Katolická Charita na Prostějovsku. Zuzana Hennebergová

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Katolická Charita na Prostějovsku. Zuzana Hennebergová"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav Katolická Charita na Prostějovsku (bakalářská diplomová práce) Zuzana Hennebergová Vedoucí práce: Doc. Mgr. Lukáš Fasora, Ph.D. Brno 2013

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla všechnu pouţitou literaturu a prameny. Datum:

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Mgr. Lukáši Fasorovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky a především za ochotu, vstřícný přístup a čas, který této práci věnoval.

4 Obsah 1 Úvod Organizace Charity v Arcidiecézi olomoucké v průběhu doby Vznik a rozvoj Arcibiskup Antonín Cyril Stojan Těţké časy v době protektorátu a poválečná činnost Charity Nástup komunismu a zánik Charity Obecná charakteristika Prostějova Sociální péče v Prostějově Činnost katolíků před ustavením Svazu Charity Sekulární péče do vzniku Okresní péče o mládeţ Karel Dostál-Lutinov Síť Svazu Charity na Prostějovsku Okresní péče o mládeţ Vznik Okresní péče o mládeţ Okresní péče o mládeţ v Prostějově Vztahy Charity a Okresní péče o mládeţ v Prostějově Ústavy na Prostějovsku Sirotčinec v Prostějově Útulek svatého Josefa v Plumlově Opatrovna v Němčicích na Hané Dětská útulna v Prostějově Sirotčinec v Nezamyslicích Chudobinec v Určicích Ústav pro slabomyslné ve Víceměřicích Útulek pro zestárlé ţeny v Prostějově Útulek pro zestárlé muţe Zemědělský útulek pro děti v Olšanech Ozdravná místa na Prostějovsku Feriální osada na Straţisku Dětská ozdravovna v Plumlově Poradny pro matky s dětmi... 35

5 5 Závěr Soupis pramenů a literatury Literatura Dobový tisk Tištěné prameny Archivní prameny Obrazové přílohy... 42

6 1 Úvod Aţ do devatenáctého století pomáhala chudým a nemocným kromě vrchnosti zejména katolická církev, která má pomoc bliţnímu v nouzi zakotvenou jiţ v samotné podstatě. Při klášterech tak zřizovala sirotčince, hospice a nemocnice, řádové sestry vypomáhaly jako pečovatelky a věřící byli nabádáni, aby poskytovali almuţnu. Jistý zlom v sociální péči na našem území přišel v roce 1863, kdy byl schválen zákon o domovském právu, který přenášel povinnost starat se o chudé a nemohoucí z dobrovolných organizací na obce. V českých zemích bylo dále roku 1868 ustaveno zákonem č. 59 ř. z., ţe na pomoc v nouzi mají právo pouze občané s domovským právem, a to navíc jen na takové, které nemělo obstarat víc neţ základní ţivotní potřeby. 1 Neznamenalo to však, ţe by církev přestala se svojí charitativní činností, tu vyvíjela i nadále. Největším dílem se zaměřovala na pomoc dětem, zejména fyzicky či psychicky postiţeným. O děti se brzy po vzniku samostatné Československé republiky začal zajímat i stát, který chtěl vytvořit systematickou péči o mládeţ, coţ nakonec vyústilo zákonem č. 256/1921 Sb. Ústředím české sociální péče o mládeţ na Moravě se stala Česká zemská péče o mládeţ na Moravě (ČZPM), která si zřizovala pobočky, jeţ nesly název Okresní péče o mládeţ (OPM). Dle zákona ČZPM měla sdruţovat všechny české organizace, které se touto péčí zabývaly. Do této kategorie tedy spadalo i mnoţství sirotčinců a nadací, které měla pod svoji záštitou katolická církev. Ona samotná však do této doby jednotnou organizaci pro svou charitativní činnost neměla. To se změnilo aţ rokem 1922, kdy přičiněním Ludvíka Antonína Bláhy, kaplana na Svatém Kopečku u Olomouce, a olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana vznikl Svaz Charity, který má své pokračování i v dnešní době. Sloţitá byla otázka vztahu mezi ČZPM a ostatními organizacemi. Zákon z roku 1921 sice v platnosti byl, ale nebylo k němu vydáno ţádné prováděcí nařízení. ČZPM musela tedy všechny instituce o prospěšnosti spolupráce přesvědčit, čehoţ se jí ve většině případů podařilo dosáhnout ještě před vydáním vládního nařízení č. 29/1930 Sb., podle kterého bylo moţné veřejnými prostředky podporovat jen ty organizace, které jsou přičleněné k OPM, navíc bylo omezeno i pořádání veřejných sbírek, které muselo OPM schvalovat. 2 Tímto nařízením jiţ neměly ostatní organizace zabývající se sociální péčí na výběr a k OPM se přidaly. Jednání se Svazem Charity bylo komplikované, protoţe katolíci preferovali, na rozdíl od OPM, ústavní 1 Tröster, Petr a kol.: Právo sociálního zabezpečení. Praha 2008, s Fasora, Lukáš: Systém české zemské péče o mládež na Moravě v letech Brno 2000, s

7 péči. Nakonec se ale spolu obě organizace zvládly domluvit, a to zejména díky předsedovi ČZPM Jaroslavu Kallabovi a některým představitelům Charity v čele s Rudolfem Nejezchlebem. 3 Zákon z roku 1921 byl však stále v jistých ohledech nedokonalý, a tak převládla potřeba ho změnit, coţ roku 1935 vykrystalizovalo v návrh nového zákona o péči o mládeţ. I ten však trpěl četnými nedostatky, takţe musel být přepracován. Znovu byl předloţen ke schválení aţ roku I tehdy se ale o zákonu dlouho diskutovalo, coţ vyústilo v to, ţe nový zákon o sociální péči o mládeţ nikdy nevešel v platnost, protoţe vlivem vnějších událostí ztratilo toto téma na aktuálnosti. ČZPM fungovala i nadále, avšak jiţ ne s takovým úspěchem jako v meziválečném období. Konečný zánik této organizace nastal v padesátých letech spolu s nástupem komunistické strany k moci. 4 Ta zakázala činnost i katolické Charitě. Cílem této práce je podat obraz fungování katolické charitativní péče, a to zejména o mládeţ, na příkladu města Prostějova a blízkého okolí od roku 1918 do poloviny 20. století. 5 V první části práce sleduje vývoj Charity, jedné z největších organizací zaměřujících se na sociální a zdravotní pomoc lidem v nouzi, a to v kontextu s dobou a jejími problémy, které se pak odráţely i na činnosti místních charitních poboček a přidruţených spolků v jednotlivých obcích. V druhé části se zorné pole práce zuţuje na Prostějovsko a v ní zejména na péči o děti a mládeţ. Toto zaměření nebylo zvoleno náhodně. Děti se totiţ těšily velkému zájmu sociálních organizací jak katolických, tak světských. Důvod je zřejmý. Výchova ovlivňuje člověka na celý ţivot, mimo jiné formuje i jeho názory na otázky víry a náboţenství. Navíc měly sekulární a katolické organizace odlišný názor v otázce ústavní a pěstounské péče, kdy se hlavně zpočátku laikové ostře stavěli za výchovu dětí v pěstounských rodinách a ústavy zavrhovali. Jedním z úkolů práce je tedy popsat vztahy mezi Charitou a Okresní péčí o mládeţ na Prostějovsku a pokusit se z nich vyvodit určité závěry. Dále se práce zaobírá i dalšími charitními spolky Prostějova, jeţ neměly výhradní zaměření na děti. Práce se pokusí určit místo Charity v Prostějově a v jeho systému sociální péče a zkusí se, dle pořádaných akcí, kvality poskytované péče a ohlasů veřejnosti, dobrat k představě, kterou si o Charitě vytvářeli místní obyvatelé, čímţ by zároveň měla nahlédnout do společnosti první poloviny dvacátého století v souvislosti se sociálním smýšlením. 3 Tamtéţ, s Tamtéţ, s Dolní hranice je určena vznikem samostatné Československé republiky, horní hranice je dána nástupem komunistické strany k moci, která činnost katolické Charity postupně ukončila. 7

