MEKA Brno, Vyhodnocení prověřovacích cvičení v nemocnicích zřizovaných Krajem Vysočina v r a 2011

Transkript

1 MEKA Brno, Vyhodnocení prověřovacích cvičení v nemocnicích zřizovaných Krajem Vysočina v r a 2011 Vážené předsednictvo, vážené dámy a pánové, kolegyně a kolegové, děkuji za pozvání na tuto prestižní a tradiční konferenci a dovolte, abych Vás pozdravil z Kraje Vysočina. Ve svém příspěvku Vás seznámím s průběhem a výsledky prověřovacích cvičení prováděných v r a 2011 v nemocnicích zřizovaných Krajem Vysočina. Úvod: Kraj Vysočina má rozlohu cca km čtverečních a počet obyvatel je obyvatel, přičemž v turisticky atraktivních oblastech se sezóně významně zvyšuje. Hlavním bezpečnostním rizikem je dálnice D 1, která protíná území kraje po celé délce (cca 100 km) a rozděluje ho na dvě přibližně stejné poloviny. Lůžková kapacita nemocniční péče v kraji Vysočina je tvořena pěti nemocnicemi okresního typu zřizovanými Krajem Vysočina (Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Nové Město na Moravě) a jednou malou soukromou nemocnicí v Mostišti u Velkého Meziříčí. V Kraji Vysočina není nemocnice fakultního typu ani traumacentrum nebo nemocnice specializovaná na určitý typ činnosti. Celková lůžková kapacita nemocnic je téměř tři tisíce lůžek. Koncem roku 2009 hejtman kraje MUDr. Jiří Běhounek na jednání Bezpečnostní rady kraje předložil návrh reálně prověřit připravenost nemocnic zřizovaných Krajem Vysočina formou prověřovacích cvičení ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Na základě usnesení č. 03/01/2010/BRK z jednání Bezpečnostní rady Kraje Vysočina č. 1/2010, konané dne , byl odborem zdravotnictví zpracovaný Plán prověřovacích cvičení. Plánovaná prověřovací cvičení si dala za cíl reálně ověřit připravenost zdravotnických zařízení nemocnic zřizovaných Krajem Vysočina, schopnost reagovat podle zpracovaných Traumatologických plánů na vznik mimořádné události spojené s velkým počtem raněných a zajistit jim v potřebném rozsahu neodkladnou nemocniční zdravotní péči. Stručná historie krizové připravenosti zdravotnictví Kraje Vysočina Kraj Vysočina věnuje krizové připravenosti zdravotnictví dlouhodobě velkou pozornost. Po vzniku kraje byl od r postupně vytvořený jednotný systém traumatologického a krizového plánování. Zásadní bylo zpracování reálných Traumatologických plánů, Plánů krizové připravenosti a Pandemických plánů. Podařilo se změnit přístup managementu nemocnic k této problematice a příprava na mimořádné události a krizové stavy se stala standardní součástí práce nemocnic. Od roku 2005 začaly nemocnice pravidelně jeden až dvakrát ročně prakticky procvičovat svoji připravenost formou dílčích nácviků, štábních a taktických cvičení, většinou v součinnosti se Zdravotnickou záchrannou službou Kraje Vysočina, příspěvková (ZZS). Principy přípravy: - důkladná příprava cvičení = vysoká efektivita nácviku - cvičení maximálně přiblížit reálným podmínkám - procvičovat reálné hrozby vycházející z analýzy rizik. Systém přípravy byl od začátku konzultován s příslušným odborem Ministerstvem zdravotnictví, Fakultou vojenského zdravotnictví Hradec Králové a dalšími odborníky. Pracovníci těchto institucí se i prakticky zúčastňovali cvičení. Pozorovatelé a rozhodčí byli m.j. z ostatních nemocnic kraje, což napomáhalo přenosu informací a zkušeností. 1

