MONOGRAFIE N 26 UNODC NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI

Transkript

1 MONOGRAFIE N 26 UNODC NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI

2

3

4

5

6 Podìkování

7

8 7

9

10 1 1/1 vývoj dìtí Podstatou prevence je zdravý a bezpeèný Spoth, R. L., Clair, S., Shin, C., & Redmond, C. (2006). Long-term effects of universal preventive interventions on methamphetamine use among adolescents. Archives of Pediatrics & Adolescent Medicine, 160(9), 876. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Kanadské centrum pro otázky užívání návykových látek (CCSA), Panamerická komise pro pøeshranièní spolupráci v boji proti drogám (CICAD) pøi Organizaci amerických státù, nadace Mentor Foundation (Mentor), Národní institut pro užívání drog (NIDA), Svìtová zdravotnická organizace (WHO), 9

11 1 10

12 1 1/2 Prevence užívání drog a zneužívání návykových látek Jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961 ve znìní protokolu o jejích zmìnách z roku 1972, Úmluva o psychotropních látkách z roku 1971 a Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku Ve zbývající èásti tohoto dokumentu pracujeme s následující terminologií: Užíváním drog se rozumí užívání substancí podléhajících režimu kontroly podle pøíslušných tøí mezinárodních úmluv pro jiné než lékaøské a vìdecké úèely. Zneužíváním návykových látek se rozumí škodlivé nebo rizikové užívání psychoaktivních látek. Vedle užívání drog sem patøí užívání tabáku, abúzus alkoholu, zneužívání tìkavých látek a volnì prodejných léèivých pøípravkù a užívání nových psychoaktivních látek (tzv. legal highs nebo smart drugs ). 11

13 1 1/3 Výzkum v oblasti prevence 12

14 1 1/4 Mezinárodní standardy V celém tomto dokumentu se aktivity v oblasti protidrogové prevence pro zjednodušení oznaèují slovem intervence nebo politiky. Intervencí se rozumí soubor èinností. Mùže jím být program realizovaný v konkrétním prostøedí jako doplnìk k aktivitám, které se v daném prostøedí standardnì realizují (napø. školou poøádané preventivnì zamìøené besedy na téma užívání návykových látek). Tytéž aktivity lze však také realizovat v rámci standardní školní výuky (napø. hodiny vìnované protidrogové prevenci jako souèást metodického plánu zdravotní výchovy ve školách). Za normálních okolností jsou fakta o vìtšinì intervencí èerpána z konkrétních programù, jichž mùže v rámci jedné intervence existovat celá øada. Existuje napøíklad mnoho programù zamìøených na prevenci užívání drog prostøednictvím rozvoje rodièovských dovedností (napø. Strengthening Families Program, Triple-P nebo Incredible Years ). Jedná se o rùzné programy, jimiž se realizuje tatáž intervence. Politikou se míní urèitá regulatorní koncepce uplatòovaná buï v urèitém prostøedí, nebo na úrovni celé populace. Pøíkladem mohou být politiky v oblasti užívání návykových látek ve školách nebo na pracovišti, nebo omezování reklamy na tabák nebo alkohol. V textu standardù se pak nìkdy v zájmu výrazové úspornosti používá souborný termín strategie, který v sobì zahrnuje intervence i politiky (tj. strategií mùže být jak intervence, tak politika). 13

15 1 Pozn. redaktora: UNODC United Nations Office on Drugs and Crime Úøad OSN pro drogy a kriminalitu Všechny pøílohy a dodatky jsou k dispozici na webových stránkách UNODC: unodc/en/prevention/prevention-standards.html. 14

16 1 Každé dítì je jedineèné a na jeho vývoj navíc pùsobí široká škála socio-ekonomických a kulturních faktorù. Proto také nebyla tato vývojová období vymezena konkrétním vìkem. V obecných rysech však mùžeme vycházet z následující kategorizace: do kojeneckého vìku a raného dìtství spadají pøedškolní dìti, vìtšinou ve vìku 0 5 let; maldší školní vìk odpovídá dìtem na prvním stupni základní školy, ve vìku cca 6 10 let; raná adolescence odpovídá období druhého stupnì základní školy, let; období adolescence spadá do let støedoškolského studia, cca od 15 do 18/19 let, a dospìlostí se pak oznaèují následné roky života. Nìkdy se též hovoøí o rané dospìlosti (roky vysokoškolského studia, vìk let), neboť tato kategorie se èasto vyskytuje v odborné literatuøe. Ve standardech se však s tímto vývojovým obdobím z praktických dùvodù nepracuje. 15

17 1 16

18 1 Tabulka 1: Pøehled intervencí a politik, které podle dostupných zjištìní vedou k pozitivním výsledkùm pøi prevenci zneužívání návykových látek 17

19 1 18

20 1 19

21

22 2 2/1 Kojenecký vìk a rané dìtství Niccols (2012a) a Niccols (2012b). Turnbull (2012). 21

