TVORBA SYSTÉMU VZDÌLÁVÁNÍ V OBLASTI PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PRO PEDAGOGICKÉ A PORADENSKÉ PRACOVNÍKY ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAØÍZENÍ

Transkript

1 TVORBA SYSTÉMU VZDÌLÁVÁNÍ V OBLASTI PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PRO PEDAGOGICKÉ A PORADENSKÉ PRACOVNÍKY ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAØÍZENÍ Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK v Praze a VFN v Praze ve spolupráci se svým partnerem Institutem pedagogicko-psychologického poradenství ÈR zahájilo na podzim roku 2009 realizaci projektu pod názvem Tvorba systému modulárního vzdìlávání v oblasti prevence sociálnì patologických jevù pro pedagogické a poradenské pracovníky škol a školských zaøízení na celostátní úrovni (projekt èíslo CZ.1.07/1.3.00/ ESF OP VK). Hlavním cílem projektu je nabídnout systematické modulární vzdìlávání pro pedagogické pracovníky škol a školských zaøízení s dùrazem na použitelnost vyuèovaných metodik pøímo v hodinách a rozšíøit nabídku kurzù pro pedagogické pracovníky škol a školských zaøízení. V souèasné dobì na nìm participuje desítka státních i nestátních organizací v pìti vybraných krajích. S tìmito organizacemi zahájilo Centrum adiktologie spoleènì s Institutem pedagogicko-psychologického poradenství ÈR pilotní akreditované kurzy: 10 kurzù Specializaèního studia pro školní metodiky prevence v celkovém rozsahu 250 hodin, podle vyhlášky o DVPP (viz. 9 vyhlášky 317/2005 Sb) a dalších 12 kratších kurzù v rámci celoživotního vzdìlávání urèených pro ŠMP, tøídní uèitele, vychovatele a další pedagogické pracovníky. Všechny vzdìlávací programy jsou prùbìžnì evaluovány. Bìhem tøí let tak projde nìkterým ze vzdìlávacích programù pøes sedm set pedagogù a pracovníkù ústavní péèe. K kurzy úspìšnì ukonèilo 365 osob, z toho 23 úèastníkù v èervnu 2011 již úspìšnì absolvovalo první bìh Specializaèního studia pro ŠMP vedeného Semiramis, o. s. Další kurzy jsou v pøípravì a budou zahájeny na podzim Jedním z prvních výstupù projektu, které jsou již k dispozici široké, nejen odborné veøejnosti, je monografie Primární prevence rizikového chování ve školství, která je zdarma k dispozici ke stažení na internetové adrese: Dále byla spuštìna webová aplikace pro nabídku a realizaci kurzù na Webové rozhraní umožòuje bìžnému uživateli výbìr z nabídky kurzù dle rùzných parametrù, registraci a také absolvování kurzu. Centrum Adiktologie ve spolupráci s Mentor Foundation a Sananim, o. s., dále pøipravili inovativní e-learningovou aplikaci Prevence pro rozumné rodièe. Jedná se o èeskou verzi úspìšného britského programu Prevention Smart a je zdarma k dispozici na adrese V souèasnosti probíhá pøíprava Slovníku primární prevence a Manuálu dobré praxe a taky pokraèují práce na návrhu struktury Minimálního preventivního programu a celkového vzdìlávacího systému v primární prevenci. Aktuální výstupy projektu budou pøedstaveny na konferenci Primární prevence rizikového chování 2011, která se koná ve dnech 7. a 8. listopadu Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpoètem Èeské republiky.

2 PROFESSIONAL JOURNAL FOR THE PREVENTION, TREATMENT OF, AND RESEARCH INTO ADDICTION VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Institute of Clinical Biochemistry and Laboratory Diagnostics, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / DEPUTY EDITOR-IN-CHIEF Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic ADRESA REDAKCE / EDITORIAL OFFICE Èasopis Adiktologie / Adiktologie Journal Centrum adiktologie, PK 1. LF UK v Praze Ke Karlovu 11, Praha 2 Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic journal@adiktologie.cz Pøíspìvky do èasopisu Adiktologie podléhají zdvojenému recenznímu øízení / The articles published in Adiktologie are subject to a double-review procedure Èasopis je zaøazen do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ÈR (Rada pro výzkum a vývoj Úøadu vlády ÈR) / Adiktologie is on the List of Peer-Reviewed Non-impact Factor Periodicals Published in the Czech Republic Citace / Citation Adiktologie (11)3, Èlen / Member of the International Society of Addiction Journal Editors (ISAJE) Indexováno v / Covered by Scopus & EMCare Bibliographia Medica Èechoslovaca ISSN MKÈR E 12656

3 Redakèní rada / Editorial Board VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Institute of Clinical Biochemistry and Laboratory Diagnostics, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / DEPUTY EDITOR-IN-CHIEF Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic VÝKONNÝ REDAKTOR / EXECUTIVE EDITOR Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D. Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic ÈLENOVÉ REDAKCE / MEMBERS PhDr. Ladislav Csémy Psychiatrické centrum Praha / Prague Psychiatric Centre, Prague, Czech Republic Mgr. Hana Gajdošíková Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Prof. RNDr. Lumír Ondøej Hanuš, DrSc., Dr. h. c. Ústav lékaøské chemie a pøírodních látek, Farmaceutická fakulta, Lékaøská fakulta Hebrejské univerzity, Jeruzalém, Izrael / Department of Medicinal Chemistry and Natural Products, School of Pharmacy, Faculty of Medicine, Hebrew University, Jerusalem, Israel Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D. Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci / Department of Psychology, Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc, Czech Republic Doc. MUDr. et PhDr. Kamil Kalina, CSc. Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic MUDr. Pavel Kubù Ústav lékaøské informatiky, Univerzita Karlova v Praze, 2. lékaøská fakulta / Department of Medical Informatics, 2 nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Czech Republic Mgr. Aleš Kuda Pražské centrum primární prevence, o. p. s. / Prague Primary Prevention Centre, Prague, Czech Republic MUDr. Stanislav Kudrle Soukromá psychiatrická ambulance, Plzeò / Private Outpatient Psychiatric Clinic, Pilsen, Czech Republic MUDr. Viktor Mravèík Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti, Praha / National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, Prague, Czech Republic Russell Newcombe, BA, Ph.D. Lifeline Manchester, Velká Británie / Lifeline Manchester, UK MUDr. Jana Novotná Psychiatrická ambulance, Brno / Outpatient Psychiatric Clinic, Brno, Czech Republic Prof. MUDr. Vladimír Novotný, CSc. Psychiatrická klinika LF UK a FNsP, Bratislava / Psychiatric Clinic, Comenius University and Teaching Hospital, Bratislava, Slovakia MUDr. ¼ubomír Okruhlica, CSc. Centrum pre lieèbu drogových závislostí, Bratislava / Centre for Treatment of Drug Dependencies, Bratislava, Slovakia MUDr. Petr Popov Oddìlení léèby závislostí VFN v Praze / Department of Substance Abuse Treatment of the General University Hospital in Prague, Czech Republic PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc. Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Doc. PhDr. Vladimír Øehan Univerzita Palackého Olomouc, Filozofická fakulta, Katedra psychologie / Department of Psychology, Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc, Czech Republic PhDr. Iva Šolcová, Ph.D. Psychologický ústav AV ÈR, v. v. i., Praha / Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague, Czech Republic Mgr. Lenka Šťastná, Ph.D. Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Prof. MUDr. Alexandra Šulcová, CSc. Masarykova univerzita, Lékaøská fakulta, Farmakologický ústav, Brno / Department of Pharmacology, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic PharmDr. Magdaléna Šustková-Fišerová, Ph.D. Ústav farmakologie, 3. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze / Department of Pharmacology, 3 rd Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Czech Republic PaedDr. Martina Tìmínová-Richterová O. s. SANANIM, Praha / SANANIM, Prague, Czech Republic Mgr. Jindøich Voboøil, MSc. Úøad vlády ÈR, Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Praha / Office of the Government of the Czech Republic, Secretariat of the Government Council for Drug Policy Coordination, Prague, Czech Republic MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

4 PORADNÍ A KONZULTAÈNÍ SKUPINA / CONSULTANTS MUDr. Pavel Bém Poslanecká snìmovna Parlamentu ÈR / Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies Prof. PhDr. Ivo Èermák, CSc. Psychologický ústav AV ÈR, v. v. i., Brno / Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech Republic, Brno, Czech Republic MUDr. Stanislav Grof Kalifornský institut integrálních studií, San Francisco, USA / California Institute of Integral Studies, San Francisco, USA Mgr. Danica Klempová Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Lisabon, Portugalsko / European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, Lisbon, Portugal PhDr. Ludìk Kubièka, CSc. Psychiatrické centrum Praha / Prague Psychiatric Centre, Prague, Czech Republic Mgr. Sylva Majtnerová-Koláøová A.N.O. - Asociace nestátních organizací zabývajících se prevencí a léèbou drogových závislostí, Praha / A.N.O. Association of NGOs Concerned with the Prevention and Treatment of Drug Addiction, Prague, Czech Republic VYDÁNO VE SPOLUPRÁCI S / PUBLISHED IN COOPERATION WITH Centrem adiktologie PK 1. lékaøské fakulty, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague Èeskou asociací adiktologù Czech Society for Addictology VYCHÁZÍ POD ZÁŠTITOU / PUBLISHED UNDER THE AUSPICES OF 1. lékaøské fakulty, Univerzita Karlova v Praze 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague Národního monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction Spoleènosti pro návykové nemoci ÈLS JEP Society for Addictive Diseases CzMA Èeské neuropsychofarmakologické spoleènosti Czech Neuropsychopharmacological Society Katedry psychologie FF UP v Olomouci Department of Psychology, Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc Psychologického ústavu AV ÈR Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague VYDÁNO ZA PODPORY / PUBLISHED WITH SUPPORT OF Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Úøadu vlády ÈR Government Council for Drug Policy Coordination Ministerstva školství, mládeže a tìlovýchovy ÈR Ministry of Education, Youth, and Sports of the Czech Republic Krajského úøadu Jihomoravského kraje South Moravia Regional Authority Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc Magistrátu hlavního mìsta Prahy Prague Municipal Authority, Prague, Czech Republic