2 Od r. 2008, v souladu s Metodikou zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení (Věstník MZ částka 8/2007, prosinec 2007), cvičí nemocnice společně s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Náměty cvičení vychází z analýzy rizik a hrozeb a je snaha o co největší míru přiblížení se realitě, včetně nočních cvičení v náročných podmínkách a za ztížených klimatických podmínek. Tato taktická cvičení napomáhají vytvářet algoritmy záchranných prací a funkční zdravotnický záchranný řetězec zdravotnických zařízení kraje v součinnosti s ostatními složkami IZS. Prověřovací cvičení: Krátce připomenu, že taktická cvičení jsou předem připravené a naplánované simulace mimořádné události za účelem zvyšování připravenosti a akceschopnosti jednotek při nácviku reálných situací. Hlavním cílem je nácvik spolupráce jednotlivých složek a řešení situací, které mohou nastat při reálných zásazích. Taktická cvičení jsou proto předem konzultována a plánována spolu se zúčastněnými jednotkami. Prověřovací cvičení mají za cíl reálně prověřit připravenost a akceschopnost zdravotnických zařízení na mimořádné události a krizové situace. Jsou to cvičení předem neohlášená a o jejich konání se účastníci dozvídají teprve po vyhlášení prověřovacího cvičení. Prověřovací cvičení v kraji je oprávněný nařídit i hejtman kraje. Je potřeba zdůraznit, že provedení prověřovacího cvičení je nejvyšší formou prověrky systému a má mu předcházet dlouhodobější systematická příprava metodou step by step tedy postupně školení (např. čtení identifikační karty ZZS), metodické nácviky, dílčí nácviky jednotlivých prvků, společná cvičení až po taktická a komplexní taktická cvičení. Přípravě těchto prověřovacích cvičení byla odborem zdravotnictví (dále jen OZ) věnována velká pozornost. Pro objektivní hodnocení a získání maximálního objemu relevantních informací byla zpracována Metodika prověřovacích cvičení, jednotná hodnotící tabulka a Check List (hodnotící dotazník). Při přípravě spolupracovali Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina, příspěvková, předseda Bezpečnostní komise Rady Kraje Vysočina a vedoucí Oddělení krizového řízení a bezpečnosti Odboru sekretariátu hejtmana. Standardní simulovaná situace a obligatorně prověřované činnosti Prověřovací cvičení vyhlašovala operátorka záchranné služby na kontaktní místo nemocnice. Termín a čas vyhlášení jsme zvolili vždy stejný, všední den, 15,00 hod. Prověřovaná byla standardní simulovaná situace: - vyhlášení tísňové výzvy dispečerem ZOS ZZS, 15,00 h., všední den - srážka 2 autobusů cca 20 km od nemocnice - operační středisko Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina, p.o žádá příjem a ošetření celkem 20 raněných: - 11 lehce, 7 středně těžce raněných a 2 těžká polytraumata - požadovaná doba návozu prvních pacientů do nemocnice do 3/4 hod. po nahlášení - cvičení je prováděné bez identifikačních karet ZZS a bez figurantů - ve všech případech se jedná o předem neohlášená cvičení. Obligatorně prověřované činnosti nemocnice: - způsob aktivace Traumatologického plánu - vytvoření příjmových pracovišť nemocnice - svolání řídící skupiny (krizového štábu) nemocnice a kontrola jeho dokumentace, organizační a jednací řád, Traumatologický plán, Plán krizové připravenosti - způsob a reálnost svolání potřebného personálu z jednotlivých oddělení nemocnice - při svolání mimo pracovní dobu pouze prověřit možnost a čas nástupu na pracoviště, bez samotného nástupu na pracoviště, se zpětným nahlášením do jaké 2

3 doby je pracovník schopný se dostavit - aktuální kapacita nemocnice a nárůst v časové ose 3 a 6 hodin - komunikace s operačním střediskem ZZS: prověření výzvy nahlášení aktuální kapacity nemocnice možnost navýšení kapacity nemocnice pro příjem pacientů z hromadného neštěstí v časové ose. Řídící skupina (krizový štáb) nemocnice dokládá personální a věcnou reálnost: - vytvoření příjmových a třídících skupin a příjmových ambulancí - vytvoření operačních skupin a příprava operačních sálů - připravenost komplementu, rentgenu, laboratoří aj. - volná lůžková kapacita ventilovaných a ostatních lůžek chirurgie - možnost rozšířené lůžkové kapacity dalších oddělení, reprofilizace, propuštění pacientů u kterých to dovoluje zdravotní stav do domácího léčení - průběžné doplňování informací o stavu personálu na jednotlivých odděleních - stav léčiv a zdravotnického materiálu, krevních derivátů, infuzních roztoků, atd. - logistické zabezpečení (pitný a