ZÁKLADNÍ SKUPINY ŽIVOČIŠNÉ ŘÍŠE

Transkript

1 ZÁKLADNÍ SKUPINY ŽIVOČIŠNÉ ŘÍŠE Živočichové Říše: Prvoci (protozoa jednobuněční) Říše: Mnohobuněční (metazoa; živočichové animalia) Mnohobuněční Diblastica dva zárodečné listy: Ektoderm Entoderm Vločkovci Houbovci Žahavci Žebernatky Triblastica tři zárodečné listy: Ektoderm Entoderm Mezoderm α řada prvoústí (protostomia) otvor ústí se vyvinul z prvoúst (blastoporů) Ploštěnci Hlísti Měkkýši Kroužkovci Členovci mají tři typy tělní dutiny rozdělení... Schizocoelia Ploštěnci nepravá dutina tělní, vyplnění parenchymem Pseudocoelia Hlísti nepravá dutina tělní, potlačení parenchymu, dutina vyplněná mízou Coelomata Měkkýši Kroužkovci Členovci pravá dutina tělní β řada druhoústí (deuterostomia) během ontogeneze vznikl z blastoporu otvor řitný otvor ústní se prolamuje druhotně na protilehlém konci těla Ostnokožci Strunatci Obratlovci všichni Coelomata kroužkovci triblastica prvoústí, coelomata houbovci diblastica houbovci ploštěnci triblastica prvoústí strunatci hlísti žahavci DIBLASTICA 1/19

2 metazoa (mnohobuněčných) paprsčitě (radiálně) souměrné slaná/sladká voda zaměnitelné s řasami nebo korály nemají tělní souměrnost mají nesouměrné tělo dýchají celým povrchem těla přisedlý způsob života kolonie i jednotlivě HOUBOVCI (PORIFERA) Tělo houby: ektoderm mezenchym entoderm ektoderm fce krycí entoderm fce trávicí (límečkovité buňky choanocyty) ostie postranní otvůrky tělo houby připomíná džbáneček (je duté), centrální dutina propojují centrální dutinu s okolím osculum vyvrhovací otvor amoebocyty (měňavkové buňky) jsou schopné fagocytózy a měňavkovitého pohybu skleroblasty vylučují složky vnitřní opory těla hub, jimiž jsou jehlice (sklerity) spongoblasty vylučují spongiová vlákna (velmi pevná a pružná) Rozmnožování obvykle nepohlavní pučení pohlavní hermafroditi larva jm. amfiblastula nepřímý vývoj Tělní typy hub Askonní ascon Sykonní sycon Leukonní leucon (str. 26) Třídy Vápenaté houby houba voštinatá jehlice CaCO 3 Křemičité houby houba pletená (Venušin koš), houba pohárová (Neptunův pohár), houba rybničná, houba říční jehlice SiO 2 Rohovité houby houba mycí, houba koňská výskyt: středozemní moře tělo zpevněno spongiovými vlákny vodní živočichové (slaná i sladká voda) mnohobuněční ektoderm mezoderm mezoglea ŽAHAVCI (CNIDARIA) žahavé buňky slouží k obraně (popř. k paralyzaci kořisti) obsahují jed dutinka se stočeným vláknem, při podráždění se vlákno vymrští... žahavci jsou dravci (kořist drobní živočichové) 2 hlavní tělní typy: polyp (přisedlá forma) medúza třídy... 2/19

