MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY KVALITATIVNÍ ANALÝZY ŽIVOTNÍCH DRAH MLADÝCH DOSPĚLÝCH S POSTIŽENÍM

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY KVALITATIVNÍ ANALÝZY ŽIVOTNÍCH DRAH MLADÝCH DOSPĚLÝCH S POSTIŽENÍM"

Transkript

1 MOŽNOSTI A PERSPEKTIVY KVALITATIVNÍ ANALÝZY ŽIVOTNÍCH DRAH MLADÝCH DOSPĚLÝCH S POSTIŽENÍM Jan Šiška, Camille Latimier, Šárka Káňová Abstrakt: V rámci výzkumného projektu Quali-TYDES - Cesta životem' prezentujeme analýzu životních cest mladých dospělých s postižením a uvádíme několik příkladů praktického využití kvalitativních biografických výzkumných metod pro sledování naplňování sociálních politik. Výzkumná pozornost je věnována školnímu vzdělávání v České republice očima dnešních mladých dospělých s postižením. Podrobněji zjišťujeme témata vztahující se k signifikantním konceptům: 1. pathways (životní cesta) a 2. resources and capital (zdroje - např. lidské nebo materiální, jež člověk využívá na své životní cestě). Na uvedených příkladech dokladujících vzdělávací dráhy dnešních mladých dospělých s postižením ukazujeme, že zdroje pro vzdělávání dětí s postižením v běžných školách byly t.č. poskytovány nesystémově a částečně, což mělo často za následek narušení jejich vzdělávací dráhy. V tomto kontextu speciální vzdělávání uspokojuje z krátkodobého hlediska vzdělávací potřeby dětí a tím také zmírňuje tlak na běžné školy. Školní vzdělávání řady dětí s postižením je tak charakteristické častým narušením vzdělávací dráhy, změnou školy a s tím spojeným negativním dopadem na jejich psychosociální rozvoj. Klíčová slova: mladí dospělí se zdravotním postižením, kvalitativní analýza, teorie životních cest, životní dráha, vzdělávací politika, zlomové body, zdroje a kapitál. Úvod V článku předkládáme první výsledky výzkumného projektu Quali-TYDES - Cesta životem. Cílem společného projektu čtyř týmů (ČR, Irsko, Rakousko, Španělsko) Quali-TYDES je zjistit a vysvětlit, jak vývoj evropských, národních a regionálních politik determinoval život mladých lidí se zdravotním postižením. Kombinací kvalitativních výzkumných metod a kritické analýzy institucionálních procesů shromažďujeme poznatky vycházející ze zkušeností a aspirací mladých dospělých se zdravotním postižením žijících v České republice, Irsku, Rakousku a Španělsku. Hledáme odpovědi na otázky: Které vzdělávací politiky jsou patrné v průběhu uplynulých cca 30 let? V čem jsou vzdělávací politiky 1 Finančné podpořeno v rámci projektu GA ČR i. P407/11/2009 Kvalitativní monitoring vybraných institucionálních procesů v životě mladých dospělých se zdravotním postižením. 39

2 rozdílné, či naopak podobné? Jaký mají vzdělávací politiky a jejich změny dopad na životní cesty respondentů? Jaké bariéry, příležitosti a zdroje ve vzdělávání se vynořují při analýze životních cest? Zároveň ověřujeme potenciál kvalitativních biografických výzkumných metod pro sledování naplňování sociálních politik a jejích efektů. Cílem příspěvku je představit možnosti využití holistického přístupu ke kvalitativní analýze životní dráhy mladých dospělých s postižením v oblasti školního vzdělávání v České republice a interpretovat dílčí výzkumná zjištění. Souhrnné výsledky mezinárodní komparativní studie budou publikovány v průběhu roku Nejprve se budeme zabývat zmíněným metodologickým přístupem a poté se podrobněji zaměříme na samotnou analýzu. Článek podá základní přehled možností analýzy životní dráhy a uvede několik příkladů jejího praktického využití. 1. Historický kontext vzdělávání dětí s postižením V této stati přinášíme vybraná zjištění vyplývající ze zkušeností mladých dospělých s postižením v České republice, kteří absolvovali školní vzdělávání v osmdesátých a devadesátých letech 20. století. V souladu s tehdejší vzdělávací politikou se v tomto období déti s postižením vzdělávaly až na výjimky ve speciálních školách, tehdy škole pro mládež vyžadující zvláštní péči" s úzkou možností dalšího vzdělávání (SŠ, SOŠ, SOU, OU atd.). Podle Novosada (2011) bylo jistým paradoxem, že speciální, převážně internátní školy způsobovaly narušení přirozených rodinných a sociálních vazeb mezi žáky a jejich přirozeným prostředím, avšak žákům v nich byly poskytovány v podstatě všechny složky ucelené rehabilitace (tj. pedagogická, léčebná, psychologická, sociální, pracovní), jejichž zabezpečení v běžných podmínkách bylo pro rodiče těchto dětí velmi obtížné. Po roce 1990 došlo jak k rozšíření vzdělávacích příležitostí, tak k legalizaci" duality vzdělávacích cest, tzn. ke zkvalitnění speciálního vzdělávání a rozvoji oficiálně podporovaného integrovaného/inkluzivního vzdělávání v běžných školách. Zřetelné bylo zlepšení dostupnosti vzdělávacích příležitostí jak v oblasti speciálního, tak vzdělávání v rámci běžných škol a vznik konkurenčního prostředí, neboť do školství, dosud výhradně státního, vstoupil ziskový a nestátní neziskový sektor. Prostřednictvím neziskových rodičovských organizací posiloval i vliv rodičů na dostupnost a kvalitu vzdělání žáků s postižením. Základní změnou byl lidskoprávní přístup ke vzdělávání žáků s postižením. Tito lidé/žáci přestávali být vyčleňováni z hlavního vzdělávacího proudu, garantovaného ústavním zákonem ČR. Nicméně až školský zákon č. 561/2004 Sb. a zejména pak jeho novela z roku 2009 zavedla pro tzv. spádovou školu povinnost přijmout žáka s postižením, resp. se speciálními vzdělávacími potřebami a zároveň poskytla určitý prostor k mo- 40

3 difikaci vzdělávacích podmínek podle individuálních potřeb žáků (např. individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga aj.). Síť speciálních škol se přesto udržela ve víceméně nezměněné podobě a oba proudy - hlavní vzdělávací proud a speciální - existují nadále paralelně. Nemáme zde ambice polemizovat nad vývojem školského systému v kontextu vzdělávání jedinců s postižením v uplynulých více než dvaceti letech v České republice. Spíše předkládáme některá zjištění vyplývající ze životních zkušeností vybraných mladých lidí s různými kategoriemi postižení. 2. Teoretické ukotvení a vymezení základních pojmů V následujícím textu se zabýváme základním teoretickým ukotvením prováděného výzkumného šetření a vymezením základních pojmů nezbytných pro pochopení metodologického postupu výzkumné práce. Vycházíme z poststrukturalistických teorií, konstruktivistického paradigmatu a denaturalizace studovaného pojmu, jakým je postižení. V tomto kontextu není postižení výhradně produktem přirozeného řádu, ale naopak vzniká až působením institucionálních procesů (srov. Kolářová, 2011). Hledáme odpověď na otázku, jak institucionální procesy (makroprostředí) ovlivnily život mladých lidí s postižením. Institucionální vlivy vstupují do různých oblastí života včetně vzdělávání a práce a jsou předmětem teoretického a prakticky orientovaného bádání v posledních desetiletích v sociálních védách včetně speciální pedagogiky (např. Šiška, Vann, 2007). Dosavadní výsledky zkoumání životních cest také do jisté míry zpochybňují význam chronologického věku a potvrzují předpoklad o sociální konstrukci určitých mocenských vlivů působících v daných životních etapách (Murphy et al., 2010). Orientací na životní cesty reagujeme na potřebu tyto mocenské a institucionální vlivy zmapovat a dále analyzovat. Zaměření na kvalitativní zkoumání životní cesty prizmatem samotných nositelů životních příběhů (v našem výzkumu mladí lidé se zdravotním postižením) nám umožňuje identifikovat konkrétní strukturální vlivy generující určité události na cestě životem. Zájem o zkoumání životních cest není nový, např. v sociologii se objevuje již v roce Mead, představitel symbolického interakcionismu, se zabýval interakcí mezi jednotlivcem a sociálním světem. Použití symbolického interakcionismu v sociální oblasti a výzkumu a posuzování jednotlivých interakcí implikuje potřebu zkoumat subjektivní zkušenosti respondentů s cílem pochopit a popsat jejich symbolický svět. Důraz je kladen na individuální subjektivní zkušenosti, pocity a osobní pohled na svět a sebe. Goodley doplňuje, že náš životní příběh, naše zvolená forma vyprávění vypovídají mnohé o individuálním a kolektivním, soukromém i veřejném, strukturálním, o skutečném i fiktivním světě (in Smith, Sparkes, 2008). 41

