IKS - SYSTÉM PORADENSKÝCH ZAŘÍZENÍ VE SPECIÁLNÍ PEDAGOGICE (ZKRATKA?)

Transkript

1 IKS - SYSTÉM PORADENSKÝCH ZAŘÍZENÍ VE SPECIÁLNÍ PEDAGOGICE (ZKRATKA?) Student by měl absolvováním předmětu: 1. Získat teoretické znalosti z oblasti poradenství. 2. Získat přehled o všech formách poradenské intervence v širokém spektru působení (typy postižení, věk). 3. Znát supervizní systém v pomáhajících profesích, prevenci syndromu vyhoření 4. Být schopen uplatnit poznatky z oblasti poradenství ve školní i jiné praxi. Požadavky na studenta (okruhy ke zkoušce z předmětu): 1. Speciální poradenství definice, funkce, cíle; teoretická východiska poradenství. 2. Poradenský proces, zásady a fáze. Poradenské intervence. 3. Systém výchovného poradenství. Poradenství v běžných školách všech stupňů a typů. 4. Výchovný poradce, školní speciální pedagog, školní psycholog, metodik prevence. 5. Poradenské aktivity učitelů: Učitel poradce. 6. Pedagogicko-psychologické poradny, Speciálně pedagogická centra. 7. Střediska výchovné péče, diagnostický a výchovný ústav; kurátor pro mládež. 8. Poradenství práce s talentovanými dětmi. 9. Osobnost poradce, jeho kompetence a zásady komunikace. Supervize v pomáhajících profesích. 10. Poradenské aktivity dalších institucí; komunitní programy a aktivity Poradenské aktivity dalších institucí; komunitní programy a aktivity Poradenské aktivity a služby v adiktologii. 13. Projektové práce. 1. Speciální poradenství definice, funkce, cíle; teoretická východiska poradenství Ikona5 Dobrý den, vítám Vás u první kapitoly distančního textu předmětu Systém poradenských zařízení ve speciální pedagogice. Tento předmět, po absolvování následujícího textu a splnění všech úloh, bude zakončen písemným testem. Ikona1 Po nastudování kapitoly bude student schopen definovat poradenství, jeho funkce a cíle obecně. Dále se seznámí s hlavními poradenskými směry a teoretickými východisky poradenství. Také získá informace o Speciálním (či Speciálně-pedagogickém) poradenství.

2 Ikona2 Pro zvládnutí kapitoly je dobré mít určité vstupní znalosti z oblasti psychologie, zvláště psychologických a psychoterapeutických směrů. PORADENSTVÍ Poradenství je odborná pomoc lidem v osobních i meziosobních (sociálních) problémech (Drapela, 1995). Srovnej: proti běžné neodborné pomoci (osoba není školená a je citově zainteresována) např. rady kamarádů, rodiny při posezení v hospůdce či rodinné poradě Poradenství můžeme vymezit jako proces, při kterém profesionál poskytuje druhému člověku (páru, rodině, skupině) ve vztahu partnerské spolupráce při řešení problému informace, rady, vedení a podporu přiměřeně k (nepříznivé) životní situaci člověka a jeho životním cílům a potřebám tak, aby se zlepšila schopnost jedince (páru, rodiny, skupiny) se ve své životní situaci orientovat a na základě využití vlastních sil a zdrojů okolí ji co nejlépe řešit nebo přijmout rozhodnutí, včetně přijetí zodpovědnosti za důsledky svého rozhodnutí (Baštecká, 2005) Speciální poradenství Mimo práce s klienty s postižením patří do náplně práce poradce i konzultační činnost, která zahrnuje: Poskytování konzultací institucím, které potřebují odbornou radu a pomoc v otázce postižení (úřady, běžné školy, zaměstnavatelé, neziskové organizace apod.) Informační činnost a osvětu ovlivňující veřejné mínění a postoje k osobám s postižením. Vzdělávání a výcvik dalších pracovníků (přístupy a komunikace s postiženými apod.) Funkce poradenství - jsou preventivní a nápravná funkce Cílem preventivní funkce je problémům obecně předcházet a nápravná funkce poradenství řeší problémy již nastalé. Prevence v poradenství soubor aktivit zaměřených na předcházení osobním problémům, ohrožení, narušení nebo postižení či snižování možných následků osobních problémů. víceoborová záležitost (zdravotnictví, pedagogika, speciální pedagogika, psychologie, sociální, ekonomická, právní apod.) Prevenci pak pro připomenutí dělíme na: 1. Primární předcházení problémům, defektům 2. Sekundární brání nepříznivému vývoji a zhoršování problémů, defektu (lékařské obory, zdravotnictví) nebo defektivity (porucha sociálních vztahů)

