VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 O PŘÍSTUPU VEŘEJNOSTI K DOKUMENTŮM (Nařízení (ES) č. 1049/2001 článek 17)

Transkript

1 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 O PŘÍSTUPU VEŘEJNOSTI K DOKUMENTŮM (Nařízení (ES) č. 1049/2001 článek 17) (V souladu s čl. 104 odst. 7 jednacího řádu Evropského Parlamentu) NT\ doc

2 Obsah I. ÚVOD... 1 II. SPRÁVNÍ PŘEDPISY A INTERNETOVÁ STRÁNKA REJSTŘÍKU Nový seznam kategorií dokumentů, k nimž existuje přímý přístup, a přezkum pravidel Evropského parlamentu pro přístup veřejnosti k dokumentům Elektronický rejstřík: lepší obsah, snadnější vyhledávání Nové internetové stránky Zlepšený a přepracovaný obsah Citlivé dokumenty... 3 III. ANALÝZA ŽÁDOSTÍ O PŘÍSTUP Celkový objem Profil žadatelů a zeměpisné rozložení... 4 IV. UPLATŇOVÁNÍ VÝJIMEK NA PRÁVO PŘÍSTUPU Míra kladných odpovědí Počet zamítnutých žádostí a důvody zamítnutí. Problém s žádostmi pocházejícími z Parlamentu V. STÍŽNOSTI PODANÉ EVROPSKÉMU VEŘEJNÉMU OCHRÁNCI PRÁV, PRÁVNÍ ODVOLÁNÍ A JUDIKATURA Stížnosti podané evropskému veřejnému ochránci práv Právní odvolání Vydané rozsudky... 6 VI. INTERINSTITUCIONÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI Nový rejstřík transparentnosti Interinstitucionální spolupráce... 8 VII. ZÁVĚRY... 8 PŘÍLOHY NT\ doc 1/21

3 STATISTIKY TÝKAJÍCÍ SE ZPRACOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ STATISTIKY TÝKJAÍCÍ SE KONZULTACÍ INTERNTOVÝCH STRÁNEK REJSTŘÍKU 2/21 NT\ doc

4 I. ÚVOD Tato zpráva pojednává o tom, jak Parlament v roce 2010 prováděl nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise 1. Byla vypracována v souladu s čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení a čl. 104 odst. 7 jednacího řádu Evropského parlamentu. Zpráva poskytuje přehled o praktických aspektech přístupu veřejnosti k parlamentním dokumentům v roce 2010 a konkrétně o parlamentním veřejném rejstříku dokumentů a o různých správních a technických změnách, k nimž došlo na základě přezkumu jednacího řádu. Poskytuje rovněž informace o stížnostech předložených evropskému veřejnému ochránci práv, právních odvoláních a příslušné judikatuře, přičemž zvláštní důraz je kladen na rozsudek Soudního dvora ze dne 29. června 2010 v případě Bavarian Lager. Tabulky na konci dokumentu obsahují statistiku o zpracování žádostí o přístup a o konzultaci internetových stránek Evropského parlamentu. II. SPRÁVNÍ PŘEDPISY A INTERNETOVÁ STRÁNKA REJSTŘÍKU 1. Nový seznam kategorií dokumentů, k nimž existuje přímý přístup Jak se uvádí ve výroční zprávě za rok 2009, předsednictvo poté, co v červenci vstoupil v platnost nový jednací řád Parlamentu, přijalo dne 8. března 2010 revidovaný seznam kategorií parlamentních dokumentů, k nimž má veřejnost přímý přístup (bývalá příloha XV jednacího řádu, přijatá toho času na plenárním zasedání). Podle nových ustanovení čl. 104 odst. 3 jednacího řádu je tento seznam uveden na internetových stránkách Parlamentu pod názvem Informace o přístupu k dokumentům. Skutečnost, že byl zvolen postup vyžadující přijetí předsednictvem namísto poslanci během plenárního zasedání, odráží přání zachovat co největší míru pružnosti pro případ, že uvedený seznam bude muset být pozměněn. 2. Elektronický rejstřík: lepší obsah, snadnější vyhledávání 2.1. Nové internetové stránky Rok 2010 byl ve znamení změn, které přispěly ke zlepšení internetové stránky rejstříku, co se týče kvality poskytovaných dokumentů, rychlosti vyhledávání a ergonomie. Nové rozhraní je vstřícnější k uživatelům, ale zachovává si vyhledávací funkce (jednoduché, pokročilé, podle typu dokumentu), na něž jsou uživatelé již zvyklí. Hlavní inovací je možnost 1 Úř. věst. L 145, , s Rozhodnutí ze dne 5. května 2009 (P6_TA(2009)0359) NT\ doc 1/21

