odst. 6 zákona tyto fondy: (a) rezervní fond, (b) fond reprodukce investičního majetku, (c) stipendijní fond, (d) fond odměn, (e) fond účelově určených prostředků, (f) sociální fond, Článek 4 Fondy 2) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů,(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 3) 27 odst. 5 písm. d) a f) vyhlášky Ministerstva financí č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 10

11 (g) fond provozních prostředků. (2) Zdrojem rezervního fondu je příděl ze zisku po jeho zdanění a převody z fondu reprodukce investičního majetku, fondu odměn a fondu provozních prostředků. Fond je určen výhradně ke krytí ztrát v následujících účetních období a na převody do fondu reprodukce investičního majetku, fondu odměn a fondu provozních prostředků. (3) Zdrojem fondu reprodukce investičního majetku je příděl ze zisku po zdanění, převody z rezervního fondu, fondu odměn a fondu provozních prostředků, dále účetní odpisy dlouhodobého majetku, zůstatková cena prodaného nebo vyřazeného dlouhodobého majetku, sdružení prostředků na pořízení dlouhodobého majetku (účelově přijaté částky na investice). Dalším zdrojem je zůstatek příspěvků podle 18 odst. 2 písm. a) zákona k 31. prosinci běžného roku. Prostředky fondu lze používat k pořízení dlouhodobého majetku, k úhradě splátek investičních úvěrů a půjček, jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování dlouhodobého majetku, na převody do rezervního fondu, fondu odměn a fondu provozních prostředků. (4) Zdroji stipendijního fondu jsou převody poplatků za studium podle 58 odst. 7 zákona a převody daňově uznatelných výdajů podle zvláštních právních předpisů 4). Prostředky fondu lze použít pouze k výplatám stipendií podle Stipendijního řádu VŠTE. (5) Zdrojem fondu odměn je příděl ze zisku po zdanění a převody z rezervního fondu, fondu provozních prostředků a fondu reprodukce investičního materiálu. Prostředky fondu lze použít jen na výplatu odměn a k převodům do rezervního fondu, fondu reprodukce investičního majetku a fondu provozních prostředků. (6) Zdrojem fondu účelově určených prostředků jsou účelově určené dary (s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku), účelově určené peněžní prostředky ze zahraničí a účelově určené veřejné prostředky, včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, které nemohly být použity v rozpočtovém roce, ve kterém byly VŠTE poskytnuty, a to až do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých na jednotlivé projekty výzkumu a vývoje či výzkumné záměry v daném kalendářním roce; v případě jiné podpory z veřejných prostředků do výše 5 % objemu této podpory poskytnuté v kalendářním roce. Prostředky fondu lze použít pouze k účelu, ke kterému byly VŠTE poskytnuty. Převod účelově určených prostředků oznámí VŠTE písemně jejich poskytovateli. (7) Zdrojem sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů VŠTE do výše 2 % z ročního objemu nákladů VŠTE zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost v příslušném období. Konkrétní výše tvorby pro daný kalendářní rok stanoví rektor podle schváleného rozpočtu pro daný kalendářní rok. Prostředky fondu slouží k zabezpečování sociálních, kulturních a dalších potřeb zaměstnanců VŠTE. Prostředky fondu mohou být použity pro zaměstnance k těmto účelům: (a) půjčky, (b) stravování, (c) rekreace, (d) péče o zdraví, (e) kultura a tělovýchova, (f) sociální výpomoc, (g) dary a jiné. (8) Zdrojem fondu provozních prostředků je příděl ze zisku po zdanění a převody z rezervního fondu, fondu reprodukce investičního majetku a fondu odměn. Dalším zdrojem je zůstatek příspěvků podle 18 odst. 2 písm. a) zákona k 31. prosinci běžného roku. Prostředky fondu lze použít na financování činností, ke kterým byla VŠTE zřízena nebo k převodům do rezervního fondu, fondu reprodukce investičního majetku a fondu odměn. (9) Vzájemné převody mezi fondy podle 18 odst. 7 zákona mohou být uskutečněny podle rozhodnutí rektora při roční účetní závěrce, nebo v důvodných případech i v průběhu kalendářního roku. (10) VŠTE při rozdělování zisku po zdanění do fondů uvedených v odstavci 1 přihlédne ke svým specifickým potřebám. (11) VŠTE může rozdělovat do fondů zisk po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena případná ztráta z minulých let. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. 4) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 11