5

6 EDITORIAL / MICHAL MIOVSKÝ VÁŽENÉ DÁMY A PÁNOVÉ, ÈTENÁØI ÈASOPISU, šéfredaktor èasopisu prof. Zima upozornil ve svém editorialu (1/2011), že èasopis vstoupil do roku svých kulatých 10. narozenin a že chystáme nìkolik novinek, aèkoli jsme se rozpoètovì paradoxnì dostali do vùbec nejhoršího roku od založení samostatného èasopisu. Rád bych proto reflektoval dvì významné události léta a podzimu, které mají, resp. budou, doufejme brzy, mít pomìrnì zásadní dopad jak na celý obor adiktologie, tak také na náš èasopis. Jedná se sice o nìkolik zdánlivì rùznorodých aktivit, ale všechny mají spoleèného jmenovatele a sledují spoleèný cíl postupnou emancipaci oboru adiktologie a jeho jasné vymezení a posazení do systému zdravotnických služeb a jasné vyøešení vztahu s dalšími obory, vèetnì konsekvencí celkového mezioborového charakteru naší klinické, výzkumné i výukové práce. Mnozí víte, že v záøí 2010 jsme se poprvé pokusili o historickou zmìnu v postavení zdravotnické profese adiktologa a požádali Ministerstvo zdravotnicví ÈR (dále jen MZ) o to, aby tato profese byla nositelem zdravotnických výkonù, a tedy mohla v budoucnu uzavírat smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami a docílit toho, aby alespoò èást naší práce spadající do spektra zdravotní péèe byla také jako zdravotní péèe hrazena. To se v minulosti zdálo být s výjimkou léèeben a torza sítì AT ordinací jako myšlenka z kategorie science-fiction. Je dobré si pøipomenout, že za celá 90. léta, ale ani v poslední dekádì, nedošlo v tomto smìru k žádnému posunu. Ba naopak jsme jen ztráceli více a více pozici smìrem k dotaèním programùm MZ a o nìjakém systémovém øešení smìrem k úhradì péèe nemohla být ani øeè. Jistì nemusím pøipomínat ani obrovské nesmysly zpùsobené jednostranným upøednostnìním cesty pøes Ministerstvo práce a sociálních vìcí ÈR (dále jen MPSV), kde jsme za tento pøíklon draze zaplatili a platíme v podobì takových vìcí, jako je tvrzení, že terapeutická komunita je pouze sociální program, nebo všichni cudnì mlèíme nad tím, že bez výmìnného programu a dalších podobných aktivit nelze hovoøit o k-centru nebo terénní adiktologické práci a že èistá jehla opravdu není nìco, co zlepšuje sociální stav klienta. MZ pak logicky zaèalo pøemýšlet, zda veøejnozdravotní intervence vlastnì ještì spadají do jeho pùsobnosti, když my sami jsme je oznaèili za sociální práci. Loòský pokus nedopadl úspìšnì a ti, kteøí navštívili workshop na letošní AT konferenci na Seèské pøehradì, mìli možnost nahlédnout více do tohoto složitého procesu a diskutovat o nìm. Souèasnì jsem tam informoval o tom, že pøipravujeme další pokus. V záøí 2011 odesíláme spoleèný dopis Èeské asociace adiktologù a Centra adiktologie PK 1. LF UK v Praze urèený opìt Odboru dohledu nad zdravotními pojišťovnami MZ. Pouèeni pøedchozím vývojem budeme již lépe vybaveni. Spolu s žádostí bude pøedložena historicky první ucelená koncepce integrované specializované péèe v oboru adiktologie a další dokumenty požadované ze strany MZ. Jsem vdìèen, že vlna, kterou se podaøilo zvednout v roce 2008 pøi udìlení Ceny adiktologie Karlu Hamplovi, má nyní dozvuk v této pozitivní podobì a bude jistì též dùstojnou profesní vzpomínkou na Karla a jeho snahu zlepšit systém péèe v našem oboru. Kolegové Jiøí Libra a Viktor Mravèík, kteøí na materiálu tvrdì pracují, stáli pøed velmi tìžkým úkolem vyrovnat se s nesourodými pøedchozími verzemi koncepce. Jak sleduji interní diskusi, myslím, že se jim to podaøilo a vzniká unikátní dokument mající šanci obstát v širší diskusi uvnitø oboru a že nás to jako obor posune o další krok vpøed. Souèasnì je dokument jedním z hlavních, které by mìly pomoci v získání statutu profese, jež je nositelem zdravotního výkonu, a tím se nám poprvé v historii otevøe možnost financovat adiktologickou péèi ze systému zdravotního pojistìní i v oblastech, kde jsme v minulosti marnì o cokoli podobného usilovali. Rád bych zdùraznil, že bez podílu a pøispìní kolegù z výboru SNN ÈLS JEP, pøedevším Petra Popova, dále vedení ÈAA, Ondøeje Sklenáøe a širšího kolektivu kolegù, kteøí se do diskuse zapojují a pomáhají celou vìc posouvat dál, si to neumím pøedstavit. Velký kus práce pøi zpracování a návrhu dílèích verzí strategie (pøedchozí verze vznikaly oddìlenì pro ambulantní a lùžkovou èást) odvedli Josef Radimecký a Dušan Randák. Musím podìkovat též Kamilu Kalinovi, který nejen nìkolikrát zúroèil své zkušenosti z MZ, ale také zapojení do rùzných koncepèních prací ve zdravotnictví v minulosti. Souèasnì, pøestože se nyní pokoušíme o první krok prostøednictvím tzv. nasdílení již existujících výkonù (tedy že by adiktolog mohl úètovat v pøípadì úspìchu výkony, které vytvoøila a prosadila jiná zdravotnická profese), Kamil Kalina s Ondøejem Sklenáøem hledají cesty ke vzniku prvního návrhu též zcela samostatných nových výkonù, o které bychom žádali, a snažili se jej prosadit ve druhém kole. 129

7 Celý popisovaný proces je do jisté míry zrcadlem postupného procesu emancipace oboru adiktologie v naší zemi. Lakmusovým papírkem je logicky vždy nadstavba takového procesu, kterým je vzdìlávání a vìda. Ty nemohou pøirozenì existovat bez klinické základny, jsou na ní plnì závislé a z mého úhlu pohledu jim tato základna dává též smysl. Náš obor v tomto smyslu v posledních letech roste nebývalým tempem a zásadní podíl na tom má právì nadstandardní spolupráce s klinickými pracovišti a skvìlou sítí výukových provozù a zázemí, jaké zde máme. Jen díky tomu mohl v tak rekordním èase být usazen a stabilizován bakaláøský obor a nyní se totéž dìje na úrovni magisterské. Máme tedy ucelené pregraduální vzdìlávání s jasným rámcem, profilem a smìrem. Máme koncept, který je životaschopný a zaèínají o nìj projevovat zájem též zahranièní pracovištì. Jen za posledního pùl roku jsme vstoupili do jednání hned se dvìma prestižními univerzitními pracovišti v našem oboru ve Spojených státech (v Charlestonu a Richmondu) za úèelem vytvoøení strategického partnerství. Klíèové pak bylo získání celonárodního projektu ESF pod názvem NETAD (Networking in Addictology). Tento projekt považuji za velkou výzvu. Jeho smyslem a cílem je zužitkovat výsledky práce generací našich pøedchùdcù od 50. let minulého století a dobrý nástup neziskového sektoru v 90. letech a spoleènì nyní vytvoøit homogenní výukovou a výzkumnou základnu v ÈR a lépe propojit univerzity, státní sektor, neziskový sektor a privátní sféru. Bude to pomìrnì nároèný proces. Zapojeny do nìj budou všechny naše odborné spoleènosti a klíèové struktury v oboru. Pokud se celý zámìr povede, mìlo by dojít nejen k výraznému zlepšení a nastavení pravidel spolupráce, ale pøedevším bychom jako obor mìli posílit a stát se partnerem pro zahranièní i tuzemské projekty a mj. napø. získávat touto cestou další potøebné finanèní prostøedky na provoz i rozvoj. Jinými slovy, tím, že budeme lépe organizováni a pøipraveni, mùžeme lépe zužitkovat to, co se za pochodu uèíme a èasto již dávno dìláme tak, abychom to dìlali lépe, profesionálnì a tím byli konkurencí zemím, jako jsou Nìmecko, Francie èi Velká Británie. Tím máme šanci nabídnout své kapacity a uèinit Èeskou republiku transparentním, konkurenceschopným partnerem a získat pro ni a pro sebe kontrakty a spolupráci na atraktivních projektech v budoucnu. Dnes dìláme tyto èinnosti oddìlenì, èasto v improvizovaných podmínkách a nekoordinovanì. Pøitom pøávì synchronicita v této oblasti je klíèovým prvkem, který nám mùže zajistit kýžený efekt synergii. To je nejsilnìjší karta, jakou Èeská republika (nejen) v našem oboru v Evropì dnes má. A není to souèasnì fráze. Staèí se podívat na poslední roky našeho oboru a aktivity a role, jaké jako zemì vyvíjíme. Nejsme dnes žádnou Popelkou a není dùvod stát stranou a èekat. Je tìžké o tom hovoøit v dobách ekonomické krize a dopadù na služby. O to více ale není èas na zbyteèné otálení a pohledy zpìt. Tento obor si poctivì odpracoval dílèí vývojové etapy a máme dnes skuteènì dobré pøedpoklady souèasnou krizi pøeklenout a vyjít z ní posíleni nejen formálním èi neformálním postavením oboru, ale také novými zdroji financování a perspektivou mezinárodního sesíťování a spolupráce. V tom vidím další cestu a zde je položen dùraz pøi realizaci projektu NETAD. Èasopis Adiktologie je jedním z hlavních komunikaèních kanálù projektu. Od tohoto èísla poèínaje, budeme prùbìžnì informovat i o dìní v projektu a vznikne zde též nìkolik podpùrných aktivit doprovázejících standardní rubriky. V roce 2012 to vše bude podpoøeno zvláštním komunikaèním portálem, nicménì èasopis bude i nadále hrát klíèovou roli jak v nastavování agendy odborné diskuse, tak samozøejmì jako výkladní skøíò oboru v tom dobrém smyslu slova. V Praze dne 1. srpna 2011 Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. zástupce šéfredaktora èasopisu 130 MIOVSKÝ, M.

