Brno, Žerotínovo náměstí 6

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Brno, Žerotínovo náměstí 6"

Transkript

1 Vyšší odborná škola zdravotnická Brno, Žerotínovo náměstí 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Integrovaný záchranný systém Ostrava, Centrum tísňového volání - 6 -

2 Autor práce: Michal Kubín Vedoucí práce: Mgr. Liana Greiffeneggová Brno

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval samostatně za použití zdrojů a literatury v ní uvedených. V Brně dne 30. března 2008 Michal Kubín - 8 -

4 PODĚKOVÁNÍ Děkuji Mgr. Lianě Greiffeneggové za vedení mé absolventské práce cenné rady a připomínky. Dále pak děkuji za odbornou pomoc, poskytnutí informací, materiálů a podporu Bohdanu Jančatovi, Karlovi Valachovi a Miroslavě Kalusové

5 OBSAH stránka 1 ÚVOD Cíle práce 7 2 INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM Vznik integrovaného záchranného systému Charakteristika a řízení Integrovaného záchranného systému Taktické řízení při řešení mimořádných událostí Operační úroveň Strategická úroveň Krizové štáby Ústřední krizový štáb Krizový štáb kraje Krizový štáb určené obce Rozdělení složek Integrovaného záchranného systému Základní složky Integrovaného záchranného systému Ostatní složky Integrovaného záchranného systému Komunikační a informační systémy Komunikace složek IZS Krizové telefony Radiová síť PEGAS Hromadné informační prostředky 23 3 ÚZEMNÍ STŘEDISKO ZÁCHRANNÉ SLUŽBY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Rychlá lékařská pomoc Rychlá zdravotnická pomoc

6 3.3 Rendez-vouz Letecká Záchranná Služba Ostrava - Kryštof Rychlý převoz novorozenců 29 4 CENTRUM TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ OSTRAVA Vznik centra tísňového volání Organizační členění na Centru tísňového volání Dispečerský sál Centra tísňového volání Implementace systému TCTV 112 do CTV Ostrava Operátoři na Centru tísňového volání Ostrava Operátor Zdravotnické Záchranné Služby Operátor Hasičského záchranného sboru Operátor Policie ČR a Městské policie Operační sál CTV Obecný postup při příjmu tísňové výzvy Cíle příjmu tísňové výzvy Příjem tísňové výzvy základní funkční schéma Zapisování události dispečerem ZZS a vyslání prostředků Předávání události na CTV mezi složkami IZS a na Městskou záchrannou službu Ostrava Význam Centra tísňového volání Administrativně provozní část CTV Technologický sál CTV 47 5 GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 49 6 STATISTIKY CENTRA TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ Počet řešených případů na Centru tísňového volání Počet tísňových volání přijatých na Centru tísňového volání

7 7 KAZUISTIKY Kazuistika č Kazuistika č ZÁVĚR 60 9 RESUMÉ Resumé v českém jazyce Resumé v anglickém jazyce REFERÁT SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH

8 1 ÚVOD Tato absolventská práce se zabývá činností a organizací práce Integrovaného záchranného systému Moravskoslezského kraje se zaměřením na oblast Ostravy. Podstatou je přiblížit podmínky vzniku a funkčnosti Centra tísňového volání Ostrava (dále jen CTV). Seznámení s prostředím na CTV, pracovní náplní zaměstnanců všech složek Integrovaného záchranného systému a aktuální uvedení do denních a ročních souhrnů řešených případů a přijatých tísňových volání. Jedním z úkolů této absolventské práce je také přehledně zobrazit zásady, vznik a funkčnost Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) jako základního prvku ochrany zdraví a bezpečnosti. V této oblasti činností je pak důležitým faktorem urychlení a zlepšení práce, právě díky dokonalé spolupráci operátorů všech složek IZS umístěných v jednom dispečerském sále na CTV Policie, Záchranné služby, Hasičů, Městské policie a také usnadnění práce díky novým technologiím jako je např. Geografický informační systém. Vzhledem k mé zdravotnické činnosti záchranáře se práce dotýká i Územního střediska zdravotnické záchranné služby, jejího vzniku, působnosti, a uplatnění v rámci celého Integrovaného záchranného systému

9 1.2 Cíle práce Hlavním cílem absolventské práce je popsat Integrovaný záchranný systém a na něj bez pochyby navazující operační řízení v podobě Centra tísňového volání Ostrava. V práci jsem se zaměřil na tyto aspekty: Seznámit a charakterizovat Integrovaný záchranný systém, Popsat jak funguje a kdo řídí integrovaný záchranný systém, Prakticky uvést do režimu Centra tísňového volání, Porovnat na statistikách počty volání a spolupráce složek IZS za dané období Předložit praktické vedení hovoru na tísňové lince

10 2 INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM 2.1 Vznik integrovaného záchranného systému Předkládaný text popisuje základy koordinace záchranných a likvidačních prací České republice, které se nazývají Integrovaný záchranný systém (dále jen IZS ). Závaznou směrnicí pro výstavbu Integrovaného záchranného systému se stalo usnesení vlády České republiky číslo 246/1993, kterým byly stanoveny hlavní zásady, charakter a úkoly. Základním právním předpisem pro IZS je zákon 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů ve znění zákona č. 320/2002 sb. Zákon o IZS vymezuje, působnost a pravomoc státních orgánů územních celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události, při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu. Integrovaný záchranný systém vznikl z potřeby každodenní spolupráce a činnosti záchranářů, zejména při složitějších haváriích, nehodách a živelných pohromách, kdy je třeba organizovat společnou činnost všech, kdo mohou svými silami a prostředky, kompetencemi nebo jinými možnostmi přispět k provedení záchrany osob, zvířat, majetku nebo životního prostředí. Zásady IZS jsou postaveny na principech a zkušenostech z nezbytné spolupráce a dlouhodobé dělbě činností při záchraně životů nebo majetku občanů především mezi Policií, Hasičskými záchrannými sbory a Zdravotnickou záchrannou službou. Tento systém spočívá ve sjednocování kompetentních a autonomních složek při společné činnosti. Tato integrace však nespočívá v tom, že se vytváří nová profesní instituce ze všech zainteresovaných složek. Základním aspektem IZS je skutečnost, že složka IZS neztrácí svojí účastí v něm svoji právní subjektivitu ani princip dosavadního samostatného financování

11 2.2 Charakteristika a řízení Integrovaného záchranného systému Integrovaný záchranný systém je koordinovaný systém vazeb a postupů ústředních správních úřadů, úřadů krajů a obcí, ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních, pohotovostních, odborných a jiných služeb, neziskových organizací a sdružení občanů se záchranářským zaměřením při organizaci záchranných a likvidačních prací. Cílem Integrovaného záchranného systému je účelovým a plošným využitím soustředěným sil a prostředků, záchrana lidských životů, hmotných a duchovních statků společnosti a snižování následků při mimořádných událostech. IZS lze rovněž charakterizovat jako prostředek součinnosti územních orgánů veřejné správy a složek při provádění záchranných a likvidačních prací. Mimořádnou událostí rozumíme škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Řízení záchranných a likvidačních prací se odehrává na třech úrovních: taktická úroveň operační úroveň strategická úroveň Taktické řízení při řešení mimořádných událostí Koordinování záchranných a likvidačních prací v místě nasazení složek IZS a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události ("místo zásahu") a řízení součinnosti těchto složek provádí velitel zásahu. Velitel zásahu vyhlásí podle závažnosti mimořádné události odpovídající stupeň poplachu dle příslušného poplachového plánu IZS. Zde za záchranné a likvidační práce odpovídá velitel zásahu, kterým je, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, velitel jednotky požární ochrany. Ten řídí provádění záchranných a likvidačních prací a koordinuje činnost složek IZS na místě zásahu

12 Velitel zásahu má ze zákona o IZS pravomoc: zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a nařídit, aby místo opustila osoba, jejíž přítomnost není potřebná, zásahu nařídit evakuaci osob, popřípadě stanovit i jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí, vyzvat osobu, která se nepodřídila stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost; tato osoba je povinna výzvě vyhovět, nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých mimořádnou událostí, vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci, zřídit štáb velitele zásahu jako svůj výkonný orgán a určit náčelníka a členy štábu (členy štábu jsou zejména velitelé a vedoucí složek integrovaného záchranného systému; členy tohoto štábu mohou být dále fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky integrovaného záchranného systému spolupracují nebo které poskytují osobní nebo věcnou pomoc), rozdělit místo zásahu na sektory, popřípadě úseky a stanovit jejich velitele, kterým je oprávněn ukládat úkoly a rozhodovat o přidělování sil a prostředků do podřízenosti velitelů sektorů a úseků. Je třeba poznamenat, že výše uvedené pravomoci ze zákona o IZS jsou vázány právě jen na místo zásahu a vyplývají z nutnosti bezprostředního jednání zejména při záchraně osob. Velitel zásahu dále : organizuje záchranné a likvidační práce s ohledem na zásady koordinace složek a po konzultaci s vedoucími složek IZS stanoví celkový postup provedení záchranných a likvidačních prací, přičemž také vychází z typové činnosti složek při společném zásahu, zajišťuje součinnost mezi vedoucími složek IZS, která zahrnuje také

13 označení velitele zásahu, náčelníka a členy štábu velitele zásahu a vedoucího složky, ukládá potřebné příkazy vedoucím složek, přičemž síly a prostředky složek nadále podléhají vedoucím těchto složek IZS, (z toho vyplývá, že velitel zásahu neřídí každého člena složky, ale řídí složky ke koordinaci předepsaných a potřebných úkolů prostřednictvím jejich velitelů),. organizuje členění místa zásahu, stanoví v místě zásahu svého nástupce pro případ předání funkce velitele zásahu, organizuje spojení mezi místem zásahu a územně příslušným operačním a informačním střediskem při předávání informací a vyhlašuje nebo upřesňuje pro místo zásahu odpovídající stupeň poplachu územně příslušného poplachového plánu IZS a vyžaduje povolávání potřebného množství sil a prostředků složek na místo zásahu, organizuje součinnost složek s ostatními právnickými a fyzickými osobami poskytujícími osobní a věcnou pomoc, se správními úřady, s orgány obcí a jejich organizačními složkami IZS. Velitel zásahu podle rozsahu mimořádné události, potřeb koordinace záchranných a likvidačních prací organizačně člení místo zásahu na: vnější zónu pro uzavření místa zásahu, nebezpečnou zónu s charakteristickým nebezpečím v místě zásahu, nástupní prostor, týlový prostor, dekontaminační prostor, prostor pro poskytnutí zdravotní péče osob postižených mimořádnou událostí, shromaždiště evakuovaných, prostor pro náhradní ustájení evakuovaných nebo zachráněných zvířat, popřípadě též poskytnutí veterinární péče,

14 prostor pro umístění a identifikaci obětí, prostor předpokládaného šíření mimořádné události, úsek a sektor, přičemž úsekem se rozumí část místa zásahu, kde složky provádí záchranné a likvidační práce; při plošně rozsáhlých mimořádných událostech, může velitel zásahu zřídit pro několik úseků sektor. Velitel zásahu stanoví místo pro: velitelské stanoviště, stanoviště štábu velitele zásahu, informování sdělovacích prostředků a informování o osobách postižených mimořádnou událostí. Místem zásahu se rozumí místo, kde jsou složky IZS nasazeny a prostor přepokládaných účinků mimořádné události. Velitel zásahu má tedy pravomoc i v těchto místech, což má význam pro omezení následků mimořádné události. Úkoly velitele zásahu při provádění záchranných prací stanovuje 3 vyhlášky Ministerstva vnitra číslo 328/2001 Sb Operační úroveň Od toho se odvíjí úroveň operačních středisek základních složek IZS, přičemž operační střediska Hasičského záchranného sboru České republiky jsou současně operačními a informačními středisky IZS. Operační středisko, tedy v Ostravě Centrum tísňového volání zajišťuje obsluhu linek tísňového volání ( 150, 155, 158, 112) a je zároveň operační a informační středisko IZS kraje. Má mezi operačními středisky Moravskoslezského kraje koordinační roli. Může požadovat uveřejnění informací ve sdělovacích prostředcích, ovládá systémy varování a vyrozumění pro obyvatelstvo a je spojovým uzlem mezi místem zásahu a třetí řídící úrovní IZS strategickou. Zde je také uvedena mezinárodní tísňová linka

15 Operační a informační střediska IZS jsou povinna: přijímat a vyhodnocovat informace o mimořádných událostech, za tím účelem obsluhují také tísňovou linku 150, 155, 158 a 112, jejímž prostřednictvím může každý iniciovat systém IZS k zásahu v případě mimořádné události, zprostředkovávat plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu zejména jeho žádosti o - potřebné síly a prostředky, vyhlášení odpovídajícího stupně poplachu pro místo zásahu, poskytnutí osobní nebo věcné pomoci potřebné pro záchranné a likvidační práce, plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační práce tj.generální ředitelství HZS ČR, HZS kraje, hejtmanem kraje, starostou obce s rozšířenou působností, zabezpečovat v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek integrovaného záchranného systému a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle IZS. operační a informační střediska IZS jsou také oprávněna povolávat a nasazovat síly a prostředky hasičského záchranného sboru a jednotek požární ochrany, dalších složek IZS podle poplachového plánu, nebo podle požadavků velitele zásahu, provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území. Operační a informační středisko IZS rovněž: dokumentuje záchranné a likvidační práce, na kterých se podílí, spolupracuje na zpracování dokumentace IZS, udržuje spojení s operačními středisky základních složek IZS a s ostatními složkami, s místy zásahu a s krizovými štáby, vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu při prvotním povolávání a nasazování sil a prostředků složek na místo zásahu, vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu pro území postižené mimořádnou

16 událostí, jestliže je na tomto území více jak jedno místo zásahu, předává informaci o vyhlášeném třetím nebo zvláštním stupni poplachu pro území postižené mimořádnou událostí organizačně vyššímu operačnímu a informačnímu středisku, zapojuje se do mezinárodních záchranných operací a do přeshraniční spolupráce při záchranných a likvidačních pracích podle zákona o IZS. Prostřednictvím operačních a informačních středisek IZS hejtman kraje a starosta obce s rozšířenou pravomocí jsou při své koordinaci záchranných a likvidačních prací povinni předávat Ministerstvu vnitra zprávy o mimořádné události a jejím průběhu a vyžadující pomoc Strategická úroveň Představuje přímé zapojení starosty obecního úřadu s rozšířenou působností, hejtmana kraje, nebo Ministerstva vnitra do koordinace záchranných a likvidačních prací. To nastává v situaci, kdy velitel zásahu o jejich koordinaci požádá a v případě hejtmana kraje a Ministerstva vnitra také, když je mimořádná událost ohodnocena nejvyšším stupněm poplachu dle poplachového plánu IZS. Ke svému rozhodování pak jako poradní orgán využívá krizové štáby. Pro činnost při koordinaci záchranných a likvidačních prací je zpracován havarijní plán kraje. U významných zdrojů rizika (velké chemické továrny, jaderné zařízení) se dále zpracovávají dle potřeby záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva vnější havarijní plány. Účelem strategické úrovně při koordinaci záchranných a likvidačních prací je: zapojení sil a prostředků a oprávnění v působnosti Ministerstva vnitra, ostatních ministerstev a jiných správních úřadů, hejtmanů kraje a starostů ve prospěch a v souladu a potřebami záchranných likvidačních prací a ochrany obyvatelstva podle územně příslušného poplachového plánu IZS v souladu s vnějšímu havarijními plány a havarijním plánem kraje, popřípadě s využitím zahraniční pomoci stanovení priorit záchranných a likvidačních prací při rozsáhlých a mimořádných událostech, zejména mezi různými místy zásahu

17 zabezpečení materiálních a finančních podmínek pro činnost složek IZS pro provádění záchranných a likvidačních prací zajištění návaznosti záchranných a likvidačních prací s opatřením pro krizové stavy V návaznosti na uvedené úrovně řízení taktická, operační, strategická jsou i jasně definovány příslušné orgány zabezpečující koordinaci činností jednotlivých složek IZS i jeho požadovanou úroveň. 2.3 Krizové štáby K řešení krizových situací zřizují vedoucí funkcionáři orgánů krizového řízení své pracovní orgány, kterými jsou krizové štáby s právnickými osobami Rozlišujeme krizové štáby zřízené u orgánů s územní působností a krizové štáby zřízené u ostatních orgánů či organizací. Krizové štáby u orgánů s územní působností v podstatě kopírují uspořádání veřejné správy v ČR a jsou utvářeny na úrovni: státu (ústřední krizový štáb) kraje (krizový štáb kraje) určené obce (krizový štáb určené obce) obce ( krizový štáb obce) Ústřední krizový štáb Ústřední krizový štáb ( dále jen ÚKŠ ) je pracovním orgánem vlády k řešení krizových situací.je tvořen 36 členy. Aktivace ÚKŠ se provádí v těchto bodech a zároveň je zvolen předseda kdy: a) Ministr obrany je předsedou ÚKŠ: v případě hrozby vzniku, nebo po vzniku krizové situace nebo jiné závažné situace, která se dotýká bezpečnostních zájmů ČR, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí,