4 V našem projektu tvoří užší teoretický rámec analýzy životní dráhy mladých lidí se zdravotním postižením teorie životních cest (life-course theory). Kohli (1985) rozděluje normální" životní cestu do tří etap: přípravná etapa - vzdělávání, příprava na trh práce (období dětství a dospívání), aktivní etapa - práce (období dospělosti), poslední etapa - klidná etapa ( Ruhephase", období sénia). Teorie normální" životní cesty je zajímavá, neboť umožňuje analyzovat životní etapy podle období, která sleduje podle určitého pořadí. Každá etapa života probíhá v určitém institucionálním systému: první etapa se odehrává ve vzdělávacím systému, druhá etapa v systému práce a třetí etapa v důchodovém systému. Z toho vyplývá, že konkrétní strukturální vlivy působí na život člověka. Teorie normální" životní cesty umožňuje identifikovat jedince, kteří určitou etapou neprošli a byli za takové pochybení" zpravidla penalizovaní či sociálně vyloučení. K sociálnímu vyloučení může dojít vedle dlouhodobého setrvání v pobytovém zařízení také např. při dlouhodobé nezaměstnanosti, závislosti na sociálních dávkách, rozpadu rodiny, zkrátka v situacích, ve kterých dochází k přetrhání přirozených sociálních vazeb (Vávrová, 2010). Mark Priestley uplatňuje tento teoretický rámec při zkoumání života lidí s postiže- ním (Priestley, 2001, 2003). Teorie normální" životní cesty dovoluje sestavit ideální životní cestu podle společensky přijatých a kodifikovaných norem a pravidel a umožňuje formulovat atributy související s příslušnou životní etapou. U aktivní etapy je to např. osamostatňování od rodičů, samotné bydlení, práce, finanční nezávislost, založení vlastní rodiny apod. Jaký vliv má přítomnost postižení na průběh daných životních etap, či zda vůbec, je předmětem zkoumání životních cest lidí s postižením. Tento článek zaměřujeme pouze na přípravnou etapu života. Školní vzdělávání včetně tranzitního období je významný činitel v přechodu z přípravné životní etapy do etapy aktivní. Ve výzkumném projektu Quali-TY- DES stavíme kvalitativní analýzu na několika signifikantních konceptech, které jsou významné pro pochopení konceptu životní cesty a které nám poskytují teoretický rámec pro komparaci jednotlivých životních etap mladých lidí s postižením a intaktními (Priestley, 2001, 2003). Signifikantní koncepty zkoumání životních cest ve výzkumném projektu Quali-TYDES jsou tyto: trajectories (životní dráhy), pathways (cesta, trať), turning points (zlomové body), resources and capital (zdroje a kapitál). 2 Trajectory je směr, jakým se život ubírá nebo kterým se očekává, že ubí- ' V textu zůstáváme spíše u původních anglických pojmů. 42

5 rat bude, a to v daném socio-kulturním kontextu a časovém období. Trajektorie mají v závislosti na daných zkoumaných oblastech různé sméry a společně tvoří životní dráhu jedince (školní vzdělávání, zaměstnání, rodina apod.). Při definování trajektorie vycházíme z předpokladu o existenci určitých sil", které mají vliv na náš život a které ovlivňují naše životní nasměrování. Trajektorii utvářejí různé okolnosti v životě jedince, které mu mohou bránit v řízení života, bránit mu v úniku z nějaké situace nebo naopak urychlovat tempo změn. Katalyzátory takových změn mohou být rozhodnutí konkrétní osoby (např. rodič, lékař, pedagog, referent úřadu) či instituce, zdravotní stav jedince nebo jeho ekonomická či sociální situace. Trajectory je pro nás významná, chceme-li analyzovat interakci mezi snahou či ambicemi jedince dosáhnout určitých cílů a překážkami, které mu v dosažení těchto cílů brání. Také podle Chaloupkové (2009) perspektiva zaměřená na trajektorie má přinejmenším dvojí zdůvodnění. Zaprvé, tato perspektiva odpovídá představě životní dráhy jako projektu instituce. Umožňuje pohlížet na životní dráhu jako na směr, kterým se život ubírá nebo kterým se předpokládá, že se bude ubírat. Za druhé, i v případě, kdy nás zajímají primárně jednotlivé události životní dráhy, je třeba vzít v úvahu, že tyto události jsou ovlivněny mocenskými, strukturálními či institucionálními vlivy. Turning point je určitý zlom v životě jedince, událost či okolnost, která významným a někdy i dramatickým způsobem naruší životní dráhu. Takový zlom může být pouhý okamžik, jako např. autonehoda, ale i určitá životní etapa, kdy se například rozvíjí určitá nemoc. Turning point může znamenat získání zaměstnání nebo narození dítěte, zkrátka chvíle či okamžik, kdy do života zasáhne např. jiná osoba, nová příležitost či překážka. Resources and capital se vztahují jak k lidským, tak materiálním zdrojům, jež člověk využívá na svojí životní cestě. Tyto zdroje napomáhají jedinci v jeho životě v pozitivním" nasměrování. Jedná se např.-o vzdělávací, sociální či kulturní kapitál, rodinnou podporu nebo podporu širší sociální sítě jedince nebo profesionálů (učitel, asistent). Zdrojem je v určitém smyslu např. i sociální služba, kompenzační pomůcka, počítačový software, přístup k informacím apod. Pathways slouží pro komparaci jednotlivých životních cest. Ačkoli trajectories a pathways můžeme popsat podobně jako sled přechodů, analyticky jsou vzájemně rozdílné. Trajectory jsou atributem jednotlivce, zatímco pathway je atributem společenského systému. Pathways je významný koncept, neboť umožňuje vysvětlit institucionální struktury, například bariéry, nabídky, příležitosti a výzvy, které spojují či naopak rozdělují různé sociální destinace v rámci sociálního systému. 3. Metodologie prováděného výzkumného šetření Projekt Quali-TYDES je postaven na základech biografického výzkumu. 43

