KA 3. Praktickékompetence pro začínajícípedagogy

Transkript

1 KA 3 Praktickékompetence pro začínajícípedagogy

2 Cílováskupina (začínajícípedagogičtípracovníci středních zemědělských a lesnických škol sžádnou/minimálnípedagogickou praxí) - obdrží relevantní praktické informace pro vedení výchovně vzdělávacího procesu - získají základy potřebných pedagogických kompetencí.

3

4 Klíčovédovednosti učitele, třídního učitele (přehled rozsahu působnosti, význam plánování, příprava vyučovacíjednotky, kompetentnost výuky a výchovy, autorita učitele a možnosti jejího budování, podoby řízení třídy, práce a vztahy se žáky motivace, hodnocenížáků, význam pozitivního ocenění, autoevaluace, portfolio, kultura školy). Pedagogická(povinná) a učebnídokumentace, učebnice, učební pomůcky. Poměry na školách (vedení, kolegové, spolupracovníci, ostatní zaměstnanci). Vztahy sveřejností(rodiče, sociálníodbor, Policie ČR), třídní schůzky společné, individuální konzultace.

5 Prevence sociálněpatologických jevů(tvorba MPP, agresivita žáků, drogy, šikana, krádeže, dalšíformy SPJ, formy kázeňských přestupkůa dopady postihů, způsoby jejich řešení). Klima třídy (vztahy mezi žáky, vztahy učitel žák, třídníučitel žák, možnosti udržení pozornosti žáků a kázně v průběhu vyučování), příklady řešení. Školníporadensképracoviště(možnosti spolupráce školního psychologa s učitelem, třídním učitelem, demonstrace konkrétních kroků pro navázání vztahů s rodiči a při individuální práci s rodiči, pomoc třídním učitelům při řešení školních problémůna třídních schůzkách význam přítomnosti výchovného poradce, školního psychologa aj.). Limity a výhody spolupráce se školskými poradenskými pracovišti (PPP, SPC, SVP). Relaxačnítechniky (využitírelaxace ve výuce jako prevence syndromu vyhoření pedagogických pracovníků).

6 Stavba vyučovacíhodiny a jejíúskalí, praktickáaplikace různých vyučovacích metod vprůběhu hodiny, motivace žákůvúvodu i průběhu vyučovacíhodiny, otázka udržení aktivity žáků v průběhu vyučovací jednotky, možnosti probouzení zájmu o samostatné získávání informací k probíranému tématu). Tvorba a praktickévyužitíškolního vzdělávacího programu vpráci učitele. Příprava na hospitaci ředitele školy, příprava pedagoga na návštěvu ČŠI ve vyučování. Integrace žákůse speciálněvzdělávacími potřebami vhlavním vzdělávacím proudu, eventuality spolupráce sasistentem pedagoga u žákůse zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo u žákůse sociálním znevýhodněním. Právníminimum učitele (baterie informacík elementárnímu právnímu vzdělání, použitelnému vběžnépedagogicképraxi) sloužízačínajícím učitelům ke snadnějšíorientaci vzákladních právních otázkách, souvisejících svýkonem povolání).

7 Jednohodinový výstup na škole, kteráje zaměstnavatelem účastníka (za přítomnosti lektora Mendelovy univerzity v Brně). Závěrečný pohovor pro řešenívybraného konkrétního praktického problému ze školního prostředís každým zúčastníkůza účelem zjištění úrovně a kvality subjektivní schopnosti tvořivého použití poznatků, získaných vrámci kurzu. Jednotlivépřípady předem připravílektoři Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně.

8 prezenční

9 Cíl kurzu spočíváv poskytnutípřiměřeného množstvípodstatných praktických informacízačínajícím pedagogickým pracovníkům (nejen odborných vyučovacích předmětů) výše uvedených odborných středních škol, kteříjsou bez pedagogicképraxe nebo majíza sebou pouze minimálnípedagogickou praxi vdélce do dvou let. Záměr vzdělávací aktivity se koncentruje do cíleného předání potřebných poznatků pro získání praktické pedagogické kompetence. Vrámci vzdělávacího programu/kurzu se taképočítá sdostatečným časovým prostorem pro individuálnídotazy účastníků, řešeníkonkrétních problémůa situacíse školskou problematikou, simulaci otázek, o které účastníci projeví zájem.

