Technické, provozní a ekonomické zhodnocení výstavby nového jaderného zdroje v ČR

Transkript

1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Centrum DVPP Závěrečná práce Technické, provozní a ekonomické zhodnocení výstavby nového jaderného zdroje v ČR Program: DVPP Studium v oblasti pedagogických věd 7 (PV7) Vypracoval: Ing. Robert Vesecký Odborný konzultant: Ing. Michal Šerý Ph.D. České Budějovice 2019

2 Prohlášení Prohlašuji, že svou závěrečnou práci jsem vypracoval/a samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě/v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných Pedagogickou fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu závěrečné práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky vedoucího a oponentů práce i záznam i o průběhu a výsledku obhajoby závěrečné práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé závěrečné práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne 25. Května 2019 Podpis:

3 Anotace Tato závěrečná práce se zabývá tématem možné výstavby nové jaderné elektrárny za technických/legislativních/finančních/geografických/personálních a dalších podmínek České republiky. V teoretické části jsou definovány základní pojmy z oblasti jaderné energetiky a stručně popsán princip výroby elektřiny v Jaderných elektrárnách. Dále je popsán stávající proces výběru, licencování a povolování nového jaderného zdroje a možné projekty připadající v úvahu pro výstavbu v ČR. Praktická část obsahuje analýzu, která na základě veřejně dostupných informací hodnotí samotnou možnost výstavby v České Republice. Porovnává jak obě v úvahu připadající lokality (Temelín/Dukovany), tak všechny možné dodavatele jaderných technologií. Cílem je zjistit, která z lokalit a který projekt dává největší smysl. Klíčová slova: Výstavba jaderného zařízení, jaderná elektrárna, jaderná energetika, energetická koncepce Abstract This final thesis deals with the new nuclear power plant (NPP) construction in the Czech Republic from the perspective of technical / legislative / financial / geographical / personnel and other conditions. The theoretical part defines the basic concepts of nuclear energy and the current process of the licensing and permitting process of a new NPP, as well as it describes the possible NPP suppliers and theirs particular designs. The practical part of the thesis assesses the feasibility of the new NPP Construction in the Czech Republic. The goal of this thesis is to evaluate, which locality (Temelín/Dukovany) and which design is most suitable for the NPP siting and construction. Keywords: New nuclear power plant siting, permitting, construction, commissioning and operation in the Czech Republic, nuclear facility, nuclear energy

4 Obsah 1 Úvod Základní údaje o jaderných elektrárnách Princip výroby v jaderných elektrárnách Statistické údaje o jaderných elektrárnách u nás a ve světě Lokality použitelné pro výstavbu NJZ Legislativní rámec Státní energetická koncepce a Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v České republice Licenční a povolovací proces Hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) Licenční proces Povolovací proces Potencionální dodavatelé nového jaderného zařízení Referenční projekty Projekt AP Projekt APR Projekt ATMEA Projekt EPR Projekt EU-APR Projekt HPR Projekt VVER-1200E Hodnocení jednotlivých kritérií Metoda hodnocení Lokalita Lokalita Temelín Lokalita Dukovany Licenční a povolovací proces EIA Licenční proces Územní řízení Stavební řízení Bezpečnostní otázky (lokalitní)... 28

5 5.5 Jaderná bezpečnost Personální aspekty Sociální aspekty Geopolitická kritéria Kybernetická bezpečnost Výkonová alternativa Dopravitelnost Jazyková bariéra na straně dodavatelů Ekonomická kritéria výstavby Zapojení domácího průmyslu Referenční elektrárna a harmonogram výstavby Zkušenost s předchozí výstavbou a provozem, znalost technologie Stávající ekonomická situace dodavatelů Celkové hodnocení Hodnocení lokality Hodnocení potencionálních dodavatelů Závěr Seznam obrázků Seznam tabulek Literární zdroje... 40

6 1 Úvod Pro svou závěrečnou práci jsem si vybral téma Technické, provozní a ekonomické zhodnocení výstavby nového jaderného zdroje v ČR. Důvod je zejména ten, že se již od střední školy o energetiku, potažmo o jadernou energetiku, zajímám. Na SPŠ Strojní v Českých Budějovicích jsem si zvolil tehdy poprvé otevřený obor Energetika a ve studiu energetiky jsem pokračoval i na ČVUT v Praze, fakultě Elektrotechnické a poté krátce i na postgraduálním studiu na FJFI ČVUT v Praze. Vybrané téma je zajímavé zejména z toho důvodu, že práce hodnotí proces povolování, výstavby, spouštění a provozu z více hledisek. Všechny dosavadní studie byly vždy zaměřeny jen na určitou oblast (ekonomickou, technickou, bezpečnostní), ale nikdo se na problematiku nepodíval souhrnně přes všechny možné profese (včetně například geopolitické situace). Závěrečná práce by tedy měla porovnat jednotlivé dodavatele a jimi nabízené konkrétní projekty, které by bylo možné licencovat, povolit, postavit a posléze dlouhodobě provozovat na území ČR, tak, aby byl pokud možno dodržen navržený harmonogram a stanovená cena. Druhé porovnání pak porovnává dvě v úvahu připadající lokality pro výstavbu, a to jihočeský Temelín a jihomoravské Dukovany. Jednotlivé projekty a lokality budou hodnoceny a porovnány jak na základě objektivních, tak i subjektivních kritérií. Tato kritéria, budou identifikována již od procesu výběru lokality, potencionálního dodavatele, přes povolovací a licenční proces v České Republice, přes projektování, výstavbu, spouštění až po budoucí provoz. Hodnoceny budou takové aspekty, jako je bezpečnost včetně té kybernetické, cena za výstavbu a provoz, možnost zapojení domácího průmyslu, politická situace v zemi původu, jazyková bariéra, situace v dané lokalitě (sociální aspekty) atd. Závěrečná práce tak může sloužit jako určitý manuál pro rozhodování o výběru lokality vhodné pro výstavbu nového jaderného zdroje a volbě konkrétní technologie JZ

