SPEKTRUM Jubilující MSV Brno se neohlíží, hledí do budoucnosti Obnovitelné zdroje energie maraton s překážkami

Transkript

1 SPEKTRUM Jubilující MSV Brno se neohlíží, hledí do budoucnosti Obnovitelné zdroje energie maraton s překážkami

2 Úvodní slovo MSV Jubilující MSV Brno se neohlíží, hledí do budoucnosti Přijďte nás navštívit SP ČR vystavuje v pavilonu Z stánku číslo Zlatá medaile MSV Brno odznak prestiže firmy Jaké výrobky v Brně představíte? Turecko atraktivní destinace pro české exportéry i investory Fatih Kemal Ebiçlioğlu: Zajímá nás spolupráce ve strojírenství Turecko téma letošního setkání ředitelů průmyslových svazů Zafer Çağlayan: Spojme síly i zkušenosti Výzkum, vývoj, inovace Jak zefektivnit systém výzkumu, vývoje a inovací v ČR?...12 Jak je to s efektivitou doopravdy...15 Pavel Juříček: Projekt POSPOLU má vést k novému rámci vzdělávání Fotogalerie Letní měsíce byly ve znamení Asie a dalších akcí Legislativa Legislativní normy a situace v Parlamentu Změny občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích od roku Změny úpravy řetězení pracovních poměrů na dobu určitou a odpočinku mezi dvěma směnami Energetika Obnovitelné zdroje energie maraton s překážkami Společenské aktivity Novou publikaci o SP ČR pokřtil premiér Jiří Rusnok Letní klubové večery Podpora exportu Šanghaj výkladní skříň čínského úspěchu stále láká české firmy Evropský prostor Žhavý bruselský podzim Kaleidoskop: Aktualizované priority ČR v oblasti jednotného trhu EU Průzkum Kooperativa se ptala klientů, co čekají od penzijní reformy...37 Libor Kraus: Budu prosazovat AVO jako pilíř výzkumu a vývoje Technické vzdělávání Spolupráci škol a firem pomůže projekt POSPOLU Benefity Zájem o mobily a stravenky Média Mediální léto 2013 žádná okurková sezóna dění na politické scéně a energetika...31 Statistika Statistika je služba Nový jednotný portál pro přístup k podnikovým finančním nástrojům EU Inzerce: BISNODE, ČPZP, top vision, Severní energetická Spektrum je oficiálním informačním médiem SP ČR. Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR. Vydavatel: SP ČR Šéfredaktor: Milan Mostýn Zástupkyně šéfredaktora: Růžena Hejná Výkonný redaktor: Jiří Janda Foto: Jiří Janda, Jan Rasch, studio Pixl-e Korektury: Miroslava Trublová Adresa: Freyova 948/11, Praha 9 Redakční rada: Boris Dlouhý, Vladimíra Drbalová, Jitka Hejduková, Ondřej Gbelec, Dagmar Kuchtová, Petra Ježková, Ludmila Nutilová Inzerce: SP ČR tel.: Grafická úprava a sazba: studio Pixl-e Tisk: Tiskárna Macík, Sedlčany 1128 Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a.s.; RWE Transgas, a.s.; ŠKODA AUTO a.s.; TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.; Czech Coal a.s.; OKD, a.s.; VÍTKOVICE, a.s.) na vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP3285/99P ze dne Vychází měsíčně. Registrace: ISSN

3 Vážení členové Svazu, milí čtenáři! Politici přicházejí a odcházejí, my zůstáváme. Myslím tím občany voliče a průmysl, na kterém stojí česká ekonomika. Jenže zde zůstávají i nedořešené problémy, složitá politická situace a otazníky nad kvalitou lidí ve stranách a jejich ochotou řešit věci v obecném zájmu. Stále se podivuji nad tím, kde mnozí naši političtí činitelé žijí, že nevnímají řadu let zhoršující se parametry české konkurenceschopnosti. Už i renomované světové instituce upravují svá hodnocení a podnikatelská sféra se v převážné většině shoduje v tom, že by se pro ni mělo dělat mnohem více. Podívejme se jen, jaká je situace v Moravskoslezském kraji a v dalších regionech, jak čím dál tím ostřejší je problém nedostatku technicky vzdělaných pracovníků, a to jsme teprve překročili práh recese. Ani ne třetina firem hlásí růst zakázek, takže poptávka po těchto lidech v příštích letech poroste. Kde je kvalitní dopravní infrastruktura a výrazná podpora průmyslového výzkumu? Abychom byli spravedliví, poslední roky se některé věci přece jen hnuly dopředu. Byli jsme, bohužel, spíše svědky politických turbulencí, které odsouvají řešení pro nás důležitých opatření, než následného tahu na bránu. Co je pro nás na příští období klíčové a na čem budeme trvat, je to, aby politické reprezentace vytvořily skutečně reálnou a do praxe prosaditelnou Strategii konkurenceschopnosti. Neměla by být rozsáhlá a neprovázaná s ostatními dokumenty a hlavně by neměla být jen jedním z dokumentů, jichž již více než 130 často zaprášených leží v šuplících. Zejména o tom a o dalších prioritách chceme jednat před volbami s politickými stranami a po volbách s vládní koalicí. Politici již obdrželi naše požadavky spočívající na třech íčkách, tedy Institucích a jejich výkonnosti a hospodárnosti, Infrastruktuře a její kvalitě a Inovacích a jejich podpoře a efektivitě. Všechny tři zůstávají bolavými místy byznysu, přitom jsou tak evidentní, že nevidíme důvod, proč se politici nedokážou dohodnout na jejich řešení. A pak tu jsou, s nadsázkou řečeno, čtyři éčka. Energetika, Export, Edukace, tedy podpora technického vzdělávání, a Evropské záležitosti včetně strukturálních fondů. Ani v jedné této oblasti není zcela vše v pořádku, zejména pak v případě neslavné kapitoly čerpání evropských prostředků. Brusel bude mít jistě radost z peněz, které bude Česká republika vracet. Dílčí vítězství se nám podařila v oblasti technického vzdělávání a energetiky ve vztahu k obnovitelným zdrojům. V obou těchto oblastech potřebujeme však vizi, správnou surovinovou a energetickou politiku a dotáhnutí reformy školství s výhledem na dlouhé roky dopředu. Už si nemůžeme dovolit další experimenty. Nejen lež, ale i politický populismus mají totiž krátké nohy. Mohou přinést rychlý úspěch, ale v delším čase se ukáže, že se problémy nevyřešily, ba spíše prohloubily. To není cesta pro ty, kteří zůstávají v této zemi. Jaroslav Hanák prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

4 Jubilující MSV Brno se neohlíží, hledí do budoucnosti Špičky českého průmyslu se v druhém říjnovém týdnu sjedou na tradiční Mezinárodní strojírenský veletrh do Brna, který letos jubiluje uskuteční se již jeho 55. ročník. Pořadatelé však do minulosti příliš nehledí, naopak se dívají do budoucna. Organizátoři očekávají, že se letos do Brna od 7. do 11. října sjede přibližně 1500 vystavujících firem převážně malých a středních firem včetně řady nováčků. Kromě domácích vystavovatelů budou silně zastoupeny také další zejména evropské země především Polsko, Německo, Rakousko, Itálie či Rumunsko. Mezinárodní strojírenský veletrh je co do počtu účastníků tradičně silnější v sudých letech, takže pokud budou letos padat nějaké rekordy, pak to bude například počet firem z jedné země třeba historicky nejvyšší účast firem z Rakouska, řekl manažer pořádající společnosti Veletrhy Brno Jiří Erlebach. Jedním z vrcholů programu veletrhu bude soutěž Zlatá medaile MSV, kterou vyhlašuje Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Vysokým učením technickým v Brně. Soutěž ocení inovativní exponáty, které vyhodnotí mezinárodní hodnotitelská komise jako nejlepší. Letošní významné jubileum prestižního veletrhu sice jeho organizátoři nepominou mlčením, přesto je více než minulost již zajímá budoucnost. Samozřejmě připomeneme historii nejvýznamnějšího tuzemského průmyslového veletrhu, ale určitě to nebude tak výrazné jako před pěti lety. Spíše se díváme do budoucna rozhodli jsme se od letošního roku pořádat projekt Automatizace nikoli jako bienále, ale jako pravidelnou součást každého MSV, vysvětlil Jiří Erlebach. Tím hlavním, co návštěvníky na veletrh do Brna láká, jsou nová a neotřelá, inovativní řešení výrobků a technologií, které zde vystavovatelé představují. Světovou novinku letos představí například firma Šmeral Brno půjde o premiéru mikrovlnného reaktoru na zpracování odpadových materiálů. Pro návštěvníky nikdy neztrácí atraktivitu robotika několik robotů jim proto organizátoři předvedou v robotickém parku. Další zajímavostí bude podle Jiřího Erlebacha i projekt Transfer technologií a inovací ve veletržním kontaktním centru pro oblast aplikovaného výzkumu. Technické univerzity a výzkumné ústavy zde budou nabízet své vědecko-technické kapacity pro výzkum a současně představí své konkrétní výsledky. Budoucím odborníkům má sloužit Soutěž mladých strojařů v programování CNC obráběcích strojů, kterou pro středoškoláky organizuje Svaz strojírenské technologie. Pro zájemce o práci v technických oborech bude určen tradiční JobFair. Jde o největší soustředěnou nabídku pracovních příležitostí ve strojírenství, energetice a dalších příbuzných technických oborech v České republice, vysvětlil Erlebach. Zájemci o leteckou techniku zase uvidí na stánku firmy UNIS roztáčení proudového motoru zapůjčeného z První brněnské strojírny, v provozu bude i balicí linka Packaging Live. A pro ty, kdo si z minulého ročníku vzpomínají na prototyp létajícího kola letos by se mělo předvést opravdu v akci, láká návštěvníky Jiří Erlebach. Myslím si, že každý z návštěvníků najde na MSV to svoje, dodal. Novinkou letošního ročníku veletrhu bude jeho propojení s premiérovým ročníkem mezinárodního dopravního veletrhu Eurotrans, který doplní rozsáhlý konferenční program na téma mobilita budoucnosti. Informace o letošním ročníku MSV Brno a jeho doprovodném programu jsou uvedeny na internetové stránce Jiří Janda manažer Sekce komunikace SP ČR jjanda@spcr.cz Přijďte nás navštívit stánek č. 20 v pavilonu Z Akce pořádané SP ČR na MSV Brno: Sněm SP ČR od 13:30 do 16:00 v Rotundě pavilonu A, Česko-turecká ekonomická konference od 10:30 do 14:30 v pavilonu E, Představení publikace Kdo tu hájí podnikání od 16:30 do 18:00 na stánku č. 20 v pavilonu Z 04 Mezinárodní strojírenský veletrh

