Obytný soubor Praha Letňany

Transkript

1 Obytný soubor Praha Letňany PŘÍSPĚVKOVÁ ROZPTYLOVÁ STUDIE Zpracováno dle 17 zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění p.p. Zpracoval: Mgr. Jakub Bucek Autorizace č.: 4365/820/09/KS Brno, březen 2011

2 OBSAH: 1. Úvod Určení rozptylové studie Investor a jeho záměru Zdroje znečišťování ovzduší - obecně Varianty výpočtu Vstupní údaje Umístění záměru Meteorologická charakteristika území Emisní charakteristika zdroje výpočtová varianta Emisní charakteristika zdroje výpočtová varianta Metodika výpočtu Metoda, typ modelu Referenční body Imisní limity Mapové podklady Definice pojmů Výstupní údaje Typ vypočtených charakteristik Imisní charakteristika území Vyhodnocení výpočtové varianty 1 (fáze provozu obytného souboru) Vyhodnocení výpočtové varianty 2 (fáze výstavby obytného souboru) Vyhodnocení příspěvků zdroje ve vztahu k vybrané zástavbě: Diskuse výsledků závěrečné zhodnocení

3 1. Úvod 1.1. Určení rozptylové studie Tato rozptylová studie je zpracována pro posouzení stávajícího imisního zatížení v předmětné lokalitě Praha - Letňany a pro posouzení příspěvkového imisního zatížení lokality vlivem provozu obytného souboru a jeho výstavbou. Cílem je zhodnotit, jak velký bude dopad provozu obytného souboru na imisní zátěž v lokalitě a zda je tato zátěž pro okolí přijatelná. Tato rozptylová studie je zpracována jako součást Oznámení záměru dle zákona č. 100/2001 Sb. Zobrazení řešeného území v rámci širších vztahů: 1.2. Investor a jeho záměru Investor: Ing. Jan Dvořák, Barrandovská 158/14 Praha 5 Hlubočepy Pavel Váňa Louňovická 108 Mukařov-Žernovka Záměr: Záměrem investora je výstavba 118 rodinných domů, 3 viladomů, sportovního areálu s tenisovým klubem v severní části pozemku a dále výstavba souboru bytových a polyfunkčních domů v jižní části pozemku. 4

4 2. Zdroje znečišťování ovzduší - obecně Novými zdroji znečišťování ovzduší bude odvětrání podzemních garáží polyfunkčních domů, bytových domů, viladomů. Dále starty a pojezdy na pozemním parkovišti u objektů, doprava vyvolaná provozem obytného souboru. Polyfunkční objekty a bytové domy v jižní části budou napojeny na stávající horkovodní potrubí systému CZT Pražské teplárenské, a.s. a nebudou tedy zdrojem znečišťování ovzduší. Rodinné domy v severní části, stejně tak viladomy a tenisový klub, budou vyrábět teplo a ohřívat TUV v samostatných plynových zařízeních. Zde tedy bude zdrojem znečišťování spalování ZP Varianty výpočtu Vlastní posouzení imisní zátěže v lokalitě Vlastní posouzení stávajícího imisního zatížení v lokalitě bylo provedeno na základě výsledků modelového výpočtu ATEM za rok 2008 (dostupný na dále dat AIM ( Výpočtová varianta 1 vyhodnocení příspěvků ve fázi provozu obytného souboru Vyhodnocení příspěvku bodových, plošných a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší vyvolaných provozem obytného souboru. Rozptylová studie byla zpracována pro průměrné roční koncentrace jednotlivých látek na průměrný provoz. Výpočtová varianta 2 vyhodnocení příspěvků ve fázi výstavby obytného souboru Vyhodnocení příspěvku bodových, plošných a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší vyvolaných výstavbou obytného souboru. Rozptylová studie byla zpracována pro průměrné roční koncentrace jednotlivých látek na průměrný provoz. 3. Vstupní údaje 3.1. Umístění záměru Správní území Hlavní město Praha Správní obvod Městská část Praha Letňany Katastrální území Letňany p.č.: 766/1, 771, 770, 773/1, 796/1, 760/1, 768/4, 768/5, 764/2, 760/17, 838/1 Umístění: Řešené území se nachází na severovýchodním okraji městské části Praha-Letňany, která v daném místě hraničí s městskou částí Praha-Čakovice. Území se nachází v současně zastavěné i nezastavěné části obce. Ze severu je území ohraničené ochranným pásmem železniční trati Praha-Všetaty-Mělník. Ze západu přiléhá k ploše řešeného území stávající výrobní areál. Z východu je nezastavěná plocha. Z jihu vede stávající silniční komunikace ulice Veselská. 5

5 Na ortofotosnímku níže je červeně vyobrazen pozemek určený pro výstavbu obytného souboru: Vizualizace terénu ve 3D Terén je v předmětné lokalitě mírně zvlněn bez výrazných krajinných prvků bránících dobrému rozptylu znečišťujících látek. 6

6 3.2. Meteorologická charakteristika území Z dat ČHMU byla převzata větrná růžice pro předmětnou lokalitu Praha Letňany. Větrná růžice je rozpočtena do 120 směrů větru (po 3 stupních). Označení směrů větru se provádí po směru hodinových ručiček, přičemž 0 stupňů je severní vítr, 90 stupňů východní vítr, 180 stupňů jižní vítr, 270 stupňů západní vítr. Bezvětří (Calm) je rozpočteno do první třídy rychlosti směru větru. Pozn.: Zeměpisné značení směrů větru označuje, odkud vítr vane (severní vítr fouká od severu, jižní od jihu atd.). Celková větrná růžice m/s 0,00 45,00 90,00 135,00 180,00 225,00 270,00 315,00 calm suma 1,7 5,30 3,30 6,50 4,60 5,90 8,70 6,60 7,00 17,65 65,55 5 4,01 1,61 2,41 1,40 3,10 8,31 6,11 3,80 30, ,70 0,10 0,10 0,00 0,10 1,00 1,40 0,30 3,7 součet 10,01 5,01 9,01 6,00 9,10 18,01 14,11 11,10 17,65 100,00 Klasifikace meteorologických situací je rozdělena do pěti tříd stability a každá třída stability do jedné až tří tříd rychlosti větru. Výpočet očekávaných imisních půlhodinových přízemních koncentrací byl proveden pro každou třídu stability a třídu rychlosti větru. TŘÍDY STABILITY: I. třída stability (superstabilní), kdy vertikální teplotní gradient je menší než -1,6 o C/100 m a je limitován rychlostí větrů do 2 m.s-1. II. třída stability (stabilní), zde vertikální teplotní gradient leží v uzavřeném intervalu <-1,6,-0,7> [ o C/100 m+ a je limitován rychlostí větrů do 3 m.s-1. III. třída stability (izotermní), zde vertikální teplotní gradient leží v uzavřeném intervalu <-0,6,+0,5> [ o C/100 m+ v celém rozsahu rychlostí větrů IV. třída stability (normální), pro kterou je vertikální teplotní gradient v uzavřeném intervalu <+0,6, +0,8> [ o C/100 m] - společně se III. třídou stability je dominantní charakteristika stavu ovzduší ve střední Evropě. V. třída stability (konvektivní), kdy vertikální teplotní gradient je větší než +0,8 o C/100 m a je limitován rychlostí větrů do 5 m.s-1. TŘÍDY RYCHLOSTI VĚTRU: 1. třída rychlosti větru - interval 0-2,5 m.s třída rychlosti větru - interval 2,6-7,5 m.s třída rychlosti větru - interval nad 7,6 m.s -1. 7

