se, si - z jm. zvratn b vajì v n řečì velmi často na prvèm mìstě ve větě (Sa ně snìł nepěkn sen. Si myslì, ûe nèni nad něho.

Transkript

1 1 S s asi (Bude teho s p třetìho centa.) s de k m s k mkoliv s koû ve slupce (o bramborech) s ob ch stran z obou stran s pokojem na pokoji s tich duö potichu s t m s tìm s, se asi (S pět, ze öest.) sa se, sebe sa ně zd zd se mi sa, se, si se, si - z jm. zvratn b vajì v n řečì velmi často na prvèm mìstě ve větě (Sa ně snìł nepěkn sen. Si myslì, ûe nèni nad něho.) saď k koö na brambory saďènì s zenì (rostlin) sadiť sadit, s zet, vysazovat sadiť pod motyku s zet brambory do vykopan ch důlků sadivo vöe co se s zì s dka obilì na mlatě prostřenè k ml cenì s dliť sa usazovat se (sedat si zeöiroka a pohodlně) saď vať sadit, vysazovat (občas) s h dèlka rozpětì paûì (hrub, nepřesn mìra); 2. s h vìdeňsk (6 stop) = 1,896 m (česk = 1,774m); 3. s h čtverečnì = 3,59 m čtver. (st. rak. ploö. mìra) s hovica tyčka (měřìtko) dlouhè 1 s h (1,8 m) na poměřov nì hranì sajd ček vole drůbeûì sajdačka kabela z pl tna sajd k kabela bočnì houněn pasteveck ; 2. nůû pasteveck, d ka; 3. břicho (pejor.) sak (Z) p s červen na muûskèm svatebnìm kroji sakra! zaklnutì (Sakra, mokr!) sakran cky sakramentsky, velice, důkladně sakrovať nad vat, sakrovat sakry neurčit vjem ("byť v sakry" - zmizet; "sto sakr " - mnoho potìûì) Saks Sas sakumpak se vöìm vöudy, vöe dohromady sakumpikum vöechno bez rozdìlu sakva (B) sakra (zaklenì) s la sele sałajka potaö, uhličitan draseln (vyr běn z dřev. popela) sałajk rňa v robna potaöe, "sałajky" sałajk ř v robce "sałajky", potaöe (pro v robu skla) sałajňa viz "sałajk rňa" sal r přìspěvek na cìrkev (u evang.)

2 2 sałaö (z rm.) sałaö û (B) sałaö kravsk sałaö mìöanick sałaö społkov sałaö k sałaöe horskè sałaönickè n činì sałaönick sałaönictvì sałaönìk sałaöovka sałaöskè pr vo s m s m čir s m samučk s m, -, -o samec samek (Vs) samo samodruh samodřevěn samochťa samojed samojednìk samoleze (F) samopaön samoseb samotìha samotisko samotìûky samučk sam sam n jlepöì s ňca (Vi) saně dł hè saně horovè chatrč past řsk na hor ch pro ubytov nì bači a valachů; 2. soubor technick ch zařìzenì potřebn ch k horskè pastvě (souč.: "koö r s honěnic, strung a st nìm, pajta, kom rnìk, solisko, jeûovina, břiła, n činì") st do ovec salaö horsk (tèû "st nisko"), na němû se chovajì kr vy a jalovice, s nimi 4-5 ovcì, někdy i koza (z nikov forma salaönictvì, protoûe těûiötěm chovu nenì jiû s r, ale vlna a maso; mlèko jiû jen pro dom cnost) salaö, v němû jsou ovce několika majitelů - "mìöanìků" viz "sałaö mìöanick " ovč k na salaöi, valach salaöe různèho dobytka na horskè pastvě (salaöe ovčì, kozì, kravskè) n dobì salaönickè potřebnè pro v robu ovčìho s ra (n zvy: "kotlìk, kumh r, zubovica, geleta, öibenička, bač vka, psìk, vahadło, top rka, harfa, črp k, hrudařka, putyrka, masnica, l hvica, l hvìk") pasteveck chov ovcì vlastnìk salaöe trumpeta sign lnì ze dřeva viz "vałaöskè pr vo" s m, sam jen takov, sam takov zcela osaměl, zcela opuötěn sam (Rola je s m čir těřazg, sam tr va.) samec; 2. brambor po odkrojenì oček k sadbě jen samotn (Budeme jesť zemň ky se samkem.) samozřejmě těhotn celodřevěn o vlastnì vůli, z vlastnìho rozhodnutì nenasyta samot ř, obyvatel samoty lejno zbojnick samozřejmě orba lidsk m z přahem (v hor ch) samota s ně pěöì osamocen, opuötěn, osaměl t û nejlepöì ("sam " vyjadřuje zesìlen 3. stupeň) s ňky s ně na přev ûenì kl d viz "svłač k"