18 při účasti ozbrojených sil ČR v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru, b) Ministr vnitra je předsedou ÚKŠ: v případě ostatních druhů ohrožení ČR při poskytování humanitární pomoci většího rozsahu do zahraničí,. při zapojení ČR do mezinárodních záchranných operací v případě havárií a živelních pohrom Krizový štáb kraje K řešení krizových situací s působností pro území kraje zřizuje hejtman kraje svůj pracovní orgán krizový štáb kraje ( dále jen KŠK ). Hejtman kraje aktivuje krizový štáb kraje v případě že: v případě že vyhlásí nebezpečí pro celé území kraje nebo pro jeho část, kdy KŠK použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací nebo pokud jde o úkol prováděný při cvičení, je vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho část patřící do působnosti kraje, je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací. Členy krizového štábu kraje jsou členové příslušné bezpečnostní rady a členové stálé pracovní skupiny krizového štábu a stálou pracovní skupinu. Stálou pracovní skupinu tvoří: tajemník krizového štábu pracovníci krajského úřadu zástupci složek IZS s krajskou působností odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace

19 Činnost krizového štábu kraje se zpravidla řídí jeho jednacím řádem.tento dokument schvaluje vedoucí příslušného krizového štábu. Může být zpracována metodika práce krizového štábu kraje. Po aktivaci krizového štábu kraje zahájí nepřetržitou činnost stálá pracovní skupina KŠK. Plenární zasedání krizového štábu kraje se svolává podle potřeby Krizový štáb určené obce K řešení krizových situací ve správním území obce s rozšířenou působností zřizuje starosta určené obce jako svůj pracovní orgán krizový štáb určené obce. Starosta určené obce aktivuje krizový štáb určené obce s rozšířenou působností v případě že: je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území kraje nebo pro jeho část patřící do působnosti určené obce, krizový štáb určené obce použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací, nebo v případě úkolu prováděném při cvičení, je vyhlášen krizový stav pro celé území státu, pro celé území kraje nebo pro jeho část pařící do působnosti určené obce, je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací. Členy krizového štábu určené obce jsou, členové bezpečnostní rady určené obce, členové stálé pracovní skupiny krizového štábu. Stálou pracovní skupinu tvoří: tajemník krizového štábu pracovníci krajského úřadu zástupci složek IZS s krajskou působností odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace

20 2.4 Rozdělení složek Integrovaného záchranného systému Základní složky Integrovaného záchranného systému Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události na tísňových číslech (150,155,158,112), její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmisťují své síly a prostředky po celém území České republiky. Základní složky integrovaného záchranného systému jsou: Hasičský záchranný sbor České republiky ( HZS ČR), Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany (PO) Zdravotnická záchranná služba (ÚSZS) Policie České republiky (PČR). Hasičský záchranný sbor České republiky Hasičský záchranný sbor (dále jen HZS) byl definován v roce 1995 novelou zákona číslo 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů jako nástupce sboru požární ochrany. Dne 1. ledna 2001 vešel v platnost zákon číslo 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. Ze zákona vyplývá, že základním posláním jednotek požární ochrany je chránit životy a zdraví obyvatel, zvířat a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, které ohrožují život a zdraví obyvatel, majetek nebo životní prostředí a které vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Při plnění svých úkolů HZS spolupracuje s orgány státní správy, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, s mezinárodními organizacemi a zahraničními subjekty. Předmět spolupráce je zejména stanovení práv a povinnosti při vzájemném poskytování pomoci i informací při mimořádných událostech

21 Hasičský záchranný sbor tvoří: Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, které je součástí Ministerstva vnitra Hasičské záchranné sbory krajů Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany Tyto jednotky pomáhají občanům při zdolávání požárů a provádění záchranných prací při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech. Jedná se o níže uvedené druhy jednotek požární ochrany: Hasičský záchranný sbor kraje, který je zřizován státem jako součást HZS ČR a je umístěn na stanicích, Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany (JPO), Hasičský záchranný sbor podniků, Sbor dobrovolných hasičů obcí, Sbor dobrovolných hasičů podniků, Jednotka požární ochrany vytváří systém plošného pokrytí území, které předpokládá poskytnutí pomoci občanům v časovém limitu do 20 minut, dle stupně požárního nebezpečí katastrů jednotlivých obcí. Zdravotnická záchranná služba Problematiku zdravotnické záchranné služby legislativně řeší vyhláška číslo 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě ve znění vyhlášky číslo 14/2001 Sb. Zdravotnická záchranná služba poskytuje přednemocniční neodkladnou péči: na místě vzniku náhlého ohrožení života nebo zdraví během přepravy postiženého jednotlivé do zdravotnického zařízení a jeho předání do odborného zařízení, které je schopno danou poruchu zdraví zvládnout

22 Systém zdravotnické záchranné služby je koncipován na principu návaznosti a součinnosti všech složek a jednotlivých úrovní poskytujících neodkladnou přednemocniční péči na území České republiky do 15 minut. Policie České republiky Třetí složkou IZS je Policie České republiky (dále jen PČR). Tato složka je zřízena na základě zákona ČNR číslo 283/1991 Sb., o Policii České republiky ve znění zákona číslo 265/2001 Sb. Policie je ozbrojeným bezpečnostním sborem, který plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti v rozsahu vymezeném ústavními zákony a ostatními právními předpisy. Při plnění svých úkolů spolupracuje s mezinárodními organizacemi a policejními institucemi a s bezpečnostními sbory jiných států. Organizace a řízení PČR je podřízena Ministerstvu vnitra. Ministr vnitra ukládá PČR úkoly prostřednictvím policejního prezídia. V čele policejního prezidia stojí prezident, kterého jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády ČR. Organizačně tvoří Policii ČR: Policejní prezídium ČR, Útvary Policie ČR s působností na celém území ČR, Útvary Policie ČR s územně vymezenou působností, Ředitelství služby železniční Policie Ostatní složky Integrovaného záchranného systému Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádaní, čímž se rozumí předem písemně dohodnutý způsob poskytování pomoci ostatními složkami IZS obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra nebo základním složkám IZS při provádění záchranných a likvidačních prací

23 Ostatními složkami jsou: vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil ( Armáda ČR), ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory ( kromě policie ČR), ostatní záchranné sbory ( kromě HZS ČR), orgány ochrany veřejného zdraví ( např. orgány hygieny), v době krizových stavů se stávají ostatními složkami IZS také odborná zdravotnická zařízení, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, které lze využít k záchranným a likvidačním pracím. 2.5 Komunikační a informační systémy Komunikace složek IZS Významným nástrojem při koordinaci IZS, a to jak ve fázi příprav na mimořádnou událost, tak ve fázi provádění záchranných a likvidačních prací, je systém krizové komunikace. Krizovou komunikací se rozumí přenos informací mezi státními orgány, územními samosprávnými orgány a mezi složkami IZS, za využití následujících prostředků hlasového i datového přenosu informací: účelové telekomunikační sítě Ministerstva vnitra, která zabezpečuje hlasovou a datovou komunikaci a připojení hromadné radiokomunikační sítě IZS, hromadné radiokomunikační sítě IZS provozované ministerstvem pod názvem PEGAS, k běžnému provozu složek jako jediného radiokomu- nikačního prostředku se používá tam, kde byl ukončen přechod z radio- komunikačních technologií do hromadné sítě, veřejné pevné telekomunikační sítě, ve které je spojení jištěno v rámci

24 regulačních opatření uplatněním přednostního spojení, veřejné mobilní telekomunikační sítě, ve které je spojení jištěno v rámci regulačních opatření uplatněním přednostního spojení, tzv. krizové telefony, prostředky mobilní telekomunikační sítě vyčleněné k zajištění spojení orgánů krizového řízení a obcí, záložní rádiové sítě v přímém režimu na určeném kmitočtu, případně v režimu umožňujícím propojení, spojek nebo vytvořené rádiové sítě pro tranzitní přenos zpráv, které se použijí při selhání všech technologií, nebo mobilní telekomunikační sítě a zařízení, jejichž nasazení může povolit velitel zásahu nebo územně příslušné operační a informační středisko IZS při nedostatečné kapacitě standardně používaných spojovacích prostředků, např. mobilní buňky operátorů pro lokální posílení kapacity mobilní sítě Krizové telefony Krizové telefony zavedlo MV na základě rozhodnutí vlády. Počínaje rokem 2002 mají k dispozici vedoucí ústředních orgánů státní správy, členové bezpečnostních rad a krizových štábů, vedoucí a vybraní pracovníci základních složek IZS, hejtmani krajů a starostové obcí k dispozici tzv. mobilní krizové telefony" včetně služeb s tím spojených. Nositelem služeb je společnost Eurotel, a.s. Krizový telefon má zpravidla dvě čísla. Na jednom z nich, krizovém", kromě celé škály služeb operátora, je pro účastníka zejména zajištěna: předem zvolená priorita, tedy přednost volání v rámci provozované sítě, provoz mobilního telefonu i při omezení ostatních účastníků sítě při jejím přetížení, přenos datových informací, informační systém založený na informačním WEB serveru. Nespornou výhodou telefonů je unifikace typu mobilního telefonu a všech příslušenství telefonu. To má řadu provozních výhod. V době vyhlášení krizového stavu je provoz na těchto telefonech pro účastníky zdarma

25 2.5.3 Radiová síť PEGAS Rádiová síť PEGAS je v ČR budována od roku 1994, kdy byla na základě výběrového řízení Ministerstva vnitra ČR vybrána digitální technologie TETRAPOL od francouzského výrobce Matra (nyní EADS). Tato technologie byla v tehdejší době jedinou digitální rádiovou technologií na světě a společnost již měla za sebou několik instalací funkčních sítí. Technologie se začala v ČR budovat v projektu s názvem PEGAS, jehož jméno je nyní používáno jako označení sítě. Digitální technologie umožňuje již nyní mnoho služeb, včetně již v systému zavedené šifry, čímž je systém použitelný rovněž pro bezpečnostní složky. Nabízí rovněž služby obvyklé v digitálních systémech GSM (SMS, identifikace volajícího apod.) a současně respektuje charakter práce a činnostní složek IZS, kterým je dispečerské řízení provozu. Hlavním cílem budování tohoto systému je usnadnit všem složkám IZS jejich činnost na místě zásahu a současně zabezpečit tolik požadovanou možnost vzájemné komunikace. Toto se týká celé České republiky a tak mohou záchranáři s pomocí této sítě bez problémů komunikovat na jakémkoli jejím místě Hromadné informační prostředky Součástí opatření IZS je i potřeba uveřejnit tísňové informace potřebné pro záchranné a likvidační práce. V této souvislosti je uložena povinnost všem, kdo provozují hromadné informační prostředky, včetně televizního a rozhlasového vysílání. Tyto subjekty jsou povinné uveřejnit tísňové informace potřebné pro záchranné a likvidační práce na základě žádosti operačního a informačního střediska IZS neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu a navíc bez náhrady nákladů s tím spojených

26 3 ÚZEMNÍ STŘEDISKO ZÁCHRANNÉ SLUŽBY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje (dále jen USZS MSK) je příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Moravskoslezský kraj. Vznik je datován k 1. lednu 2004 sloučením Územního střediska záchranné služby Ostrava a zdravotnických záchranných služeb bývalých okresů Bruntál, Frýdek Místek, Karviná, Nový Jičín a Opava. Stalo se tak jednou z největších záchranných služeb v České republice. Je strukturálně členěno do územních odborů a dále do jednotlivých výjezdových stanovišť. Ředitelství organizace se nachází v Ostravě-Zábřehu na ulici Výškovické č.40, ve společném komplexu s Hasičským záchranným sborem. ÚSZS MSK zde má centralizován ekonomický, personální a provozní úsek. Územních odborů je šest: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, a Ostrava. Každý územní odbor má svého ředitele, který podléhá řediteli ÚSZS MSK a Oblastní zdravotnické operační středisko, jež řídí činnost výjezdových skupin v rámci daného regionu. V Ostravě je to Centrum tísňového volání. Územní odbor zajišťuje přednemocniční neodkladnou péči a to dle zákona MZ ČR č.434/1992 sb. o zdravotnické záchranné službě. Ve své spádové oblasti, odpovídající zpravidla někdejším okresům. Spádová oblast, v níž zabezpečuje nepřetržitou péči o pacienty, čítá rozlohou km². Zahrnuje části pohoří Jeseníků a Beskyd, ale i průmyslovou aglomeraci Ostravu. Žije zde přibližně jeden a čtvrt milionu obyvatel v téměř třech stech městech a obcích. Disponujeme pětapadesáti posádkami, které jsou nepřetržitě dvacet čtyři hodin denně připraveny v případě potřeby zasáhnout kdekoliv na území Moravskoslezského kraje. Zdravotnická záchranná služba je na základě vyhlášky povinna poskytnout přednemocniční neodkladnou péči pacientovi do patnácti minut od zavolání na tísňovou linku 155, mimo případů, hodných zvláštního zřetele. K tomuto účelu jsou k dispozici tzv. výjezdové skupiny, neboli zdravotnické týmy záchranné služby, které zasahují u pacientů v terénu Tyto prostředky jsou v rámci Moravskoslezského kraje rozmístěny celkem na dvaceti devíti výjezdových stanovištích, a to tak, aby záchranáři mohli přednemocniční neodkladnou péči občanům poskytovat co nejefektivněji a nejrychleji

27 Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje disponuje několika druhy pozemních posádek: Rychlá lékařská pomoc (RLP) Rychlá zdravotnická pomoc (RZP) Rendez-vouz (RV) Letecká záchranná služba (LZS) Rychlý převoz novorozenců (RPN) Obrázek. č. 1 Mapa rozmístění posádek na území Moravskoslezského kraje

28 3.1 Rychlá lékařská pomoc Posádku RLP tvoří nejméně tříčlenný tým a jeho vedoucím je atestovaný lékař. Část lékařů jsou kmenoví zaměstnanci ÚSZS MSK, řada jiných však na záchranné službě pracuje externě. Dalším členem posádky je střední zdravotnický pracovník (SZP), tedy zdravotní sestra s postgraduálním vzděláním zaměřeným na akutní péči (ARJIP) či zdravotnický záchranář. Řidič Záchranář odpovídá nejen za bezpečnou jízdu vozidla, ale spolupracuje také s lékařem a středním zdravotnickým pracovníkem při ošetřování pacienta.v posádce RLP je někdy také nižší nebo pomocný zdravotnický pracovník ošetřovatel 3.2 Rychlá zdravotnická pomoc Posádka RZP je nejméně dvoučlenná - tvoří ji střední zdravotnický pracovník a řidič - záchranář; dalším členem týmu někdy bývá také ošetřovatel.tato výjezdová skupina je vysílána k pacientům, jejichž zdravotní stav po vyhodnocení výzvy operačním střediskem nevyžaduje zásah lékaře záchranné služby. Jde o nekomplikované úrazy i neúrazové stavy, které nepředpokládají nutnost diagnostické činnosti a léčbu. Skupiny RZP provádějí rovněž sekundární převozy náhle zhoršených pacientů z ordinací praktických lékařů, nebo zasahují spolu s posádkami rychlé lékařské pomoci u větších dopravních nehod nebo v rámci setkávacího systému RV. 3.3 Rendez-vouz V některých městech Moravskoslezského kraje - v Ostravě, Opavě, Hlučíně, Bruntálu a Krnově, pracuje záchranná služba (plně nebo částečně) v tzv. setkávacím systému, neboli "rendez-vouz". Lékař v tomto případě není vázán na "velké" vozidlo RLP, nýbrž k pacientům vyjíždí osobním nebo terénním (SUV)automobilem. Posádku tvoří lékař, střední zdravotnický pracovník a řidič-záchranář. Vozidlo je rovněž vybaveno potřebnými prostředky k záchraně postiženého, a to včetně ventilátoru a monitoru srdeční činnosti; nemá však pochopitelně možnost nemocného transportovat. Systém funguje tak, že na místo události operační středisko vysílá někdy pouze vozidlo rendez-vouz, a to v případě, kdy je možné, že pacienta nebude nutno transportovat do

29 zdravotnického zařízení (tedy například k epileptickým či astmatickým záchvatům a pod). Po ošetření lékařem zůstává pacient doma. Je-li zapotřebí zajistit jeho převoz do nemocnice, posádka rendez-vouz si přivolá sanitku RZP. Jindy, zejména u stavů, jež jsou na první pohled velmi závažné, nebo se pacient nalézá na ulici, je operačním střediskem vyslána posádka RZP a RV zároveň. V našem systému lékař v indikovaných případech vyjíždí přímo k postiženému domů či do terénu. Systém záchranné služby v České republice tak patří pokud jde o rychlost, vybavení a kvalitu péče k nejlepším na světě. Naše činnost tedy rozhodně nespočívá v co nejrychlejším naložení pacienta a pouhém odvozu do nemocnice. Hlavním úkolem záchranné služby je v co nejkratší době dostat kvalifikovanou pomoc k pacientovi. Záchrana začíná již na místě události a posádka mnohdy provádí u postiženého řadu náročných výkonů a opatření, které mají za cíl maximalizovat šanci pacienta na dobré přežití. Stav pacienta také v řadě případů vyžaduje daleko spíše šetrný a klidný transport do nemocnice než rychlou a riskantní jízdu. 3.4 Letecká Záchranná Služba Ostrava - Kryštof 05 Letecká Záchranná Služba (dále jen LZS)je součástí Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje. Základna LZS Ostrava je umístěna v areálu IZS v Ostravě Zábřehu, kde se nachází moderní heliport pro denní i noční provoz, dvě přistávací plochy pro vrtulníky, hangár se zázemím pro nepřetržitý letecký provoz.na území dnešního Moravskoslezského kraje a přilehlých částí krajů Olomouckého a Zlínského působí Letecká záchranná služba pod volacím znakem "Kryštof 05" od 1. srpna roku V jednání je i takzvaná "příhraniční" spolupráce, což znamená, že by vrtulník z Ostravy mohl zasahovat i v sousedících regionech Polska a Slovenska.. Tzv. akční rádius vrtulníku je přibližně 70 km. To představuje dobu letu asi 18 minut od obdržení výzvy po dolétnutí do nejvzdálenějšího místa. K efektivnějšímu nasazení LZS je však ideální doba maximálně 15 minut, proto jsou spádová území plánována jako kruhy s poloměrem 50 km. Zbylých 20 km je oblast, ve které se spádová území jednotlivých stanovišť LZS překrývají. LZS Ostrava používá v současnosti ke své činnosti moderní stroj EC 135 T2, což je dvoumotorový jedno pilotní vrtulník, který splňuje nejvyšší výkonnostní a