12 Článek 5 Hodnocení hospodářské činnosti (1) VŠTE je povinna každoročně vypracovat neperiodickou publikaci, jejíž součástí je výroční zpráva o hospodaření VŠTE. (2) Náležitosti výroční zprávy o hospodaření VŠTE jsou uvedeny v 21 odst. 3 zákona. ČÁST DRUHÁ VEDENÍ ÚČETNICTVÍ A EVIDENCE Článek 6 Vedení účetnictví (1) VŠTE je účetní jednotkou ve smyslu obecných předpisů o účetnictví 5). (2) Ve svém účetnictví odděluje VŠTE náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro VŠTE obecné předpisy o účetnictví 6). (3) Za včasnost, věcnou správnost, úplnost a průkaznost zpracovaných podkladů podle odstavce 1 zodpovídá kvestor. Článek 7 Účetní doklady (1) Účetní doklady přijaté i vydané musí mít náležitosti podle obecných předpisů o účetnictví 6). (2) Za věcnou a formální správnost účetních dokladů odpovídá kvestor. (3) Účetní doklady se zakládají v definovaných účetních řadách a zůstávají uloženy na útvaru kvestora. Článek 8 Roční účetní závěrka (1) Za zpracování roční účetní závěrky, její předložení a za vypořádání se státním rozpočtem zodpovídá kvestor. Roční účetní závěrka je součástí výroční zprávy o hospodaření VŠTE v souladu s 21 zákona. (2) Součástí roční účetní závěrky je inventarizace majetku, zásob, pohledávek a závazků. (3) Roční účetní závěrka se zpracovává za zúčtovací období, jímž je kalendářní rok tj. k 31. prosinci běžného roku. ČÁST TŘETÍ DANĚ Článek 9 Obecná charakteristika (1) VŠTE je pro účely zákona o daních z příjmu poplatníkem, který není zřízen za účelem podnikání. Tím se zakládá nárok na daňové zvýhodnění ve smyslu obecných předpisů o daních z příjmů 7). 5) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva financí č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/202 Sb., ve znění pozdějších předpisů odst. 1zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. 12

13 (2) VŠTE jako veřejná vysoká škola má pro tuto právnickou osobu výslovně vymezen předmět daně. Přitom předmětem daně z příjmu u tohoto subjektu jsou všechny příjmy, s výjimkou příjmů z investičních transferů a příjmů z úroků na běžném účtu; předmětem daně darovací a daně dědické jsou dary a dědictví. (3) Pokud vznikne VŠTE daňová ztráta, má možnost odečíst ji v následujících zdaňovacích obdobích, a to nejdéle v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Článek 11 Daň z příjmů (1) Mzdy pro VŠTE jsou zpracovávány na PaM oddělení VŠTE, odvody zálohové a srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků provádí útvar kvestora. (2) Daň z příjmu právnických osob zpracovává VŠTE na základě ročního výsledku hospodaření VŠTE. Za zpracování a podání daňového přiznání zodpovídá kvestor. Článek 12 Odvody Odvod příspěvku na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a odvod příspěvku na zdravotní pojištění provádí útvar kvestora. 13