3 3 saně kusovè saně sanica sanisterka sanytr sarpať sa + sarvaö sasa! (B) s zať sazi, -dzi mn. sbìj k sbìranè mlèko sbohem sc k scala scaloň scance scanì sc nkař sc nky sc pať sa scať scìpať scìplina, -łotina scìpł scìpn ť sc diť scvrkł scvrkn ť sa sčapkať sčìpałky mn. sčiřikotať (Vi) sčuchł sčuchn ť sa sčuchn ť sa sč pł sč troba sec sècť s ně na přev ûenì zboûì (pro koňsk potah) s ně (druhy: "rodle, pěöačky, klaky, önepky, svłač k, krčadła, samotìûky, hnojky, saně kusovè, torbica, kładňačky, saně dł hè") dìly sanì: "sanice, hn tky, n sady, strmohłavec, snice, zdìřka, oje, łany (provaz nebo řetěz), kłanice" (přednì konce sanic jsou "kľače nebo křivice", zadnì "serypatky") prkno, tr mec po němû klouûou s ně; 2. snìh ujeûděn, vhodn k jìzdě s němi; 3. čelist torba, moöna (tèû "tanistra") ledek sodn s pat se; 2. chv stat se viz "tarvas" povel krav m a volům k zabočenì doprava s zet; 2. kr čet dlouh mi kroky saze pomocn stavec uûìvan při sestavov nì bedn řskè klenby mlèko bez smetany sbohem, pozdrav na rozloučenou proud potu na tv ři člověk, kter často močì, nebo se pomočuje dìtě, kterè se uû nekojì moč lidsk (barvila se jì "huňa") močenì soukenìk, kter uûìv k barvenì sukna lidskou moč; 2. lidov lèčitel, lèčìcì podle vzhledu moče moč opìt se močit zdychat (o zvìřatech) zdechlina, mröina; 2. nedomrlec uhynul pojìt, zdechnout, zemřìt (pejor.) vyčistit (obilì přes "řičicu") seschl, svraötěl, smrötěn svraötit se, srazit se, seschnout stloukat malè mnoûstvì smetany křìûaly ötěbetat (o vlaötovk ch) domluven, smluven domluvit se, smluvit se, drûet pohromadě; 2. zamilovat se zamilovat se, oblìbit si, spř hnout se slab, ötìhl, sraûen, smrskl, mal, vyz bl (Tłust po hubě, ale takto v těle sč pł.) lačnost, pr zdn ûaludek sek č (kdo seče) sèci, kosit

4 4 seč sečba sečby sečènì sečka sečk rňa sečkovica seďačky sedať seďènì seděť hub (na) seděť sedmem sedlačina sedłaňa sedłast sedłat sedlisko sedł sedm k sedmerka sedmina sèdm sedn ť si sedum sedumn st sedumn stè roky seď vať sehnať sèjať sek č sekance sekanička sek tn sekyra sekyrnìk sel sela selungať sa sem, bysem semenčì semenec semennì semeno (Z) semetryka louka horsk (s ojediněl mi stromy), m tina, paseka, neosazenè "rubisko" (Myslivec mu k sek seče nech ł.) sečenì tr vy, senoseč sena kosenì řezanka, sl ma na drobno nasekan řez rna sl my zařìzenì na v robu řezanky (pův. ručnì - upravenou kosou, později rotačnìmi noûi) v sedě sedat; 2. zapadat (SłunÈčko uû sed.) zased nì hubovat, mìt spadeno, často někomu nad vat sedět a ani se nehnout sedlačenì husa bìl se sivou skvrnou na hřbetě s bìlou skvrnou na hřbetě (holub) husa čern a bìl na lopatk ch sedačka, posed; 2. sedadlo ûidle nìzk penìz měděn v hodnotě sedmi krejcarů viz "sedm k" n zev karty (tèû "osmina, devina") sedm sednout si; 2. zasednout si (na koho) sedm sedmn ct lèta 18. stoletì (tèû "osumn stè roky") sed vat vyhnat z usedlosti set, vysèvat n stroj k osek v nì větvì listnat ch stromů při přìpravě "letiny" sekanè broky sek ček zl, t rajìcì ("sek tn baba") sekera dřevorubec, tesař přìpona -sud, -sem ("posel, do-"), viz tèû "-kel" sele toulat se jsem, bych - b v v n řečì někdy na prvnìm mìstě ve větě (Sem ûn ł. Byste sa ně byli smìli.) viz "semenec" semenec, plody konopì semenn, ponechan na semeno ("zemň ky, hł by") včelì vajìčko ûenötina, zl baba

5 5 semkaj sem semtam někdy semtamhuk hoblìk na louče semy tamy (R) sem tam sem öčì plevy s prachem zbylè po ručnìm čiötěnì obilì sena kosenì a suöenì tr vy sendit (B) zd t se, snìt (se) (Co sa ti zas sendiło?) seneplètr senesovè listì senina viz "trusina" seniny drtiny ze sena seno seno (etapy suöenì: "pokos, babinec, okŕöla, ostrèvka") senoděła senoseč serp, srp srp s zk m pilovit m ostřìm, jìmû se ûalo obilì servèt ubrus servìt servìtek, ubrousek serygaťa poseroutka serypatky mn. zadnì č st vozu, sanì nebo lyûì (StÛjÌ na serypatk ch.) sesla ûidle sesla ûidle sestavovať sestavovat duöky do klenby bedna sèť sìt, vysèvat seťa mn. setby (obilì) sev setì ("reûn, ûitn sev") sfanfrniť sa zbl znit se, zblbnout se (do někoho) sfukarovať vyčistit obilì fukarem shorcovať spadnout, sjet (shora dolů) shov rat sa (B) domlouvat se, hovořit s něk m shrčať spadnout s něčeho shrčať sa shluknout se, seběhnout se shŕňať obočì zvedat obočì vyz vavě schabiť, -bn ť vzìt, ukr st schabrať sa vzchopit se (tèû "zbrchať sa") schlamstn ť polknout, spolykat (ve spěchu) schłop vik ř velk (na chlèvě, m dveře) schlopec vik ř obyčejn (na chalupě, nem dvìřka) schłubnosť vychloub nì schłubn chlubiv schmatiť uchytit, sebrat, popadnout, shr bnout (SchmatÌł gatě, utek ł.) schmatn ť viz "schmatiť" schod ub v nì MěsÌce, poslednì čtvrt (MěsÌček roste a schodì.) ; 2. z pad slunce; 3. padek schodiť sch zet (s kopce); 2. prochodit, pochodit; 3. vzch zet, klìčit; 4. ub vat (o MěsÌci) schodiť sa sch zet se, shromaûďovat se schodky schůdky; 2. z střihy ve vlasech schodn voda voda lèčiv nabran ve "schodnici" schodnica mìsto soutoku dvou potoků