7 3.3. Emisní charakteristika zdroje výpočtová varianta 1 příspěvky z provozu obytného souboru Vytápění ŘRD - 85 Celkem pro 85 ŘRD m 3 /rok Zdroj tepla: plynový závěsný kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém teplovodní o teplotním spádu 75/55 0 C, desková otopná tělesa, potrubí plastové. Spotřeba ZP FPD: Teplota spalin: Výška výduchu: m 3 /rok 2000 hod/rok do 120 o C obvykle do 9 m nad úrovní okolního terénu Dle emisních faktorů uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 205/2009 Sb. jsou emise uvolněné při spálení tohoto množství ZP následující: ZP Emise [t/rok] Emise [g/s] NOx 0,1768 0, CO 0,0435 0, org.látky 0,0087 0, SO2 0,0013 0, Tl 0,0027 0, IRD - 33 Celkem pro 33 IRD m 3 /rok Zdroj tepla: plynový závěsný kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém teplovodní o teplotním spádu 75/55 0 C, desková otopná tělesa, potrubí plastové. Spotřeba ZP FPD: Teplota spalin: Výška výduchu: m 3 /rok 2000 hod/rok do 120 o C obvykle do 9 m nad úrovní okolního terénu Dle emisních faktorů uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 205/2009 Sb. jsou emise uvolněné při spálení tohoto množství ZP následující: ZP Emise [t/rok] Emise [g/s] NOx 0,1201 0, CO 0,0296 0, org.látky 0,0059 0, SO2 0,0009 0, Tl 0,0018 0,

8 Viladomy - 3 Celkem pro 3 viladomy m 3 /rok Zdroj tepla: plynový stacionární kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém teplovodní o teplotním spádu 75/55 0 C, desková otopná tělesa, potrubí plastové, měření tepla pro každý byt. Spotřeba ZP FPD: Teplota spalin: Výška výduchu: m 3 /rok 2000 hod/rok do 120 o C do 15 m nad úrovní okolního terénu Dle emisních faktorů uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 205/2009 Sb. jsou emise uvolněné při spálení tohoto množství ZP následující: ZP Emise [t/rok] Emise [g/s] NOx 0,0374 0, CO 0,0092 0, org.látky 0,0018 0, SO2 0,0003 0, Tl 0,0006 0, Tenisový klub - 1 Roční spotřeba plynu m 3 /rok Zdroj tepla: dvojice plynových stacionárních kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém teplovodní o teplotním spádu 75/55 0 C, desková otopná tělesa, potrubí plastové, v kotelně děleno na okruh pro vytápění a okruh pro napojení VZT ohřívačů. Spotřeba ZP FPD: Teplota spalin: Výška výduchu: m 3 /rok 2000 hod/rok do 120 o C 10 m nad úrovní okolního terénu Dle emisních faktorů uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 205/2009 Sb. jsou emise uvolněné při spálení tohoto množství ZP následující: ZP Emise [t/rok] Emise [g/s] NOx 0,0359 0, CO 0,0088 0, org.látky 0,0018 0, SO2 0,0003 0, Tl 0,0006 0, Pozn.: příspěvek byl počítán pouze pro znečišťující látku NO 2 a to z toho důvodu, že je pro spalování ZP nejvýznamnější, příspěvek ostatních škodlivin je vzhledem k množství spáleného ZP a jejich emisním faktorům téměř zanedbatelný. 9

9 Bytové domy (A1 A4, B1 B4, C1 C2, D1 D2, E1 E2) a polyfunkční domy (PD1 PD3) budou napojeny na stávající horkovodní potrubí systému CZT Pražské teplárenské, a.s. tyto objekty nebudou zdrojem znečišťování ovzduší vlivem spalování ZP pro potřeby výroby tepla a ohřevu TUV. Bodové zdroje znečištění ovzduší: odvětrání podzemních garáží Vzhledem k tomu, že garáže v uvažovaném bytovém souboru jsou podzemní a jsou odvětrávány vzduchotechnikou, uvažujeme tento zdroj znečištění ovzduší za bodový. Při výpočtu emisí z pojezdu vozidel po podzemních garážích i po parkovacích místech na povrchu jsme vycházeli z programu MEFA Emisní faktor pro pojezd OS automobil: Emisní faktor pro pojezd OS automobil: Emisní faktor pro pojezd OS automobil: 0,11 g emisí na km NO2 0,0021 g emisí na km benzenu 0,0012 g emisí na km PM10 Emisní faktory pro studený start automobilů byly převzaty od DEFRA UK, což je obdoba našeho ČHMU ve Velké Británii. Emisní faktor pro start OS automobil: Emisní faktor pro start OS automobil: Emisní faktor pro start OS automobil: 1,119 g emisí NO2 0,074 g emisí benzenu 0,079 g emisí PM10 Celkové emise jsou pak dány součtem emisí z pojezdu a startů automobilů. Množství odsávaného vzduchu: uvažujeme 200 m 3 /hod na 1 podzemní garážové stání. Pojezd cca 100 m. 10