6 Uplatňujeme metodologický prístup, který naznačuje, k jakým změnám v životě mladých lidi s postižením v průběhu dané časové etapy a oblasti docházelo a proč, jaké měli zkušenosti a životní aspirace Volba metodologického prístupu a výzkumných metod Jako explorativní techniku používáme rozhovor. Rozhovor koncipujeme jako polostrukturovaný, s předem připraveným souborem otázek. Tematický rozsah otázek slouží k tomu, aby provedl účastníky celým rozhovorem. Respondent se mohl zaměřit v rozhovoru na témata podle svých zájmů a preferencí. Rozhovory se uskutečnily na místě, které si respondenti zvolili. Každý rozhovor trval přibližně od čtyřiceti pěti minut až po dvě hodiny. Výzkumné šetření probíhá ve dvou fázích. Iniciální vlnu rozhovorů jsme realizovali v roce v prvním roce trvání projektu. Rozhovory měly retrospektivní charakter a týkaly se osmi oblastí života: rodina, vzdělání, zaměstnání, přání a životní cíle, zdravotní péče, sociální vztahy, bydlení, identita a kultura. V druhé vlně rozhovorů (v České republice probíhala do konce roku 2012) se orientujeme na změny, které se udály od prvních rozhovorů. Pro účely tohoto příspěvku zaměřujeme pozornost pouze na popis první části výzkumu a samozřejmě na interpretaci výsledků z ní vycházejících. Nahrávky, přepisy a shrnutí rozhovorů jsou archivovány na zabezpečeném místě tak, aby byly přístupné pouze členům výzkumného týmu. Respondenti byli seznámeni s povahou a cíli projektu, rovněž tak i s metodologií a s možným využitím výsledků výzkumu. O průběhu výzkumného projektu se respondenti mohou informovat prostřednictvím webových stránek. Respondenti byli před rozhovorem ujištěni, že cokoli výzkumníkovi sdělí, bude považováno za důvěrné. Jejich identita byla rovněž chráněna použitím pseudonymů. 3.2 Volba výzkumného souboru a sociodemografická charakteristika respondentů S ohledem na cíle výzkumu byla pro nás pro výběr respondentů stěžejní dvě kritéria: věk respondentů let a přítomnost postižení. Respondenty jsme vyhledávali různými způsoby, skrze osobní kontakty, prostřednictvím organizací zastřešujících lidi s postižením či poskytovatelů sociálních služeb apod. Z dvaceti osmi oslovených respondentů bylo dvanáct mužů a šestnáct žen. Nejmladšímu respondentovi bylo v době ' I přesto, ie následující informace se přímo nevztahuji k zamířeni předkládaného příspévku, považujeme za cenné zminit i iirií kontext a výzkumné zacílení projektu Quali-TYDES. V předmétném výzkumu jsou paralelné s rozhovory analyzovány relevantní sociální politiky, strategické dokumenty a legislativa, které mají přímou souvislost se zkoumanými tématy tak, aby bylo moiné identifikovat rozpory mezi rétorikou a realitou. V tomto kontextu postupujeme smérem zdola nahoru" od biografických zkušenosti respondentů k politickým dokumentům a nikoli smérem shora dolů". Tento kontext výzkumu není předmétem předkládaného příspévku, a proto mu nebude vénována pozornost. 44

7 vedení rozhovoru osmnáct a nejstaršímu třicet pět let. Všichni respondenti jsou české národnosti. U dvaceti respondentů bylo postižení rozpoznáno v perinatálním či krátce postnatálním období (během prvního roku po narození). U osmi respondentů se jednalo o postižení získané v období dospívání, a to v důsledku úrazu či onemocnění (tab. 1). 39 % respondentů absolvovalo nejvýše základní vzdělání (n = 11). 39 % respondentů dosáhlo středoškolského vzdělání (n = 11). Vysokoškolské vzdělání dokončilo 22 % respondentů (n = 6) (tab. 2). 3.3 Způsoby vyhodnocování dat Výzkumný tým provedl doslovnou transkripci rozhovorů a zaznamenal ná- pádné příznaky promluvy (mimoslovní projevy), jako je smích nebo výrazná intonace (srov. např. Hendl, 2008). Dále jsme přepsané rozhovory rozčlenili do očíslovaných segmentů a diskursivních jednotek. Segmenty reflektují přirozenou" artikulaci vyprávění (tj. jak vyprávěného obsahu, tak i způsobu vyprávění) (Čermák, Hiles, Chrz, 2007). Přepis rozhovorů byl rozdělen do sekvenčně uspořádaných segmentů, tj. událostí, epizod, momentů nebo posunů důrazů. Uvedený postup dokládáme na následujících příkladech: Svým způsobem dneska si myslím a musím říct, že asi tak působím trošku i navenek, protože... drobný příklad za všechny: mí kolegové mi počítaj moje životní výhody a už jsou u padesáti (smích) oproti zdravým." P12 - segment č Tab. 1. Počet respondentů podle kategorie postiži Kategorie postižení respondentů tělesné zrakové mentální autismus sluchové kombinované duševní onemocnění n Tab. 2. Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Typ školy základní škola základní škola speciální základní škola praktická střední odborné učiliště bez maturity střední škola konzervatoř vysoká škola n Tab. 3. Věk respondentů Věk respondentů n

8 A sestra je teda stejně stará jako vy?" (kývla). Pil - segmenty č. 44,45. Dále jsme sestavovali shrnující protokoly z každého rozhovoru, přibližné dvoustránkové s inventářem klíčových slov, která umožnila třídéní dat podle námi stanovených signifikantních konceptů (trajectories, pathways, turning point a resources). Analýza kvalitativních dat pokračovala označováním a kódováním. Každý ze signifikantních konceptů byl označen podle předdefinované barvy. V závěrečné fázi jsme pak sestavili přehledové tabulky s očíslovanými segmenty rozhovorů. Například: označení seg. R1.5 představuje segment k signifikantnímu konceptu resources and capital" v rozhovoru s respondentem č. 1, segment 5. V tabulce se pracuje s citacemi nebo klíčovými slovy přímo z rozhovorů a není potřeba se vracet do celé transkripce rozhovoru, což se ukázalo jako výhodné. Zobrazování dat do tabulky a jejich uspořádávání umožňuje životní příběhy zpřehlednit a vzájemně komparovat. 4. Výsledky Na tomto místě uvádíme poznatky související se základním a středním vzděláváním. V našem výzkumu se nicméně věnujeme i obdobími předškolního a terciárního vzdělávání. Podrobněji se zaměřujeme na témata vztahující se k pathways, resources and capital - zahájení školní docházky, dostat se do školy, role rodičů, asistence a podpora při vzdělávání. Tato témata se ukázala při analýze rozhovorů jako společná. 4.1 Zahájení školní docházky - pathways U dětí s vrozeným postižením jsme se často setkali s odkladem povinné školní docházky (jeden až dva roky). U Veroniky (P22), Markéty (P23), Jitky (P24) to byly dva roky. Markéta (P23) nastoupila do školy rovněž po dvouletém odkladu. Jak uvádí v rozhovoru, vadilo jí, že byla starší než její spolužáci. První dva roky ji nicméně vzdělávala matka v rámci domácího vzdělávání. Během této doby si doma dokázala osvojit učivo třetího, čtvrtého i pátého ročníku, čímž se jí alespoň částečně podařilo dorovnat věkový rozdíl ve třídě. 4.2 Dostat se do školy - pathways Respondenti referovali o obtížích při hledání bezbariérové školy či školy, která by odpovídala jejich speciálním potřebám. Výsledkem hledání bylo často náročné cestování do školy, změna bydliště celé rodiny či pobyt dítěte na internátě, kdy respondenti negativně hodnotí zejména odloučenost od rodiny. Stěhování v důsledku změny školy stejně jako změna školy samotné, ať už v rámci hlavního vzdělávacího proudu, či speciálního, narušuje vzdělávací dráhu. Jan (P18) se sluchovým postižením navštěvoval jeden rok běžnou mateřskou školu. Podle jeho slov zde však byl nespokojený, neboť učitelky nevěděly jak s ním pracovat: Já jsem chodil do mateřské školky, do normální slyšící školky, to byl takovej velkej problém, protože jsem vůbec nevnímal. 46