5 třídit a upravovat výsledky podle řady kritérií, např. podle autora, parlamentního období, roku, typu dokumentu, odpovědného orgánu. Za pomoci těchto kritérií zobrazí nové rozhraní nejen celkový počet získaných výsledků v jazyce, který si uživatel pro vyhledávání zvolí, ale rovněž celkový počet odpovídajících dokumentů dostupných v jiných jakyzových verzích. Původní dotaz zůstává navíc zobrazen na horní straně stránky s výsledky, což uživateli umožní kdykoli si ověřit výchozí bod a postup vedoucí k seznamu zobrazených dokumentů. Seznam může být zobrazen v vzestupném či sestupném pořadí, podle data či referenčního čísla dokumentu. Mezi další zlepšení patří daleko vyšší rychlost vyhledávání, možnost vyhledávat pomocí klíčových slov v názvu či v textu dokumentů a možnost (velmi užitečná, přeje-li si uživatel získat přehled o daném tématu) rekonstrukce složky na základě spojitostí mezi dokumenty tvořícími součást daného postupu. Vyhledávání je navíc usnadněno prostřednictvím funkce automatického doplňování slov. Nájemci registrovaní v seznamu adres obesílaných osob mohou nyní obdržet několik různých typů dokumentů díky vytvoření jediného profilu uživatele. Nové rozhraní je rovněž přizpůsobeno osobám s různými druhy zdravotního postižení, například uživatelům s poruchami zraku, kteří si nemohou rejstřík prohlížet pomocí klávesnice, myši nebo obrazovky. Všechny tyto změny jsou odpovědí na přání uživatelů, kteří se v roce 2009 zúčastnili průzkumu míry spokojenosti (viz výroční zpráva za rok 2009, strana 4, na internetové stránce rejstříku), ale odrážejí i odhodlání Parlamentu, který chce provádět svou politiku transparentnosti aktivněji Zlepšený a přepracovaný obsah V souvislosti s rozsahem dostupných dokumentů vedly změny v interinstitucionálním ujednání a vstup Lisabonské smlouvy v platnost: k vytvoření nových kategorií (např. akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, odůvodněná stanoviska vnitrostátních parlamentů, dokumenty týkající se rozpočtového postupu) a ke změnám či zlepšením existujících kategorií. To se týká zejména dokumentů ze zasedání (pozměňovací návrhy ke zprávám, k dokumentům B a C a ke společným usnesením), aktů přijatých na plenárním zasedání (předběžné texty nyní přístupné jednotlivě i v podobě každodenní brožury), otázek poslanců položených parlamentním orgánům (čl. 29 odst. 2 jednacího řádu Parlamentu), které jsou zveřejňovány společně s odpověďmi, či dokumentů vypracovaných parlamentními delegacemi, jejichž zveřejnění dosud nebylo počítačově zpracováno. Zvýšený počet parlamentních otázek (otázek k písemnému zodpovězení, článek 117 jednacího řádu Parlamentu), který se ve srovnání s rokem 2009 prakticky zdvojnásobil, vedl k přezkumu postupu pro odeslání údajů tak, aby byl schopen zpracovávat šestimístná čísla. 2/21 NT\ doc