3 3. Terciální bývá úkolem dispenzárních (následných) služeb (většinou mimo resort školství) Cíle poradenství: obecné a konkrétní Obecné: (Drapela, 1995) 4. Rozpoznání problému 5. Pomoc klientovi při přijetí rozhodnutí a důsledků 6. Ujasnění krátkodobých a dlouhodobých cílů a jejich modifikace 7. Umožnění sebepoznání, poznání vlastních slabin a předností 8. Dosažení kladného sebehodnocení, sebedůvěry a důvěry v druhé Konkrétní: Cíle týkající se vyřešení konkrétního problému, konkrétní osoby a způsoby řešení nabídnuté konkrétním poradcem. Oblasti poradenské činnosti Příklady a stručná charakteristika forem poradenské pomoci: 1) Speciálně pedagogické poradenství: definujeme jako komplex poradenských služeb určených specifickým skupinám jedinců, kteří jsou znevýhodněni zdravotně či sociálně a jejichž handicap mívá dlouhodobý (chronický) nebo trvalý charakter a jimž hrozí vznik sekundárního handicapu nebo se mohou nacházet ve stavu životní nepohody a sociálního vyloučení (Novosad, 2009). děti a dospělí vyžadující zvláštní péči Východiska a cíle speciálního poradenství: Při poradenství pro osoby zdravotně a sociálně znevýhodněné často narážíme na společné charakteristiky klientely, se kterými je třeba pracovat. Jsou to (dle Vágnerové, 1999): izolovanost, komunikační bariéry, problémy s vytvářením sociálních vztahů; citová a podnětová deprivace; poruchy sebepojetí; nerealistické sebehodnocení; obtíže v procesu osamostatňování (odchod do školského zařízení, pracovního procesu, hledání partnera); nezkušenost ve vztazích; všeobecně nedostatek zkušeností a dovedností; role pacienta, postiženého, nesamostatného. 2) Pedagogicko-psychologické poradenství: - obecně pomoc škole a pedagogickým pracovníkům s problémy žáků; pomoc rodičům s dětmi (žáky), pomoc žákům samotným 3) Lékařské poradenství

4 - vztahuje se na onemocnění a život s ním, úpravy životního stylu, životosprávy, lékařské zákroky 4) Profesně-kariérové poradenství - volba povolání, poradenství v nezaměstnanosti 5) Sociálně-právní poradenství - sociální zabezpečení, bydlení, orientace v systému sociální politiky, zaměstnávání 6) Technicko-kompenzační poradenství - zejména doporučení, úprava kompenzačních pomůcek; bezbariérové úpravy apod. 7) Pastorační činnost - poskytnutí duchovní podpory a pomoci na bázi křesťanské či jiné (legitimní) víry 8) Resocializační poradenství, kurátor - pomoc lidem propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody, ústavního ochranného léčení apod. Teoretická východiska poradenství (příbuzné nadřazené i kooperující obory) KULTURNÍ ANTROPOLOGIE směr studující původ a historii lidských skupin, jejich vývoj, strukturu a fungování v čase a prostoru (Akademický slovník cizích slov, 2001, 62) kulturní rozdíly; jiné přístupy k menšinám etnikům být si vědom JINAKOSTI SOCIOLOGIE - jedinec nikdy nežije sám, vždy žije ve společnosti, skupině (pár, manželé, rodina, pracovní skupina, stát apod.) a ta ovlivňuje jeho a on danou skupinu (čím menší a intimnější skupina, větší vlivy) problémy tedy vznikají při vztazích a je dobré je řešit ve vztahu k dané skupině (viz dále např. rodinná terapie). PSYCHOLOGIE (klinická p., patopsychologie, sociální psychologie, vývojová psychologie) + teorie osobnosti FILOZOFIE ETIKA vztah ke klientovi, etické principy, zásady Etický kodex psychologa, psychoterapeuta apod. Hlavní poradenské směry 1) Psychodynamický směr - člověk ovlivněn nevědomím, významné jsou biologické potřeby Hlavní představitelé psychoanalýzy: S. Freud; C. G. Jung - Jungovská terapie; individuální psychologie A. Adlera aj. Techniky: technika volných asociací, přenos a protipřenos aj. 2) Behavioristický směr - psychologie chování, člověk ve vývoji determinován sociálním prostředím (sociální kontext). Problémy = špatné učení, naučení se nevhodného chování. Hlavní představitelé: zakladatelé - J. Watson, Skinner, Thorndike.

5 Poradenství - Carl Thoresen (poradenství jako věda) Techniky: trénink: averzivní terapie, relaxace, nácvik asertivity, hypnotická abreakce, přeučování vzorců chování, uzavírání smluv, odměny. Osvědčuje se u dětí, osob s MP. 3) Humanisticky orientované poradenské teorie a) orientace na klienta (C. R. Rogers) - člověk má vrozený potenciál pro pozitivní rozvoj! - sebepojetí, duševní zdraví, důraz na přítomnost, sociální prostředí má menší vliv Techniky: nedirektivní vedení rozhovoru, empatie, vřelé přijetí dosažení souladu mezi reálným a ideálním já, pocity přijetí. Terapie rozhovorem, možnost svobodného rozvoje. Alternativní školství. b) logoterapie (V. E. Frankl) - subjektivní prožívání světa, odpovědi na základní lidské otázky. - ztráta smyslu života jeho hledání. Techniky: důraz na osobnost poradce, techniky různé. Vztah. 4) Kognitivní či kognitivně behaviorální poradenské teorie a) Teorie realitou (W. Glaser) - člověk je schopen se rozvíjet a rozhodovat za sebe v kontextu reality světa. Konání nyní, co bylo, není důležité. - přijímání zodpovědnosti za svá rozhodnutí. Techniky: učení se přijímání zodpovědnosti. Terapie účinná u poruch chování (etopedie). b) Transakční analýza (E. Berne) - interpersonální terapie: Rodič Dospělý Dítě. - vztahy Techniky: analýza strukturální, transakční, analýza her a životní pozice. 5) Poradenství orientované na rodinu Obecně rodinná pojetí světa, porušení rovnováhy uvnitř rodiny. a) V. Satirová - rodina a principy jejího fungování (zdravá funkce rodiny). - 4 aspekty rodinného života: sebehodnocení, komunikace, pravidla, společenské vazby b) P. Watzlawick Komunikační psychoterapie - komunikace a komunikační vzorce c) Ostrov rodiny integrující přístup pro práci s rodinou (Z. Rieger, H. Vyhnánková) Techniky: pozorování interakcí v rodině; výměna rolí 6) Eklektický přístup a integrativní pojetí Eklektický přístup přístup, který nestaví na vlastním novém přínosu ani nenavazuje jen na jeden vyhraněný myšlenkový podnět, ale vybírá si to, co mu vyhovuje z různých předloh, a tyto prvky pak spojuje ve více či méně jednotném celku (Akademický slovník cizích slov, 2001, 187). - tento směr vybírá z různých přístupů techniky a způsoby řešení problémů (dle vhodnosti pro klienta či terapeuta)