30 bezpečnostní požadavky, dané evropskými předpisy pro civilní letectví.několik technických údajů: Průměrná rychlost 250km/h, Maximální dolet bez doplnění paliva asi 3,5 hodiny, běžná letová výška do 300 nad zemí, Operační výška v LZS do 4000 m nad mořem. Posádka zasahuje ve složení pilot, záchranář a lékař. Na mateřské základně pak technik. Velitelem vrtulníku během zásahu je pilot, který s definitivní platnosti rozhoduje o provedení letu z hlediska meteorologických podmínek. V současnosti zajišťuje provoz LZS V Ostravě tým plně proškolených dvanácti lékařů a dvanácti záchranářů USZS MSK, čtyř pilotů a dvou techniků firmy CTV vysílá vrtulník k primárním zásahům do terénu tam, kde je terén špatně přístupný sanitním vozidlem a posádka by se na místo nedostala do 15 minut, dále k pacientům, kde je třeba šetrný transport nebo je třeba transport nemocného urychlit, jako v případě dopravních nehod s těžkým zraněním, nebo úrazy v továrnách těžkého průmyslu, kterého je v našem kraji spousta. LZS se využívá také v případech, kdy si stav nemocného nebo zraněného vyžaduje transport přímo z místa neštěstí do specializovaného zdravotnického zařízení. Posádka vrtulníku může zasahovat také v nepřístupném terénu a to pomocí speciálně vycvičených záchranářů pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Druhy letů jsou rozděleny na lety H.E.M.S (Helicopter Emergency Medical Service) a ambulantní. Lety H.E.M.S primární ošetření těžkých úrazů i neúrazových stavů, nepřístupném pro pozemní složky zejména v terénu sekundární urgentní transporty nemocných na vyšší zdravotnická pracoviště Vrtulník LZS Ostrava slouží v nepřetržitém provozu, lety HEMS do neznámého terénu je možné uskutečnit pouze od svítání do soumraku, ve výjimečných případech a vždy na základě rozhodnutí velitele vrtulníku, i v noci. V ostatních případech probíhá přistání do terénu v noci na dohodnutá, předem definovaná a známá místa

31 Lety ambulanční plánované transporty na vyšší zdravotnická pracoviště transporty nemocných z vyššího pracoviště na doléčení přeprava odborníků a materiálu zásahy v rámci spolupráce složek IZS a lety v době vyhlášení krizového stavu 3.5 Rychlý převoz novorozenců USZS MSK provozuje rovněž jednu sanitku pro celý Severomoravský kraj, která zajišťuje převoz nedonošených novorozenců a to jednak z nemocnic našeho kraje do Fakultní nemocnice Ostrava a popřípadě je využívána k transportu z Moravskoslezského kraje do Prahy či Brna, kde jsou specializovaná pracoviště. Sanitka má výjezdové stanoviště v areálu Fakultní nemocnice Ostrava, její provoz zajišťují řidiči USZS z Ostravy v tzv.pohotovosti na telefonu doma, kdy tuto sanitku musí přistavit k dětskému oddělení Fakultní nemocnice do 30 minut od nahlášení výjezdu z CTV. Zde nastoupí lékař popřípadě sestra a ti pečují o novorozence během transportu. Sanitka je v podstatě stejná jako pro RZP, ale je navíc vybavena inkubátorem a nejnutnějšími pomůckami pro péči o novorozence tak, jak je tomu v nemocnici

32 4 CENTRUM TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ OSTRAVA 4.1 Vznik centra tísňového volání Centrum tísňového volání v Ostravě ( dále jen CTV ), je v podstatě společné dispečerské pracoviště všech čtyř složek Integrovaného záchranného systému kdy v jednom sále sedí dispečeři Hasičského záchranného sboru, Zdravotnické záchranné služby, Městské Policie a Policie české republiky, kteří řídí činnost těchto složek na území města Ostravy. Je nutné ještě zmínit pátou složku v rámci dispečinku, která je mimo budovu CTV a to Magistrát města Ostravy respektive jeho odbor krizového řízení, pro který CTV zajišťuje dispečerské služby při řešení velkých mimořádných událostí a krizových stavů na území města Ostravy. Prvotní zmínky o vybudování společného dispečerského systému sahají k roku 1991, kdy Rada města Ostravy schválila zřízení Integrovaného záchranného systému pro území města Ostravy a s tím související nutnost zlepšení výměny informací mezi jednotlivými dispečinky složek IZS. O rok později tedy v roce 1992 bylo vypsáno výběrové řízení jež mělo najít správné řešení. Zaměřené na rekonstrukci stávajících samostatných dispečerských pracovišť, vybavení novými technologiemi a propojení jednotlivých dispečinků datovou a hlasovou komunikací. Toto zaměření však narazilo na finanční možnosti a tudíž bylo v roce 1993 vypsáno výběrové řízení nové, jehož prioritou bylo vybrat firmu která zvládne zadání pro vytvoření projektu společného dispečerského pracoviště pro všechny složky Integrovaného záchranného systému. Výběrové řízení vyhrála Ostravská firma Medium Soft jež předložila nejlepší projekt na realizaci a stala se hlavním dodavatelem. Tento projekt dostal pracovní název Centrum tísňového volání kterého užívá dodnes. Smlouva na uskutečnění byla podepsána v listopadu Celý systém měl být umístěn v prostorách Krajského štábu CO který se nacházel v objektu Magistrátu města Ostravy. Vzhledem k rozhodnutí představitelů Ministerstva Vnitra ČR bylo město Ostrava požádáno o posouzení možnosti většího začlenění Policie ČR do systému. S tím, že nabídlo Ministerstvo Vnitra ČR prostory v objektu Policie ČR na ul. 30.dubna se

33 sdružením všech finančních prostředků. Tímto umístěním je zabezpečena i neustálá ochrana proti možnému útoku. Stavební práce byly zahájeny 2.ledna 1994 a ukončeny dnem 15.prosince 1994 kdy bylo centrum tísňového volání předáno do zkušebního provozu. Téměř po roce zkušebního provozu, kdy byl testován počítačový systém a zdokonalovalo se propojení komunikačních linek zahájilo CTV ostrý provoz a to k datu 1.listopadu Dále došlo k přepojení tísňových linek z jednotlivých rezortních dispečinků na centrum tísňového volání a tím se stalo plně funkčním. Finančně se na výstavbě CTV podíleli tzv. sdruženou investicí na kterých se v hodnotě 82 mil. Kč podíleli. Ministerstvo Vnitra. 20 mil. Kč Ministerstvo Zdravotnictví. 4,5 mil. Kč Město Ostrava. 56,5 mil. Kč Hasičský záchranný sbor ČR. 1 mil. Kč Z toho stavební část představuje cca 20 mil Kč a zbytek zahrnuje použité moderní technologie. Dále provozní náklady na havarijní část centra tísňového volání jsou financovány z rozpočtu statutárního města Ostravy. Rozmístění všech složek integrovaného záchranného systému je rozděleno do dvou jednotlivých částí. První část je záchranářská, která zahrnuje zdravotnickou záchrannou službu a hasičskou záchrannou službu. Druhá část je bezpečnostní a skládá se z Policie ČR a Městské Policie Ostrava. Policie pro celý Severomoravský kraj byla vhledem k nedostatečné prostornosti sálu přesunuta do patra, která je spojena obslužným schodištěm a datovými linkami

34 4.2 Organizační členění na Centru tísňového volání Jednotlivé složky v rámci CTV působí samostatně. Operátoři jsou zaměstnanci své organizace kterou jsou placeni a vyplývají pro ně dané povinnosti. Rozsah pravomocí přenesených na centrum tísňového volání a další podmínky jsou součástí sdružovacích smluv mezi jednotlivými složkami IZS a magistrátem města Ostravy. O technické podmínky, software a celkový chod CTV se stará Hasičský záchranný sbor města Ostravy, který k tomu má ve své organizační struktuře vytvořen zvláštní organizační článek. Na každé směně je přítomen operační důstojník hasič, který je kompetentní k řešení případných problémů s komunikačními technologiemi jak na CTV tak i výjezdových počítačích umístěných na jednotlivých výjezdových stanovištích. Součinnost v organizačním a operačním řízení zabezpečuje výkonný ředitel, kterého na návrh ředitele Hasičského záchranného sboru města Ostravy jmenuje, z řad příslušníků Hasičského záchranného sboru města Ostravy Rada města. Nezávisle na činnosti CTV pracují operační střediska Policie České republiky, městského a krajského ředitelství. Oba tyto systémy pracují samostatně a používají navíc některé důvěrné databáze do kterých nemohou mít záchranáři a hasiči přístup. Propojení systémů je zajištěno: Umístěním centra tísňového volání do objektu, kde jsou operační střediska policie ČR a jejich propojením vnitřní spojovací datovou a hlasovou komunikací, Umístěním pracoviště dispečera městského ředitelství policie ČR na tísňové linky 158 a to na dispečerském sále Centra tísňového volání, Sdílením technického, provozního a informačního vybavení celého systému Základní filosofie řešení CTV vychází z představy sdružení příjmu tísňových zpráv, jejich vybavení a koordinace záchranné akce z jednoho místa. Základem je příjem fónických zpráv z telefonních čísel tísňového volání 150, 155, 158, 156, 112, 9.kanálu CBradia, a tísňového volání v síti mobilních operátorů. CTV je rovněž schopno přijímat a vyhodnocovat zvláštní signály jako jsou elektronická ostraha objektu, elektrická požární signalizace, snímání meteosituace, monitoring stavu ovzduší, monitoring stavu hladin vodních toků atd

35 CTV má mimo koordinaci při nasazování záchranných složek zabezpečit i varování obyvatelstva v místě nehody a jeho okolí (regionální varovný systém), vyrozumění potřebných funkcionářů a vyrozumění potřebných právnických osob. Provoz CTV byl počátkem listopadu 1995 zahájen v tomto personálním složení: Hasičský záchranný sbor 2 x dispečerské pracoviště, Operační důstojník vedoucí směny, Operační technik, Zdravotnická záchranná služba Policie české republiky Městská policie Ostrava 2 x dispečerské pracoviště, 2 x dispečerské pracoviště, 2 x dispečerské pracoviště, Rok 2001 pak přinesl změny v rámci vzniku krajů a s předpokládaným zánikem okresů. V návaznosti na nově přijaté zákony ( zejména zákon č.238/2000 sb. o HZS ČR, zákon 239/2000 sb. o IZS, zákon 240/2000 sb. o krizovém řízení) začala hasičská, zdravotnická, policejní část plnit i úlohu krajského operačního a informačního střediska ( dále jen KOPIS) IZS pro MSK. V roce 2003 byl původní počet 8 operátorů rozšířen o další 3, v roce 2004 došlo k přechodu datových sítí na vysokorychlostní optickou sít a CTV je dále postupně modernizováno a jsou doplňovány další technické systémy. Dnešní podoba dispečerského pracoviště je tvořena : Hasičský záchranný sbor Zdravotnická záchranná služba Policie České republiky Městská policie Ostrava 3 x dispečerské pracoviště 3 x dispečerské pracoviště 3 x dispečerské pracoviště 2 x dispečerské pracoviště

36 4.3 Dispečerský sál Centra tísňového volání Je ústředním místem celého CTV. Jsou zde v jedné místnosti společně umístěni operátoři všech složek IZS a to Zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru, Policie ČR a Městské policie Ostrava. Tito operátoři přijímají tísňové výzvy a to z linek 155,150,158,156 a 112. Místnost je obdélníková a je členěna tak že jsou vedle sebe ve dvou řadách stoly které tvoří půlkruh. V přední řadě tedy záchranářské jsou zprava umístěni 3 dispečeři pro Zdravotnické záchranné služby a dále vedle nich nalevo 3 operátoři Hasičského záchranného sboru. Za nimi v druhé řadě tedy bezpečnostní vpravo sedí 3 operátoři Policie ČR a vlevo jsou 2 místa pro operátory Městské Policie Ostrava. Každý z operátorů sedí ve své tzv.buňce a má své multifunkční pracoviště, což znamená, že je možné vést daný případ od začátku až dokonce a to díky přístupu ke všem komunikačním prostředkům jako jsou datové, linkové a radiové. Všichni mají nerušený výhled na centrální monitor. Rozmístění operátorů znázorňuje příloha č.1 Každá dispečerská buňka jak lze vidět v příloze č.2 je vybavena prostorným pracovním stolem. Kde je počítač s nejnutnějším hardwarem, softwarem, přístupem na internet a dvěma monitory z nichž pravý je pro znázornění programu, jako je zapisování události do předem vytvořené hlavičky události a levý většinou pro mapovou podporu Geografického informačního systému ( dále jen GIS), kde se automaticky znázorní místo zásahu pro lepší orientaci (problematika GIS je rozebrána v kapitole 5). Přímo před sebou má operátor systémovou telefonní stanici na kterou je napojen headset, který umožňuje mít volné ruce pro zapisování události na klávesnici a myš se kterou může přejíždět mezi oběma monitory. U hasičů jsou monitory 4 kvůli příjmu a zpracování tísňových volání na mezinárodní lince 112. Kde spodní dva jsou klasické jako u ostatních složek, vrchní pro linku 112. Problematika 112 je rozebrána dále. Operátoři jednotlivých složek IZS mohou mezi sebou komunikovat verbálně, ale i nonverbálně pomocí datové věty. Je to jeden z prvků který urychluje výměnu informací mezi operátory všech složek sedících v sále a to zejména v případě nutnosti vyslat více složek IZS třeba k dopravní nehodě. Pro příjem fonických zpráv má dispečer k dispozici systémovou telefonní stanici jak můžeme vidět v Příloze č.2. Tato stanice umožňuje přijímat tísňové zprávy zvenku, vstupy do veřejné telefonní sítě, dále do vnitřní operační sítě a záložní ovládání rádiových sítí jak vlastních tak i ostatních složek vyjma Policie ČR. Z dalších funkcí poskytuje vytváření

37 konferenčních hovorů a transfer hovorů mezi složkami, což znamená příjem tísňové zprávy právě volným dispečerem a její předání kompetentnímu operátorovi podle obsahu tísňové výzvy. Systémová stanice má několik přídatných tlačítek s nejčastěji používanými předvolbami pro zjednodušení a urychlení obsluhy. Vysílačky Motorola slouží ke komunikaci a koordinaci především mezi operátorem a svými výjezdovými složkami. Záchranná služba je vybavena základnovými stanicemi, stejná je i na CTV pro vytočení jednotlivých vysílaček umístěných ve vozidlech pod daným číslem. Ke každé vysílačce ve vozidle náleží ruční radiostanice. Vysílačky znázorňuje příloha č.3. Jedná se o analogový simplexní provoz. Komunikace probíhá pouze jednosměrně což znamená že hovoří nejprve jeden účastník a pak druhý. Všichni ve spádovém území slyší vše a jsou naladěni na jednotnou frekvenci. Mimo Ostravské složky Zdravotnické záchranné služby v případě výpomoci u zásahu na území Ostravy se mohou přeladit na zdejší frekvence. Dále jsou vysílačky ve vozidlech využity k zadávání statusů pro orientaci dispečera v jaké fázi výjezdu se daná výjezdová skupina nachází. Sytém MATRA, který je využíván zejména při mimořádných událostech. Druhý nouzový telefon umožňuje současnou komunikaci se dvěma účastníky a zároveň jsou na tento přístroj směrovány hovory ze záznamového systému MEDAX pro přehrání zaznamenaného hovoru, který se archivuje. Pro případ výpadku komunikačního procesoru telefonní ústředny je připraven automatický záložní systém, který umožní nadále přijímat a zaznamenávat tísňová volání. Řídící a informační systém Centra tísňového volání IZS v Ostravě je tvořen souborem technických a programových prostředků k zajištění sběru informací o místu zásahu a charakteru vzniklé události. Umožňuje zahájit, monitorovat a řídit činnost zasahujících jednotek a řídícímu zásahu poskytuje informační a expertní podporu pro jeho rozhodování. Dispečerské centrum je pojato jako multifunkční. To znamená, že všechna pracoviště jsou vzájemně propojena tak, aby : byla navzájem funkčně zaměnitelná, byla vybavena identickou technikou, umožňovala přístup ke stejným, aktuálním informacím, zabránilo se vícenásobnému zpracování stejných informací, umožňovala vést případ od začátku do konce