8 ZPRÁVY ZPRÁVY LESCHOVA TYPOLOGIE OSOB ZÁVISLÝCH NA ALKOHOLU A RÙZNÉ PØÍSTUPY V JEJICH LÉÈBÌ Prof. Lesch obdržel èestný diplom 1. LF UK v Praze Ve ètvrtek 8. záøí 2011 se na 1. lékaøské fakultì Univerzity Karlovy v Praze uskuteènila pøednáška profesora Otto Lesche, autora jedné ze svìtoznámých klasifikací alkoholové závislosti, na základì které lze u jednotlivcù urèit nejvhodnìjší typ léèby. Profesor Lesch z Vídeòské lékaøské univerzity pøedstavil výsledky svého výzkumu spolu s kolegy z oboru, kteøí pùsobí na Lékaøské fakultì Connecticutské univerzity a se kterými vydal publikaci na téma biologických a sociologických determinant závislostního jednání (Lesch, Walter, Wetschka, Hesselbrock, & Hesselbrock, 2011). Doktor Victor Hesselbrock a jeho žena, doktorka Michie N. Hesselbrock z Connecticutu prezentovali výsledky velké longitudinální studie, která v deseti státech USA sledovala mladé lidi ve vìku od 12 do 21 let a jejich rizikové faktory pro rozvoj závislosti hlavním rizikovým faktorem byly poruchy chování, ale také úzkostná nebo depresivní porucha a syndrom ADHD (v této souvislosti je vhodné upozornit, že Americká psychiatrická spoleènost využívá v psychiatrii vlastní klasifikaci DSM V, nìkteré v pøednášce citované diagnózy nemají pøímou obdobu v Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN 10, jež je využívána v Èeské republice). Profesor Otto Lesch pøedstavil na své pøednášce typologii alkoholikù, kterou vytvoøil na základì témìø dvacetileté studie pacientù závislých na alkoholu (Lesch & Walter, 1996). Jednotlivci v každé ze skupin, které Lesch a jeho tým identifikovali, mají odlišné biologické vybavení, rùzné projevy závislosti a také rùzné léèebné potøeby a prognózy. Podle Lesche lze pijáky rozdìlit na typ I, který je charakterizován silnou biologickou závislostí a jehož zástupci pijí pøevážnì za úèelem zmírnìní abstinenèních pøíznakù, typ II, jehož zástupci trpí neurózami a pro které pøedstavuje pití významnou možnost sebemedikace, typ III, pod který spadají pøevážnì depresivní osoby, a typ IV, který lze považovat za podmínìný výchovou a prostøedím a jenž má spoleèné rysy s obsedantnì-kompulzivní poruchou. Tyto kategorie se podle Leschova vyjádøení v èase navzájem nepøekrývají, nicménì jednotlivci mohou v prùbìhu své alkoholové kariéry vystøídat rùzné typy závislosti. Leschova typologie není u alkoholikù jediným diagnostickým a léèebným èlenìním, známá je napøíklad klasifikace od Jellineka, který odlišil tzv. alfa, beta, gama, delta a epsilon pijáky, a další (Babor, 1996; Leggio, Kenna, Fenton, Bonenfant, & Swift, 2009). Leschova typologie je však významná zejména komplexností pohledu na pøíèiny, souvislosti a léèbu závislostí u rùzných typù osob, a také s ohledem na jejich specifickou farmakoterapii. Leschovu typologii lze vyhodnotit také online. Ing. Mgr. Vendula Bìláèková POUŽITÉ ZDROJE Babor, T. (1996). The classification of alcoholics: Typology theories from 19th century to the present. Alcohol Research and Health, 20(1). Leggio, L., Kenna, G. A., Fenton, M., Bonenfant, E., & Swift, R. (2009). Typologies of Alcohol Dependence. From Jellinek to Genetics and Beyond. Neuropsychology review, 19(1), Lesch, O. M., & Walter, H. (1996). Subtypes of alcoholism and their role in therapy. Alcohol and Alcoholism, 31(1), Lesch, O. M., Walter, H., Wetschka, C., Hesselbrock, M. N., & Hesselbrock, V. (2011). Alcohol and Tobacco, Medical and Sociological Aspects of Use, Abuse and Addiction. Wien, New York: Springer. 131

9 Obsah EDITORIAL Vážené dámy a pánové, ètenáøi èasopisu Adiktologie,... Miovský, M. PÙVODNÍ PRÁCE Klient substituovaný buprenorfinem v doléèovacích zaøízeních v kontextu skupinové psychoterapie Staòková, N., Vacek, J. Motivácia na lieèbu hepatitídy C u užívate¾ov psychoaktívnych látok Slezáková, S., Okruhlica, ¼. Chronický alkoholizmus žien verzus kvalita ich života Hudáková, A., Magurová, D. PØEHLEDOVÉ ÈLÁNKY Drogy a kriminalita jaký je mezi nimi vztah? Štefunková, M. Aktuální rysy pandemie HIV Snopková, S., Havlíèková, K., Polák, P., Husa, P., Nìmeèek, V., Malý, M. Aktuální možnosti léèby HIV infekce Snopková, S., Havlíèková, K., Polák, P., Husa, P. Kouøení tabáku, základní fakta a sociální souvislosti Králíková, E., Štìpánková, L. Z PRAXE Trestnìprávní systém podporující efektivitu léèby aneb poznámky ze stáže v Londýnì Gabrhelíková, P. ZPRÁVY Contents ORIGINAL ARTICLES Clients on Substitution with Buprenorphine in Aftercare Facilities: The Group Therapy Context Staòková, N., Vacek, J. Motivation for Treatment of HCV Infection among Drug Users Slezáková, S., Okruhlica, ¼. Chronic Alcoholism among Women versus their Quality of Life Hudáková, A., Magurová, D. REVIEW ARTICLES Drugs and Criminality What is their Relationship? Štefunková, M. Current Features of the HIV Pandemic Snopková, S., Havlíèková, K., Polák, P., Husa, P., Nìmeèek, V., Malý, M. HIV Infection: Current Treatment Options Snopková, S., Havlíèková, K., Polák, P., Husa, P. Tobacco Smoking: Basic Facts and Social Correlations Králíková, E., Štìpánková, L. PRACTICE Criminal Justice-Based Effective Drug Treatment. Notes from the London Practice Visit Gabrhelíková, P.