6 Ikona7 Literatura k poradenství obecně: Hadj Moussová, Z. (2002). Úvod do speciálního poradenství. Liberec: Technická Univerzita. Pedagogická fakulta. Novosad, L. (2000). Základy speciálního poradenství. Praha: Portál. Novosad, L. (2009). Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním. Praha: Portál. Vítková, M. (2004). Otázky speciálně pedagogického poradenství. Základy, teorie, praxe. Brno: Paido. Ikona7 Literatura k poradenským směrům (přehledy): Kratochvíl, S. (2006). Základy psychoterapie. Praha: Portál. Prochaska, J. O. Norcross, J. C. (1999). Psychoterapeutické systémy: Průřez teoriemi. Praha: Grada. Literatura k poradenským směrům (specifická): Berne, E. (1967). Jak si lidé hrají. Praha: Svoboda. Berne, E. (1997). Co řeknete, až pozdravíte. Transakční analýza životních scénářů. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Rieger, Z. Vyhnálková, H. (2001). Ostrov rodiny. Hradec Králové: Konfrontace. 2. Poradenský proces, zásady a fáze. Poradenské intervence. Ikona1 Po nastudování kapitoly bude student schopen popsat poradenský proces a jeho jednotlivé fáze. Seznámí se se zásadami poradenského procesu. Ikona2 Prostudování 1. kapitoly textu. FÁZE PORADENSKÉHO PROCESU Poradenství by mělo být součástí ucelené péče o občany. 9. Seznámení zisk základních informací, diagnostika. Důvod návštěvy, navázání důvěrného vztahu. 10. Diagnóza vymezení problému 11. Volba cíle a alternativ řešení stanovení postupu 12. Klientovo rozhodnutí 13. Podpora klienta Nebo: 14. Identifikace problému

7 15. Pracovní fáze 16. Rozhodnutí vedoucí k akci uzavření dohody Představte si, že k Vám přijde klient s problémem, Vy si zpracujte jednotlivé fáze poradenského procesu Vámi vedeného (viz výše fáze 1-5) pro daného klienta a jeho problém. Je na Vás volba prostředí, klienta a problému (zpracujte písemnou formou). ZÁSADY PORADENSKÉHO PŘÍSTUPU (ETICKÉ LIMITY): Svoboda klienta Respekt ke klientovi Důvěrnost poradenských kontaktů Navození spolupráce Pravdivost a perspektiva do budoucnosti Optimistický výhled do budoucnosti Porozumění Hledání konsenzuálně přijatelného řešení Podpora klienta a jeho samostatnosti PORADENSKÉ INTERVENCE Nejčastěji užívané intervence ve výchovném poradenství Intervence zákrok (v širším slova smyslu) - cílený, předem promyšlený zásah, zpravidla zaměřený na zmírnění tíživé osobní situace; jakýkoliv postup či technika směřující k přerušení, zamezení nebo úpravě probíhajícího procesu - v pedagogické psychologii nová orientace přístupu studenta k učení (změna učitele, školy, apod.) Základní druhy intervence: 1. Konzultační aktivity většinou se rozumí v užším slova smyslu konzultace specialisty poradce s jiným dospělým (učitel, rodič) Formy: INDIVIDUÁLNÍ cíl = řešení problému vytvoření vztahu důvěry, definování problému sběr údajů a informací o problému identifikace příčin, předcházejících událostí + konsekvencí (nyní) + následných faktorů + dalších důležitých osob silné stránky, zdroje, intervenční strategie --- plán

8 SKUPINOVÁ KONZULTACE učitelé - přednáška, diskuse, výcviky (aktivní účast) spojení teorie s modelovými situacemi, praktickými případy NEFORMÁLNÍ KONZULTACE přestávky, rozhovory s učiteli, pozorování žáků s konzultací (zisk informací) PŘÍMÁ KONZULTACE/nepřímá - přímá uskutečňuje se ve prospěch žadatele o konzultaci - nepřímá žadatel přichází na konzultaci ve prospěch třetí strany Ve škole konzultantem bývá výchovný poradce nebo psycholog (poradenský či školní) a příjemce učitel, rodiče či student (žák) 2. Krizová intervence Krizová intervence je odborná metoda práce s klientem v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou, ohrožující. Cílem je ohraničit akutní krizový stav a snížit jeho intenzitu, aby nedošlo ke zhoršení, případně k tragickým následkům (Knoppová, 1997). Krizová intervence je na minimum omezený zákrok, má 2 základní cíle: 1. Uklidnit jedince a snížit nebezpečí, že se krize dále prohloubí. 2. Dodat naději do budoucna, zaměřit se na blízkou perspektivu, nasměrování k možnostem řešení, nabídka další péče. 3. Skupinová intervence - méně využívaná ve výchovném poradenství, což je škoda, protože lze působit na více žáků najednou, využívat skupinovou dynamiku a atmosféru skupiny. Příklady: Třídní programy primární nespecifické prevence; seznamovací třídní projekty (např. Go projekty); besedy, třídnické hodiny v komunitním kruhu; informativní schůzky pro žáky a rodiče aj. Intervence zaměřené na žáka: Na modifikování způsobu chování žáka ve škole, či stylu učení Na změnu sebepercepce a sebeporozumění Modifikace prostředí či systému Modely intervence ve škole. Přístupy: Biofyzický Behaviorální Psychodynamický