9 Tab. 4. Příklad tabulky respondenta P4 Trajectories Pathways Turning points Resources Mám nystagmus, astigmatismus, a jako řekli, že problém je ve vedení toho signálu, někde asi ve zrakovém nervu, ale nikdo to pořádně neví. Seg. T4.13 No ale asi to byl vlastně problém, že jsme s nikým nespolupracovali, takže já jsem neměla žádné výhody v tý škole, ani žádný pomůcky, a bylo to takový, že jsem to jako zvládala, ale vlastně jsem neviděla na tabuli ve většině předmětů, Seg.T4.20 Se mi děti občas smály Seg. T4.24 Vnímám to, že jsem toho mohla vědět víc, kdybych viděla ty věci, který se tam dělaly, rozhodně to byla nevýhoda. Seg.T4.40 Já jsem neviděla na tabuli. Seg. T4.42 Nevidím na dálku, takže se těžko zorientuju. Seg.T4.111 Já nepřečtu většinou nápisy na krámu na druhé straně ulice, čísla učeben ve škole přečtu třeba ze tři metrů. Seg.T4.113 Na mé to není moc vidět, takže to moc lidi nepoznaj, ošklivé reakce se nestávaj. Seg. T je jasný, že je to problém, ať už v tý škole, orientaci nebo v práci. Seg. T to víš, že to pocítíš, nemůžeš dělat to, co ostatní, prostě nemůžeš, takže je to nepříjemný. Seg. T4.145 Možná bych na tom byla i hůř, z toho hlediska, kam jsem se dostala ve vývoji, kdybych byla mezi lidmi, kteří mají stejný problém, já v podstatě nemám žádný kamarády, kteří by měli takový problém, vždycky jsem byla na normální škole, nemůžu se ale srovnávat s lidmi, kteří nemají žádný problém Seg.T4.147 Jsem se málo hejbala, protože jsem neměla dostatek podnětů. Seg. P4.3 V první třídě nebyly vůbec žádné problémy Seg. P4.30 Chtěla jsem psychologii Seg. P4.48 Možná bych chtěla využít i to, že mám tu zrakovou vadu, abych mohla pracovat i s takhle postiženýma lidmi a dětmi, nebo třeba s rodiči, a předávat jim tu zkušenost. Seg. P4.61 Mám kvůli očím křivá záda, takže mé strašně často bolej záda... Bolí mě hlava, když musím dlouho číst a tím i jak píšu a tím jak se nad tím hrbím Seg. P4.67 Mám potíž najít si tu práci, dokud nedokončím školu. Seg. P4.73 Mi řekla něco, co vůbec neexistovalo, ale oni tam v tom mají hrozný bordel v tý škole. Seg. P4.105 Ono obecné by mi pomohlo, kdybychom to řešili dřív, tam byla ten problém, že jsme to neřešili, protože jsem v tý škole problém neměla, ale mohla jsem na tom být lépe. Bylo to nepříjemný, že jsem se nemohla aktivně zapojit. Seg. P4.109 Se hůř orientuješ mezi těmi lidmi, o některých lidech ani nevím, že s náma chodí do školy prostě... pokud se s nimi nebavím tváří v tvář, tak je těžko zaregistrujú Seg. P4.119 Nerada používám ten dalekohled, protože to je prostě divný. Je to o tom, že na to nejsem zvyklá. Prostě když Ti něco dají ve dvaceti, tak je těžký najednou se s tlm sžít. Seg. P4.125 Nebylo dost informací a máma někde našla Vojtovu metodu. Seg. TP4.3 A k tomu (k očnímu lékaři pozn.) jsem taky vlastně přestala chodit Seg. TP4.17 Tak jsem přišla nato, že tadyjetyflocentruma tyfloservis. Seg.TP4.18 Dostala jsem kompenzační pomůcku - notebook s tím programem ZoomTextem a s výstupem a začala jsem chodit do tý knihovny pro nevidomý, kde mají ty nahrávky Seg.TP4.19 Pak jsem šla na tu operaci. Seg. TP4.24 To jsme právě spolupracovali jenom asi do nějakých deseti let a pak jsme se na to v podstatě vykašlali a říkali jsme si, že to nemá cenu, ale asi to byla jako blbost. Seg. TP4.32 Ten (počítač) jsem dostala někdy na konci střední. Seg.TP4.8S Já bych vlastně vůbec nemohla používat notebook, kdybych to neměla. Seg. TP4.87 Byla jsem na té operaci s tím šilháním. Seg. TP já jsem s ní řešila ten individuální studijní plán. Seg.TP4.103._ byla tam máma, a ta z toho taky byla úplně hotová, je to zvláštní, že tam je nějaká paní a neumím si představit, na základě jakých kritérií rozhoduje. Seg.TP4.139 Tak jsme spolupracovali s ranou. péčí... očního doktora, ke kterému jsme chodili. Seg. R

10 Tab. 5. Příklad části tabulky respondenta P2 P22 Trajectories Pathways Turning polnts Resources Vyrůstám v náhradní rodině, vod 4 let svých. Seg. T22.2 Do Skolky jsem nechodila, protože můj zdravotní stav to neumožňoval. Seg. T22.42 Do Školy jsem chodila, chodily jsme, bylo to tam jako bezbariérový nebo výtah, takže to bylo fajn. Seg.T22.43 Do prvni třídy jsem šla až v osmi, měla jsem dva roky odklad. Seg. T22.45 Byli jsme taková menší třída jakoby integrovaná. 2e tam měl každej jakoby nějakej problém. Seg. T22.47 Potom jsem udělala úspěšné i učiliště... Seg. T22.49 Od září jsem na nástavbě dvouletý, na podnikání. Seg.T22.59 Bydlela jsem na intru, no Seg.T22.80 Tam teda to bylo náročný. Seg. T22.82 Já jsem teda taky chtěla, aby to dodělala, protože zas bych jí jako nechtěla úplně tak jakoby ublížit. Seg. P22.97 Já jsem teda i sama chtěla jakoby poznat to odloučeni od rodiny, jakoby to samostatný. Seg. P To jsem byla ráda, že tam jakoby..., že nejsou jakoby všichni takoví, že by mě neměli nějak moc rádi kvůli tomu, že jsem na tom vozíku, no. Seg. P Baví mě třeba ma... masáže dělat,... nebo mě baví něco tvořit, vyrábět nebo nějaký takovýdle ruční věci. Seg. P No, ráda bych měla přítele... miminka zbožftuju... děťátka. Seg. P22.2S1 To byl ten přelom jako v těch patnácti, kdy já jsem se jakoby začala pídit, kdo to vlastně je,... vod koho pocházím, kdo mi je podobnej, jo? Seg. P Je to rozštěp páteře... Je to ze zarděnek a bylo to protilátky, že měla hodně, takže... biologická maminka... Seg. TP22.10 No, tak určité bylo první co, tak, že jsem vlastně poznala svojí biologie... teda jakoby náhradní rodinu, kterou mám úplnou a mám rodinu. Seg.TP Potom druhá kapitola, že jsem poznala i biologickou rodinu.. Seg. TP Jako určité mé změnila i škola, jak základní, tak I učiliště, to určité. Seg. TP Je nás hodně, takže jako když chci, tak můžu si zalízt k jedný, k druhý, k třetí, čtvrtý ségře... teda třetí jenom... nebo k našim... Seg. R22.28 Když jsme se stěhovali, tak jakoby do bytu... teda z bytu právě do domečku, tak jakoby jsme tam měli příspěvek od organizace... myslím si, že je to Olgy Havlový... Seg. R22.34 Treba pomůcky nebo takhle jako třeba vozíky nebo... nebo berle, ty jo, ty si myslím, že jsou předepisovaný jakoby takhle, takže od státu. Seg. R22.36 Je fajn, že třeba na to, že jsem, jakoby třeba s tím handicapem nejsem sama, že mám ještě jakoby sestru taky s handicapem, takže jako jsme na to dvě. Seg. R22.38 Místo toho učitelky nespecializované, prej jako co s ním, co my s ním? Tam máš třeba pastelky jako, jsem nevnímal. To byl takovej problém, jsem byl jako v úplně jiném světě. Vůbec jsem nevnímal, nevěděl jsem co jsou Vánoce, nevěděl jsem, co jsou Velikonoce, to byl takovej problém..." (Seg. P18.5). Poté Janovi našli speciální mateřskou školu pro sluchově postižené v Praze, kde trávil týden na internátě. Toto období pro něj znamenalo velké odloučení od matky, ke které měl silné citové pouto:... bylo to hrozně nepříjemný bejt na internátě..." (Seg. T18.70). 48