10 11

11 Plošný zdroj znečištění ovzduší pohyb TNV Za běžného provozu se předpokládá pohyb maximálně 56 pomalých vozidel (v rámci konzervativního přístupu řadíme pomalá vozidla do skupiny TNV). Pojezdy TNV (zásobování polyfunkčních domů): Pojezd 56 vozidel, délka pojezdu je cca 60 m. Při výpočtu emisí jsme vycházeli z programu MEFA Emisní faktor pro pojezd TNV: Emisní faktor pro pojezd TNV: Emisní faktor pro pojezd TNV: 1,89 g emisí na km NO2 0,013 g emisí na km benzenu 6,16 g emisí na km PM10 Starty vozidel: Emisní faktory pro studený start automobilů byly převzaty od DEFRA UK. Emisní faktor pro start TNV: Emisní faktor pro start TNV: Emisní faktor pro start TNV: 4,17 g emisí NO2 0,123 g emisí benzenu 0,665 g emisí PM10 Celkové emise jsou pak dány součtem emisí z pojezdu po komunikacích areálu a startů automobilů. suma emisí g/s g/den NOx 0, ,87 PM10 0, ,94 benzen 0, ,93 BaP 0, *10-3 1,59*10-3 Liniový zdroj znečištění ovzduší doprava vyvolaná provozem obytných domů Pro jižní část je uvažováno s příjezdem nebo odjezdem 766 osobních vozidel pro bytové domy a 564 vozidel pro polyfunkční domy s 10 % podílem nákladní dopravy (tj. 56 TNV). Pro severní část je uvažováno s příjezdem nebo odjezdem 530 osobních aut pro rodinné domy, 62 osobních aut pro viladomy a 224 osobních aut pro sportoviště. Celkem jde o pohyb 2146 vozidel. (1073 příjezd, 1073 odjezd). Dopravní napojení bude na ulici Veselskou, poté dojde k rozpadu a to: 90% vozidel (1931 vozidel) pojede doprava směrem ke kruhovému objezdu (33% zbylých vozidel pojede po komunikaci Tupolevova na sever, 33% vozidel po téže komunikaci na jih a 33% bude pokračovat z kruhového objezdu po komunikaci Veselská). 10% vozidel (215 vozidel)pojede doleva směrem na Kbely. 12

12 3.4. Emisní charakteristika zdroje výpočtová varianta 2 příspěvky ve fázi výstavby obytného souboru Předpokládaný termín realizace počátek v roce 2012, délka výstavby cca 20 měsíců (plán pro výstavbu severní části). Provedení stavby se předpokládá ve 2 etapách, nejprve dojde k výstavbě komunikací + inženýrských sítí, v druhé etapě budou realizovány samotné domy. Auta vyjíždějící ze staveniště budou na zpevněné ploše před výjezdem mechanicky očištěna. Přilehlé veřejné komunikace budou pod stálou kontrolou vedení stavby a případné znečištění bude ihned odstraněno. Návrh přepravních tras V rámci výpočtu příspěvků z provozu TNV pro účely této rozptylové studie uvažujeme v tuto chvíli dopravu betonu, stavební suti, výkopové zeminy apod. po následující trase: příjezd ulicí Veselská (ze směru ulice Tupolevova) a odjezd toutéž ulicí. Předpokládáme pohyb max. 40 TNV/den. Emise ve fázi výstavby lze rozdělit na primární a sekundární. Primárně budou vznikat emise z jednotlivých mechanismů podílející se na výstavbě. Emise z těchto zdrojů jsou dány především spotřebou nafty těchto mechanismů. Z obdobných staveb lze předpokládat, že roční spotřeba nafty u těchto mechanismů nebude vyšší než litrů za rok. Přepočtené emise na 1 litr nafty jsou v následující tabulce: Emise g/1litr nafty ; (benzo(a)pyren mg/1litr nafty) NOx CO PM10 benzen benzo(a)pyren 44,70 18,546 4,466 0,172 0,066 Celkové roční emise jsou uvedeny v následující tabulce: Emise kg/rok (benzo(a)pyren g/rok) NOx CO PM10 benzen benzo(a)pyren 1609,2 667,6 160,7 6,19 2,37 U TZL však významnou roli hraje resuspenze znečišťujících látek (sekundární prašnost). Sekundární znečištění ovzduší vzniká vznosem znečišťujících látek již usazených z dotčených ploch, včetně komunikací. Jedná se hlavně o pevné částice prach. Plynné sorbované složky se uvolňují do ovzduší (při poklesu koncentrace v ovzduší) v zanedbatelné míře. Základní podmínkou vzniku resuspenze je prach o velikosti menší než 50 µm, který se reálně je schopný dostat do vznosu. Čím menší frakce prachu tím je i menší pádová rychlost a doba setrvání v atmosféře. Dále pak resuspenze vzniká dvěma možnými způsoby. Jednak vířením vzduchu od kol projíždějících automobilů a jednak při vyšších rychlostech větru. V obou případech ale platí, že ke vznosu dojde za předpokladu, že prach bude suchý bez vody. U stavební činnosti je rozsah vstupních faktorů takový, že výpočtové stanovení má znehodnocující chyby. Pro stanovení emisní vydatnosti stavby tak lze s jistými omezeními využít výsledky měření v okolí prováděných staveb. V tomto konkrétním případě vyjděme z měření při bouracích pracích Brněnských kasáren na ulici Staňkova. Při těchto pracích byly dodržovány následující podmínky: - v místech rozpojování materiálu bylo nakládáno pouze s vlhkým materiálem, veškeré práce byly prováděny při současném zkrápění bouraného materiálu. - veškeré mechanismy přijíždějící a odjíždějící ze stavby byly omývány WAP 13