6 Za účelem rozšíření rozsahu přístupných dokumentů byly zahájeny další přípravné práce. Patří mezi ně i automatické zveřejňování přijatých textů (v konečném znění), zveřejňování konečných zápisů ze zasedání (ve všech jazykových verzích) a lepší jazykové pokrytí (21 namísto 2 jazyků) v případě otázek pro dobu vyhrazenou pro otázky (článek 116 jednacího řádu Parlamentu); každá otázka bude nyní zveřejněna i s příslušnou odpovědí. K 31. prosinci 2010 obsahovala databáze rejstříku odkazů (což odpovídá dokumentům, vezmeme-li v úvahu všechny jazykové verze, neboť každý odkaz v rejstříku obsahuje všechny jazykové verze daného dokumentu), což je v porovnání s rokem % nárůst; 90 % dokumentů lze přímo stáhnout z internetu, v souladu s ustanoveními článku 12 nařízení (ES) č. 1049/2001. Údaje o konzultaci internetových stránek Veřejný rejstřík Přístup k dokumentům, dostupné na serveru Europarl, jsou následující (průměrný počet za měsíc): počet návštěv: ; počet navštívených stránek: ; počet vyhledávání za pomoci specifických kritérií: Citlivé dokumenty Článek 9 nařízení (ES) č. 1049/2001 stanoví zvláštní postup pro zpracování citlivých dokumentů 3. Podle odstavce 3 tohoto článku se citlivé dokumenty zaznamenávají do rejstříku pouze se souhlasem jejich původce. Čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení stanoví, že výroční zpráva musí uvádět počet citlivých dokumentů nezaznamenaných do rejstříku. V roce 2010 nebyl v rejstříku zaznamenán žádný citlivý dokument ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 1049/2001. III. ANALÝZA ŽÁDOSTÍ O PŘÍSTUP 1. Celkový objem Příslušné oddělení zpracovalo v roce 2010 celkem 1139 žádostí o přístup k dokumentům. Celkový počet žádostí o přístup k dokumentům, které předtím nebyly zveřejněny (původních žádostí v přísném slova smyslu, podle článku 7 nařízení (ES) č. 1049/2001), činil 268 žádostí (273 v roce 2009), neboli 23,5 % všech zpracovaných žádostí. Bylo předloženo pět potvrzujících žádostí (podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001), které žadatelé předložili poté, co jejich původní žádost o přístup byla zamítnuta. 3 ( ) dokumenty orgánů nebo subjektů zřízených těmito orgány, členských států, třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které jsou klasifikovány jako TRÈS SECRET/TOP SECRET, SECRET nebo CONFIDENTIEL v souladu s předpisy daného orgánu na ochranu základních zájmů Evropské unie nebo jednoho či více členských států v oblastech spadajících pod čl. 4 odst. 1 písm. a), zejména v oblastech veřejné bezpečnosti, obrany a vojenských záležitostí (Čl. 9 odst. 1). NT\ doc 3/21

7 2. Profil žadatelů a zeměpisné rozložení Co se týče socio-profesních kategorií, do nichž žadatelé spadají, největší podíl žádostí nadále pochází od akademických pracovníků: přibližně 40 %, což je velmi podobné číslo jako v roce Co se týče zeměpisného rozložení (členské státy EU) žadatelů, je jejich struktura rovněž velmi podobná struktuře zaznamenané v předchozích letech: přibližně 20 % žádostí pochází od osob/subjektů z Belgie, následují osoby/subjekty z Francie (14 %) a z Německa (12 %). Ze třetích zemí pocházelo přibližně 10 % žádostí. Žádosti byly nejčastěji podávány v angličtině (45 %), následovala francouzština (24 %), němčina (11 %) a španělština (téměř 7 %). Tyto údaje potvrzují trend, kdy byl v posledních letech zaznamenán nárůst podílu žádostí v angličtině. Co se týče oblastí zájmu, statistika týkající se konzultací internetové stránky rejstříku a obdržených žádostí o přístup k (neveřejným) dokumentům ukazuje, že kategoriemi dokumentů, v souvislosti s nimiž bylo předloženo nejvíce žádostí, byla pošta, parlamentní otázky a dokumenty projednávané ve výborech. IV. UPLATŇOVÁNÍ VÝJIMEK NA PRÁVO PŘÍSTUPU 1. Míra kladných odpovědí Procento kladných odpovědí na žádosti (268) o přístup k dokumentům, které nebyly dříve zpřístupněny, bylo 91 % (244), z nichž osm (3 %) spočívalo v poskytnutí částečného přístupu. Toto procento potvrzuje vzestupnou tendenci zaznamenanou v posledních letech (větší transparentnost). Procento rozhodnutí potvrzujících původní postoj v reakci na potvrzující žádost představovalo 100 % (všech pět potvrzujících žádostí bylo zamítnuto). V případě tří z těchto potvrzujících žádostí byl v reakci na původní žádost umožněn částečný přístup. Z uvedených pěti potvrzujících žádostí se tři týkaly právních stanovisek a dvě vnitřních správních dokumentů. Za pozornost stojí skutečnost, že tři z těchto potvrzujících žádostí předložili úředníci Parlamentu. Tato situace je řešena v nových pravidlech týkajících se přístupu veřejnosti k dokumentům Parlamentu, která byla předložena předsednictvu (viz níže). 2. Počet zamítnutých žádostí a důvody zamítnutí. Problém s žádostmi pocházejícími z Parlamentu. V roce 2010 bylo zamítnuto 24 žádostí o přístup na základě výjimek stanovených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 (v porovnání se 33 žádostmi v roce 2009). Rozdělení podle důvodů zamítnutí je podobné jako v předchozích letech. Hlavním důvodem zamítnutí byla výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu, v souladu s čl. 4 odst. 3 (37 %). Následovala výjimka týkající se ochrany soukromí, v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) (25 %) a výjimka týkající se ochrany soudního řízení a právních stanovisek, v souladu s čl. 4 odst. 2 druhou odrážkou (12 %). 4/21 NT\ doc