3 Medúzovci žijí v moři talířovka ušatá kořenoústka plícnatá nepohyblivé nepohlavní stádium polypa se střídá s pohlavním pohyblivým stádiem medúzy mají tzv. gastrovaskulární soustavu fce: trávení a rozvádění živin RS oddělené pohlaví (gonochoristé) zygota v ní dochází rýhování vzniká larva (tzv. planula) volně se pohybuje k moři larva přisedne, mění se v polypa nepohlavní rozmnožování zaškrcováním (strobilace) vznikají malé medúzky (efyry) dospělá medúzka probíhá metageneze (rodozměna) Talířovka ušatá ½ metru dlouhá žije v evropských mořích Čtyřhranka smrtelně nebezpečná subtropická a tropická moře (u Austrálie) Kořenoústka plicnatá středozemní moře Korálnatci mořští živočichové (tropická moře) nemají stádium medúzy většina vytváří vnější kostry schránky (vápenaté) RS hermafroditi, pučení nově vzniklý jedinci se neoddělují vytvářejí kolonie Korály Sasanky vytváří kolonie zůstávají propojeni TS vytváří korálové útesy a ostrovy Atoly Korál červený netvoří schránky žijí jednotlivě symbióza ryby, raci sasanka (...) rak poustevníček sasanka plášťová klaun očkatý Sasanka koňská evropská moře má mnoho ramen Větevníci Polypovci Větevník mozkový bílá barva vzhledem připomíná mozek převládá stádium polypa, stádia se střídají TS láčka slepě končící trávicí dutina NS difuzní NS (rozptýlená, síťovitá ) nejjednodušší 3/19

4 RS pohlavně/nepohlavně (pučením) rodozměna metageneze střídá se stádium nepohlavního polypa a pohlavní medúzy tělo: nožní terč tělo ramena (chapadla)!! Medúzka sladkovodní!! Nezmar obecný žije ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách, žije blízko hladiny na chapadlech knidoblasty regenerační schopnost Nezmar hnědý Nezmar zelený Medúzka sladkovodní Vltava, vodní nádrže u Brna Trubýši měchýřovka vznášivá jsou osově souměrní bilaterální hlavová část příď trupová část záď TRIBLASTIKA ALPHA ŘADA SCHIZOCOELIA mají nepravou tělní dutinu vyplněnou parenchymem (mezenchymem), jehož skupinami prostupuje tělní míza zploštělé tělo, dvoustranná souměrnost VS protonefridie (vyluč. orgány) RS hermafroditi vývoj nepřímý (larva) Třídy Ploštěnky, Motolice, Tasemnice Ploštěnky (třída) voda, vlhká půda tělo ploštěnka velká 2,5 cm v řádech mm až cm regenerační schopnost PLOŠTĚNCI (PLATHELMINTHES) pohyb řasinkový epitel pokožky kmitání řasinek kožně svalový vak TS vakovitá trávicí dutina + rozvod živin tj. tzv. gastrovaskulární systém jeden otvor přijímací i vyvrhovací DS dýchají celým povrchem těla VS orgány protonefridie skládají se z plaménkových buněk a vylučovacích kanálků NS provazcovitá NS nervové zauzliny + 2 břišní a hřbetní nervové pruhy párové oči, čichové a hmatové buňky RS hermafrodité vajíčka bývají na kamenech Ploštěnka mléčná Ploštěnka potoční kopinatá příď (špičatá hlava) bioindikátor znečištění vod Ploštěnka černá černě pigmentovaná více než 2 oči 4/19

5 Ploštěnka americká Ploštěnka horská horské studené vody Motolice (třída) cizopasní ploštěnci endoparaziti, ektoparaziti potrava krev tělo nečlánkované parazitují na obratlovcích délka života složité vývojové cykly parazitický způsob života potlačení některých orgánů pohyb a smysly mají silnou ochranou vrstvu kutikulu má přísavky výkonné pohlavní orgány Motolice jaterní Délka: mm cizopasí u krav, ovcí, koz, zřídka u člověka v játrech, živí se krví a tkáněmi, nasává živiny kutikula chrání před účinkem trávicích šťáv DS anaerobní dýchání RS hermafrodit vývoj vajíčka žlučovody trus (ven) trus ve vodě líhnou se larvy vodní plži 3 tři stádia přisedá na vodní rostliny a zapouzdří se s poklesem hladiny souš spasou je ovce larva se uvolňuje z pouzdra a dospívá z hostitele (ovce) se dostávají vajíčka ven trusem voda larva (miracidium) larva se dostane do plže (3 stádia) voda vodní rostliny cista voda opadne hostitel sežere rostlinu játra hostitele Krevnička močová sameček přidržuje samičku ve své bříční rýze cizopasí v cévách močových cest nemoc: Billharzioza Motolice kopinatá parazituje u sudokopytníků Ektoparazité Žábrohlísti přichycují se a živí se krví Tasemnice (třída) v dospělosti ve střevech obratlovců délka: 2-10 m TS nemají trávicí dutinu živiny přijímá celým povrchem těla vstřebáváním protonefridie RS hermafroditi samooplození (články mezi sebou) kutikula silná vrstva na povrchu těla chrání před trávicími šťávami hostitele stavba těla: hlavička (scolex) přísavky háčky (rostelum) články (proglotidy) jsou ploché, rozšiřují se a prodlužují směrem od hlavičky Tasemnice bezbranná hlavička bez háčků 5/19