7 2 Základní údaje o jaderných elektrárnách 2.1 Princip výroby v jaderných elektrárnách Následující obecný popis je platný pro výrobu elektřiny v jaderném zařízení s lehkovodním tlakovodním reaktorem typu PWR (Presurized light Water Reactor). Pro výrobu elektrické energie se v naprosté většině případů používají elektrické generátory, které přeměňují energii mechanickou na energii elektrickou. Zdrojem mechanické energie je obvykle turbína, poháněná různými médii (pára, voda, vítr). Pára pro turbínu se připravuje využitím tepelné energie, obsažené v primárních zdrojích energie (uhlí, plyn, jaderné palivo apod.). Základním prvkem jaderných elektráren je jaderný reaktor, ve kterém dochází k využití energie, obsažené ve hmotě jaderného paliva, a to jadernou reakcí za vzniku tepla. Toto teplo je následně využito pro výrobu páry. V jaderných reaktorech, o kterých bude v této práci řeč, se využívá štěpná jaderná reakce pomocí pomalých neutronů. Princip štěpné reakce je znázorněn na následujícím obrázku. Obr. 1 Schematické znázornění štěpné reakce 1 Pomalý neutron 5 Rychlé neutrony 2 Jádro uranu 235U 6 Absorbátor 3 Štěpení za vzniku tepla 7 Moderátor 4 Štěpné produkty 8 Pomalý neutron Štěpná jaderná reakce v reaktoru spočívá v rozštěpení atomového jádra (typicky jádra uranu U-235) pomalým neutronem. Rozštěpením se jádro rozdělí na dva až tři fragmenty. Při tom se ve formě tepla uvolní část jeho vazebné energie a současně se uvolní obvykle dva až tři další (rychlé) neutrony. Ty mohou po zpomalení štěpit další jádra paliva, a proto se reakce nazývá řetězová. Proces je při energetickém využívání jaderné energie řízen tak, aby vždy průměrně jeden neutron, uvolněný při štěpení, byl zpomalen a vyvolal další štěpnou reakci. Teplo které při reakci vzniká a které následně přeměňujeme na mechanickou a dále elektrickou energii, vzniká jednak tepelnou energií uvolněnou při - 7 -

8 samotným štěpením, jednak zpomalováním fragmentů vzniklých při štěpení a dále zpomalováním rychlých neutronů. Látka, která je využita pro štěpení se nazývá jaderným palivem. Látka, která zpomaluje rychlé neutrony uvolněné při štěpení, se nazývá moderátor. Látka, která zachycuje neutrony, se nazývá absorbátorem a teplonosné médium, které odvádí teplo z reaktoru, se nazývá chladivem. Jaderné elektrárny s reaktorem typu PWR (Pressurized Water Reactor, tlakovodní reaktor), využívají jako jaderné palivo uran, u kterého je obohacením zvýšena koncentrace izotopu uranu U-235 na úroveň do cca 5 %. V technologii PWR je jako chladivo využívána demineralizovaná voda, která zároveň slouží jako moderátor a též jako nosič rozpustného absorbátoru (kyseliny borité). Při průchodu přes reaktor se voda ohřívá, vstupuje do několika chladicích smyček, ve kterých chladivo cirkuluje pomocí cirkulačních čerpadel, prochází přes primární stranu parogenerátorů, kde přes teplosměnnou plochu odevzdává část své tepelné energie a opět se vrací zpět do reaktoru. Tento okruh se nazývá primární okruh. V parogenerátorech (které fungují jako tepelné výměníky) je teplo primárního okruhu využito na ohřev vody v sekundárním okruhu. Voda se na sekundární straně parogenerátorů mění na tlakovou páru. Ta je vedena do turbíny, kterou svým průchodem za současné expanze roztáčí. Po odevzdání energie pára kondenzuje v kondenzátoru zpět na vodu a kondenzát je přečerpáván zpět do parogenerátoru. Pro zajištění kondenzace páry v kondenzátoru je využíván terciární (chladicí) okruh, v němž chladicí voda cirkuluje přes chladicí věže (nebo například přes protékající řeku nebo moře). Energie rotačního pohybu turbíny je využívána pro pohon elektrického generátoru a vyrobená elektrická energie je vyvedena do elektrizační soustavy. Principiální schéma jaderné elektrárny s reaktorem typu PWR je zřejmé z následujícího obrázku

9 Obr. 2 Principiální schéma jaderné elektrárny s tlakovodním reaktorem PRIMÁRNÍ OKRUH SEKUNDÁRNÍ OKRUH TERCIÁRNÍ OKRUH 1 Reaktor 5 Separátor, přihřívák 14 Chladicí věž 2 Chladicí smyčka, cirkulační 6 Vysokotlaký díl turbíny 15 Čerpací stanice chladicí vody čerpadlo 3 Parogenerátor 7 Nízkotlaký díl turbíny 17 Čerpací stanice surové vody 4 Kompenzátor objemu 8 Kondenzátor 16 Ochranná obálka (kontejnment) 9 Kondenzátní čerpadlo 10 Regenerace 11 Napájecí čerpadlo 12 Elektrický generátor 13 Transformátor, vyvedení el. výkonu - 9 -

10 2.2 Statistické údaje o jaderných elektrárnách u nás a ve světě V současné době je v 30 zemích světa celkem 450 provozuschopných jaderně energetických reaktorů o celkovém elektrickém výkonu cca 396 GWe (dle IAEA PRIS, duben 2019). Ve stádiu výstavby je dalších 55 bloků o výkonu 56,6 GWe (dle IAEA PRIS, duben 2019). Následující obrázky prezentují stávající stav podílu výroby elektrické energie v ČR a ve světě. Obr. 3 Počet reaktorů ve světě (v provozu, ve výstavbě, odstavených) Zdroj IAEA PRIS, duben

11 Obr. 4 Statistiky jaderných elektráren v ČR za rok 2018 Zdroj IAEA PRIS, duben Lokality použitelné pro výstavbu NJZ Česká republika v současné době disponuje dvěma lokalitami, ve kterých jsou umístěna provozovaná jaderně-energetická zařízení a které mají k tomuto účely vytvořeny nezbytné infrastrukturní a sociální vazby. Jde o lokalitu Dukovany a lokalitu Temelín. Tyto lokality jsou chráněny Politikou územního rozvoje ČR a územně plánovací dokumentací na různých stupních. Ve schválené Státní energetické koncepci ČR [L. 8] je pro rozvoj jaderné energetiky uvažováno s oběma těmito lokalitami, přičemž budou zohledněny jejich technické a environmentální limity a také sociální a ekonomické podmínky v lokalitě. Využití obou lokalit se tak vzájemně nevylučuje

12 3 Legislativní rámec 3.1 Státní energetická koncepce a Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v České republice Státní energetická koncepce České republiky (SEK) [L. 8] považuje za jednu z priorit v oblasti vyváženého energetického mixu posílení role jaderné energetiky při výrobě elektřiny a maximální využití odpadního tepla z jaderných elektráren. V koncepci rozvoje elektroenergetiky je dále uveden dlouhodobý cíl podpory rozvoje jaderné energetiky jako jeden z pilířů výroby elektřiny, s cílovým podílem jaderné energetiky na výrobě elektřiny okolo 50 %. V návaznosti na schválení SEK byl Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem financí připraven Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v České republice (NAP) [L. 9], který transformuje cíle obsažené v SEK do podoby konkrétních kroků. Aktualizovaná Státní energetická koncepce [L. 8] a Národní akční plán jaderné energetiky předpokládají navýšit podíl jaderné energetiky na hrubé výrobě elektrické energie do roku 2040 na úroveň 50 %, čímž mají přispívat k naplňování závazných dekarbonizačních cílů. Dokumenty předpokládají nutnost urychlit proces projednávání, přípravy a realizace nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách jaderných elektráren o celkovém výkonu do MW v horizontu let , včetně nezbytných kroků mezinárodního projednávání. Státní energetická koncepce České republiky Státní energetickou koncepcí formuluje vláda ČR politický, legislativní a administrativní rámec ke spolehlivému, cenově dostupnému a dlouhodobě udržitelnému zásobování energií. SEK je strategický dokument vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí. SEK považuje za jednu z priorit v oblasti vyváženého energetického mixu posílení role jaderné energetiky při výrobě elektřiny a maximální využití odpadního tepla. Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR Dokument navazuje na aktualizovanou Státní energetickou koncepci a transformuje dílčí cíle tohoto dokumentu do konkrétních realizačních kroků. NAP považuje za žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v lokalitě Dukovany a jednoho bloku v lokalitě Temelín (s možností rozšíření na 2 bloky v obou lokalitách)