14 Příloha č.2. Statut hostujícího profesora VŠTE Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Statut hostujícího profesora VŠTE upravuje postavení hostujících profesorů VŠTE. (2) Hostujícím profesorem VŠTE (dále jen hostující profesor ) může být významný spolupracovník VŠTE přednášející odbornou problematiku v rámci výuky nebo v rámci dlouhodobé spolupráce s VŠTE. Hostujícím profesorem se může stát: (a) akademický pracovník jiné tuzemské nebo zahraniční vysoké školy, (b) významný vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník jiného tuzemského nebo zahraničního akademického pracoviště, (c) jiný významný vědecký, výzkumný nebo vývojový odborník. (3) Titul hostující profesor není akademickým titulem ve smyslu zákona. Článek 2 Ustanovení hostujícím profesorem (1) Dokladem o přiznání označení hostující profesor je jmenovací dekret, který vymezuje poslání hostujícího profesora a dobu jeho působení na VŠTE. (2) Hostujícího profesora jmenuje rektor na základě souhlasného stanoviska Akademické rady VŠTE k návrhu. (3) Podněty k ustanovení hostujícího profesora může podávat rektorovi prorektor, ředitel ústavu nebo vedoucí katedry. K podnětu se přikládají následující doklady: (a) zdůvodnění navrhovatele k jmenování hostujícím profesorem, (b) prohlášení navrhovaného, že souhlasí s jmenováním hostujícím profesorem na VŠTE, (c) strukturovaný životopis, (d) kopie dokladu o získání vysokoškolského vzdělání a příslušného titulu, kopie dokladů o získaných akademickovědeckých titulech, vědeckých hodnostech nebo jiné odborné kvalifikace, (e) seznam vědeckých, výzkumných, vývojových, odborných nebo uměleckých prací, učebnic a učebních textů, dalších publikačních aktivit nebo uměleckých děl, (f) výsledky řešení významných projektů, objevy a významné vynálezy. Článek 3 Práva a povinnosti hostujícího profesora (1) Hostující profesor uskutečňuje na VŠTE pedagogickou, výzkumnou, vývojovou a další odbornou činnost v rámci pracoviště VŠTE, na kterém během svého pobytu působí. (2) Hostující profesor je po dobu svého působení na VŠTE členem akademické obce VŠTE. (3) Hostující profesoři mohou být členy komisí pro státní zkoušky jedině tehdy, splňují-li požadavky stanovené v 53 odst. 2 zákona. (4) Pracovně právní vztahy hostujícího profesora se řídí zvláštními předpisy. Pro odměňování hostujícího profesora neplatí ustanovení Vnitřního mzdového předpisu VŠTE. 14

15 Příloha č. 3 Etický kodex pro akademické pracovníky VŠTE Část první Úvodní ustanovení Etický kodex pro akademické pracovníky VŠTE (dále jen kodex ) je totožný s Etickým kodexem pro akademické pracovníky vysokých škol (schválený na 5. zasedání sněmu Rady vysokých škol 17. května 2007), který byl zpracován v souladu s Etickým kodexem výzkumných pracovníků v AV ČR a je s ním plně harmonizován, tj. prakticky ztotožněn v otázkách vědecké práce a výzkumu. Část druhá Obecné zásady (1) Akademický pracovník zachovává ve své práci vysoký standard dodržování lidských mravních principů a etických zásad, plně respektuje zásady tohoto kodexu. (2) Totéž vyžaduje od svých spolupracovníků a studentů, aktivně v tomto směru působí zejména na studenty a je jim v tom vždy příkladem. (3) Neobhajuje a nekryje neetické chování a jednání, a to ani tehdy, bylo-li by takové chování nebo jednání zdůvodňováno účelovou prospěšností, poslušností a loajalitou. (4) Považuje pedagogickou, vědeckou, uměleckou a obecně tvůrčí práci za integrální příspěvek k rozvoji lidského poznání, kultury, inovací a k obecnému užitku a hájí ji proti nespravedlivému zpochybňování nebo zneužívání; pečlivě dodržuje a šíří zásady spolehlivé a důvěryhodné vědecké, umělecké a další tvůrčí práce na veřejnosti, v okruhu svých spolupracovníků a zejména mezi studenty. (5) Trvale rozvíjí své schopnosti, rozšiřuje a prohlubuje si znalosti a dovednosti v oblasti svého profesního zaměření i obecné pedagogické práce. (6) Zachovává si kritičnost vůči výsledkům své práce, získaným poznatkům a závěrům, objektivně, kriticky, ale kolegiálně přistupuje k výsledkům svých spolupracovníků a studentů, je přístupný diskusím a argumentům. (7) Obhajuje svobodu myšlení, bádání, vyjadřování, výměnu názorů a informací. Ve své vědecké či jiné tvůrčí práci a v pedagogické činnosti nezastává neobjektivní ideologické či iracionální přístupy, odmítá vše, co může urážet lidskou důstojnost nebo ohrožuje řádný chod a rozvoj lidské společnosti. Část třetí Zásady v pedagogické práci (1) Akademický pracovník jedná se studenty vždy na základě objektivního, korektního, náročného, ale citlivého hodnocení jejich schopností, znalostí, píle a ostatních osobnostních charakteristik; při klasifikaci studijních výsledků si počíná nestranně a objektivně, ve vztahu ke studentům vždy uplatňuje kolegiální způsob jednání. (2) Komunikuje se studenty otevřeným a korektním způsobem, neuchyluje se k jejich podceňování, ponižování a jakémukoliv znevažování. (3) Chová se k nim vždy spravedlivě, nevyžaduje od nich činnosti, které patří k jeho vlastním povinnostem, nepřivlastňuje si nijak jejich práci a jimi dosažené výsledky. (4) Předává jim ochotně své znalosti, dovednosti a zkušenosti. (5) Snaží se pedagogicky působit nejen kvalitní výukou a výcvikem, ale za každých okolností i osobním příkladem, pečlivě dodržuje stanovená pravidla organizace výuky. (6) Plně a iniciativně se věnuje kolektivní a individuální výuce a výchově studentů, napomáhá rozvoji jejich samostatného a kritického myšlení, všestranně podporuje jejich kvalifikační růst a profesní rozvoj, tvůrčí a publikační aktivity, pomáhá jim navazovat vnější kontakty včetně kontaktů mezinárodních. (7) Vyvozuje přiměřené důsledky z případných selhání a neetického chování nebo jednání studentů. 15