6 délka až 10 m, 2000 článků mezihostitel hovězí dobytek tenké střevo člověka poslední články se oddělují a s výkaly odcházejí ven z těla mezihostitel (hovězí dobytek) larva (onkosféra) krví zanesena do svalů klidové stádium (boubel) sirové maso člověk Tasemnice dlouhočlenná délka až 3 m mezihostitel prase Měchožil zhoubný ve střevech šelem Škulovec široký tuleni, psi, vlci, lidé Řemenatka ptačí ptáci (racci, volavky) HLÍSTI Triblastika Α Pseudocoelia Pseudocoel nepravá dutina tělní vyvinula se ze schizocoelu potlačením parenchymu a vznikla dutina vyplněná mízou, kterou podélně probíhá trávicí trubice protáhlé, válcovité tělo, nečlánkované, zužuje se k oběma koncům parazité mají silnou kutikulu (chrání před trávicími enzymy) TS ústní a řitní otvor trávicí trubice prostupuje pseudocoelem CS není vyvinutá DS není vyvinutá dýchají celým povrchem těla RS gonochoristé pohlavní dimorfismus samec je menší než samice vývoj přímý i nepřímý NS provazcovitá Hlístice (třída) parazité nadprodukce vajíček lehká, odolná, snadno ulpívají na okolních předmětech Roup dětský délka: 1 cm cizopasí v tlustém střevě nemoc: oxyurióza cyklus: spolknutí vajíčka tlusté střevo líhnutí dospělého jedince samičky v noci kladou vajíčka do okolí řitního otvoru svědění (častá auto-infekce); přenos na ruce podrážděnost, nespavost, svědění, vyčerpanost léčba chemoterapeutika přenos znečištěné ruce, prádlo, mouchy Škrkavka dětská až 30 cm tenké střevo člověka ochuzuje tělo o živiny narušuje kapiláry může ucpat a následně proděravět střevo cyklus: spolknutí vajíčka ve střevech se líhnou larvy larvy proniknou do krve a jsou přenášeny do jater a plic do hrtanu spolknutí tenké střevo pohlavní dozrávání kladení vajíček přenos: ruce, ovoce, zelenina Svalovec stočený nemoc trichinelóza přenos špatně upravené maso (obvykle prase divoké) larva > střevo svaly zapouzdření 2 fáze: 6/19

7 1. střevní léčitelná 2. svalová Vlasovec mízní ucpává mízní cévy otok sloní nemoc Vlasovec oční spojivkový vak Háďátka Parazité rostlin DÚ kmen vířníci (Rotatoria) Vířníci DÚ MĚKKÝŠI (KMEN MOLLUSCA) triblastica, protostomia, prvoústí, coelomata (pravá dutina tělní) nečlánkovaní coelomata nečlánkovaní měkkýši článkovaní stejnocenně kroužkovci článkovaní nestejnocenně členovci Mají měkké nečlánkované tělo bez končetin. Tělo hlavu nohu (pohyb, není to končetina) útrobní vak s vnitřními orgány plášť = kožní řasa vylučuje látky tvořící schránku plášťová dutina schránka lastura u plžů ulita hlavonožci chrupavčitý endoskelet (=kostra) jen okolo mozku Dělení: plži mlži hlavonožci Plži (třída) ulita zřetelná hlava tělo je kryto epitelem (s množstvím hlenových žlázek) produkuje hlen hlemýžď zahradní žlutohnědá ulita s pruhy z CaCO 3 nepříznivé podmínky víčko (zavíčkuje se do ulity) 4 tykadla delší oči kratší hmatové TS radula (jazýček) strouhá potravu slinné žlázy, jícen, žaludek, střeva slinivko-jaterní žláza (hepatopankreas) produkuje enzymy ústí do žaludku DS 7/19