8 Prostějov byl v daném období průmyslovým městem, navíc s rozvinutým zemědělstvím. Díky velkému počtu dělníků se největší podpoře ve městě těšili socialisté. Nezanedbatelné mnoţství lidí se však ztotoţňovalo i s názory lidovců, kteří se opírali o katolickou inteligenci a náboţensky smýšlející střední vrstvy a dělníky. Ve svém čele měli do roku 1923 známého Karla Dostála-Lutinova. 6 Ten byl nejen aktivním politikem a spisovatelem, ale také spoluzakladatelem Ludmily a Marty, dvou spolků, které se v Prostějově velkou měrou podílely na charitativní činnosti. Je tedy jasné, ţe práce se nevyhne ani kritickému pohledu na osobnost Karla Dostála-Lutinova jako na výraznou postavu charitní činnosti v Prostějově. Toto téma se netěší velkému zájmu badatelů, tudíţ je odborné literatury poskromnu. Jedinou novou prací je broţura Charita v Olomouci , sepsaná M. Kučerou, která vyšla na sklonku roku 2012 k dvacátému výročí obnoveného fungování olomoucké Charity. Práce je však, coţ je přiznáno i v úvodu, spíše informativního rázu a nemá za cíl hlouběji se tématem zabývat. Základní literaturou tedy stále zůstává práce Několik kapitol z dějin naší charity od L. Bláhy a dílo Pamětní spis o katolické charitě (milosrdné lásce) v zemi moravsko-slezské od L. Brejchy. O charitativní péči se také zajímal R. Nejzechleba, ten si však za střed svého zájmu vybral situaci na severní Moravě. Celkovou sociální péčí o mládeţ v republice se zabývali M. Trnková, A. Tůma či J. Kallab. Všichni výše zmínění však preferovali pokrokovou péči OPM a o katolické péči se zmiňovali spíše okrajově. Nejlepší dobový obraz Prostějova vykresluje kniha Prostějov, dějiny města. Jako pramenná základna dobře poslouţil dosud nezpracovaný fond Arcidiecézní charita milosrdné lásky Olomouc, uloţený v pobočce Zemského archivu Opava v Olomouci, kde se nachází materiály ke vzniku a činnosti Charity. Informace o fungování Charity přímo v Prostějově jsou uchovány ve fondech Farních Charit okresu Prostějov, uloţených ve Státním okresním archivu Prostějov. 7 Výborně poslouţily výroční zprávy Katolické charity (milosrdné lásky) na Moravě, jejichţ kompletní vydání je uchováno v arcibiskupské knihovně v Olomouci. 8 Střípky informací se schovávaly i v dobovém tisku, a to zejména v časopisech Ludmila a Charita a v prostějovských periodikách Prostějovský farní věstník a Hlasy z Hané. 6 Trapl, Miloš: Prostějov meziválečný. In: Prostějov dějiny města II. Prostějov, s Farních Charit v okrese Prostějov bylo 24, archivní materiály existují k 17 z nich. Jmenovitě k Farním Charitám v obcích Čehovice, Dubany, Klenovice, Kralice na Hané, Krumsín, Mostkovice, Olšany, Pivín, Prostějov, Rozstání, Smrţice, Stínava, Tišín, Určice, Vranovice, Ţeleč a Ţešov. 8 Výroční zprávy vycházely od roku 1927 do roku

9 2 Organizace Charity v Arcidiecézi olomoucké v průběhu doby 2.1 Vznik a rozvoj Prvním, kdo se systematicky začal zajímat o charitativní péči poskytovanou katolíky, byl Ludvík Antonín Bláha, který od roku 1919 působil jako kaplan na Svatém Kopečku u Olomouce. Svůj výzkum započal rozesláním dvou stovek dotazníků katolickým řádům, jeţ obsahovaly otázky týkající se jejich činnosti v sociální a zdravotní oblasti. Získané informace Bláha poté zpracoval do spisu Několik kapitol z dějin naší charity 9, který se stal výchozím materiálem pro zaloţení organizované charitní činnosti. 10 Své poznatky prezentoval poslancům a církevním představitelům, pro veřejnost uspořádal roku 1920 výstavu v praţském klášteře voršilek a mezitím studoval charitní organizace v zahraničí, které si bral za vzor. 11 Jeho snaha nestála bez povšimnutí. Bláhu kontaktoval olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan, který se myšlenkou vzniku Charity nadchnul a plně Bláhu podpořil. První ustavující schůze Charity byla zahájena 2. února 1922 a byly na ní zvoleny osoby do vrchních funkcí a výkonného výboru. M. Meyer-Ahrdolf a J. Koláček byli ustaveni protektory, L. Bláha se stal ředitelem, pokladníkem byl zvolen A. Pavelka a členy výboru se stali A. Vlček, R. Mels-Colloredo, J. Stavěl, K. Dostál-Lutinov a paní Rédlichová, choť továrníka v Hodoníně. 12 Ten den byly podepsány i stanovy, jeţ vešly úředně v platnost 7. února V nich bylo uvedeno, ţe Charita šíří ducha křesťanské lásky a oběti, organizuje lidumilnou činnost, soustřeďuje, doplňuje a podle jednotného, duchu a potřebám doby odpovídajícího plánu vede celou charitativní práci Arcidiecése olomoucké, ponechává však jednotlivým ústavům, spolkům a jiným charitativním institucím v rámci jejich stanov a jednacích řádů samostatnost a vlastní správu. 13 Organizovaná Charita vznikla jako první v Olomouci, avšak ještě téhoţ roku přibyly Charity v Brně a Praze. Původní a úplný název Charity zněl Svaz československé Charity v Olomouci a byl společný pro Čechy i Němce. Německá část se ale jiţ na třetí schůzi osamostatnila. Oficiálně 9 Kniha Několik kapitol z dějin naší charity pojednává o péči o hluchoněmé, slepce, mrzáčky, slabomyslné, mládeţ mravně ohroţenou, chudé a opuštěné, kterou vykonávala římsko-katolická církev skrz řeholní řády do počátku 20. století. 10 Brejcha, Leander: Pamětní spis o katolické charitě (milosrdné lásce) v zemi moravsko-slezské. Brno 1930, s Charitní organizace fungovaly od 19. století např. v USA, Německu, Rakousku a Švýcarsku. 12 ZAO Olomouc, fond Arcidiecésní charita milosrdné lásky Olomouc, karton ZAO Olomouc, fond Arcidiecésní charita milosrdné lásky Olomouc, karton 3. 9

10 však došlo k odtrţení aţ roku Zároveň s tím byl změněn i oficiální název na Svaz Charity milosrdné lásky v Olomouci. Nebyla to však poslední organizační změna. Roku 1928 vzniklo Říšské ústředí Svazů Charity, jeţ mělo pod sebou Zemské ústředí Svazu Charity (milosrdné lásky) v zemi moravsko-slezské, Svaz Charit v zemi české a Ústrednou katolickou Karitu na Slovensku. Nejniţšími jednotkami byly farní odbory Ludmily, které sdruţovaly charitativní katolické spolky i jednotlivé dobrodince. Reorganizací struktury se dosáhlo kvalitnějšího a rychlejšího poskytování péče. Svazy Charity vydrţovaly ústavy pro děti, staré i fyzicky či psychicky narušené jedince a pořádaly dobročinné sbírky. Pro děti byla také roku 1930 zřízena přímořská ozdravovna v Itálii ve městě Lussingrande. Mezi důleţitou činnost Svazu Charity patřila i vlastní propagace. Ihned po zaloţení začaly být tisknuty letáčky, informační spisky, kalendáře a došlo i k zaloţení vlastních časopisů, na Moravě nesly název Ludmila 14 a Za láskou. 15 Dále byly pořádány výstavy a populární přednášky se světelnými obrázky. Od roku 1927 přibylo pravidelné vydávání výročních zpráv. Jistým zlomem byl rok 1930, kdy Svaz Charity začal spolupracovat s Českou Zemskou péčí o mládeţ, a to z důvodu zákonné vyhlášky, která tuto organizaci pověřovala kontrolou nad všemi dětmi v cizí péči. Charita se tím dostala do kontaktu nejen s ní, ale i s Masarykovou ligou proti tuberkulóze a Československým červeným kříţem. Pro lepší komunikaci si utvořili společnou radu, takzvanou Radu čtyř, která měla za úkol projednávat společné záleţitosti. 16 Činnost Charity do začátku okupace byla nejrozsáhlejšího rázu v celé době její existence, a to i přesto, ţe procházela organizačními změnami a musela se přizpůsobit vládnímu nařízení, které její samostatnou činnost na poli péče o mládeţ zkomplikovalo. V době první republiky byla zároveň i jednou z nejmohutnějších organizací na poli sociální a zdravotní péče vůbec. 14 Časopis Ludmila začal vycházet jiţ v roce 1912 v Moravské Ostravě. Jeho původní název zněl Ludmila, časopis věnovaný ochraně opuštěných dětí a sirotků vůbec a zvláště na Ostravsku. Roku 1932 se z něj stal list určený pro celou Arcidiecézi olomouckou a v roce 1940 bylo jeho sídlo přeneseno do Olomouce. Od ledna 1942 však bylo jeho vydávání zastaveno. 15 Časopis Za láskou byl určen pro Diecézi brněnskou a byl vydáván od roku 1925 do roku Výroční zpráva katolické (milosrdné lásky) v zemi moravsko-slezské za rok Brno 1931, s