5 Zlatá medaile MSV Brno odznak prestiže firmy Vyvrcholením programu MSV Brno bude předávání Zlatých medailí autorům inovativních exponátů. Zeptali jsme se loňských vítězů soutěže, jejímž vyhlašovatelem je i SP ČR, co jim vítězství přineslo. Zlatá medaile Mezinárodního strojírenského veletrhu zvyšuje prestiž a obchodní potenciál oceněného produktu i povědomí o značce naší společnosti, uvedl Jaromír Studený, manažer společnosti Siemens, jež loni získala čestné uznání za otevřenou komunikační sběrnici DRIVE CLiQ. Zúčastnila se všech dosavadních ročníků veletrhu a ocenění bylo jen jedním z řady, jež zde získala. Ničím novým nebyla účast v soutěži ani pro společnost Kuličkové šrouby Kuřim (KSK), jež získala Zlatou medaili v kategorii nejlepší inovační exponát komerční produkt za kuličkový šroub s klecí. Ocenění chápe jako poctu jejím vývojovým pracovníkům. Je odměnou za jejich pečlivou a svědomitou práci, motivací pro další výzvy a utvrzením, že naše činnost se ubírá směrem, který vzbuzuje zájem odborné veřejnosti, řekl obchodní ředitel firmy Filip Kreif. Díky médiím má veřejnost možnost dozvědět se více o dění v KSK, čím se zabýváme a kam směřujeme. Každá taková zmínka vyvolává pozitivní ohlasy a zájem, uvedl Filip Kreif. MSV Brno je jednou z nejvýznamnějších strojírenských událostí. Pozornosti zahraničních firem a obchodníků určitě neujde. O to více si ocenění vážíme. Mnohé impulzy a zájem o kuličkový šroub bez převodníku přichází právě ze zahraničí, konstatoval. Šanci na úspěch mají také nováčci. S čestným uznáním kategorie energeticky efektivní komerční produkt uděleným za zdařilé energetické a rozměrové řešení pece PTE Mk.II loni z Brna odjížděli zástupci firmy LAC z nedalekých Hrušovan. Minulý rok to bylo poprvé, co jsme se přihlásili. Ocenění nás utvrdilo v tom, že tato cesta je pro budoucnost v našem oboru správná, konstatoval Pavel Herůfek z LAC. Díky ocenění se nám podařilo prolomit jistou nedůvěru zákazníků v nový produkt. Důkazem jsou desítky úspěšně provedených energetických auditů ve slévárnách, které vedly k prodeji oceněné pece, pochvaloval si. Historicky první ocenění z veletrhu, čestné uznání v kategorii nejlepší inovační exponát vzniklý ve smluvní spolupráci firem s tuzemskou výzkumnou organizací, si za unikátní řešení robotické manipulace s nahodile uspořádanými a tvarově složitými součástkami odvezla pražská firma Blumenbecker Prag. Zisk čestného uznání znamenal pro naši firmu výraznou propagaci v tisku, připomněl jednatel společnosti Andrej Schvarc. Ohlas firma se svou novinkou sklidila i na mezinárodní výstavě v Mnichově. Objevilo se i několik velmi konkrétních poptávek, ale bohužel pak z nejrůznějších důvodů vzdálenost, omezená možnost rychlého servisního zásahu a podobně jsme v zahraničí zatím žádný konkrétní projekt nerealizovali, posteskl si Andrej Schvarc. Do budoucnosti ale hledí optimisticky. Zákazníky sice mohou odrazovat vysoké vstupní investice, v delším časovém horizontu se však zřejmě pro zahájení výroby rozhodnou. Je to podobné jako se všemi novými a technicky pokrokovými technologiemi. Určitě je jen otázkou času, kdy aplikace tohoto typu najdou své zákazníky. Návratnost do dvou let není nic nereálného, prohlásil. Inovátoři do soutěže své výrobky přihlašují opakovaně, ovšem ne každý rok a za každou cenu. Nejprve je třeba mít nějaké zajímavé řešení, které je vůbec možné do soutěže přihlásit. A to se nerodí každý rok, bohužel, prohlásil Andrej Schvarc. Nicméně pokud se v budoucnu u nás ve firmě takové řešení objeví, velmi rádi se do soutěže znovu přihlásíme, přislíbil. Obdobně situaci hodnotí lidé z dalších firem, jež loni slavily úspěchy. Letos jsme nastartovali nový systém inovačních procesů, který by měl zaručit, že každý rok budeme mít několik nových nebo inovovaných produktů. Pomyslným želízkem v ohni pro Zlatou medaili 2015 by měla být plynová rekuperační pec, naznačil plány Pavel Herůfek z LAC. (red) Mezinárodní strojírenský veletrh 05

6 Anketa: Jaké výrobky v Brně představíte? Eva Kijonková, Vítkovice Machinery Group Představíme moderní zařízení metalurgických závodů z produkce skupiny Vítkovice Machinery Group. Na Zlatou medaili tento rok přihlašujeme mimo jiné vakuovací zařízení, které společnost vyrobila a jež nyní funguje v Železárnách Hrádek u Rokycan. O Zlatou medaili se bude ucházet rovněž kontejner 5200 m 3 na přepravu plynu světová rarita, nikdo jiný na světě tento produkt nedělá. Skupina Vítkovice Machinery Group tradičně upozorňuje na trendy, novinky a výsledky inovací. MSV je příležitostí pozvat partnery ze světa k nám domů do ČR a úspěšně dokončit kontraktační jednání. Antonín Matěj, UNIS, a.s. Pro zájemce o výrobní informační systém připravujeme prezentaci našeho produktu MES PHARIS. Přínosná bude názorná ukázka samotného systému včetně funkcionalit výrobního terminálu, který je určen přímo do výroby. Zájemci o leteckou techniku na naší expozici uvidí turbo-vrtulový motor TP100 zapůjčený z První brněnské strojírny, a. s. Poslouží jako vhodný exponát k prezentaci naší řídicí jednotky CPSP, která zajišťuje startovací sekvenci, řídí palivové a olejové čerpadlo, otáčky motoru a mnohé další. Návštěvníci uvidí demonstraci řídicí jednotky pro palivová a hydraulická čerpadla pro letouny Ae270 a L-410 a náš vyvíjený systém řízení do nástaveb užitkových vozů včetně ovládání lafety, který je již několik let instalován do hasicích vozů. Pro naši stěžejní činnost především dodávky investičních celků v energetice, petrochemickém a chemickém průmyslu nám MSV dává příležitost seznámit se s českými nebo zahraničními dodavateli řídicích systémů a elektrických rozvaděčů. Radek Velebil, KUKA Roboter CEE GmbH Budeme vystavovat novinku na českém trhu, robot KUKA KR 10 R1100 Agilus. Je to nejmladší z členů oblíbené řady průmyslových robotů Agilus, která se vyznačuje univerzálností použití díky štíhlé konstrukci a vysoké rychlosti. Typ KR 10 R1100 k nim přidává unikátní kombinaci dlouhého dosahu 1100 mm s vysokou nosností 10 kg. V danou chvíli tento robot nemá na českém trhu konkurenci. Předvedeme i poutavou ukázku robotů Agilus, návštěvníci veletrhu se na vlastní oči budou moci přesvědčit o jejich rychlosti. Na stánku budou rovněž k vidění zástupci robotů řady Quantec, které jsou nejprodávanějšími průmyslovými roboty na trhu v ČR i Slovenské republice. Vždy je zajímavé vidět pokrok v oboru a tedy možnost projít se po MSV je inspirativní. Jsem rád, že i na malém českém trhu jsou vidět moderní trendy a nejnovější výrobky a aplikace průmyslových robotů. David Müller, Hotset ČR s.r.o. Budeme mimo jiné prezentovat několik novinek firmy Optris, například zcela unikátní řešení pro bezpilotní letouny, díky kterým je možno provádět různé druhy inspekcí za pomoci infrakamery třeba inspekci solárních elektráren. Veletrhu MSV se účastníme tradičně. Na základě zkušeností z předešlých ročníků je pro nás tento veletrh prestižní záležitostí a možností prezentovat našim zákazníkům ucelené portfolio produktů námi zastupované firmy Optris, která se zabývá bezkontaktním měřením teploty. Jan Motloch, Fronius Česká republika s.r.o. Na veletrhu představíme novou generaci svařovacích zdrojů TPS/i, kterou se nebojíme nazvat pro její vlastnosti a funkce inteligentní revolucí ve svařování. Na jejím vývoji pilně pracovali naši vývojáři několik posledních let. Ačkoliv efektivita MSV dlouhodobě spíše mírně klesá, stále se jedná o jednu z nejvýznamnějších příležitostí v roce, kdy se lze potkat se stávajícími zákazníky a navázat nové obchodní kontakty. Michaela Hvězdová, STILL ČR s.r.o. Představíme průřez našeho portfolia, do něhož dnes již nespadají jen vysokozdvižné vozíky a manipulační technika. Chceme přesvědčit návštěvníky, že intralogistika není nekonkrétní mlhavý pojem, ale účelně koncipované komplexní řešení od jednoho poskytovatele na míru konkrétním podmínkám, ve kterých má příslušná manipulační technika a celý systém fungovat od elektrických či dieselových vysokozdvižných vozíků přes regálové systémy, softwarová řešení, nové technologie až po financování, školení řidičů a další služby. (red) 06 Mezinárodní strojírenský veletrh