13 3.2 Licenční a povolovací proces Hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) V případě jaderného zařízení se jedná o mezistátní proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), při kterém jsou hodnoceny potenciální vlivy záměru na životní prostředí a veřejné zdraví, a to i s uvažováním spolupůsobícího účinku provozu stávající elektrárny. Procesu EIA zjišťuje, popisuje a komplexně hodnotí jeho vliv záměru (v tomto případě stavbu nového jaderného zařízení) na životní prostředí a veřejné zdraví. Proces EIA řídí Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a je upraven zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí [L. 2]. MŽP na základě dokumentace EIA, zpracovaného posudku, veřejného projednání a všech vyjádření doručených v průběhu procesu EIA vydá stanovisko. Lokalita Temelín obdržela souhlasné stanovisko v roce 2013, lokalita Dukovany předpokládá stanovisko v roce Licenční proces Povolení SÚJB bude nutné dle 9 Atomového zákona získat k vykonávání následujících činností souvisejících s využíváním jaderné energie: umístění jaderného zařízení, výstavba jaderného zařízení, první fyzikální spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem, první energetické spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem, provoz jaderného zařízení. K jednotlivým činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie je nezbytné zpracovat dokumentaci dle přílohy 1 Atomového zákona

14 Obr. 5 Orientační diagram licenčního a povolovacího procesu Licenční a povolovací diagram Povolení k umístění jaderného zařízení První fyzikální spouštění JZ Povolení k zahájení provozu JZ Stanovisko EIA Povolení k výstavbě jaderného zařízení První energetické spouštění JZ Stavební povolení Kolaudační souhlas Územní rozhodnutí Zahájení zkušebního provozu Projekty všech potenciálních dodavatelů musí splňovat zákonné požadavky České republiky (zejména zákona č. 263/2016 Sb. a jeho prováděcích právních předpisů) a další požadavky plynoucími ze zákonů a prováděcích právních předpisů České republiky, včetně mezinárodních smluv a konvencí, kterými je Česká republika vázána, a dále relevantní bezpečnostní požadavky plynoucí z doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a doporučení Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA) Povolovací proces Územní řízení Územní řízení upravuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Povolení SÚJB k umístění jaderného zdroje, EIA a vyjádření dalších dotčených orgánů státní správy je nezbytným podkladem pro územní řízení. Územní řízení vede příslušný stavební úřad, v tomto případě Ministerstvo pro místní rozvoj

15 Stavební řízení Stavební řízení vykonává dle Stavebního zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Stavební povolení však může vydat jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí. Kladné rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, je podmíněno souhlasnými závaznými stanovisky dotčených orgánů a dalšími kladnými rozhodnutími a stanovisky specifických dozorných orgánů a úřadů státní správy, mimo jiné i SÚJB

16 4 Potencionální dodavatelé nového jaderného zařízení 4.1 Referenční projekty V současné době se jako nejpravděpodobnější pro realizaci uvažují referenční projekty uvedené v této kapitole. K realizaci NJZ může být vybrán některý z následujících projektů s tlakovodním reaktorem: - projekt AP1000 firmy Westinghouse Electric Company LLC (USA), - projekt APR1000 firmy Korea Hydro&Nuclear Power (Jižní Korea), - projekt ATMEA1 firmy AREVA NP/Mitsubishi Heavy Industries (Francie/Japonsko), - projekt EPR firmy AREVA NP (Francie), - projekt EU-APR firmy Korea Hydro&Nuclear Power (Jižní Korea), - projekt HPR1000 firmy China General Nuclear Power Corporation (Čína), - projekt VVER-1200E firmy Rosatom (Rusko). Základní technické údaje o jednotlivých projektech jsou shrnuty v Tab. 1. Uvedené údaje je nutno chápat jen jako ilustrativní

17 Tab. 1 Hlavní technické údaje referenčních projektů Projekt EPR AP1000 ATMEA1 HPR1000 EU-APR APR1000 VVER1200 Výkon Výkon, hrubý [MW e ] Výkon, čistý [MW e ] Tepelný výkon [MW t ] Primární okruh Počet hlavních cirkulačních smyček Průtok primárním okruhem [m 3 /s] 4 2 horké/4 studené větve horké/4 studené větve 2 horké/4 studené vět. 31,47 19,87 20,7 21,2 33,8 20,8 23,9 Provozní (nominální) tlak [MPa] 15,5 15,5 15,5 15,5 15,51 15,51 16,2 Parní generátory Počet Typ vertikální vertikální vertikální s trubkami tvaru U vertikální s trubkami tvaru U vertikální s trubkami tvaru U vertikální s trubkami tvaru U s trubkami tvaru U a integrovaným ohřívačem s trubkami tvaru U a integrovaným ohřívačem horizontální s trubkami tvaru U Vnější / vnitřní ochranná obálka Provedení Železobeton/ předpjatý beton s ocelovou výstelkou Železobeton/ ocelový Železobeton/ předpjatý beton s ocelovou výstelkou Železobeton/ předpjatý beton s ocelovou výstelkou Železobeton/ předpjatý beton s ocelovou výstelkou Železobeton/ předpjatý beton s ocelovou výstelkou 4 Železobeton/ předpjatý beton s ocelovou výstelkou

18 4.2 Projekt AP1000 Jedná se o projekt společnosti Westinghouse Electric Company LLC, USA. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 3415 MWt, elektrický výkon cca 1200 MWe. Ve fázi výstavby jsou projekty Sanmen (Čína), Haiyang (Čína), Vogtle (USA) a VC Summer (USA). Vývoj technologie tlakovodního reaktoru AP1000 probíhal více než 15 let a je založen na znalostech a zkušenostech z úspěšného 50letého provozu více než 100 komerčních elektráren společnosti Westinghouse. Obr. 6 Ilustrativní řez elektrárenským blokem AP Budova manipulace s palivem 7 Reaktor 2 Budova kontejnmentu 8 Integrovaný horní blok reaktoru 3 Kontejnment 9 Kompenzátor objemu 4 Zásobní nádrž chladiva systému pasivního chlazení 10 Bloková dozorna kontejnmentu 5 Parogenerátory 11 Napájecí čerpadla 6 Hlavní cirkulační čerpadla 12 Turbogenerátor (turbína a generátor)