10 ODBORNÉ ZAMÌØENÍ ÈASOPISU / SCOPE AND LIMITATIONS A N O T A C E Èasopis Adiktologie vychází od roku 2001 a stojí na mezioborovém pøístupu k návykovým látkám, jejich užívání a uživatelùm. Navazuje na linii tradièních èasopisù v tomto oboru, jako je napø. Addiction a další významné profesionální èasopisy sdružené v ISAJE (International Society of Addiction Journal Editors). Èasopis uveøejòuje èlánky jak z oblasti klinického, tak preklinického výzkumu a integruje souèasnì rùzné pøístupy rozvíjené na poli závislostí (jako napø. public health nebo mental health). Jeho ambicí je mj. facilitovat vývoj vzdìlávání v oblasti závislostí, propojovat výzkum s praxí a v jejich kontextu pak kultivovat aplikaci právì mezioborového pøístupu. Èasopis též pøináší pøehledy, kazuistiky, inovace, komentáøe, zprávy z cest a kongresù, knižní recenze a rùzná oznámení. Pokyny pro autory: The Adiktologie journal has been published since It is based on an interdisciplinary approach to addictive substances and their use (and/or users). It follows the line of traditional journals in this field, such as Addiction and other significant professional periodicals associated in the International Society of Addiction Journal Editors (ISAJE). The journal publishes articles concerning both clinical and pre-clinical research, integrating various approaches developed in the field of addiction (including public health and mental health). Its key ambition is to facilitate the development of training and education in addiction and provide a linkage between research and practice involving the cultivation of the application of an interdisciplinary approach. In the journal, you will also find reviews, case histories, innovations, comments, reports from study trips and congresses, reviews of books, and various announcements. Guidelines for authors: TIRÁŽ / IMPRINT Sdružení SCAN, Tišnov 2011 Adiktologie ODBORNÝ ÈASOPIS PRO PREVENCI, LÉÈBU A VÝZKUM ZÁVISLOSTÍ VYDÁVÁ / Sdružení SCAN, Hanákova 710, Tišnov VEDOUCÍ REDAKTOR / Prof. MUDr. T. Zima, DrSc., MBA ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / Doc. PhDr. M. Miovský, Ph.D. VÝKONNÝ REDAKTOR / Mgr. Lenka Šťastná VEDOUCÍ VÝKONNÉ REDAKCE / PhDr. M. Malinová JAZYKOVÁ REDAKCE / PhDr. V. Hanus ANGLICKÁ REDAKCE / Mgr. J. Bareš a S. Gill, MA ADRESA REDAKCE / Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. LF UK v Praze, Ke Karlovu 11, Praha 2, tel LAYOUT, DESIGN / MISSING ELEMENT, studio@mel.cz SAZBA / Hana Valihorová TISK / POINT CZ, s.r.o., Milady Horákové 20, Brno Rukopisy zasílejte výhradnì na elektronickou adresu redakce journal@adiktologie.cz. Distribuce, informace a objednávky pøedplatného na adrese vydavatele, scan@tisnov.cz, Inzerce na adrese redakce, malinova@adiktologie.cz, Zpracování pro internet na adrese redakce, gabrhelik@adiktologie.cz. Elektronický fulltextový archiv na adrese VYCHÁZÍ ÈTYØIKRÁT ROÈNÌ. CENA V ROCE 2011 / jednotlivé èíslo 89 Kè + 20 Kè poštovné (pro Slovensko 3,80 EUR + 2 EUR poštovné) ROÈNÍ PØEDPLATNÉ / 280 Kè (pro Slovensko 13,20 EUR) STUDENTSKÉ ROÈNÍ PØEDPLATNÉ / 200 Kè Pøedplatitelùm neúètujeme poštovné. Supplementa pro pøedplatitele zdarma. MK ÈR E 12656, ISSN Toto èíslo vyšlo v listopadu Zaslané pøíspìvky se nevracejí, jsou archivovány vydavatelem. Otištìné pøíspìvky nejsou honorovány, autor obdrží bezplatný výtisk. Za obsah a jazykovou úpravu inzerátù odpovídá inzerent. Kopírování a rozmnožování za úèelem dalšího rozšiøování není možné bez pøedchozího písemného souhlasu vydavatele. Pøíští èíslo vyjde Redakèní uzávìrka zpráv a oznámení je Redakce si vyhrazuje právo zaslané zprávy krátit a redakènì upravovat. Nepodepsané pøíspìvky pocházejí z redakce.

11 ORIGINAL ARTICLE Clients on Substitution with Buprenorphine in Aftercare Facilities: The Group Therapy Context STAÒKOVÁ, N. 1, VACEK, J. 2 1 Drop In, o.p.s., a centre for drug prevention and treatment, Prague 2 Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Staòková, N., Vacek, J. (2011). Klient substituovaný buprenorfinem v doléèovacích zaøízeních v kontextu skupinové psychoterapie. Adiktologie, (11)3, BACKGROUND: According to the International Classification of Diseases (ICD-10), a client using substitution is abstaining, while in the context of group psychotherapy, such a client tends to be considered not to be abstaining. Our clinical experience shows that this contradiction is particularly noticeable in aftercare facilities approach to accepting clients on substitution. OBJECTIVES: The aim of this paper is to describe the approach of aftercare facilities to clients using buprenorphine substitution and evaluate such clients chances of entering and staying in aftercare treatment programmes. METHODS: Data were obtained using an electronic questionnaire and semi-structured telephone interviews. The data were subsequently recorded into a Microsoft Excel spreadsheet and processed using the method of qualitative analytic induction. SAMPLE: The sample, selected by the method of total selection, includes 14 certified aftercare facilities in the Czech Republic. RESULTS: In the Czech Republic, there are three aftercare facilities which normally offer their services to clients using substitution. The most common obstacle to the perception of clients using substitution as abstaining is the view of substitution treatment as irregular treatment. CONCLUSIONS: Only a few facilities are following the ICD-10 diagnostic guidelines for the correct classification of clients using substitution into the category of abstaining in clinically monitored or substituted mode. The secondary, but equally important, outcomes of this research include the emerging questions concerning the reasons for such an approach on the part of most of the facilities, or the motivation of the individual staff members. KEY WORDS: SUBSTITUTION ABSTINENCE BUPRENORPHINE AFTERCARE FACILITIES GROUP PSYCHOTHERAPY Submitted: 13 / JUNE / 2011 Accepted: 22 / AUGUST / 2011 Grant support: The paper was written as part of a project funded by the European Social Fund and the Budget of the Capital City, Prague, No. CZ.2.17/3.1.00/31484 Address for correspondence: Nora Staòková / nora.stankova@gmail.com / Drop In, o.p.s., a centre for drug prevention and treatment, Karolíny Svìtlé 18, Prague 1, Czech Republic 134

12 PÙVODNÍ PRÁCE Klient substituovaný buprenorfinem v doléèovacích zaøízeních v kontextu skupinové psychoterapie STAÒKOVÁ, N. 1, VACEK, J. 2 1 Nízkoprahové støedisko Drop In, o. p. s., Praha 2 Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. LF UK v Praze a VFN v Praze Citace: Staòková, N., Vacek, J. (2011). Klient substituovaný buprenorfinem v doléèovacích zaøízeních v kontextu skupinové psychoterapie. Adiktologie, (11)3, VÝCHODISKA: Substituovaný klient je podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10, rev. 2002) klientem abstinujícím, zatímco v kontextu skupinové psychoterapie je v mnohých pøípadech považován za neabstinujícího. Tento rozpor se dle klinických zkušeností významnì projevuje zejména v pøístupu doléèovacích zaøízení k pøijímání substituovaných klientù. CÍLE: Cílem této práce je popsat pøístup doléèovacích zaøízení ke klientùm substituovaným buprenorfinem a zhodnotit možnosti tìchto klientù vstoupit do péèe doléèovacího zaøízení a setrvat v ní. METODY: Data byla získána pomocí elektronického dotazníku a semistrukturovaného telefonického interview. Následnì byla zaznamenána do programu Microsoft Excel a zpracována kvalitativní metodou analytické indukce. SOUBOR: Výbìrový soubor vybraný metodou totálního výbìru tvoøí 14 certifikovaných doléèovacích zaøízení v Èeské republice. VÝSLEDKY: V ÈR existují 3 doléèovací zaøízení, která své služby bìžnì nabízejí substituovaným klientùm. Nejèastìjší pøekážkou ve vnímání substituovaných klientù jako abstinujících je náhled na substituèní léèbu jako na neregulérní léèbu. ZÁVÌRY: Pouze minimum zaøízení se øídí diagnostickými vodítky MKN-10 (rev. 2002) pro správné zaøazení substituovaných klientù do kategorie abstinujících pøi klinicky sledovaném udržovacím nebo substituèním režimu. Za vedlejší, ale neménì dùležité výstupy z tohoto výzkumu považujeme vynoøující se otázky, které se týkají pøíèin takového pøístupu vìtšiny zaøízení, pøípadnì motivace jednotlivých pracovníkù. K¼ÚÈOVÉ SLOVÁ: SUBSTITUCE ABSTINENCE BUPRENORFIN DOLÉÈOVACÍ ZAØÍZENÍ SKUPINOVÁ PSYCHOTERAPIE Došlo do redakce: 13 / ÈERVEN / 2011 Pøijato k tisku: 22 / SRPEN / 2011 Grantová podpora: Text vznikl v rámci projektu Rozvoj kombinovaného studia bakaláøského studijního programu adiktologie na 1. LF UK Praha financovaného prostøednictvím Evropského sociálního fondu a rozpoètu Hlavního mìsta Prahy. OPPA CZ.2.17/3.1.00/ Korespondenèní adresa: Mgr. Nora Staòková / nora.stankova@gmail.com / Nízkoprahové støedisko Drop In o.p.s, Karolíny Svìtlé 18, Praha 1 135