9 Sociologický Ekologický Eklektické přístupy Biofyzické přístupy - strukturovanost výchovně-vzdělávacího systému Př. Vývojová porucha učení úprava prostředí, vytvoření odlišných podmínek = redukce stimulů z prostředí (barva stěn, nábytku), prostoru (lavice pro 1; zástěny), strukturovaný učební program, učební materiály Behaviorální programy - Principy posilování odměny, tresty, chválení, bodování - Důraz na učení a tady a teď Psychodynamické programy - aplikace psychoanalýzy Ekologické programy - dítě jako součást sociálního systému, porucha není jen v dítěti, ale celém systému nerovnováha; - Cíl soulad, rovnováha Eklektické intervence Nejužívanější behaviorální, kognitivně-behaviorální (KBT), eklektické. Pracuje se s proměnnými na straně žáka, učitele a rodičů. Ikona5 Neděste se předcházejícího textu, rozebereme, spojíme s první kapitolou a dáme si příklady ve výuce! TYPY PROBLÉMŮ Kategorizace problému Jednoduchý izolovaný, jednorázové opatření Složitý širší souvislosti osobnosti dítěte (plachost, šikana, agresivita, problémy doma ) Typy problémů lze dále dělit z hlediska typu poradenského zařízení, lokalizace problému (škola, rodina, vrstevnická skupina, ) apod. (těchto dělení je více druhů): A) 1) Problémy ve škole adaptace na školu, problémy začlenění do kolektivu, nedostatek sociálních dovedností; školní neúspěch

10 2) Problémy chování odporující normám sociálního prostředí výchovné problémy dítěte (hyperaktivita, nedostatečná výchovná péče rodičů, nedostatky v osvojení norem), nekázeň, porušování pravidel školy; poruchy chování (lhaní, krádeže, záškoláctví, útěky); šikana. B) 1) Problémy v rodině nepodnětnost rodiny nevhodný výchovný styl kulturně odlišná rodina konflikty spojené s vývojovými fázemi dětí nejednotná výchova rozpad rodiny odmítání dítěte, nedostatek citového přijetí týrání a zneužívání dítěte 2) Problémy u dítěte postižení specifické poruchy učení, hyperaktivita specifické problémy (neurózy, psychózy, autismus, disharmonický vývoj) 3) Volba povolání Poradenství pro volbu povolání Účelem a smyslem poradenství pro volbu povolání je poskytování pomoci pro samostatné rozhodování klienta o sobě samém. Kariérové poradenství je založeno na integraci poznatků z různých oborů, jako pedagogika, psychologie, právo, ekonomie, sociologie. Také jsou využívány pro popis povolání pracovní charakteristiky - profesiogramy. Vždy se jedná o střízlivé zhodnocení dvou základních faktorů: - zájem a atraktivita profese pro dítě x možnosti dítěte a rodiny (IQ, osobnostní předpoklady, sociálně-ekonomická situace apod.) Základní úkoly poradenství pro volbu povolání (Gajdošová, 1997): poskytování studijně-profesních informací žákům a jejich rodičům sledování a hodnocení fyzického, psychického a sociálního vývoje žáků ve vztahu k volbě povolání rozvíjení schopností, pomoc při formování studijních a mimostudijních zájmů, pozitivních postojů k pracovní činnosti poskytování individuální pomoci při vyjasňování životních profesních plánů nutnost spolupráce s třídními učiteli vyšších ročníků (především 8. a 9. tříd) většinou v kompetenci výchovných poradců na školách