38 Od května roku 2005 je do systému ostravského CTV implantován celostátní systém Telefonních center tísňového volání 112 ( dále jen TCTV 112). Jako v mnoha případech i zde bylo zvoleno unikátní technické řešení, které umožnilo nadále využívat všechny výhody ostravského CTV a zároveň pracovat s jednotným systémem TCTV 112, včetně speciálního Geografického systému (dále jen GIS) aplikace a lokalizace místa, ze které je voláno na tísňovou linku 112, popř. 150 ze sítí mobilních operátorů. Pro datovou komunikaci má každý dispečer k dispozici vlastní pracovní stanici, která je ovládána jak z klávesnice, tak myší. Každá složka má svůj resortní výjezdový program. Společnou vlastností všech programů je úvodní maska, která obsahuje základní informace nutné pro výjezd jednotek, tj. adresu, druh případu a údaje o volajícím hlavička události. Hlavičku znázorňuje příloha č.4 Na tomto základě je možné zajistit to, aby jakýkoli případ, který přijde na kterékoli telefonní číslo byl zaznamenán zrovna volným dispečerem a předán té složce, která je kompetentní jej řešit. Předání se datově provede tak, že se patřičná sloka ve formuláři označí a systému se dá pokyn k provedení úkolu. Dispečerovi kompetentní složky se na obrazovce objeví okénko (komunikace mezi dispečery), který mu oznamuje, že mu byla předána zpráva o potřebě spolupracovat. Dokud dispečer tuto zprávu předepsaným způsobem nepřevezme, odesílajícímu dispečerovi se nepotvrdí převzetí. Další spolupráce mezi složkami je možné řešit již v rámci vlastního výjezdového programu tím, že se potřebná složka povolá na základě žádosti o spolupráci. Komunikaci mezi dispečinky znázorňuje Příloha č.5 Po zpracování datové věty, systém zobrazí další krok, kde dispečer zatřídí typ a podtyp události (Příloha č.6), znamená to jedná-li se o požár, případně technickou pomoc, nebo další možné varianty které systém eviduje. Dalším systémovým krokem je návrh techniky (příloha č.6). Ten je zapracován pomocí poplachového plánu, takže systém vytvoří návrh techniky daný pro konkrétní typ, podtyp a místo událostí, který dispečer schválí, nebo jej popřípadě pozmění. Po odbavení těchto kroků je příkaz k výjezdu předán prostřednictvím optické sítě na konkrétní výjezdová vrata pro zvolenou techniku a objeví se příkaz pro výjezd jednotky jak ve formě elektronické tak tištěné ve formě jízdního příkazu. Po celou dobu zásahu má dispečer přehled o stavu techniky, které má pomocí statusových signálů, které mu jednotka zasílá a zároveň se vytváří protokol o prováděném

39 zásahu, kde jsou zobrazena fakta o pohybu techniky a průběhu událostí. Statusy znázorňuje příloha č.5 Dispečeři všech složek mají k dispozici GIS města Ostravy, kde se zobrazí místo události a potřebuje-li dispečer informace o inženýrských sítích, hydrantech, sirénách, směru větru, GPS apod. je možné tyto funkce na mapě zobrazit. Hasičům navíc pomáhá GIS MSK, protože složka plní úlohu KOPIS. GIS MSK má k dispozici GPS zobrazování plochy vozidel JPO službou AVL (automatická lokalizace vozidla), která zajišťuje přenos dat o poloze vozidla na CTV prostřednictvím resortní sítě PEGAS. GPS zobrazování znázorňuje Příloha č Implementace systému TCTV 112 do CTV Ostrava Na základě rozhodnutí rady Evropského společenství č.91/396 EHS bylo zavedeno celoevropské číslo tísňového volání 112 z důvodů snadnější komunikace v rámci Evropské unie (dále jen EU). V České Republice (dále jen ČR) bylo tísňové volání zřízeno na základě usnesení vlády č. 391/2000 a na základě usnesení vlády č. 350/2002 bylo TCTV 112 přičleněno ke KOPIS HZS, kterých je v ČR celkem 14. Provoz TCTV 112 u HZS byl spuštěn v květnu roku Provozovatelem je služba Telefonica O 2, která dodala softwarové i hardwarové (dále jen HW) vybavení operátorských pracovišť systému TCTV 112. Služba TCTV 112 byla začleněna do stávajících dispečerských pracovišť CTV Ostrava, které jsou kompatibilní se stávají výjezdovou aplikací. Celkem bylo vybudováno 5 pracovišť, kde musí být trvale přihlášeni do systému TCTV 112 minimálně 2 operátoři. Tři stanoviště se nacházejí přímo na dispečerském sále a to u dispečerů hasičů, 2 na operačním sále a 2 pracoviště jsou záložní v kanceláři vedoucího KOPIS. Na každé směně musí jeden ze 3 operátorů ovládat 1 světový jazyk. Tísňové linky 112 z pevné sítě, tak i od všech operátorů mobilní sítě z území celého MSK jsou svedena do systému TCTV 112 na CTV Ostrava. Dále do systému je začleněno volání z tísňové linky 150 všech operátorů mobilní sítě celého kraje a pevné linky z území

40 města Ostravy. Ostatní tísňové volání 150 z pevných linek jsou svedena podle rajonizace na Operační informační středisko patřičného Územního odboru HZS MSK. Při přetěžování jakéhokoli TCTV 112 v ČR, z důvodů velké koncentrace volání, dochází k přelévání hovorů na volná pracoviště TCTV 112 v celé ČR, kde události zpracují a pošlou datovou větu patřičnému Operačnímu středisku IZS. Tím systém zaručuje zpracování každé události a nedochází k žádným nevyřízeným voláním. Další pomoc systém TCTV 112 nabízí při zdolávání jazykové bariéry, kde každý operátor TCTV 112 přihlášen do systému má na monitoru zobrazenou příslušnou vlajku země, kterou jazykově ovládá. V praxi to znamená, že při vyřizování událostí s cizím státním příslušníkem se kterým se nejsme schopni dohovořit, si najdeme v systému volného operátora s patřičnou jazykovou průpravou a pomocí konferenčního hovoru si celou událost necháme tlumočit. Zvláštní TCTV 112 v Ostravě je, že operátoři tísňové linky 112 nejsou v oddělených prostorech od dispečerského sálu operačního střediska (kde plní úlohy zpracování tísňové linky 112 jak tomu většinou je u ostatních TCTV 112 v ČR), ale sdílejí svá pracoviště s ostatními kolegy ostatních složek IZS a podílejí se jak na zpracování události a vyslání datové věty, tak na vysílání sil a prostředků a řešení událostí, které spadají do kompetence KOPIS v Ostravě. Jsou tak plně využíváni ve všech oblastech dispečerské práce KOPIS. 4.5 Operátoři na Centru tísňového volání Ostrava Operátor Zdravotnické Záchranné Služby Je centrálním řídícím pracovníkem Územního Střediska Záchranné Sužby Moravskoslezského Kraje dále jen ÚSZS MSK zaměřeného na město Ostrava. To znamená že řídí pouze Ostravské posádky RLP, RZP, RV které jsou na CTV napojena ze stanovišť výjezdových skupin rozmístěných po městě. Tato stanoviště a jejich jednotlivé výjezdové skupiny jsou Operačnímu Středisku přímo podřízeny, dle vyhlášky MZ ČR 434/92 Sb. Je zřizováno státem a subjektem, který provozuje výjezdová stanoviště s výjezdovými skupinami a tedy USZS MSK. Na CTV plní operátor ZZS úkoly své a také specializované v součinnosti s IZS jako součást integrovaného operačního střediska v rámci kterého je však povinno vykonávat a plnit specializované zdravotnické úkoly. Své úkoly plní v nepřetržitém provozu dvacet

41 čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Spolupracuje s ostatními složkami IZS a v případě nutnosti kdy jsou linky Hasičského záchranného sboru obsazeny je i zastupuje. Personální zajištění a chod Operační části Zdravotnické Záchranné služby zajišťují operátoři USZS MSK, kteří přijímají hovory na tísňové lince 155. Požadavky na jejich vzdělání je minimálně střední zdravotnické, obor všeobecná sestra zakončené maturitou s následným postgraduálním vzděláním ARJIP, starší zkušené sestry s dlouholetou praxí minimálně s kurzem pro operátory. Dále Diplomovaný Zdravotnický záchranář nebo Bakalář v oboru Zdravotnický záchranář. Všichni z těchto dispečerů mají za sebou letitou praxi na nejrůznějších výjezdových skupinách a značné zkušenosti i z lůžkových částí jako jsou Jednotky intenzivní péče či Anesteziologicko resuscitační péče. Práce těchto lidí je na rozdíl od práce Záchranářů zasahujících v terénu obvykle skryta. Jediný kontakt je telefonický. Dispečer se musí spolehnout jen na to co slyší a tím pádem má velice omezené možnosti. Hovor je vysoce anonymní a většinou krátký, trvající tak zhruba 1minutu. Během této velmi krátké doby se operátor musí vyptat na spoustu důležitých věcí. Zapsat podstatné iniciály do počítačového programu a následně se rozhodnout podle informací volajícího zda neposlat nebo poslat výjezdovou skupinu a jakou. Počet operátorek ve službě je tři. Funguje to tak, že zvoní všechny tři pulty najednou ale dle dohody se operátoři po hodině střídají a to tak, že operátor který je zrovna jako jednička zvedá všechny telefony. Když dohovoří bere opět první telefon který zazvoní, pokud on zrovna hovoří přebírá hovor vedle sedící kolega no a třetí většinou odpočívá, ale vzhledem k tomu že ten třetí sedí stále na sále je to relativní odpočinek, jelikož stále poslouchá své kolegy a ostatní operátory na sále. V případě potřeby se ale i ten třetí zapojuje. Nad všemi je hlavní operátor a lékař operačního střediska, který dohlíží na odbornost. Celkový počet operátorů USZS MSK činí 14 z toho je 12 žen a 2 muži, kteří pracují v ostrém provozu ve dvanácti hodinových směnách s přestávkou na oběd. Lékař ale není na CTV přítomen ale pouze na telefonu. V případě kdy operátor potřebuje řešit určitý odborný problém. Může zavolat jednomu ze 4 lékařů který má podle rozpisu po dobu 24 hodin pohotovost na telefonu Operátor Hasičského záchranného sboru Je centrálním řídícím pracovníkem Hasičského záchranné sboru, který přijímá tísňové zprávy, vyhodnocuje je a následně dle potřeby nasazuje síly a prostředky při řešení mimořádné události na území města Ostravy. Plní úkoly určené operačním střediskem,

42 spolupracuje s ostatními operátory na dispečerském sále a plní administrativní úkoly. Operátoři jsou z řad hasičů. Vzdělání je u operačních techniků minimálně středoškolské a kdy po absolvování kurzu operačního řízení může jakožto operační technik zasednout za dispečerský pult. U operačních důstojníků je vzdělání minimálně vysokoškolské. Z důvodů obsluhy mezinárodní tísňové linky 112 musí být vybaveni jazykovými znalostmi a papírem o absolvování státní zkoušky z jazyka Anglického nebo Německého Operátor Policie ČR a Městské policie Je řídícím pracovníkem, který přijímá tísňové zprávy, vyhodnocuje je a následně dle potřeby nasazuje hlídky při řešení mimořádné události nebo trestné činnosti na území města Ostravy. Vykonává záležitosti spojené s operačním střediskem a také administrativní činnosti. Spolupracuje s ostatními operátory na dispečerském sále. Operátoři jsou z řad policistů s dlouholetou praxí v terénu a jejich vzdělání je minimálně středoškolské s maturitou. 4.6 Operační sál CTV Operační sál je místnost která bezprostředně navazuje na sál dispečerský. Zde se svolávají vedoucí všech provozů, členové krizového štábu ke kulatému stolu s to pouze při řešení mimořádných událostí velkého rozsahu a také týkající se značného počtu obyvatel jako jsou např.povodně. CTV je tedy operačním střediskem pro řešení velkých událostí na území celého Moravskoslezského kraje. Místnost je vybavena dvěma stoly vybavenými totožnou technikou jak je tomu na dispčerském sále u hasičů. Zasednou zde dva dispečeři, kteří se svolávají pouze při řešení velkých událostí. Tito mají přístup ke všem komunikačním systémům a informacím z první ruky a jsou tím pádem schopni efektivně a rychle řídit záchranné práce na místě hromadného neštěstí. Znamená to, že vše co se týká této události je směřováno těmto operátorům a tím je odlehčeno dispečerům a technice na dispečerském sále. Mohou se zde rovněž školit dispečeři, kteří byli dlouhodobě nepřítomni nebo úplní nováčci. Mohou se zde také testovat nové verze programů a aktualizovat data. Je zde dlouhý stůl pro zasedání krizového štábu. V čele je umístěna velká televize pro

43 znázornění vzniklé situace a její řešení. Vedle ní vpravo jsou umístěny dvě obrazovky, které jsou určeny k tele přenosu a to pro komunikaci s hejtmanem Moravskoslezského kraje. 4.7 Obecný postup při příjmu tísňové výzvy Cíle příjmu tísňové výzvy Cílem příjmu tísňové výzvy je zejména: Zjistit kontakt na volajícího (telefonní číslo) a ověřit charakter tísňové výzvy (zjištění zda se jedná o tísňovou výzvu). Jde o odpověď na otázky kdo volá?, Je potřeba záchranná služba?, Lokalizovat událost. Kde přesně se to stalo?, Podle situace, která ke vzniku situace vedla, událost klasifikovat a zjistit další významné informace týkající se zásahu. Především s ohledem na bezpečnostní situaci na místě. Co přesně se tam stalo?, Na základě klasifikace a doplňujících informací rozhodnout o indikaci naléhavosti události, počtu a druhu výjezdových skupin. Co s tím bude dělat záchranka, hasiči, policie, Poskytnout volajícímu potřebné informace a instrukce k další činnosti včetně případného telefonického vedení první pomoci, je-li to indikované. Co mohou udělat lidé na místě, než záchranka dorazí, Příjem tísňové výzvy základní funkční schéma Jednotlivé kroky během příjmu tísňové výzvy na sebe v zásadě zpravidla navazují podle dále uvedeného schématu. V zájmu urychlení reakce při vážných příhodách se však často používají i různé paralelní metodiky práce operačního střediska. Výjezdová skupina bývá aktivována co nejdříve, byť za cenu předání neúplných informací. Paralelně s tím pokračuje operátor v hovoru s volajícím, aby získal další potřebné informace. Ty jsou potom výjezdové skupině průběžně upřesňovány

44 Obecné schéma toku informací během zpracování tísňového volání. TÍSŇOVÉ VOLÁNÍ Úvodní údaje - Číslo pro zpětné volání - Charakter příchozího volání Lokalizace události Klasifikace a zajištění doplňujících informací - Analýza situace a klasifikace události - Počet postižených Doplňující informace - Bezpečnostní situace na místě - Potřeba spolupráce ( IZS, jiné subjekty) - Další informace o situaci na místě Indikace - Určení priority a odbornosti Operační řízení Instrukce a informace pro volájícího (pozitivní a negativní instrukce) - Výzva (předání informací) - Výjezd - Vedení zásahu a informační podpora - Ukončení zásahu - Evidence - Základní obecné instrukce - Instrukce k první pomoci (TAPP) včetně telefonické asistované neodkladná resuscitace (TANR)

45 4.8 Zapisování události dispečerem ZZS a vyslání prostředků Dispečer přijme hovor a to tak že se ohlásí jasně a zřetelně Záchranka, Centrum tísňového volání Ostrava. Vyslechne volajícího a v případě kdy operátor vyhodnotí volání jako adekvátní k výjezdu, postupuje následujícím způsobem. Vyptá se nejprve z jakého města klient volá, což je velice důležité, jelikož všechny hovory z mobilních telefonů jsou z celého kraje směřovány na CTV a může se stát, že ulice i číslo domu mohou být stejné jak v Ostravě tak i třeba v Opavě. Jelikož CTV je operačně zaměřeno pouze na město Ostrva, operátor musí volajícího v případě že vyžaduje pomoc mimo Ostravu třeba z Opavy upozornit že jej přepojuje na dispečink, který řeší své spádové území tedy ÚO Opava. V případě že klient volá z Ostravy postupuje operátor takto. Klikne si v základním okně na ikonku novou událost a vyjede mu hlavička události (příloha č.4), kde v ideálním případě vepíše jméno a příjmení volajícího, automaticky je zobrazeno telefonní číslo volajícího díky identifikaci příchozích volání. Pokud volající volá z pevné linky ukáže se automaticky i adresa pevné linky kde je instalována, ale jen pro Ostravu. Telefonní číslo oznamovatele je velice důležité a to zejména z důvodu přerušení hovoru nebo v případě kdy posádka nemůže najít pacienta, může se operátor spojit s volajícím a upřesnit tak adresu nebo může uskutečnit konferenční hovor. Následně zadá adresu s číslem popisným, patro a automaticky se ukáže městský obvod. Zatím co vypisuje tyto iniciály už se vyptá co se stalo? Následně stručně vpisuje do jediného řádku třeba bezvědomí a to na základě podaných informací od volajícího a následné klasifikace dispečera, který má omezené možnosti jelikož pacienta nevidí. Do poznámky ve spodní části hlavičky ještě může vepsat do kolonky poznámka třeba na co se léčí, číslo dveří, zvonku, pokud je u někoho nebo jiné upřesňující informace, které nelze jinam vepsat. Tím vše vyčerpal a klikne na ikonku zpracuj událost. Nyní se vrátil zpět do základního okna události. Zde už se nám ukážou informace vepsané, které byly vepsány do hlavičky události, dále vepíše iniciály od nemocného a to jméno, příjmení, věk do příslušných kolonek a znova poznámku. Ještě jsou zde informace jako je jméno dispečera který vše zpracoval a také čas převzetí. Klikne na OK a následně klikne na ikonku Odvoz. Dispečer se podívá na přehled statusů jednotlivých prostředků a podle toho ví které vozidlo je připraveno vyjet k pacientovi a je zároveň nejblíže. Vybere posádku např. RLP Poruba a následně dá odeslat. Tímto se přes optickou síť rozeběhne informace na příslušné výjezdové stanoviště. Na výjezdovém počítači umístěném na výjezdovém stanovišti se zobrazí vše potřebné a zároveň vytiskne příkaz k výjezdu. Na systémové