11 2.2 Arcibiskup Antonín Cyril Stojan Arcibiskup Stojan je povaţován za osobnost, která velmi výrazně napomohla vzniku Charity. Uvádí se, ţe Stojan byl člověk lidumilný, obětavý a pro pomoc bliţním by se doslova rozdal. Charitativní činnost bral jako své ţivotní poslání, a to jak v osobním ţivotě, tak i v roli představitele katolické církve. Antonín Stojan se narodil v roce 1851 v Beňově u Přerova. Po maturitě na gymnáziu v Kroměříţi se dal na studium bohosloví v Olomouci, kde byl také roku 1876 vysvěcen na kněze. Svou kariérní dráhu započal jako kaplan v Šilperku. Roku 1887 se stal zástupcem faráře v Příboře a Veřovicích a v letech působil jako farář v Draţovicích. Mezitím nezapomínal ani na sebevzdělání, titul doktora teologie získal roku O rok později byl zvolen poslancem Katolické strany národní a současně vykonával práci probošta v Kroměříţi. Od roku 1917 se jeho práce přesunula do Olomouce. Tam se stal sídelním kanovníkem a o tři roky později kapitulním vikářem. Nakonec byl vybrán za olomouckého arcibiskupa. Do tohoto úřadu nastoupil a vykonával jej aţ do své smrti v roce Stojanova pověstná charitativní činnost je známá aţ do dnešní doby, a proto se také usiluje o jeho blahořečení. Byl to prý člověk skromný a dobrosrdečný, který nerad viděl lidi kolem sebe trpět. Nebývalo výjimkou, ţe se domů vracíval s prázdnou kapsou. Prosebníci se k němu dokonce sjíţděli z celého širého okolí. Je ale pravda, ţe někteří toho i zneuţívali, Stojana to však v poskytování almuţen neodradilo. Není tak divu, ţe je často nazýván tatíčkem Stojanem či miláčkem moravského lidu. Jeho dobročinné skutky byly citovány v mnohých novinách a časopisech, a to nejen katolických. Pro představu jsou níţe uvedeny tři příhody, které o Stojanově povaze mnohé vypovídají: P. Stojan přišel kdysi k večeři a jeho neteř, hospodyně, ho smutně vítá: Dnes nemáme k večeři kromě chleba nic. I to stačí, Stojan na to a modlí se. Klepe ţebrák, prosí o kousek chleba. Hospodyně ho odbývá: Odpusťte, človíčku, dnes vám nemám co dát. Ale dostala: Jdi, jdi, proč lţeš? Coţ nemáš chleba? vzal a podal ţebrákovi a ten s díky odcházel; odnášel z fary poslední kousek A co budeme jíst k večeři my? My se pomodlíme a půjdeme spat, na to Stojan. 18 Jindy jel Stojan na Velehrad, kde odslouţil poboţnost, ale i po skončení celého obřadu stále pobíhal v klerice. Jezuité prý na něj naléhali, ať si jiţ odloţí, avšak Stojan jakoby je 17 Němec, Jaroslav: A. C. Stojan a jeho dílo. Olomouc 2007, s Vyvlečka, Josef: Antonín Cyril Stojan. Hlučín 1927, s

12 neslyšel. Nakonec se přiznal, ţe své svrchní kalhoty daroval ţebrákovi, který, chudák, neměl v čem jít. 19 Poslední pověst je ukázkou toho, jak málo mu záleţelo na svém vlastním hmotném majetku. Jednoho dne prý přicházel Stojan na faru ve stejnou chvíli, kdy obecní pastýř hnal domů krávy. Jedna kráva zamířila na faru a stejně jako Stojan zůstala stát u zamčených dveří. Stojan se krávu snaţil odehnat, ale ta se ani nehnula. Nakonec mu hospodyně otevřela vrata a Stojan praví: Prosím tě, ţenská, zaţeň tu krávu! Pořád se cpe za mnou na faru! Hospodyně však na to, ţe je to jejich kráva. Překvapný Stojan jen opáčí, ţe mu to měla říct hned, kdo prý má vědět, ţe mají na faře krávu. 20 Jeho snaha pomoci lidem v nouzi vyústila ke konci jeho ţivota, v době, kdy uţ v Olomouci působil jako arcibiskup. Tehdy se totiţ zapojil do organizování Charity. Celou věc si vzal pod svou záštitu a přispíval do této dobročinné organizace nejen penězi, ale i svou morálkou. Mimo dobročinnost se Stojan zaměřoval na povznesení národního a náboţenského ţivota. Mezi významné počiny v tomto ohledu patřilo uspořádání prvního unionistického sjezdu na Velehradě v roce Skrz něj chtěl oţivit cyrilometodějskou ideu o sjednocení slovanského náboţenství. 21 Zasadil se také o obnovení poutních míst na Hostýně a Velehradě, do čehoţ vloţil velké mnoţství úsilí i financí. Na Velehradě byl také jeho přičiněním zřízen existenční dům, jehoţ dostavby se Stojan sice nedoţil, ale na jeho počest byl pojmenován Stojanov. Kromě duchovní a charitativní činnosti se věnoval i politice. Roku 1897 byl zvolen za Katolickou stranu národní do Říšské rady, kde prosadil zákon o zvýšení kněţských platů. 22 Po vzniku samostatné Československé republiky byl zvolen do Národního shromáţdění, kde působil ve školském výboru a vypomáhal zřídit novou moravskou vysokou školu a bohosloveckou fakultu v Bratislavě. Dále roku 1920 prosadil zvýšení penzí duchovním. Od dubna téhoţ roku začal působit jako senátor. V této funkci se zapříčinil o úpravu vojenské sluţby kněţí, jejíţ podstatou bylo, ţe duchovní neměli slouţit u zbraní, ale u zdravotníků. 23 I kdyţ je Stojanova činnost po stránce charitativní a náboţenské zásluţná, jako správce arcidiecéze jiţ tak úspěšný nebyl. Jeho snahy o zpopularizování poutních míst, vydrţování a 19 Libosvár, Zdeněk: Arcibiskup Stojan: život a dílo. Brno 1995, s Arcibiskup Stojan apoštol pokroku. Charita. Časopis pro sociální a zdravotní péči, 6, 1951, č. 5, s Libosvár, Zdeněk: Arcibiskup Stojan: život a dílo. Brno 1995, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

13 podpora spolků, organizací (zejména Charity), stavby a přestavby kostelů atd. byly velmi finančně náročné. V hojné míře byly sice pořádány sbírky a na sociální střediska často přispíval stát, ale i přesto velkou část hradila samotná Arcidiecéze olomoucká ze své vlastní pokladny, coţ její rozpočet znatelně, moţná aţ přespříliš, zatíţilo. 2.3 Těžké časy v době protektorátu a poválečná činnost Charity Rok 1939 byl ve znamení četných změn v celé společnosti, tedy i v činnosti Charity. Ta ještě před vyhlášením protektorátu stihla přistoupit ke změnám, které usnadnily její působení v časech druhé světové války. Na podzim roku 1939 vešly v ţivot nové strukturální články, takzvané Okresní Charity. Ty však byly zřízeny jen v Arcidiecézi olomoucké, ostatní diecéze k tomuto kroku nepřistoupily. Tímto vzniklo 20 Okresních Charit 24, které měly 14 sekcí pro soudní okresy. Do Okresních Charit mělo být začleněno asi 377 Farních Charit. 25 Na valném shromáţdění 14. června 1939, kde byl tento návrh odhlasován, došlo navíc ještě ke změně oficiálního názvu na Arcidiecésní charitu v Olomouci a farní odbory Ludmily byly přejmenovány na Farní Charity. Sociální situace za druhé světové války byla zlá. Na pomoc lidem vznikla tzv. Národní pomoc, ke které se Charita připojila v roce Národní pomoc sdruţovala všechny organizace v oblasti sociální a zdravotní pomoci. Mezi největší v té době patřila Okresní péče o mládeţ, Společnost pro zdraví národa, České srdce a Charita. Národní pomoc se starala o finanční potřeby a snaţila se peníze účelně rozdělit mezi jednotlivé organizace v ní působící. Jen minimum činností vykonávala Národní pomoc spolu s Národním ústředím samostatně (např. ošacování). Většinu ponechávala jednotlivým organizacím, které byly v sociální a zdravotní sluţbě zběhlé. 26 Pravidelné zprávy o Charitě v době protektorátu podával časopis Ludmila, který se k její činnosti v Národní pomoci vyjádřil následovně: Hlavním úkolem Charity v této spolupráci je péče o přestárlé, o jejich výţivu, ošacení a případně i léčení, umístění potřebných do ústavů, kde by našli zaopatření a potřebnou péči. 24 Okresní Charity byly zřízeny ve městech Holešov, Hranice, Jevíčko, Kroměříţ, Kyjov, Litovel, Místek, Moravská Ostrava, Olomouc-město, Olomouc-venkov, Prostějov, Přerov, Slezská Ostrava, Stráţnice, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí, Vyškov, Vsetín a Zlín. 25 Organisace Charity v arcidiecési olomoucké. Ludmila. Časopis Charity v zemi moravsko-slezské. Olomouc, 25, 1940, č. 1, s Prošek, V.: Národní ústředí sociální a zdravotní péče, Národní pomoc, Okresní pomocné výbory jejich funkce a vzájemný vztah. In: Naše dobrovolná sociální a zdravotní péče. Praha 1941, s