8 Žádosti o přístup k dokumentům předkládané zejména poslanci či jejich asistenty a úředníky (či jinými kategoriemi zaměstnanců Parlamementu) jsou v Parlamentu předmětem sporů, neboť jsou založeny na neporozumění filozofii, na níž je uvedené nařízení založeno, osob, na něž je zaměřeno, a rozsahu jeho postupů. Nařízení (ES) č. 1049/2001 se netýká žádostí o přístup na základě zvláštních práv přiznaných jinými texty Společenství, jako je služební řád, jednací řád Parlamentu, finanční nařízení, nařízení o ochraně údajů atd. Konkrétně se poslanci mohou odvolat na čl. 5 odst. 3 jednacího řádu, zatímco úředníci mohou kromě vnitřních vyhledávačů a archivů využít článek 25 a čl. 90 odst. 1 služebního řádu. Rozhodnutí Parlamentu o žádostech předložených podle nařízení (ES) č 1049/2001 vyvolávají účinky erga omnes, tj. zpřístupnění dokumentu poslanci či úředníkovi se rovná jeho zveřejnění na internetu. Nicméně dotyční poslanci nebo úředníci v mnoha případech toto nezamýšleli a nerozumí tomu, proč se na ně vztahují stejná pravidla jako na veřejnost. Výsledkem je, že pokud správa posuzuje žádosti úředníků podle nařízení (ES) č 1049/2001, obdrží úředníci často méně informací, než by získali, pokud by žádost předložili na základě služebního řádu či využili výše uvedených vnitřních vyhledávačů. Důvodem této neuspokojivé situace může být kromě základního nepochopení koncepce přístupu veřejnosti k dokumentům i rozdíl v časových lhůtách stanovených na jedné straně články 7 a 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 a na straně druhé služebním řádem, zejména článkem 25 a čl. 90 odst. 1. Podle nařízení (ES) č 1049/2001 má Parlament na vyřízení žádostí 15 pracovních dnů, přičemž za jistých okolností může být tato lhůta prodloužena o dalších 15 pracovních dnů. Naopak článek 25 služebního řádu takovou časovou lhůtu nestanovuje a článek 90 stanovuje čtyřměsíční lhůtu. Tento rozdíl podporuje úředníky v tom, aby využívali mimořádně krátkých časových lhůt, které nabízí nařízení (ES) č. 1049/2001, namísto postupu stanoveného podle služebního řádu, ačkoli se na ně vztahuje především služební řád. Ve stejném duchu poslanci nevyužívají při předkládání žádostí podle nařízení (ES) č. 1049/2001 všech výhod plynoucích z jejich institucionálních práv. Použijí-li postup konkrétně určený k uspokojení jejich potřeb coby poslanců EP, obdrží lepší výsledek. Článek 5 jednacího řádu Parlamentu jim dává právo prověřit jakékoli dokumenty v držení Parlamentu či některého výboru (s výjimkou osobních dokumentů a případů, na něž se vztahuje jednací řád). V. STÍŽNOSTI PODANÉ EVROPSKÉMU VEŘEJNÉMU OCHRÁNCI PRÁV, PRÁVNÍ ODVOLÁNÍ A JUDIKATURA 1. Stížnosti podané evropskému veřejnému ochránci práv 4 V roce 2010 veřejný ochránce práv uzavřel stížnosti 2682/2008/MAD (přístup ke statistice související s placeným volnem poslanců z důvodu nemoci) a 793/2007(WP)BEH (případ 4 Podrobné informace o stížnostech naleznete zde: NT\ doc 5/21