13 - byl zajištěn pravidelný mokrý úklid dotčených příjezdových komunikací. Za těchto podmínek byly měřené emise v místě stavební činnosti následující: Místo vzorek Objem Imise Průřez Rychlost měření/ Odběr (mg) (m 3 ) (mg/m 3 ) (m 2 ) (m/s) pozice Hmotn. tok (kg/h) E. F. (kg/t) Celkem Při provozu skrápění a čištění 0,11 0,00055 Při vypnutém skrápění a bez čištění 6,83 0,034 Podíl částic menší než 50 µm byl stanoven na úrovni 7 %. Potom hmotnostní toky částic menší než 50 µm při skrápění a čištění komunikací budou na úrovni 0,0077 kg/hod. 4. Metodika výpočtu 4.1. Metoda, typ modelu Výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek a doby překročení zvolených hraničních koncentrací byl proveden podle metodiky SYMOS 97 (Systém modelování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší SYMOS 97 verze 2006), která byla vydána MŽP ČR v r Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky: třída stability rozptylové podmínky výskyt tříd rychlosti větru (m/s) I silné inverze, velmi špatný rozptyl 1,7 II inverze, špatný rozptyl 1,7 5 III slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně 1, zhoršené rozptylové podmínky IV normální stav atmosféry, dobrý rozptyl 1, V labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl 1,7 5 Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím i k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek. To je právě případ inverzí, při kterých jsou rozptylové podmínky popsané pomocí tříd stability I a II. Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně vychlazuje a ochlazuje přízemní vrstvu ovzduší. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou trvat i nepřetržitě mnoho dní za sebou. V letní polo-vině roku, kdy je příkon slunečního záření vysoký, se inverze obvykle vyskytují pouze v ranních hodinách před východem slunce. 14

14 Výskyt inverzí je dále omezen pouze na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a tedy rozrušení inverzí. Silné inverze (třída stability I) se vyskytují jen do rychlosti větru 2 m/s, běžné inverze (třída stability II) do rychlosti větru 5 m/s. Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III a IV, kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí teplý vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. Ze stejného důvodu jako u inverzí se tyto rozptylové podmínky nevyskytují při rychlosti větru nad 5 m/s. Metodika SYMOS'97 však musela být oproti původní verzi upravena. V souvislosti s předpokládaným vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prostředí přizpůsobuje platným evropským předpisům, a proto v ní vznikají změny, na které musí reagovat i metodika výpočtu znečištění ovzduší, má-li vést i nadále k výsledkům snadno použitelným v běžné praxi. Tyto změny zahrnují např.: stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako hodinových průměrných hodnot koncentrací, nebo 8-hodinových průměrných hodnot (dříve 1/2-hodinové hodnoty) stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako denních průměrných hodnot koncentrací hodnocení znečištění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO 2 (dříve pouze NOx) Změna průměrovací doby se promítla do změny rozptylových parametrů σy a σz (viz *12+ Metodika, kap ) tak, aby popisovaly rozptyl znečišťujících látek v delším časovém intervalu. Pro NO 2, NO x, prach (PM 10 ) a SO 2 jsou jako krátkodobé koncentrace počítané 1-hodinové průměrné hodnoty, pro CO jsou počítané 8-hodinové průměrné hodnoty. Znečištění ovzduší oxidy dusíku se podle dosavadní praxe hodnotilo pomocí sumy oxidů dusíku ozn. NO x. Pro tuto sumu byl stanovený imisní limit a zároveň jako NO x byly (a dodnes jsou) udávané nejen emise oxidů dusíku, ale i emisní faktory z průmyslu, energetiky i z dopravy. Suma NO x je přitom tvořena zejména dvěma složkami, a to NO a NO 2. Nová legislativa ponechává imisní limit pro NO x ve vztahu k ochraně ekosystémů, ale zavádí nově imisní limit pro NO 2 ve vztahu k ochraně zdraví lidí, zřejmě proto, že pro člověka je NO 2 mnohem toxičtější než NO. Ze zdrojů oxidů dusíku (zejména při spalovacích procesech) je společně s horkými spalinami emitován převážně NO, který teprve pod vlivem slunečního záření a ozónu oxiduje na NO 2, přičemž rychlost této reakce značně závisí na okolních podmínkách v atmosféře. Protože vstupem do výpočtu zůstaly emise NO x, bylo nutné upravit výpočet tak, aby jednak poskytoval hodnoty koncentrací NO2 a jednak zahrnoval rychlost konverze NO na NO 2 v závislosti na rozptylových podmínkách. Podle dostupných informací obsahují průměrné emise NO x pouze 10 % NO 2 a celých 90 % NO. Rychlost konverze NO na NO 2 popisuje parametr kp, jehož hodnota závisí na třídě stability atmosféry. Zároveň platí, že i po dostatečně dlouhé době zbývá 10 % oxidů dusíku ve formě NO. Vztah pro výpočet krátkodobých koncentrací NO2 z původních hodnot koncentrací NO x pak má tvar 15

15 c c 0. 0,1 0,8. 1 exp k. p x u L h1 kde: c je krátkodobá koncentrace NO 2 c0 je původní krátkodobá koncentrace NO x xl je vzdálenost od zdroje uh1 je rychlost větru v efektivní výšce zdroje 4.2. Referenční body Pro výpočet imisní charakteristiky bylo vytvořeno zájmové území se sítí uzlových bodů v počtu 6552 s krokem 50 m (základní síť RB) a dále síť RB lemující komunikace. K tvorbě sítě referenčních bodů: Síť uzlových referenčních bodů pro potřebu výpočtu rozptylové studie je vytvářena nezávisle na zeměpisných souřadnicích dané lokality. Jejím účelem je pokrýt dané zájmové území tak, aby matematická modelace zatížení ovzduší dané lokality škodlivinami postihla v rámci zadaných dat co nejvěrněji reálný stav. Rozsah a tvar území pokrytého sítí referenčních bodů stanovuje zpracovatel studie s ohledem na předpokládaný plošný rozsah hodnocených vlivů, obvykle ve tvaru jednoduchého geometrického obrazce libovolného tvaru. Krok jednotlivých referenčních bodů (jejich vzdálenost od sebe) je volen na základě obdobných požadavků, může být v rámci jedné sítě různý (např. v oblasti předpokládaných vyšších koncentrací škodlivin je síť hustší). Číslování referenčních bodů se provádí tak, že jeden bod je zvolen za počátek ( 0 ) a ostatní body se číslují čísly dle vzestupné aritmetické řady (1,2,...n). Způsob zvolení počátku i systém dalšího číslování referenčních bodů závisí na úsudku zpracovatele rozptylové studie, na úroveň výsledků studie nemá žádný vliv. Obvykle je jako počátek volen bod nacházející se v levém spodním rohu sítě tak, aby při odečítání souřadnic nebylo nutno používat záporných hodnot. Po vytvoření sítě referenčních bodů jsou jednotlivým referenčním bodům přiřazovány souřadnice x,y,z podle následujícího systému: x: vzdálenost referenčního bodu od zvoleného počátku na vodorovné ose v metrech y: vzdálenost referenčního bodu od zvoleného počátku na svislé ose v metrech z: nadmořská výška referenčního bodu v metrech (odečítá se z vrstevnicové mapy) Uvedené souřadnice pro jednotlivé referenční body tvoří jeden ze základních souborů vstupních dat nutných pro konstrukci rozptylové studie, neboť pro zvolené referenční body jsou počítány příslušné hodnoty znečištění. Ztotožnění posléze vzniklého obrazu s reálem se provádí např. grafickou konstrukcí izolinií znečištění pro jednotlivé škodliviny v rozsahu zvolené sítě referenčních bodů a jejich překrytím s mapovým podkladem hodnoceného zájmového území. 16