46 stanici zvolí dispečer tlačítko na předem nastavené předvolbě (jsou shodné s čísly vysílaček tedy v tomto případě 142). Telefonicky se spojí s lékařem RLP nebo sestrou, které oznámí nejnutnější informace o daném výjezdu. V případě, že je posádka které chce dispečer oznámit výjezd mimo základnu ve voze, vyvolá si operátor na vysílačce příslušné číslo vysílačky a spojí se s ní. Nahlásí jméno pacienta, adresu, číslo popisné kde se nachází doma nebo poblíž venku a stručně co se stalo. Posledním údajem je čas výjezdu pro upřesnění. Následně může dispečer sledovat v jaké fázi se příslušná výjezdová skupina podle statusů nachází. 4.9 Předávání události na CTV mezi složkami IZS a na Městskou záchrannou službu Ostrava Je několik důvodů a způsobů předání události mezi složkami IZS: linka příslušného operátora je obsazena, zásah na místě události vyžaduje současně zásah více složkami IZS, občan vytočí jinou tísňovou linku než kterou ve skutečnosti potřebuje, předávání události Městské záchranné službě, která provozuje LSPP, DRNR, předání hovoru při vytočení 112 kompetentní složce jelikož linku 112 obsluhují operátoři HZS, při přijmu tísňové výzvy z mobilního telefonu z jiného města, přepojení hovoru na příslušné OSZS nebo OSHZS. Pokud je linka buď Hasičů nebo Záchranné služby obsazena dochází k přelévání hovorů navzájem. To znamená že pokud všichni tři operátoři Záchranné služby současně hovoří automaticky se hovor přelije k Hasičům na pult a naopak pokud všichni operátoři hasiči hovoří přelije se hovor k operátorům Záchranné služby. Operátor Hasič telefon zvedne a na základě informací zjistí, že se jedná o hovor pro záchrannou službu Hasič operátor má dvě možnosti. Buď volajícího zdrží na telefonu do uvolnění operátora Záchranné služby. Pokud vizuálně zjistí že se již některý ze zdravotníků volný zamává na něj a řekne mu spojím, nebo pro urychlení se vyptá klienta na nejnutnější informace, kdy Hasiči už mají odposloucháno na co se mají vyptat. Vypíše hlavičku události a odešle ji

47 datovou větou dispečerovi Záchranné služby a zároveň mu klienta přepojí na což jej ústně upozorní. Ten už si poté rozhodne jak postupovat dál a jaké složky má vyslat. Děje se tak i v opačném případě kdy operátor Záchranné služby přebere hovor pro Hasiče. Pokud se dovolá člověk na tísňovou linku 158 a oznámí dopravní nehodu se zraněním a zaklíněnými osobami ve vozidle postupuje se takto: Operátor Policista pro sebe vypíše hlavičku události a dole (příloha č.) zatrhne kromě Policie i Hasiči a Záchranka. Tím obdrží dispečer Hasič a zároveň dispečer Záchranky datovou větu kde bude napsáno ( DN 2x OA, 2 zaklíněné osoby se zraněním). Dispečeři už automaticky a zároveň vysílají své příslušné prostředky, pokud dispečeři obdrží datovou větu a potřebují zpřesnit informaci pouze zavolají na kolegu který sedí pár metrů od nich. Nedochází tedy k žádnému prodlení při vzájemném ověřování a už vysílají své posádky které by měli dorazit k místu události ve stejný čas. Což je velice důležité pro postižené osoby, aby se jim dostalo pomoci v co nejkratším čase. V případě, kdy se občan dovolá na jiné tísňové číslo než to které je schopno jeho konkrétní problém řešit, může jej operátor spojit s příslušným operátorem kompetentní složky. Předem občana upozorní že jej přepojuje. Předávání událostí zdravotního charakteru, které nejsou tak naléhavé, jako jsou týden trvající potíže a nevyžadují neodkladný zásah záchranné služby, předá operátor po předchozí domluvě s volajícím událost Městské záchranné službě Ostrava (dále jen MZSO) která provozuje Lékařskou službu první pomoci (dále jen LSPP), dopravu raněných nemocných a rodiček (dále jen DRNR), která sídlí mimo budovu CTV. Operátor Záchranné služby tísňovou zprávu pošle datovou větou a zároveň se spojí s dispečerem MZSO k upřesnění informací o stavu pacienta, místu zásahu aj. Dále pak v případě že se stane situace, kdy jsou všechny výjezdové prostředky USZS MSK v terénu a dispečer CTV přijme výzvu která si vyžaduje urgentní zásah, může předat výzvu dispečerovi MZSO a ten vyšle LSPP, jelikož ta stále funguje jako záloha za RLP. Jelikož Centrum tísňového volání přijímá hovory i na mezinárodní lince 112 a to pouze u dispečera Hasičů který je na to speciálně školený a je schopen komunikovat v cizích jazycích, bývá i zde nutnost přepojit hovory jak dalším složkám CTV, tak i ostatním Oblastním operačním střediskům Hasičů

48 4.10 Význam Centra tísňového volání Vytvoření společného dispečerského pracoviště základních složek integrovaného Záchranného systému, Hasičského záchranného sboru, Zdravotnické záchranné služby, Policie České republiky a jedné ostatní složky IZS, Městské policie Ostrava, přineslo zde uvedené výhody: v podstatně nižší ceně než u samostatných, vzájemně propojených dispečinků, ve zkvalitnění a zrychlení vzájemné komunikace mezi službami, v možnosti profesionální zastupitelnosti jednotlivých služeb, ve vzájemném kontaktu složek při řešení složitých mimořádných situací, v jednotné aktualizaci stejných informací, ve vyloučení vícenásobného zpracování stejných informací, ve společné technické obsluze informačních systémů, v přínosu občanům, jednoduché volání, kdy stačí si zapamatovat pouze jedno číslo, nespornou výhodou Centra tísňového volání Ostrava je možnost, kdy v případě mimořádné události velkého rozsahu je celý prostor CTV pojat jako jedno celistvé pracoviště obrázek č. 2 Organizace CTV

49 4.11 Administrativně provozní část CTV Administrativně provozní část je tvořena běžnými kancelářskými místnostmi,které vytváří zázemí pro dispečery všech složek centra tísňového volání, kteří jsou zrovna ve službě na dispečerském sále. Rovněž zde mají své místnosti vedoucí pracovníci jednotlivých složek, včetně ředitele centra tísňového volání a jeho sekretariátu. V neposlední řadě zde sídlí správce výpočetního systému který se stará o chod všech komunikačních sítí a může v případě poruchy zasáhnout Technologický sál CTV V technologickém sále je rovněž umístěna zařízení pro archivaci datových i fónických informací. Vše, co se odehraje na dispečerském sále, nebo co přijde z venku po komunikačních cestách je zaznamenáváno. Pro případ výpadku systému je navíc 'papírová záloha', tj. tisk na protokolových tiskárnách, kde jsou tištěny všechny údaje, které souvisí s řešeným případem. Tyto tiskárny jsou čtyři, jedna pro každou složku. Hlasové informace jsou v digitální formě ukládány na magnetická média pomocí zařízení MEDAX. Toto zařízení umožňuje v základní verzi sledovat zároveň až 256 fónických kanálů (tísňové telefonní linky, dispečerské linky, radioprovoz,...). V rámci projektu je osazeno 48 kanálů (36 pro CTV a 12 pro PČR). Řízení dispečerského systému zajišťují počítačové servery. Jeden je určen pro řízení dispečinku CTV, druhý pro řízení dispečinku PČR a třetí pro řízení geografického informačního systému. Technologicky je využito systému klient-server. Serverové stanice jsou vybudovány na bázi prostředků SUN s operačním systémem UNIX. Pracovní stanice jsou postaveny na bázi počítačů v systému Windows. Pro řízení textových databázi se využívá Informix, pro řízení geografických databázi Arc-Info. Telekomunikační přenosy jsou řešeny prostřednictvím telefonní ústředny Alcatel, která zajišťuje jak ovládání tísňových linek, tak i vstupu do veřejné telefonní sítě, operační sítě, radiových síti a další. Pro případ výpadku elektrického proudu je objekt vybaven náhradním nouzovým zdrojem a systémem UPS. Ovládají se přes něj sirény pro varování obyvatel před haváriemi různého typu včetně hlášení. Je to uzel ze kterého vybíhají komunikační linky na jednotlivé stanice složek IZS

50 které jsou různě rozmístěny po městě Ostrava. Centrum tísňového volání je přímo propojeno s Moravskoslezským úřadem Civilní obrany, Městským informačním systémem který je umístěn na magistrátu města Ostravy a do kterého mají dispečeři přístup On-line a zároveň mohou provozovat tzv. Horké telefony k primátorovi města Ostravy a na obor obrany a ochrany magistrátu. Má přímé spojení i s jinými Ostravskými dispečinky podniků jako Povodí Odry s.p, Český Hydrometeorologický ústav pobočka Ostrava, Dispečink Dopravního podniku města Ostravy, Dispečinku letového provozu, který je umístěn na letišti v Mošnově, Dispečink Městské záchranné služby, která provozuje Lékařskou službu první pomoci a dopravu raněných nemocných a rodiček. Pro případ směřování více raněných nebo nemocných mají dispečeři přímé spojení s nemocnicemi např. Fakultní nemocnicí Ostrava Poruba, Městskou nemocnicí Ostrava Fifejdy a Vítkovickou nemocnicí. Vstupují do něj informace z metanových čidel rozmístěných na mnoha místech Ostravska. Je zde komplexní systém přenosu tísňových volání pro občany s vadami řeči a sluchu pomocí SMS zpráv. V tomto sále dále dochází k zálohování veškerých dat na serveru, poté na CD a nakonec zde mají dispečeři všech čtyř složek každý svou tiskárnu na které si vytisknou veškeré řešené události. Vytištěné se ukládají do archivu

51 5 GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY Základním principem CTV je sdružený příjem a zpracování tísňových zpráv z telefonních čísel tísňového volání 150, 155, 158, 156 a mezinárodního čísla 112. K tomu, aby vše mohlo správně fungovat, je zapotřebí zajistit každému operátorovi dostatečnou informační podporu, jejíž nedílnou součástí je i geografický informační systém. Geografické informační systémy (GIS) jsou na CTV využívány v několika úrovních: GIS aplikace pro dispečery CTV, jejíž hlavním úkolem je operátorovi přiblížit místo události na mapě města v různých pohledech. První úroveň pohledu je schematický plán města s rozmístěním zásahových míst odpovídajících emergenčních složek. Druhou úroveň představuje lokalizace na naskenovaném mapovém podkladu plánu města v měřítku 1:15000, kde společně s uliční sítí jsou rovněž další objekty, jako jsou hydranty, sirény a jiné. Třetí, nejdetailnější informaci poskytuje detail katastrální mapy s objekty popsanými orientačními čísly, názvy ulic a s promítnutou vrstvou uliční sítě. Zde je také zabezpečena vazba na další databáze a operátoři si například mohou zobrazit podle potřeby informace z popisného operátu katastru evidence nemovitostí. Samozřejmě na dotčený objekt nebo místo ukazuje výrazná šipka. To se týká všech úrovní. Čtvrtou, volitelnou úroveň tvoří možnost zobrazit si letecké snímky daného místa doplněné vektorovými daty pro zvýraznění některých objektů na nich. Tato aplikace také každému dispečerovi poskytuje určitou informační podporu, např. informace o občanech, informace o různých objektech v mapě atd. GIS portál, jehož cílem je nabídnout uživatelům jednoduché, účelově zaměřené aplikace v prostředí webového prohlížeče. Tyto aplikace nejsou přístupné jen pracovníkům CTV, ale všem, kteří jsou připojeni k intranetu HZS MSK, včetně ZZS v celém kraji. Každá aplikace (mapová služba) je zaměřená na určitou oblast a podle této oblasti jsou aplikace zatříděny do jednotlivých skupin. Data použitá v těchto aplikacích pokrývají celé území Moravskoslezského kraje

52 obrázek č. 3 GIS aplikace pro dispečery se zvýrazněným místem události GIS jako součást systému pro příjem tísňového volání na číslo 112, který slouží opět k přiblížení místa události na mapě a umožňuje uživatelům využívat další funkcionality systému, např. zobrazování dalších podpůrných vrstev s informacemi o daném území. Poslední úrovní je využití GIS k dalším účelům, jako je vytváření různých datových a tématických vrstev (např. vrstva jednotek požární ochrany), modelování a simulace (např. síťové analýzy v prostředí GIS), vizualizace a prezentace dat, tvorba a tisk map atd

53 6 STATISTIKY CENTRA TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ 6.1 Počet řešených případů na Centru tísňového volání V průběhu zobrazených let vidíme, jak každým rokem stoupá počet řešených událostí a jaká je kladena náročnost na operátory složek IZS a také na výjezdové skupiny. V průběhu roku 2006 zaznamenalo Centrum tísňového volání v Ostravě celkem případů. Oproti roku 2005 to znamená nárůst o případů. Tabulka č.1 Přehled řešených událostí za posledních 6 let na CTV Ostrava. ROK HAS MPO PČR ZZS CELKEM HAS jednotky požární ochrany ZZS zdravotnická záchranná služba MPO Městská Policie Ostrava PČR Policie České republiky Přehled řešených událostí za posledních 6 let na CTV Ostrava HAS MPO PČR ZZS CELKEM

54 Následující tabulka uvádí, kolikrát v průběhu sledovaného období nastala potřeba společného zásahu složek IZS při řešení mimořádných událostí na území města Ostravy v roce 2006 a srovnání s předchozími léty. Tabulka č.2 přehled společných zásahů mezi složkami IZS Součinnost mezi složkami IZS na CTV Ostrava PČR + MPO PČR + ZZS PČR + HASIČI MPO + HASIČI MPO + ZZS ZZS+Hasiči PČR+MPO+ZZS PČR+MPO+Hasiči PČR+ZZS+Hasiči MPO+ZZS+Hasiči PČR+MPO+ZZS+Hasiči Celkem společných akcí Počet tísňových volání přijatých na Centru tísňového volání Od do se realizovalo hovorů na příchozích linkách ve směru do CTV. To znamená, že každý z 11 ti operátorů musí za 12-ti hodinovou směnu mimo jiné 157 krát zvednout sluchátko na tísňových linkách nebo vést rádiový hovor. Nutno zmínit, že až 70% případů je řešeno v době mezi 07:00 až 19:00 hod.tabulka č.3 zobrazuje počty volání na jednotlivé tísňové linky. Tabulka č.4 zpřehledňuje počty volání v průměru za minutu, hodinu, 24 hodin a celý rok 2005/2006. Tabulka č.3 Počet tísňových volání na jednotlivé tísňové linky za rok 2005/2006 Počet volání Celkem

55 Počet tísňových volání na jednotlivé tísňové linky za rok 2005/ Celkem Tabulka č.4 zpřehledňuje počty volání v průměru za minutu, hodinu, 24 hodin a celý rok 2005/2006 Tísňová linka CELKEM Rok Počet volání Průměr za 24 hod. Průměr za hodinu Průměr za minutu , , , , , , , , , ,

56 7 KAZUISTIKY 7.1 Kazuistika č. 1 Základní identifikační údaje: Dne krátce před půl třetí odpoledne obdrželo Centrum tísňového volání v Ostravě tísňovou výzvu k dopravní nehodě poblíž Krmelína, na silnici spojující Ostravu s Příborem. Hovor operátora na tísňové lince 112 s volajícím, který oznamuje dopravní nehodu se zraněním: Kdy D dispečer, V volající Hovor převzal v 14:27 operační důstojník na lince 112 a probíhal následovně: D : Tísňové volání Ostrava, V : Haló prosím vás tady se stala nehoda já nevím vůbec nic, D : Ve kterém městě jste pane?, V : Já nevím, víte co já vám možná zavolám později, Dispečer přebírá iniciativu a snaží se ze zmateného muže vytáhnout důležitou informaci Kde se událost stala, D : Dobře pane dopravní nehoda kam jste jel?, V : Dopravní nehoda, jeli jsme tady po silnici já nevím směrem z Ostravy na Mošnov, jsme v Obci Krmelín pošlete sem prosím někoho já nevím co mám dělat, Následně okamžitě reaguje dispečer a vyptá se zda je někdo zraněný? D : A je tam někdo zdaněný?, V : Ano jistě, V této fázi hovoru zjistí dispečer zda bude třeba někoho vyprostit z havarovaných vozů a tudíž jestli bude potřeba povolat i Hasiče, D : Dobře i v tom autě jsou zranění?,