11 Ikona5 Na internetu je možné najít příklady počítačových programů nabízených pro výchovné poradce u nás. Tato informace se Vám určitě může v budoucím povolání hodit třeba se budete chtít stát výchovnými poradci na škole. Vývojová stadia při volbě povolání (Super, 1981, in Fontana, 1997): 17. Stadium fantazií rané dětství 4-11 let 18. Stadium zájmu pozdní dětství 19. Stadium schopnosti asi let 20. Stadium ohledávání asi 20 let praktické pokusy, žádosti o zaměstnání Byl u Vás na ZŠ či střední škole poradce pro volbu povolání (výchovný poradce), využili jste jeho služeb? Jaké nabízel/a? Jestli ne, jak si vzpomínáte na svou genezi zájmu o budoucí povolání? Podělte se písemně taková malá esej. Např. V MŠ jsem chtěl být jeřábníkem, pak zpěvákem, potom u nás na základce byla motivační nabídka práce ve vojenských službách, také jsem uvažoval, učil jsem se vcelku dobře, gympl mi rodiče nedoporučili, ať mám po střední škole něco do života a tak jsem šel na strojní průmku...apod. Ikona7 Poradenství pro volbu povolání: Fontana, D. (1995). Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál. Gajdošová, E. (1997). Školský psycholog. Špeciálne otázky zo školskej psychologie. Bratislava: Univerzita Komenského. Langová, M., Heřmanová, V., Trpišovská, D., Vacínová, M. kol. (2005). Psychologické aspekty školního poradenství. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně. Mezera, A. (2008). Pro jaké povolání se hodím? Jak si vybrat střední a vyšší odbornou školu a snad i budoucí povolání. 2nd. Ed., Brno: Computer Press. 3. Systém výchovného poradenství Ikona1 Poznání systému poradenských služeb uvnitř školy a spolupracujících pracovišť mimo školu. Ikona2 Prostudování předcházejících kapitol. Zavzpomínejme na mládí strávené na základní škole: Komu byste se ve škole tenkrát se svými problémy svěřili a nechali si poradit? SYSTÉM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ Výchovné či Školní poradenství

12 - slouží poskytování poradenských a konzultačních služeb pro žáky, jejich zákonné zástupce a pedagogy. - odbornou a metodickou podporu poradenským pracovníkům ve škole poskytují pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogická centra a střediska výchovné péče. Školním psychologům poskytuje odbornou a metodickou pomoc také Asociace školní psychologie. Personální obsazení (uvnitř školy): učitel výchovný poradce (kariérový poradce) školní psycholog, školní spec. pedagog školní metodik prevence /asistent speciálního pedagoga/ Spolupracující instituce: Pedagogicko psychologická poradna (PPP) Speciálně pedagogické centrum (SPC) Středisko výchovné péče (SVP) Zastřešující instituce vedená MŠMT Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV) - organizace vzniklá sloučením tří přímo řízených organizací MŠMT: Institutu pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP), Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV) a Výzkumného ústavu pedagogického v Praze (VÚP). - řeší otázky předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání, včetně vzdělávání uměleckého a jazykového. Ústav se také zabývá pedagogicko-psychologickým, speciálně pedagogickým, výchovným a kariérovým poradenstvím ve školství. Více informací získáte na či Ikona5 Tato kapitola je zpracována jako přehled institucí, následující kapitoly 4-7 se zabývají rozpracováním náplně práce jednotlivých pracovních pozic a institucí ve školním poradenství. 4. Výchovný poradce, školní speciální pedagog, školní psycholog, metodik prevence Ikona1 Po přečtení kapitoly bude student schopen popsat náplně práce jednotlivých odborníků a porozumí nutnosti jejich interdisciplinární spolupráce.

13 VÝCHOVNÝ PORADCE Hlavní činnosti: spolupracuje se školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, SPC a SVP provádí vyhledávání žáků, kteří potřebují pomoc a jejichž výchova, vzdělávání nebo psychický a sociální vývoj vyžadují speciální péči předkládá návrhy na postup a řešení problémů žáků průběžně sleduje chování žáků po dobu školní docházky koordinuje spolupráci třídních učitelů se školním psychologem nebo šk. speciálním pedagogem pomáhá v kariérovém poradenství a spolupracuje s učiteli odborných předmětů, kteří se orientují na volbu profese pomáhá vytvářet kariérové poradenství školy ve spolupráci s úřady práce metodicky pomáhá třídním učitelům při řešení aktuálních problémů třídních kolektivů podílí se na realizaci preventivního programu školy a pomáhá při jeho vytváření spolupracuje se školním metodikem prevence o své činnosti si vede písemné záznamy spolupracuje s rodiči nebo zákonnými zástupci dítěte je ochráncem práv dítěte v prostředí školy ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOG Hlavní činnosti: koordinuje speciálně-pedagogické poradenství ve škole připravuje a ovlivňuje podmínky pro integraci dětí se zdravotním postižením ve spolupráci s dalšími odborníky dlouhodobě sleduje a pravidelně vyhodnocuje proces individuální integrace provádí speciálně-pedagogické diagnostické činnosti pomáhá vytvářet a koordinovat vznik individuálních vzdělávacích programů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami realizuje speciálně pedagogické vzdělávací činnosti a poskytuje reedukační péči žákům se speciálními vzdělávacími potřebami navrhuje a pomáhá realizovat opatření, která směřují ke zkvalitnění vzdělávací práce školy v oblasti speciální pedagogiky metodicky vede asistenta speciálního pedagoga poskytuje pedagogickým pracovníkům školy metodickou pomoc a odborné informace z oblasti speciální pedagogiky, pomáhá při jejich aplikaci koordinuje spolupráci se speciálně pedagogickým centrem a dalšími specializovanými pracovišti poskytuje poradenskou a konzultační pomoc rodičům žáků nebo jejich zákonným zástupcům dodržuje etický kodex poradenského pracovníka