14 Kromě toho však je ponechána Charitě moţnost pečovati dále také o mládeţ, a to o děti od nejmenších aţ po dospívající. Má tedy Charita velké pole činnosti v kaţdé farnosti a v kaţdém okrese, kdyţ se má starati o to, aby se dětem dostalo potřebné péče v rodinách, dětských domovech i sirotčincích, dětem nemocným pak v ústavech po děti tělesně nebo duševně či mravně vadné. Stejně muţe Charita spolupracovati v péči o studentstvo a učně. 27 Okupací Arcidiecésní charita v Olomouci ztratila 19 ústavů a pozemky v hodnotě 21,5 milionů korun. Dále bylo zabaveno 109 českých a smíšených farností a 67 farních odborů Charity. 28 To však nebyly jediné ztráty, došlo i na oběti lidské. Gestapem byl zatčen předseda olomouckého ústředí a zároveň papeţský prelát O. Stanovský a mnoho dalších lidí bylo mučeno, vězněno nebo dokonce popraveno. Pozitivem však bylo, ţe se Charitě za celé období protektorátu Čechy a Morava podařilo udrţet samostatnost, a to přesto, ţe se Němci výrazně snaţili její činnost omezit. Zvlášť těţké boje sváděla Charita s Kuratoriem pro výchovu mládeţe a s ministerstvem lidové osvěty, které si pod sebe vzalo sociální péči. 29 To ohroţovalo děti v charitních ústavech. Jak jiţ ale bylo řečeno výše, Charita do své organizace cizí vliv nikdy nepustila. Nejlepší situace byla v Arcidiecézi olomoucké, a to kvůli nově vzniklým Okresním Charitám, ty se staly základním kamenem působení Charity ve válečné době. V Praze a Brně bylo spoléháno zejména na oddanou činnost vedoucích osob, které svízelná situace neodradila. Navenek fungovaly jen diecézní centrály, které pod sebou měly charitní ústavy s velkým počtem chovanců, ty si Němci netroufali zrušit. Dekret o zrušení se sice připravoval, nakonec v platnost ale nevstoupil. 30 Charita mnohokrát poskytla pomoc lidem z koncentračních táborů, popřípadě jejich dětem, které si brala do ústavů a pod cizími jmény je ukrývala. V poválečném období, od května 1945, Charita pomáhala s rozdělováním oděvů od americké pomoci UNRRA a dále poskytla milionu lidem stravu, půl milionu ubytování, padesáti tisícům repatriantů poskytla zdravotní péči. Na to vše vydala bezmála dvacet milionů korun. Spolu s naturáliemi a dalšími potřebami, se částka vyšplhala na šedesát milionů korun. 31 Kromě akutní pomoci Charita nepřestávala s předválečnou činností, tedy vydrţováním ústavů a poskytováním ošetřovatelských a podpůrných sluţeb. 27 Vnitřní a vnější organisace Charity. Ludmila. Časopis Charity v zemi moravsko-slezské. Olomouc, 25, 1940, č. 2, s ZAO Olomouc, fond Arcidiecésní charita milosrdné lásky Olomouc, karton Dílo katolické Charity. Charita. Časopis pro sociální a zdravotní péči. Praha, 1, 1946, č. 1, s Tamtéţ, s Tamtéţ, č. 3, s

15 2.4 Nástup komunismu a zánik Charity Sotva se Charita vzpamatovala z válečných útrap, jiţ na ni čekal další problém, a to takový, který její činnost na několik desetiletí úplně zastavil. V únoru 1948 se k moci dostala komunistická strana, která začala v Československu pod hesly proletariátu provádět dalekosáhlé změny. Všechny soukromé organizace měly omezenou působnost a časem úplně zanikly. Totéţ potkalo i Charitu. Nejprve však na řadu přišli církevní představitelé, řády a spolky. Arcidiecésní charitě v Olomouci byla umoţněna předválečná činnost i po zrušení národní správy, ale výběr členů do výborů zcela podléhal kádrovým prověrkám a schválení církevním tajemníkem. 32 Tak bylo zajištěno, ţe pro reţim nepohodlné osoby nebudou mít ţádný vliv. Roku 1951 bylo zrušeno dosavadní spolčovací právo, a to novým zákonem č. 69/1951Sb. o dobrovolných organizacích a shromáţděních. Spolky se měly přeměnit v organizace nebo se do nich včlenit. 33 Jedinou dobrovolnou charitní organizací byla uznána Česká katolická charita, která však byla zcela pod dohledem reţimu. Zdravotní a ošetřovací sluţba byla postupně dána pod správu Československého červeného kříţe, poté následovalo zrušení Okresních i Farních Charit. Roku 1952 bylo zrušeno vydávání časopisu Charita. 34 Konečná likvidace přišla spolu s usnesením vlády z 9. prosince 1959, ve kterém bylo řečeno, ţe národní výbory přeberou od 1. ledna 1960 sociální ústavy, které do té doby spravovala Česká katolická charita, ta tak přišla o 105 ústavů a ponecháno ji bylo jen 6, které měly slouţit pouze pro katolické církevní hodnostáře Obecná charakteristika Prostějova Prostějov byl jedním z nejvýznamnějších průmyslových měst na Moravě uţ za Rakouska-Uherska a tento status si udrţel i po vzniku Československé republiky. Se vznikem samostatnosti však přišly i určité změny. Prostějov byl stále sídlem správního okresu, ale název okresního hejtmanství byl změněn na okresní správu politickou v čele s přednostou a roku 1928 došlo ke vzniku země Moravskoslezské, do které Prostějov spadal. Spolu s tím 32 Kučera, Martin: Charita v Olomouci Dějiny, osobnosti, současnost. Olomouc 2012, s Arcidiecézní Charita Olomouc. Ročenka Olomouc 1995, s Časopis Charita byl vydáván od roku 1946 jako jediný a centrální časopis pro celou charitní organizaci. 35 Arcidiecézní Charita Olomouc. Ročenka Olomouc 1995, s

16 došlo ještě ke změně názvu okresní správy politické na okresní úřad. Zachovány však zůstaly oba soudní okresy (prostějovský a plumlovský). 36 Změnou prošlo národnostní sloţení Prostějova, při sčítání lidu se totiţ začala uvádět národnost a ne obcovací řeč, coţ vedlo k nárůstu občanů hlásící se k ţidovské národnosti a naopak poklesl počet lidí hlásící se k národnosti německé. 37 Z pohledu náboţenství bylo v Prostějově dle sčítání lidu z roku 1930 naprosto nejvíce lidí s římskokatolickým vyznáním (23 736), na druhém místě byli občané hlásící se k Československé církvi (3 021), na třetím vyznavači ţidovského náboţenství (1 442). V Prostějově však byl i velký počet lidí, kteří byli bez vyznání (2 683). 38 Co se týče politického ţivota, tak se, vzhledem k tomu, ţe v Prostějově ţilo velké mnoţství dělníků, největší popularitě v meziválečném období těšila Československá sociální demokracie, druhá nejoblíbenější strana byla Československá národní strana demokratická, následovaná Československými národními socialisty. Jako čtvrtá nejsilnější strana zde působila Československá strana lidová, kde byl do roku 1923 ve vedení Karel Dostál-Lutinov. Sociální demokracie vítězila ve volbách na plné čáře zejména hned po ustanovení Československa, kdy na všechny dolehla krize způsobena první světovou válkou a rozpadem Rakouska-Uherska. Tehdy si totiţ firmy musely začít hledat nová odbytiště pro své výrobky, coţ nějaký čas trvalo. Krize největší měrou doléhala na dělníky, kteří se snaţili bránit propouštění a nízkým mzdám demonstracemi a stávkami. Pozice sociální demokracie se ale oslabila uţ v roce 1920, kdy se část jejich voličů přiklonila k nově vzniklé komunistické straně. Firmou s největšími obraty v meziválečném období byl Wikov, který vznikl v roce 1918 spojením podniku Františka a Josefa Kovaříkových s podnikem Františka Wichterleho. Wikov se i přes problémy ve třicátých letech (celosvětová hospodářská krize) stal největším podnikem na výrobu hospodářských strojů v celém Československu. Co se však do počtu týče, největší zastoupení měl v Prostějově oděvní průmysl. Ve městě bylo na devadesát podniků zabývající se konfekcí, z nich největší byl, roku 1918 vzniklý, Prvoděv. U oděvního průmyslu bylo zajímavé, ţe byl velkou měrou závislý na krejčích a švadlenách, kteří pracovali z domu. 39 Významným odvětvím bylo i potravinářství, a to zejména kvůli příznivé zeměpisné poloze Prostějova. Z dalších velkých firem působících v Prostějově stojí za zmínku Konečný 36 Trapl, Miloš: Prostějov meziválečný. In: Prostějov dějiny města II. Prostějov 1999, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