57 V : Ano jistě 1, přijeďte prosím rychle, D : Dobře pane vydržte na místě už vám posílám posílám pomoc, Během hovoru s rozrušeným mužem dispečer zapisuje do hlavičky události co se stalo a to příslušné kolonky v hlavičce události ( DN 2x OA,), v kolonce ulice vpisuje (Plzeňská), obec (Krmelín), do kolonky poznámka (1 zraněný a zaklíněný ve vozidle), ve spodní části hlavičky zatrhl pod přiděleno (hasiči, záchranka, Policie ČR, Měst. Policie). Tím vyčerpal vše a odklikl Zpracuj událost. Tímto ostatní operátoři zůčastnění na dispečerském sále obdrželi datovou větu, kterou přijali a na jejím základě vyslali své prostředky. Zároveň už si pro sebe operátor hasič v programu označil typ a podtyp události a vyslal prostředky. Operátor hasič vyslal 1 vozidlo Denis a to ze základny Ostrava Zábřeh kde se ve 14:29 rozezněla siréna a došlo k automatickému hlášení a z reproduktorů se ozvalo: Vyjíždí vůz č. 3, dopravní nehoda, technická pomoc, ulice Plzeňská, obec Krmelín, zároveň došlo k vytištění příkazu k výjezdu a otevření příslušných vrat. Operátor Zdravotnické záchranné služby si přebral datovou větu díky, které už má automaticky vepsáno ve svém programu co se stalo a kde, pouze přidělí své prostředky. Operátor záchranky tedy vyslal vozidlo RLP také z výjezdového stanoviště Ostrava Zábřeh, kde došlo k zvukovému ohlášení výjezdu a vytištění příkazu k výjezdu, zároveň lékaři oznámil stručně co se stalo. Operátoři policie ČR a Městské policie si taktéž přebrali datovou větu a podle satelitní navigace GPS si vyhledali nejbližší vozidla v terénu a neprodleně vyslali své hlídky. Situace na místě vypadala takto: Ve 14:35 vozidla hasičů a záchranné služby dorazili na místo nehody. Při srážce dvou automobilů byla zraněna řidička jednoho z nich. Žena ve věku padesáti sedmi let zůstala zaklíněna ve vozidle a vyprošťovat ji museli hasiči. Utrpěla mnohočetná poranění, záchranáři pacientce zajistili dýchací cesty intubací, napojili ji na umělou plicní ventilaci a monitor srdeční činnosti. K ošetření museli dále použít dlahy, vakuovou matraci a krční límec

58 Ve 14:55 vážně zraněnou ženu po stabilizaci posádka RLP transportovala a předala na urgentní příjem Městské nemocnice Ostrava Fifejdy. Hasiči odpojili baterie u obou vozidel jakožto prevenci proti požáru, provedli posyp vozovky sorbexem a odstranili obě vozidla na kraj vozovky. Policie uzavřela komunikaci v celé šíři a zajišťovala odklon vozidel po objízdných trasách. Dopravní policie je na místě taktéž a vyšetřuje vzniklou situaci

59 7.2 Kazuistika č. 2 Rozhovor mezi volajícím na tísňovou linku 155 a dispečerkou CTV V volající, D dispečer D - Centrum tísňového volání záchranná služba Ostrava. V Prosím vás, přijeďte hned sem. Tady na zemi leží pán a chrčí! ozve se na druhém konci sluchátka D Ano přijedeme, ale musíte mi říct, kde jste? V No tady na ulici před poštou! dispečerka si řekla. Teď už vím že získat více informací bude poněkud složitější..klidným hlasem se vyptává dál D To je v pořádku, ale ve kterém městě nebo obci jste? V Ježíš! Co se furt ptáte! On asi umře! Mužský hlas na druhém konci poněkud znejistěl D Jste tam sám, nebo s někým? V Je tu můj parťák, šli jsme telefonovat a v tom ten pán upadl. D Ať váš parťák zůstane u něj a hlídá, jestli dýchá, ano? V Pepíku, koukej jestli dýchá, jo? mužský hlas řídí provizorní první pomoc D Jestli mi neřeknete, kam mám poslat záchranku, tak tam nemůžeme přijet. Řekněte mi, prosím, místo, odkud voláte ano? V Volám z budky před poštou. Už jsem vám to říkal. Jedete už? D Pane, prosím vás, uklidněte se a řekněte mi, odkud voláte, z jakého města. V No přeci z Vratimova, ne? D takže ve Vratimově před poštou leží muž a chroptí, vydržte mi na telefonu, vyšlu tam Sanitku

60 V No, to je doba, než se rozhoupáte Už tady minutu zbytečně kecáme, ještě že je ta linka zadarmo. Dispečerka se spojuje radiostanicí s posádkou Mám výjezd pro rychlou, Vratimov, před poštou leží chrčící muž, bližší údaje cestou. Dispečerka si bere zpět sluchátko. D Halo, jste tam ještě? Dispečer zkouší spojení s mužem v telefonní budce V Jo, jsem tady, už jedete? D Ano, už jsou na cestě. Zjistěte prosím jestli ten pán dýchá normálně a jestli má hmatný Tep. V moment já se zeptám Dispečer slyší šumění ve sluchátku a pak vzdálený hlas Pepíku, dýchá?,a tepe? A jak to asi zjistím. Ty jsi nějak chytrej, ne? V Tak dýchá, ale jestli tepe, to nevím. D Dobře. Má normální barvu v obličeji, nebo je promodralý či šedivý? Ptá se dispečerka Dál. V Barvu má normální D Fajn, tak pána položte na bok a pokud ho máte čím přikrýt tak jej přikryjte. V Tak jo a už tu budou? D myslím že tak do pěti minut je záchranky u vás. V Dobrý, budeme tady. D děkuji vám Mužský hlas utichl, sluchátko oněmělo. Zavěsil. Dispečerka se spojuje radiostanicí se zásahovým vozidlem a sděluje další informace o stavu nemocného. Venku fouká silný nárazový vítr. Je začátek února a po sněhu není ani památky. Při příjezdu na místo udané volajícími už navádí muž sanitku k pacientovi. Po prvotním ohlédnutí postiženého muže ve věku 63 let lékařka zjišťuje že je pán

61 v bezvědomí, ale se zachovanými životními funkcemi tedy dýcháním a krevním oběhem. Záchranka po zajištění intubací a žilním vstupem převezla pána z Vratimova do nemocnice Ostrava-Fifejdy a předala ho na urgentní příjem. Pán se večer šel projít a cestou se mu udělalo špatně, upadl a ztratil vědomí

62 8 ZÁVĚR Ve své práci jsem se pokusil nastínit základní principy Integrovaného záchranného systému, který je velice důležitý vzhledem k tomu, že kdykoliv může nastat situace při které je potřeba záchrana lidských životů. Každá ze složek IZS má svůj důležitý podíl a své podstatné úkoly při řešení mimořádných událostí a vzniká jakási nutnost jejich práci zkoordinovat a to při zásahu těchto složek natolik aby všichni byli sehraní, věděli co mají v té chvíli dělat a zároveň si nikdo nepřekážel. Dobře fungující IZS si nedokážeme představit bez výborného operační řízení což je nedílnou součástí úspěchu. Jsem rád že právě v Ostravě došlo k domluvě všech zainteresovaných složek v integrovaném záchranném systému a následně k vybudování Centra tísňového volání jakožto sdruženého operačního střediska. Těch 12 let provozu CTV nám jednoznačně ukázalo, že to byla správná cesta a kde jsou pro to podmínky by měli takováto pracoviště vznikat. CTV bez něho si už dnes nedokážeme práci představit, protože zrychlilo velkým způsobem okamžik od zavolání na tísňovou linku do poskytnutí pomoci, služby, zásahu jako takového. V případě, že volá někdo na tísňovou linku oprávněně, může to být stav, kdy jsou ohroženy jeho základní životní funkce, jako je dýchání, oběh a vědomí. Jestliže někdo nedýchá a nepracuje mu srdce je 5 minut na to, aby s tímto postiženým člověkem začal někdo provádět oživování tedy tzv. resuscitaci. To je strašně krátká doba 5 minut, hraje se o minuty, vteřiny, ale stejně nikde na světě není schopna být záchranná služba v pěti minutách. Takže je tady druhá věc ještě důležitější než jsou záchranáři, aby někdo byl schopen poskytnout kvalitní první pomoc do doby než přijede kvalifikovaná pomoc, protože tím podstatně zvyšuje šanci postiženého na přežití a zapojení se zpět do života. Centrum tísňového volání Ostrava v současné době pokrývá svou činností nejen území města Ostravy, ale začalo plnit funkci krajského operačního střediska Moravskoslezského kraje a prostory stávajícího CTV začínají být nedostatečné. Po mnoha jednáních mezi vedoucími představiteli Ministerstva Vnitra ČR, Generálního ředitelství HZS ČR, Moravskoslezského kraje a Statutárního města Ostravy došlo ke shodě,že v Ostravě bude zřízeno tzv. Integrované bezpečnostní centrum (dále jen IBC). Jeho nejvýznamnější součástí bude Krajské centrum tísňového volání (KCTV) nové sdružené

63 pracoviště, které bude přijímat tísňové volání z celého území Moravskoslezského kraje a vysílat potřebné síly a prostředky při řešení mimořádných událostí v kraji. Ve společném dispečerském sále IBC bude spolu pracovat celkem 31 dispečerů Hasičského záchranného sboru, Územního střediska záchranné služby, Policie ČR a Městské policie Ostrava. Integrované bezpečnostní centrum Ostrava tak bude plnohodnotným pokračovatelem Centra tísňového volání Ostrava pro celé území Moravskoslezského kraje. Na závěr bych chtěl poznamenat podstatnou věc, že technika půjde stále dopředu, ale člověk zůstane vždy nezastupitelným faktorem. Dopředu by mělo jít nejen technické vybavení a pokrok v telekomunikační technice, ale v přímé úměře i kvalitní zázemí pracovníků CTV. Nově vybudované pracoviště IBC v Ostravě, které by mělo být v dohledné době dokončeno předpokládá tyto aspekty zohlednit a tím bude jedním z nejšpičkovějších pracovišť v České republice

64 9 RESUMÉ 9.1 Resumé v českém jazyce Tato absolventská práce má seznámit s funkcí Integrovaného záchranného systému, začlenění záchranných složek do toho systému a náplň činností při mimořádných událostech. Popsat Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje se všemi jeho výjezdovými skupinami. Druhá část práce se zabývá operačním řízením na Centru tísňového volání, kde dochází k příjmu tísňového volání a následného vyslání sil a prostředků na území města Ostrava. Zde jsem se zaměřil na technické vybavení nezbytné pro zjednodušení práce operátorů, také personální obsazení a jejich úkoly. Srovnávám v tabulkách a grafech počty volání, řešené případy za určitá období. Předkládám dva řešené případy mezi dispečerem a volajícím. 9.2 Resumé v anglickém jazyce This graduation work introduces the function of Integrated emergency system, integration of emergency units into the system, and content of activites at particular incidents. We describe the Region center of salvage and rescue service of the Moravian region with all its deck crews. The second part of work deals with operating the Call emergency center which answers emergency calls and dispatches forces and devices in the area of Ostrava. We focused on technical equipment necessary for simplification of operator s work, and also crew casting and their objectives. The tables and diagrams compare the numbers of calls and solved incidents in a certain period. We give examples of two incidents solved between the operator and the caller

65 10 REFERÁT Vzhledem k mé činnosti na záchranné službě se celkem často setkávám s příležitostí vidět na vlastní oči jak v praxi funguje integrovaný záchranný sytém, ale netušil jsem jakým způsobem je tento systém řízen a jaké jsou především úkoly složek patřící do tohoto systému. Vždy mě fascinovala souhra mezi hasiči, záchrannou službou a policií. Díky této práci jsem si objasnil spoustu věcí a pronikl do místa pro většinu našich obyvatel neznámých, zejména nepřístupných z bezpečnostních důvodů a to do centra tísňového volání, což je v podstatě centrální mozek všech složek IZS. Centrum tísňového volání v České republice nenajdete nikde jinde, než v Ostravě. Je dobře, že došlo k domluvě a podařilo se sdružit operátorská pracoviště Hasičů, Záchranné služby, Policie ČR a také městské Policie do jednoho pracoviště. Centrum tísňového volání funguje již dvanáctým rokem a dnes už víme, že to byla jednoznačně cesta správným směrem. Chtěl bych vyzvednout jednu z výhod a to, že člověk v tísni může vytočit kterékoli tísňové číslo a bude okamžitě obsloužen volným operátorem s jednoduchým způsobem, kdy jeho tísňová výzva je ihned předána kompetentnímu operátorovi, který může jeho problém řešit. Jsou zde spousty moderních prvků které jsou dnes již vcelku běžné jako je automatická identifikace příchozího volání včetně lokalizace, satelitní navigace GPS, kvalitní mapové podklady se vstupy do databáze obyvatel, hydranty, sirény a další hardwarové a softwarové vybavení, která jsou stejná pro všechny složky a vzájemně zaměnitelná. Díky centra tísňového volání došlo k podstatnému zkrácení doby mezi tím kdy člověk zavolá na tísňovou linku a dostane se mu pomoci, což je v podstatě základní cíl. Podle statistik lze zjistit stále se zvyšující počty tísňových volání a řešených případů. S tím souvisí i větší pracovní nasazení operátorů a jejich zvyšující se psychická zátěž. Centrum tísňového volání je neustále technologicky posunováno dopředu. Dnes je ve fázi kdy už jej není možno jakkoli technologicky rozšiřovat, tudíž bylo rozhodnuto i vzhledem k centralizaci dispečinků IZS na úroveň krajů, že bude vybudováno nové centrum tísňového volání pod názvem Integrované bezpečnostní centrum. Z tohoto místa se v roce 2010 začnou řídit výjezdová stanoviště všech složek IZS v celém Moravskoslezském kraji

66 11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ADAMEC, V. a kol..izs. Ostrava VŠB, ISBN: x ADAMEC, V.: Pilotní projekt CTV Ostrava po pěti letech provozu, 150-hoří,č.1,str.2 ŠENOVSKÝ M., ADAMEC, V., HANUŠKA, Z.2005,:Integrovaný záchranný systém ISBN: svazek č.40 ŠENOVSKÝ M.,ADAMEC, V.,2005:Právní rámec krizového managementu, ISBN: svazek č.39 KAREL VALACH: Centralizace operačních středisek Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Diplomová práce. Ostrava: VŠB TU, s. KALUSOVÁ MIROSLAVA: Centrum tísňového volání včera a dnes. Bakalářská práce. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, zdravotně sociální fakulta, s. Centrum tísňového volání Ostrava, příloha časopisu 150- hoří, č. 6/1997, str. 3 14, ISSN Zákon č. 239/2000 sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Zákon č. 240/2000 sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů Zákon 238/2000 sb., o hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 sb., o zdravotnické záchranné službě ve znění pozdějších předpisů ULR: < ULR: < VILHELMOVÁ RADKA, Metodika pro zpracování absolventské práce, Brno

67 12 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Rozmístění operátorů na CTV Rozmístění operátorů na CTV druhý pohled Příloha č. 2 Ukázka pracoviště operátora Systémová telefonní stanice Příloha č. 3 Základnová radiostanice Vozidlová radiostanice Motorola, Matra Příloha č. 4 Hlavička události Přehled statusů ZZS příloha č. 5 Datová věta v komunikaci mezi dispečinky. Zpracování události v systému 112 příloha č. 6 Typ a podtyp události Návrh techniky Příloha č. 7 GIS Moravskoslezského kraje s GPS zobrazováním GIS města Ostravy

68 Příloha č.1 Rozmístění operátorů na CTV pravý pohled Rozmístění operátorů na CTV levý pohled

69 Příloha č.2 Ukázka pracoviště operátora Systémová telefonní stanice

70 Příloha č.3 Základnová radiostanice Vozidlová radiostanice Motorola, Matra

71 Příloha č.4 Hlavička události Přehled statusů ZZS

72 příloha č.5 Datová věta v komunikaci mezi dispečinky. Zpracování události v systému

73 příloha č. 6 Typ a podtyp události Návrh techniky

328/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ČÁST PRVNÍ ZÁSADY KOORDINACE SLOŽEK INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU PŘI SPOLEČNÉM ZÁSAHU

328/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ČÁST PRVNÍ ZÁSADY KOORDINACE SLOŽEK INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU PŘI SPOLEČNÉM ZÁSAHU Systém ASPI - stav k 28.8.2008 do částky 102/2008 Sb. a 24/2008 Sb.m.s. Obsah a text 328/2001 Sb. - poslední stav textu Změna: 429/2003 Sb. 328/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 5. září 2001

Více

239/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ

239/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ 239/2000 Sb. - o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2015 Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. Změna: 186/2006 Sb. Změna: 306/2008

Více

Odborná příprava jednotek požární ochrany - konspekty odborné přípravy

Odborná příprava jednotek požární ochrany - konspekty odborné přípravy Odborná příprava jednotek požární ochrany - konspekty odborné přípravy Organizace a řízení zásahu - základy požární taktiky Obsah I. Základní zásady 1. Určení velitele zásahu 2. Právo přednostního velení

Více

Logistická podpora integrovaného záchranného systému při likvidaci požáru v továrním areálu. Petr Buroň

Logistická podpora integrovaného záchranného systému při likvidaci požáru v továrním areálu. Petr Buroň Logistická podpora integrovaného záchranného systému při likvidaci požáru v továrním areálu Petr Buroň Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Práce se zabývá logistickou podporou složek záchranného integrovaného

Více

Jejím základním posláním je poskytovat PNP - přednemocniční neodkladnou péči. Základním právním předpisem ZZS je zákon 374/2011 Sb.