7 Turecko atraktivní destinace pro české exportéry i investory Partnerskou zemí letošního MSV Brno bude Turecko. Perspektivám spolupráce bude věnováno Česko-turecké business fórum, jež uspořádá SP ČR ve spolupráci s Asociací exportérů IMMIB z Istanbulu. Turecko se v posledních letech dostalo do popředí zájmu nejen českých firem. Trh země se 75 miliony obyvatel, stabilně rostoucí ekonomika, silná domácí poptávka, vládou podporovaný rozvoj průmyslu, zemědělství, energetiky a dopravní infrastruktury, velkorysý program investičních pobídek a v neposlední řadě celní unie Turecka s EU jsou důvody pro růst počtu českých firem, které v Turecku mají partnery pro společné projekty nebo je hledají. Objem vzájemné obchodní výměny vzrostl za posledních dvanáct let desetkrát, letos se poprvé v historii očekává překročení 3 mld. USD obratu vzájemného obchodu. Turecko se také umístilo na 5. příčce pomyslného TOP 10 letošních konzultací s ekonomickými diplomaty a pracovníky zahraniční sítě MPO, které SP ČR každoročně organizuje. Do roku 2023, kdy bude Turecko slavit 100. vyroči vzniku republiky, se chce země zařadit mezi 10 nejvyspělejšich ekonomik světa. Pokud u někoho vyvolává spojení turecké hospodářství trochu pejorativní představu, zde je několik čísel: v rámci srovnání mezinárodní konkurenceschopnosti MMF je Turecko na 16. místě, v porovnání s členskými zeměmi EU by obsadilo 6. příčku. Růst HDP v roce 2011 dosáhl obdivuhodných 8,5 %, v loňském roce sice poklesl na 2,6 %, ale letos je predikováno již 4,6 % pro evropské země v současné době nedostižná meta. SP ČR se podpoře působení českých firem na tureckém trhu dlouhodobě věnuje. V uplynulých šesti letech jsme organizovali čtyři podnikatelské mise do Turecka, největší a nejúspěšnější byla v roce 2012 s tehdejším prezidentem Václavem Klausem. Při letošní návštěvě tureckého premiéra Reccepa Erdogana v doprovodu zástupců desítek tureckých firem SP ČR zorganizoval business fórum a česko-turecká bilaterální jednání (viz foto). Bylo podepsáno i čtyřstranné memorandum o spolupráci mezi SP ČR, Společenstvím tureckých exportérů (TIM), Asociací nezávislých průmyslníků a obchodníků (MÜSİAD) a Všeobecnou asociací průmyslu a obchodu (TÜMSİAD). Dlouhodobě nejúspěšnější oblastí českého vývozu do Turecka je energetika. Zásluhu na tom měli a mají také naši významní členové. Společnosti Škodaexport a Škoda Praha se podílely na výstavbě tepelných elektráren Afsin-Elbistan a Soma, Škoda Praha v současné době jedná v Turecku o několika dalších investičních projektech. Konsorcium ČKD Energy a ČKD Praha DIZ realizuje projekt tepelné elektrárny Yotes. ČEZ provozuje v Turecku tři paroplynové, jednu větrnou a osm vodních elektráren, podílí se na distribuci a prodeji elektřiny. Největším současným investičním projektem ČEZ v Turecku je paroplynový cyklus o výkonu 872 MW v provincii Hatay na jihovýchodě Turecka. Největším českým investičním projektem v Turecku je ale tepelná elektrárna Yunus Emre, kde je hlavním investorem společnost Vítkovice Power Engineering. Úspěšná je na tureckém trhu také Škoda Auto, která do Turecka dodává ročně 10 tisíc škodovek. Škoda Transportation zvítězila v tendru na dodávku tramvají pro město Konya. Významným prvkem česko-turecké spolupráce je partnerství na třetích trzích. K největším společným projektům patří paroplynová elektrárna v Erbilu v severním Iráku, kde jsou partnery česká firma PSG International a turecká Ronesans Holding. K nejperspektivnějším oblastem pro rozvoj spolupráce patří také důlní a těžební průmysl, ekologické projekty zejména nakládání s odpadem a čističky odpadních vod, automobilový průmysl, obráběcí stroje a další strojírenské výrobky a technologie, zdravotnická technika, potravinářské technologie a řada dalších. Nové obchodní a kooperační příležitosti budou moci české a turecké firmy hledat také na letošním 55. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kde bude Turecko zastoupeno jako partnerská země početnou skupinou vystavovatelů. Dagmar Kuchtová ředitelka Sekce mezinárodních vztahů SP ČR dkuchtova@spcr.cz Mezinárodní strojírenský veletrh 07

8 Fatih Kemal Ebiçlioğlu: Zajímá nás spolupráce ve strojírenství Partnerskou zemí letošního MSV Brno je Turecko. Na veletrh přijede podnikatelská mise v čele s panem Fatihem Kemalem Ebiclioğluem, předsedou jednoho z členských svazů asociace IMMIB, který Spektru poskytl korespondenční rozhovor. Proč jste si pro prezentaci vaší asociace zvolili právě Mezinárodní strojírenský veletrh Brno? Česká republika a Turecko mají velký potenciál pro ekonomickou spolupráci. Věříme, že můžeme rozvíjet partnerství ve všech oborech hospodářství. Ale právě ve strojírenství spatřujeme největší potenciál pro spolupráci. V tomto ohledu nám nejlepší možnost prezentace nabízí právě Mezinárodní strojírenský veletrh. Letos se uskuteční jeho již 55. ročník. Za dobu své existence se stal jednou z předních platforem pro prezentaci strojírenských výrobků. Výborné umístění Brna nabízí šanci ukázat naše exponáty nejen českým vystavovatelům, ale i firmám z okolních zemí i celé Evropy. Jaké obory a výrobky mají podle vašeho názoru v obchodě mezi ČR a Tureckem největší perspektivu? Předmětem spolupráce mohou být všechny podobory a výrobky spojené se strojírenstvím, protože tato výroba je významná v obou našich zemích a proto s sebou nese velký potenciál. Z této spolupráce může těžit Česká republika i Turecko. V roce 2012 činil objem obchodu mezi oběma zeměmi 2,8 miliardy USD, největší podíl připadal na vlaky, tramvaje, strojní zařízení, jaderné reaktory i různé kotle. Turecký export do Česka v roce 2012 dosáhl objemu 1,1 miliardy USD, z ČR se do Turecka vyvezlo zboží dokonce za 1,7 miliardy USD. Ani tato statistika však plně neukazuje, jak velký je potenciál pro vzájemný obchod obou zemí. Věříme, že obchodní výměna poroste ku prospěchu obou stran. Jaké máte zkušenosti se spoluprací s českými obchodními partnery? Naše asociace IMMIB je největším tureckým svazem exportérů, zastřešuje šest asociací s 25 tisíci členy. Vyvážíme různé zboží od strojních zařízení po hliník, výrobky elektrotechnického, chemického průmyslu i dalších odvětví. Naši členové v roce 2012 do ČR vyvezli zboží za 208 milionů USD, především počítačové monitory, projektory, tyče, ojnice, hliníkové profily, dráty, kabely, ocelové pásy a obdobné výrobky z mědi. Jaké výhody Turecku přineslo uzavření celní unie s Evropskou unií? Celní unie mezi Tureckem a Evropskou unií vstoupila v platnost od 1. ledna Zrušení cla na zboží z EU a snížení cel pro výrobky dovážené z třetích zemí více otevřelo tureckou ekonomiku. Největším přínosem pro Turecko bylo tehdy usnadnění přístupu na trhy v třetích zemích. Snazší přístup na trhy řady zemí včetně těch nejbohatších a nejstabilnějších na světě přinesl tureckým firmám výhodu. Jejich efektivita mohla růst, zlepšila se konkurenceschopnost, zvyšovala se kvalita výrobků, rychle pozorovatelným přínosem byl i rostoucí počet přímých zahraničních investic. Objem obchodu s EU vzrostl z 36,2 miliardy USD v roce 1996 na 125 miliard USD v roce Turecko se stalo kandidátem na vstup do EU a právě celní unie je jedním z významných kroků, které je k členství přibližují. Informace o asociaci IMMIB najdete na jejích internetových stránkách Jiří Janda manažer Sekce komunikace SP ČR jjanda@spcr.cz 08 Mezinárodní strojírenský veletrh