16 Pozn.: Stejným způsobem, jak je uvedeno, se konstruují souřadnice emisních zdrojů v rámci zvolené sítě. Emisní zdroje se číslují (či označují) samostatně Imisní limity Imisní situace je podrobně hodnocena pomocí maximálních imisních hodinových koncentrací a průměrných ročních koncentrací. Imisní limit pro NO 2 je stanoven na úrovních, jež jsou uvedeny v následujícím přehledu imisních limitů. Prahové a imisní limity jsou dané Nařízením Vlády ČR číslo 597/2006, které byly zpracovány na základě níže uvedených direktiv EU. Přípustné úrovně znečištění (imisní limity a cílové imisní limity) Imisní limity a cílové imisní limity jsou dány nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Všechny uvedené přípustné úrovně znečištění ovzduší pro plynné znečišťující látky se vztahují na standardní podmínky (objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kpa). U všech přípustných úrovní znečištění ovzduší se jedná o aritmetické průměry. Část A Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a přípustné četnosti jejich překročení za kalendářní rok 1. Imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení Oxid siřičitý 1 hodina 350 μg.m Oxid siřičitý 24 hodin 125 μg.m -3 3 Oxid uhelnatý max. denní osmihodinový 10 mg.m -3 - PM 10 průměr 24 hodin 50 μg.m PM 10 1 kalendářní rok 40 μg.m -3 - Olovo 1 kalendářní rok 0,5 μg.m Imisní limity oxidu dusičitého a benzenu a přípustné četnosti jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení Oxid dusičitý 1 hodina 200 μg.m Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 μg.m -3 - Benzen 1 kalendářní rok 5 μg.m -3 - Část B Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxid siřičitý kalendářní rok a zimní období (1. října 31. března) 20 μg.m -3 Oxidy dusíku 1 kalendářní rok 30 μg.m -3 Část C Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle 1. Cílové imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Cílový imisní limit 1) Arsen 1 kalendářní rok 6 ng.m -3 Kadmium 1 kalendářní rok 5 ng.m -3 Nikl 1 kalendářní rok 20 ng.m -3 Benzo(a)pyren 1 kalendářní rok 1 ng.m -3 Poznámka: 1) Pro celkový obsah v PM

17 2. Cílové imisní limity troposférického ozonu Účel vyhlášení Doba průměrování Cílový imisní limit Ochrana zdraví lidí max. denní osmihodinový průměr 120 μg.m -3 Ochrana vegetace AOT μg.m -3.h Charakteristiky kvality ovzduší LH limitní hodnota představuje úroveň znečištění stanovenou na vědeckém základě s cílem odvrátit, předejít nebo redukovat poškozující efekt na lidské zdraví nebo životní prostředí jako celek, který musí být dosažen v daném období a nesmí být překračován jinak, než je stanoveno. Je to pevná hodnota přípustné úrovně znečištění ovzduší, která nesmí být překračována o více než je mez tolerance (MT), vyjádřená jako podíl imisního limitu v procentech, o který může být tento limit v období stanoveném zákonem o ovzduší (po jeho vydání) a jeho prováděcími předpisy, překročen. MT mez tolerance představuje procento imisního limitu, o které může být překročen za podmínek stanovených směrnicí 96/62/EC a směrnicemi souvisejícími. Popis stavu znečištění ovzduší výčtem úrovní imisních charakteristik látek, měřených v dané lokalitě a jejich poměru k stanoveným imisním limitům je relativně komplikovaný a pro klasifikaci zájmového území jsme použili klasifikaci z publikace Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1997, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav Praha. Klasifikace se provádí dle 5 tříd, které představuje následující tabulka: třída Význam Klasifikace I. imisní hodnoty všech sledovaných látek jsou nejvýše rovny polovině imisních limitů IH x čisté-téměř čisté ovzduší II. imisní hodnota některé z látek je větší než 0,5 IH x, ale žádný limit není překročen mírně znečištěné ovzduší III. imisní limit jedné látky je překročen, imisní hodnoty ostatních Znečištěné ovzduší sledovaných látek jsou nejvýše rovny polovině emisních limitů IH x IV. imisní limit jedné látky je překročen, imisní hodnoty některých dalších látek >IH x, ale <IH x silně znečištěné ovzduší V. imisní limit více než jedné látky je překročen velmi silně znečištěné ovzduší Vyhodnocení: dle dostupných podkladů (AIM, ATEM) je lokalita zařazena do třídy II., tj. imisní hodnoty některých z látek jsou větší než ½ imisního limitu, ale žádný imisní limit není překročen Mapové podklady Mapové podklady o různém měřítku a výstupní data jsou zpracovány pomocí programu ArcGis, registrovaným u společnosti ESRI ArcGIS, největšího světového výrobce software pro geografické informační systémy (GIS). Geografický informační systém je informační systém pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci dat, která mají prostorový vztah k povrchu Země. Geodata, se kterými GIS pracuje, jsou definována svou geometrií, topologií, atributy a dynamikou. Geografický informační systém umožňuje vytvářet modely části Zemského povrchu pomocí dostupných softwarových a hardwarových prostředků. 18