19 4.3 Projekt APR1000 Jedná se o projekt společnosti Korea Hydro&Nuclear Power (KHNP), Jižní Korea. Vývoj projektu APR1000 začal v roce 2014 a vychází z projektů APR+ a APR1400 s cílem vytvořit reaktor střední velikosti s elektrickým výkonem cca 1000 MWe. Tepelný výkon jednoho bloku APR 1000 je cca 2825 MWt. Projekt APR1000 je prozatím ve vývoji a není tedy ještě licencován ani ve výstavbě. Projekt APR+, ze kterého APR1000 vychází, byl v roce 2014 licencován v Jižní Koreji. Dále projekt APR1000 ideově navazuje na předchozí projekty OPR1000 licencované a provozované v Jižní Koreji. Obr. 7 Ilustrativní řez elektrárenským blokem APR Budova kontejnmentu 10 Dieselgenerátory 2 Strojovna 11 Bloková dozorna 3 Pomocná budova 12 Separátor vlhkosti a přihřívák 4 Bazén skladování VJP 13 Odplyňovák 5 Kompenzátor objemu 14 Turbína 6 Parogenerátor 15 Nízkotlaké ohříváky 7 Nádrž bezpečnostního vstřikování 16 Vysokotlaké ohříváky 8 Hlavní cirkulační čerpadlo 17 Turbonapájecí čerpadla 9 Reaktorová nádoba

20 4.4 Projekt ATMEA1 Jedná se o projekt společného podniku společnosti AREVA NP/Mitsubishi Heavy Industries, Francie/Japonsko. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 3300 MWt, elektrický výkon cca 1200 MWe. Projekt zatím není ve výstavbě, prošel však kladným bezpečnostním hodnocením IAEA, francouzského a také kanadského jaderného dozoru. Obr. 8 Ilustrativní řez elektrárenským blokem ATMEA1 1 Reaktor 7 Budova aktivních pomocných provozů 2 Parogenerátory 8 Budova nakládání s radioaktivním palivem 3 Hydroakumulátor 9 Budova pomocných provozů 4 Kompenzátor objemu 10 Budova dieselgenerátorových stanic 5 Budova reaktoru 11 Strojovna 6 Budova paliva 12 Budova bezpečnostních systémů

21 4.5 Projekt EPR Jedná se o projekt společnosti AREVA NP, Francie. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 4616 MWt, elektrický výkon cca 1750 MWe. Ve fázi výstavby jsou evropské projekty Olkiluoto 3 (Finsko) a Flamanville (Francie), které jsou ve fázi spouštění. Spuštění má úspěšně za sebou i projekt Taishan (Čína). Projekt byl také vybrán k realizaci ve Velké Británii (Hinkley Point C) a má povolení k výstavbě. Obr. 9 Ilustrativní řez elektrárenským blokem EPR 1 Budova kontejnmentu 6 Bazén skladování VJP 2 Reaktor 7 Strojovna 3 Parogenerátory 8 Budova bezpečnostních systémů 4 Kompenzátor objemu 9 Budova pomocných provozů 5 Hlavní cirkulační čerpadlo 10 Dieselgenerátory

22 4.6 Projekt EU-APR Jedná se o projekt společnosti Korea Hydro&Nuclear Power (KHNP), Jižní Korea. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 4000 MWt, elektrický výkon cca 1455 MWe. Jedná se o evropskou verzi projektu APR1400. V provozu je jeden blok APR1400 Shin Kori 3 (Jižní Korea). Ve fázi výstavby jsou projekty Shin Kori 4 (Jižní Korea) a Shin Hanul 1-2 (Jižní Korea) a čtyři bloky v Barakah (Spojené arabské emiráty). Obr. 10 Ilustrativní řez elektrárenským blokem EU-APR 1 Reaktor 6 Strojovna 2 Parogenerátor 7 Budova aktivních pomocných provozů 3 Turbogenerátor 8 Budova pomocných provozů a bezpečnostních systémů 4 Budova reaktoru 9 Ventilační komín 5 Budova pomocných provozů

23 4.7 Projekt HPR1000 Reaktor HPR1000 je projektem společnosti China General Nuclear Power Corporation (CGN), Čína. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 3190 MWt, elektrický výkon cca 1160 MWe. Ve fázi výstavby je několik projektů v různých lokalitách v Číně. Obr. 11 Ilustrativní řez elektrárenským blokem HPR Budova reaktoru 13 Budova zpracování RAO 2 Budova paliva 14 Záložní chladicí systém 3 Budova pomocných provozů 15 Strojovna 4 Budova bezpečnostních systémů A 16 Budova elektrických systémů turbinového ostrova 5 Budova bezpečnostních systémů B 17 Hlavní transformátor 6 Budova bezpečnostních systémů C 18 Pomocný transformátor 7 Budova vstupů 19 Čerpací stanice TVD A 8-10 Budova nouzových dieselgenerátorů A/B/C 20 Čerpací stanice TVD B Budova SBO dieselgenerátorů 21 Čerpací stanice chladicí vody

24 4.8 Projekt VVER-1200E Jedná se o evropskou verzi projektu VVER-1200 společnosti Rosatom, Rusko. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 3212 MWt, elektrický výkon cca 1198 MWe. Ve fázi výstavby jsou projekty V-491 Leningradská II v Ruské federaci a Ostrovets v Bělorusku. Projekt byl vybrán k výstavbě např. také ve Finsku (Hanhikivi) a v Maďarsku (Paks II). Ve Finsku a Maďarsku proces licencování projektu probíhá, v Rusku a Bělorusku projekt již získal povolení k výstavbě. V lokalitě Novovoroněž byl projekt spuštěn v roce Obr. 12 Ilustrativní řez elektrárenským blokem VVER-1200E 1 Budova reaktoru 9 Reaktor 2 Strojovna 10 Parogenerátor 3 Budova řídicích systémů 11 Hlavní cirkulační čerpadlo 4 Budova aktivních pomocných provozů 12 Kompenzátor objemu 5 Budova pomocných provozů 13 Hydroakumulátory 6 Budova dieselgenerátorových stanic 14 Nádrže pasivního odvodu tepla 7 Budovy pomocných dieselgenerátorových stanic 15 Turbogenerátor 8 Budova bezpečnostních systémů