13 1 ÚVOD Substituce, abstinence, doléèovací zaøízení, psychoterapie. To jsou pojmy, které jsou v oboru adiktologie bìžnì používány, a mohlo by se zdát, že i jejich význam je pøesnì dán a v tomto významu jsou i v praxi a teorii užívány. Není tomu tak a rozpor, který v používání tìchto pojmù vzniká, je pøedmìtem zkoumání této výzkumné práce. Zamìøujeme se pøedevším na používání pojmu substituovaný, což v kontextu medicínském znamená abstinující, ale v kontextu psychoterapeutickém v mnohých pøípadech neabstinující, tedy opak. Právì tímto rozporem v chápání abstinence se naše práce zabývá a klade si za cíl prozkoumat postoje a teoretická východiska doléèovacích zaøízení, ze kterých tato zaøízení vycházejí pøi definování své cílové skupiny (klienta), které (kterému) nabízejí své služby. Pøipustíme-li výše popsaný rozpor, pak dùsledkem je nepøehlednost, rozdílný pøístup jednotlivých zaøízení v zacházení s klientem i substitucí a snížení dostupnosti psychoterapeutických a psychosociálních služeb pro buprenorfinem substituované klienty. Jaký má dopad na skupinu tìchto klientù nejednotný pøístup doléèovacích zaøízení? Mìl by v Èeské republice vzniknout nový typ zaøízení a specifiètìjší pøístup k tìmto klientùm? Mìla by se zmìnit klasifikace MKN-10 z roku 2002, která definuje kritérium F11.22 (v souèasnosti abstinuje pøi klinicky evidovaném udržujícím nebo substituèním režimu) a vzniknout samostatná diagnostická skupina pro substituované klienty? Mìla by všechna doléèovací zaøízení sjednotit svùj pøístup a chápání pojmù substituovaný a abstinující? Jak má vnímat sám sebe klient legálnì užívající substituci? Tato práce se zamìøuje na zmapování souèasné situace klientù substituovaných buprenorfinem v doléèovacích zaøízeních na území Èeské republiky a otázky klade právì tìmto zaøízením s cílem vyjasnit jejich pøístupy a prozkoumat, z èeho a jak vycházejí pøi definování svého klienta. Otázky otevírají diskuzi a diskuze mùže pøinést jiný úhel pohledu, nové myšlenky a zmìny. Užívání návykových látek jako problém není v hledáèku medicínských oborù dlouho. Ani psychoterapie se touto oblastí nezabývá od poèátku své existence. I proto se obor adiktologie stále hledá a dynamicky rozvíjí. K rozvoji patøí i zmìny náhledù a postojù vùèi jednotlivým otázkám, které s užíváním návykových látek souvisí. Stìžejním pojmem problematiky je abstinence. Bývala hlavním a èasto i jediným cílem práce s uživateli a závislými, a až zkušenostmi a novými poznatky se pomalu ale jistì posouvá na vedlejší kolej a její místo zaujímají pojmy jako kvalita života. Souèasnì s tímto procesem probíhá i posouvání samotného významu pojmu abstinence. Substituce, donedávna jen váhavì oznaèovaná za léèbu a øazená spíše do oblasti snižování rizik a rizikového chování, tedy harm reduction, tradiènì s abstinencí spojována nebyla. Vždyť pøíjemci této služby vlastnì nadále návykové látky užívají, byť pod kontrolou lékaøe. To, co ale obèas prosakovalo kolektivním vìdomím odborné adiktologické obce, tedy fakt, že nezáleží tolik na tom, zda dotyèná osoba užívá návykové látky, ale spíše na tom, jak kvalitní je osobnì i spoleèensky její život, našlo své pevné zakotvení v revizi MKN-10 z roku Zatímco pøedcházející revize (1996) ještì popisuje dg. F jako Syndrom závislosti v souèasnosti v klinicky kontrolovaném udržovacím nebo náhražkovém režimu, zde již máme vyjádøeno: Syndrom závislosti v souèasnosti abstinuje pøi klinicky evidovaném udržovacím nebo substituèním režimu. Substituovaný klient je tedy dnes medicínou oficiálnì vnímán jako abstinující. Vzhledem k tomu, že samotná substituce nemusí být dostateènou cestou ke kvalitnímu životu, zabýváme se v práci mapováním souèasných možností substituovaných pacientù (konkrétnì buprenorfinem, který má z užívaných substituèních látek mnohem menší vliv na psychiku uživatele) na využívání služeb terapeutických doléèovacích zaøízení, která mají sloužit k restauraci psychické i sociální stránky bývalých uživatelù a která logicky mají jako podmínku pro pøijetí klienta do programù jeho abstinenci. V Èeské republice nebyl dosud publikován výzkum zabývající se tématem klienta substituovaného buprenorfinem v doléèovacích zaøízeních v kontextu skupinové psychoterapie. Po provedení rešerše domácí i zahranièí odborné literatury nebyl nalezen žádný relevantní zdroj zabývající se tímto tématem. Vzhledem k tomuto faktu by práce mohla být pøínosem pro adiktologickou praxi popsáním a propojením doposud opomíjeného tématu substituce v kontextu doléèování. 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Substituci lze definovat jako terapeutický postup, pøi kterém je pùvodnì užívaná látka (nelegálního pùvodu, úèinkující krátkodobì, obsahující toxické pøímìsi, èasto s neznámou koncentrací a aplikovaná velmi rizikovým zpùsobem, intravenóznì a nesterilnì) nahrazena látkou s vhodnìjším bezpeènostním profilem (se známou koncentrací, bez toxických pøímìsí, s delším úèinkem v organismu, užívanou vìtšinou perorálnì a pøedepisovanou lékaøem v souladu se zákonem o zacházení s omamnými a psychotropními látkami) (Popov, 2003). Substituce pøedstavuje typ léèby pro skupinu uživatelù, pro které je obtížné zaèít abstinovat. V Èeské republice je substituèní léèba poskytována pouze perorální formou dvìma látkami: metadonem (methadonum hydrochloridum), který je vyrábìn ve formì vodného roztoku z dovážené generické substance a je dostupný v centrech metadonové substituce (v souèasnosti se jedná o jeho dostupnosti v lékárnách oproti receptu, viz napø. Gabrhelík et al., 2009); a buprenorfinem, který je na trhu dostupný ve formì sublingválních tablet pod názvy Subutex a Suboxone. Pøípra- 136 STAÒKOVÁ, N., VACEK, J.

14 PÙVODNÍ PRÁCE vek Suboxone obsahuje mimo úèinné látky buprenorfinu ještì naloxon, který v pøípadì intravenózního podání vyvolá výrazný antagonistický úèinek a abstinenèní syndrom. Pøítomnost naloxonu by tedy mìla zabránit intravenóznímu zneužívání pøípravku. Buprenorfin mùže být pøedepsán všemi lékaøi. Pokud dochází k medikaci osob závislých na opiátech jinými preparáty obsahující opioidy, nejedná se o lege artis provádìnou substituèní terapii (Randák, 2005). Pravidla pro provádìní substituèní léèby jsou popsána ve speciální èásti certifikaèního standardu substituèní léèby z roku 2003 (Úøad vlády ÈR, 2003) a 2. revidované podobì standardu substituèní léèby vydaném ve Vìstníku MZ v roce 2008 (MZ, 2008, èástka 3, str ). Pacient, který podstupuje léèbu substituèní terapií a abstinuje od všech ostatních návykových látek vèetnì alkoholu, je z klinického hlediska považován za abstinujícího pøi klinicky evidovaném udržovacím nebo substituèním režimu (F1x.22, MKN-10, rev. 2002). Doléèování není zcela pøesnì definováno: není vymezeno, kdy je následná péèe indikována, kde zaèíná a kde konèí. Pokud vyjdeme z kruhového modelu zmìny chování, tvoøí následná péèe poslední fázi procesu zmìny. Øadíme sem tedy intervence zamìøené na udržení navozených zmìn (Marlatt & Barrett, 1994). Termín následná péèe pokrývá mnoho jednotlivých služeb, které klient využívá po odchodu z léèby. Øadíme sem rùzné typy poradenství, psychoterapeutický program, chránìné bydlení. V užším slova smyslu se jedná o podporu a udržení abstinence po dokonèení léèby. Standardy (Úøad vlády ÈR, 2003) definují cílovou populaci pro doléèovací programy jako abstinující osoby s anamnézou závislosti na návykových látkách s minimální doporuèenou dobou abstinence 3 mìsíce a preferencí osob, které absolvovaly detoxifikaci a minimálnì krátkodobou léèbu ambulantního nebo rezidenèního typu s náhledem a motivací k dlouhodobé abstinenci. Tato definice vymezuje následnou péèi jako službu pøedevším pro ty klienty, kteøí v minulosti absolvovali odbornou léèbu. Pøesto však existují klienti, kteøí do doléèování pøicházejí bez pøedchozí odborné pomoci, s urèitým povìdomím o svém stavu a s potøebou pomoci a podpory v abstinenci (Kuda, 2003). Žádná z definic skupinové psychoterapie se netìší všeobecné oblibì. Kratochvíl (2001) definuje psychoterapii jako léèebné pùsobení na poruchy, potíže a problémy psychologickými prostøedky. Mezi tyto prostøedky se øadí i interakce mezi jednotlivými èleny skupiny a zároveò mezi skupinou samotnou a jejím terapeutem nebo terapeuty. Hovoøíme-li o interakci mezi jednotlivými èleny, hovoøíme o skupinové dynamice. Kalina (2008) definuje psychoterapii jako napomáhání zdraví psychologickými prostøedky nebo jako odborné použití mezilidských situací se zámìrem pomoci lidem zmìnit jejich chování, myšlení, emoce nebo osobní charakteristiky. Mezi psychologické prostøedky lze zaøadit komunikaci, chování, myšlení, postoje, vztahy s druhými atd. Skupinová psychoterapie je jedním z hlavních pilíøù doléèování. Na téma motivace k psychoterapii a jejího významu bylo napsáno mnoho knih, publikováno mnoho èlánkù a proveden velký poèet výzkumù, pøesto je nutné k motivaci každého klienta pøistupovat individuálnì, protože vychází z konkrétních zkušeností daného jedince. Z obecného hlediska lze rozlišit tyto motivaèní faktory: zdravotní a psychické, sociálnì-právní, sociální a trestnì-právní. Navzájem jsou propojeny a nelze je od sebe oddìlit. Èím více si klient uvìdomuje problémy, které mu užívání drog zpùsobuje, tím více je motivován ke zmìnì (Miovský & Bartošíková, 2003). 3 POUŽITÉ METODY 3/1Cíle výzkumu Cílem této výzkumné práce je zhodnocení souèasného a budoucího postavení klientù substituovaných buprenorfinem (Subutex, Suboxone) v doléèovacích zaøízeních v kontextu skupinové psychoterapie, popsání aktuální praxe a využívání následné péèe klienty. Studie by mìla pøinést poznatky o tom, zda klienti legálnì medikovaní buprenorfinem mohou v Èeské republice využívat služeb následné péèe a její hlavní složku, skupinovou psychoterapii. V pøípadì, že doléèovací zaøízení odmítá pracovat s klienty legálnì medikovanými buprenorfinem, je cílem výzkumu zjištìní dùvodù jejich poèínání. Dalším cílem výzkumu je zjištìní, zda jsou doléèovací zaøízení informována o novém substituèním pøípravku Suboxone, jenž by nemìl být zneužitelný intravenóznì, a zda uvažují o práci s klienty, kteøí budou tento pøípravek legálnì užívat. Hlavní myšlenkou výzkumné studie je po zhodnocení postavení substituovaných klientù v doléèovacích zaøízeních konfrontovat tato zaøízení s desátou revizí Mezinárodní klasifikace nemocí, která oznaèuje substituované klienty jako klienty abstinující pøi klinicky evidovaném udržovacím nebo substituèním režimu (MKN-10, kategorie F11.22), pøièemž abstinence je jedním z kritérií pro vstup do následné péèe. 3/2Výzkumné otázky Na základì urèených cílù byly výzkumné otázky stanoveny takto: Existuje v Èeské republice doléèovací zaøízení, které nabízí své služby, vèetnì skupinové psychoterapie, klientùm substituovaným buprenorfinem? Jsou klienti užívající buprenorfinovou substituci oznaèováni jako abstinující, nebo jako neabstinující, tudíž uživatelé? KLIENT SUBSTITUOVANÝ BUPRENORFINEM V DOLÉÈOVACÍCH ZAØÍZENÍCH 137