8 plícní vak nebo žábry (u vodních plžů) VS metanefridie CS otevřená krev se rozlévá do celého těla tzv. krvomíza hemolymfa rozlévá se z cév mezi tkáně srdce uloženo v osrdečníku krev namodralá barvivo hemocyanin NS gangliová (5 párů propojených ganglií) RS hermafrodité vývoj přímý (z vajíčka rovnou dospělý jedinec) musí dojít k výměně spermií vajíčka kladou do jamek v půdě Předožábří (podtřída) v moři Přílivka Homolice Ostranka Zavinutec Ušeň Jehlanka Křidlatec Bahenka (stojaté sladké vody) Zadožábří Plícnatí Mlži Zej obrovský (40 cm, moře) sladkovodní, suchozemští Plovatka (plíce, nadechuje se nad hladinou) Bahnatka Okružák Hlemýžď Páskovka Jantarka Zábernatka Slimák Plzák Slimáček Škeble rybničná žije ve stojatých vodách zahrabaná na dně, má zploštělé tělo, hlava není zřetelná 2 lastury rozevírací vaz TS přijímací otvor, vyvrhovací otvor DS žábry PS svalnatá noha CS osrdečníkový vak VS metanefridie NS gangliová Smysly nemá oči, vyvinuté čich. ústrojí (tzv. osfradium), statocysta (pro vnímání polohy těla), hmatové buňky po celém těle RS nepřímý vývoj, gonochoristé larva (glochidium) parazituje na rybách, živí se krví Mořští mlži Srdcovka 8/19

9 Střenka Šášeň Ústřice Slávka Perlotvorka Zéva (velká) Sladkovodní mlži Hlavonožci Škeble rybničná Velevrub malířský Perlorodka říční nejdokonalejší měkkýši moře živí se dravě nemají schránky (jen chrupavčitá schránka mozku (endoskelet)) pohyb pomocí ramen s přísavkami (lezení) reaktivní pohyb (prudké vystřikování vody z plášťové dutiny pomocí nálevky) inkoustové žlázy maskovací barviv CS jen 1 komora, 2 nebo 4 předsíně, namodralá krev Smysly oko... RS gonochoristé sameček menší než samička pohl. dimorfismus hektokotylové rameno místo penisu Ploděnka Chobotnice Krakatice Oliheň Sépie KROUŽKOVCI ANNELIDA (KMEN) Metazoa triblastica prvoústí (protostomia, alpha) pravá tělní dutina (coelomata) článkování stejnocenné stejnocenné článkovaní těla homonomní segmentace všechny články mají shodný vzhled vnitřní / vnější pijavice lékařská vnitřní článkování neodpovídá vnějšímu někdy však vnitřní článkování odpovídá vnějšímu Některé tělesné org. se opakují v každém článku (metanefridie VS, nervové uzliny NS) jiné orgány prostupují celým tělem (CS např. žížala). Články jsou od sebe odděleny přepážkou. Na povrchu kutikula. 2 třídy: Mnohoštětinatci Opaskovci Máloštětinatci Pijavice Mnohoštětinatci (třída) Nereidka různobarvá žijí v moři pygidium poslední srostlé tělní články stejnocenné článkovaní stavba těla: pygidium hlavová část 9/19