25 5 Hodnocení jednotlivých kritérií 5.1 Metoda hodnocení Pro všechna zvolená kritéria budou přiřazovány body od jedné do deseti tak, že nula je nejméně a deset nejvíce. Někde bylo možné použít objektivní kritéria (například vydané licence, absolvovaný legislativní proces, velikost výkonu), jinde je hodnocení provedeno subjektivně s tím, že autor disponuje dostatečnými znalostmi pro provedení takového hodnocení. Někde byly hodnoceny jednotlivé potencionální projekty, někde bylo provedeno porovnání lokalit Temelín a Dukovany a někde byly hodnoceny oba tyto aspekty. 5.2 Lokalita Lokalita Temelín Vzhledem k tomu, že zde výstavba NJZ proběhla v nedávné době, dá se říci, že lokalita Temelín je pro výstavbu infrastrukturně lépe připravena. To se týče zejména ubytování výstavbových pracovníků (Bylo by třeba zrekonstruovat zchátralý objekt sídliště Blanice v Týně nad Vltavou) a dopravní infrastruktury (přesto bude výstavba znamenat nutnost modernizace vybraných úseků v souvislosti s navýšením provozu či nutnosti přepravy nadměrných nákladů a dokončení dálnice D3 z Prahy až na Rakouské hranice v Dolním Dvořišti). Rovněž množství a kvalita vody v přilehlé řece Vltavě hovoří pro výstavbu v lokalitě Temelín Lokalita Dukovany Z důvodu udržení pokračování výroby v lokalitě Dukovany je klíčová výstavba alespoň jednoho bloku a jeho spuštění do roku (dle termínu odstavení stávajících bloků). Jedná se tak o prioritní lokalitu (což ostatně zmiňuje i Národní akční plán). Umístění nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany tedy vychází lépe při zohlednění očekávaného vývoje energetických bilancí, dostupnosti potřebných ploch pro výstavbu a zařízení staveniště, i infrastrukturních, provozních, personálních a sociálních vazeb. Lokalita Dukovany představuje z těchto hledisek efektivní a ekologicky i sociálně optimální využití dostupných zdrojů. Pro lokalitu Dukovany tedy hovoří zejména sociální otázky, kdy by v případě dožití stávajících bloků došlo k přebytku pracovní síly a možnému sociálnímu napětí, exodu obyvatel z přilehlých obcí atd

26 Co se týče dopravní infrastruktury je lokalita Dukovany poměrně zanedbaná a doprava (zejména těžkých a nadrozměrných komponent) se stává palčivým problémem lokality, jelikož na rozdíl od lokality Temelín není možné v hojném počtu využít vodních cest. Další nezanedbatelný problém představuje množství a kvalita chladící vody v řece Jihlavě. Lokalita Temelín Dukovany Připravenost lokality 8 6 Tab. 2 Připravenost lokality 5.3 Licenční a povolovací proces Celý proces povolovacího řízení je v ČR extrémně složitý a zdlouhavý, u kterého se projevuje špatná součinnost orgánů státní správy na centrální, regionální i místní úrovni. Obecně jsou hlavním problémem především: dlouhé lhůty pro vyřízení jednotlivých kroků povolovacího řízení; pak prakticky neomezené možnosti soudního napadání jednotlivých kroků v rámci povolovacího řízení; neexistence jasné definice staveb a projektů ve státním či veřejném zájmu a EIA návazně neexistence specifických pravidel a postupů pro urychlenou realizaci takto klasifikovaných projektů. Lokalita Temelín úspěšně absolvovala proces EIA a v roce 2013, kdy obdržela kladné stanovisko EIA a lokalita Dukovany očekává vydání stanoviska v roce Poslední dobou se dokonce zdá, že dochází k jakémusi posunu v přístupu ekologických organizací k jaderné energetice, kdy se redukci oxidů uhlíku a dusíku, které jaderná zařízení neprodukují, začíná přikládat větší důležitost než problémům s uložením vyhořelého jaderného paliva. U procesu EIA tak hraje zásadní negativní roli spíše protahování celého procesu (nutnost mezinárodních konzultací), než hrozba negativního výsledku posuzování. Stanovisko EIA platí dle aktualizace zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí [L. 2] 7 let. Temelínská EIA tak letos teoreticky končí a je nutné žádat o prodloužení stanoviska, včetně aktualizace dokumentace a všech podkladových studií Licenční proces Licencování nových bloků je z hlediska lidských i finančních nákladů velice složitá procedura. Rozhodnutí SÚJB představují zásadní vstup do přípravy výstavby nových bloků z hlediska jaderné bezpečnosti a lze předpokládat ze strany nevládních organizací tlak na jejich přezkum a prolomení. Politická nezávislost, vysoká prestiž a profesionalita SÚJB

27 umožňuje obhajovat rozhodnutí tohoto úřadu ve všech otázkách jaderné bezpečnosti (licencování a výstavba nových bloků, provoz stávajících bloků, prodlužování životnosti stávajících bloků) nejen na domácí úrovni, ale především na úrovni evropské a mezinárodní. Zachování vysoké profesionality a přísné politické nezávislosti je tak základní podmínkou pro další existenci a rozvoj jaderného sektoru v ČR. V současnosti máme v ČR za sebou úspěšnou aktualizaci celého atomového práva (nový Atomový zákon a prováděcí vyhlášky) a legislativa by se tak v nejbližší době neměla měnit. Licenční proces ovšem může být ovlivněn modifikací a přijetím nových evropských norem nebo jadernou havárií (jako byla např. ta v Japonské Fukushimě). Výstavbu bude monitorovat také IAEA, a to zřejmě systémem misí k jednotlivým otázkám bezpečnosti. Firmě ČEZ a. s. bylo pro lokalitu Temelín v roce 2015 vydáno Státním Úřadem pro Jadernou Bezpečnost povolení k umístění nového jaderného zdroje dle Atomového zákona. Lokalita Dukovany o povolení zatím žádala. Z toho by se mohlo zdát, že je lokalita Temelín v licenčním procesu napřed. Na druhou stranu, lokalita Temelín má povolení vydané na ČEZ a. s., zatímco výstavbu připravuje společnost Elektrárna Temelín II a. s. O přenositelnosti rozhodnutí panují spory Územní řízení Ze zkušenosti ze staveb podobného (resp. spíše menšího rozsahu (např. u liniových staveb)) lze předpokládat výrazný zájem občanských sdružení, nevládních organizací a dalších osob, jejichž vlastnické právo k dotčeným pozemkům bylo dotčeno. Lze očekávat jejich účast v řízení a uplatnění námitek a připomínek, které bude nezbytné vypořádat a rozhodnout o nich. Očekávat lze také uplatnění veškerých opravných prostředků. Kladné rozhodnutí příslušného stavebního úřadu v rámci územního řízení je podmíněno rovněž souhlasnými závaznými stanovisky dotčených orgánů a kladnými rozhodnutími a stanovisky specifických dozorných orgánů a úřadů státní správy. V současné chvíli se pro obě lokality připravuje dokumentace pro územní řízení a zatím to vypadá, že jako první se bude žádat o územní umístění pro lokalitu Dukovany. Tím pádem ovšem Dukovany v harmonogramu Temelín předběhnou (i přesto, že v licenčním procesu v kapitole výše zaostávají) Stavební řízení Procesní problematika stavebního řízení je výrazně poznamenána duplicitami a opakovaným uplatňováním námitek a současně nevyjasněným procesním postavením občanských sdružení, což umožňuje opakované napadání správních rozhodnutí a zdržování procesu stavebního řízení. Je tak pravděpodobné, že ze strany ekologických