10 Celková dotace studia: 80 hodin.

11

12

13

14

15 počet: Vzdělávacíprogram/kurz je vhodný pro začínajícíučitele vybraných středních odborných škol bez pedagogické praxe nebo s maximálně dvouletou praxí.

16 Institut celoživotního vzdělávánímendelovy univerzity v Brně učebny (v případě potřeby vhodné zařízení v lokalitě, blízké přihlášeným studentům) středníodbornéškoly, určenékrealizaci výstupu

17 Ing. Marie Horáčková Mgr. Petra Kadlecová PaedDr. Mojmír Vážanský, CSc. Současné působení lektorů: Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Oddělenísociálních věd

18

19

20 Zvládánínáročných a krizových situacívpráci pedagoga zemědělských a lesnických odborných škol Mgr. Dita Janderková, Ph.D.

21 Témata výuky: Techniky prezentace. 1. Vyjednávání a vedení. 2. Naslouchání, poskytování zpětné vazby. 3. Duševní hygiena.

22 Techniky prezentace Komunikačníkompetence. Komunikace verbálnía neverbální. Grafický projev. Příprava prezentace, hlavnízásady ústního projevu. Osobnost mluvčího, hlasovátechnika, řečnickétriky. Stres a tréma při mluveném projevu možnosti zvládání. Co nám komplikuje řeč poruchy řeči. Hlasováhygiena, poruchy hlasu význam, praktickétechniky. Druhy řečnických projevů.

23 Vyjednávánía vedení Základní informace o práci ředitele školy. Techniky vyjednávání, příprava půdy pro vyjednávání, zvládání konfliktů nebo zdánlivě neřešitelných situací. Získánínebo zlepšenívyjednávacích dovedností.

24 Naslouchání, poskytovánízpětnévazby. Vysvětleníprincipu aktivního naslouchání. Faktory ovlivňujícínaslouchání. Techniky aktivního naslouchání. Poskytovánízpětnévazby různým osobám, sebepoznánívtéto oblasti Varianty zpětnévazby, přijímánízpětnévazby.

25 Duševníhygiena Zásady duševního zdraví. Stresory pedagogického života. Organizace času plánování. Relaxačnídovednosti -vysvětleníprincipu a nácvik několika relaxačních technik.

26 Komu je kurz určen? Učitelům zemědělských a lesnických odborných škol. Vrámci kurzu je dán prostor účastníkům. Budou řešeny konkrétníproblémovéotázky a situace se školskou problematikou, o které projeví frekventanti zájem.

27 Organizace vzdělávacího programu Určen maximálněpro 15 účastníků Rozsah kurzu je 40 hodin Tým školitelůbude pracovat přímo na jednotlivých školách s účastníky

28

29 Tento projekt je solufinancován evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR PhDr. Jitka Sýkorová německé kurzy PhDr. Zdena Rosická, CSc. anglické kurzy obě z FRRMS MENDELU Kurz němčiny a angličtiny zaměřenéna výuku odborného jazyka Kurzy odbornéterminologie : a) v zemědělství b) v lesnictví c) zahradnictví Cílováskupina učiteléodborných středních zemědělských škol Kurz je zaměřen na základníodbornou terminologii oboru a konverzaci, Délka kurzu 20 hod.