10 stejnocenné články parapodia pohybové orgány se štětinkami na bocích článků podkožně svalový vak jednovrstevná pokožka DS pokožka, žábry CS uzavřená VS metanefridie NS gangliová (gangliové nervové zauzliny) gangliová NS žebříčkového typu RS oddělené pohlaví, nepřímý vývoj nepřímý vývoj: vajíčko larva (trochofora) metatrochofora (pokročilejší stádium trochofory) narůstají jí tělní články dospělec nepohlavní rozmnožování fisiparie tělo kroužkovce se rozpadne na části a z každé části vyroste Nereidka hnědá Palolo zelený Afroditka plstnatá Rournatec Pískovník Opaskovci (třída) nevytváří parapodia (tj. pohybový orgán) mají opasek tj. zduřelé tělní články s kožními žlázami výměšky umožňují spojení při kopulaci, výměnu spermií, vytvoření tzv. kokonu kolem vajíčka (slizový obal) Máloštětinatci kruhovitý příčný řez na bocích článků má 4 páry štětinek pokožka bohatě prokrvená a vlhká DS pokožkou fotofobní rozlišuje světlo a tmu TS u opasku ústní a řitní otvor po stranách žaludku vápenaté žlázy neutralizace kyselin potrava listy CS uzavřená hřbetní céva, břišní céva barvivo hemoglobin VS metanefridie tj. obrvená nálevka a kanálek RS hermafrodité kopulace výměna spermií vzniká kokon nakladená vajíčka v sekretu opaskových žláz NS gangliová žebříčkovitého typu má nervové zauzliny, podobné žebříku schopnost regenerace Žížala obecná Žížala hnojní Žížala podhorská (vylučuje světélkující sliz) Nitěnka obecná Potočnice račí (parazituje na žábrách raků) Pijavice mírně zploštělé tělo (příď zúžená, záď širší) přísavky přední začátek trávicí soustavy segmentace neodpovídá vnitřnímu členění těla zmnožená povrchová segmentace (kožní zářezy) vnitřní článek má na povrchu 5 7 zářezů ektoparazité predátoři TS chitinové čelisti narušují pokožku hostitele 10/19

11 slinné žlázy vylučují hirudin zabraňuje srážení krve DS celým povrchem těla VS metanefridie RS hermafrodité přímý vývoj, vejce kladou na rostliny nízká regenerační schopnost Pijavka koňská živí se dravě Hltanovka bahenní živí se dravě Chobotnatka rybí žábry a kůže ryb Pijavka lékařská Suchozemské pijavice (TDL) ČLENOVCI ARTHROPODA triblastika α řada (prvoústí) heteronomní (nestejnocenné článkování těla a končetin) tělo hlava hruď zadeček chitinová kostra (vnější) pevný tělní pokryv (vnější kostra) tvořená chitinem tzv. kutikula DS žábry, plícní vaky, vzdušnice CS otevřená (=> nemají cévy) trubicovité srdce RS gonochoristé častý dimorfismus vývoj přímý i nepřímý nepřímý proměnnou dokonalou i nedokonalou Podkmeny Trojlaločnatci Klepítkatci Žabernatí Vzdušnicovci Trojlaločnatci (podkmen) vymřelí vodní členovci rozšíření v prvohorách dnes zkameněliny velké světové naleziště jižně od Prahy trilobiti 5 mm 70 cm 3 podélné laloky Klepítkatci (podkmen) moře, suchozemští 6 párů končetin první dva přeměněné 1. pár klepítka (chelicery) příjem potravy, jedová žláza 2. pár makadla (pedipalpy) hmat, sameček přenášení spermií do pohlavního otvoru samičky hmat a pomocné pářící ústrojí hlavohruď 4 páry kráčivých končetin k pohybu Zadeček nemá končetiny Hrotnatci (třída) Kyjonožci vyhynulí, devon, 2m Ostrorep zahrabáni do dna, loví měkkýše a larvy bezobratlých, plochý krunýř, nápadný dlouhý 11/19