9 Turecko téma letošního setkání ředitelů průmyslových svazů Turecko partnerská země letošního MSV Brno je v hledáčku zájmu českých firem. Turecká asociace podnikání a průmyslu TÜSIAD byla letos hostitelem pravidelného červencového setkání ředitelů členských svazů a asociací sdružených v BUSINESSEUROPE. Zástupci tureckého průmyslu mají s podobnými akcemi velké zkušenosti a role hostitele se zhostili na výbornou. Svaz sdružující přes 20 tisíc firem vznikl již v roce 1971, je členem BUSINESSEUROPE i BIAC (Poradní výbor pro obchod a průmysl při OECD) a reprezentuje turecký byznys také ve skupině vyspělých zemí G20. Už jen místo konání hotel Kempinski ve starobylém paláci sultánů na břehu Bosporu bylo zárukou úspěchu. Během tří dnů měli účastníci z 16 členských svazů a centrály BUSINESSEUROPE v Bruselu možnost vyslechnout si prezentace významných hostů konference, diskutovat o tom, zda Turecko patří do Evropy, o budoucnosti evropské integrace, měnové unii i ekonomické situaci ve svých zemích. Charismatický generální tajemník TÜSIAD Zafer Ali Yavan v úvodním vystoupení kriticky zhodnotil letité čekání Turecka na vstup do EU. Asociační dohoda mezi EU a Tureckem byla podepsána již v roce 1963, od roku 1999 je Turecko kandidátskou zemí a v roce 2005 byla zahájena přístupová jednání. Otevřeno je 13 z 35 kapitol přístupových jednání (tolik jich dosud žádná asociovaná země neměla), většina je zablokována kvůli přetrvávající nedohodě ohledně Kypru, některé blokují Francie a Německo. Zafer Ali Yavan připomněl, že EU je sice stále pro Turecko a zejména pro business prioritou jako garant demokracie a liberálního přístupu, ale zájem veřejnosti o členství klesá. Připomněl silnou ekonomickou pozici země (momentálně na 16. místě v žebříčku mezinárodní konkurenceschopnosti Světové banky) a charakterizoval ji jako kombinaci demokracie, svobody, ekonomické dynamiky a technologických inovací. Vstup do EU je také katalyzátorem politických reforem, připomněl. Části programu CDEIF se zúčastnil také Günter Verheugen, bývalý viceprezident Evropské komise, jako koordinátor projektu Jak docílit globálně konkurenceschopné a institucionálně více efektivní Evropy, na němž spolupracují členské svazy Německa (BDI), Švýcarska (economiesuisse), Polska (Lewiatan), Velké Británie (CBI) a Turecka (TÜSIAD). Asi nejzajímavější byl panel pod názvem Nová evropská architektura a reforma eurozóny, kde byl hlavním vystupujícím Kemal Derviş, viceprezident a ředitel pro globální ekonomiku a rozvoj Brookings Institute (jeden z nejstarších think-tanků v USA založený v roce 1916 se zaměřením na globální ekonomiku, zahraniční politiku a rozvoj), bývalý ředitel Rozvojového programu OSN a bývalý ministr hospodářství Turecka. Zaměřil se zejména na současnou situaci EU, vnitřní problémy mezi jihem a severem, rozdíly mezi EU a USA. EU je podle něj rodina národů, ale ne jediný národ jako v USA, proto není transfer zdrojů mezi státy EU tak jednoduchý jako v USA. Současný přebytek běžného účtů států severu (kam počítá i Rakousko) je cca 550 mld. EUR a je tudíž vyšší, než zatím historicky nejvyšší přebytek Číny (460 mld. EUR v roce 2008), který byl pokládán za rizikový zejména z hlediska přehřátí ekonomiky. Je žádoucí, aby sever pomohl jihu a Evropa se dala s cílem překonání recese cestou větší integrace, harmonizace měnových politik a vytvoření postu evropského ministra financí? Musí to být demokraticky diskutováno v Evropském parlamentu a je otázka, zda EP nedostane po volbách v roce 2014 více europesimistický směr, uvedl. Podle Kemala Dervişe je perspektiva EU ve velké Evropě s dvěma typy členství, součástí skupiny zemí bez eura by mohlo být i Turecko, jež je pro EU atraktivním partnerem. V nejbližších letech se předpokládá roční růst HDP kolem 6%, průměrný věk (2011) je 29,7 let. Členství země v EU by bylo podle něj pozitivní i z politického hlediska pro celý Balkán a Turecko by mohlo znovu potvrdit svou příslušnost k Evropě. Ta by podle Kemala Dervişe měla být příkladem fungující spolupráce nejen národů a ekonomik, ale i katolíků, protestantů, muslimů, Židů i ateistů. Jen tak nedojde k tomu, že v brzké době bude pouze G2: USA a Čína. Letošní setkání ředitelů završila společná plavba po Bosporu, kde jsme se měli možnost s odborným výkladem profesora literatury a historie na Bilgi Unviersity Istanbul Murata Belge seznámit s historií i současností této přírodní hranice mezi evropským a asijským kontinentem. Dagmar Kuchtová ředitelka Sekce mezinárodních vztahů SP ČR dkuchtova@spcr.cz Mezinárodní strojírenský veletrh 09

10 Zafer Çağlayan: Spojme síly i zkušenosti Turecká ekonomika zaznamenala loni růst o 2,2 procenta, letos se očekává kolem 3,4 procenta. Ministr hospodářství Zafer Çağlayan může být spokojen. Česko by zase mohlo být spokojeno, že představitel této země přijíždí v doprovodu podnikatelské delegace. Ministr v exkluzivním korespondenčním rozhovoru odpověděl na dotazy Spektra. Která odvětví jsou z hlediska spolupráce Česka a Turecka perspektivní? Velký potenciál nabízí stavebnictví, které je jedním z hnacích motorů české ekonomiky. Přitom právě na ně silně dopadá ekonomická krize. Naše firmy ale mohou spojit síly, využít své zkušenosti a společně se podepsat pod významné projekty nejen v ČR a Turecku, ale i na území třetích zemí. Vím, že v ČR se rychle rozvíjí sektor maloobchodu. Podle průzkumů je pro maloobchod ČR 12. nejatraktivnějším trhem, počítá se i s jeho rozšiřováním. I my se domníváme, že dosud nedosáhl bodu saturace a že je zde nevyužitý potenciál. Proto českým přátelům nabízíme spolupráci. Mohou využít zejména výhod tureckých produktů, jimiž jsou poměr cena/kvalita, dostupnost na trhu, schopnost rychlých dodávek, flexibilita výroby, rozmanitost výrobků a schopnost vyrábět v souladu se současnými trendy v módě i designu. Dalším odvětvím, kde můžeme spolupracovat, je cestovní ruch. Praha nabízí velký potenciál a pro turecké turisty je každým dnem přitažlivější. Také její sesterské město Istanbul i další oblasti v naší zemi nabízejí českým turistům destinace výjimečné krásy. V roce 2007 navštívilo naši zemi zhruba 160 tisíc českých turistů, v roce 2012 to bylo přes 220 tisíc. Roste také počet tureckých turistů, kteří navštíví ČR. A co další odvětví, například automobilový průmysl? Další možností pro spolupráci je automobilový průmysl. Ten český se podílí na celkové průmyslové výrobě takřka 20 procenty. S vývozem v oblasti automobilového a souvisejícího průmyslu v hodnotě 26 miliard USD a dovozem v hodnotě 13 miliard USD se ČR nazývá Detroitem Evropy. Výroba tří významných výrobců Škody, TPCA a Hyundai dosáhla hranice takřka jednoho milionu vozů vyrobených za rok. V automobilovém průmyslu pracuje přes 800 dodavatelských firem, ze stovky největších dodavatelských firem světa v oboru jich 46 působí v ČR. 10 Mezinárodní strojírenský veletrh