17 a Nedělník, zabývající se stavebními pracemi, továrna Doleţal a Těhník, která působila v oblasti kovodělnictví či firma Vulkania, jeţ byla zaměřena na umělecké zpracování kovu. Rozvoji se těšilo i školství a kultura. Znatelné byly snahy rozšířit české a naopak potlačit německé školství. Od roku 1924 v Prostějově dokonce nebyla ţádná obecná německá škola a mateřská zanikla v roce České školství naopak vzkvétalo, bylo zde několik obecných škol, chlapecká a dívčí reálka i odborné školy. Kulturní ţivot byl čilý, a to zejména díky iniciativě mnoţství spolků, mezi nejprestiţnější patřily pěvecké spolky Orlice a Vlastimila a sportovní spolek Sokol. Národní divadlo sice nemělo stálý soubor, ale střídala se zde ochotnická a zájezdová představení. Populární byly návštěvy kin, kterých bylo v Prostějově hned několik. Vše se změnilo nástupem okupace a vznikem protektorátu. Pro Němce byl Prostějov lákavý, jelikoţ měl mnoţství podniků, které mohli vyuţít k rozšíření svého vojenského průmyslu. Wikov se tak proměnil na továrnu se zbrojní výrobou a mnoţství konfesních firem bylo zaneprázdněno šitím uniforem. 41 Kromě toho v Prostějově sídlil oberlandrát a do roku 1941 i gestapo. Němci se také snaţili potlačit jakékoli snahy o samosprávu a umrtven byl i náboţenský a společenský ţivot. Velkým tématem v této temné době byli ţidé. V hanáckém Jeruzalémě, jak se Prostějovu mnohdy přezdívalo, protiţidovské akce vyvrcholily roku 1942, kdy byli prostějovští ţidé naloţeni spolu s ostatními ţidy ze střední Moravy do čtyř transportů do Terezína. Počet obětí holocaustu na Prostějovsku se odhaduje na Přímo z Prostějova je známo jmen. 42 Prostějov byl sice centrem oberlandrátu, zároveň však byl i centrem odbojového hnutí, do kterého se velkou měrou zapojili i členové Sokola a partyzánské skupiny. Po osvobození, dne 26. května, převzal správu města národní výbor, který se snaţil udělat co nejvíce pro obnovu zdevastovaného Prostějova. V první řadě bylo potřeba vyřešit problémy se zásobováním a s nedostatkem topiva v zimním období, zároveň byla i velká snaha o co nejrychlejší obnovu společenského a kulturního ţivota, coţ by obyvatelům pomohlo rychleji zapomenout na proţitou hrůzu války. Sotva se však město vzpamatovalo, zasáhla do jeho ţivota další dlouhá etapa českých dějin, která výrazně ovlivnila politický, hospodářský, náboţenský i společenský ţivot. Přišel únor 1948 a s ním nástup totality. 40 Tamtéţ, s Bartoš, Josef: Léta nacistické okupace a války. In: Prostějov dějiny města II. s Tamtéţ, s

18 4 Sociální péče v Prostějově 4.1 Činnost katolíků před ustavením Svazu Charity Svaz Charity vlastnil rozsáhlou síť poboček, které zasahovaly do kaţdé farnosti. Skrz ně Charita dokázala mít přehled o situaci i v té nejzapadlejší vesnici a díky tomu mohla účelně poskytnout pomoc tam, kde bylo třeba. Sociální pomoc však existovala i před vznikem Charity. Konkrétně na Prostějovsku byla činnost katolických spolků, řádů a farností před rokem 1922 výrazná. Prvním katolickým ústavem v Prostějově, zaloţeným jiţ roku 1731 na podnět Marie Anny Lichtenštejnské, byla nemocnice Milosrdných bratří, která si svou činnost udrţela aţ do dvacátého století. Milosrdní bratři prováděli léčení všech potřebných bez rozdílu vyznání a majetku. Dalším dobročinným ústavem byl špitál pro almuţníky v Kralicích na Hané, jehoţ vznik se počítá do roku Ten byl zaloţen a z nadace udrţován farářem Antonínem Josefem Dresserem. V Určicích se od roku 1834 pokoušel místí farář Florián Novák zaloţit chudobinec. V těchto snahách pokračoval i jeho nástupce Petr Obdrţálek. Správy chudobince se nakonec od roku 1891 ujaly sestry svatého Karla Boromejského. K nejstarším ústavům v Prostějově se ještě řadil chudobinec ve Vrahovicích, který vznikl v roce Zakládání ústavů však nebylo jedinou činností charitních pracovníků. Ti se roku 1882 podíleli na zaloţení spolku První nemocenské pokladny a pohřebního bratrstva svatého Lazara v Prostějově, jenţ později splynul s Okresní nemocenskou pojišťovnou. K podobným účelům dále vznikl Spolek svatého Jana z Boha (1887) a invalidní fond (1880). Ten nemocným poskytoval léky a zdravotní sluţbu. Vznikem nemocenských pojišťoven ztrácel význam, avšak zanikl aţ v roce Mimo to existoval v Prostějově, jako v mnohých jiných městech, Spolek katolických tovaryšů, který podporoval vzdělání. 44 Vůbec k nejvýznamnějším katolickým charitativním spolkům patřily dva, na jejichţ zaloţení se v obou případech velkou měrou podílel Karel Dostál-Lutinov. Byly to spolky katolických paní a dívek Ludmila a Marta. Ludmila byla zaloţena v roce 1911 a jiţ v tomto roce si dala za cíl zřídit útulnu pro děti chudých a pracujících matek. To se jí podařilo a v roce 1912, kdy útulna započala svůj provoz, se v ní v průměru vyskytovalo 39 dětí denně. 45 První předsedkyní byla zvolena Františka Rolná. Cílem spolku bylo vzdělávání členek, podpora katolických a vlasteneckých aktivit, pomoc členkám v nemoci či v nouzi, podpora 43 Výroční zpráva katolické (milosrdné lásky) v zemi moravsko-slezské za rok 1941, Brno 1942, s Výroční zpráva katolické (milosrdné lásky) v zemi moravsko-slezské za rok 1941, Brno 1942, s Z Ludmily. Hlasy z Hané, 50, 1932, č. 25, s

19 dobročinných ústavů a vůbec zasazení se o mravní povznesení lidu. Největším dílem Ludmiliny aktivity se stalo vydrţování dětské útulny. Ta byla zřízena v tehdejší ulici Legionářů, v domě rodiny Wichterlů, která svůj dům k této potřebě spolku zdarma zapůjčila a v průběhu let se starala i o jeho údrţbu. Sama Ludmila platila třetinu výdajů, město poskytovalo zdarma světlo, vodu a částečně i otop. Na chod přispívali také jednotlivci a později jistý finanční obnos poskytovala i Arcidiecézní olomoucká Charita. O výchovu dětí se staraly sestry z řádu svatého Karla Boromejského, jeţ za tímto účelem přišly z Přerova. Pracující matky, které své děti do tohoto ústavu vodily, platily podle svých moţností buď symbolickou částku, nebo jim zaopatřování dětí v době jejich pracovní směny bylo poskytováno zdarma. 46 Druhý významný spolek katolických ţen a dívek nesl název Marta. Ten vznikl v roce 1921 a jeho ředitelem byl aţ do své smrti Karel Dostál-Lutinov. Patrony spolku se stali sv. Marta, sv. Alţběta, sv. Vincenc z Pauly a sv. Karel Boromejský. 47 Cílem Marty bylo starat se o chudé a mládeţ, zajistit sebevzdělání pro členky spolku a pečovat o nemocné po domech. První předsedkyní spolku se stala Emilie Sedláčková, rozená Wichterlová, která později, roku 1934, pomohla vybudovat útulek pro zestárlé a opuštěné ţeny. 2. února 1922 byl při Martě zaloţen pohřební podpůrný fond, k němuţ později přibyl i podpůrný fond svatební Sekulární péče do vzniku Okresní péče o mládež Nebyli to však jen katolíci, kteří se snaţili řešit neutěšenou sociální situaci. Velkou měrou se na budování sociální péče podílelo i samotné město a nekatolické dobročinné spolky. Zlom přišel v tomto ohledu ve druhé polovině devatenáctého století, kdy bylo domovským zákonem z 3. prosince 1863 ř. z. č. 105 nařízeno obcím postarat se o své chudé. Ovšem to mohlo být finančně náročné, pokud se tedy obec o všechny potřebné nedokázala postarat, tak část závazku měl přebrat okres, popřípadě země. 49 Do roku 1892 existoval pod správou Prostějova jen chudobinec, jehoţ se město dle dostupných financí snaţilo neustále modernizovat. Této snaze pomohl zejména fond zřízený z odkazů manţelů Vojáčkových, Singerových a Haasových. Na přelomu století začala být komise města v otázkách péče o sociálně slabé občany velmi aktivní. Propojila prostředky obce s příspěvky od země a 46 Spolek katolických paní a dívek Ludmila v Prostějově. Prostějovský farní věstník, 3, 1934, č. 5, s Sdruţení katol. paní a dívek Marta. Prostějovský farní věstník, 3, 1934, č. 2, s Výroční zpráva katolické (milosrdné lásky) v zemi moravsko-slezské za rok 1941, Brno 1942, s Kallab, Jaroslav: Sociální péče v obcích. Brno 1927, s