11 Petr (P5) s tělesným postižením se odstěhoval s celou rodinou do Prahy kvůli škole. Bydlí tu celá rodina. Stěhování mu usnadnilo školní docházku, neboť nemusí denně dojíždět. Radek (P20) se zrakovým postižením navštěvoval od tří let speciální materskou školu v Brně. Bylo to pro něj těžké období, protože přes týden bydlel na internátě, což v tomto věku bylo podle něj i pro matku těžké odloučení. Základní školu absolvoval na třech různých speciálních školách. Nejprve v sedmi letech nastoupil do základní školy pro nevidomé v Praze, protože v té době to byla údajně jediná škola. Poté byla otevřena speciální škola v Brně, kam přešel. Poslední jeho zastávkou byla škola v Olomouci ve stacionáři pro zdravotně postižené. V té době býval na internátě a jezdil domů jednou za čtrnáct dní. Naopak v období puberty, kdy dokončoval ZŠ, dojížděl z Olomouce každý den domů. Vojta (Pl), respondent s autismem a s mentálním postižením, navštěvoval dva roky školu v menším městě. Docházku však musel ukončit kvůli svému chování vůči jedné spolužačce. Jak uvádí, do té doby to šlo, ale změnilo se prostředí a dostal jinou paní učitelku, která neměla s Vojtou trpělivost. Začal navštěvovat diagnostické centrum, kam také chodil Vojta asi měsíc do školy. Diagnostikován mu byl autismus s doporučením docházet do běžné základní školy. Toto doporučení však nikdo nerespektoval a v žádné škole nechtěli chlapce přijmout. Vojta byl nucen zůstat asi měsíc doma s matkou. Toto období hodnotí negativně,... protože do školy se chodit musí" (Seg. TI.137). 4.3 Resources and capital: role rodičů při vzdělávání Z rozhovorů vyplynula významná úloha rodičů při vzdělávání dítěte s postižením. Daniela s tělesným postižením (P12) začala v šesti letech navštěvovat běžnou základní školu. Nikdy neměla asistentku. Se vším, co potřebovala, jí pomáhali spolužáci (např. nosit školní brašnu při přesunu do patra, pomoc na toaletě). Oceňuje možnost vzdělávat se v běžné škole: Myslím, že základní škola byla nejzásadnější moje životní zkušenost ve smyslu integrace jako takový," (Seg. P12.44). Na střední škole popisuje zlepšení: Paradoxně střední škola byla míň bariérová pro mě fyzicky, protože tam byl výtah, na rozdíl od základní školy," (Seg. T12.79). Dále pokračovala ve studiu na právnické fakultě, kterou mohla absolvovat i díky významné podpoře rodiny, především matky. Daniela totiž studovala dálkově a maminka ji vozila do Prahy a trávila s ní celou dobu ve škole. 4.4 Resources and capital: asistence a podpora při vzdělávání Co se týče asistence a podpory žáků s postižením během docházky do základní školy, respondenti hovořili o rozdílných zkušenostech s poskytovanou podporou při vzdělávání - od podpory žádné až po podporu odpovídající jejich potřebám Žádná podpora V posledním ročníku gymnázia, který Martina (P4) se zrakovým postižením 49

12 studovala v Praze, objevila Tyflocentrum a Tyfloservis, kde si vyzkoušela a následně získala kompenzační pomůcky - upravený notebook s programem ZoomText a speciální dalekohled" pro pohledy na vzdálenější objekty či místa. Uvádí, že ve škole o jejích obtížích se zrakem věděli, ale nebylo příliš možností jak jí pomoci - pouze přisunutím lavice blíže k tabuli. Speciální pomůcky nevyužívala: No ale asi to byl vlastné problém, ze jsme s nikým nespolupracovali, takže já jsem neměla žádné výhody v tý škole, ani žádný pomůcky a bylo to takový, že jsem to jako zvládala, ale vlastně jsem neviděla na tabuli ve většině předmětů," (Seg. T4.20). Martina popisuje dobu v běžné základní školy bez podpory: ne, to jsem neměla... vnímám to, že jsem toho mohla vědět víc, kdybych viděla ty věci, který se tam dělaly, rozhodně to byla nevýhoda..." (Seg. T4.40). Podobně respondentka Ivana (P26) s mentálním postižením navštěvovala běžnou mateřskou školu bez jakékoli zvláštní podpory. Povinnou školní docházku započala až po přijetí do pěstounské rodiny v sedmi letech na běžné základní škole. Trvalo šest let, než si její třídní učitel všiml, že není v jejích silách učivo základní školy v celém jeho rozsahu zvládnout. Na základě posudku z pedagogicko-psychologické poradny, který prokázal lehkou mentální retardaci, pak dívka přešla na tehdejší zvláštní školu. S neadekvátní podporou při vzdělávání, v jejímž důsledku žák přechází na jinou školu, se setkáváme i v příběhu Vojty (P5) s tělesným postižením. Vojta nejprve rok docházel do speciální mateřské školy. Poté byl umístěn do běžné základní školy. Kvůli nedostatku finančních prostředků na asistenta učitele musel školu opustit a přejít do školy speciální. Nastoupil do druhého a po dvou týdnech rovnou do třetího ročníku, protože vše zvládal již z běžné základní školy. Poté navštěvoval praktickou školu, kde také byla třída ve třetím patře bez výtahu. I tam byly podle něj bezproblémové učitelky". V této škole ale byl jediný s tělesným postižením, jinak tam podle něj chodí děti spíše s mentálním postižením Odpovídající podpora Některé rozhovory dokazují, že adekvátní podpora může být dostupná. Ve všech těchto případech však sehráli významnou roli rodiče, dostupnost finančních prostředků a ochota školy. Ochota školy přijmout dítě s postižením je patrná v několika příbězích. Někteří z respondentů jsou dokonce velmi spokojeni s podporou školy a popisují velmi pozitivní vztah hlavně k učiteli nebo učitelce, případné k dalším zaměstnancům školy. Respondentka Markéta (P23) se zrakovým postižením referovala o podpoře, kterou jí běžná základní škola poskytovala. Zejména oceňuje speciální pomůcky a asistenta pedagoga. Významná byla podle ní i podpora ze strany její matky. Markéta byla před nástupem do prvního ročníku základní školy v péči speciálněpedagogického centra, které jí mimo jiné pomohlo zajistit slabikář a některé další učebnice v Braillově písmu. Byla dále integrována do běžné základní školy. Zde 50