14 ŠKOLNÍ PSYCHOLOG Hlavní činnosti: koordinuje pedagogicko-psychologické poradenství ve škole pracuje s celým systémem školy (vedení, pedagogický sbor, třídní učitelé,žáci, rodiče žáků) podílí se na vytváření strategií a programů zaměřených na podporu rozvoje osobnosti žáků podílí se na vytváření a realizaci preventivních programů zneužívání návykových látek a negativních jevů v chování žáků podílí se na monitorování problémových projevů chování, pravidelně provádí analýzy a návrhy konkrétních opatření pracuje průběžně s žákovskými kolektivy a ovlivňuje prostřednictvím sociálního učení sociální klima školních tříd a potažmo celé školy podílí se na přijímacím řízení provádí komplexní diagnostiku orientovanou na zjišťování příčin poruch učení a chování zjišťuje individuální předpoklady pro uplatňování a rozvíjení schopností a nadání žáků provádí edukační terapii provádí prevenci školní neúspěšnosti provádí krizovou intervenci a neodkladná psychologická vyšetření žáků provádí pedagogicko-psychologickou diagnostiku v souvislosti s profesní orientací žáků ve spolupráci s učiteli,kteří vyučují předměty volbu povolání na ZŠ a úvod do světa práce na SŠ koordinuje kariérové poradenství s ostatními subjekty, které poskytují specializované služby kariérového poradenství (PPP, úřady práce ) odborně a metodicky pomáhá učitelům zavádět a aplikovat pedagogickopsychologické poznatky do vzdělávacího procesu poskytuje konzultační pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu zajišťuje koordinaci poskytovaných služeb s ostatními subjekty, zejména PPP, SPC, SVP zajišťuje koordinaci služeb poskytovaných dalšími odborníky ve státním i nestátním sektoru dodržuje etický kodex školního psychologa Nadstandardní činnosti: osvětová a vzdělávací činnost pomoc při organizaci zážitkové pedagogiky a volno časových aktivit pomoc s konkursními řízeními vyhlašovanými školou školní psychologové mohou nabízet i jiné druhy nadstandardních činností, např. arteterapii podle toho, v čem získali další odborné vzdělání a v souladu s potřebami školy

15 METODIK PREVENCE Hlavní činnosti: spolupracuje se školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem spolupracuje s výchovným poradcem a třídními učiteli pomáhá vytvářet a realizovat program prevence zneužívání návykových látek a negativních jevů ve škole sleduje aktuální situaci na škole a inovuje strategie přístupu k prevenci poskytuje odborné vedení a metodickou pomoc pedagogickým pracovníkům školy při realizaci preventivního programu školy a při provádění jednotlivých preventivních aktivit koordinuje poskytování vzdělávacích akcí pro pedagogy na dané škole spolupracuje s institucemi, které zajišťují odbornou pomoc v problematice prevence a zneužívání návykových látek zajišťuje informovanost žáků, rodičů nebo jejich zákonných zástupců o činnosti institucí, které poskytují pomoc dětem, které mají problémy se závislostmi nebo jinými negativními jevy v jejich sociálním vývoji spolupracuje se středisky výchovné péče, s krizovými centry a dalšími institucemi, které poskytují primární, sekundární i terciální péči ve státních i nestátních zařízeních ve spolupráci s dalšími odborníky poskytuje konzultační a poradenskou pomoc rodičům podílí se na akcích pořádaných školou v oblasti volno časových aktivit pomáhá při vytváření nabídky volno časových aktivit školy Ikona5 V roce 2004 vznikla Česká asociace školních metodiků prevence (ČAŠPP), která je zaměřena především na metodickou a vzdělávací činnost, poskytování poradenských služeb, osvětovou činnost v oblasti zdravého životního stylu a prevence sociálně patologických jevů a prosazování zájmů školních metodiků prevence. Chcete-li se dozvědět více z této problematiky, můžete využít jejích internetových stránek: ASISTENT/KA SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA Hlavní činnosti /pracují na některých školách: vykonává depistážní činnost v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb reedukační a stimulační činnost ve spolupráci se speciálním pedagogem podílí se na integraci dětí se zdravotním postižením Předpokladem pro výkon této činnosti je vysokoškolské, střední nebo vyšší pedagogické vzdělání a absolvování speciální přípravy pro tyto činnosti. Asistent speciálního pedagoga může vykonávat svou činnost v předškolním zařízení, ve škole a ve školském zařízení v rámci své přímé vyučovací povinnosti. 5. Poradenské aktivity učitelů: Učitel - poradce Ikona1

16 Uvědomění, že se každý učitel dostane někdy v životě do role poradce. Praktické nácviky komunikace a příklady procvičíme ve výuce. Ikona2 Prostudování předcházejících kapitol. Zavzpomínejme na mládí strávené na základní škole: Komu byste se ve škole tenkrát se svými problémy svěřili a nechali si poradit? UČITEL - PORADCE Učitel: Motto každý učitel je i výchovným poradcem Jestliže si jako učitelé vytvoříme ve třídě vstřícnou atmosféru, plnou důvěry, často se nám stane, že i my, laici v poradenství, budeme žádáni o pomoc při řešení (osobních) problémů. Není třeba se bát, protože děti hledají sympatii a důvěryhodnost, ne znalost poradenských technik. Důvěryhodnost pozor na dvojí roli učitele školní autorita x nestranný důvěrník ŠKODA ŽE Málo škol zaměstnává poradce bez dalších funkcí typu vyučování či plnění kázeňských funkcí. Při svěřování problémů učiteli může vyvstat problém důvěrnosti, zvláště při porušování závažných pravidel školy a ohrožení hodnot či norem. Doporučení: Varování žáka, že může nastat situace, kdy informaci musím sdělit dále. Než je důvěrnost sdělení porušena, nutno požádat dítě o souhlas. Přesvědčit dítě, že sdělení někomu dalšímu je v jeho dlouhodobém zájmu. Odmítnutí souhlasu omezení praktické podpory a pomoci (jestliže sdělíme něco, co si dítě nepřeje, ztrácíme tím možnost podpory a pomoci). Ikona5 Toto volání o pomoc a následná učitelova krizová intervence vzniká většinou z důvodu důvěry a sympatie. Je těžké odmítnout či při závažné situaci zachovat chladnou hlavu a vědět co přesně udělat, co je ta SPRÁVNÁ VĚC. Je to otázka intuice, vcítění se a často i zkušeností a NIKDO NENÍ NEOMYLNÝ! Důležitost sympatie: Učitel chápe a chce pomoci Úsměv, pokývnutí, oční kontakt Umět vyslechnout Role poradce měl by umět vyslechnout, být dobrý posluchač: Dobrý x špatný posluchač má sklon: a) řídit a ovládat konverzaci b) mít kritické připomínky