stravovací režim, regulaci dopravy, atd.). Hodnocení cvičení Hodnotící skupina: K hodnocení cvičení byla určena skupina šesti nezávislých rozhodčích ve složení: - řídicí prověřovacích cvičení - pověřený pracovník odboru zdravotnictví - 2 x zástupci odboru zdravotnictví - zástupce ZZS, náměstkyně ředitele ZZS Kraje Vysočina, příspěvková - předseda Bezpečnostní komise Rady Kraje Vysočina - vedoucí oddělení krizového řízení a bezpečnosti krajského úřadu Hodnotící skupina byla vždy vybavena plnou mocí hejtmana k provedení prověřovacího cvičení. Krátce před vyhlášením cvičení se členové skupiny rozmístnili na předem stanovená místa, tak aby mohli objektivně hodnotit probíhající činnosti. Úkolem hodnotící skupiny bylo zhodnotit: - reálnost Traumatologického plánu - připravenost a akceschopnost lidských a materiálních zdrojů nemocnice k řešení simulované mimořádné události dle deklarované kapacity nemocnice - součinnost složek nemocnice podílejících se na cvičení - reálně zhodnotit kapacitní možnosti nemocnice pro mimořádné události - ve vyhodnocení určit termín vyřešení zjištěných nedostatků a případnou úpravu Traumatologického plánu nemocnice. Přehled proběhlých cvičení: Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková Nemocnice Jihlava, příspěvková Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvková Nemocnice Pelhřimov, příspěvková Zápisy ze cvičení byly vždy zpracované celou skupinou na základě zjištění jednotlivých hodnotících a byly doplněny kopiemi autentických materiálů (vyplněné tabulky svolání, označení pracovišť, vyplněná přijímací dokumentace apod.). Velmi důležité bylo prvotní okamžité vyhodnocení cvičení se zúčastněným managementem nemocnice. V následujícím písemném zápisu byly uvedeny konkrétní poznatky z cvičení, včetně konkrétních termínovaných opatření. Součástí zápisu je jednotná hodnotící tabulka. Zápisy byly vždy zaslány k vyjádření jednotlivým ředitelům nemocnic. S obsahem zápisů a zjištěnými 3

4 skutečnostmi vedení prověřovaných nemocnic souhlasilo a vyjadřovalo vůli se dále touto oblastí zabývat. V žádné prověřované nemocnici nebyly v průběhu cvičení zjištěny zásadní nedostatky při řešení dané situace. Všechny nemocnice mají zpracovány funkční Traumatologické plány a jsou schopné dle nich situaci hromadného příjmu s velkým počtem raněných efektivně řešit a zajistit v potřebném rozsahu neodkladnou nemocniční zdravotní péči. Je zřejmé že se management nemocnic touto problematikou trvale zabývá. Kladně se projevuje dlouhodobá několikaletá příprava personálu nemocnic v této oblasti. Se zápisem ze cvičení je ale nutné dále pracovat a dále řešit nedostatky a navrhovaná opatření. Návrh opatření: Velmi důležité je prvotní okamžité vyhodnocení cvičení se zúčastněným managementem nemocnice. Následuje písemný zápis kde je potřeba uvést poznatky jasně, konkrétně a jmenovitě, včetně konkrétních termínovaných opatření. Tento zápis nesmí skončit založený v šanonu, ale musí se s ním dále pracovat. Je vhodné tento materiál projednat v Bezpečnostní radě kraje a na poradě ředitelů nemocnic. V našich nemocnicích hodnotící skupina zjistila příklady dobré praxe, které doporučuje ostatním nemocnicím tvořivě aplikovat. P.č. Dobrá praxe Kde zjištěno Vyrozumění a svolání personálu potřebného 1. k řešení dané situace, automatizovaným Nemocnice Havlíčkův Brod, systémem svolávání na bázi zasílání SMS příspěvková zpráv s indikací odpovědi Systém svolávání řešit několika způsoby (telefony, pevná linka, mobilní telefony, pager, intranet, vnitřní rozhlas, osobně apod.), řešit zpětnou vazbu. Systém svolávání personálu v PC nezobrazovat jenom centrálně, ale také přímo na PC těm, kteří s ním potřebují dále pracovat. Označení klíčových pracovníků a skupin reflexními vestami, nápisy apod. Logistické zabezpečení pohybu vozidel a osob v areálu nemocnice. Využití možností nemocničního informačního systému k získávání on-line