28 sdružení dojde k využití všech možných opravných prostředků a stavební řízení se může neúměrně protáhnout. Lokalita Temelín Dukovany EIA 8 7 Licenční proces 6 8 Povolovací proces 8 8 Tab. 3 Licenční a povolovací proces 5.4 Bezpečnostní otázky (lokalitní) Obě lokality se budou potýkat především se zvýšeným pohybem osob (mnohdy cizí národnosti) a materiálu v okolí NJZ. To přinese zvýšené nároky na místní orgány státní správy, na bezpečnostní sbory, integrovaný záchranný systém atd. Na vrcholové státní úrovni pak při prověřování osob pracujících na výstavbě NJZ, při vyřizování pracovních povolení či vízové problematiky. Výstavboví pracovníci budou různých národností. Bude nutné pracovníky alespoň zevrubně kontrolovat, pro zaměstnance mimo EU bude nutné vyřídit pracovní a vízová povolení. Lokalita Temelín Dukovany Bezpečnostní otázky (lokalitní) 8 8 Tab. 4 Bezpečnostní otázky (lokalitní) 5.5 Jaderná bezpečnost Lze asi jednoznačně říci, že všechny potencionální projekty jsou maximálně bezpečné. Některé projekty spoléhají na aktivní bezpečnost, některé na pasivní bezpečnost a jiné na kombinaci obojího. Jedno z porovnatelných kritérií je souhrnná pravděpodobnost roztavení aktivní zóny (anglicky CDF (Core Damage Frquency)). Všichni dodavatelé mají toto kritérium kolem 1*10-6 reaktoru za rok, tzn. pravděpodobnost jednoho roztaveného reaktoru za milion let. Podobných kritérií je samozřejmě více, ale konkrétní čísla jsou porovnatelná jen pro konkrétní lokalitu. Považoval jsem za nutné sem tuto kapitolu zařadit, nicméně jejich hodnocení v této práci je spíše psychologické a hodnotím všechny dodavatele nejvyšší známkou. Projekt EPR AP1000 ATMEA HPR EU-APR APR VVER Jaderná bezpečnost Tab. 5 Jaderná bezpečnost projektů

29 5.6 Personální aspekty Asi nejpalčivější současný problém je zajištění lidských zdrojů, jejich know-how a také jejich cena, a to jak montážních pracovníků, tak technických specialistů a řídících pracovníků a rovněž dalších profesí, jako jsou zaměstnanci ostrahy, řidiči, hasiči a další. Podobný problém může nastat u těžké techniky, jako je dostatek bagrů, jeřábů, kamionů (např. pro převoz nadrozměrných nákladů) a také lodí vhodných pro dopravu nákladu po Vltavě a Labi. Pokud výstavba přiláká pracovníky z ostatních oblastí ČR, budou tito lidé chybět jinde. Z důvodu pravděpodobného odstavování Dukovan zároveň se spouštěním NJZ vychází lépe lokalita Dukovany. Lokalita Temelín Dukovany Personální aspekty 6 8 Tab. 6 Personální aspekty v lokalitě 5.7 Sociální aspekty Kromě personálních aspektů popsaných výše jsou neméně důležité i sociální aspekty. Neboli co s cca dvěma tisíci zaměstnanci podílejícími se na provozu, údržbě a zabezpečení stávajících elektráren a dalšími cca tisíci zaměstnanci, kteří jsou na to navázáni (prodavači, řidiči) v případě odstavení Dukovan. Zejména s ohledem na relativně chudý region na pomezí Kraje Vysočina a Jižní Morava, kde tvoří JE Dukovany atraktivního zaměstnavatele s vysoce nadprůměrnými mzdami. Stát jistě bude na tuto sociální notu při výběru lokality slyšet. Lokalita Temelín Dukovany Sociální aspekty 4 8 Tab. 7 Sociální aspekty lokality 5.8 Geopolitická kritéria V současnosti hodně diskutovaná problematika, kde se miska vah neustále natáčí na tu či onu stranu. Argumenty vcelku srozumitelné a částečně pochopitelné (proti Rusku a Číně), nicméně u výstavby NJZ by mělo jít primárně o to postavit levně a včas bezpečnou jadernou elektrárnu. Přesto je namístě v této chvíli předpokládat, že zejména před, ale i po samotném výběru konkrétního dodavatele NJZ, bude docházet k politickým tlakům. Ostatně v dalších oblastech je to vidět i nyní (viz. kauza Huaewei). Projekt EPR AP1000 ATMEA HPR EU-APR APR VVER Geopolitika Tab. 8 Geopolitická situace

30 5.9 Kybernetická bezpečnost V současnosti hodně viditelná a probíraná problematika (díky společnosti Huawei), která úzce souvisí s geopolitickým uspořádáním diskutovaným v kapitole výše. Nezávislý pozorovatel musí nutně nabýt přesvědčení, že se jedná o technologickou přestřelku a souboj mocností, kde ovšem nelze zcela vyloučit ani kroky se závažnými důsledky pro výstavbu NJZ (například zákaz používání čipů konkrétní společnosti). Opět se dají předpokládat opatření namířená zejména proti Rusku a Číně. Projekt EPR AP1000 ATMEA HPR EU-APR APR VVER Kybernetická bezpečnost Tab. 9 Kybernetická bezpečnost 5.10 Výkonová alternativa Máme zde čtyři skupiny možných výkonových variant: 1) Čistý výkon cca MWe v případě APR, 2) Čistý výkon cca MWe v případě AP100, HPR, APR VVER, 3) Čistý výkon cca MWe v případě EU-APR, 4) Čistý výkon cca MWe v případě EPR. V podmínkách České republiky je rozhodně přínosnější více menších bloků (ideálně v rozmezí MWe) a tudíž je oblast ohodnocena logikou méně je více. Velký blok o výkonu 1750 MWe (EPR) je pro ČR téměř neumístitelný. Jednak bude těžké realizovat vyvedení výkonu (vyžaduje nové přenosové vedení do Rakouska), dále je obtížné nahradit chybějící výkon v průběhu odstávky a rovněž zásobování chladící vodou je problematické. Čím menší výkon, tím menší problémy s výše uvedenými aspekty. Projekt EPR AP1000 ATMEA HPR EU-APR APR VVER Elektrický výkon Výkonová alternativa Tab. 10 Výkon projektů Lokalita Temelín Dukovany Výkonová alternativa 8 6 Tab. 11 Výkon v lokalitě 5.11 Dopravitelnost Téma přímo úměrně souvisí s velikostí bloku a počtem parogenerátorů (čím větší výkon, tím větší komponenty (zejména tlaková nádoba, parogenerátory, kompenzátor objemu, polární jeřáb atd.)). Téma tak částečně navazuje na předchozí kapitolu. Bodový rozdíl však