17 c) obviňovat, útočit, moralizovat d) příliš rychle přicházet s radou e) odmítat city druhého člověka f) stále hovořit o sobě g) dávat nálepky a diagnostikovat h) navozovat časovou tíseň i) odvádět od věci j) přehnaně interpretovat k) ujišťovat a žertovat l) předstírat pozornost Direktivita rady x nalézání vlastního řešení Nesoudící přístup Odpovědnost naučit dítě rozhodovat se a brát za rozhodnutí zodpovědnost Soustředění - nutit dítě do vysvětlení, snaha o udržení tématu i bolestivého Nevtíravost Ikona5 Zdá se Vám v kapitole málo textu? Ve výuce si uděláme takový malý průzkum, s čím jste se setkali a jak vzniklé poradenské situace řešili. Více hlav víc ví. Pak také existuje celá řada zajímavé literatury, viz dole: Ikona7 Fontana, D. (1997). Psychologie ve školní praxi. Příručka pro učitele. Praha: Portál. Kyriacou, Ch. (2005). Řešení výchovných problémů ve škole. Praha: Portál. Lazarová, B. (2005). Netradiční role učitele. O situacích pomoci, krize a poradenství ve školní praxi. Brno: Paido. Vágnerová, M. (2005). Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum. Vašutová, M. (2005). Pedagogické a psychologické problémy dětství a dospívání. Ostrava: Ostravská Univerzita. - dvě části, první se zabývá psychickým vývojem osobnosti dítěte a dospívajícího, druhá jedinci potenciálně ohroženými zvýšenou problémovostí ve výchovně-vzdělávacím procesu. Vališová, A. & Kasíková, H. (2011). Pedagogika pro učitele. 2nd. Ed. Praha: Grada. 6. Pedagogicko-psychologické poradny, speciálně-pedagogická centra Ikona5 Tak tuto látku byste měli znát už ze speciální pedagogiky a psychologie, ale snad se dozvíte i něco navíc.

18 PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA (PPP) PPP jsou zřizovány podle zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších změn. V souladu s 35 Zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, s vyhláškou MŠ ČSR č. 130/1980 Sb., o výchovném poradenství a s přihlédnutím k současným požadavkům PPP: o provádějí komplexní psychologickou, speciálně pedagogickou a sociální diagnostiku, zaměřenou na šetření školní zralosti, na zjištění příčin poruch učení a chování a dalších problémů ve vývoji osobnosti, výchově a vzdělávání dětí a mládeže, na zjištění individuálních předpokladů pro uplatňování a rozvíjení schopnosti a nadání dětí a mládeže a komplexní pedagogickopsychologickou diagnostiku v souvislosti s profesní orientací žáků, o provádějí psychologické a speciálně pedagogické poradenské činnosti zaměřené na rozvoj osobnosti, sebepoznávání, a rozvoj prosociálních forem chování dětí a mládeže, na prevenci školní neúspěšnosti a negativních jevů v sociálním vývoji dětí a mládeže, na nápravu poruch učení a chování a dalších problémů ve vývoji, výchově a vzdělávání dětí a mládeže a na vyjasňování osobních perspektiv dětí a mládeže, o zpracovávají posudky aj. odborné podklady pro rozhodnutí orgánů státní správy ve školství o zařazování a přeřazování dětí a mládeže do škol a školských zařízení a o dalších vzdělávacích opatřeních v případech, stanovených školskými předpisy, o poskytují konzultace, odborné informace pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení při výchově a vzdělávání dětí a mládeže, jejichž psychickým vývoj, sociální vývoj, výchova, vzdělávání a profesní orientace vyžadují zvláštní pozornost. Může dále uskutečňovat vzdělávací činnost pro pedagogické pracovníky v otázkách pedagogiky, psychologie a poradenství, o spolupracují s resortními i ostatními institucemi a organizacemi a s orgány státní správy na území své působnosti při prevenci sociálně patologických jevů a drogových závislostí o zajišťují poradenské služby psychologů a speciálních pedagogů škol, které nemají tyto služby zajištěny jinak. participují na vzdělávacím procesu a to zvláště v těch případech, kdy je tento vzdělávací proces nějakým způsobem znesnadněn. Hlavní součástí činnosti PPP je přímá práce s dětmi a žáky předškolních zařízení, škol a školských zařízení ve věku od 3 let do ukončení středního, resp. vyššího odborného vzdělání a s jejich rodiči práce jak formou individuální péče, tak formou skupinové práce. na základě doporučení PPP je volena nebo upravována vzdělávací cesta žáků. Při vedení dětí a žáků PPP aktivně ovlivňují proces přijímání a upevňování poznatků, postojů a hodnotové orientace (volba vhodného učebního stylu, rodinná terapie apod.). napomáhají při rozvoji pedagogicko-psychologických kompetencí učitelů, participují na činnostech v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a na kariérovém poradenství. Personální obsazení PPP Psycholog diagnostika, krátkodobé intervence, dlouhodobé vedení