11 Výrobky automobilového a na něj navazujícího průmyslu tvoří zhruba čtvrtinu obchodu mezi Tureckem a Českem. Nižší cena tureckých výrobků ve srovnání s výrobky z dálného Východu při stejné kvalitě, blízkost našeho trhu, schopnost rychlých a včasných dodávek a výhody vyplývající z celní unie to vše poukazuje na velký potenciál pro vzájemnou spolupráci v automobilovém průmyslu. Dále bych rád uvedl, že v posledních letech učinilo velké pokroky v automobilovém průmyslu i Turecko. Dnes představuje automobilový sektor jednu z nejvýznamnějších položek jeho vývozu. Kromě toho Turecko již brzy zahájí proces výroby vlastní značky automobilů naše ekonomika již disponuje silou i technickými znalostmi potřebnými na výrobu vlastního automobilu. Potěšilo by nás, kdybychom mohli i v této oblasti využít bohatých zkušeností našich českých přátel. Očekávané stárnutí populace změní strukturu spotřebitelů na evropském trhu a tím i strukturu poptávky. Tato změna otevře nové příležitosti pro spolupráci mezi našimi zeměmi v sektoru zdravotnictví. Obě země mohou spolupracovat například při výrobě textilních produktů vybavených senzory, které monitorují stav jejich uživatele, či zemědělských výrobků určených pro lidi zaměřující se na přírodní, zdravý styl života. Domnívám se také, že vzhledem k bezproblémovým politickým vztahům ČR s naší zemí můžeme svou dlouholetou vzájemnou průmyslovou spolupráci přenést i do sektoru obranného průmyslu, kde se otvírá reálná perspektiva obchodu a kooperace. Součástí našich snah je diverzifikace exportu, a to i směrem do Turecka, které je pro nás prioritní zemi. Český vývoz je citlivý na události v zemích EU, kam směřuje 83 procent vašeho exportu. Vím o tom, že ČR ve své strategii pro vývoz na léta 2012 až 2020 uvažuje o diverzifikaci trhů pro vývoz a Turecko je jedním ze 12 cílových trhů, jež tato strategie určila. Do Evropy vyváží velkou část svého exportu i Turecko a také ono je ovlivněno událostmi v regionu. Země však v posledních letech svůj zahraniční obchod diverzifikuje podíl zemí EU na celkovém tureckém vývozu se tak snížil z 56 procent v roce 2002 na 40 procent v roce 2011 a 38,8 procenta v roce Česká republika se však pouhou diverzifikací trhů ekonomickým problémům Evropy ubránit nemůže. Zvu proto naše české přátele, aby využili cenové i kvalitativní výhody vývozních artiklů naší země a objevovali výrobní kapacity v Turecku. Co si slibujete od účasti na letošním veletrhu v Brně? V dnešním globalizovaném světě jeden produkt vždy vyrábí více výrobců mnoho odběratelů na různých místech světa. V dnešním světě, který stal jedinou Agorou, jak lze říci starým řeckým přirovnáním, význam veletrhů roste každým dnem. Právě díky nim může každá země prezentovat své výrobky v každém ročním období kdekoliv na světě, právě kvůli nim se obchodní vztahy Nejdůležitější ukazatele Turecka: Hospodářský růst v roce ,2 % Počet obyvatel 75,6 mil. Podíl státního dluhu na HDP v roce ,1 % Celkový export v roce ,5 mld. USD Celkový import v roce ,5 mld. USD Objem zahraničního obchodu v roce mld. USD po celém světě neustále obnovují a neztrácejí živelnost. A právě MSV v Brně mezi veletrhy zaujímá prestižní pozici. Turecko se ho letos účastní jako partnerská země, což poukazuje na to, jakého bodu již dosáhly ekonomika i věda a technika v naší zemi. Dnešní Turecko již není starým Tureckem, nýbrž se stalo významným hráčem na poli globální ekonomické konkurence. Základ tomu poskytl rozvoj naší vědy a techniky i moderních technologií stejně jako kvalifikovaná pracovní síla a moderní průmysl. Dnešní Turecko dodává na 237 míst po celé zeměkouli více než 20 tisíc různých produktů. Stalo se tak vyhledávaným obchodním partnerem s výrobní bází, která dokáže vyhovět evropským požadavkům na kvalitní výrobky v mnoha oblastech od textilu a konfekce po keramiku, od elektronických domácích spotřebičů po cement, od nábytku po plastové a chemické výrobky, od automobilového a sekundárního průmyslu po stavební materiály, od dřevařského průmyslu po zemědělské produkty či potraviny. Turecko tak dnes produkuje velmi širokou paletu výrobků od technologicky náročných produktů po zemědělské výrobky a je schopno pro ně bez problémů najít na nejvyspělejších trzích Evropy. Veletrh je místem setkávání podnikatelů, možností dělat byznys a navazovat osobní vztahy Rád bych zde uvedl, že za turecké vývozce a turecké výrobky osobně ručím. A jistě mi dají zapravdu čeští podnikatelé, kteří při návštěvách naší země objeví kvalitní turecké výrobky, uvidí naše výrobní kapacity a navážou blízké vztahy s podnikateli našimi. Věřím, že setkání, které představí možnosti spolupráce ekonomik obou zemí, bude v této souvislosti velkým přínosem stejně jako účast obou stran na dalších veletrzích i vytvoření programu všeobecných i oborových obchodních delegací do obou partnerských zemí. Proto věřím, že pozvání Turecka jako partnerské země na Mezinárodní strojírenský veletrh do Brna bude významným krokem, který umožní kontakt obchodníkům z obou našich zemí, který povede ke vzniku nových obchodních partnerství. Jiří Janda manažer Sekce komunikace SP ČR jjanda@spcr.cz Mezinárodní strojírenský veletrh 11

12 Jak zefektivnit systém výzkumu, vývoje a inovací v ČR? Zástupci průmyslu jsou přesvědčeni, že systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v Česku není efektivní. Člen představenstva SP ČR Zbyněk Frolík nechal na základě relevantních údajů a statistik vytvořit studii, která shrnuje stav systému, popisuje jeho nedostatky a naznačuje možnosti nápravy. Výsledky ve formě prezentace nazvané Řízení podpory VaVaI ke zvýšení jejich přínosů pro ekonomiku ČR představil v červnu zástupcům ministerstva financí. Některé její myšlenky předkládáme čtenářům Spektra: ČR by měla zvýšit úsilí při podpoře výzkumu, vývoje a inovací kvůli zvýšení konkurenceschopnosti. Přínos pro růst HDP se projeví ve zvýšení ziskovosti a exportní výkonnosti firem i v zajištění zaměstnanosti především kvalifikovanou pracovní silou kolem roku 2035 se totiž očekává zdvojnásobení počtu absolventů VŠ oproti roku Součástí podpory VaVaI je i zajištění kvalitního systému výzkumu a vzdělávání. Na výzkum a vývoj (VaV) se v roce 2011 v ČR vynaložilo mil. Kč (viz graf 1). Největším investorem (47 %) byly soukromé národní subjekty, se 6 % to dále byly soukromé firmy ze zahraničí. Postupně se zvyšuje objem prostředků pocházející z veřejných zahraničních zdrojů. Do podnikatelského sektoru směřovalo mil. Kč. Investice ze soukromých národních zdrojů činily mil. Kč., soukromých zahraničních pak mil. Kč. Státní rozpočet přispěl částkou mil. Kč. V roce 2011 plynulo nejvíce prostředků na VaVaI do soukromých podniků pod zahraniční kontrolou. Soukromý sektor spotřebuje celkově 57 % všech prostředků. V tomto roce předehnaly vládní sektor ve výdajích na VaV veřejné a státní vysoké školy. Podnikatelský sektor vynaložil na VaV v roce 2011 nejvíce prostředků do oblasti výroby motorových vozidel (11 mld. Kč), na výzkum a vývoj dal 3,2 mld. Kč. Za celý průmysl se v roce 2011 prodaly VaV služby v hodnotě 8,8 mld. Kč. Strojírenství s největším příspěvkem k hrubé přidané hodnotě bohužel nepatří mezi lídry v prodeji těchto služeb. Při rozdělování státní podpory se musí brát v potaz i smluvní závazky státu. V rámci programů podpory VaV se v letech stát smluvně zavázal vydat cca mil. Kč, z toho mil. Kč firmám na podporu spolupráce ve VaV. Největší podpory se dostává veřejným a státním vysokým školám, jejich podíl na projektech dosahuje téměř 40 %. Kritickým rokem pro státní rozpočet v oblasti VaVaI bude rok 2018, neboť budou kulminovat závazky vůči centrům výzkumu a vývoje pro inovace (VaVpI). Otázkou je, co se stane, pokud příjmy ze smluvního výzkumu nedosáhnou plánované výše. VaVpI centra nebudou moci nadále existovat bez reformy v oblasti VaV. Výnosy z licenčních smluv a ze smluvního výzkumu u vysokých škol a Akademie věd ČR jsou minimální. Tyto instituce jsou v obrovské míře závislé na státním rozpočtu. Pokud porovnáme výnosy z transferu znalostí s celkovými výdaji na VaV, dostaneme u vysokých škol hodnotu 4,2 %. Hodnota 15,9 % u AV ČR je sice na pohled lepší, ale pokud odhlédneme od příspěvku ÚOCHB AV ČR, jemuž přinášejí peníze výsledky výzkumů prof. Holého, dostaneme pouhé 1,8 % (viz tabulka na str. 13). Na otázku, proč jsou výsledky transferu tak špatné, odpoví pohled na strukturu výsledků výzkumných organizací: nejvíce výstupů VaV vykazují veřejné vysoké školy, AV ČR a státní příspěvkové organizace. Nejčastěji jde o články v odborném periodiku nebo ve sborníku či kapitoly v odborné knize. Graf 1: Detailní struktura výdajů na VaV za rok 2011 (Zdroj: ČSÚ) soukromý neziskový sektor celkem 0 % veřejné podniky 3 % soukromé podniky domácí 21 % soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 36 % AV ČR 14 % resortní výzkumná pracoviště 3 % ostatní pracoviště vládního sektoru 1 % veřejné a státní vysoké školy 21 % fakultní nemocnice 1 % soukromé vysoké školy 0 % 12 Výzkum, vývoj, inovace

13 Graf 2: Prodej služeb VaV v odvětvích, která v roce 2011 nejvíce přispívala k HPH (Zdroj: ČSÚ) Graf 3: Smluvní závazky státu (projekty účel. podpory + EU programů) v letech (Zdroj: IS VaV) Územní samosprávní celky 0,00 % Organizace cizího státu 0,04 % Nadace 0,01 % Zájmové sdružení právnických osob 3,32 % Jiná právnická osoba 0,06 % Fyzická osoba s IČ 0,19 % Státní příspěvková organizace 5,56 % Obecně prospěšná společnost 0,48 % Organizační složka státu 2,06 % Právnická osoba - firma 21,70 % Právnická osoba VO 5,32 % Veřejná nebo státní vysoká škola 39,61 % AV ČR 17,85 % VVl bez AV ČR 3,82 % Například veřejné vysoké školy v roce 2011 vykázaly takových výsledků 30 tisíc z celkových 42 tisíc výsledků. Toto číslo však o kvalitě výsledků nevypovídá nic. Tyto organizace jsou totiž k velkému počtu takto vykázaných výstupů motivovány, protože se přímo od něj odvozuje výše jejich podpory. Přitom pro podniky takový výčet představuje spíše jen administrativní zátěž. V indexu inovací sestavovaného Unií inovací se Česko nachází až na 18. příčce, tedy pod průměrem evropské sedmadvacítky (viz graf 5). Situaci je proto třeba řešit. Nejdříve je nutné pojmenovat silné a slabé stránky VaVaI. Mezi silné patří vysoký podíl firem na financování výzkumu, lidský potenciál a dobrá výzkumná infrastruktura. Slabinami jsou malá schopnost získávat prostředky z celoevropských programů VaV, ač u firem sledujeme relativní úspěšnost. Problémem ČR je obecně důraz na utrácení peněz a nikoliv na dosažení cíle, který často nebývá ani jasně definován. Dále je to malá absorpční kapacita aplikační sféry pro zavádění výsledků VaV (viz graf 2). Čeho potřebujeme dosáhnout? Jde nám především o efektivní fungování systému podpory VaV. Lze toho dosáhnout zvýšením efektivity systému a vyloučením černých pasažérů, pro lepší kontrolu se musí zlepšit také statistika. Zefektivnit systém VaVaI lze zejména zvýšením daňových odpisů pro podnikatelské subjekty prostřednictvím novely zákona o daních z příjmu. Pro firmy není spolupráce s veřejným a státním sektorem atraktivní. Je třeba je ke spolupráci motivovat a nikoliv do ní nutit, protože v takovém případě Prodej výsledků VaV v roce 2011 [mil. Kč] (Zdroj: ČSÚ, Výroční zprávy VŠ, Výroční zpráva AV ČR) Výnosy Zdroje prostředků VŠ AV ČR celkem Z toho ÚOCHB Příjmy z licenčních smluv Příjmy ze smluvního výzkumu Placené vzdělávací kurzy pro zaměstnance subjektů 266 Konzultace a poradenství 85 Výnosy z transferu znalostí (prodej výsledků) Podnikatelský sektor (Soukromé národní zdroje) Vládní sektor (Státní rozpočet) Soukromé zahraniční zdroje Veřejné zahraniční zdroje Ostatní národní zdroje Celkové výdaje na VaV Výnosy z transferu znalostí/celkové výdaje na VaV [%] 4,2 15,9 Výzkum, vývoj, inovace 13