15 Jaké jsou dùvody doléèovacích zaøízení pøistupovat k substituovaným klientùm jako k uživatelùm? Zmìní se pøístup doléèovacích zaøízení k tìmto klientùm, pokud budou užívat nový substituèní pøípravek Suboxone, který by nemìl být zneužitelný intravenóznì? Znají doléèovací zaøízení desátou revizi Mezinárodní klasifikace nemocí a øídí se jejím diagnostickým vodítkem pro zaøazení substituovaných klientù do odpovídající kategorie abstinujících klientù? 3/3Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvoøí ètrnáct certifikovaných doléèovacích zaøízení v Èeské republice, jež poskytují následnou péèi specifické cílové skupinì uživatelù nelegálních návykových látek, kteøí minimálnì tøi mìsíce abstinují nebo prošli léèbou. Další služby zaøízení mohou využívat blízcí a rodina klienta. Seznam zaøízení je volnì k dispozici na stránkách Centra pro kvalitu a standardy v sociálních službách pøi Národním vzdìlávacím fondu, o. p. s., které bylo založeno v øíjnu Výzkumný soubor byl vybrán metodou totálního výbìru. Je tedy tvoøen všemi možnými prvky uvažovaného základního souboru. Výbìrový soubor se tedy rovná základnímu souboru (Miovský, 2006). Bìhem výzkumu bylo zjištìno, že doléèovací centrum 009 se neidentifikuje jako zaøízení poskytující následnou péèi, ale jako zaøízení typu komunita (pøestože certifikace byla zaøízení udìlena pro následnou péèi). Následující data se tedy vztahují k výzkumnému vzorku tøinácti doléèovacích zaøízení. V devíti pøípadech vyplnili dotazník a na následné otázky odpovìdìli vedoucí jednotlivých doléèovacích zaøízení (dále též DZ). V ostatních pøípadech se jednalo o terapeuty. Délka jejich praxe v doléèovacích zaøízeních se pohybovala od šesti mìsícù do deseti let. Výjimku tvoøí zaøízení 007, kde délka praxe vedoucího pracovníka èiní 45 let. Doba fungování DZ se prùmìrnì pohybovala do deseti let (sedm DZ). Tøi ze zaøízení fungují ménì než tøi roky, tøi DZ naopak fungují déle než deset let. Výjimku tvoøí opìt DZ 007, které funguje 45 let. Kritéria pro vstup do doléèovacích zaøízení se vesmìs pøekrývala. Uvádìna byla tato: minimálnì tøímìsíèní abstinence, léèba, vìk minimálnì 15 let, motivace ke zmìnì. Zaøízení 002 uvedlo jako podmínku absolvování léèby, pøièemž bylo zdùraznìno, že substituce není léèba. Zaøízení 013 uvedlo jako podmínku pro vstup do doléèování evidenci na úøadu práce. Zaøízení 001 nabízí klientùm, kteøí nesplòují podmínky pro skupinovou práci, docházení na individuální psychoterapii. Skupinová psychoterapie je však podmínkou pro úèast na dalších aktivitách tohoto doléèovacího centra. V pravidlech docházení se všechna doléèovací zaøízení shodují. Jedná se o abstinenci od nelegálních návykových látek (zaøízení 003 uvedlo vèetnì alkoholu), pravidelnou docházku, zákaz agresivního chování. 3/4Metody tvorby dat Pro prùzkum této práce byla zvolena kombinace elektronického dotazníku a následného telefonického semistrukturovaného interview. Byl vytvoøen elektronický dotazník ve formátu pdf rozesílaný em. Pokyny pro vyplnìní dotazníku byly zaslány spolu s elektronickým dotazníkem jednotlivým doléèovacím zaøízením. Vzhledem k zhoršené dostupnosti nìkterých doléèovacích zaøízení byla zvolena metoda telefonického semistrukturovaného interview, které trvalo u každého zaøízení asi tøicet minut. Každému zaøízení byl pøidìlen èíselný kód. Získaná data byla zaznamenána do jednotlivých vytištìných dotazníkù. Po ukonèení sbìru dat byla data doplnìna do tabulky Microsoft Excel, ve které již byla zaznamenána data získaná em pomocí elektronického dotazníku, což trvalo pøibližnì dalších tøicet minut u každého zaøízení. Znaènou nevýhodou metody sbìru dat pøes internet je špatný pøístup respondentù k poèítaèi a internetu, pøípadnì jejich malá technická zruènost a nedostatek èasu na vyplòování dotazníku. Nìkterým respondentùm nešel dotazník odeslat, pøestože funkènost odesílání podle popsaných a zaslaných pokynù byla pøedem ovìøena. V nìkolika pøípadech dotazníky do doléèovacích zaøízení vùbec nedorazily v dùsledku špatnì uvedených kontaktních adres ze stran respondentù. Pouze sedm doléèovacích zaøízení odeslalo vyplnìný dotazník zpìt na uvedenou ovou adresu. U zbylých šesti byly údaje elektronického dotazníku získány bìhem následujícího telefonického interview. Možnou nevýhodou semistrukturovaného interview je situace, kdy tazatel neudrží závaznou strukturu, bude tøíštit konzistenci odpovìdí doplòujícími otázkami nebo bude získávat data, která nejsou relevantní k výzkumným cílùm a otázkám (Miovský, 2006). Tomuto riziku jsme se snažili pøedejít peèlivou pøípravou každého interview a co nejdùslednìjším dodržením stanovené struktury. Nevýhodou také mùže být menší autenticita projevu, neboť tazatel nemùže registrovat neverbální projevy respondenta a naopak, ale v pøípadì nepøíliš osobních otázek na pravidla a fungování sledovaného zaøízení není autenticita tak významná jako v pøípadì interview na intimní témata. Telefonické interview v délce tøiceti minut mùže také nìkterým respondentùm èinit obtíže. Pøedchozí telefonickou dohodou s respondenty ohlednì pøesného termínu interview byla tato komplikace minimalizována. 138 STAÒKOVÁ, N., VACEK, J.