9 související s budovami), aniž by shledal, že by se Parlament dopustil nesprávného úředního postupu. V roce 2010 byl otevřen nový případ (900/2010/MF), který se týká odmítnutí zveřejnit dokumenty Parlamentu. Tuto stížnost podal úředník Parlamentu a týkala se přístupu k interním dokumentům (právnímu stanovisku a auditorské zprávě). 2. Právní odvolání V roce 2010 bylo podáno jedno odvolání proti rozhodnutí Parlamentu přijatému v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001: Věc T-190/10, Egan a Hackett/Parlament Vydané rozsudky V roce 2010 bylo vydáno devět rozsudků (rozhodnutí a závěry generálního advokáta nejsou uváděna) ohledně přístupu k dokumentům: ve spojených věcech T-355/04 a T-446/04, Co-Frutta Soc. coop. v. Komise, rozsudek ze dne 19. ledna 2010 ohledně výjimky týkající se ochrany obchodních zájmů třetí osoby a předchozího souhlasu členského států, ve věci C-362/08, Internationaler Hilfsfonds ev v. Komise, rozsudek ze dne 26. ledna 2010 týkající se pojmu napadnutelný akt ve smyslu článku 230 Smlouvy o Evropském společenství. ve věci T-237/05, Éditions Odile Jacob SAS v. Komise, rozsudek ze dne 9. června 2010 ohledně výjimky týkající se ochrany a cílů vyšetřování a auditu, výjimky týkající se ochrany obchodních zájmů, výjimky týkající se ochrany rozhodovacího procesu a výjimky týkající se ochrany právního poradenství, ve věci C-139/07 P, Komise v. Tsechische Glaswerke Ilmenau GmbH, rozsudek ze dne 29. června 2010 ohledně výjimky vztahující se k ochraně cílů vyšetřování a povinnosti dotčeného členského státu provést konkrétní a individuální přezkum obsahu dokumentů, kterých se týká žádost o přístup, ve věci C-28/08 P, Komise v. Bavarian Lager, rozsudek ze dne 29. června 2010 ohledně ochrany osobních údajů, ve spojených věcech C-514/07 P, C-528/07 P a C-532/07 P, Švédské království v. Komise, rozsudek ze dne 21. září 2010 ohledně přístupu ke spisům předloženým Komisí v soudních řízeních před Soudním dvorem a Soudem prvního stupně, ve věci T-439/08, Kalliope Agapiou Joséphidès v. Komise a Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA ),rozsudek ze dne 21. října 2010 ohledně dokumentů pocházejících od třetí osoby, výjimky týkající se ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce a výjimky týkající se ochrany obchodních zájmů, ve věci T-474/08, Dieter C. Umbach v. Komise, rozsudek ze dne 21. října 2010 ohledně přístupu k dokumentům týkajícím se smlouvy uzavřené v rámci programu TACIS a spor mezi žalobcem a Komisí před belgickým občanským soudem, 5 Viz 6/21 NT\ doc

10 ve spojených věcech C-92/09 a C-93/09 (žádosti o rozhodnutí v předběžné otázce Verwaltungsgericht Wiesbaden Německo), rozsudek ze dne 9. listopadu 2010 ohledně zpracování osobních údajů a zveřejňování informací o příjemcích zemědělských podpor, ve věci T-494/08 až T-500/08 a T-509/08, Ryanair v. Komise, rozsudek ze dne 10. prosince 2010 ohledně přístupu k dokumentům souvisejícím s řízením o kontrole státních podpor a výjimky týkající se ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu. A nakonec významný vývoj v příslušné judikatuře Soudního dvora (v jeho rozsudku ve výše uvedené věci C-28/08P ze dne 29. června 2010 ohledně společnosti Bavarian Lager), kdy bylo zrušeno rozhodnutí Tribunálu ze dne 8. listopadu 2007 (ve věci T-194/04) ohledně klíčové otázky vztahu mezi nařízením (ES) č. 1049/2011 a nařízením č. 45/2001, tzn. vztahu mezi dvě základními zásadami evropského práva: mezi transparentností (článek 15 SFEU) na jedné straně a ochranou osobních údajů (článek 16 SFEU) na straně druhé. Soudní dvůr došel ve svém rozsudku k závěru, že tato dvě nařízení sledují rozdílné cíle, takže pokud jsou zveřejňovány dokumenty v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001, musí orgány dodržovat rovněž ustanovení nařízení (ES) č. 45/2001, neboť zveřejnění údajů prostřednictvím jejich publikace představuje zpracování osobních dat ve smyslu nařízení (ES) č. 45/2001. Evropský inspektor ochrany údajů a veškeré orgány Unie, jež mají po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost povinnost dodržovat zásadu transparentnosti, tak nyní musí plně tuto novou judikaturu zohlednit. Pokud jde o podrobné informace o různých opatřeních a rozsudcích, jsou rovněž uvedeny odkazy na výroční zprávy Komise 6 (která byla účastníkem většiny případů) a Rady 7 a na internetové stránky Soudního dvora Evropské unie 8. VI. INTERINSTITUCIONÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI 1. Nový rejstřík transparentnosti V rámci své Evropské iniciativy pro transparentnost zahájila Komise diskuse týkající se lobbyismu s cílem přesně stanovit, kteří aktéři a zájmové skupiny mohou být zapojeni do přípravy a schvalování legislativních aktů orgánů EU. Vzhledem k tomu, že Komise a Parlament 9 souhlasily s vytvořením společného rejstříku, byla vytvořena pracovní skupina, jejímž cílem je posoudit dopady takovéhoto registru pro veškeré lobbisty, kteří mají přístup do Rady, Komise či Parlamentu a zabývat možností vypracovat společný kodex chování. V roce 2010 byla uzavřena politická dohoda mezi Komisí a Parlamentem v rámci pracovní skupiny, která připravovala návrh dohody o vytvoření rejstříku transparentnosti. Tento rejstřík nahradí stávající rejstříky lobbistů v obou orgánech. Parlamentní Výbor pro ústavní záležitosti se v současnosti touto otázkou zabývá v souladu s článkem 127, přičemž vychází z návrhu zprávy (zpravodaj: Carlo Casini). Poté, co dojde ke Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 k vytvoření rámce pro činnosti zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech (P6_TA(2008)0197) NT\ doc 7/21