14 Graf 4: Provozní rozpočty center budovaných v rámci PO1 a PO2 OP VaVpI (Zdroj: IS VaV) Graf 5: Summary Innovation Index 2013 by odešly jinam. Podle odhadu dopadů zavedení možnosti odpisů nákladů na pořízené služby VaV z daňového základu by se příjmy vládního sektoru oproti dnešku zvýšily cca 1,6krát. Je to dáno charakterem činnosti VVI (veřejných výzkumných institucí) v AV ČR je soustředěn přírodovědný a společenskovědní výzkum, který má omezené přímé aplikace, v neakademických VVI jsou spíše praktické činnosti. Celkový možný přínos lze odhadnout na cca 3,2 mld. Kč. Vysoký je potenciál zejména u vysokoškolského sektoru, jehož podíl může velmi výrazně narůstat. Příjmy vysokoškolského sektoru by se měly zvýšit pětkrát, tedy cca na 2,2 mld. Kč. Motivovat se však musí i veřejné výzkumné organizace zaváděním větší zainteresovanosti výzkumných organizací na získávání prostředků i z jiných zdrojů, než je státní rozpočet. Jde především o celoevropské programy na VaV a finance od podnikatelských subjektů. Novelou zákona 130/2002 Sb. a především úpravou Metodiky hodnocení výsledků VO se musí změnit hodnocení organizací pro potřeby institucionální podpory. Současná verze metodiky neobsahuje dostatečné pobídky pro výzkumné organizace. Do základu pro institucionální podporu se musí započítat více faktorů, než obsahuje současný či plánovaný systém. Do roku 2020 by se měly do Metodiky promítnout kromě současných parametrů v podobě průměru minulých let a výsledků Rejstříku informací o výsledcích (RIV) také hodnoty smluvního výzkumu, komercializace výsledků a příjmy ze zahraničních zdrojů. V roce 2020 by při celkové institucionální podpoře 13,5 mld. Kč mohly VO získat tímto pobídkovým systémem až 10 mld. Kč oproti cca 3 mld. Kč v roce Velmi důležitým krokem je příprava euronovely zákona č. 130/2002 Sb. Zde je potřeba dosáhnout čtyř cílů. Jde o vyjasnění definic účelové a institucionální podpory a dalších zdrojů. Tím by se odstranil zmatek ve vykazování výsledků, naopak by bylo možné financování jednoznačně analyzovat. Rovněž je třeba definovat výzkumné organizace (VO) a tyto subjekty zapsat do registru vedeného na MŠMT. Jeho existence by umožnila bezproblémový odečet smluvního výzkumu z daní podnikatelských subjektů. Dosud totiž žádný takový právně závazný registr neexistuje. VO jsou posuzovány Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), ovšem bez právní závaznosti. Novela by měla reflektovat také možnost využití i jiných nástrojů než dotací. Finanční nástroje jsou předepsány pro nové programovací období EU fondů a je možné je uplatnit i ve VaV. To naráží na odpor ze strany výzkumné sféry. Zavést by se měla také možnost pro MŠMT předepsat vyhláškou všem VO povinnost poskytovat srovnatelné údaje o smluvním výzkumu, komercializaci výsledků a zisku prostředků ze zahraničí (zejména z celoevropských programů VaV). Tím by se zčásti odstranily existující výrazné rozpory ve statistikách VaVaI. Vykazování se totiž liší podle zdrojů dat, kdy odlišnosti ukazují údaje ČSÚ, informační systém VaVaI či veřejných vysokých škol. Důvody jsou v nejasných definicích jednotlivých typů finančních ukazatelů (např. účelová podpora někde s EU fondy celkově, někde jen kofinancování, někde bez EU fondů, které jsou podle zákona č. 130/2002 Sb. považovány za institucionální prostředky). Další důvod představuje vyžadování daných údajů, ale již není jejich vymáhání a kontrola. Chybí taktéž jejich křížová analýza a využívání dat v praxi. Celkově by nemělo docházet k situaci, jakou popisuje dokument Souhrnné vyhodnocení výsledků programů VaVaI ukončených v roce 2011, kdy určité projekty neměly zapsán žádný bodově ohodnocený výsledek. Zpráva však neupozorňuje na projekty, u jejichž uplatněných výsledků lze pochybovat o splnění veškerých podmínek poskytnutí podpory či lze pochybovat o jejich reálných efektech. Jaké úkoly by měli splnit jednotliví aktéři? RVVI by měla navrhnout strategii a připravit nový způsob rozdělování institucionální podpory výzkumným organizacím. Programy účelové podpory by měly vznikat podle předem 14 Výzkum, vývoj, inovace

15 daných kritérií. Mělo by také dojít k restrukturalizaci hlavních veřejných výzkumných organizací. Rolí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) by mělo být připravit strategii státní podpory výzkumu a vývoje, koncepci mezinárodní spolupráce ve VaV a vedení informačního systému o organizacích VaV a vykazování jejich dat. Ministerstvo financí (MF) by mělo zvýšit nepřímou podporu VaV v podobě daňových úlev. Při tvorbě rozpočtu je třeba dbát na důležitost této kapitoly. MF by rovněž mělo posuzovat efektivnost vynakládaných prostředků na VaV u veřejných výzkumných organizací, především u prostředků na správu majetku a na činnost. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) musí nést zodpovědnost za podporu inovací. Mělo by podporovat využití výsledků VaVaI v průmyslu i v celém hospodářství. Svou roli hraje i ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Odsud by měla vzejít úprava zákona o veřejných zakázkách, mělo by také podporovat využití dalších mechanismů poskytování podpory a koordinovat tvorbu strategií, které jsou základem pro přípravu hospodářské politiky. Pro Spektrum upravil: Jan Proksch Sekce hospodářské politiky SP ČR jproksch@spcr.cz Jak je to s efektivitou doopravdy Člen představenstva SP ČR Zbyněk Frolík, autor studie Řízení podpory vědy, výzkumu a inovací (VaVaI) ke zvýšení jejich přínosů pro ekonomiku ČR komentoval návrhy, jak efektivně uvést výsledky vědy a výzkumu do praxe. Jako letitý člen Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) jsem s řadou dalších kolegů, kteří jsou či byli zároveň členy představenstva SP ČR (Jaroslav Míl, Pavel Kafka, Karel Šperlink, Jiří Cienciala a jiní), řešil neustálý souboj o finanční prostředky plynoucí ze státního rozpočtu do výzkumných a inovačních aktivit v akademické i soukromé sféře. Rada, které je do vínku dáno především koncepční plánování a efektivní řízení vědecké výkonnosti v ČR, tak převážnou část roku řešila rozpočet pro roky příští. Minulá vláda premiéra Petra Nečase i ve spolupráci se SP ČR vydala několik vládních strategií (inovační, konkurenceschopnosti, proexportní) a přijala i novou, zásadně inovovanou Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací do roku 2020, za jejíž přípravu jsem byl za Radu odpovědný já. Dá se říci, že společným jmenovatelem všech výše uvedených dokumentů je zvýšení efektivnosti, excelence a výkonnosti českého VaVaI s důrazem na rychlejší finále výsledků v aplikační sféře, které vrátí státu jím v minulosti vložené prostředky, zvýší daňovou výnosnost a zaměstnanost. Problematika sestavování rozpočtu pro jednotlivé zájmové skupiny je velmi složitá vzhledem k pravidlům závazně přijatým v minulosti, vzhledem k mediální síle akademické obce a odporu vůči průmyslu především ze strany Akademie věd (AV) ale i k tomu, že cca polovina finančních prostředků je přidělována tzv. institucionálně a se závazkem na několik let dopředu. Tyto prostředky jdou téměř výhradně pro AV a VŠ. Druhá polovina státních rozpočtovaných prostředků je tzv. účelová a je většinově rozdělována přes Grantovou agenturu ČR v oblasti podpory základního výzkumu, Technologickou agenturu ČR a resortní ministerstva v oblasti aplikovaného výzkumu. Výzkumná obec zahrnuje téměř všechny vysoké školy, přes 50 ústavů AV, rezortních výzkumných ústavů ministerstev, nezávislé veřejné i soukromé výzkumné organizace Výzkum, vývoj, inovace 15