16 PÙVODNÍ PRÁCE 3/5Etické aspekty výzkumu V rámci výzkumného šetøení byly respektovány etické náležitosti výzkumu v sociálních a zdravotních vìdách. Všechna získaná data byla èíselnì oznaèena, aby byla dodržena ustanovení zákona è. 101/2000 Sb., o ochranì osobních údajù. Všechna doléèovací zaøízení poskytla informovaný souhlas s poskytnutím a využitím údajù ve výzkumném šetøení na téma Klient substituovaný buprenorfinem v doléèovacích zaøízeních v kontextu skupinové psychoterapie. Data z výzkumu se vztahují ke stavu problematiky v dubnu /6Zpracování a analýza získaných dat Ke zpracování získaných dat byly využity kvalitativní metody strategie analytické indukce, které uvádìjí do vztahu sbìr dat a proces vytváøení teorie v kvalitativním výzkumu. Metoda vytváøení trsù byla využita k rozdìlení zaøízení, která oznaèují substituované klienty jako abstinující, a zaøízení, jež je oznaèují jako neabstinující, popø. DZ, která nemají vyhranìný názor na tuto problematiku. Metoda zachycení vzorcù (Gestalten) nalezla shodu témìø všech zaøízení v tom, jaké problémy by se mohly pøi zaøazení substituovaných klientù do doléèovacích aktivit vyskytnout. Pomocí metody kontrastù a srovnávání lze popsat fakt, že nìkterá DZ jsou schopná se pøizpùsobit novým požadavkùm, ale každé podle svého a za jiných podmínek. Metodu vyhledávání a vyznaèování vztahù lze využít v popisu toho, proè DZ považuje substituovaného klienta za užívajícího, z èehož pak usuzuje, že pro nìj není skupinová psychoterapie vhodná, protože jeho myšlení je ovlivnìno užívanou látkou. Dále byla použita metoda prostého výètu. 4 VÝSLEDKY Vzhledem k limitovanému prostoru pro prezentaci našich zjištìní se pøi popisu výsledkù omezíme pouze na základní odpovìdi na výzkumné otázky. Zájemce o bližší informace odkazujeme na výzkumnou zprávu, která pojednává výsledky podrobnìji a obsahuje i pøímé citace respondentù (Staòková, 2008). 4/1Existuje v Èeské republice doléèovací zaøízení, které nabízí své služby, vèetnì skupinové psychoterapie, klientùm substituovaným buprenorfinem? V Èeské republice existují tøi doléèovací zaøízení, která své služby, vèetnì skupinové psychoterapie, bìžnì nabízejí substituovaným klientùm. Jedná se tedy o výraznou menšinu. Jedno DZ pøijímá substituované klienty do individuálního kontaktu a jedno DZ má aktuální zkušenost s klientkou užívající Subutex. 4/2Jsou klienti užívající buprenorfinovou substituci oznaèováni jako abstinující, nebo jako neabstinující, tudíž uživatelé? Ve vnímání klientù užívajících buprenorfinovou substituci existují rozdíly. Osm zaøízení vnímá klienty užívající Subutex jako neabstinující klienty, dvì zaøízení je vnímají jako abstinující a tøi zaøízení se rozhodují mezi obìma variantami podle situace daného klienta. 4/3Jaké jsou dùvody doléèovacích zaøízení pøistupovat k substituovaným klientùm jako k uživatelùm? Nejèastìjší uvedenou pøekážkou ve vnímání substituovaných klientù jako abstinujících je náhled na substituci jako na neregulérní léèbu. Klienty, kteøí se jí podrobují, považují DZ za stále užívající, pouze jiné látky než pøedtím. Jednotlivá zaøízení zdùrazòovala nízkou úroveò motivace u substituovaných klientù a ovlivnìní kognitivních funkcí a myšlení, což podle nìkterých zaøízení pro skupinovou psychoterapii není vhodné. 4/4Zmìní se pøístup doléèovacích zaøízení k tìmto klientùm, pokud budou užívat nový substituèní pøípravek Suboxone, který by nemìl být zneužitelný intravenóznì? Ètyøi doléèovací zaøízení uvedla, že pøíchod pøípravku Suboxone nezmìní jejich pøístup k substituovaným klientùm a v budoucnosti tyto klienty urèitì pøijímat nebudou. Jako dùvod udala, že doléèování je urèeno pouze pro 100% abstinující. Tøi doléèovací zaøízení se hodlají pøizpùsobit, pokud se k tìmto klientùm zmìní celkový pøístup. Pokud by byla poptávka a v rámci celé organizace by došli k názoru, že je potøeba pøijímat substituované klienty do doléèování, tak by se nebránila. Jedno ze zaøízení deklaruje, že šije program na míru klienta, takže, pokud bude mít klient jako zakázku vyabstinovat, bude možné se domluvit. Další zaøízení uvedlo, že pøíchod pøípravku Suboxone pro nìj není podstatný, o rozšíøení programu již uvažovalo. Tøi doléèovací zaøízení budou i nadále pøijímat klienty užívající buprenorfin. 4/5Znají doléèovací zaøízení desátou revizi Mezinárodní klasifikace nemocí a øídí se jejím diagnostickým vodítkem pro zaøazení substituovaných klientù do odpovídající kategorie abstinujících klientù? Mezinárodní klasifikaci nemocí znala všechna doléèovací zaøízení. Ne všechna se však øídí jejím diagnostickým vodítkem. Pøestože sedm doléèovacích zaøízení uvedlo, že podle desáté revize Mezinárodní klasifikace nemocí jsou substituovaní klienti abstinující, pouze tøi zaøízení k tìmto klien- KLIENT SUBSTITUOVANÝ BUPRENORFINEM V DOLÉÈOVACÍCH ZAØÍZENÍCH 139

17 tùm takto pøistupují. Ètyøi zaøízení uvedla, že je považuje za neabstinující. Jedno zaøízení se nedokázalo rozhodnout:...záleží na kontextu, a jedno zaøízení odmítlo odpovìdìt. 5 DISKUZE V Èeské republice nebyla situace klientù užívajících buprenorfin v doléèovacích zaøízeních v kontextu skupinové psychoterapie dosud výzkumnì hodnocena. Proto nelze výsledky této studie srovnat s žádným obdobným výzkumem. Výsledky ukazují velmi odlišný pøístup jednotlivých doléèovacích zaøízení v Èeské republice ke klientùm substituovaným buprenorfinem. Nìkterá zaøízení pøistupují k substituovaným klientùm jako ke klientùm abstinujícím, poskytují své služby bez rozdílu klientùm substituovaným i klientùm nesubstituovaným a nevidí v tom žádnou pøekážku. Výzkum však ukázal, že v souèasné dobì považuje vìtšina doléèovacích zaøízení klienty substituované buprenorfinem za klienty užívající návykové látky. Substituci chápou jako pøekážku pro poskytování svých služeb. Lze to dát do souvislosti s obecným strachem z práce se závislými lidmi. Pokud také klient užívá dlouhodobì stabilní dávku buprenorfinu, nejsou ovlivnìny kognitivní funkce ani vìdomí; naopak napøíklad benzodiazepiny, které mají sedativní úèinek, mohou ovlivòovat jak vìdomí, tak i kognitivní funkce. Pøitom nìkterá doléèovací zaøízení pøijímají klienty, kteøí legálnì užívají benzodiazepiny. Nìkterá doléèovací zaøízení zdùrazòovala nízkou úroveò motivace u substituovaných klientù. Buprenorfin však obecnì motivaci nesnižuje, záleží na individualitì konkrétního klienta, jeho osobnosti a intelektu. Toto nelze zobecnit na celou skupinu klientù užívajících buprenorfin. Substituovaným klientùm se také doporuèuje docházet na psychoterapii. V pøíbalových informacích pøípravkù Subutex i Suboxone není uvedeno, že by užívání tìchto pøípravkù bylo kontraindikací pro vykonávání pracovní èinnosti, kromì upozornìní, že oba pøípravky mohou vyvolat ospalost. Pokud tedy cítí klient ospalost, mìl by dbát na zvýšenou pozornost pøi obsluze strojù a øízení dopravních prostøedkù. Tyto èinnosti nejsou kontraindikovány, z jakého dùvodu by tedy mìla být kontraindikována skupinová psychoterapie, jak uvádìjí nìkterá doléèovací zaøízení? Z jakých dùvodù tedy nìkterá doléèovací zaøízení pøistupují k substituovaným klientùm jako ke klientùm užívajícím, když jiná zaøízení je automaticky berou jako abstinující? Je tímto dùvodem typ využívaného psychoterapeutického smìru? Jsou tyto služby limitované finanèními prostøedky a zaøízení se obávají, že s rozšíøením služeb by vzrostly náklady, které si nemohou dovolit? Nebo je jednou z pøíèin obava doléèovacích zaøízení, jak by se na nì dívala ostatní zaøízení z oblasti služeb pro uživatele nelegálních návykových látek po rozšíøení jejich služeb mezi substituované klienty a tím i pøijetí toho, že substituovaný se rovná abstinující? Je otázka situace klientù substituovaných buprenorfinem záležitostí pohledu celé, nejen odborné spoleènosti? Pokud by v doléèovacích zaøízeních pracovali jiní odborníci a pracovníci, bylo by více zaøízení, která by své služby nabízela i substituovaným klientùm, anebo je nutné zmìnit pohled celé spoleènosti na substituci jako takovou a uznání substituce za legální léèbu se vším všudy? Zda by bylo vhodné, aby vznikl nový typ doléèovacího zaøízení pouze pro substituované klienty, nelze øíci a i názory odborníkù na to, zda je substituovaný klient abstinující, se budou nadále lišit. Z této diskuze vyplývá, že situace klientù substituovaných buprenorfinem v doléèovacích zaøízeních v kontextu skupinové psychoterapie je závislá pøedevším na jednotlivých lidech, kteøí pracují v tomto specifickém oboru, na jejich otevøenosti, míøe pøedsudkù a toleranci. Zda se klient užívající buprenorfinovou substituci bude cítit jako abstinující, nebo jako neabstinující je již také zcela na nìm samotném. Z metodologického hlediska mùže být omezením této výzkumné studie nedostateènì velký výzkumný soubor, aèkoli se ve skuteènosti jedná o soubor základní. Za další negativum lze oznaèit to, že data byla poskytnuta vždy pouze jedním pracovníkem z každého zaøízení a také to, že byla sbírána elektronicky a po telefonu. Pokud by bylo využito metody osobního interview a znásobil se poèet respondentù za každé doléèovací zaøízení, mohla by být získaná data bohatší, vyžadovalo by to ale výraznì více èasu a vyšší náklady, které pøesahují možnosti bakaláøské práce, v jejímž rámci byl výzkum realizován. 6 ZÁVÌR Využitím kombinace metod elektronického dotazníku a semistrukturovaného telefonického interview byla získána potøebná data od všech doléèovacích zaøízení v Èeské republice. Bìhem rešerše nebyly nalezeny žádné domácí ani zahranièní studie a výzkumy vztahující se pøímo k tématu klienta substituovaného buprenorfinem v doléèovacích zaøízeních v kontextu skupinové psychoterapie. Už vzhledem k tomuto faktu lze studii ohodnotit jako pøínosnou pro celou oblast služeb a zaøízení, které pracují s uživateli nelegálních návykových látek. V budoucnu by bylo vhodné vìnovat se této oblasti podrobnìji a rozsáhleji a zamìøit se na zmìny postojù doléèovacích zaøízení k substituovaným klientùm. Zajímavou otázkou pro budoucí výzkum by také mohlo být prozkoumání determinant postojù k substituovaným klientùm, tedy možných pøíèin pro odmítavý nebo akceptující pohled konkrétního pracovníka. 140 STAÒKOVÁ, N., VACEK, J.