18 4.5. Definice pojmů Koncentrace znečišťující látky v ovzduší hmotnost znečišťující příměsi, obsažená v jednotce objemu vzduchu při standardní teplotě a tlaku. Vyjadřuje se v µg.m -3. Maximální koncentrace největší průměrná krátkodobá přízemní koncentrace látky za dané rychlosti větru. Doba trvání koncentrací převyšujících dané limitní hodnoty jako limitní koncentrace se často používají krátkodobé imisní limity. Tak dostaneme přímo dobu, kdy jsou na dané lokalitě překročeny. Dávka znečišťující látky integrál koncentrace za dané časové období, např. rok *mg.rok.m -3 ]. Tepelná vydatnost tepelná energie odcházející za jednotku času se spalinami do ovzduší z komína *MW+. Teplotní zvrstvení průběh teploty vzduchu s výškou. V troposféře teplota obvykle s výškou klesá. Případ, kdy se s výškou nemění, se označuje jako izotermie, pokud teplota s výškou roste, mluvíme o inverzním teplotním zvrstvení. Třídy stability charakteristika počasí, která typizuje počasí do několika kategorií s ohledem zvrstvení. Stavební výška zdroje výška koruny komína nad úrovní okolního terénu. Efektivní výška zdroje výška, do které vystoupí vlečka z komína vlivem tepelného vznosu. Pro její výpočet se používá řada převážně empirických vzorců. 5. Výstupní údaje 5.1. Typ vypočtených charakteristik Maximální imisní krátkodobé koncentrace: udávají maximální hodnotu vypočtenou v daném referenčním bodě s uvedením třídy stability, třídy rychlosti větru a směru větru, při kterém k maximální imisní koncentraci dochází. Hodnoty jsou uvedeny v mikrogramech/ m 3 (µg.m -3 ). Průměrná roční koncentrace: udávají roční zatížení území. Hodnoty jsou uvedeny v mikrogramech/m 3 (µg.m -3 ). Intervaly imisních hodinových koncentrací: udávají četnost výskytu koncentrací nad zadanou hodnotu (nad 10, nad 50, nad 100, nad 200, nad 500 a nad 1000 mikrogramů/m 3. Hodnoty jsou uvedeny v % ročního časového fondu (roční časový fond činní 8760 hodin). 19

19 5.2. Imisní charakteristika území Vyhodnocení stávajícího imisního zatížení: K vyhodnocení stávající imisní zátěže v lokalitě byly použity údaje z veřejně dostupného portálu: Atlas životního prostředí v Praze, ( Zde byly pořízeny mapy s izoliniemi znečištění následujících znečišťujících látek: - Průměrné roční koncentrace PM 10 - Průměrné roční koncentrace NO 2 - Průměrné roční koncentrace benzen Pro průměrné roční koncentrace BaP nejsou výsledky uvedeny. Modelový výpočet ATEM zpracovaný za rok 2008 hodnotí situaci v lokalitě následovně: Oxid dusičitý - NO2: Průměrné roční koncentrace NO 2 jsou na úrovni do 18 µg/m 3. Imisní limit je 40 µg/m 3. Tedy stávající vypočtené hodnoty jsou na úrovni 45% imisního limitu. Četnost překročení maximálních hodinových koncentrací škodliviny NO 2, tj. hodnoty 200 µg/m 3, se v lokalitě pohybuje na úrovni 0,08 případů/rok. (IL 200 µg/m 3 je překračován po dobu cca 4,8 minut v roce). Povolená četnost překročení je 18 případů/rok, tj. i pro tuto imisní charakteristiku je imisní limit dodržován. Benzen: Průměrné roční koncentrace benzenu dosahují hodnot na úrovni do 0,36 µg/m 3. Imisní limit je 5 µg/m 3. Tedy pro škodlivinu benzen platí, že imisní limit je s dostatečnou rezervou dodržován. Frakce prašného aerosolu 10 µm - PM10: Pro škodlivinu PM 10 platí následující: Nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace PM 10 dle výpočtového modelu ATEM jsou na úrovni µg/m 3. Imisní limit je 40 µg/m 3, tj. i zde je IL dodržován. Pro škodlivinu BaP nejsou výsledky známy. 20

20 21

21 Stávající imisní zátěž v konkrétních referenčních bodech v předmětném území dle Atlasu ŽP v Praze: V Atlasu životního prostředí v Praze lze také vybrat potřebný počet referenčních bodů a vyexportovat dostupné informace o imisní situaci v daném referenčním bodě. Stávající imisní zátěž v konkrétních referenčních bodech v předmětném území dle Envis 4: Vyhodnocení imisního zatížení na základě dat Automatizovaného imisního monitoringu - AIM: V předmětné lokalitě se nachází stanice AIM, jde o 4,4 km vzdálenou stanici automatizovaného imisního monitoringu AKOBA. Typ stanice je předměstská pozaďová s reprezentativností dat 0,5-4 km. Vzhledem k absenci dalších dat ji zpracovatel RS uvádí a považuje data za poměrně reprezentativní. Stanice je umístěna blíže centru města Prahy, lze proto očekávat v posuzované lokalitě (Praha Letňany) nižší imisní zátěž, než jaká byla naměřena na měřící stanici. 22

22 stanice ČHMÚ AKOB umístění: Praha 8 - Kobylisy data: za rok 2009 reprezentativnost dat: okrskové měřítko (0,5-4 km) typ měřícího programu: automatizovaný měřící program vzdálenost od záměru: cca 4,4 km Umístění měřící stanice: - oxid dusičitý (NO 2 ) - maximální hodinová koncentrace 151,1 IL 200 g/m 3 - četnost překročení IL MV19 (19. nejvyšší hodnota max. krátkodobé konc. v roce) 90,9 g/m 3 - průměrná roční koncentrace 24,3 g/m 3, IL 40 g/m 3 - částice (PM 10 ) - maximální denní koncentrace 149,7 g/m 3, IL 50 g/m 3 - benzo(a)pyren (BaP) není měřen - benzen není měřen - četnost překročení max. denní konc. 14 případů/rok, - povolená četnost překročení: 35 případů/rok - MV36 (třicátá šestá nejvyšší hodnota denní koncentrace v roce) 36,0 g/m 3, - průměrná roční koncentrace 21,0 g/m 3, IL 40 g/m 3 23