11 schválení návrhu dohody na plenárním zasedání (naplánováno na květen 2011), se předpokládá, že společný rejstřík vstoupí v platnost v červnu Účelem tohoto nového registru transparentnosti je poskytnout jednotné kontaktní místo organizacím, které se chtějí registrovat jako lobbisté, a pro jednotlivce z řad veřejnosti, kteří si přejí získat více informací o fyzických či právnických osobách zabývajících se lobbismem. Osoby, které o to budou mít zájem, si budou rovněž moci prohlédnout úplný seznam lobbyistů zapojených do formulování a provádění politik Unie. Registr bude zahrnovat veškeré činnosti, které jsou prováděny s cílem ovlivnit rozhodovací proces orgánů EU. Veškeří zástupci sdělovacích prostředků, jakákoli skupina odborníků, firma, dodavatel či nezávislé hnutí, kteří se aktivně zapojují do diskusí o tvorbě politik v rámci orgánů, budou přizvány do tohoto registru. Průkazy opravňující ke vstupu do budov Parlamentu budou vydávány pouze organizacím a jednotlivcům, kteří budou zaregistrování. 2. Interinstitucionální spolupráce Oddělení odpovědná za provádění nařízení (ES) č. 1049/2001 ve všech třech orgánech pravidelně spolupracovala v případě právních a praktických záležitostí souvisejících s provádění tohoto nařízení, jehož čl. 15 odst. stanoví, že orgány vyvinou vhodné správní postupy, které usnadní výkon práva na přístup k informacím zaručeného tímto nařízením. Interinstitucionální výbor stanovený v druhém odstavci tohoto článku se v roce 2010 na politické úrovni nesešel. VII. ZÁVĚRY V současnosti obsahuje elektronický rejstřík odkazů (což odpovídá počítáme-li všechny jazykové verze dokumentům); 90 % těchto dokumentů je přímo dostupných na internetu. Prostřednictvím internetové stránky rejstříku bylo podáno celkem 1139 žádostí o přístup k dokumentům. V posledních letech je možno vysledovat trend snižování počtu žádostí, který je zřejmě přímým důsledkem skutečnosti, že je na internetu dostupné stále větší množství dokumentů, a to prostřednictvím samotného elektronického rejstříku, jehož rozsah odkazů roste, a prostřednictvím speciální stránky na serveru Europarl. Pokud jde o rozlišení žadatelů podle socio-profesních kategorií, představují žadatelé z akademických kruhů (zejména vědečtí pracovníci na univerzitách) stále největší část z celkového počtu (40 %). Jazykem, který byl při podávání žádostí nejvíce používán, byla angličtina, za ní pak následovaly francouzština a němčina, což je opakující se jev. 273 dotčených žádostí (což je 23,5 % z celkového počtu) se týkalo přístupu k dokumentům, které do té doby nebyly nikdy zveřejněny. Míra kladných odpovědí činila v této kategorii 91 %. Plný přístup byl umožněn v 236 případech a částečný přístup v dalších 8 případech (viz tabulka 8 v příloze této zprávy). 8/21 NT\ doc