18 PÙVODNÍ PRÁCE Pøínosem by také mohl být výzkum zabývající se skuteènou schopností èi neschopností substituovaného klienta aktivnì a smysluplnì podstupovat skupinovou psychoterapii. Výzkumná studie zhodnotila situaci klientù substituovaných buprenorfinem v doléèovacích zaøízeních v kontextu skupinové psychoterapie v Èeské republice, byl tedy splnìn hlavní cíl práce. Za vedlejší, ale neménì dùležitý zisk výzkumu lze považovat otázky, které se bìhem práce na tématu objevovaly a které považujeme za dùležité pro budoucí diskusi jak mezi odbornou, tak i laickou veøejností. Podìkování Autoøi dìkují MUDr. Dušanu Randákovi za cenné rady a pøipomínky a dìkují doléèovacím zaøízením, která byla ochotna se této výzkumné studie zúèastnit. LITERATURA / REFERENCES Gabrhelík, R., & Miovský, M. (2009). Možnosti a meze souèasného využití sítì lékáren z hlediska jejich participace na nízkoprahových veøejnozdravotních intervencích v rámci adiktologických služeb. Adiktologie, (9)2, Kalina, K. (Ed.). (2008). Základy klinické adiktologie. Praha: Grada. Kratochvíl, S. (2001). Skupinová psychoterapie v praxi. Praha: Galén. Kuda, A. (2003). Následná péèe, doléèovací programy. In: Kalina, K. (Ed.). Drogy a drogové závislosti. Mezioborový pøístup, (pp ). Praha: Úøad vlády ÈR. Marlatt, A. G. & Barrett, R. (1994). Relapse prevention. In: Galanter M., Keber, H.D. The Textbook of Substance Abuse Treatment. Washington: American Psychiatric Press. Miovský, M. & Bartošíková, I. (2003). Možnosti a meze psychoterapie v léèbì závislosti. In: Kalina, K. (Ed.). Drogy a drogové závislosti. Mezioborový pøístup, (pp ). Praha: Úøad vlády ÈR. Miovský, M. (2006). Kvalitativní pøístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. Ministerstvo zdravotnictví ÈR. (2008). Vìstník Ministerstva zdravotnictví Èeské republiky, èástka 3. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ÈR. Smolík, P. (2002). Duševní a behaviorální poruchy: prùvodce klasifikací, nástin nosologie, diagnostika. Praha: Maxdorf-Jessenius. Staòková, N. (2008). Klient substituovaný buprenorfinem v doléèovacích zaøízeních v kontextu skupinové psychoterapie. Nepublikovaná bakaláøská práce. Praha: Univerzita Karlova. Popov, P. (2003). Programy metadonové a jiné substituce. In: Kalina, K. (Ed.). Drogy a drogové závislosti. Mezioborový pøístup, (pp ). Praha: Úøad vlády ÈR. Randák, D. (2005). Výzkum charakteristiky a kvality života uživatelù substituèní léèby Subutexem. Nepublikovaná atestaèní práce. Praha: Institut postgraduálního vzdìlávání ve zdravotnictví. Úøad vlády ÈR. (2003). Standardy odborné zpùsobilosti pro zaøízení a programy poskytující odborné služby problémovým uživatelùm a závislým na návykových látkách (Standardy služeb pro uživatele drog, verze 7 2.revize, srpen 2003). Praha: Úøad vlády ÈR. TESTOVÁNÍ V PSYCHOLOGII TEORIE ODPOVÌDI NA POLOŽKU A POÈÍTAÈOVÉ ADAPTIVNÍ TESTOVÁNÍ KNIHY Jelínek Martin, Kvìtoò Petr, Voboøil Dalibor Seznamte se spolu s námi se základními principy stále populárnìjší teorie odpovìdi na položku (Item Response Theory IRT). Kniha popisuje výhody, které tato teorie poskytuje ve srovnání s klasickou testovou teorií, a probírá základní stavební kameny IRT nejpoužívanìjší modely, metody odhadu, informaèní pøínos položek a jeho využití pro konstrukci testù. V knize najdete také další užiteèná témata vycházející z této teorie, jako je napøíklad rozpoznání odlišného fungování položek nebo poèítaèové adaptivní testování. Text jistì ocení profesionálové v oblasti testování, uživatelé testù se zájmem o psychometrické pozadí metod, které používají, a studenti psychologie, pedagogiky i dalších oborù, kterým pøinese ucelený pohled na danou problematiku. Jedná se o první knižní publikaci tohoto druhu v èeském jazyce. Grada Publishing, a. s., , brožovaná vazba, 160 stran, cena 239 Kè, 10,28, ISBN: , kat. èíslo 2189 Publikaci si mùžete objednat na stránkách (èasopis Adiktologie, online objednávka). Redakce èasopisu Adiktologie, Centrum adiktologie PK 1. LF UK v Praze, Ke Karlovu 11, Praha 2 / journal@adiktologie.cz / KLIENT SUBSTITUOVANÝ BUPRENORFINEM V DOLÉÈOVACÍCH ZAØÍZENÍCH 141

19 ORIGINAL ARTICLE Motivation for Treatment of HCV Infection among Drug Users SLEZÁKOVÁ, S., OKRUHLICA, ¼. Centre for the Treatment of Drug Dependencies, Bratislava, Slovak Republic Citation: Slezáková, S., Okruhlica, ¼. (2011). Motivácia na lieèbu hepatitídy C u užívate¾ov psychoaktívnych látok. Adiktologie, (11)3, BACKGROUND: Hepatitis C infection is prevalent among injecting drug users. Many of them do not start treatment, even if it is accessible and affordable. AIMS: The objective of the study was to find out which are the most frequent reasons for not entering treatment for HCV given by infected drug users. DESIGN AND MEASUREMENTS: The sample consisted of 482 HCV-positive patients with an average age of 32 years (SD ± 6.3), within the range from 18 to 59 years, who were treated at the Centre for the Treatment of Drug Dependencies in Bratislava. There were 323 males (67%). The patients were asked to complete a short questionnaire. RESULTS: 84% of them were aware of their HCV serostatus. On average, they had known about it for 3.5 years (SD ± 40), ranging from 1 month to 17 years. 95% of the patients were informed about the HCV treatment options. Out of them, 25% were in treatment for HCV. The reasons for not being in treatment were as follows: 45% did not fulfil the inclusion criteria for HCV treatment, 22% did not have enough interest in or motivation to treatment, 6% were afraid of the liver biopsy required, and 27% reported various other reasons. CONCLUSIONS: There are various reasons why patients with HCV infection do not enter treatment for this condition. The lack of information plays only a small part in this respect. Insufficient motivation seems to be an important factor during the asymptomatic period of HCV infection. Our findings indicate the importance of ethically conducted motivation enhancement counselling while respecting the patient s autonomy in the decision-making process. KEY WORDS: HEPATITISC TREATMENT MOTIVATION INJECTING DRUG USERS Submitted: 2 / DECEMBER / 2010 Accepted: 3 / AUGUST / 2011 Grant support: The study was supported by financial resources from the Office of the Government of Slovak Republic. Address for correspondence: Silvia Slezáková / silvia.slezakova@gmail.com / Centre for Treatment of Drug Dependencies, Hranièná 2, Bratislava, Slovak Republic 142

20 PÙVODNÍ PRÁCE Motivácia na lieèbu hepatitídy C u užívate¾ov psychoaktívnych látok SLEZÁKOVÁ, S., OKRUHLICA, ¼. Centrum pre lieèbu drogových závislostí, Bratislava Citace: Slezáková, S., Okruhlica, ¼. (2011). Motivácia na lieèbu hepatitídy C u užívate¾ov psychoaktívnych látok. Adiktologie, (11)3, VÝCHODISKÁ: Infekcia vírusom hepatitídy typu C (HCV) medzi injekènými užívate¾mi psychoaktívnych látok má vysokú prevalenciu. Mnohí z nich nevstupujú do lieèby interferónom, napriek tomu, že lieèba je dostupná. CIE¼OM štúdie bolo zistiť medzi pacientmi lieèenými pre závislosť od psychoaktívnych látok, preèo nevstúpili do lieèby infekcie HCV. METÓDY: Vzorku tvorilo 482 pacientov z Centra pre lieèbu drogových závislostí v Bratislave s priemerným vekom 32 rokov (SD ± 6,3), v rozpätí od 18 do 59 rokov. Z nich bolo 323 mužov (67 %). Do štúdie boli zapojení pacienti, ktorí mali reaktívne protilátky v krvi na hepatitídu typu C. Pacienti vyplnili krátky dotazník. VÝSLEDKY: 84 % pacientov vedelo o svojom výsledku pozitívnom na protilátky anti-hcv. Vedomosť mali v priemere 3,5 roka (SD ± 40), v rozmedzí od 1 mesiaca po 17 rokov. 95 % pacientov vedelo o možnostiach lieèby vírusu HCV. 25 % pacientov sa na vírus HCV lieèilo. Pri zisťovaní, preèo sa ostatní nelieèia, sme zistili, že 45 % nespåòalo kritéria pre zaradenie do lieèby, 22 % malo nedostatok záujmu/ motivácie na vstup do lieèby, 6 % malo strach z vyžadovanej biopsie peèene a 27 % uviedlo rôzne iné dôvody. ZÁVERY: Existujú rôzne dôvody, preèo užívatelia psychoaktívnych látok nevstupujú do lieèby infekcie hepatitídy typu C. Nedostatok informácií je len malou èasťou z nich. Významným faktorom sa javí byť nedostatoèná motivácia poèas asymptomatického obdobia. Naše zistenia poukazujú na dôležitosť motivaèného poradenstva pri rešpektovaní autonómie v rozhodovaní u pacienta. K¼ÚÈOVÉ SLOVÁ: HEPATITÍDAC LIEÈBA MOTIVÁCIA INJEKÈNÍ UŽÍVATELIA PSYCHOAKTÍVNYCH LÁTOK Došlo do redakce: 2 / PROSINEC / 2010 Pøijato k tisku: 3 / SRPEN / 2011 Grantová podpora: Štúdia bola podporená z finanèných prostriedkov Úradu vlády Slovenskej republiky. Korespondenèní adresa: Silvia Slezáková / silvia.slezakova@gmail.com / Centrum pre lieèbu drogových závislostí, Hranièná 2, Bratislava 143