20 od místní honorace a začala takto sesbírané peníze účelně rozdělovat. Velkou roli hrály také podpůrné a nemocenské spolky. 50 Od roku 1902 fungovala ve městě Lidová kuchyně, která vyvařovala pro chudé místní obyvatelstvo. Její činnost však byla ukončena v roce Město totiţ zjistilo, ţe jen příspěvky a dary sociální problémy občanů z dlouhodobého hlediska neřeší. Proto začalo apelovat zejména na zakládání chudinských fondů. 51 Kromě výše zmíněného se Prostějov začal od počátku 80. let 19. století zabývat i péčí o děti. Ve městě vznikla pro předškolní děti německá dětská zahrádka, která byla jiţ roku 1881 doplněna českou mateřskou školou. Školky začaly být velmi oblíbené a po roce 1887 u nich došlo k velkému kvantitativnímu nárůstu. 52 Pro nejmenší děti byly později, roku 1920, zřízeny jesle, které vydrţovalo Sdruţení hospodyň v Prostějově. Dne 20. prosince 1903 byl slavnostně uveden do provozu městský sirotčinec, zřízený v prostorách bývalého kapucínského kláštera na Tetíně, určený aţ pro osmdesát opuštěných dětí. Deset dětí v něm bylo zabydleno jiţ od srpna. Zemští poslanci navíc dokázali pro tento ústav získat stipendia nejen pro sirotky městské, ale i pro opuštěné děti z venkovských obcí okresu a také zařídili, ţe se sirotčinec mohl rozšířit ještě o jednu budovu, v níţ byla následně zbudována mateřská školka a tělocvična. 53 V roce 1905 zemřela významná mecenáška a současně manţelka bývalého starosty Prostějova, Karla Vojáčková, která prostějovskému městskému sirotčinci odkázala svou vilu a pozemek na Straţisku s přáním, aby zde vznikla feriální osada. Tak se stalo roku Od té doby do ní několik následujících desetiletí jezdili chudé děti a sirotci na letní rekreaci. Všechno, co v oblasti dobročinnosti město realizovalo, neplatilo jen ze svého rozpočtu. Takovou částku by jen stěţí dalo samotné dohromady. Na realizaci městských plánů se velkou měrou podílely různé fondy a odkazy dobrodinců. 4.3 Karel Dostál-Lutinov Karel Dostál se narodil roku 1871 v Prostějově. Za svého ţivota působil jako kněz, básník, dramatik, politik a publicista. Kromě toho byl jedním z hlavních představitelů české katolické moderny, která ovlivňovala kulturní, politický i sociální ţivot. Dostál po ukončení 50 V roce 1907 existovalo takovýchto spolků v Prostějově uţ čtrnáct. 51 Marek, Pavel: Prostějov v letech In: Prostějov dějiny města II. Prostějov 1999, s Tamtéţ, s Sirotčinec města Prostějova. Hlasy z Hané, 50, 1932, č. 25, s Polák, Leopold: Historie a současnost obce Stražisko. Straţisko 2003, s

ARCIDIECÉZNÍ CHARITA OLOMOUC S T A N O V Y

ARCIDIECÉZNÍ CHARITA OLOMOUC S T A N O V Y ARCIDIECÉZNÍ CHARITA OLOMOUC S T A N O V Y Charita, jako milosrdná láska, je naplňováním Kristovy výzvy vyhledávat potřebné a pomáhat bližnímu v nouzi. I. Zřízení Arcidiecézní charita Olomouc (dále jen

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 50 č. archivní pomůcky: 8951 Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice /1935/ 1945-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a

Více

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na 1940 Dne 28. 10. 1940 vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka. Dne 4. 11. 1940 nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek.

Více

Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny

Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny Monografie Bagin, A.: Apoštolové Slovanů Cyril a Metoděj. Praha : Česká katolická Charita, 1982. 164 s. Bartůněk, V.: Soluňští

Více

Místní školní rada Žerovice (1950)

Místní školní rada Žerovice (1950) Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích Místní školní rada Žerovice 1937-1949 (1950) Inventář EL NAD č.: 473 AP č.: 400 Jana Mašková Blovice 2003 Obsah Obsah 2 Úvod 3-4 Příloha č. 1 5 Inventární

Více

Diecézní charita ostravsko-opavská S T A N O V Y. I. Preambule

Diecézní charita ostravsko-opavská S T A N O V Y. I. Preambule Diecézní charita ostravsko-opavská S T A N O V Y I. Preambule Posláním Charity je pomáhat lidem v hmotné, sociální, duševní a duchovní nouzi bez ohledu na rasu, náboženství nebo národnost. II. Název, sídlo,

Více

Místní školní rada Libákovice

Místní školní rada Libákovice Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Místní školní rada Libákovice 1908 1949 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 846 Evidenční pomůcka č. 382 Jana Mašková Blovice

Více

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 86/1993 Sb., o osobních požitcích poskytovaných duchovním církví a náboženských společností

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 86/1993 Sb., o osobních požitcích poskytovaných duchovním církví a náboženských společností NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 86/1993 Sb., o osobních požitcích poskytovaných duchovním církví a náboženských společností Vláda nařizuje podle 3 odst. 2 zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie

Více

Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych)

Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pedagog. Přemysl Pitter Bez lásky, bez lidskosti,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Místní školní rada Roupov

Místní školní rada Roupov Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Místní školní rada Roupov 1897-1950 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 344 Evidenční pomůcka č. 392 Jana Mašková Blovice

Více

Místní školní rada Míšov Inventář

Místní školní rada Míšov Inventář Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Místní školní rada Míšov 1877-1950 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 929 Evidenční pomůcka č. 390 Jana Mašková Blovice

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 3. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 3. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

EL NAD č.: 1320 AP.: 216

EL NAD č.: 1320 AP.: 216 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Československá konfederace odborových svazů - Základní organizace Tělovýchovná a rekreační zařízení města Rokycany 1980-1991 Inventář EL

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Historie české správy. Správní vývoj v letech část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 4. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

Společenstvo hostinských a výčepníků Klatovy (1885)

Společenstvo hostinských a výčepníků Klatovy (1885) Společenstvo hostinských a výčepníků Klatovy (1885)1891-1952 EL NAD č.: 1172 24 I. Vývoj původce archivního fondu První poradní schůze hostinských a výčepníků z Klatov a soudního okresu klatovského se

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově

Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově NA PAMÁTKU Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově 29. května 2015 Obec Svinov, povýšená v roce 1936 na město, se na přelomu 19. a 20. století stále rychleji přetvářela z původně zemědělské vesnice v moderní

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Ičo : Název Statutární město Prostějov

Ičo : Název Statutární město Prostějov Odeslané faktury Ičo : 288659 23.03.2016 Název Statutární město Prostějov Ag číslo Ičo dod. Název dodavatele Celk. částka Měna Dat.evidence Dat.splat. Popis KOF000004 44903383 Marek Ivan 36,00 CZK 8.1.2015

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Historie české správy. Správní vývoj v letech část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Stanovy Farní charity Prachatice

Stanovy Farní charity Prachatice Stanovy Farní charity Prachatice Farní charita Prachatice je součástí římskokatolické církve. Jejím posláním je služba milosrdné lásky církve lidem v nouzi, a to bez ohledu na jejich rasu, národnost, náboženství

Více

MĚL JSEM HLAD A DALI JSTE MI NAJÍST, BYL JSEM CIZÍ A UJALI JSTE SE MĚ, MĚL JSEM ŽÍZEŇ A DALI JSTE MI NAPÍT, BYL JSEM NAHÝ A OBLÉKLI JSTE MĚ.

MĚL JSEM HLAD A DALI JSTE MI NAJÍST, BYL JSEM CIZÍ A UJALI JSTE SE MĚ, MĚL JSEM ŽÍZEŇ A DALI JSTE MI NAPÍT, BYL JSEM NAHÝ A OBLÉKLI JSTE MĚ. F A R N Í C H A R I T A J I N D Ř I C H Ů V H R A D E C V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2 0 1 0 Posláním Charity je služba milosrdné lásky a pomoci bližnímu v nouzi, která vychází z křesťanských zásad, a to

Více

Zemědělská mistrovská škola Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Zemědělská mistrovská škola Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Zemědělská mistrovská škola Stříbro 1956-1960 Inventář Číslo EL NAD: 1049 Evidenční číslo pomůcky: 158 Dana Bízová Tachov 2007 Obsah Úvod...3

Více

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 3. část

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 3. část Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 12. OBECNÁ ŠKOLA DÍVČÍ PRAHA XI., NA JAROVĚ Č.P Inventář

Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 12. OBECNÁ ŠKOLA DÍVČÍ PRAHA XI., NA JAROVĚ Č.P Inventář Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 090400/22 12. OBECNÁ ŠKOLA DÍVČÍ PRAHA XI., NA JAROVĚ Č.P. 1966 1930-1948 Inventář (NAD : 2929) (Č. pomůcky: 555) Zora Damová Praha 2014 I. Vývoj původce fondu

Více

PŘEDSTAVENÍ HOSPODAŘENÍ ŘÍMSKOKATOLICKÉ CÍRKVE V ČR. ZA ROK 2015 Praha,

PŘEDSTAVENÍ HOSPODAŘENÍ ŘÍMSKOKATOLICKÉ CÍRKVE V ČR. ZA ROK 2015 Praha, PŘEDSTAVENÍ HOSPODAŘENÍ ŘÍMSKOKATOLICKÉ CÍRKVE V ČR ZA ROK 2015 Praha, 23. 11. 2016 Nový způsob hospodářského zabezpečení církve s sebou nese větší míru svobody, ale zároveň i zodpovědnosti a i s finančním

Více

90 let sociálního pojištění v České republice

90 let sociálního pojištění v České republice 90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

OBČANSKO-DĚLNICKÁ BESEDA KOMÁROV

OBČANSKO-DĚLNICKÁ BESEDA KOMÁROV Státní oblastní archiv v Praze Státní okresní archiv Beroun OBČANSKO-DĚLNICKÁ BESEDA KOMÁROV 1870 1909 INVENTÁŘ Číslo listu NAD: 1254 Evidenční číslo pomůcky: 822 Kateřina Fryaufová Beroun 2010 Úvod I.