31 není tak velký, jelikož doprava těžkých a nadrozměrných komponent lze řešit infrastrukturními projekty a problémy navíc budou mít všichni dodavatelé. Projekt EPR AP1000 ATMEA HPR EU-APR APR VVER Dopravitelnost Tab. 12 Dopravitelnost projektu Lokalita Temelín Dukovany Dopravitelnost 8 6 Tab. 13 Dopravitelnost do lokality 5.12 Jazyková bariéra na straně dodavatelů Bohužel, žádný český výrobce kompletní projekt JZ nenabízí. Ruský Rosatom úzce spolupracuje se společností Škoda JS. Sekundární část by mohla pro všechny dodavatele (kromě dvou velkých bloků) dodávat Škoda Doosan z Plzně. Z dosavadních osobních zkušeností se dá nejlépe domluvit s Americkým dodavatelem (AP1000). Velice obtížná je pak naopak domluva s dodavateli z Číny, Korey a Japonska, kteří přes veškerou snahu anglicky příliš nerozumí. Projekt EPR AP1000 ATMEA HPR EU-APR APR VVER Jazyková bariéra Tab. 14 Jazyková bariéra 5.13 Ekonomická kritéria výstavby Další závažný problém bude zajištění finančních zdrojů pro výstavbu. Samozřejmě platí, že čím větší blok (větší výkon), tím vyšší vstupní investiční náklady. Některé země (např. Rusko, Čína) jsou ochotny se na financování podílet (což na druhou stranu přináší určitou formu závislosti). Někteří dodavatelé podíl na financování odmítají. Zároveň je důležité, nakolik jsou země ochotné připustit změny v projektu (např. na základě hodnocení lokality (klimatické podmínky, seismicita), lokalita a legislativa EU (frekvence sítě 50 Hz, metrický systém)). Hodnoceno je také právní prostředí v zemi původu (ochota jít do soudních sporů)). Hodnocení provedeno subjektivně na základě dosavadních zkušeností. Projekt EPR AP1000 ATMEA HPR EU-APR APR VVER Ekonomická kritéria Tab. 15 Ekonomická kritéria výstavby 5.14 Zapojení domácího průmyslu Další ožehavé téma a pro politiky místo, kde uhrát politické body. Zřejmě nebude možná dát požadavek na zapojení českého průmysl jako jedno z hodnotících kritérií v případě

32 výběru dle zákona o veřejných zakázkách. Lze tak pouze odhadovat, který z dodavatelů a jak moc bude ochotný český průmysl využít. U velkých bloků je zapojení českých firem omezeno tím, že velkou rychloběžnou turbínu již u nás zřejmě vyrobit nikdo nedokáže. U jaderného ostrova jsou pak české firmy limitovány zejména kvalitativními požadavky. Projekt EPR AP1000 ATMEA HPR EU-APR APR VVER Domácí průmysl Tab. 16 Zapojení domácího průmyslu 5.15 Referenční elektrárna a harmonogram výstavby Zdánlivě dvě témata, která spolu nesouvisí. Je však nutné si uvědomit, že ne každý z dodavatelů má již někde ve světě referenční elektrárnu. Referenční elektrárna je chápána jako jaderné zařízení stejného typu, které již v některé zemi (ideálně zemi EU) získalo alespoň stavební povolení). Některé projekty jsou totiž v současnosti pouze na papíru jako tzv. Standard design. To však pro výstavbu přináší mnohá úskalí, jelikož dodavatel musí až na místě řešit mnoho detailů, nad kterýma se projektant na papíře nemusel zabývat nebo je opomenul. Referenční elektrárna je tak určitým důkazem schopnosti dané JZ skutečně postavit. Referenční elektrárna navíc musela projít v zemi výstavby legislativním procesem (licenčním a povolovacím), který eliminuje další možná úskalí. U dodavatelů, kteří se již pustili do stavby referenční elektrárny (ideálně jí i dokončili) lze zase pozorovat, jak naplnily plánované rozpočty a harmonogramy. Některé projekty nabrali v průběhu výstavby obří zpoždění a ceny se šplhají na několikanásobek původních plánů. Projekt EPR AP1000 ATMEA HPR EU-APR APR VVER Referenční elektrárna Harmonogram a cena referenční elektrárny Tab. 17 Referenční elektrárna 5.16 Zkušenost s předchozí výstavbou a provozem, znalost technologie V lokalitě Temelín (ale rovněž Dukovany) je stále ještě dost pamětníků výstavby a spouštění stávajících elektráren. V ČR máme více než třicetiletou tradici s provozováním JE Dukovany a téměř dvacetiletou tradici s provozem JE Temelín. Technologie stávajících jaderných zařízení v Temelíně a v Dukovanech je v mnohém podobná projektu VVER

33 Naproti tomu například Americký projekt AP1000 bude extrémně náročný na předzásobení náhradními díly z důvodu použití Angloamerické měrné soustavy (jiné rozměry závitů) a dále frekvence sítě 60 Hz (tzn. použití usměrňovačů a střídačů s každým zařízením vyrobeným v USA). Projekt EPR AP1000 ATMEA HPR EU-APR APR VVER Zkušenosti s technologií Tab. 18 Zkušenosti s předchozí výstavbou, provozem a technologií 5.17 Stávající ekonomická situace dodavatelů Další těžko hodnotitelné téma. Asi lze vypíchnout americký Westinghouse, kterému zkrachovala stavební divize, což téměř potopilo celou firmu, která musela být zachráněna Kanadskými investory. Francouzská firma EREVA se potýká s problémy při výstavbě svých projektů ve Finsku a ve Francii a byla převzata firmou EDF. V Koreji a v Americe zastavili v různých fázích výstavbu nových JZ. Rusové se svými projekty v EU (Maďarsko, Finsko) rovněž nabírají zpoždění a to ještě před začátkem výstavby. Naproti tomu v Číně a v Rusku většinou probíhají stavby dle harmonogramu. U projektů, které jsou zatím pouze na papíře (ATMEA, EU-APR, APR) zase hrozí, že se jejich budoucí výstavba dostane do problémů (stejně jako to dopadlo u všech podobných tzv. first-of-a-kind projektů). Obecně lze říci, že v Evropě dochází k prodražení a zpoždění u téměř všech realizovaných projektů, a to jak ve fázi přípravy, tak výstavby. Projekt EPR AP1000 ATMEA HPR EU-APR APR VVER Ekonomická situace dodavatelů Tab. 19 Ekonomická situace dodavatelů