6 6 schoď vať sa sch zìvat se, shromaûďovat se schody mn. ûebř na půdu s prkènky mìsto přìčelů schody mn. schody, ûebřìk na půdu schody na h ru schody na přìčnè zdi od komory schop schopnost schopy vlohy schûř (M) tchoř schovať si uöetřit, nahospodařit si schrana kryt, skr ö schr niť uklidit, ukr t, uloûit na chr něnè mìsto, schovat, sklidit (obilì) schraňov nì sklizeň schraňovať, - vať sklìzet; 2. schov vat, uschov vat, ukl dat, dělat z soby schrastiť pořìdit si, posbìrat, d t dohromady schrobavěť zčervivět schubłať smotat, zmuchlat sch tať sa mluvit ze sna, blouznit, mìt halucinace (v horečce) schytiť chytit, popadnout (Schytila na sebe öatku.) schytiť sa vyletět, vzletět, uletět (Schyťaci sa, leťèł.) ; 2. sebrat se, zvednout se a n hle se rozhodnout k odchodu; 3. strhnout se (SchytÌł sa povichr.) schytrovať chytře provèst si přìpona -si ("gdosi, co-, kdy-, jak-" ap.) si-i jsi-li Siberija Sibiř sibèryja zima krut sičať mrholit sidła [sy] osidla, oka na pt ky sidło osidlo sifûn sodov voda sigoť bylina? sìh viz "sìha" sìha dèlka rozpaûenì (tèû "s h"); 2. hranice dřeva; 3. tyčka provlečen ruk vy jako trest pro n padnìka, kter někomu "leze do zel " sihla vlhk louka nevhodn pro pasenì, mokřina na poli sihlovit bahnit, mokr sìhn ť s hnout siholiť mûìt, pröet drobounce, mrholit (tèû "sihlačiť") sih lka drobn deötìk sìjať set (obilì), vysèvat sik přìpona -si ("kdosik, kdy-, co-") siła [sy] sìla; 2. mnoho, spousta ("sila chłap "); 3. velkè mnoûstvì (MjÈł peněz siłu.) siłaba slabika; 2. č st skladby silisko velk sìla sìliť (na) nalèhat, usilovat o něco, vyvìjet n tlak, přitlačovat (SÌlili naň hrubo. Nesil tak na pilu.) sìliť na sebe nakl dat na sebe nadmìru

7 7 sìliť sa dřìt, pracovat do moru siln [sy] tlust, majìcì určitou tlouöťku sił moc [sy] n silně, vöì silou, mermomocì, za kaûdou cenu sìň předsìň, sìň proti dveřìm sin l hřib kov ř nebo koloděj (tèû "sin k, modr k, łuh č") sinal k klobouk "öir ň" vyroben z houby choroöe singul rnì hora les, kter vlastnì vìce podìlnìků singularysta podìlnìk sinn sìňov (v sìni) sìpěť sìpat siplav, -o sìpav, -ě sirka, -ky z palka, z palky; 2. fazole velkè, sìrovè barvy sirkov sirn sirota [sy] sirotek sirotka chudobka, sedmikr ska sìtko sìtko; 2. sìťovan přechod mezi "z bky a čepcem" sito sìto, řeöeto (druhy "řičica, ûebro, podsìvka") siv k vůl z uhersk ch stepì sivast siv sivè oči modrè oči sivek öedivec; 2. kůň öiml, bělouö sivnuť (F) öedivět sivo setba, setì, vöe co se seje sivula holubinka nazelenal sivula siv kr va; 2. holubinka nazelenal siv öed sk cať sa neuskutečnit se, vzìt mysl zpět (Svaďba sa sk cała.) skała (R) sk la; 2. lom na k men sk lì kamenì skalist skalnat skałka viz "hromadnisko" skapať zdechnout, pojìt skartiť vybìt, pobìt, pozabìjet; 2. zkazit, nepodařit se (Skartiło sa mu to.) skèłko sklìčko, tabulka skla skeln skleněn skepkovať (M) zrazovat, rozmlouvat skład hromada kamenì mezi poli (na kterou se ukl d sesbìranè kamenì); 2. pole s br zdami naoran mi do středu pole skł dať (sa) skl dat obilì (do "kołk ", mandelů nebo "křìûałek" - R); 2. kozděl vat (oheň); 3. sv dět vinu; 4. skl dat se (na kostel); 5. spolèhat se skł dať sa (na co) spolèhat se na něco (Čłověk sa poř ď na cosi skł d a očk v.) skł dek skł dka hromada kamenì hromada sesbìranèho kamenì; 2. br zda; 3. sklad dřeva; 4. sbìrka (na kostel, varhany ap.)