13 měla přidělenou asistentku pedagoga, která ovládala Braillovo písmo, a tak mohla využívat Pichtův psací stroj. Do šestého ročníku nastoupila na soukromé, přírodovědně zaměřené osmileté gymnázium. Pochvaluje si výjimečný přístup učitelů i spolužáků. Zde měla individuální vzdělávací plán a zpočátku i přiděleného asistenta pedagoga, postupné ale přestávala služby asistenta potřebovat, jelikož jí začali pomáhat spolužáci. Po ukončení povinné školní docházky se rozhodla přejít na pedagogické lyceum, kam úspěšné složila přijímací zkoušky. Postupně se učila používat braillský řádek a ovládat počítač hlasem, učebnice jí do Braillova písma přepisovala matka. Karel (P14) s tělesným postižením navštěvoval běžnou základní školu a poté všeobecné gymnázium. Nyní studuje na strojní fakultě. V každé škole měl vždy k dispozici asistenta pedagoga. Na základní škole mu asistenta pedagoga zajišťoval Český červený kříž a financovala ho rodina z vlastních zdrojů. Na gymnáziu byl jeho asistent pedagoga zaměstnancem školy. V současné době má při studiu na vysoké škole služby asistenta také bezplatně. Školy, které Martin navštěvoval, byly vždy bezbariérové. Rodina je finančně dobře zajištěná, může proto využívat mnoho placených asistenčních služeb, které sama financuje. 4.2 Šikana - pathways V neposlední řadě, mluvíme-li o vzdělávání, často se v rozhovorech objevuje zkušenost se šikanou, a to jak ze strany spolužáků, tak i pedagogů. Ivan (PI) s autismem a s mentálním postižením navštěvoval mateřskou školu nejprve ve městě X. Ze školy však byl vyloučen, a tak ho otec vzal k sobě do Prahy. Ivan nějaké vzpomínky na toto období má, ale říká:...je lepší o tom nemluvit. V Praze to ale v materské škole o moc lepší nebylo, paní učitelka mě zavřela někam do kumbálu..." (Seg. TP1.47). Tam musel vyčkat, dokud si pro něj nepřišel tatínek a... dál už mě ve školce nechtěli" (Seg. TP1.47). Marie (P21) s mentálním postižením a těžkou vadou řeči prožila období školní docházky v dětském domové. Během školní docházky byla šikanována jak psychicky, tak fyzicky. Neví, proč se jí to dělo. Především si myslí, že to bylo kvůli její vadě řeči. Po základní škole se vyučila cukrářkou, začaly se u ní ale projevovat zdravotní problémy, nejspíše v důsledku psychických obtíží plynoucích ze šikany. 5. Diskuse Dosavadní výsledky výzkumného projektu odkrývají rozmanité zkušenosti a podmínky našich respondentů během jejich školního vzdělávání. Patrný je nevyvážený mechanismus řízení zdrojů. Zdroje pro vzdělávání dětí s postižením v běžných školách byly poskytovány nesystémově a částečně. V důsledku nedostatečných zdrojů a potažmo vzdělávací podpory tyto děti často přecházely z běžných škol do škol speciálních a opačně, což, společné s dalšími faktory, v porovnání s vrstevníky bez postižení mělo za následek narušení jejich vzdělávací 51

14 dráhy. Je zrejmé, že pathways déti s postižením se částečné liší od trajectories jejich vrstevníků bez postižení. Odklady povinné školní docházky, obtíže při vyhledávání vhodné školy, případně změny bydliště a šikana, to jsou společná témata, která prožívali naši respondenti. Jednou z příčin rozdílných vzdělávacích drah je problematická průchodnost mezi oběma vzdělávacími proudy. V tomto kontextu speciální vzdělávání (segregované) sice z krátkodobého hlediska uspokojuje vzdělávací potřeby dětí a tím zmírňuje tlak na běžné školy, zavádění potřebných úprav a změn v rámci hlavního vzdělávacího proudu se tím však zpomaluje. Školní docházka řady dětí s postižením je pak charakterizována relativně častým narušením, změnami škol a s tím spojeným negativním dopadem na jejich psychosociální rozvoj (srov. Šiška, Latimier, 2011). Závěr Cílem tohoto článku bylo podat základní přehled možností holistického přístupu ke studiu životní dráhy mladých lidí s postižením. Analýza životní dráhy představuje přínosný nástroj pro analýzu longitudinálních kvalitativních dat jakožto sekvencí stavů nebo událostí a představuje komplementární přístup k analýze historie událostí, vlivů a zdrojů. Za pomoci dat o vzdělávací historii respondentů výzkumu ve věku mezi 18 a 35 lety byly představeny některé postupy analýzy životní dráhy v jejich celku. V tomto článku jsme si nekladli za cíl vysvětlit změny vzdělávacích drah ani testovat teorie o jejich diferenciaci. Naším hlavním cílem bylo zejména představit holistickou perspektivu ke zkoumání životní dráhy a poukázat na typy otázek, u nichž bylo možné uvedené výzkumné metody použít. LITERATURA ČERMÁK, I., HILES, D., CHRZ, V. Narativně orientovaný výzkum: interpretační perspektivy. In: ŘEHAN, V., ŠÚ- CHA, M. Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku VI: Vybrané aspekty teorie a praxe. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2007, s ISBN ISSN GOODLEY, D. Tales of Hidden Lives: a critical examination of life history research with people who have learning difficulties. Disability and Society. 1996, vol. 11, no. 3, s ISSN HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. vyd. Praha: Portál, ISBN CHALOUPKOVÁ, J. Výzkum životní dráhy a analýza sekvencí: možnosti studia rodinných drah. Data a výzkum - SDA Info Sociologický ústav AV ČR, 2009, č. 2, s Dostupné z WWW: <http://archiv.soc.cas.cz/download/801/ DaV09_2_pp241_258.pdf>. KOHLI, M. Die Institutionalisierung des Lebenslaufs: Historische Befunde und theoretische Argumente. [The institutionalization of the life course: Historical findings and theoretical arguments]. Kolner Zeitschrift fiir Soziologie und Sozialpsychologie. 1985, vol. 37, s

15 KOHLI, M. Gesellschaftszeit und Lebenszeit. Der Lebenslauf und Strukturwandel der Moderne-Kontinuitäten und Zäsuren. Soziale Welt, Sonderband. 1986, 4, s KOLÁŘOVÁ, K. O nezpůsobilém sexu a technologiích normality: K intersekci kategorií genderu, sexuality a mentálního handicapu". In: KNOTKOVÁ- -ČAPKOVÁ, B. Mezi obzory: gender v interdisciplinární perspektivě. Praha : Gender Studies, 2011, s ISBN MURPHY, J.W., ARXER, S.L., BELGRAVE, L.L. The Life Course Metaphor: Implications for Biography and Interpretive Research. Qualitative Sociology Review Volume VI: Researching Aging & Comparative Reflections [online], 2010, no. 1, s [cit ]. ISSN Dostupné z WWW: <http://www. qualitativesociologyreview.org/eng/ Volumel5/QSR_6_l.pdf>. NOVOSAD, L. Vývoj a současná vzdělávací politika v ČR v kontextu rovného přístupu k mainstream" vzdělávání žáků s postižením. Bystré u Poličky, Nepublikovaná stať. PRIESTLEY, M. Disability and the Life Course: Global Perspectives. Cambridge : Cambridge University Press, ISBN PRIESTLEY, M. Disability. A Life course Approach. Cambridge : Polity Press, ISBN Quali-TYDES, Project Proposal, SMITH, B., SPARKES, A.C. Narrative and Its Potential Contribution to Disability Studies. Disability and Society [online], 2008, vol. 23, s [cit ]. ISSN ŠIŠKA, ]., LATIMIER, C. Práva détí s mentálním postižením v České republice v kontextu Úmluvy OSN o právech dítěte. Sociální práce/sociálna práca. 2011, č. 2, s ISSN ŠIŠKA, J., VANN, B.H. Whose disability? Learning from Life Story Work. In: Van SWET, J PONTE, P., SMIT, B. (Eds), Postgraduate Programme as Platform, a Research-led Platform. Rotterdam : Sense Publishers, 2007, s ISBN VÁVROVÁ, S. Institucionalizace jako překážka sociální inkluze osob se zdravotním postižením. Sociální práce/sociálna práca. 2010, č. 4, s ISSN

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Učitel v době normalizace

Učitel v době normalizace Učitel v době normalizace Dana Knotová Michal Šimáně Jiří Zounek http://www.phil.muni.cz/wupv http://www.zounek.cz/ Příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu Každodenní život základní školy v období

Více

Stigma základního vzdělání?