34 6 Celkové hodnocení 6.1 Hodnocení lokality V Tab. 1 je souhrnné vyhodnocení jednotlivých aspektů, které se týkají vhodnosti jednotlivých lokalit. Vidíme, že Dukovany těsně poráží Temelín, i když samotná Temelínská lokalita je pro případnou výstavbu lépe připravena (zejména z pohledu infrastruktury a dopravitelnosti těžkých a nadrozměrných komponent). Lokalita Dukovany však nakonec vítězí zejména díky personálním a sociálním aspektům. Lokalita Temelín Dukovany Připravenost lokality 8 6 EIA 8 7 Licenční proces 6 8 Povolovací proces 8 8 Bezpečnostní otázky (lokalitní) 8 8 Personální aspekty 6 8 Sociální aspekty 4 8 Výkonová alternativa 8 6 Dopravitelnost 8 6 Celkové hodnocení Tab. 20 Hodnocení lokality 6.2 Hodnocení potencionálních dodavatelů V Tab. 21 je souhrnné vyhodnocení vybraných aspektů, týkajících se potencionálních projektů a jejich dodavatelů. Vidíme, že první místo společně sdílí projekt AP1000 firmy Westinghouse a ruský projekt VVER firmy Rosatom. Projekt AP1000 získal nejvíce bodů v oblastech geopolitika, kybernetická bezpečnost, a jazyková bariéra. U projektu VVER hrály zásadní roli zejména ekonomická kritéria, zapojení domácího průmyslu, znalost místního legislativního prostředí a technologie stávajících JZ (oboustranné). Na chvostu pak skončili projekty o velkých výkonech, které jsou v prostředí České republiky těžko umístitelné z důvodu obtížného vyvedení výkonu, nahrazení v případě výpadku a dopravitelnosti těžkých a nadrozměrných komponent. Rovněž investiční náklady budou větší než u malých bloků. Další projekty, které se umístily na konci žebříčku, jsou projekty, které jsou v současnosti pouze na papíře (tzv. Standard design), bez konkrétní referenční elektrárny, které zatím neabsolvovali licenční proces v zemi původu nebo v zemi EU a v podmínkách České republiky je bude náročné realizovat

35 Oblast \ Projekt EPR AP1000 ATMEA HPR EU-APR APR VVER Jaderná bezpečnost Geopolitika Kybernetická bezpečnost Výkonová alternativa Dopravitelnost Jazyková bariéra Ekonomická kritéria Domácí průmysl Referenční elektrárna Harmonogram a cena referenční elektrárny Zkušenosti s technologií Ekonomická situace dodavatelů Celkové hodnocení Tab. 21 Hodnocení potencionálních dodavatelů

36 7 Závěr Hodnocení bylo provedeno pro dvě lokality zvažované pro výstavbu nového jaderného zdroje v České republice a to pro oblasti připravenosti lokality (lokální zdroje), hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), licenční a povolovací proces, bezpečnostní otázky (lokalitní), personálním a sociálním aspekty, možnosti umístění výkonových variant a dopravitelnosti těžkých a nadrozměrných komponent (dopravní a železniční infrastruktura). Z provedeného hodnocení vyplývá, že lokalita Temelín i Dukovany jsou relativně dobře připraveny a celkově téměř srovnatelné. Dukovany velmi těsně poráží Temelín, i když samotná Temelínská lokalita je pro případnou výstavbu lépe připravena (zejména z pohledu licenčního procesu a infrastruktury). Lokalita Dukovany nakonec celkově těsně vyhrála díky personálním a sociálním aspektům celé oblasti. Lokalita Temelín Dukovany Celkové hodnocení Tab. 22 Celkové hodnocení lokality Temelín a Dukovany Rovněž bylo provedeno hodnocení potencionálních jaderných projektů a jejich dodavatelů, kteří mají předpoklady vyprojektovat, povolit a postavit nový jaderný zdroj na území a v podmínkách České republiky. Hodnocení bylo provedeno pro oblast jaderná bezpečnost, geopolitická situace, kybernetická bezpečnost, velikost čistého elektrického výkonu, dopravitelnost těžkých a nadrozměrných komponent, jazyková bariéra mezi investorem a dodavatelem, ekonomických kritérií výstavby (zajištění financování), zapojení domácího průmyslu, existence referenční elektrárny a případně harmonogramu a finální ceny referenční elektrárny, zkušenostem s potencionální technologií a z pohledu současné ekonomické situace dodavatelů. Z Tab. 23 vyplývá, že první místo společně obsadil projekt AP1000 firmy Westinghouse a ruský projekt VVER firmy Rosatom. Projekt AP1000 získal nejvíce bodů v oblastech geopolitika, kybernetická bezpečnost a jazyková bariéra. Pro projekt VVER byly zásadní zejména ekonomická kritéria, zapojení domácího průmyslu a zkušenost z výstavby a provozu stávajících JZ. Na chvostu pak skončili projekty o velkých výkonech, které jsou v prostředí České republiky těžko umístitelné zejména z důvodu obtížného vyvedení výkonu a dopravitelnosti těžkých a nadrozměrných komponent a také z nedostatku lokálních zdrojů (chladící vody). Další projekty, které se umístily na konci žebříčku, jsou projekty, které jsou v současnosti pouze na papíře (tzv. Standard design), bez konkrétní referenční elektrárny, které zatím

37 neabsolvovali licenční proces v zemi původu nebo v zemi EU a v podmínkách České republiky je bude náročné realizovat. V reálném životě, neboli při skutečném finálním výběru technologie pro umístění v ČR budou mít jednotlivá kritéria různé váhy. Je například možné, že vítězný projekt bude dán čistě politickým rozhodnutím nebo naopak bude některý z projektů vyřazen jen na základě jednoho z kritérií. Ve skutečnosti to může být kritérium, které tato práce ani nezohledňuje. Projekt EPR AP1000 ATMEA HPR EU-APR APR VVER Celkové hodnocení Tab. 23 Celkové hodnocení jednotlivých projektů Vzhledem k poměrně velkému náskoku na třetího v pořadí (9 bodů) se zdá (autor této práce je o tom přesvědčen), že mezi projekty AP1000 a VVER by se mělo rozhodovat o budoucí výstavbě NJZ. Přešlapování na místě již bylo dost a nyní je třeba se začít skutečně seriózně a intenzivně zabývat přípravou výstavby NJZ. To ve zkratce znamená: 1) Zvolit model výběru (zákon o veřejných zakázkách, sektorová výjimka, přímá smlouva s dodavatelem), 2) Vybrat dodavatele NJZ mezi projekty AP100 a VVER, 3) Legislativně zjednodušit územní a stavební řízení (v současnosti se připravuje nový stavební zákon), 4) Zvolit dodavatelský model (EPC, EPC-M atd.) a model financování, 5) Připravit a realizovat infrastrukturální projekty (silniční připojení, vyvedení výkonu), 6) Bez dalších prodlev zahájit výstavbu NJZ