12 hrot Ostrorep americký 60 cm Pavoukovci Arachnida (třída) Křižák obecný tělo rozlišeno na hlavohruď a zadeček připojen stopkou hlavohruď 8 jednoduchých očí zorná pole na sebe navazují 4 páry kráčivých noh snovací háčky snování pavučin, přidržování samiček při kopulaci, plavání, skákání, běh... TS loví živou kořist do pavučin, instinkt, druhově typický tvar pavučin i postup stavění úzký ústní otvor, do kořisti vstřikují trávicí enzymy ze slinných žláz mimotělní trávení (potrava je štěpena mimo tělo několik hodin), natrávený tekutý obsah je pak vysáván sacími svaly jícnu VS Malpighiho trubice zadeček snovací bradavky sekret na vzduchu tuhne DS na zadečku jsou stigmata pár dýchacích průduchů, které ústí do plicních vaků RS gonochoristé sameček/samička pohlavní dimorfismus (samice větší) kokon samička obaluje nakladená oplozená vajíčka do sekretu běžný manželský kanibalismus samice po pohlavním aktu sežere samce CS otevřená trubicovité srdce v zadečku hemolymfa (krvomíza) NS žebříčkovitá Smysly 8 oček mechanoreceptorové brvy vnímají otřesy a pohyby noh Pavučina obydlí, lov, transport (přemísťování) pokoutník domácí sklípkan huňatý snovačka jedovatá černá vdova skákavka pruhovaná slíďák tatarský běžník unášivá vlákna babí léto vodouch stříbřitý stojaté vody Štíři (řád) užší část zadečku zvedá nad tělo v koncovém článku je hrot s jedovou žlázou sebeobrana nikoli lov klepeta z makadel zabíjí kořist DS plícní vaky draví, vylézají za soumraku rodí živá mláďata Štír středomořský Evropa, 7 cm Veleštír obrovský Afrika, černý, 20 cm Štírci (řád) mají jen několik mm nachází se pod kůrou stromů, v úlech (hnízdech) nebo ve starých knihách živí se dravě požírá roztoče DS vzdušnice Štířek obecný Štírek knihový 12/19

13 Solifugy (řád) nemají jedové žlázy mají ochlupení noční dravci Solifuga egejská jižní Evropa Sekáči (řád) tenké, dlouhé končetiny schopnost autotomie odvrhnutí končetiny končetina má schopnost tzv. vlastní inervace sama sebou škubá netvoří pavučiny jsou dravci DS vzdušnice Roztoči (řád) drobní pavoukovci hlavohruď srůstá se zadečkem potrava rostlinná, živočišná, krev vývin nepřímý (larva nymfa dospělec) Klíště obecné zřasená kožovitá kutikula bodavě-sací ústní ústrojí s chobotkem se zpětnými háčky enzym ixodin brání srážení krve způsobují onemocnění: klíšťová encefalitida (virové) tj. zánět mozkových blan borelióza (bakteriální) Čmelík kuří parazituje na ptácích saje krev Zákožka svrabová způsobuje kožní onemocnění svrab matrace, ubytovny... Vlnovník révový Trudník tukový Roztoči včelí Žabernatí Korýši (třída) žijí ve vodě DS žábry popř. Buchanky celým povrchem těla mají krunýř, 2 páry tykadel 3 páry končetin přeměněny na kousací ústroje kusadla (1p), čelisti (2p) mandiguly, maxily RS oddělené pohlaví nepřímý vývoj (raci přímý vývoj) Nižší korýši Perloočky Buchánky Žábronožky Perloočka Hrotnatka obecná sladké vody mohutná rozvětvená tykadla (pohyb) nápadné oko 5 párů nožek s žaberními přívěsky filtrování planktonu NS gangliová, žebříčkovitá 13/19