23 5.3. Vyhodnocení výpočtové varianty 1 (fáze provozu obytného souboru) oxid dusičitý NO 2 Nejvyšší vypočtené maximální hodinové koncentrace znečišťující látky NO 2 z provozu obytného souboru, budou na úrovni do 5,01 µg/m 3. Imisní limit je 200 µg/m 3. Příspěvek zdroje ve fázi provozu k nejvyšším průměrným ročním koncentracím téže škodliviny pak bude na úrovni do 0,82 µg/m 3. Šíření izolinií je patrné z obrázku níže. koncentrace *imisní limit *µg/m 3 ] nejvyšší příspěvky *µg/m 3 ] prům. rok *40 0,82 max. hod *200 5,01 *IL platí pro imise ze souběhu všech zdrojů v lokalitě 24

24 PM 10 Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím škodliviny PM10 ve fázi provozu obytného souboru je na úrovni do 0,035 µg/m 3, IL je 40 µg/m 3. Nejvyšší průměrné denní koncentrace lze očekávat na úrovni do 1,4 µg/m 3, IL je 50 µg/m 3. koncentrace *imisní limit *µg/m 3 ] nejvyšší příspěvky *µg/m 3 ] prům rok *40 0,035 nejvyšší denní *50 1,39 *IL platí pro imise ze souběhu všech zdrojů v lokalitě 25

25 benzen Příspěvek zdroje ve fázi provozu k nejvyšším průměrným ročním koncentracím benzenu se pohybuje na úrovni do 0,21 µg/m 3. IL je 5 µg/m 3. Největší imisní zátěž lze očekávat na parkovacích plochách v areálu a v okolí nejfrekventovanějších komunikací. koncentrace *imisní limit *µg/m 3 ] nejvyšší příspěvky *µg/m 3 ] prům rok *5 0,21 *IL platí pro imise ze souběhu všech zdrojů v lokalitě Benzo(a)pyren Příspěvek provozu obytného souboru k nejvyšším průměrným ročním koncentracím BaP se pohybuje na úrovni do 0,048 ng/m 3. IL je 1 ng/m 3. Tak jako u benzenu lze nejvyšší vypočtené koncentrace očekávat v blízkosti frekventovaných komunikací a parkovacích ploch areálu. koncentrace *imisní limit [ng/m 3 ] nejvyšší příspěvky [ng/m 3 ] prům rok *1 0,048 *IL platí pro imise ze souběhu všech zdrojů v lokalitě 26

26 5.4. Vyhodnocení výpočtové varianty 2 (fáze výstavby obytného souboru) oxid dusičitý NO 2 Nejvyšší vypočtené maximální hodinové koncentrace znečišťující látky NO 2 (příspěvky) ve fázi výstavby budou na úrovni do 10,62 µg/m 3. Imisní limit je 200 µg/m 3. Příspěvek zdroje ve fázi výstavby k nejvyšším průměrným ročním koncentracím téže škodliviny pak bude na úrovni do 0,34 µg/m 3. Šíření izolinií je patrné z obrázku níže. koncentrace *imisní limit *µg/m 3 ] nejvyšší příspěvky *µg/m 3 ] prům. rok *40 0,34 max. hod *200 10,62 *IL platí pro imise ze souběhu všech zdrojů v lokalitě 27

27 PM 10 Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím škodliviny PM10 vlivem výstavby obytného souboru Letňany je na úrovni do 0,47 µg/m 3, IL je 40 µg/m 3. Nejvyšší průměrné denní koncentrace PM10 vlivem výstavby lze očekávat na úrovni do 10,95 µg/m 3, IL je 50 µg/m 3. koncentrace *imisní limit *µg/m 3 ] nejvyšší příspěvky *µg/m 3 ] prům rok *40 0,47 průměrné denní *50 10,95 *IL platí pro imise ze souběhu všech zdrojů v lokalitě 28

28 benzen Příspěvek zdroje ve fázi výstavby se pohybuje na úrovni do 0,1 µg/m 3. IL je 5 µg/m 3. Největší imisní zátěž lze očekávat přímo na staveništi. koncentrace *imisní limit *µg/m 3 ] nejvyšší příspěvky *µg/m 3 ] prům rok *5 0,1 *IL platí pro imise ze souběhu všech zdrojů v lokalitě Benzo(a)pyren Příspěvek zdroje ve fázi výstavby k průměrným ročním koncentracím BaP se pohybuje na úrovni do 0,021 ng/m 3. IL je 1 ng/m 3. Tak jako u škodliviny benzen lze očekávat největší imisní zátěž přímo na staveništi. koncentrace *imisní limit [ng/m 3 ] nejvyšší příspěvky [ng/m 3 ] prům rok *1 0,021 *IL platí pro imise ze souběhu všech zdrojů v lokalitě 29

29 5.5. Vyhodnocení příspěvků zdroje ve vztahu k vybrané zástavbě: Na obrázku níže jsou vyobrazeny 2 referenční body RB1 a RB2, u kterých byl posouzen imisní dopad pro jednotlivé varianty (výšku nad terénem uvažujeme v dýchací zóně člověka, tj. 1,5 m nad úrovní terénu): Výsledky imisní zátěže v okolí domů pro jednotlivé varianty: Ref.bod RB1 Ref.bod RB2 Varianta NO2 PM10 benzen BaP max. hod. prum.rok prum den prum rok prum rok prum rok *µg/m3+ *µg/m3+ *µg/m3+ *µg/m3+ *µg/m3+ [ng/m3] 1 provoz 2,23 0,56 0,61 0,018 0,09 0, výstavba 5,79 0,053 5,18 0,073 0,017 0,0038 Varianta NO2 PM10 benzen BaP max. hod. prum.rok prum den prum rok prum rok prum rok *µg/m3+ *µg/m3+ *µg/m3+ *µg/m3+ *µg/m3+ [ng/m3] 1 provoz 1,28 0,25 0,27 0,005 0,028 0, výstavba 7,017 0,060 6,535 0,066 0,010 0,002 Tak jako z předchozích vyhodnocení i tyto výsledky potvrzují fakt, že realizací záměru, tj. výstavbou a provozem obytného souboru Letňany nevznikne dodatečná významná imisní zátěž v lokalitě. Příspěvky ze zdrojů jsou malé. To, zda v lokalitě budou či nebudou dodržovány imisní limity, závisí především na intenzitě dopravy na hlavních komunikacích, tj. na významných dopravních stavbách. 30