30 Prezentace firmy, zemědělsképodniky Počasí/podstatnájména, přídavnájména Půda /přídavnájména, příslovce Hnojení Marketing/reklama

31 1.Der Vorlockerer-předkyprič

32 Zemědělsképrodukty/ podstatnájména Zemědělskéstroje a nástroje/podstatnájména Traktory Kombajny Základníčinnosti vzemědělství/slovesa

33 2. Der Tiefenlockerer - hloubkový kypřič

34 1. Der Vorlockerer -Stoppelbearbeitungsgerät für die erste flache Bearbeitung -Durchdringung der Wurzeln zu inneren Bodenschichten -Erhöhung der Wasser- und Luftdurchlässigkeit -Ermöglichung der Verlagerung von Düngern in tiefere Bodenschichten -Verhinderung der Entstehung von Wasserseen

35 2. DER TIEFENLOCKERER -zur Lockerung von Fahrgassen und zum breitflächigen Aufbrechen von Bodenverdichtungen

36 3. Der Anbaudrehpflugnesené pluhy

37 -zum Pflügen (wichtige Rolle bei der ersten Bodenbearbeitung)

38 -zum Einsatz mit verschiedenen Geräten, z.b. Eggen -Kombinationsbetrieb mit LEMKEN-Drillmaschinen

39 Die obere Schicht der festen Erdrinde heißt der Boden. Den Boden bilden organische und anorganische Stoffe. Das ausgangsmaterial des Bodens ist das Muttergestein-sie besteht häufig aus Quarz, Kalzit und Feldspat.

40 DIE ANORGANISCHEN BESTANDTEILE Entstehen durch Verwitterung des Gesteins. DIE ORGANISCHEN BESTANDTEILE Sind pflanzlicher oder tierischer Herkunft. Sie bilden den Humus. Die Böden heben verschiedene Gehalt an Humus und heißen dann humusarme Böden, humose Böden und Moorböden

41 PEDOGENEN FAKTOREN Das Muttergestain Lockersedimente (z. B. Fluss oder Meer, Sand, Löss). ältere Boden (aquatische Sedimente). Landklima. Direkte Auswirkungen: - Veränderungen in der Temperatur. -Änderungen im Niederschlag Intensität -die Intensität des Waschens Nährstoffe im Boden. Indirekten Effekt durch die Vegetation. Organismen (Edaphon). -Intensität ihrer Aktivität abhängig: die Tragfähigkeit des Bodens und Klima.

42 Unter Schadstoffen werden hier Stoffe verstanden, die das Wachstum der Kulturpflanzen, das Bodenleben, die Tiergesundheit (Futtermittel) oder die menschliche Gesundheit (Nahrungsmittel, Trinkwasser) beeinträchtigen können. Die wichtigsten Schadstoffgruppen im Boden sind Schwermetalle und organische Schadstoffe. Die schädliche Wirkung eines Stoffes hängt von seiner Konzentration ab. Schadstoffe können u.a. in den Boden gelangen durch Verwitterung der anstehenden Gesteine (Schwermetalle), durch Überschwemmung, aus der Luft, durch die Bewirtschaftung (Düngung und Pflanzenschutzmaßnahmen), von einem Betriebsgelände oder aus einer Deponie (siehe Altlast).

43 Unter Berücksichtigung verschiedener Gesichtspunkte unterscheiden wir verschiedene Bodenarten-Sandböden, Lehmböden und Tonböden. Nach der Höhe des Kalkgehaltes teilen wir die Böden auf kalkarme und kalkreiche Böden ein, nach der Bearbeibarkeit sprechen wir von leichten und schweren Böden.

44 BRAUNERDE HUMUSKARBONATBODEN (RENDZINA)

45 Im Boden leben zahlreiche Mikroorganismen-Bodenlebewesen Sie heißt Bodenfauna und Bodenflora Die Bodenlebe wesen zersetzen die organische Masse Der Boden besteht aus der Krume und dem Unterboden. Gute Voraussetzung für die Pflanze bietet die Krümelstruktur des Bodens.