Více

KAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( ) KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( )

KAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( )  KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( ) Obsah Úvod... 11 KAPITOLA 1 Habsburská monarchie (1848 1918)... 15 1. Počátky revoluce 1848... 15 2. Pillersdorfova ústava 1848... 16 3. Návrh kroměřížské ústavy 1849... 19 4. Moravská zemská ústava 1848...

Více

STANOVY Spolku rodičů a přátel školy při Základní škole a mateřské škole Velký Beranov

STANOVY Spolku rodičů a přátel školy při Základní škole a mateřské škole Velký Beranov STANOVY Spolku rodičů a přátel školy při Základní škole a mateřské škole Velký Beranov I. Název a sídlo, působnost a charakter spolku 1) Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole a mateřské škole

Více

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU Podle Theodora Billrothajeden z nejvíce prakticky zaměřených humanistů 19. století. Narozen v roce 1822 jako čtvrtý syn v rodině barona Jana von Mundyho

Více

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích Dějiny od konce 19.století do 1. světové války - umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. a počátkem 20.století v oblasti hospodářské, společenské,kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny

Více

Stanovy. Čl. I. Název a sídlo

Stanovy. Čl. I. Název a sídlo Stanovy Čl. I. Název a sídlo 1. Tyto stanovy jsou základním vnitřním předpisem dobrovolného seskupení občanů dle nového občanského zákoníku (zákona 89/2012 Sb. dále NOZ ) s názvem Občanská vzdělávací jednota

Více

MISIJNÍ NEDĚLE. Děti z Francovy Lhoty a Valašské Senice se zapojily do pečení cukroví na Misijní neděli.

MISIJNÍ NEDĚLE. Děti z Francovy Lhoty a Valašské Senice se zapojily do pečení cukroví na Misijní neděli. MISIJNÍ NEDĚLE Děti z Francovy Lhoty a Valašské Senice se zapojily do pečení cukroví na Misijní neděli. Díky šikovným dětičkám, několika maminkám a čtyřem ochotným chlapcům se podařilo napéct velké množství

Více

Státní diapozitivový a filmový ústav

Státní diapozitivový a filmový ústav Státní diapozitivový a filmový ústav 1920 1940 Inventář NFA 2009 Název archivu: Název archivní pomůcky: Národní filmový archiv, Praha Státní diapozitivový a filmový ústav Časový rozsah pomůcky: 1920 1940

Více

ČESKÁ REPUBLIKA NAŠE VLAST

ČESKÁ REPUBLIKA NAŠE VLAST ČESKÁ REPUBLIKA NAŠE VLAST Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy státního zřízení a politického systému ČR a státními symboly. ČESKÁ REPUBLIKA hlavním

Více

Předmět: Technologie rekonstrukcí historických objektů Kat.. technologie staveb - 2011 PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR

Předmět: Technologie rekonstrukcí historických objektů Kat.. technologie staveb - 2011 PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR VZNIK PAMÁTKOVÉ PÉČE Lze najít řadu příkladů zájmu o památky již v dřívějších dobách, ať jde o sbírání ostatků, či uměleckých děl, práce vedutistů, či v pěstování historické vlastivědy.

Více

Československá ovocnická jednota - krajský odbor Havlíčkův Brod

Československá ovocnická jednota - krajský odbor Havlíčkův Brod STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD:1039 č. archivní pomůcky: 8950 Československá ovocnická jednota - krajský odbor Havlíčkův Brod 1925-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2014 O b s a h

Více

P R Á V O Původní název RUDÉ PRÁVO do: 31. října 1995 Vznik deníku: 21. září 1921 Nový název od: 1. listopadu 1995

P R Á V O Původní název RUDÉ PRÁVO do: 31. října 1995 Vznik deníku: 21. září 1921 Nový název od: 1. listopadu 1995 Historie deníků k 1.3. 2010 KAŠÍK, M. Strategie. Číslo 32, 2010, Praha 1.Celostátní deníky vycházející na současném mediálním trhu 1. 1. Deníky vznikající před rokem 1989 a vycházející s upraveným názvem

Více

STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice. Hlava I Vymezení sdružení

STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice. Hlava I Vymezení sdružení STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice 1 Název a sídlo sdružení Hlava I Vymezení sdružení 1. Název sdružení:sem v České republice Sdružení evangelické mládeže (dále jen SEM ). 2. Sídlo

Více

Zbyněk Bureš Brčil z vodní Třináctky

Zbyněk Bureš Brčil z vodní Třináctky Zbyněk Bureš Brčil z vodní Třináctky Zbyněk Bureš, skautskou přezdívkou Brčil, se narodil 15. července 1924 v Praze. Maturoval na Vančurově gymnázium na Smíchově, později studoval Filozofickou fakultu

Více

Odeslané faktury Strana: 1

Odeslané faktury Strana: 1 Odeslané faktury Strana: 1 KOF000001 00288063 Městys Brodek u Prostějova 7000,00 CZK 13.01.2014 28.01.2014 Platba za vyřízení přestupkové agendy za 4. čtvrtl KOF000002 00288144 Obec Čelechovice na Hané

Více

Z Á P I S č. 11/2016

Z Á P I S č. 11/2016 Z Á P I S č. 11/2016 z jednání rady města Libčice nad Vltavou konaného dne 11. 5. 2016 Přítomni: Ing. Pavel Bartoš, MBA, Ing. Vladimír Urbánek, Ing. Vít Penížek, Ph.D., František Hudek Omluveni: Ing. Jiří

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická Česká reformace Český reformátor Mistr Jan Hus upálen 1415 v Kostnici Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí Po období husitských

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011. Část 3 16. - 18.století

Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011. Část 3 16. - 18.století Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011 Část 3 16. - 18.století Rekapitulace a reflexe dosavadních informací (témata 1 a 2) Historie SP? Důraz na dobu způsob ţivota Pravěk,

Více

Stanovy Charita Česká republika

Stanovy Charita Česká republika Stanovy Charita Česká republika Charita Česká republika (Charita) je součástí římskokatolické církve. Činností Charity je služba milosrdné lásky církve lidem v nouzi, a to bez ohledu na jejich rasu, národnost,

Více

ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ

ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ Státní správa Samospráva Územní samospráva: je podstatou demokratického systému. Konkrétní model dělby moci mezi stát a jeho územní části je výsledkem působení specifických podmínek:

Více

Stanovy spolku. Náš Kopec, z.s.

Stanovy spolku. Náš Kopec, z.s. Stanovy spolku Náš Kopec, z.s. Čl. 1. Název, sídlo a působnost Náš Kopec o.s., ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen

Více

Soupis kronik, pamětních knih, rukopisů a fotoalb (výběr z mezifondové sbírky kronik SOkA Jeseník)

Soupis kronik, pamětních knih, rukopisů a fotoalb (výběr z mezifondové sbírky kronik SOkA Jeseník) Soupis kronik, pamětních knih, rukopisů a fotoalb (výběr z mezifondové sbírky kronik SOkA Jeseník) Stav ke dni 31. 5. 2006 Údaje jsou rozděleny do kapitol I. Kroniky městské a obecní, II. Kroniky farní,

Více

Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro 1950-1959 Inventář Číslo EL NAD: 335 Evidenční číslo pomůcky: 150 Dana Bízová

Více

Základní škola Těšov EL NAD č.: AP č.: 479

Základní škola Těšov EL NAD č.: AP č.: 479 Státní okresní archiv Klatovy Základní škola Těšov 1923-1982 Inventář EL NAD č.: 1789 AP č.: 479 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

H T-W. Helena Tomanová-Weisová Výhled z Hradčan Argo

H T-W. Helena Tomanová-Weisová Výhled z Hradčan Argo H T-W Helena Tomanová-Weisová Výhled z Hradčan Argo H el e na Tom a nová-weisová Spisovatelka, herečka a rozhlasová redaktorka Helena Tomanová-Weisová své mládí prožila v dnes už zaniklém světě česko-

Více

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Vládní návrh ZÁKON ze dne. 2012 o zásluhách Václava Havla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např.

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Veřejn ejná správa Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č.