12 Pokud jde o rok 2008, týkaly se žádosti o přístup k dokumentům, které do té doby nebyly nikdy zveřejněny, především dokumentů projednávaných ve výborech a korespondence (pošty). Celkem bylo zamítnuto 24 žádostí o přístup, ať už v plném rozsahu nebo částečně. Nejčastěji uváděný důvod pro odmítnutí přístupu (v 37 %) byla výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001). To je odůvodněno skutečností, že se mnohé žádosti týkají dokumentů projednávaných ve výborech, přičemž znění prováděcích opatření jsou zveřejňována až poté, co příslušný výbor přijal rozhodnutí. V důsledku toho jsou pak žádosti nejdříve odmítnuty, avšak po vypršení určité lhůty jsou kladně vyřízeny. Dalším nejfrekventovanějším důvodem (u 25 % případů) byla ochrana soukromí osobních údajů (čl. 4 odst. 1 písm. b)). Tyto procentní podíly se velmi podobají podílům z roku 2009 (viz tabulka 8 v příloze této zprávy). Bylo předloženo pět potvrzujících žádostí (podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001), které žadatelé předložili poté, co jejich původní žádost o přístup byla zamítnuta. V roce 2010 veřejný ochránce práv uzavřel stížnosti 2682/2008/MAD a 793/2007(WP)BEH, aniž by shledal, že by se Parlament dopustil nesprávného úředního postupu. V roce 2010 byl otevřen nový případ (900/2010/MF), který se týká odmítnutí zveřejnit dokumenty Parlamentu. V roce 2010 byla u Soudního dvora podána žaloba proti rozhodnutí Parlamentu, které bylo přijato v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 a souviselo s výjimkou týkající se ochrany údajů. A nakonec významný vývoj v příslušné judikatuře Soudního dvora (v jeho rozsudku ve výše uvedené věci C-28/08P ze dne 29. června 2010 ohledně společnosti Bavarian Lager), kterým bylo zrušeno rozhodnutí Tribunálu ze dne 8. listopadu 2007 (ve věci T-194/04) ohledně klíčové otázky vztahu mezi nařízením (ES) č. 1049/2011 a nařízením č. 45/2001, tzn. mezi dvěma základními zásadami evropského práva: mezi transparentností (článek 15 SFEU) na jedné straně a ochranou osobních údajů (článek 16 SFEU) na straně druhé. Evropský inspektor ochrany údajů a veškeré orgány Unie, jež mají po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost povinnost dodržovat zásadu transparentnosti, tak nyní musí plně tuto novou judikaturu zohlednit. NT\ doc 9/21

13 PŘÍLOHY Statistiky týkající ŽÁDOSTÍ O PŘÍSTUP K DOKUMENTŮM a elektronického rejstříku (stav ke dni 31. prosince 2010) 1. CELKOVÝ POČET DOKUMENTŮ POŽADOVANÝCH PROSTŘEDNICTVÍM INTERNETOVÉ STRÁNKY ELEKTRONICKÉHO REJSTŘÍKU POČET PŮVODNÍCH ŽÁDOSTÍ TÝKAJÍCÍH SE NEZVEŘEJNĚNÝCH DOKUMENTŮ POČET POTVRZUJÍCÍCH ŽÁDOSTÍ STÍŽNOSTI PODANÉ VEŘEJNÉMU OCHRÁNCI PRÁV Částečný přístup umožněn v 4 případech, úplný přístup umožněn v 1 případě. 10/21 NT\ doc

14 5. JAZYK, KTERÝ ŽADATEL POUŽIL JAZYK BG 0,77% 0,48% 1,93 % ES 5,62% 7,38% 6,59 % 0,23% 0,40% 0,81 % DA 1% 0,48% 0,61 % DE 12,77% 20,95% 10,74 % ET - 0,10 % EL 0,69% 0,56% 0,20 % EN 50,54% 37,06% 45,69 % FR 14,31% 18,89% 23,81 % IT 5,31% 4,60% 3,44 % LV 0,08% 0,10 % LT 0,08% 0,08% 0,10 % HU 0,54% 0,40% 0,81 % MT - 0,00 % NL 2,31% 3,25% 2,63 % PL 2,38% 1,35% 0,71 % PT 0,85% 1,11% 0,71 % RO 0,38% 0,95% 0,41 % SK 0,46% 0,56% - SL - - FI 0,38% 0,24% 0,10 % SV 1,31% 1,27% 0,51 % JINÝ - - NT\ doc 11/21

15 6. GEOGRAFICKÉ ROZLOŽENÍ ŽADATELŮ Země BELGIE 21,08% 15,16% 20,57 % BULHARSKO 1% 0,56% 2,03 % ČESKÁ REPUBLIKA 0,46% 0,63% 1,42 % DÁNSKO 1,15% 0,95% 1,62 % NĚMECKO 11,77% 20,40% 12,46 % ESTONSKO - 0,16% 0,10 % ŘECKO 1,31% 0,48% 1,01 % ŠPANĚLSKO 4,77% 7,14% 4,46 % FRANCIE 9,85% 11,51% 14,08 % IRSKO 2,38% 1,27% 1,32 % ITÁLIE 6% 5,32% 4,86 % KYPR 0,46% 0,16% 0,10 % LOTYŠSKO 0,23% 0,16% - LITVA 0,23% 0,16% 0,20 % LUCEMBURSKO 2,46% 4,44% 5,67 % MAĎARSKO 0,46% 0,56% 0,91 % MALTA 0,15% 0,32% 0,30 % NIZOZEMSKO 3,38% 3,41% 4,96 % RAKOUSKO 1,08% 1,59% 1,62 % POLSKO 2,92% 1,83% 1,01 % PORTUGALSKO 1% 0,87% 0,51 % RUMUNSKO 0,92% 1,27% 0,71 % SLOVINSKO 0,46% 0,08% - SLOVENSKO 0,54% 0,56% 0,10 % FINSKO 0,77% 0,24% 0,20 % ŠVÉDSKO 1,77% 1,75% 1,93 % SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ 12,92% 8,73% 6,48 % KANDIDÁTSKÉ ZEMĚ 0,46% 0,32% 0,30 % TŘETÍ ZEMĚ 10% 9,92% 10,94 % NEUVEDENO - 0,08% 0,10 % 12/21 NT\ doc