19 Speciální pedagog diagnostika postižení, nápravná opatření, integrace socializace Sociální pracovník Činnosti PPP probíhají zejména ambulantně, klienti docházejí do poradny a pracovníci PPP navštěvují školy, školská a jiná zařízení. Problematika řešená v PPP: Školní zralost zjišťování, testování Vzdělávání dětí a mládeže s postižením SPC Integrace, zařazení do školy speciální Diagnostikování a reedukace specifických vývojových poruch učení, poruchy vývoje osobnosti, chování, komunikace Volba povolání Školní neprospěch Obsah činnosti: m) Komplexní diagnostika n) Školní zralost, příčiny poruch učení a chování, vývoje osobnosti o) Zjišťování indiv. předpokladů p) Činnosti zaměřené na rozvoj a nápravu poruch q) Zpracování posudků: přeřazování dětí, vzdělávací opatření r) Konzultace, vzdělávací činnost s) Spolupráce při prevenci sociálně patologických jevů a drogových závislostí t) Poradenské služby psychologů a speciálních pedagogů škol (supervize) Ikona3 Liší se školní psycholog ve škole od školního psychologa v poradně? Oba mají stejný cíl pomáhat žákům a studentům s řešením jejich problémů. Školní psychologové pracují trvale v prostředí školy, kladou důraz na systém, pracují v prostředí, kde problém vznikl nebo se objevil. Pracují i s dětmi bez zjevných problémů, s celými třídními kolektivy, s pedagogickými sbory, vytvářejí tedy širokou základnu pro prevenci vzniku problémů. Klienty (žáky) dlouhodobě sledují v průběhu poskytování péče i po jejím ukončení v prostředí důvěrně známém. U středoškoláků je pozitivní, že často sami vyhledávají péči a psycholog se pro ně postupně stává službou bez pocitu zahanbení. Studenti se učí vědomě pečovat o svoje psychické zdraví. Mnozí vnímají negativně faktor odborné osamělosti školního psychologa v prostředí školy. Školní psychologové si ale většinou uvědomují potřebu odborných konzultací, které se uskutečňují při jejich pravidelných setkáních, nebo při kontaktech s kolegy v poradenských zařízeních. Psychologové v PPP více akcentují medicínský model pomoci, tj. služby klientům, kteří již mají konkrétní problém. I tato péče má svoje nesporné výhody, které vycházejí zejména z možnosti rychlých vzájemných odborných konzultací s dalšími profesionály ze svého oboru, ze vzájemné zastupitelnosti a z charakteru instituce jako takové (nespornou výhodu anonymního prostředí poradny).

20 SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ CENTRA (SPC) Děti s postižením Zpravidla vázány na školy pro žáky se speciálními potřebami Diagnostika, individuální vzdělávací /výchovný/ plán (IVP) Učitelé, rodiče DLOUHODOBÁ INTERVENCE Obsah: speciálně-pedagogické vedení, reedukace, integrace Depistáž Diagnostika Zpracování odborných posudků, podkladů Informační činnosti aj. Personální obsazení SPC Speciální pedagog Psycholog Sociální pracovník - tvoří základní odborný tým. Dle druhu a stupně zdravotního postižení klientů jednotlivých SPC může být tým doplněn dalšími odbornými pracovníky. Obsahem činnosti tohoto týmu je zabezpečovat speciálně pedagogickou, psychologickou a další potřebnou podpůrnou péči klientům se zdravotním postižením a poskytovat jim odbornou pomoc v procesu pedagogické a sociální integrace ve spolupráci s rodinou, školami, školskými a dalšími zařízeními a odborníky. Činnost je zaměřena zejména na podporu klientů v předškolním věku v péči rodičů (zákonných zástupců), na podporu klientů integrovaných do škol a školských zařízení, na podporu klientů s těžkým a kombinovaným zdravotním postižením, kteří nemohou docházet do školy, zpravidla ve věku od 3 do 19 let. V rámci komplexní odborné poradenské péče tým SPC zabezpečuje zejména: depistáž klientů se zdravotním postižením (dle specializace SPC) ve spádové oblasti stanovené zřizovatelem speciálně pedagogickou, psychologickou a sociální diagnostiku klientů se zdravotním postižením poradenské, konzultační, terapeutické a metodické činnosti pro klienty, jejich rodiče nebo osoby odpovědné za výchovu a pro pedagogické pracovníky speciálně pedagogické stimulační a vzdělávací činnosti u integrovaných klientů se zdravotním postižením a u klientů s těžkým a kombinovaným postižením participaci při přípravě a zpracovávání individuálních výchovně-vzdělávacích a stimulačních programů pro děti a žáky integrované do běžných škol zpracovávání odborných podkladů a posudků pro potřeby správních rozhodnutí o zařazení do systému vzdělávání a pro potřeby dalších správních řízení poradenství k volbě vzdělávací cesty (kariérové poradenství) pro klienty se zdravotním postižením