Více

1316 2016 700. VÝROČÍ NAROZENÍ KARLA IV. ORGANIZAČNÍ VÝBOR

1316 2016 700. VÝROČÍ NAROZENÍ KARLA IV. ORGANIZAČNÍ VÝBOR 1316 2016 700. VÝROČÍ NAROZENÍ KARLA IV. ORGANIZAČNÍ VÝBOR OHLÉDNUTÍ ZA VÝROČÍM 1150 LET OD PŘÍCHODU SV. CYRILA A METODĚJE NA VELKOU MORAVU Zlínský kraj Ministerstvo zahraničních věcí ČR erzita c Zlínský

Více

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více

STANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ

STANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ MASARYKOVO DEMOKRATICKÉ HNUTÍ sekretariát Na Příkopě 10 110 00 Praha 1 Tel.: 224 211 021 e-mail: masdem@seznam.cz STANOVY MASARYKOVA DEMOKRATICKÉHO HNUTÍ Věrni odkazu prezidenta Osvoboditele, zakladatele

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

Stanovy Spolku přátel Třeboně

Stanovy Spolku přátel Třeboně Stanovy Spolku přátel Třeboně strana 1 Stanovy Spolku přátel Třeboně Článek 1. Název a sídlo 1. Název občanského sdružení je: Spolek přátel Třeboně ( dále jen Spolek ) 2. Sídlem Spolku přátel Třeboně je:

Více

STANOVY. DĚTI KŘIVOKLÁTSKA, z.s. 270 23 KŘIVOKLÁT 93 IČO 70847789

STANOVY. DĚTI KŘIVOKLÁTSKA, z.s. 270 23 KŘIVOKLÁT 93 IČO 70847789 STANOVY DĚTI KŘIVOKLÁTSKA, z.s. 270 23 KŘIVOKLÁT 93 IČO 70847789 1 Stanovy Děti Křivoklátska, z.s. zapsaného spolku Článek I. Základní ustanovení 1. Děti Křivoklátska, z. s. (dále jen zapsaný spolek )

Více

Prezentace na konferenci Ochrana obyvatelstva 2012. Zabezpečení vzdělávání členů sborů dobrovolných hasičů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva

Prezentace na konferenci Ochrana obyvatelstva 2012. Zabezpečení vzdělávání členů sborů dobrovolných hasičů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva Prezentace na konferenci Ochrana obyvatelstva 2012 Téma: Zabezpečení vzdělávání členů sborů dobrovolných hasičů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva Mgr.Bohumír Martínek, Ph.D. Vedoucí Ústřední odborné

Více

Volné sdružení lesních správ pro severovýchodní Čechy, Náchod

Volné sdružení lesních správ pro severovýchodní Čechy, Náchod Česká republika Státní oblastní archiv v Zámrsku Státní oblastní archiv v Zámrsku Inventář archivní pomůcka č. 8996 NAD č. 3538 Volné sdružení lesních správ pro, Náchod 1921-1944 Zpracoval: Mgr. Jiří Kuba

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č.j.: 714/2016 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 235 ze dne 20.09.2016 Založení Nadačního fondu na podporu realizace pavilonu Alfonse Muchy na vrchu Vítkově pro Slovanskou

Více

(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7

(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Archiv obce Borek - Obecní úřad Borek u Rokycan 1807-1945 (1953) Inventář EL NAD č.: 18 AP.: 7 prom. hist. Petros Cironis Rokycany 1962 Obsah

Více

Židé jako menšina. Židovské identity

Židé jako menšina. Židovské identity Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes

Více

Předsedající navrhl jako navrhovatele usnesení p. Ladislava Ludvíka Návrh usnesení : ZO Sadov schvaluje navrhovatele usnesení p. Ladislava Ludvíka.

Předsedající navrhl jako navrhovatele usnesení p. Ladislava Ludvíka Návrh usnesení : ZO Sadov schvaluje navrhovatele usnesení p. Ladislava Ludvíka. Obec Sadov - Zastupitelstvo obce Sadov Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Sadov konaného dne 5.11.2014, od 17:00 hodin v KD Sadov Zahájení zasedání zastupitelstva Zasedání Zastupitelstva

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 938/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 938/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 938/0 Návrh poslanců Karla Raise, Petra Kořenka, Vlasty Bohdalové a Jiřího Miholy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb.,

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ Stanovy občanského sdružení Gabriela o.s. I. Úvodní ustanovení 1/ Občanské sdružení s názvem Gabriela o.s. /dále jen sdružení / je občanským sdružením, určeným k morální, hmotné

Více

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Období reálného socialismu Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Vztah k náboženství na okraji 1, základní parametry vztahu české společnosti k náboženství již z období 1918-1928 2, lidová strana součástí

Více

Stanovy. Spolku rodičů a přátel Středního odborného učiliště potravinářského v Praze 4-Písnice, Libušská 320/111. Čl. 1

Stanovy. Spolku rodičů a přátel Středního odborného učiliště potravinářského v Praze 4-Písnice, Libušská 320/111. Čl. 1 Stanovy Spolku rodičů a přátel Středního odborného učiliště potravinářského v Praze 4-Písnice, Libušská 320/111 Čl. 1 1. Název spolku: (dále jen spolek ) Spolek rodičů a přátel Středního odborného učiliště

Více

Literatura 20. století

Literatura 20. století Literatura 20. století celková charakteristika z hlediska historie a literárního vývoje Tvorbu spisovatelů ovlivnily: 1) 1. světová válka (1914 1918) 2) 2. světová válka (1939 1945) 3) studená válka 2.

Více

Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s.

Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s. Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s. STANOVY SPOLKU I. Úvodní ustanovení 1. Klub přátel Cyrilometodějské školy v Brně, ve smyslu zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností

Více

Základní odborná škola rolnická Stříbro

Základní odborná škola rolnická Stříbro Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní odborná škola rolnická Stříbro 1949-1952 Inventář Číslo EL NAD: 510 Evidenční číslo pomůcky: 160 Dana Bízová Tachov 2007 Obsah Úvod...3

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010 NADAČNÍ FOND STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY PRŮMYSLOVÉ V HRANICÍCH STUDENTSKÁ 1384 75301 HRANICE VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010 Březen 2011 Za SR NF: Ing. Lenka Kandlerová ZÁKLADNÍ ÚDAJE O NADAČNÍM FONDU Nadační fond

Více

Hospodářské dějiny Československa (opakování)

Hospodářské dějiny Československa (opakování) VY_32_INOVACE_DEJ_30 Hospodářské dějiny Československa 1918-1948 (opakování) Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1918-48 Předmět:

Více

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby okupace Československa, II. světové války a následné vlády KSČ. Učebnice:

Více

Výroční zpráva za r. 2014. Otevřené srdce o.p.s.

Výroční zpráva za r. 2014. Otevřené srdce o.p.s. Výroční zpráva za r. 2014 Otevřené srdce o.p.s. Obsah 1.Fakta o Otevřeném srdci o.p.s. 2.O Azylovém domě pro matky s dětmi 3.Finanční zpráva 4.Hodnocení 5.Kontakty 1.Fakta o občanském sdružení 1.1 Právní

Více

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Vzdělavatelský odbor ČOS soutěž pro mládež Naše sokolovna Rok sokolské architektury Sokolský hrad Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Tovačovského sady 80, 676 02 Moravské Budějovice Sokolská

Více

Sdružení rodičů a přátel školy Kučerka, z. s. Sídlo: A. Kučery 1276/20, 700 30 Ostrava-Hrabůvka STANOVY SPOLKU

Sdružení rodičů a přátel školy Kučerka, z. s. Sídlo: A. Kučery 1276/20, 700 30 Ostrava-Hrabůvka STANOVY SPOLKU STANOVY SPOLKU Sdružení rodičů a přátel školy Kučerka, z. s. Článek I Základní ustanovení Spolek Sdružení rodičů a přátel školy Kučerka, z. s. (dále jen spolek) je dobrovolná společenská organizace sdružující

Více

Anotace: Nové učivo Sbírka pro Národní divadlo- pracovní list k textu. Opakování-křížovka na opakování pojmů k Národnímu divadlu.

Anotace: Nové učivo Sbírka pro Národní divadlo- pracovní list k textu. Opakování-křížovka na opakování pojmů k Národnímu divadlu. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2-Inovace zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Název DUM: Sbírka pro Národní divadlo Třída: 8.

Více

Základní devítiletá škola Skapce (1936)

Základní devítiletá škola Skapce (1936) Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Skapce (1936) 1945-1978 Inventář Číslo EL NAD: 662 Evidenční číslo pomůcky: 110 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3

Více

Fond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava

Fond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava Fond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava Archivní fond 134: Německé soudy v protektorátě vznikl spojením písemností německý soudů, státních zastupitelství a věznic působících v Protektorátě

Více

Již v roce 1881 dala královna Saská Karola postavit na počest své matky Louisy, princezny z Vasů, chudobinec pro 12 chudých panství moraveckého.

Již v roce 1881 dala královna Saská Karola postavit na počest své matky Louisy, princezny z Vasů, chudobinec pro 12 chudých panství moraveckého. Již v roce 1881 dala královna Saská Karola postavit na počest své matky Louisy, princezny z Vasů, chudobinec pro 12 chudých panství moraveckého. K ošetřování chudých a nemocných a k vedení chudobince povolala

Více