Jejím základním posláním je poskytovat PNP - přednemocniční neodkladnou péči. Základním právním předpisem ZZS je zákon 374/2011 Sb. ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. Zdravotnická záchranná služba Jejím základním posláním je poskytovat PNP - přednemocniční neodkladnou péči. Základním

Více

V/6 Záchranné a likvidační práce, ochrana obyvatel, požární ochrana

V/6 Záchranné a likvidační práce, ochrana obyvatel, požární ochrana V/6 Záchranné a likvidační práce, ochrana obyvatel, požární ochrana V/6 Záchranné a likvidační práce, ochrana obyvatel, požární ochrana Cíl kapitoly Seznámit vedoucí úředníky s legislativou řešící přípravu

Více

HŘENSKO 2002 SANACE PÍSKOVCOVÝCH BLOKŮ

HŘENSKO 2002 SANACE PÍSKOVCOVÝCH BLOKŮ HŘENSKO 2002 SANACE PÍSKOVCOVÝCH BLOKŮ Prezentace sanačních prací, které probíhaly od 29. ledna do 28. června 2002 v obci Hřensko Velitel zásahu kpt. Pavel Veselý PAVEL VESELÝ Příslušník složek IZS od

Více

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE ŘETŮVKA

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE ŘETŮVKA POVODŇOVÝ PLÁN OBCE ŘETŮVKA OBSAH : I. ÚVOD a) Základní pojmy b) Zkratky II. VĚCNÁ ČÁST a) Informační část b) Charakteristika zájmového území c) Typy povodní a jejich důsledky d) Směrodatné limity pro

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav regionálních a bezpečnostních věd Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav regionálních a bezpečnostních věd Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav regionálních a bezpečnostních věd Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje Bc. Renáta Židková Diplomová práce 2014 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem

Více

Ochrana obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM, VÝZNAM A ÚKOLY doc. Ing. Josef Kellner, CSc. josef.kellner@unob.cz, telefon: 973 44 36 65 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností

Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností kpt. Ing. Jan Pecl MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR 3/2011 1 Některé

Více

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany JEDNOTKY PO Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky požární ochrany

Více

Jednotky PO působí buď v organizačním řízení nebo v operačním řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé

Jednotky PO působí buď v organizačním řízení nebo v operačním řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé Jednotky PO Jednotky požární ochrany Systém jednotek požární ochrany Jednotky požární ochrany Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými

Více

Jednotky PO. 1. Jednotky požární ochrany 2. Systém jednotek požární ochrany

Jednotky PO. 1. Jednotky požární ochrany 2. Systém jednotek požární ochrany Jednotky PO 1. Jednotky požární ochrany 2. Systém jednotek požární ochrany Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči),

Více

Krizové situace ve městech a obcích

Krizové situace ve městech a obcích Krizové situace ve městech a obcích práva a povinnosti starostů při jejich odstraňování Praha 16. dubna 2015 Krizové řízení souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení

Více

Zhodnocení možností logistického zabezpečení Armády České republiky ve prospěch integrovaného záchranného systému. Martin Dohnal

Zhodnocení možností logistického zabezpečení Armády České republiky ve prospěch integrovaného záchranného systému. Martin Dohnal Zhodnocení možností logistického zabezpečení Armády České republiky ve prospěch integrovaného záchranného systému Martin Dohnal Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT Hlavní problematikou této bakalářské práce

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 30. července 2014 č. 629 Statut Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí

Více

Zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí

Zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí KATALOGOVÝ SOUBOR - TYPOVÁ ČINNOST SLOŽEK IZS PŘI SPOLEČNÉM ZÁSAHU Katalog typových činností integrovaného záchranného systému Zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí STČ

Více

Vnější havarijní plán Aktualizace: leden 2013 B. Operativní část Verze pro veřejnost Plnírna PB Satalice; Flaga s.r.o. B. OPERATIVNÍ ČÁST OBSAH

Vnější havarijní plán Aktualizace: leden 2013 B. Operativní část Verze pro veřejnost Plnírna PB Satalice; Flaga s.r.o. B. OPERATIVNÍ ČÁST OBSAH B. OPERATIVNÍ ČÁST OBSAH B.1 - Úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických

Více

Obsah katalogového souboru typové činnosti STČ 01/IZS

Obsah katalogového souboru typové činnosti STČ 01/IZS Obsah katalogového souboru typové činnosti STČ 01/IZS 1. Titulní list Bez čj. (1 stránka; soubor 08-DB-titulní list.doc) 2. Obsah katalogového souboru typové činnosti STČ 01/IZS (1 stránka; soubor 08-DB-obsah.doc)

Více

SBÍRKA VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ MAGISTRÁTU MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE

SBÍRKA VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ MAGISTRÁTU MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE Rok 2008 SBÍRKA VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ MAGISTRÁTU MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE SMĚRNICE č. 5/2008 Rady města České Budějovice ze dne 23. 4. 2008 pro řešení krizových situací Vydává Zpracoval Tajemník Magistrátu

Více

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb.

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. 239/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ

Více

SMĚRNICE MINISTERSTVA VNITRA. č. j. MV-117572-2/PO-OKR-2011. ze dne 24. listopadu 2011,

SMĚRNICE MINISTERSTVA VNITRA. č. j. MV-117572-2/PO-OKR-2011. ze dne 24. listopadu 2011, 4. SMĚRNICE MINISTERSTVA VNITRA č. j. MV-117572-2/PO-OKR-2011 ze dne 24. listopadu 2011, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou

Více

EVAKUACE V RÁMCI ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ

EVAKUACE V RÁMCI ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ EVAKUACE V RÁMCI ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ 1 Evakuace Evakuace - je jedním ze základních způsobů ochrany obyvatelstva, která se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou

Více

www.zzslk.cz ORGANIZAČNÍ ŘÁD ZZS LK Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje příspěvková organizace

www.zzslk.cz ORGANIZAČNÍ ŘÁD ZZS LK Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje příspěvková organizace Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ZZS LK www.zzslk.cz Husova 976/37 I 460 01 Liberec 1 tel.: +420 485 218 511 I GSM: +420 606 651 125 e-mail: sekretariat@zzslk.cz

Více

*MVCRX02R8WDH* MVCRX02R8WDH

*MVCRX02R8WDH* MVCRX02R8WDH *MVCRX02R8WDH* MVCRX02R8WDH MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Kloknerova 2295/26, 148 01 Praha 414 Č.j. MV-188908-1/PO-IZS-2015 Praha dne 31. prosince

Více

Právní předpisy vztahující se k ochraně obyvatelstva

Právní předpisy vztahující se k ochraně obyvatelstva Odborná příprava jednotek PO SDHO Právní předpisy vztahující se k ochraně obyvatelstva (výpis) 2009 Legislativa Zákon č.1/1993 Sb., Ústava ČR v platném znění Zákon č.110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR Dodatkový

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-2244/GŘ-VZ-2007 Kódové označení: VPP B Praha 14. září 2007 Počet listů: 22 Schvaluje: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v. r...

Více

Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost OPS

Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost OPS B E Z P E Č N O S T N Í R A D A S T Á T U P ř í l o h a k usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 27. dubna 2009 č. 13 Organizační řád odborné pracovní skupiny Ústředního krizového štábu pro koordinaci

Více

247/2001 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva vnitra

247/2001 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva vnitra 247/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 22. června 2001 o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany Změna: 226/2005 Sb. Změna: 200/2012 Sb. Ministerstvo vnitra podle 101 písm. a) zákona č.

Více

JEDNOTKA SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCE

JEDNOTKA SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCE JEDNOTKA SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCE Obec zřizuje a spravuje dle 29 Zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákona o požární ochraně ), jednotku sboru dobrovolných

Více

Požární řád obce. Čl. 1 Úvodní ustanovení. b) jmenovacím dekretem jmenuje velitele JSDHO,

Požární řád obce. Čl. 1 Úvodní ustanovení. b) jmenovacím dekretem jmenuje velitele JSDHO, OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 3/2007 Zastupitelstvo obce Přední Výtoň se na svém zasedání dne 12.12.2007 usnesením č. 37/2007 vydává na základě 29 odst. 1 písm. o) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,

Více

MĚSTO KROMĚŘÍŽ ORGANIZAČNÍ ŘÁD

MĚSTO KROMĚŘÍŽ ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTO KROMĚŘÍŽ ORGANIZAČNÍ ŘÁD Zpracovatel: JUDr. František Dočekal, Ph.D. JUDr. Irena Gráfová Mgr. Ing. Marie Navrátilová Schváleno: RMK dne 8. 12. 2014, usnesení č.87 Účinnost od: 1.1.2015 Účinnost do:

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Charakteristika spolupráce jednotek požární ochrany Sboru dobrovolných hasičů a Hasičského záchranného sboru ČR Zuzana Karlová Bakalářská práce 2013 PROHLÁŠENÍ

Více

Vyšší odborná škola. a Střední zdravotnická škola. MILLS, s. r. o., Čelákovice TEORETICKÁ PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZÁCHRANÁŘE NA HROMADNÁ NEŠTĚSTÍ

Vyšší odborná škola. a Střední zdravotnická škola. MILLS, s. r. o., Čelákovice TEORETICKÁ PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZÁCHRANÁŘE NA HROMADNÁ NEŠTĚSTÍ Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o., Čelákovice TEORETICKÁ PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZÁCHRANÁŘE NA HROMADNÁ NEŠTĚSTÍ Studijní obor: Diplomovaný zdravotnický záchranář Vedoucí

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne:

Ročník: 1. Zpracováno dne: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_05 Název materiálu: Činnost integrovaného záchranného systému Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: V posledním desetiletí je stále častější

Více

Poplachové plány. 5.1. Poplachový plán IZS kraje

Poplachové plány. 5.1. Poplachový plán IZS kraje Poplachové plány 5 Poplachový plán je dokument, který upravuje povolávání záchranných složek při organizaci záchranných a likvidačních prací. Poplachový plán se zpracovává vždy pro územní celek. Rozlišujeme

Více

Město Kojetín. O R G A N I Z AČNÍ ŘÁD MěÚ KOJETÍN VNITŘNÍ SMĚRNICE OBSAH: 1) Základní ustanovení. 2) Postavení a působnost úřadu

Město Kojetín. O R G A N I Z AČNÍ ŘÁD MěÚ KOJETÍN VNITŘNÍ SMĚRNICE OBSAH: 1) Základní ustanovení. 2) Postavení a působnost úřadu Město Kojetín VNITŘNÍ SMĚRNICE O R G A N I Z AČNÍ ŘÁD MěÚ KOJETÍN OBSAH: 1) Základní ustanovení 2) Postavení a působnost úřadu 3) Vnitřní členění městského úřadu 4) Řízení městského úřadu 5) Vnitřní vztahy

Více

Obecně závazná vyhláška obce Těšetice č. 3/2005,

Obecně závazná vyhláška obce Těšetice č. 3/2005, Obecně závazná vyhláška obce Těšetice č. 3/2005, POŽÁRNÍ ŘÁD Zastupitelstvo obce Těšetice na svém zasedání konaném dne 7.10.2005 usneslo vydat na základě 29 odst. 1 písm. o) zákona č. 133/1985 Sb., o požární

Více

Metodika činnosti první posádky na místě mimořádné události (výstupy z nácviků mimořádných událostí)

Metodika činnosti první posádky na místě mimořádné události (výstupy z nácviků mimořádných událostí) Metodika činnosti první posádky na místě mimořádné události (výstupy z nácviků mimořádných událostí) Hradec Králové, Medicína katastrof 14. 15.11. 2006 Jana Šeblová, Jose Dizon, Pavol Kačenga, Leoš Klik

Více

Schváleno: RMK dne 1. 6. 2015, usnesení č. 370 Účinnost od: 2. 6. 2015

Schváleno: RMK dne 1. 6. 2015, usnesení č. 370 Účinnost od: 2. 6. 2015 MĚSTO KROMĚŘÍŽ ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KROMĚŘÍŽ Zpracovatel: Mgr. Jana Kutá Mgr. Ing. Marie Navrátilová Mgr. Veronika Škrabalová Schváleno: RMK dne 1. 6. 2015, usnesení č. 370 Účinnost od: 2. 6.

Více

Statut Bezpečnostní rady státu

Statut Bezpečnostní rady státu VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 9. července 2014 č. 544 ve znění usnesení vlády ze dne 1. října 2014 č. 793 Statut Bezpečnostní rady státu Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Bezpečnostní

Více

6 Veřejný pořádek a bezpečnost

6 Veřejný pořádek a bezpečnost ZÁKLADNÍ VEŘEJNÝ POŘÁDEK PRINCIPY A FUNGOVÁNÍ BEZPEČNOST OBCE A JEJÍCH ORGÁNŮ Veřejný pořádek a bezpečnost JUDr. Pavel Vetešník Ing. Vladimír Vlček V průzkumech priorit českého občana nebyl před lety zdaleka

Více

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE 1/2015 ze dne 5. 2. 2015, kterým se vydává požární poplachový plán Jihočeského kraje Rada Jihočeského kraje v souladu s ustanovením 7 a 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 129/2000

Více

Obecně závazná vyhláška č.1/2014, kterou se vydává Požární řád obce Kamenný Malíkov POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE. Čl. l Úvodní ustanovení

Obecně závazná vyhláška č.1/2014, kterou se vydává Požární řád obce Kamenný Malíkov POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE. Čl. l Úvodní ustanovení Obecně závazná vyhláška č.1/2014, kterou se vydává Požární řád obce Kamenný Malíkov Zastupitelstvo obce Kamenný Malíkov na svém 9. zasedání ze dne 29.12.2014 usnesením č.23/2014 se usneslo vydat na základě

Více

INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY

INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY Ročník: 2009 V Praze dne 16. dubna 2009 Částka: 17 O B S A H : Část I. Část II. 17. Pokyn generálního

Více

PRO PŘÍPRAVU A ORGANIZACI ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD A INCIDENTŮ V CIVILNÍM LETECTVÍ

PRO PŘÍPRAVU A ORGANIZACI ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD A INCIDENTŮ V CIVILNÍM LETECTVÍ ÚSTAV PRO ODBORNÉ ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD BERANOVÝCH 130 199 01 PRAHA 99 Č.j. 584/2016 -ÚZPLN Výtisk č.: Schvaluji: Ing. Pavel Štrůblředitel METODICKÁ SMĚRNICE PRO PŘÍPRAVU A ORGANIZACI ZJIŠŤOVÁNÍ

Více

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE 3/2017

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE 3/2017 NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE 3/2017 ze dne 17. 8. 2017, kterým se vydává požární poplachový plán Jihočeského kraje Rada Jihočeského kraje v souladu s ustanovením 7 a 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 129/2000

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

INTEGROVANÉ BEZPEČNOSTNÍ CENTRUM MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

INTEGROVANÉ BEZPEČNOSTNÍ CENTRUM MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE INTEGROVANÉ BEZPEČNOSTNÍ CENTRUM MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Moravskoslezský kraj 78 867 km 2 10,5 mil. obyvatel 14 krajů 5 427 km 2 1,2 mil. obyvatel 6 okresů 300 obcí Ostrava 3. největší město ČR 2 Integrované

Více

Město Nový Bor. Vnitřní směrnice č. 1.01. Organizační řád Města Nový Bor (úplné znění)

Město Nový Bor. Vnitřní směrnice č. 1.01. Organizační řád Města Nový Bor (úplné znění) Město Nový Bor Vnitřní směrnice č. 1.01. Organizační řád Města Nový Bor (úplné znění) Účinnost od: 11.1.2011 Rada města vydává na základě ustanovení 102 odst.2 přím.o) zák.č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní

Více

Město Stráž pod Ralskem Obecně závazná vyh láška Č. 1/2013. Obecně závazná vyhláška č. 1/2013, kterou se vydává Požární řád

Město Stráž pod Ralskem Obecně závazná vyh láška Č. 1/2013. Obecně závazná vyhláška č. 1/2013, kterou se vydává Požární řád Obecně závazná vyh láška Č. 1/2013 Obecně závazná vyhláška č. 1/2013, kterou se vydává Požární řád schválená Zastupitelstvem města Stráž pod Ralskem dne 30. ledna 2013 usnesením Č. Z113/2013 Obecně závazná

Více

Bednárec. Obecně závazná vyhláška č. 01/2014, kterou se vydává Požární řád obcebednárec

Bednárec. Obecně závazná vyhláška č. 01/2014, kterou se vydává Požární řád obcebednárec Bednárec Obecně závazná vyhláška č. 01/2014, kterou se vydává Požární řád obcebednárec Zastupitelstvo obce Bednárec na svém 4. zasedání ze dne 08.08.2014 usnesením č. 2-4 z/2014 se usneslo vydat na základě

Více

Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje

Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje Kaplířova 9, 320 68 IČO: 70883378 ROČNÍ ZPRÁVA o stavu požární ochrany v Plzeňském kraji za rok 2014 Předkládá:.. plk. Ing. František Pavlas ředitel HZS Plzeňského

Více

Obecně závazná vyhláška obce Čestlice 1/2015 POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE

Obecně závazná vyhláška obce Čestlice 1/2015 POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE Obecně závazná vyhláška obce Čestlice 1/2015 POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE Obec Čestlice na základě usnesení č. 3/2015/11 Zastupitelstva obce Čestlice ze dne 21. ledna 2015 podle 29 odst. 1 písm. o) bod 1 zákona č.