16 a stovky průmyslových podniků, jež čerpají podporu prostřednictvím programů MPO či TA ČR. Vzhledem k: 1. dlouhodobé nespokojenosti nás zástupců SP ČR s kvalitou podkladů k rozhodovacím procesům v Radě a k návrhu nového rozpočtu, 2. metodice přidělování institucionálních prostředků na základě dlouhodobých spotřebovaných nákladů, 3. chybějícímu prvku vlivu excelence na přidělování budoucích prostředků, 4. chybějícímu jasnému vztahu k nově přijatým státním strategiím i Národní politice v oblasti přidělování rozpočtovaných prostředků, 5. neustálému mediálnímu napadání státní podpory VaVaI v průmyslu především ze strany zástupců AV, 6. hrozícímu fatálnímu nedostatku finančních prostředků v účelové části pro aplikovaný výzkum a inovace kvůli nejistému budoucímu spolufinancování velkých výzkumných infrastruktur (ELI, BIOCEF a další) s nákladovým dopadem kolem 5 mld. Kč po roce 2017, vzhledem ke snaze více porozumět, jak se věci mají doopravdy a kvůli řadě dalších faktorů, jsme společně s Jiřím Ciencialou iniciovali projekt auditu efektivity VaVaI v ČR, pro který již existuje kvalifikované zadání pro veřejnou soutěž. Budeme tedy na současného premiéra tlačit, aby byla soutěž vyhlášena a dozvěděli jsme se více pravdy. Dále jsme ve spolupráci s analytiky TA ČR, GA ČR i zástupci universit vypracovali analýzu stavu a uvedenou prezentaci, kde nejen ukazujeme na řadu veřejně neznámých faktů, rizik a problémů, ale také nabízíme některá systémová opatření pro nápravu. Jde nám o to, aby: 1. Statistiky byly kvalitnější a sjednocené, protože podle nich se výkony VaVaI posuzují a přidělují budoucí finanční prostředky. Dnes se statistiky ČSÚ, RIV a rezortní hlášení pro našince u stejných pojmů liší až o 50 %. Co ale neumíme exaktně změřit, neumíme ani řídit 2. Byl atraktivnější byznysový vztah mezi akademickou a průmyslovou aplikační sférou. Jak je vidět z grafů, je na nevalné úrovni. Podniky v naprosté většině investují do svého VaVaI, eventuálně s úspěchem tyto výsledky dále prodávají. Školy a AV kapitalizují jen zlomek vložených státních prostředků a jejich výsledky jsou v absolutní většině jen ve formě článků či neprodaných a nelicencovaných (nebo neprodejných a nelicencovatelných) patentů. Výnosnost z transferu znalostí u českých VŠ je z hlediska objemu prostředků které konzumují jen 4,2 %. U AV je to 15,9 %, ale po odečtení jednoho jediného úspěšného ústavu (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR výzkumy profesora Holého) je to jen necelé jedno procento Školy mají navíc příjmy za studenty a institucionální peníze. V těchto podmínkách je jejich chuť jít do byznysu s podniky malá a to i vzhledem k rytmu života v těchto institucích. Podniky si nakupovaný výzkum u akademické sféry nemohou odepsat dvakrát, jako je tomu u vlastních nákladů. Motivace k vzájemné spolupráci je tak nízká a mozky tisíců chytrých lidí v akademické sféře se věnují pod praporem svobodného bádání a v honbě za výsledky pro republiku neefektivním činnostem a často i recyklaci písemných produktů svých kolegů. 3. Vznikla technologie, jak najít efektivní a výkonné výzkumné organizace v základním výzkumu a systémově zkvalitnit jejich vzájemnou soutěž o budoucí prostředky zavedením nové metodiky, která změní tu dosavadní nazývanou kafemlýnek tedy poměr 85 % budoucích prostředků na základě průměru minulých let a 15 % na základě vlivu výzkumu vykázaného v registru informací o výzkumu RIV (ony převážně publikační výsledky) na Metodiku, kdy postupně do roku 2020 by se poměr změnil na 50 % průměru minulých let, 15 % výsledky RIV, 15 % smluvní výzkum, 10% úspěšná komercionalizace výsledků a 10 % schopnost získat si i zahraniční zdroje. Především poslední tři kategorie jasně ukážou na excelenci jednotlivých institucí. Postupně bude muset dojít k integraci duplicitních či zániku těch nevýkonných. S uvedenou prezentací jsme seznámili bývalého premiéra Petra Nečase, u něhož se setkala s velkým pochopením, i minulého ministra financí Miroslava Kalouska, jenž okamžitě nařídil založení tří pracovních skupin pro analýzu a přípravu korekčních systémových kroků a to dokonce pod dohledem SP ČR zastupovaným mnou a Jiřím Ciencialou. Bohužel týden nato propukla vládní krize a práce ani nezačaly. S prezentací bude seznámen i premiér v demisi Jiří Rusnok a věříme, že se jejími výstupy bude po předčasných volbách zabývat i budoucí vláda. Doufejme proto, že se práce tří pracovních skupin Využití jiných nástrojů než dotací v oblasti VaVaI ( obrátkové nástroje ), Nepřímé nástroje podpory VaVaI podpora prostřednictvím daňových úlev, Měření/měřitelnost efektů podpory VaVaI (využití finančních prostředků vložených do systému podpory VaVaI) rychle rozběhne a pozitivní změny, na kterých se SP ČR významně podílel a podílet nadále bude, budou rychle uvedeny do běžného života. Zbyněk Frolík člen představenstva SP ČR zfrolik@linet.cz 16 Výzkum, vývoj, inovace

17 Libor Kraus: Budu prosazovat AVO jako pilíř výzkumu a vývoje Novým prezidentem Asociace výzkumných organizací (AVO) byl v červnu zvolen Libor Kraus, který nahradil Miroslava Janečka. Libor Kraus Spektru představil své cíle v nové funkci. Můžete přiblížit svůj program, s nímž jste získal podporu pro volbu do funkce? Jaké jsou vaše hlavní cíle a jak jich hodláte dosáhnout? Asociace výzkumných organizací je reprezentantem organizací aplikovaného výzkumu a za svých více jak 20 let existence si na výzkumné scéně vybudovala určité postavení. Mým cílem je toto postavení posilovat a prosazovat AVO jako jeden z pilířů výzkumu a vývoje vedle univerzit a ústavů Akademie věd. Rádi bychom do budoucna pro AVO opět získali i místo v Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které v minulosti zastával můj předchůdce. Můžete představit své profesní zázemí a dosavadní kariéru? Po absolvování strojní fakulty VŠSE v Plzni jsem v roce 1989 nastoupil do výzkumného ústavu Škoda Plzeň. Postupně přes funkce samostatného výzkumníka a vedoucího oddělení jsem se stal náměstkem ředitele a vedoucím výzkumu materiálů a technologií. Bohužel mé představy o realizaci výzkumu se rozešly s představami nového vedení, tak jsme s několika kolegy v roce 2000 založili společnost COMTES FHT. Postupem doby se nám podařilo vybudovat materiálový výzkumný ústav na evropské úrovni s obratem přes 70 milionů Kč a 65 zaměstnanci. Jaké jsou podle Vás hlavní překážky pro zavádění inovací a výsledků výzkumu do praxe? Hlavní překážkou pro zavádění inovací a výsledků VaV je skutečnost, že takových výsledků je v ČR velmi málo. Akademická výzkumná pracoviště totiž nic nenutí ke spolupráci s aplikační sférou a k tvorbě aplikovatelných výsledků, jsou dostatečně financována z institucionální podpory a českých výzkumných projektů. Tyto projekty valnou většinou končí vydáním publikace, nikoli zavedením výsledků do praxe. Například nová metodika hodnocení výzkumných organizací již hodnotí pouze publikace a patenty. Problémem z opačné strany je filozofie řady českých podniků, pro které je jednodušší dělat subdodávky podle dokumentace zákazníka, než přijít s vlastním produktem a ten prosadit proti konkurenci. Co by měly podle vás udělat instituce, které se vědou a výzkumem zabývají, aby v ČR výrazně vzrostla efektivita zavádění jejich výsledků do praxe? K tomu, aby vzrostla efektivita zavádění výsledků VaV do praxe, mohou dopomoci pouze státní instituce počínaje RVVI přes rezortní ministerstva až po vládu. V ČR dosud neexistuje funkční koncepce VaVaI. Podporujeme tedy řadu neefektivních Výzkum, vývoj, inovace 17