16 7. PROFESNÍ PROFIL ŽADATELŮ Profesní profil Občanská společnost (viz podrobná tabulka níže) 54,06% 21,75% 20,47% Novináři 0,11% 3,35% 7,12% PRÁVNÍCI 0,43% 13,11% 15,93% Akademický svět Univerzitní výzkum 27,41% 41,36% 38,47% Akademický svět Knihovny 2,28% 1,42% 2,33% Veřejné orgány (kromě institucí EU) 8,88% 13,62% 8,81% Poslanci EP, asistenti poslanců EP 1,41% 1,52% 1,55% Ostatní (důchodci, nezaměstnaní apod.) 5,42% 3,86% 5,31% Občanská společnost Životní prostředí 2,80% 5,70% Jiné zájmové skupiny 12,15% 9,49% Průmyslová / obchodní odvětví 79,44 Nevládní organizace 5,61% 81,01% 3,80% NT\ doc 13/21

17 14/21 NT\ doc

18 8. ZAMÍTNUTÍ ŽÁDOSTI V SOULADU S ČLÁNKEM 4 NAŘÍZENÍ Č. 1049/2001 Zamítnutí Čl. 4 odst. 1 písm. a) ochrana veřejného zájmu Čl. 4 odst. 1 písm. b) ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce Čl. 4 odst. 2 první odrážka ochrana obchodních zájmů Čl. 4 odst. 2 druhá odrážka ochrana soudnho řízení a právního poradenství Čl. 4 odst. 2 třetí odrážka ochrana vyšetřování a auditu Čl. 4 odst. 3 ochrana rozhodovacích procesů orgánů 2,08% 5,26% 12,5% 21,88% 26,31% 25% 1,04% 2,63% 8,3% 2,08% 10,52% 12,5% 15,63% 15,78% 4,0% 57,29% 39,47% 37,5% 2 Celkový počet zamítnutých žádostí: 47 - částečný přístup: 5 případů ve fázi původní žádosti a 4 případy ve fázi potvrzovací žádosti. 3 Celkový počet zamítnutých žádostí: 39 - částečný přístup: 6 případů ve fázi původní žádosti 4 Celkový počet zamítnutých žádostí: 24 - částečný přístup: 8 případů ve fázi původní žádosti NT\ doc 15/21

19 9. NAHLÉDNUTÍ DO ELEKTRONICKÉHO REJSTŘÍKU A. Dokumenty obsažené v rejstříku Všechny dokumenty Odkazy Složky prosinec prosinec prosinec B. Statistika nahlédnutí - odkaz Přístup k dokumentům na internetových stránkách Europarl 2010 Celkem měsíčně Kliknutí Otázky Návštěvy C. Nejpoužívanější kritéria vyhledávání 16/21 NT\ doc

20 Vyhledávání podle kritérií 11% 3% 10% 17% 59% Typ dokumentu Slova v názvu Odkazy Datum Autor NT\ doc 17/21

21 D. Vyhledávání podle Typu dokumentu podrobné informace Činnosti parlamentu 7% 5% 5% 5% 4% 3% 3% 3% 2% 1% Otázky k písemnému zodpovězení Přijaté texty (v konečném znění) Zprávy Prioritní otázky k písemnému zodpovězení Pozměňovací návrhy k návrhům zpráv Návrhy zpráv Čas vyhrazený pro otázky 10% 22% 30% Návrhy usnesení Odpovědi na písemné otázky Pozměňovací návrhy k dokumentům A Konsolidovaná znění (první čtení) Otázky k ústnímu zodpovězení Další Mimoparlamentní čínnost 18% 15% Tiskové zprávy 16% Dokumenty KOM /SEC Projednávání ve výborech Pošta (oficiální) 16% Pošta (Parlament) 18% 17% Další 18/21 NT\ doc