8 8 skłapn ť zavřìt (knihu) skleň k n doba ze skla sklènka sklenice, l hev sklènkař podomnì prodavač skleniček sklenn skleněn sklèpek sklep, j ma na uskladněnì brambor nebo obilì sklepiť klenout (strop sklepu) skłopec, schło- vik ř ve střeöe; 2. skřìňka na chyt nì pt ků; 3. past sklopn ; 4. vykl pěcì dveře na půdu skludiť uklidit, schovat, sklidit skludiť sa ukr t se, schovat se skl zať sklìzet, schov vat skobla ökrabka bedn řsk skûkať, -k ňať sk kat skoky honem; 2. nohy zvěře (zaječì, srnčì) skoky! honem, rychle, skokem, hupkem, prkem skok cať sk kat daleko skołek odpad při v robě dřevěn ch lopat skolenčiť "zkolenkovatět" (RÈû n m skolenčiła.) skolenčovatěť zchromnout skolhan vysok, such chlap skomla lakomec, skrblìk skomziť zničit skon řiť sa + rozvětvit se skopiť shrabat do kopek skopn ť řepu poranit si palec kopnutìm o k men skorec pt k? skoro časně, brzy; 2. tèměř, m lem skor cno časně, velmi brzy skor cno r no časně z r na skor rann ("skorè zemň ky"), časn ; 2. brzk skořica skořice skosek öindel z ûen ; 2. klìn skosito öikmo skosit öikm ("ruk vce skositè") skotn ovca březì ovce skotn březì skotn křiv k nůû s dut m "kł tkem" v němû jsou malè skot lať (sa) skulit se, skut let (se) skot liť viz "skot lať" skovan schovan skovať (sa) ukr t (se), schovat (se) skov vať schov vat skradn ť sa zm lit se, nepochopit skrajek odkrojen vrch řepy skrasť sa přijìt zkr tka, dop lit se, mìt ökodu (S t koz sem sa hrubo skradl.)

9 9 skŕčať sa krčit se skrojek krajìc chleba skrsn ť zakrnět skr cať kroutit, zkrucovat skrut přadènko? skrutek povřìslo; 2. ot pka chrastì na z top; 3. vìch skrutek bavlny (F) předeno skr tiť zkroutit, stočit, zatočit skrz teho proto skrz, -zev kvůli, proto, přesto, skrz(e), přes skrzev ohledně skř pať zml tit (koho) ; 2. chrupavě snìst skřečeť sedět na vejcìch (o slepici) skřečka kvočna skřehniť sa ökèřit se skřek (Vi) křik skřèkať křičet skřekoň křikloun skřenčeł (Z) neötìpn (dobře se neötìpajìcì) skřènit sa (B) vysmìvat se (viz tèû "ökřèniť sa") skřidèłka poklička skřidła poklička; 2. taöka střeönì skřidła poklička skřich z sobnicov truhla (tèû "s sek, ötrych") skřich (Z) moučn truhla skřìp husì křìdlo vysuöenè (na vymet nì) skřipadła mn. zařìzenì, pomocì něhoû se spojovalo t hlo jařma ("kluka") s pluûn mi kolečky skřipce viz "skřipky" skřìpiť sa přìt se, h dat se skřìpka mrzutost skřipky, -ple housle podom cku vyrobenè skřìöenì slavnost vzkřìöenì na BÌlou sobotu; 2. zmrtv chvst nì Krista skřìû dèöť v zimě mrznoucì, krupky skuh kať, -ňať viz "skujìkať" skujìkať nařìkat, plakat, bědovat, ječet, skučet, kvìlet, v t sk kat (B) viz "skujìkať" skulin ř deska zadlaban do tr mů (kryje mezeru s "vymöenìm") sk liť sa (R) schoulit se sk poň, -p ň lakomec skup vať skupovat sk p skoup sk öať zkouöet skuť domluvit, smluvit, dohodnout skut lať sa skut let se skvasiť dohodnout, pořìdit, sjednat, dos hnout, svèst, vyjìt (Nelza s nìm nic skvasiť.)

10 10 skyba, -bka skyda skyje skynoûen skynoûiť skysliť skysn ť skysť sk öčiť sa słabo słabota słabučk słač słačat (B) slačať (na keho) sł čiť, -čeť sł deû sładisť (R) sł diť sładkav sładkè dřevo sładkohub sładk trh sładk trh (B) słaď čk słaďunk słak (Z) sł ma cepov sl ma dl h słameň k słaměnec słaměť słamina słamjanka słaniny mn. sł veček słavnìk sł vořiť + słech slepcovať sa slèpčì slèpka (J) slepoň slep gul ö slep prah slevaňa krajìc, sk va (půl krajìce ukroj. z jednè strany) ûena velk a siln (nikoli vöak tlust ) lyûe zničen, poökozen zničit, pokazit, poökodit zoctovatět zkysnout; 2. zůstat někde dlouho zkysnout zkysnout, srazit se (o mlèce) slabě slabost, mdloba slab, slabounk svlak chtivě hledět (viz tèû "słačeť") dychtit po darech dychtit, čìhat, vym hat si, přiûivovat se (i kdyû by se mohl s m o sebe postarat) sladkost dèöť na pole oz řenè sluncem slìdit, z vistivě zìrat nasl dl kořen lèkořice lisn trh konan před V noci trh konan před V noci slaďounk sladk svlačec sl ma vyml cen cepy sl ma cepov nepomuchlan oöatka, "okřìn" slaměnn slaměn n doba, oöatka (tèû "słameň k") viz "klaměť" sl mka, stèblo slaměnka slanina, öpek perlička zlat viz "ûałt ř" hovořit, vykl dat sp nek (postrannì č st hlavy); 2. sluch pracovat po nocìch při malèm světle slepičì odrostlè kuře, dokud nesn öì vejce slepec (zhrub.) fazole s kukuřičnou kaöì vařenè v podm slì viz "ledaco" viz "kadečka" (m slo se postupně slèvalo)