Více

MEKA Brno, 2. - 3. 2. 2012. Vyhodnocení prověřovacích cvičení v nemocnicích zřizovaných Krajem Vysočina v r. 2010 a 2011

MEKA Brno, 2. - 3. 2. 2012. Vyhodnocení prověřovacích cvičení v nemocnicích zřizovaných Krajem Vysočina v r. 2010 a 2011 MEKA Brno, 2. - 3. 2. 2012 Vyhodnocení prověřovacích cvičení v nemocnicích zřizovaných Krajem Vysočina v r. 2010 a 2011 Vážené předsednictvo, vážené dámy a pánové, kolegyně a kolegové, děkuji za pozvání

Více

Zastupitelstvo obce NIVNICE se usneslo dne 15. prosince 2011 vydat tuto obecně závaznou vyhlášku: O b c e N I V N I C E Čl. 1 Základní ustanovení

Zastupitelstvo obce NIVNICE se usneslo dne 15. prosince 2011 vydat tuto obecně závaznou vyhlášku: O b c e N I V N I C E Čl. 1 Základní ustanovení Zastupitelstvo obce NIVNICE se usneslo na svém zasedání dne 15. prosince 2011 vydat podle dle 29 odst. 1 pís. o) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, 1 odst.3 písm.d)

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém v ČR. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém v ČR. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Integrovaný záchranný systém v ČR. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

MUDr. Marek Slabý předseda AZZS ČR

MUDr. Marek Slabý předseda AZZS ČR MUDr. Marek Slabý předseda AZZS ČR Zdravotnická záchranná služba je zdravotní službou dle zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, v jejímž rámci je na základě tísňové výzvy, není-li dále stanoveno

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Technické prostředky v IZS. Lenka Vlková

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Technické prostředky v IZS. Lenka Vlková Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Technické prostředky v IZS Lenka Vlková Bakalářská práce 2009 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace,

Více

Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém

Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém Krizové řízení Integrovaný záchranný systém Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo

Více

OBEC HRADČOVICE POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE. Čl.1 Úvodní ustanovení

OBEC HRADČOVICE POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE. Čl.1 Úvodní ustanovení OBEC HRADČOVICE OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č.1/2009 Požární řád obce Hradčovice Obec Hradčovice na základě usnesení zastupitelstva ze dne 29.01.2009 podle 29 odst.1 písm. o) bod 1. č. 133/1985 Sb. o požární

Více

Vûstník vlády. pro orgány krajû a orgány obcí OBSAH: USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 11. června 2003 č. 571

Vûstník vlády. pro orgány krajû a orgány obcí OBSAH: USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 11. června 2003 č. 571 Vûstník vlády pro orgány krajû a orgány obcí Ročník 1 Vydán dne 10. července 2003 Částka 6 OBSAH: Usnesení vlády České republiky ze dne 11. června 2003 č. 571 ke Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou

Více

OCHRANA OBYVATELSTVA. Jánské Koupele 20.5.2011. Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje

OCHRANA OBYVATELSTVA. Jánské Koupele 20.5.2011. Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje OCHRANA OBYVATELSTVA Jánské Koupele 20.5.2011 Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje Zákon č.239/2000 Sb., o IZS, zákon č.133/1985 Sb., o PO a problematika ochrany obyvatelstva Zákon o IZS: Stanoví

Více

Spojení složek IZS při mimořádných událostech MUDr. Jaroslav Valášek MUDr. Ondřej Franěk ZZSHMP-ÚSZS ředitel MUDr. Zdeněk Schwarz

Spojení složek IZS při mimořádných událostech MUDr. Jaroslav Valášek MUDr. Ondřej Franěk ZZSHMP-ÚSZS ředitel MUDr. Zdeněk Schwarz Spojení složek IZS při mimořádných událostech MUDr. Jaroslav Valášek MUDr. Ondřej Franěk ZZSHMP-ÚSZS ředitel MUDr. Zdeněk Schwarz Motto: bez spojení není velení Legislativa -zákon 239/2000 Sb. O IZS- 18:

Více

FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc + 420 588 441 111, e-mail: fn@fnol.cz. Požární ochrana

FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc + 420 588 441 111, e-mail: fn@fnol.cz. Požární ochrana FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc + 420 588 441 111, e-mail: fn@fnol.cz SMĚRNICE č. Sm-K003 Požární ochrana 2. vydání ze dne: 1. 12. 2003 Skartační znak: A Účinnost od: 4. 12.

Více

Metodické doporučení k vydání obecně závazné vyhlášky obce Požární řád obce

Metodické doporučení k vydání obecně závazné vyhlášky obce Požární řád obce Metodické doporučení k vydání obecně závazné vyhlášky obce Požární řád obce Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky zpracovalo metodické doporučení k vydání

Více

Statut. Krizového štábu města Ivančice

Statut. Krizového štábu města Ivančice MĚSTO IVANČICE STAROSTA MĚSTA N A Ř Í Z E N Í starosty města Ivančice č. 3 /2003 V souladu s ustanovením zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) zákona č. 128/2000

Více

- Kontaktní místo - opravdu šok pro nemocnici? -

- Kontaktní místo - opravdu šok pro nemocnici? - - Kontaktní místo - opravdu šok pro nemocnici? - Miloslav Beneš Fakultní nemocnice Plzeň, Dr. E. Beneše 13, Plzeň 305 99 benesm@fnplzen.cz ABSTRAKT Příspěvek otevírá některé aspekty praktického naplnění

Více

29.11.2014. Krajský úřad. Management kraje a obce. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Působnost a organizační struktura krajského úřadu

29.11.2014. Krajský úřad. Management kraje a obce. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Působnost a organizační struktura krajského úřadu Krajský úřad Lekce: 7 Management kraje a obce Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Pravomoc a působnost Krajského úřadu je upravena zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajském zřízení) a dalšími právními

Více

Typová činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí STČ 09/IZS

Typová činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí STČ 09/IZS Typová činnost složek IZS u mimořádné události s velkým počtem STČ 09/IZS 2008 Číslo jednací PO-898-4/IZS-2007 Typová činnost složek IZS u mimořádné události s velkým počtem Redakční a orientační list

Více

Požární řád obce. Čl. 1 Úvodní ustanovení

Požární řád obce. Čl. 1 Úvodní ustanovení Požární řád obce Lužnice Vyhláška č.1/2011 Obec Lužnice na základě usnesení zastupitelstva ze dne29. 8. 2011 podle 29 odst. 1 písm. o) bod 1. zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV- 14550-1/PO-PVP-2014 Kódové označení: OŘ-P Praha 3. března 2014 listů: 9 Schvaluje: brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba, v.

Více

OBEC SUCHODOL OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA. č. 2 / 2009. platná v územním obvodu Obce Suchodol

OBEC SUCHODOL OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA. č. 2 / 2009. platná v územním obvodu Obce Suchodol OBEC SUCHODOL OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 2 / 2009 POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE SUCHODOL platná v územním obvodu Obce Suchodol Zastupitelstvo obce Suchodol vydalo dne 6. ledna 2009 podle 29 odst. 1, písmeno o) zákona

Více

Požární řád města Stříbra

Požární řád města Stříbra Příloha č. 22 usnesení z 18. zasedání Zastupitelstva města Stříbra dne 02. dubna 2012 Zastupitelstvo města Stříbra s c h v a l u j e: OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 04 / 2012 Město Stříbro na základě usnesení

Více

ZÁKON ze dne 2011 o zdravotnické záchranné službě. Předmět úpravy

ZÁKON ze dne 2011 o zdravotnické záchranné službě. Předmět úpravy ZÁKON ze dne 2011 o zdravotnické záchranné službě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky poskytování zdravotnické záchranné služby, práva a

Více

Ing. Marie Plchotová. Ing. Marie Plchotová. Rada města Němčice nad Hanou

Ing. Marie Plchotová. Ing. Marie Plchotová. Rada města Němčice nad Hanou Městský úřad Němčice nad Hanou Palackého nám. 3 798 27 Němčice nad Hanou Název dokumentu: ORGANIZAČNí ŘÁD Zpracoval: Ing. Marie Plchotová ve spolupráci s vedoucími odborů Odpovídá: Ing. Marie Plchotová

Více

Nařízení starosty města Chrudim č. 3/2007. Statut. Krizového štábu určené obce města Chrudim

Nařízení starosty města Chrudim č. 3/2007. Statut. Krizového štábu určené obce města Chrudim Nařízení starosty města Chrudim č. 3/2007 V souladu s ustanovením 28 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a ustanovením 12, 13 a 14 nařízení

Více

Obecně závazná vyhláška č. 2 / 2015

Obecně závazná vyhláška č. 2 / 2015 Obec Babice Obecně závazná vyhláška č. 2 / 2015 Požární řád obce Zastupitelstvo obce Babice se na svém zasedání dne 14.5. 2015 usneslo vydat na základě 29 odst. 1 písm. o) zákona č. 133/1985 Sb., o požární

Více

S T A R O S T A M Ě S T A M I L E V S K A. nám. E. Beneše 420, Milevsko, tel , fax: STATUT

S T A R O S T A M Ě S T A M I L E V S K A. nám. E. Beneše 420, Milevsko, tel , fax: STATUT S T A R O S T A M Ě S T A M I L E V S K A nám. E. Beneše 420, 399 01 Milevsko, tel. 382 504 111, fax: 382 521 879 Příloha č. 1 ROZ/2/OVV K č.j.: BO/29/2011-19337 Výtisk jediný Počet listů: 2 Počet příloh:

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1992. Vyhlásené: 23.01.1992 Časová verzia predpisu účinná od: 23.01.1992

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1992. Vyhlásené: 23.01.1992 Časová verzia predpisu účinná od: 23.01.1992 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1992 Vyhlásené: 23.01.1992 Časová verzia predpisu účinná od: 23.01.1992 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 35 V Y H L Á Š K A ministerstva školství,

Více

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Úloha starosty obce při řešení mimořádných událostí a krizových situací METODICKÁ POMŮCKA pro

Více

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 Varianta:0 1. Kolik existuje stupňů povodňové aktivity a jak se nazývají: 1) dva stupně, 1. stupeň značí voda stoupá, 2. stupeň značí voda klesá 2) čtyři stupně,

Více

MĚSTO KOSTELEC NAD ORLICÍ Obecně závazná vyhláška číslo 9/2003. Požární řád města

MĚSTO KOSTELEC NAD ORLICÍ Obecně závazná vyhláška číslo 9/2003. Požární řád města MĚSTO KOSTELEC NAD ORLICÍ Obecně závazná vyhláška číslo 9/2003 Požární řád města Zastupitelstvo Města Kostelce nad Orlicí se na svém zasedání dne 15. 12. 2003 usneslo vydat na základě 29 odst.1 písm. o)

Více

Obecně závazná vyhláška obce Dobřejovice. č. 02 / 2012 POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE

Obecně závazná vyhláška obce Dobřejovice. č. 02 / 2012 POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE Obecně závazná vyhláška obce Dobřejovice č. 02 / 2012 POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE platná v územním obvodu obce Dobřejovice Zastupitelstvo obce Dobřejovice vydalo dne 16. 5. 2012 podle 29 odst. 1, písmeno o) zákona

Více

Obecně závazná vyhláška obce Stolany č. 1/2013 Požární řád obce

Obecně závazná vyhláška obce Stolany č. 1/2013 Požární řád obce Obecně závazná vyhláška obce Stolany č. 1/2013 Požární řád obce Zastupitelstvo obce Stolany vydává dne 26.8.2013, podle 29 odst. 1 písm. o) bod 1. zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších

Více

Město Úvaly Pražská 276, 250 82 Úvaly

Město Úvaly Pražská 276, 250 82 Úvaly Město Úvaly Pražská 276, 250 82 Úvaly Telefon: 281 981 401 podatelna Fax: 281 981 696 E-mail: sekretariat@mestouvaly.cz Bankovní spojení: KB, a.s. Praha - Podvinný mlýn č.účtu: 19-1524-201/0100 GE Money

Více

Organizační řád obce Vrbice

Organizační řád obce Vrbice Organizační řád obce Vrbice 1 ORGANIZAČNÍ ŘÁD OBCE VRBICE Obec: VRBICE IČO : 00283738 Adresa: 691 09, Vrbice 89 Řád zpracoval: Tomáš Bílek Řád schválil starosta obce: Tomáš Bílek Datum schválení zastupitelstvem

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 636/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 636/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 636/0 Návrh poslanců Soni Markové a Stanislava Mackovíka na vydání zákona o Horské službě České republiky Zástupce předkladatele: Marková

Více

Požární řád obce Osek

Požární řád obce Osek Obec OSEK Obecně závazná vyhláška obce Osek č. 2/2009 ze dne 14. 12. 2009 Požární řád obce Osek Obec Osek na základě usnesení zastupitelstva ze dne 14. 12. 2009 podle 29 odst. 1 písm. o) bod 1. zákona

Více

Organizační směrnice PO č.1/2015

Organizační směrnice PO č.1/2015 STÁTNÍ ZÁMEK VALTICE Organizační směrnice PO č.1/2015 Jízdárna a zámecké divadlo Bc.Pavel Tesař odborně způsobilá osoba v požární ochraně 20. 10. 2015 Organizační směrnice upravuje vytvoření vlastního

Více

Vyhláška č. 2/2013 POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE. Čl. 1 Účel předpisu

Vyhláška č. 2/2013 POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE. Čl. 1 Účel předpisu Vyhláška č. 2/2013 Obec Církvice na základě usnesení č. 29/2013 zastupitelstva ze dne 18.4.2013 podle 29 odst. 1 písm. o) bod 1, zákona č. 133/1985 Sb., požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, 1

Více

ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ

ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ Ing. Petra Najmanová pracoviště chemické služby, odbor IZS a výkonu služby, MV-GŘ HZS ČR Seminář Znečištění podzemních a povrchových vod riziko

Více

Sklad pohonných hmot Mstětice, obec Zeleneč

Sklad pohonných hmot Mstětice, obec Zeleneč Krajský úřad Středočeského kraje odbor životního prostředí a zemědělství prevence závažných havárií Č E P R O, a. s. P R A H A Sklad pohonných hmot Mstětice, obec Zeleneč INFORMACE URČENÉ VEŘEJNOSTI V

Více

Obecně závazná vyhláška obce Podlesí č. 1/2008 kterou se vydává Požární řád obce Podlesí

Obecně závazná vyhláška obce Podlesí č. 1/2008 kterou se vydává Požární řád obce Podlesí Obecně závazná vyhláška obce Podlesí č. 1/2008 kterou se vydává Požární řád obce Podlesí Obec Podlesí na základě usnesení zastupitelstva ze dne 22.2.2008 podle 29 odst. 1 písm o) bod 1. zákona č. 133/1985

Více

POKYN generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky

POKYN generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky 37 POKYN generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky 17. prosince 2015, kterým se stanoví pravidla statistického sledování mimořádných událostí, zásahové a ostatní činnosti jednotek

Více

Směrnice č. 1 / 2009

Směrnice č. 1 / 2009 Směrnice č. 1 / 2009 Obec Ostředek na základě usnesení zastupitelstva ze dne 26.8. 2009 v souladu s ustanovením 10 písm.d), 35 a 84 odst.2) písm.h) zákona č.128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších

Více

O B E C CH L U M E C

O B E C CH L U M E C O B E C CH L U M E C OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 6/2011, POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE CHLUMEC Zastupitelstvo obce Chlumec svým usnesením č. 9/5Z/2011 ze dne 22.06.2011 vydává na základě 29 odst. 1 písm. o) bod 1 zákona

Více

MĚSTO KUNOVICE Obecně závazná vyhláška města Kunovice č. 1/2003 ze dne 24.4.2003 POŽÁRNÍ ŘÁD. města Kunovice. Čl. 1. Základní ustanovení

MĚSTO KUNOVICE Obecně závazná vyhláška města Kunovice č. 1/2003 ze dne 24.4.2003 POŽÁRNÍ ŘÁD. města Kunovice. Čl. 1. Základní ustanovení MĚSTO KUNOVICE Obecně závazná vyhláška města Kunovice č. 1/2003 ze dne 24.4.2003 Zastupitelstvo města Kunovice se usneslo na svém zasedání dne 24.4.2003 vydat dle 29 odst. 1 písm. o) zákona ČNR č. 133/1985

Více

Pracoviště krizové připravenosti Zdravotnická záchranná služba ÚK, p.o.

Pracoviště krizové připravenosti Zdravotnická záchranná služba ÚK, p.o. Pracoviště krizové připravenosti Zdravotnická záchranná služba ÚK, p.o. Krizová připravenost MU KS při HPZ Činnost ZZSUK, p.o. Legislativa: Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě Zákon

Více