14 RS partenogeneze se střídá s pohlavím rozmnožováním tj. tzv. heterogonie Žábronožka sněžní obývá tzv. periodické tůně Listonoch jarní dravec loví pulce Buchanka obecná samičky nesou váčky s vajíčky po stranách zadečku ten je zakončen vidlicovitým přívěskem furka Kapřivec ektoparazit ryby, pulce Svijonožci Vilejš Vyšší korýši (rakovci) Rak říční tělo má 21 článků, karapax, krunýř délka kolem 20 cm krunýř je svlékán v úkrytu řízeno hormony hormon ekdyson rakůvky čočkovitá tělíska u žaludku doplňuje z nich min. soli pro inkrustaci krunýře DS žábry uloženy v žaberní dutině pod krunýřem zadeček 7 článků poslední článek vějířovitý telson články na zadečku nasedají taškovitě, v případě nebezpečí umožňují rychlé podsunutí zadečku a únik do úkrytu zpětným pohybem CS otevřená vakovité srdce bezbarvá hemolymfa NS gangliová SS (smyslová soustava) stopkaté oči RS oddělené pohlaví (gonochoristé) vývoj přímý samička klade okolo 200 vajíček, přilepuje si je k nožkám potrava rostliny, vodní hmyz, obojživelníci, potěr (malé rybky) zákonem chráněný čisté a prokysličené tekoucí vody Rak kamenáč drobnější Rak bahenní Mumr mořští raci moře evropská pobřeží nestejně velká, silná klepeta noční živočich mohutný krunýř Rak obecný Beruška vodní stojaté vody Krevety, Garnáti tělo bez inkrustace (nemají krunýř) Langusty nevyvinutá klepeta Blešivec potrava pstruhů bioindikátor kvality vody 14/19

15 krmivo pro akvarijní rybičky Stinka, Svíka (?) suchozemští korýši (nemají žábry, ale vzdušnicové plíce) Vzdušnicovci (tracheata) DS vzdušnice (tracheje) tracheje prostupují celým tělem, kyslík je předáván přímo tkáním Hlava 1 pár tykadel kusadla, čelisti suchozemští CS otevřená hřbetní céva VS malpighiho trubice RS gonochoristé SS složené oči tzv. mozaikový obraz Třídy Stonožky Mnohonožky Chvostoskoci Hmyz Stonožky průřez těla shora zploštělé tělo dravci 1 pár tykadel každý článek 1 pár noh 1. pár noh přeměněn na kusadlové nožky s jedovou žlázou (omráčení kořisti) poslední pár noh vlečné nožky (hmat) Stonožka škvorová pod kůrou stromů Stohona tropy/subtropy až 40 cm Mnohonožky průřez těla kruhovitý býložravé velký počet článků Mnohonožka slepá Chvostoskoci kousací ústní ústrojí většina žije v půdě na zadečku skákací aparát 8 jednoduchých oček Larvěnka půda listnatých lesů, květináče Olověnka ztrouchnivělé pařezy Huňatka v půdě Mákovka hladina vod živí se hnijícími rostlinami 1 mm Hmyz (Insekta) (třída) 15/19

16 Význam + opylování, potraviny, suroviny, součástí potravního řetězce - škůdci, cizopasníci, přenašeči chorob, znehodnocení potravin nestejnocenné členění těla heteronomní segmentace zařazení: dú složení těla: hlava hruď zadeček Hlava... ústní ústrojí savé (motýli) lízavé (včely, mouchy) bodavě savé (komáři, mšice) složené oči složené z oček z tzv. omatidií tykadla, kusadla, čelisti Hruď... 3 články: předohrudí zadohrudí středohrudí každý článek nese pár článkovaných končetin různé typy končetin: kráčivá (šváb) skákací (kobylka) plovací (znakoplavka) hrabavá (krtonožka) přichycovací (veš) stavba kráčivé končetiny: kyčel příkyčlí stehno holeň chodidlo 2 páry blanitých křídel...se žilkami (mají zpevňovací funkci) do křídel zasahují tracheje, nervy a cévy další typy křídel: krytky polokrovky krovky (brouci) kyvadélka (mouchy) žádná křídla (vši, blechy) Zadeček... zakončen: kladélko (kobylky) žahadlo (vosy) přívěsné štěty (škvoři) Obecné kecy... jednovrstevná pokožka hypodermis vnější kostra VS malpighiho trubice DS vzdušnice CS otevřená SS 16/19