11 11 slez slèz slezaňa (F) slezena slibka slibovica slim čiť slìn slìnovačka slìnovica slintať slivy (B) slìû slìûence slizeť slizk sliûky, slì- mn. słnko (Vi) słoboda słobodn chasa słobodnica słobodnìk słobodn słoj słopačka słopať słota Słovač Słov ky słovečko słovèčko slovenka (F) słovènko Słovensko słovensk słoûen słoûiť oheň słoûiť ruky słoûn słp [dl.ł] (Vi) słučka słuhovať sł chať sa slèz lesnì proskurnìk lèkařsk lenoch slezina dìvka, kter poruöila slib věrnosti (po smrti l k muûe k tanci) slivovice jìt pomalu jìl slìnovit půda, slìnovice, cihl řsk hlìna půda, kter drûì pevně pohromadě, jìl slinit övestky mřenka podlesnìky (pečivo podobnè lìvancům, ale pečenè na zeln ch listech v peci), (tèû "podlesnìky") pr ötit kluzk nočky slunko obdobì mezi propuötěnìm a nov m n stupem do sluûby (pachołka, dìvky, poh nka), od ätěp na do NovÈho roku; 2. voln den ve sluûbě (M slobodu, öèł tančiť.) svobodnì ml denci a děvčata děvče svobodnè svobodn sedl k (zpoč tku jìm byl jen fojt, později i ten, kdo se vykoupil z poddanstvì) svobodn puklina v kameni n poj dobytku, okal pìt (o dobytku); 2. chlastat, opìjet se, nepìt s mìrou (kořalku) nepohoda, slota; 2. dareb k lidè ze Slovenska Slovensko slovìčko slovìčko ovce ze slovenska slovìčko (důvěrnè) kraj Slov cko slov ck sezdan zap lit oheň sepnout ruce sn öenliv, hodìcì se k sobě, mìrumilovn sloup maöle, smyčka, uzel; 2. oko, dr těn smyčka slouûit sn öet se, vych zet s něk m (Nemoû sa społu sł chať.)

12 12 słuka sł nečno sl nko, -nèčko sł p sł pec sł pek sł pek (Z) sł pica sł pica słuûebn słuûebnosť sł chať słyö słyö vať slzeť slzk smaûenè trnky smaûenica smaûiť trnky smek smèkať smekn ť směöno smetanica smetina smetiny smetiť smìchy smìjať sa smìť sa smjad, sňad smjadn, sňasmochliť smochliv smok smoła smoła bìł smoła čèrn smol k smoł r smoliť sa smolň ček smotłacha smrad smradl k smradlavec smraďoch uzel velk ozdobn na "r öce" (tèû "hołubica") slunečno slunko, Slunce sloup souč st hrabì v nìû jsou upevněny zuby drûadlo s ostřìm na " tornìku/vtěr ku") stèblo přìčel vyztuûujìcì oblouk "hrabice" souč st "łep ku" (vyztuûenì "obł ku") sluûčì, souvisejìcì se sluûbou sluûba, pracovnì povinnost sl ch vat vranka obecn (ryba) sl ch vat vytèkat po kapk ch, vlhnout slizk, kluzk övestkov povidla smaûenice vařit povidla skok sk kat st hnout z kůûe směöně sběračka na smetanu z lipovèho dřeva smìtko smetenè nečistoty, zbytky rozhazovat smetì, dělat nepoř dek smìchem vysmìvat se sm t se, posmìvat se ûìzeň ûìzniv slzet, plakat plačtiv, deötiv had, poûìrajìcì lidi i dobytek (tèû "zmek, zmog, zmok") smůla, nezdar; 2. pryskyřice, smůla smůla taven (přecezen ) smůla öevcovsk a lodnì (zbytek při tavenì) dûb n vysmolen ; 2. bota se övem vzadu "hrč" na kmeni, suk vrtět se, kroutit se druh rar öka obilì nevyčiötěnè (s plevelem) z pach, puch; 2. nad vka hadovka smrdut (tèû "čertinec") viz "smradl k" ten kdo p chne a smrdì

13 13 smraďut smrady smŕčať smrděť smreč k smrèčì smrek smrh smŕkať smrť Smrtn neděla smrdut smradem (Nemoh smrady obst ť.) namìtat p chnout, zap chat ("smrdì groöem, m łem, čertem, hadem, ûidovin, gořał, jak cap, jak dudek, jak ras pytel" ap.) větöì smrk smrkov les, smrčì smrk smrû jedl smrkat smrt poč tek jara (vyn öela se "mařena") - dva t dny před Velikonocemi smrtnica smrtn neděle; 2. viz tèû "mařena" smuda ničema smutn öpatně rostl ("smutn rèû") smyčiť tahat, vytahovat, vlèci, sm kat smyčka kr tk kl da vlečen po sněhu smyčkař pytl k okař smyk hrom dka větvì sv zan řetězem nebo provazem ke stahov nì; 2. velk bukov kus; 3r ha, ûlab, jìmû se stahovalo dřevo; 4. lump, otrh nek; 5. viz takè "smyčka" sm k! öup! sm kať sm kat, tahat, cloumat; 2. vl čet, stahovat dřevo ve "smykoch" sm kať sa osopovat se (na koho) sm kł opil sm kn ť sm knout; 2. ukr st; 3. uhodit sm kn ť odskočit (prudce) sm kn ť (sa) trhnout, sm knout; 2. uhodit; 3. opìt se smykula ûena lehk sn viz "sn ď" sn ď pr, moûn, snad (Sn ď ste byli na p ti?) sňad ûìzeň snědek nemoc sněd tmav (chlèb, mouka, těsto - ne "čèrn ") sněh snìh sněh kr pkovit snìh sypk, zledovatěl (firn) sněh pł stovit snìh v pl stech, v kusech sněhov voda jarnì povodeň sněhule sněûnice snět trup těla, tělo bez hlavy; 2. kmen stromu sněť přìčn řez pilou do kmene stromu sněûnice kroupy (ledovè) snica snice (podpěra ûebřin vozu) snice mn. rozdvojen č st předku vozu, na jehoû koncìch je upevněna "podjìûďa" (do přednì č sti se zasouv "oje") snìdanì snìdaně