46 Základníčinnosti vzemědělství/slovesa Rostlinnávýroba Obilniny, okopaniny, olejniny Pěstovánízeleniny vpolních podmínkách Živočišnávýroba, chov hospodářských zvířat

47 Produkce skotu, chov dojnic Metody výkrmu skotu Chov prasat Chov drůbeže Vinohradnictví Biomasa a náhradnízdroje energie

48 Für die Erzeugung von Elektroenergie kamen in unseren Bedingungen vor allem folgende Möglichkeiten in Frage: Gewinnung aus Kohle, aus Wasserkraft und mittels Kernspaltung. Der erste Weg belastet Boden, Landschaft, Atmosphäre, der letzte bringt Gefahren, wie die Kernkraftwerksunfälle der letzten Jahrzehnte zeigen.

49 Erneuerbare Energiequellen sind: Solarenergie Windkraftwerke Geothermie Gezeitenenergie Hackgut

50 Die Nachteile: die Sonne scheint nicht während der Nacht, die Intensität ihrer Strahlung wechselt mit Jahreszeit, Tageszeit und Wetter. Man braucht aber vor allem quadratkilometergrosse Auffangflächen, was die Erzeugungskosten der Energie ungemein verteuert.

51 Die Solarenergie ist jedoch vor allem für Kleinverbraucher geeignet und wird bereits mit Erfolg für Wohnraumheizung von Ein- oder Zweifamilienhäusern, für die Wasserwärmung von Schwimmbädern eingesetz.

52 Windkraftwerke Windkraftwerke sind gegenwärtig selbst an günstigen Standorten nur 1/4 bis 1/3 der gesamten Jahresstunden nutzbar, und müssen daher von weiteren Energiequellen ergänzt werden. Windkraftwerke haben auch Nachteile: sie verursachen Lärm, beeinflussen das Landschaftsbild.

53

54 Tento projekt je spolufinancován n evropským sociáln lním fondem a státn tním rozpočtem ČR Vzdělávacíprogram pro vedoucíodborného vyučovánía výcviku směrem k profesnímu růstu Mgr. Vladislav Jankových

55 Tento projekt je spolufinancován n evropským sociáln lním fondem a státn tním rozpočtem ČR Vzdělávacíprogram pro vedoucíodborného vyučovánía výcviku směrem k profesnímu růstu Součástí vzdělávacího portfolia budou dva kurzy zaměřené na získávání odpovídajících kompetencí vedoucích pracovníků, manažerů, lidí pověřených vedením výcviků a formování pracovních skupin na odborných školách Účastníci budou vedeni k maximálníefektivitěa osobnía osobnostnívýtěžnosti v rámci disponibilních zdrojů. Rozvoj jejich kompetencíbude směřovat k jejich přímému využitív rámci jejich oborové praxe

56 Tento projekt je spolufinancován n evropským sociáln lním fondem a státn tním rozpočtem ČR Kurz mádva bloky Vybrané komunikační dovednosti Vedení týmů a týmová spolupráce

57 Tento projekt je spolufinancován n evropským sociáln lním fondem a státn tním rozpočtem ČR Vybrané komunikační dovednosti Prvníblok sestáváz následujících modulů:

58 Tento projekt je spolufinancován n evropským sociáln lním fondem a státn tním rozpočtem ČR Vedení týmů a týmová spolupráce Druhý blok obsahuje tato témata:

59 Tento projekt je spolufinancován n evropským sociáln lním fondem a státn tním rozpočtem ČR Rozsah kurzu Vzdělávacíprogram je určen pro skupinu 10 osob vedoucích pedagogůodborného vyučování Vzdělávací program bude realizován dvakrát Délka kurzu Jeden kurz mározsah 40 hodin, z toho 20 hodin v rámci bloku Vybranékomunikační dovednosti a 20 hodin v rámci bloku Vedení týmu a týmová spolupráce

60 Tento projekt je spolufinancován n evropským sociáln lním fondem a státn tním rozpočtem ČR Přínos pro účastníky Kurz je orientován na získánípraktických dovednostímanažerův oblasti komunikace a řízení pracovních týmů. Forma výuky Výuka obou bloků zahrnuje praktický nácvik dovedností. Výuka bloku Vedení týmu a týmová spolupráce bude probíhat za přítomnosti dvou lektorů současně.

61

62