30 6. Diskuse výsledků závěrečné zhodnocení Stávající imisní zátěž lokality Atlas životního prostředí Modelový výpočet ATEM zpracovaný za rok 2008 hodnotí situaci v lokalitě následovně: Oxid dusičitý - NO2: Průměrné roční koncentrace NO 2 jsou na úrovni do 18 µg/m 3. Imisní limit je 40 µg/m 3. Tedy stávající vypočtené hodnoty jsou na úrovni 45% imisního limitu. Četnost překročení maximálních hodinových koncentrací škodliviny NO 2, tj. hodnoty 200 µg/m 3, se v lokalitě pohybuje na úrovni 0,08 případů/rok. (IL 200 µg/m 3 je překračován po dobu cca 4,8 minut v roce). Povolená četnost překročení je 18 případů/rok, tj. i pro tuto imisní charakteristiku je imisní limit dodržován. Benzen: Průměrné roční koncentrace benzenu dosahují hodnot na úrovni do 0,36 µg/m 3. Imisní limit je 5 µg/m 3. Tedy pro škodlivinu benzen platí, že imisní limit je s dostatečnou rezervou dodržován. Frakce prašného aerosolu 10 µm - PM10: Pro škodlivinu PM 10 platí následující: Nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace PM 10 dle výpočtového modelu ATEM jsou na úrovni µg/m 3. Imisní limit je 40 µg/m 3, tj. i zde je IL dodržován. Automatizovaný imisní monitoring Dle dat stanice automatizovaného imisního monitoringu AKOB v Praze 8 - Kobylisích je imisní situace v lokalitě následující: - oxid dusičitý (NO 2 ) - maximální hodinová koncentrace 151,1 IL 200 g/m 3 - četnost překročení IL MV19 (19. nejvyšší hodnota max. krátkodobé konc. v roce) 90,9 g/m 3 - průměrná roční koncentrace 24,3 g/m 3, IL 40 g/m 3 - částice (PM 10 ) - maximální denní koncentrace 149,7 g/m 3, IL 50 g/m 3 - četnost překročení max. denní konc. 14 případů/rok, - povolená četnost překročení: 35 případů/rok - MV36 (třicátá šestá nejvyšší hodnota denní koncentrace v roce) 36,0 g/m 3, - průměrná roční koncentrace 21,0 g/m 3, IL 40 g/m 3 Imisní limity škodliviny NO 2 a PM 10 jsou dle dat stanice AIM AKOB dodržovány. Lze hovořit i o určité imisní rezervě. 31

31 Vyhodnocení příspěvků z realizace záměru: Na základě výsledků rozptylové studie lze vyhodnotit příspěvky následujícím způsobem: - Maximální hodinový imisní příspěvek škodliviny NO 2 z provozu obytného souboru Letňany bude na úrovni do 5,01 µg/m 3, jde o necelé 2,6% imisního limitu. Při výstavbě záměru lze očekávat maximální hodinové koncentrace uvedené škodliviny na úrovni do 10,62 µg/m 3, i tato hodnota je přijatelná a nebude mít významný negativní vliv na kvalitu ovzduší v lokalitě. Příspěvky zdroje k průměrným ročním koncentracím škodliviny jsou jak v rámci výstavby, tak provozu obytného souboru, téměř zanedbatelné. Jde o hodnoty na úrovni do 2% imisního limitu. Ani v rámci těchto dlouhodobých charakteristik nebude mít nový zdroj negativní dopad na kvalitu ovzduší v lokalitě. - Nejvyšší vypočtený průměrný denní příspěvek škodliviny PM10 se v rámci běžného provozu pohybuje na úrovni cca do 1,39 µg/m 3, tedy na hodnotě dosahující 3% imisní limitu. Při výstavbě lze očekávat nejvyšší prům.denní příspěvek PM10 na úrovni do 10,95 µg/m 3. Příspěvek zdroje k průměrným ročním koncentracím škodliviny PM10 je tak jako u škodliviny NO 2 téměř zanedbatelný pro obě varianty, tj. provoz obytného souboru i jeho výstavba. - Příspěvek k průměrným ročním koncentracím škodliviny benzen se vlivem vyvolané dopravy při provozu obytného souboru pohybuje na úrovni 0,21 µg/m 3. Příspěvky lze očekávat především v blízkosti dotčených komunikacích a parkovacích ploch. Ani při uvažování stávající imisní zátěže nezpůsobí provoz nového zdroje překročení platného imisního limitu v lokalitě. - Stejně tak u škodliviny BaP, zde se nejvyšší průměrné roční příspěvky u VAR 1 pohybují na úrovni do 0,048 ng/m 3. Taktéž jde o málo významný příspěvek. Provoz obytného souboru a jeho výstavba bude představovat jen malý imisní příspěvek a ani v součtu s pozadím, tj. stávající imisní situací v lokalitě, nezpůsobí překročení platných imisních limitů. Příspěvky zdroje pro obě vypočítané varianty budou malé a imisní situaci v lokalitě provoz zdroje ovlivní minimálně. Z pohledu problematiky ovzduší a platné legislativy v oblasti ochrany ovzduší jde o málo významné příspěvky. 32

32 PŘÍLOHY: - mapy imisních charakteristik příspěvky zdroje VAR mapy imisních charakteristik stávající stav 33

33 PODKLADY: Pro zpracování rozptylové studie byly k dispozici následující podklady: - Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší - Zákon o ochraně ovzduší č.86/2002 Sb. - Výpočet modelování znečištění ovzduší dle metodiky SYMOS 97 - verze Mapové podklady, výkresová dokumentace - Emisní model MEFA 02 - Atem AIM ( - Podklady poskytnuté zpracovatelem oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb. a následné dokumentace - Dokumentace k územnímu rozhodnutí obytný soubor Letňany Sever, Stavební projekce Architekt Mašek, s.r.o. 05/

34 Seznam možných zkratek: ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČHMU Český hydrometeorologický ústav MŽP Ministerstvo životního prostředí AIM Automatizovaný imisní monitoring GIS Geografický informační systém RS rozptylová studie RB referenční bod IL imisní limit NO 2 oxid dusičitý PM10 frakce prašného aerosolu 10 µm k.ú. katastrální území NV Nařízení vlády TNV těžké nákladní vozidlo 35