18 institucí a prostředky potom chybějí v perspektivních oborech, které vykazují výsledky a aplikace. Rovněž chybí systém podpory inovačních firem, např. teprve nyní se možná zavede daňový odpočet na nakupované VaV služby od výzkumných organizací, ale to vše jsou dílčí kroky, které nemají ucelený rámec. Další, s čím souvisí výzkum a vývoj v ČR, je stav vysokého školství (hlavně technického), které je ve velmi špatném stavu. Je v oblasti zavádění výsledků vědy do praxe v Česku nějaký aspekt, z něhož by si mohli vzít vzor v zahraničí? V oblasti zavádění výsledků do praxe silně kulháme za vyspělými státy právě pro neustálé změny systému, organizace, legislativy. Výzkum a vývoj je dlouhodobý proces, který potřebuje mít nastavena pevná pravidla koncepční činnosti, nelze jeden rok dávat důraz na publikace v časopisech a druhý rok se snažit o maximální komercializaci výsledků. Například nelze schválit budování výzkumných center pro aplikovaný výzkum a po třech letech oznámit, že aplikovaný smluvní výzkum je firmám povolen pouze z pěti až deseti procent jejich činnosti a zbytek příjmů si mají zajistit jinak. Evropy. Co kdybychom se konečně přestali spoléhat na to, že nám někdo ukáže cestu k lepším zítřkům, kdy nám budou pečení holubi sami létat do úst, a začali opravdu vytvářet strategii budoucích potřeb nezaloženou na lobbingu, ale na poctivé analýze našich problémů a potřeb? Kdo může za současné nedostatky financování vědy? Prezentace pana Frolíka o stavu oblasti výzkumu, vývoje a inovací v ČR na konkrétních údajích dokládá tristní stav, do kterého český výzkum a vývoj dovedlo nekoncepční řízení, liknavost a hájení partikulárních zájmů v řídících orgánech VaVaI. Konkrétně největší zodpovědnost nese vláda ČR a její poradní orgán RVVI. Co rada dělá špatně? V této radě by se měla vytvářet koncepce VaVaI pro celou ČR. Bohužel v posledních letech se RVVI věnuje pouze lobbingu a přerozdělování prostředků přidělených pro výzkum a vývoj na jednotlivé příjemce. Navíc řada jejích členů je v naprosto průzračném a bezprecedentním střetu zájmů, kdy finance rozděluje RVVI svým členům. Jak by měl stát efektivně vynakládat prostředky na financování vědy a výzkumu? Pro efektivní rozdělování prostředků na výzkum, vývoj a inovace je především nutné schválit strategickou koncepci ČR. Ta by měla stanovit perspektivní oblasti v základním i aplikovaném výzkumu i podporu tzv. blue-sky (základního vyhledávacího výzkumu). Rovněž je neustále slyšet stížnosti na nízkou zainteresovanost firem na spolupráci s výzkumnými organizacemi, ale státní programy podporující tuto spolupráci již skončily (TIP MPO), nebo letos končí (Alfa TA ČR) a pokračující programy nejsou připraveny. Jak hodnotíte studii pana Zbyňka Frolíka popisující nevýhody financování vědy a výzkumu? Jsem velmi rád, že se konečně podařilo někomu nezávislému popsat skutečný stav oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) na konkrétních údajích získaných z oficiálních statistik. Doposud se diskuse vždy zvrhla do sporů o finance, které by se někomu krátily, ale nikdo se z nadhledu nezamyslel na budoucností ČR jako samostatného a svéprávného celku. Zbytečné jsou diskuse, zda podporovat primárně základní výzkum, protože přináší nové převratné objevy (mimochodem, jaký přinesl v ČR za posledních deset let?), nebo zda podporovat primárně aplikovaný výzkum, protože přináší okamžité efekty (pouze aplikace bez základního výzkumu nefungují). Úředníci EU si nyní našli nové hobby inovace, protože prý jen rychlá aplikace poznatků spasí klesající konkurenceschopnost Všichni volají po zvýšení spolupráce mezi VO a aplikační sférou. Toto volání mi občas přijde jako bezduchá fráze. Ze strany firem je slyšet, že nemají co aplikovat, protože nejsou výsledky (a mají pravdu) a ze strany VO zaznívají argumenty, že firmy nevyužívají jejich výzkumný potenciál (a mají také pravdu). Vidíte aspoň světlo na konci tunelu? Za klad prezentace považuji nástin potřeb a kroků ke zlepšení situace. Jsem však velmi zvědav, jak se tento rozbor problémů přelije v konkrétní doporučení RVVI pro vládu ČR a v úkoly pro jednotlivé resorty, které jsou v prezentaci nastíněny. Tyto ideové návrhy předpokládají, že jednotlivé vyjmenované subjekty potáhnou za jeden provaz a navíc stejným směrem. Jen mne opět napadá příklad, kdy v ČR vytvoříme ze strukturálních fondů za desítky miliard centra aplikovaného výzkumu a po třech letech budování, papírování a honění se za splněním všech monitorovacích ukazatelů jim poskytovatel oznámí, že vlastně smluvní aplikovaný výzkum nesmí dělat, nebo pouze jako svoji doplňkovou činnost v objemu maximálně deset procent. Informace o AVO včetně newsletteru věnovaného tématu financování výzkumu najdete na webové stránce Jiří Janda manažer Sekce komunikace SP ČR jjanda@spcr.cz 18 Výzkum, vývoj, inovace

19 20 LET POMÁHÁME USKUTEČŇOVAT SPRÁVNÁ OBCHODNÍ ROZHODNUTÍ. JAK ANALYZOVAT SVOJE PODNIKÁNÍ I TRH? JAK NALÉZT SPRÁVNOU CÍLOVOU SKUPINU? JAK OPTIMÁLNĚ KOMUNIKOVAT? JAK SNADNO PROVĚŘIT PARTNERY? JAK OPTIMALIZOVAT VZTAHY? NÁSKOK DÍKY INFORMACÍM! Výzkum, vývoj, inovace 19

20 Spolupráci škol a firem pomůže projekt POSPOLU K nastartování těsnější spolupráce mezi firmami a školami či učilišti, jež vychovávají profesionály pro průmysl, slouží projekt POSPOLU. V jeho rámci se rozdělí částka 53 milionů korun na pilotáž rozšířených forem spolupráce škol a firem. U zrodu programu určeného pro 25 partnerských dvojic firem a středních škol či odborných učilišť stál Svaz průmyslu a dopravy ČR, realizuje jej Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR prostřednictvím Národního ústavu pro vzdělávání. Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR je projekt POSPOLU naprosto klíčový pro záchranu současné situace na trhu technické práce a stejně zásadní je pro zachování budoucnosti a konkurenceschopnosti průmyslu v České republice, říká Pavel Juříček, viceprezident SP ČR, který projekt inicioval. Jde v podstatě o poslední zvonění před katastrofickými scénáři, které by nastaly, pokud nezavedeme významné změny v oblasti technického vzdělávání, neskrývá obavy. Již dnes je situace mnohých podniků s ohledem na nedostatek technických pracovníků kritická. Firmy, zvláště v oblasti strojírenství, elektrotechniky, dopravy, stavebnictví a IT techniky, mají dlouhodobý problém, najít mezi absolventy škol motivované a kvalitně vzdělané pracovníky. I když každoročně ukončí studium přes 90 tisíc středoškoláků a kolem 80 tisíc vysokoškoláků, jen malá část z nich je odborně připravena vykonávat firmami požadované technické profese. Jedním z důvodů nepřipravenosti absolventů je jejich malá znalost firemního prostředí, dalším nedostatečná ochota podřídit se požadavkům firmy. Školy jsou izolovány od dění ve firmách. Právě pilotáže partnerství škol a firem by měly přinést návrhy takových změn v organizaci a obsahu výuky, aby žáci byli vzděláváni v maximální možné míře v reálném pracovním prostředí. To by zpětně zlepšilo jak jejich odborné znalosti, tak i uplatnitelnost na trhu práce. Ekonomické subjekty už dlouhou dobu požadují zlepšení odborného vzdělávání a kvalifikace absolventů zvýšením podílu praxe a zapojením podniků do vzdělávání, uvedl Rudolf Fischer, prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory, dalšího partnerského subjektu projektu POSPOLU. Proto jsme vyzvali naše členské firmy, aby se zapojily do pilotní fáze projektu POSPOLU a příslušného výběrového řízení, aby z něj mohly čerpat co nejvíce zkušeností a poznatků, konstatoval Rudolf Fischer. Aby se spolupráce škol a firem skutečně prosadila v širším měřítku, jediný, byť dobře koncipovaný projekt nestačí, důležitá bude i její širší podpora. Věříme, že nová vláda bude téma odborného vzdělávání a kvalifikace považovat za jednu ze svých priorit a aktivně podpoří projekt a jeho cíle. Přáli bychom si, aby byl k této otázce v příhodnou dobu svolán kulatý stůl s partnery z hospodářské sféry, vlády, škol, odborů, abychom společně mohli zajistit dosažení cílů a úspěch tohoto projektu. Paralelně k tomu by měla být zahájena společná iniciativa za zvýšení atraktivity technických a příbuzných oborů v České republice, dodal Rudolf Fischer. Praktické informace k projektu POSPOLU V projektu POSPOLU (Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi) proběhne od září 2013 do ledna 2015 ve všech regionech ČR pilotní ověřování modelů spolupráce škol a firem. Pilotáž bude zaměřena na technické obory. Cílem pilotní fáze je zjistit, jaké možnosti i limity má spolupráce škol a firem v rámci platné legislativy. Získané zkušenosti budou přeneseny do tzv. aplikovaných modelů spolupráce, které budou zdrojem inspirací a příkladů další spolupráce. Z výběrového řízení vzejde celkem 25 partnerství, na realizaci jednoho partnerství je vyhrazena částka cca 1,75 mil. Kč bez DPH. Pilotáž je zaměřena na spolupráci středních škol (SOU a SOŠ) a firem. Nabídku mohly firma a škola podat buď společně, nebo jeden ze subjektů (škola nebo firma) a zbývající pak mají mít v zakázce roli smluvního partnera (subdodavatele). Partnerství pro pilotáž může tvořit jedna škola a jedna firma, jedna škola a více firem, jedna firma a více škol nebo více škol a více firem. Povinnou formou spolupráce je v rámci pilotáže odborný výcvik či odborná praxe v reálném pracovním prostředí firmy. Odborný výcvik je požadován u většiny partnerství jako povinný způsob výuky žáků a je označen jako tzv. hlavní modul (forma) pilotáže. Výčet oborů, které jsou zařazeny do pilotáže, i celkový přehled oborových a regionálních podmínek všech 25 partnerství najdete na (red) 20 Technické vzdělávání