14 14 snìť sa zd t se (ve snu) snoha (B) haluz, odnoû, dvojkmen (tèû "panoha") snoh l "ogar" nebo v rostek s dlouh ma nohama snopl k nad vka nedospělèmu chlapci snovadlica zařìzenì k převìjenì nitì z cìvek na "snovadło" (souč sti: "pìöčelnìk s 12 pìöčeli/cìvkami, snovadlica, snovadło s křìûi") snovadło drû k osnovnìch nitì ručnìho stavu, osnovnì v l (tèû "n voj") snub svatba sn ť snovat sn ť sa sunout se, vyletovat, vylèzat, plazit se ("roj, had sa snuje") sob ö svatba sob öiť sa ûenit se, vd vat se sobě (M) si (předevöìm na MeziřÌčsku) sobiť si přivlastňovat si sobn podsadit, zavalit ; 2. hrub, nadut, drz, dom öliv, zpupn sûcat (B) strkat, vr ûet (do někoho), (viz tèû "sûtať") sočanka sirup z javorovè mìzy sočiť zlobit se sodovč k [v/f] l hev na limon du s pèrov m uz věrem sodovj k (M) l hev na sodovku sodovka [v/f] limon da sofky čepy socha podpěra z rozsochatè větve soja viz "soj k" soj k sojka (VřÈöče jak soj k.) sûkať uûìvat v n řečì "sû" mìsto "jsou" (Han ci) sokolovňa sokolovna, tělocvična solisko mìsto vyloûenè ploch mi kameny poblìû salaöe, na kterè se ovcìm 2x t dně sypala sůl; 2. kor tko dřevěnè dlouhè pro tent û čel solnica, -nička sl nka, n dobka na sůl soln prodavač soli sołotiť l t, nad vat som r osel; 2. hlup k somìca (M)??? ("stavjať, kučovať dřevěnè somìce"), snad pařez somłať mrmlat (tento zvuk vyd v dobytek při pastvě je-li znepokojov n) somrať ûebrat somtať polohlasem nad vat, huhlat, brblat sopel nosnì hlen sopl ň, -loň usmrkanec soplavka [v/f] r ma sopliduda usmrkanec sopliť smrkat, posmrk vat; 2. poprch vat, mûìt sop ch komìn ("d mnìk") vyveden jen na půdu odv dějìcì kouř z pece; 2. větracì dìra ve stropě jizby nebo sklepa sorta třìda zboûì, druh sota der sûtať strkat (do koho), cloumat (k m) (PosÛt ł ňa.)

15 15 sotiť sûtn ť sotoniť sotor sotŕcat sotŕcn ť sot rek sot rek sot sať (sa) sovist sp čiť sa spačovit sp d spadek spadky spadn ť sp dy mn. spachtovan spachtovať spajzn ť spakostiť spakovať (sa) sp ł sp nembohem spantan spantať (sa) spaprčen spaprčiť sa spara sp ra sparno sparn spary mn. sp řať spasen sp sł (Z) sp sť spať sp tky spatr bať spav kan spav kať spaûerkovat (Z) spěčovať sa spěö, -öèj nevraûit, nad vat, vyhroûovat udeřit, praötit něk m o zem ûadonit tlumok, kabela; 2. braöna řeznick z r kosu; 3. "ogar" nebo v rostek, kter je tvrdohlav cloumat něk m (sem a tam) öťouchnout do někoho pytlìk na ökolnì potřeby tlumok mal na ökolnì potřeby ûďuchat (se), strkat (se) sově podobn neposlechnout, vzdorovat, vzepřìt se; 2. vzìt zpět, nesouhlasit s ujednan m jankovit z jem, snaha (tak učinit); 2. směr (cesty) rez obiln, padlì; 2. nezralè ovoce spadlè se stromů rosa spadnout; 2. zhubnout, ubrat na v ze z měr, mysl; 2. chozenì k jednomu cìli pronajat pronajmout ukr st pokazit sbalit (se) v růstek na kmeni öìpku sbohem, pozdrav na rozloučenou popleten poplèst, přiotr vit (se) (Vöeci s spantanì ömatł kem.) potrhl chovat se potrhle ochočen kvìčala jako n vnada k čiûbě styčn plocha duöek bedna vedro, horko, parno palčiv mìsta nebezpečn chodit po "spar ch" spasen (dobytkem i Bohem) schopn (pejor.) (Ten je sp sł neco dat! - nic ned ) vyp st leûet v hrobě, b t pohřben zpět zhltat, snìst, spotřebovat zh čkan zh čkat snìst vöe bez ohledu na chuť vzpouzet se, br nit se spìöe, sn ze