17 tykadla čich složené oči (mozaikový obraz) popř. sluchové org. kobylky (umístěn v holeni předních noh) chemické dorozumívání feromony NS gangliová žebříčkovitého typu RS oddělené pohlaví, nepřímý vývoj larvy se svlékají hormonálně řízený proces partenogeneze oplození bez samce (pakobylky) heterogonie mšice pedogeneze rozmnožování v larválním stádiu vyskytuje se proměna dokonalá i proměna nedokonalá proměna dokonalá (holometabola) vajíčko larva (housenka ponrava; nepodobná dospělci) kukla dospělec (imagog) proměna nedokonalá (hemimetabola) vajíčko larva ( nymfa; podobná dospělci) dospělec (imagog) Bezkřídlí (podtřída) Šupinušky Rybénka domácí vlhké prostředí noční aktivita lesklé tělo zbytky potravin Křídlatí (podtřída) Jepice okolí vod dospělci žijí okolo 48 hodin larvy bioindikátory kvality vody na zadečku 3 štěty tracheální žábry Vážky kousavé ústní ústrojí predátoři loví kořist za letu žijí u vody dlouhý článkovaný zadeček 2 páry křídel křídla dlouhá a protkaná žilkami složené oči Vážka kloská (?) Motýlice Šídlo Pošvatky potrava ryb larvy žijí ve vodě indikátoři čisté vody Pošvatka rybářice 2 štěty kousací ústní ústrojí Šváby Šváb obecné Rus domácí Škvoři všežravci 17/19

18 2 klíšťovité štěty na zadečku Škvor obecný Kudlanky manželský kanibalismus lapací nohy ozubené kleště Kudlanka nábožná teplomilný hmyz Termiti tropické oblasti kasty matky, samci, dělníci, vojáci staví termitiště rozežerou vše kromě železa a kamene Strašilky partenogeneze (oplození bez samce) tropický býložravý hmyz splývají s okolím Pakobylka indická chová se doma v insektáriích (ve skleníku) Lupenitka zelená Rovnokřídlí kobylky, cvrčci, krtonožky PO NEMOCI Pláštěnci (Podkmen) CS otevřená DS žaberní koš (mnoho štěrbin) RS larva struna hřbetní nervová trubice 18/19

19 Sumky Salpy Vršenky dospělec nemá strunu hřbetní vývojový zvrat larva je na vyšším stupni než dospělec Bezlebeční (podkmen Cephalochordáta) = Acrania žije v moři znaky strunatců po celý život struna hřbetní i u dospělce rybovité tělo hřbetní a břišní ploutevní len svalovina příšně pruhovaná (vyvinutý boční sval) NS nervová trubice (umístěna nad chordou) mýcha v hlavové části váčkovitě rozšířena SS světločivné a hmatové buňky termoreceptory čichová jamka DS celý povrch těla mírně využívají i žaberní koš CS uzavřená chybí srdce; žaberní tepna se stažitelnou funkcí TS trubicovitá tikadla kolem ústního otvoru potrava prvoci, rosivka VS párovité ledvinovité kanálky vedle hltanu RS pohlavní orgány na spodu těla po stranách hltanu gonochoristé nepřímý vývoj (obrvená asymetrická larva) Kopinatec plžovitý 6 10 cm noční živočich ocasní ploutvička má tvar kopí (kopinatec) ve dne zahrabán v písku, vyplouvá až v noci vědci na něm zkoumali rýhování vajíčka Obratlovci (Podkmen; Vertebrata) stavba těla: hlava trup končetiny nebo cosi... (?) tělní pokryv: kůže pokožka tvoří ji tzv. mnohovrstevný epitel škára podkožní vazivo kožní deriváty: drápy, nehty, šupiny, peří, srst, krunýře 19/19