23 2 O téže studii referují Kitzman (2010) a Olds (2010). 22

24 2 2/2 Mladší školní vìk D Onise (2010) a Jones (2006). 23

25 2 Barlow (2005), Bühler (2008), Foxcroft (2011), Furlong (2012), Gates (2006), Jones (2006), Knerr (2013), McGrath (2006), Mejia (2012), Miller (2012), Petrie (2007), Spoth (2008), Thomas (2007). 24

26 2 25

27 2 Bühler (2008), Faggiano (2005), Foxcroft (2011), Jones (2006), McGrath (2006), Müller-Riemenschneider (2008), Pan (2009), Roe (2005), Schröer-Günther (2011), Skara (2003), Soole (2008), Spoth (2008), Thomas (2006). 26

28 2 Oliver (2011) 27

29 2 2/3 Raná adolescence Lucas (2008), Petrosino (2012). 28

30 2 Bühler (2008), Champion (2012), Dobbins (2008), Faggiano (2005), Faggiano (2008), Fletcher (2008), Foxcroft (2011), Gates (2006), Jackson (2012), Jones (2006), Lemstra (2010), McGrath (2006), Moreira (2009), Müller-Riemenschneider (2008), Pan (2009), Porath-Waller (2010), Ranney (2006), Reavley (2010), Roe (2005), Schröer-Günther (2011), Skara (2003), Soole (2008), Spoth (2008), Thomas (2006), Thomas (2008), West (2004), Wiehe (2005). 29

31 2 30

32 2 Fletcher (2008), Moreira (2009), Reavley (2010), Thomas (2008). Goldberg (2007). 31

33 2 Conrod (2008, 2010, 2011, 2013) a O Leary-Barrett (2010) referující o téže studii. Piquero (2010). 32

34 2 2/4 Adolescence a dospìlost Bühler (2008), Thomas (2011), Tolan (2008). 33

35 2 Ballesteros(2004), Beich (2003), Bertholet (2005), Carney (2012), Christakis (2003), Dunn (2006), Kahan (1995), Kaner (2007), Khadjesari (2010), McQueen (2011), Nilsen (2008), Riper (2009), Smedslund (2011), Tait (2003), Vasilaki (2006), Wachtel (2010), White (2010), Wilk (1997). 34

36 2 ILO (1996). Management of alcohol- and drug-related issues in the workplace. An ILO code of practice, Geneva, International Labour Office. 35

37 2 Anderson (2009), Bühler (2008), Campbell (2009), Elder (2010), Hahn (2010), Hahn (2012), Middleton (2010), Popova (2009), Rammohan (2011), Smith (2009), Spoth (2008), Wagenaar & Toomey (2002). Bühler (2008), Callinan (2010), Hopkins (2001), Lovato (2011), NCI (2008), Ranney (2006), Richardson (2009), Stead (2005), Thomas (2008). 36

38 2 37

39 2 Bühler (2008), Ferri (2013, v tisku), Hopkins (2001), NCI (2008), Ranney (2006). 38

40 2 Bolier (2011), Brennan (2011). 39

41 2 40

42

43

44 3 43

45 3 UNODC (2013, v tisku), World Drug Report, United Nations Office on Drugs and Crime, Vienna, Austria 44

46 3 45

47

48 4 4/1 Komplex výzkumem provìøených intervencí a politik Ètenáøi mohou rovnìž nahlédnout do publikace EMCDDA (2011), European drug prevention quality standards, European Monitoring Centre on Drugs and Drug Addiction, Lisbon, Portugal, která o tìchto otázkách také pojednává. 47

49 4 4/2 Výchozí politika a regulaèní rámec 48

50 4 4/3 Velký dùraz na výzkum a vìdecky podložená fakta 49

51 4 50

52 4 4/4 úrovních Zapojení rùzných sektorù na rùzných EMCDDA (2011). European drug prevention quality standards. European Monitoring Centre on Drugs and Drug Addiction, Lisbon, Portugal. Canadian Standards for Youth Substance Abuse Prevention 51

53 4 4/5 Silná infrastruktura realizaèního systému 52

54 4 4/6 Udržitelnost 53

55 Obrazová pøíloha Schematické znázornìní celostátního systému protidrogové prevence Finanèní a personální zajištìní Výchozí regulaèní rámec Podpora relevantních aktérù na místní úrovni Prùbìžné vzdìlávání Náboženské komunity Zdravotnická støediska Koordinaèní subjekt Mládežnická støediska Ministerstvo práce Školy NNO Pracovištì Podnikatelské subjekty Sociální pracovníci Církevní støediska Výzkumné ústavy Výzkumem podložené intervence a politiky zamìøené na jednotlivá vývojová stadia a pøíslušné stupnì rizika (Tabulka 1) Sbìr dat týkajících se situace v oblasti zneužívání návykových látek a dostupných kapacit a zdrojù Realizace na místní úrovni Metodicky pøesné monitorování a vyhodnocování výzkumem podložených intervencí a politik Zdravotnì zamìøený systém kontroly drog Spoleèné plánování vycházející z výzkumem provìøených poznatkù Koordinaèní subjekt Ministerstvo financí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo vnitra Ministerstvo školství Obèanská spoleènost Ministerstvo sociálních vìcí Ministerstvo mládeže Zpìtná vazba pro úèely plánování 54

56 Poznámka editora 55

57 56

58