16 16 spěöèj spěön, -o rychl, -e spiksa spiknutì, vzpoura spina lesnì lučina spìnať vzpìnat, spìnat (ruce) spìnať sa vzpìnat se, natahovat se, lozit po něčem, öplhat (SpÌn ł sa po mamě, po stromoch.) spinka kůl drûìcì hromadu dřìvì spinka (Vi) viz "öpruöla" spinka (Vs) rozpěrka ûebřin; 2. spona u muûskè koöile a ûensk ch ruk vců (spr vněji: "perleťov spinka") spìrať sa vzpouzet se, neuzn vat n zor jinèho, odporovat, přìt se spìrka spor, h dka, roztrûka spisko pelech, mìsto pro spanì, leûisko zvěře spìvanka pìsnička spjat spojen spłak střecha ostr, přìkr spłaka půda splaven spł kn ť spl chnout spl kn ť sa zm lit se splantan pomaten, popleten ; 2. pocuchan, zamotan splantať splèst, zmuchlat, zamotat, (tèû "po-, za-, roz-, vy-") splaskn ť ztratit na objemu, odpuchnout splaskn ť (sa) smrötit se spłaöiť obstarat, sehnat, opatřit splaöiť sa zplaöit se (Koně sa splaöiły.) spłaviť sa zpotit se splaz viz "z trh" splèť sa zbavit se (Teho sa nesplejeö!) spleten zamilovan (drûì spolu) spod nka (M) spodnička spodek spodnì mlecì k men (pevn ) spodň ky podvlèkačky, dlouhè muûskè spodky spodnì gatě podvlèkačky spodnì öatka ö tek červen bavlněn nebo vlněn (60x60 cm), noöen vdan mi ûenami pod hornìm ö tkem (zakr val vlasy; nosil se na jiûnìm VsetÌnsku a v povodì Senice) spodnica sukně spodnì z bìlèho pl tna, v pase nařasen (tèû "rub č"); 2. spodnì deska na voze spodoba podoba, vzhled, vzezřenì, tvar spoj vka [v/f] steh, jìmû se k sobě seöìvaly pevnè okraje pl tna (nekladly se přes sebe) społa, -ły zpola, napolo społečnìk podìlnìk społem spolu spolica kaöe prosn zapečen s brambory; 2. směs pohanky s ječmenem spolina směs jarnì pöenice a pohanky 1:1

17 17 społky společnè pastviny několika vlastnìků spoměť (si) vzpomenout (si) spomìnať vzpomìnat sponad z mìsta nad spopod zpod, z mìsta pod něčìm spopřehazovať zpřeh zet spopřevracať zpřevracet spor syt, sytiv, vydatn, siln ("spor chleba, m ka, pr ca, chłap" spor ö n mel, obiln plevel spoöika öikmo, zeöikma, koso spovědelnica zpovědnice spoza za, z mìsta za něčìm spozdaleka zpovzd lì spr öať sa doproöovat se, dovol vat se (Boha) spraön březì (o kraličici) spratek psì nebo kočičì kůûe vydělan ; 2. čtver k, öelma spr va zařìzenì; 2. z leûitost, potřeba (PřiöÈł sem za sv spr v.) ; 3. řednì den na z mku spr va oprava spravedliv spravedliv ; 2. opravdov, skutečn, prav (To uû je spravedliv zima.) spraviť opravit, udělat, vykonat; 2. podat zpr vu spraviť sa ustrojit se, oblèci se; 2. porovnat se, vyrovnat se (v dluhu) spraviť si připravit si, uvařit si spr vně levně, lacino (Uděł ł mu to spr vně; k pìł to spr vně.) spravovať připravovat, nakl dat ("spravovať zelè"); 2. konat, chystat (pohřeb ap.) spravovať sa strojit se, oblèkat se do vöednìch öatů; 2. nabìrat sìlu po nemoci; 3. přetvařovat se (Enem sa spravuj chrom m!) sprost prost, skromn, obyčejn sprstven slepen, zplstěn (vlasy, vlna) sprubovať vyzkouöet spr čať sa vzpouzet se, odpìrat spr čen vykroucen, nerovn, zkroucen (o dřevu) spr čiť sa prohnout se sprvöka, - ku zpoč tku sprysk ûìla kamene vystupujìcìho na povrch; 2. stupňovitě zamrzl potůček spřaha spřatn spředy spřejìcn spřejn spřìčka spřìdy spřìh nì spřìhať (sa) spřeûenì konì dvou sousedů dobrosrdečn, nelakom, př telsk zepředu dobrosrdečn ötědr viz "skřìčka" dřìve, předtìm spřah nì různ ch zvìřat do tahu (např. kr vy a koně) spřahat dohromady (cizì koně dohromady, přìp. koně s kr vou)

18 18 spřìhn ť sa spřihnutì spřìkať sa spuchł spuchn ť spust sp sť spusta spusta spustačiť spustiť spustiť sa spustovať sp tan, -tňasp tať spytovať sr č sračka sračky sr gora srala sraligaťa sranda srandovnì sranec sranì srať srať (keho) srať hub srať sa srať si sr ûať sr ûať vodu sraziť srdit srchk sŕn srnča srnčì noûky srnice srpeň spř hnout se (potahem); 2. dohodnout se, shodnout se, vych zet spolu spřeûenì protivit se, vzpouzet se opuchl, naběhl otèci, naběhnout neomalenost, prostop önost (Krade ve spust - bez ostychu. Ve spust světa - prostop öně.) deskami vykl dan "smyk" neplecha, nepoř dek; 2. viz takè "pustota, dopusta" mizernè počasì zpustnout, nedbat o sebe slevit (na ceně) zpustnout, zhřeöit, ûìt nemravně, změnit se k horöìmu; 2. opustit, zanechat (NÈ a nè sa ho spustiť.) ; 3. spolehnout se (NÈni sa moûnè v ničem naň spustiť.) dov dět, dělat neplechu; 2. nechat zpustnout spoutan spoutat pozorovat, zpytovat z chod (venkovnì), latrìna průjem, běhavka; 2. nevzhledn řìdk směs nechutn břečka; 2. řìdkè v kaly zbabělec, slaboch člověk boj cn, poseroutka, b zlivec, zbabělec (tèû "prďa") b zlivec legrace směön, legračnì v kal, lejno, hovno, prd, pöouk k lenì k let, vyměöovat v kaly; 2. ulevovat si, smrdět; 3. dr ûdit, rozčilovat někoho (pejor.) rozčilovat (Neser ňa!) blìt, d vit (pejor.) b t se (pejor.) ; 2. zdlouhavě tvořit, prov dět (Neser sa s t m!) k let si; 2. pohybovat se rychle (pejor.) kompletovat dřevěn v robek z připraven ch souč stì vypouötět vodu odsekat přebytečnou hmotu dřeva na polotovaru srdnat hrub, tvrd, drsn, nepoddajn (konopì, len, pl tno); 2. trpk, such, nesoudrûn (chlèb, ovoce, kaöe) srnec kolouch, srnče dřìvì nekvalitnì hlìsty srpen