Stigma základního vzdělání? Stigma základního vzdělání? Lenka Hloušková XII. ročník česko-slovenské konference s mezinárodní účastí Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku, 2013 Hranice normality Charakteristika výzkumného

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

SÓLO RODIČE A KOMBINACE

SÓLO RODIČE A KOMBINACE SÓLO RODIČE A KOMBINACE PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA Radka Dudová, Ph.D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. PODÍL JEDNORODIČOVSKÝCH RODIN NA VŠECH RODINÁCH SE ZÁVISLÝMI DĚTMI Zdroj:

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Školský rejstřík je veřejný seznam, který je přístupný i v elektronické podobě (http://rejskol.msmt.cz).

Školský rejstřík je veřejný seznam, který je přístupný i v elektronické podobě (http://rejskol.msmt.cz). Vzdělávací soustava České republiky Úvod Cílem následujícího materiálu je popsat vzdělávací soustavu České republiky z úhlu pohledu dítěte, žáka nebo studenta, který volí a uskutečňuje svou vzdělávací

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje 1. Charakteristika podpory inkluze Inkluzivní vzdělávání je přístup ke vzdělávání, kde

Více

ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU ZŠ A ODLOŽENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY

ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU ZŠ A ODLOŽENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY . Z LEGISLATIVY ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU ZŠ A ODLOŽENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších

Více

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, tel.: 777809040, fax: 585 231 400, mail:janmichalik@email.cz

Více

Metodologie výzkumu odkladů povinné školní docházky

Metodologie výzkumu odkladů povinné školní docházky Metodologie výzkumu odkladů povinné školní docházky Mgr. Zuzana Svobodová Pedagogická fakulta UK, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Název disertační práce: Odklady povinné podmíněnost školní docházky

Více

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac.

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac. SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY Prezentace výsledků www.gac.cz TENTO PROJEKT BYL PODPOŘEN Z DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT NA PODPORU

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními

Více

Investice do rozvoje vzdělávání. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. Školská legislativa

Investice do rozvoje vzdělávání. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. Školská legislativa Investice do rozvoje vzdělávání Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů Školská legislativa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě MUDr. Bc. Rostislav Čevela ředitel Odboru posudkové služby MPSV Obsah prezentace 1. Posudkové lékařství

Více

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání 6. prosince 2013 Praha Strategie rozvoje oboru Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě MU Miroslava,

Více

SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOST ODKLADŮ POVINNÉ

SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOST ODKLADŮ POVINNÉ SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOST ODKLADŮ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY? ANALÝZA ROZHODOVACÍHO PROCESU RODIČŮ Mgr. Zuzana Svobodová Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK Myslíkova 7, Praha 1 OBSAH PREZENTACE 1. Základní

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb.

Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Od 1.9. 2016 dochází k redefinici žáka. Namísto znevýhodnění, zdravotního postižení, statutu azylanta a sociálně znevýhodněného je definován žák s potřebou

Více

Studijní ná vš tě vá 2013 2014

Studijní ná vš tě vá 2013 2014 Studijní ná vš tě vá 2013 2014 Jméno účastníka Název instituce Funkce RNDr. Olga Mokrejsova, Ph.D Conatex-Didactic Metodik pro vzdělávání Adresa instituce Velvarská 31, Praha 6, 160 00 Telefon +420 224

Více

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Rizikové skupiny. Casuistika. Rudolf Hemelík 2. ročník učo 5236

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Rizikové skupiny. Casuistika. Rudolf Hemelík 2. ročník učo 5236 Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Rizikové skupiny - Casuistika Rudolf Hemelík 2. ročník učo 5236 OBSAH : I. osobní údaje II. rodinná anamnéza III. osobní anamnéza IV. lékařská

Více

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Langhans, Praha, 26. 8. 2015 1 Co je předmětem TK: Co si myslí o a co potřebují pedagogové pro vzdělávání žáků se SVP? Kde jsou

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním

Více

DISKRIMINACE A MOŽNOSTI INSTITUCIONÁLNÍ OBRANY OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI

DISKRIMINACE A MOŽNOSTI INSTITUCIONÁLNÍ OBRANY OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI DISKRIMINACE A MOŽNOSTI INSTITUCIONÁLNÍ OBRANY OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu pro Kancelář veřejného ochránce práv Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání

Více

střední s výuč. listem vzdělávání střední s maturitou

střední s výuč. listem vzdělávání střední s maturitou MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Povinnost předávat údaje stanoví 28 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Právnická osoba předá individuální údaje elektronicky do 15.

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Správní úřad Škola pro SVP

Správní úřad Škola pro SVP MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Povinnost předávat údaje stanoví 28 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Právnická osoba předá individuální údaje elektronicky do 15.

Více

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008 Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009

Více

Chcete pomoci dítěti? Pomozte rodině! aneb služby pro rodiny v ČR

Chcete pomoci dítěti? Pomozte rodině! aneb služby pro rodiny v ČR Chcete pomoci dítěti? Pomozte rodině! aneb služby pro rodiny v ČR PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D. Katedra sociální práce, FF UK, Praha Kontakt: hana.pazlarova@ff.cuni.cz Katedra sociální práce provedla v letech

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Současná situace v inkluzivním vzdělávání v ČR (koncepce, trendy, školy, vzdělávací a sociální služby) Jan Michalík

Současná situace v inkluzivním vzdělávání v ČR (koncepce, trendy, školy, vzdělávací a sociální služby) Jan Michalík Současná situace v inkluzivním vzdělávání v ČR (koncepce, trendy, školy, vzdělávací a sociální služby) Jan Michalík Ústav speciálně pedagogických studií, Univerzita Palackého Olomouc, LEDEN, 2012. Situace

Více

ŽIVOT SE ZNEVÝHODNĚNÍM ZRAK

ŽIVOT SE ZNEVÝHODNĚNÍM ZRAK Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm ŽIVOT SE ZNEVÝHODNĚNÍM ZRAK Autor: Pavla Jalůvková Vytvořeno: únor 2013 Název: VY_32_INOVACE_PRV_15_SMYSLY 3. 5. ročník Projekt

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ANALÝZA POTŘEB STUDENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Analýza potřeb studentů VŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u studentů VŠ technického

Více

Dodatek č. 1. k ŠVP Podnikání (nástavbové studium) č.j. 1224/2014 od Projednáno v předmětové komisi dne:

Dodatek č. 1. k ŠVP Podnikání (nástavbové studium) č.j. 1224/2014 od Projednáno v předmětové komisi dne: Dodatek č. 1 k ŠVP Podnikání (nástavbové ) č.j. 1224/2014 od 1.9.2014 Projednáno v předmětové komisi dne: 25.2.2016 Projednáno ve Školské radě dne: 22.3.2016 Schváleno pedagogickou radou dne: 10.3. 2016