16 Část čtvrtá Zásady pro vědeckou, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí práci (1) Akademický pracovník zaměřuje svůj výzkum, popř. své ostatní tvůrčí aktivity na rozšiřování hranic lidského poznání, rozvoj uměleckých a kulturních hodnot, vzdělanosti, technických inovací atd. Vždy dbá na to, aby jeho výsledky sloužily ku prospěchu společnosti. (2) Vždy dbá na to, aby těmito aktivitami neohrožoval spolupracovníky, společnost, životní prostředí, materiální, kulturní a etické hodnoty. (3) Uvědomuje si svoji odpovědnost za objektivitu, spolehlivost a přesnost svého bádání a respektuje meze používaných metod. (4) Při zveřejňování svých poznatků a výsledků dbá na jejich úplnost, ověřitelnost a objektivní interpretaci. (5) Po zveřejnění svých výsledků uchovává primární data a dokumentaci po dobu obvyklou v příslušném oboru, pokud tomu nebrání jiné legitimní závazky nebo předpisy. (6) Dbá na účelné a efektivní využívání prostředků poskytnutých mu na výzkum nebo jinou tvůrčí činnost. (7) Neduplikuje výzkum uskutečněný jinde, pokud to není nezbytně potřebné k ověření, doplnění nebo porovnání jeho výsledků. (8) Předává své výsledky, pokud nepodléhají legitimnímu utajení, vědecké, odborné nebo umělecké veřejnosti. Se získanými vědeckými poznatky uvážlivě seznamuje širokou veřejnost až po jejich prověření a uveřejnění v odborných médiích. (9) Jako autor nebo spoluautor výsledků se prezentuje pouze tehdy, jestliže jich sám dosáhl nebo k nim přispěl významným tvůrčím způsobem; důsledně se vystříhá jakékoliv formy plagiátu. (10) V publikacích objektivně uznává přínos svých kolegů a předchůdců, při citování vždy uvádí zřetelný a přesný odkaz na příslušný zdroj. (11) Cituje i podstatné práce, které nejsou v souladu s jeho výsledky a názory. (12) Nefragmentuje své výsledky, tj. nedělí je zbytečně do více publikací za účelem zvyšování jejich počtu. (13) Objeví-li ve svých publikacích omyl, podnikne všechny potřebné a možné kroky k jeho nápravě, nesnaží se jej tajit nebo maskovat. (14) Provádí jemu zadanou posuzovatelskou, recenzní nebo jinou hodnotitelskou činnost osobně, nezávisle a pečlivě. (15) Chrání duševní vlastnictví autorů posuzovaných rukopisů, návrhů projektů a zpráv, uměleckých děl apod., nepoužívá údaje obsažené v hodnocených podkladech k jinému účelu než k vypracování příslušného posudku a neposkytne je třetí osobě. (16) Neprodlužuje záměrně dobu hodnocení za účelem dosažení vlastních výhod či výhod pro třetí osobu. (17) Odmítne vypracovat vědecké, odborné nebo umělecké stanovisko, jestliže by závěry mohly být ovlivněny jeho osobním zájmem, nebo na tuto skutečnost jasně upozorní; vystříhá se jakýchkoliv vědomých střetů zájmů. (18) Expertní stanoviska zpracovává zodpovědně a vždy jen z tematické oblasti svého oboru; nepodléhá přitom vnějším tlakům. (19) Při hodnotitelských a oponentních řízeních, recenzích apod. vychází pokud možno z objektivních kritérií, dodržuje pravidla zadavatele a vyžaduje to samé od ostatních účastníků daného řízení. 16

17 Příloha č. 4 Znak VŠTE 17