informací + centrální rozhlas. Funkční příjmové sety pro rychlý příjem zraněných, vyřešena identifikace zraněných, náhradní dočasné rodné číslo. Logistické zabezpečení - informační tabule a označení pracovišť s reflexní vrstvou, reflexní vesty s označením pracovníka, evakuační karty a další potřebné pomůcky a materiál. Materiální, technická a informační připravenost pracoviště řídící skupiny - tabule (flipchart), předpřipravené podklady pro vyhodnocení akceschopnosti personálu zajišťujícího aktivaci Traumaplánu, přehled prostředků pro zahájení činnosti pro příjem pacientů pro hromadné neštěstí. On line využívání možností Nemocnice Pelhřimov, příspěvková ZZS Kraje Vysočina, příspěvková, Nemocnice Pelhřimov, příspěvková Nemocnice Pelhřimov, příspěvková Nemocnice Jihlava, příspěvková 4

5 nemocničního informačního systému, při získávání potřebných informací z rozhodujících pracovišť a komplementu, včetně upřesnění volná kapacita lůžkového fondu s možností navýšení za 3 a za 6 hodin. Hodnotící skupina navrhuje dále řešit několik oblastí, kde je nutné zvýšit efektivitu činností, materiálové vybavení a přiměřeným způsobem sjednotit činnosti nemocnic. Jedná se zejména o oblasti: - vyrozumění a svolání personálu potřebného k řešení dané situace, doporučujeme vytvořit automatizovaný systém vyrozumění a svolávání na bázi zasílání SMS zpráv v stávajících nemocničních informačních systémech dle fungujícího modelu v Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvková (nutná koordinace krajským úřadem). Stávající systémy vyrozumění a svolání pomocí telefonů apod. využít jako záložní způsob v případě výpadku hlavního systému - rychlé a efektivní ustanovení a činnost přijímacích a třídících týmů v nemocnici, vybavení jednotnými přijímacími sety dokumentace - materiální vybavení pracoviště řídící skupiny nemocnice, připravená dokumentace a pomůcky usnadňující řízení dané situace a přijímání potřebných dokumentů - vhodně zvolit místnost pro práci krizového štábu (velikost, pracovní prostor, připojení k NIS, internetu, flipchar, telefonické spojení, srozumitelná dokumentace a evidence dat - komunikace mezi jednotlivými pracovními skupinami navzájem a s řídící skupinou nemocnice - opatření nemocnic proti vniknutí zvědavců a jiných nežádoucích osob narušujících řešení dané situace Realizace navrhovaných opatření, kromě zavedení automatizovaného systému vyrozumění a svolání), nevyžaduje zásadní finanční nároky, lze je řešit z provozních prostředků nemocnice. Je však nutné dále pokračovat v cílevědomém, dlouhodobém a systematickém úsilí managementu nemocnic a toto úsilí v potřebném rozsahu koordinovat. Úvahu o unifikaci a zavedení automatizovaného systému vyrozumění a svolání personálu nemocnic potřebného k řešení dané situace, navrhuje hodnotící skupina projednat s odborem informatiky krajského úřadu a provozovatelem již zavedeného systému v nemocnici Havlíčkův Brod. Závěr: Provedení prověřovacích cvičení splnilo svůj účel. Celkové hodnocení provedených prověřovacích cvičení vyznívá kladně. Je zřejmé, že se management nemocnic této problematice věnuje odpovědně a nepodceňuje nutnost krizové připravenosti nemocnic. Z dílčích hodnocení jednotlivých prověřovacích cvičení (u nichž se podařilo zachovat hlavní rys prověřovacího cvičení neohlášenost a překvapivost) vyplývá, že nemocnice zřizované Krajem Vysočina věnují vypracování, prověřování a nácviku TP velkou pozornost. Chci zdůraznit, že je nutné se získanými informacemi dále pracovat a použít je k zefektivnění činnosti nemocnic v této oblasti. Většinu opatření přitom lze provést s poměrně malými finančními náklady, které je každá nemocnice schopná uhradit ze svých provozních položek. Všechny prověřené nemocnice jsou schopny plnit požadované úkoly související s realizací Traumatologických plánů. Děkuji Vám za pozornost, zájemcům o podrobnější informace rádi odpovíme na všechny otázky. 5