19 19 srsk sröleň sröň k (B) sr bek sr benì nesourod, drsn na omak, nepojìcì se sröeň čmel k stud nka s roubenìm kryt öindelovou střìökou; 2. sklìpek na mlèko (s protèkajìcì vodou) srub, sroubenì, dolnì č st val. chalupy (dìly: "podeövy, slepè prahy, v z nì srubu, podokennì prahy, v z nì okennì a dveřnì, zavìrka, podtr mnice, bidèłka, tr my stropnì, okapovè prahy"; tr my v rozìch byly spojeny "modłov nìm") Mezery mezi tr my byly "vymöenè" mechem a zakryty "skulin řem"; srub byl postaven na podezdìvce, v jejìû dolnì č sti b val obvykle zabudov n vchod do sklepa. Ochoz na podezdìvce se naz val "n spa", prostor mezi tr my a okapem "obzajt". sťasťaby st čanì st čať st čať (M) st dco st do sťagde sťagdo sťahel sťahle st hł sťahn t (B) stahovať sa stah vať sa sťajak stajňa sťakom stakrahovì (Vi) st ł stamoc ť stamot ť, -tèl stamoty st nì stanica st nisko stanovisko stan ť předpona -koliv, leda- ("sťagdo, -co, -jak,-gde, -gdy" ap.) ledaûe viz "c děnì" st čet, svinovat; 2. st čet (vìno); 3. postačovat, stačit (jìdlo) stavět snopky ovsa nebo pohanky ("t čky") st do, st dečko hejno ledakde kdokoli uzda, oprať opratě utaûen, sevřen sloveso bez inf., uûìv se jen v podmiňovacìm zůsobu, obv. jen v min. čase (Sťahl sem vědět - kdybych byl věděl; sťahlas přijìt - kdybys byla přiöla; sťahli sme to donèst - kdybychom to byli donesli.) sch zet se stahovat se vöelijak st j komukoliv čert ho vì věrn, st l odtud odtamtud odtamtud č st chlèva, v nìû je dobytek krmen; 2. č st koö ru nebo ovčìna v nìû jsou ovce sehn ny po vydojenì n draûì, četnick stanice soubor zařìzenì k letnìmu ust jenì hovězìho dobytka na vzd len ch horsk ch pastvin ch (obv. jen pro jednoho hospod ře) viz "połednisko" vst t

20 20 stan ť si postavit se (Stan ł si přede dveři.) stan t vstal, ten kdo vstal sť pať snìst (pejor.) sťapať (F) sr ûet (se stromu) sťapčiť snìst s mlask nìm star manûelka star baba slep b ba (dětsk hra) star hlina člověk st řìm seöl star hr za (Vi) staröì ûena, kter se okatě chov jako mladice star koza děvče odrostlè, kterè si počìn dětinsky star prča viz "star hr za" star svatka ûena staröì určujìcì chov nì nevěsty a druûiček na svatbě star öatina (M) kroj lidov starať sa starat se, pečovat; 2. kvokat ûalostně (o slepicìch, kdyû majì hlad) starè mèna hor starè, jiû neuûìvanè n zvy kopců a pohořì: Cap, Vsack C b (nynì C b), Uhersk JavornÌk (Velk JavornÌk), JavornÌk nad MinařÌkem (JavornÌk), Znakov Gr ň, Holom c (Pt čnice), Makytka (Trojačka), Stoličn (Stolečn ), Bereh, Berk (uhersk n zev pro JavornÌky) starè ohřebło star baba starè roky vysok věk starè svaty pečivo svatebnì (dar nevěsty rodičům ûenicha) starec stařìk st rek čepec bìl st rka husa, kter m housata starkavěť zrezavět (o pl tnu) staroba st řì starosť st řì; 2. pèče ("na starosť" - do pèče) starosta starosta na vesnici (ve městě "purmistr") starosťè starostova rodina starosvěck star, zastaral, staromûdnì, ortodoxnì star cn stařičk, velmi star, přest rl star star (tèû "star cn, stařučk ") star hrč k (Vi) star bručoun star prďa star slaboch, prďola star syr brynza star, -r (M) manûel, manûelka stařať st rnout stařena ûena star (pejor.) stařenka babička stařì předkovè ("naöi stařì") stařìček dědeček stařìk star muû (pejor.) stařina s dlo nekvalitnì obalenè pl tnem a zauzenè st ť st t, post vat; 2. mìt cenu; 2. z leûet (Mu na tem nestûjì.) ; 3. mìt na starosti (StÛjÌ to vöecko na mně.) sťať odb t r zně, zkrotit; 2. setnout, stìt (strom)