Více

Úroveň vzdělávání v ČR

Úroveň vzdělávání v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Úroveň vzdělávání v ČR Technické parametry Výzkum:

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Základní informace k materiálu

Základní informace k materiálu Základní informace k materiálu Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2015 Materiál

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

Vymezení podporovaných aktivit

Vymezení podporovaných aktivit I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Vymezení podporovaných aktivit pro předkládání žádostí o finanční podporu v rámci globálního grantu Jihomoravského kraje v OP VK Oblast podpory 1.2

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

Využití zakotvené teorie pro výzkum volby školy na úrovni primárního vzdělávání

Využití zakotvené teorie pro výzkum volby školy na úrovni primárního vzdělávání Využití zakotvené teorie pro výzkum volby školy na úrovni primárního vzdělávání Jaroslava Simonová Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogická fakulta UK Praha výzkumný projekt Přechod mezi preprimárním

Více

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU

Více

Materiál MŠMT č.j / Normativ MP = 12* (1/Np * Pp + 1/No * Po),

Materiál MŠMT č.j / Normativ MP = 12* (1/Np * Pp + 1/No * Po), ZÁKLADNÍ INFORMACE K MATERIÁLU POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2011 Materiál

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY. 1. V části první Čl. I dosavadní bod 6. nově zní :

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY. 1. V části první Čl. I dosavadní bod 6. nově zní : POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní

Více

Návrhy možných témat závěrečných prací

Návrhy možných témat závěrečných prací Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít

Více

VY_32_INOVACE_D 12 06

VY_32_INOVACE_D 12 06 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc

Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc Moravská vysoká škola Olomouc Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc prosinec 2014 Šárka Štveráková 1 Úvod Moravská vysoká škola Olomouc (MVŠO), jediná vysoká škola v Olomouckém kraji

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

Test obsahoval 7 otevřených otázek a 2 uzavřené alternativní otázky s možností volby ano, ne.

Test obsahoval 7 otevřených otázek a 2 uzavřené alternativní otázky s možností volby ano, ne. ! Cílem vysílání v rámci projektu ŠIK je také předávání praktických informací z oblasti rizikového chování. Vycházíme z přesvědčení, že člověk, který má dostatek pravdivých informací, má také větší "#$%&&%

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET

RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET Mgr. Hana Splavcová (NÚV) PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D. (PedF UK) Praha, 7. října 2016 Anotace Příspěvek se zabývá problematikou vzdělávání dětí

Více

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida,

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava Poruba, příspěvková organizace Gustava Klimenta 493/3 708 00 Ostrava Poruba tel.: +420 596 912 198, e-mail:profesor@jazgym.cz; www.jazgym.cz čj.: JGPT/1314/2016

Více

Moravská vysoká škola Olomouc. Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc

Moravská vysoká škola Olomouc. Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc Moravská vysoká škola Olomouc Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc červenec 2014 1 Úvod Moravská vysoká škola Olomouc (MVŠO), jediná vysoká škola v Olomouckém kraji zaměřená na ekonomiku,

Více

Spory rodičů o volbu základní školy dítěte

Spory rodičů o volbu základní školy dítěte Spory rodičů o volbu základní školy dítěte Mgr. Veronika Kaiserová Vzdělání je zejména v dnešní době záležitostí, která je velmi podstatná pro budoucí směřování člověka. S rozšiřováním nabídky speciálních

Více

Správní úřad Škola podle 16 odst. 9

Správní úřad Škola podle 16 odst. 9 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Povinnost předávat údaje stanoví 28 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Právnická osoba předá individuální údaje elektronicky do 15.

Více

Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2 ABSOLVENTI NAŠÍ ŠKOLY

Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2 ABSOLVENTI NAŠÍ ŠKOLY Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2 ABSOLVENTI NAŠÍ ŠKOLY Bc.Tereza, DiS. Absolvovala r. 2010 Obor: Sociální péče sociálněsprávní činnost Další studium:

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

KOMPARATIVNÍ STUDIE O MOŽNOSTECH VZDĚLÁVÁNÍ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ V ITÁLII A FINSKU

KOMPARATIVNÍ STUDIE O MOŽNOSTECH VZDĚLÁVÁNÍ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ V ITÁLII A FINSKU KOMPARATIVNÍ STUDIE O MOŽNOSTECH VZDĚLÁVÁNÍ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ V ITÁLII A FINSKU Miloň Potměšil Při schůzce vedoucích projektů Socrates - Comenius v listopadu 2000 v Bruselu, kde bylo hlavním cílem sestavit

Více

odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra

odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra Právní výklad k zákonnému zmocnění odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra K obecně závazné vyhlášce o vymezení školských obvodů spádové základní školy a školských obvodů spádové mateřské

Více

Vyhodnocování potřeb dětí umístěných v DOZP. Pardubice 2. prosince 2013

Vyhodnocování potřeb dětí umístěných v DOZP. Pardubice 2. prosince 2013 Vyhodnocování potřeb dětí umístěných v DOZP Pardubice 2. prosince 2013 Jak vyhodnocování potřeb a situace dítěte může ovlivňit pozitivní změny v jeho životě Vazba Rodina Zdraví Identita Vyhodnocování situace

Více

KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání

KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání Regionální komunikační a informační workshopy, září-listopad 2015 CÍLE DNEŠNÍHO SETKÁNÍ 1. INFORMACE O PROJEKTU KOOPERACE A JEHO VÝSTUPECH 2. PŘEDSTAVENÍ

Více

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Pracovní konference: MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DĚTÍ DO BĚŽNÝCH ŠKOL Ostrava, 11.1.2012 PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Leona Nováková

Více

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. 1 Příloha číslo 1: DOTAZNÍK K INKLUZIVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ pro výchovné poradce Dobrý den,

Více

MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60.

MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60. Vysokoškoláci v ČR Přehled základních sociologických výzkumů vysokoškoláků Přehled zkoumaných tematických oblastí ve výzkumech vysokoškoláků Lenka Minksová Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.

Více

Základní škola a Mateřská škola Třešňová 99 Osoblaha Výsledky žáků ze základní školy

Základní škola a Mateřská škola Třešňová 99 Osoblaha Výsledky žáků ze základní školy Kód školy: 13017 HLAVNÍ ŠETŘENÍ PISA 2015 ŠKOLNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Třešňová 99 Osoblaha Výsledky žáků ze základní školy Praha, leden 2016 Obsah 1 Úvod... 3 2 Šetření PISA... 3 3 Gramotnosti

Více

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY. 3. V části první, Čl I, dosavadním bodě 10., 34a odst. 7 se slova písm. b) nebo c) nahrazují slovy písm. a) nebo b).

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY. 3. V části první, Čl I, dosavadním bodě 10., 34a odst. 7 se slova písm. b) nebo c) nahrazují slovy písm. a) nebo b). POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY K vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 347 ze dne 23. června AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZP NA LÉTA 2017 2018 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát

Více

1. NORMATIV MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ

1. NORMATIV MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ Základní informace k materiálu: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2013 Materiál

Více

KLIENTSKÉ PĚSTOUNSKÉ RODINY NADAČNÍHO FONDU ROZUM A CIT

KLIENTSKÉ PĚSTOUNSKÉ RODINY NADAČNÍHO FONDU ROZUM A CIT KLIENTSKÉ PĚSTOUNSKÉ RODINY NADAČNÍHO FONDU ROZUM A CIT Prezentované výsledky vycházejí z dotazníkového šetření, jehož autory jsou nadační fond Rozum a Cit, Praha a Středisko náhradní rodinné péče, Praha.

Více

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Výchovný poradce: Ing. Monika Hodaňová Konzultační hodiny: Konzultace se domlouvají individuálně osobně, telefonicky

Více