VZNIKLA KLINIKA ADIKTOLOGIE 1. LF UK V PRAZE A VFN V PRAZE (TEXT NA STR. 5)

Transkript

1 VZNIKLA KLINIKA 1. LF UK V PRAZE A VFN V PRAZE (TEXT NA STR. 5) Slavnostní zahájení provozu kliniky, budova Apolináøe 2. ledna Na fotografii zleva: Zdeòka Hlavatá (vrchní sestra Kliniky adiktologie), MUDr. Petr Popov (primáø Kliniky adiktologie), prof. MUDr. Jiøí Raboch, DrSc. (pøednosta Psychiatrické kliniky), Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA (øeditelka VFN), prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA (dìkan 1. LF UK), doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. (pøednosta Kliniky adiktologie) Pracovníci bývalého Centra adiktologie sice stále pracují v Herzovì domì v komplexu Psychiatrické kliniky, definitivním sídlem nové kliniky však bude Krátký projev øeditelky nemocnice D. Juráskové budova v Apolináøské ulici è. 4, Praha 2 (Foto: archiv Kliniky adiktologie)

2 PROFESSIONAL JOURNAL FOR THE PREVENTION, TREATMENT OF, AND RESEARCH INTO ADDICTION VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Institute of Clinical Biochemistry and Laboratory Diagnostics, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / DEPUTY EDITOR-IN-CHIEF Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Department of Addictology, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic ADRESA REDAKCE / EDITORIAL OFFICE Èasopis Adiktologie / Adiktologie Journal Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze Apolináøská 4, Praha 2 Department of Addictology, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic journal@adiktologie.cz Pøíspìvky do èasopisu Adiktologie podléhají zdvojenému recenznímu øízení / The articles published in Adiktologie are subject to a double-review procedure Èasopis je zaøazen do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ÈR (Rada pro výzkum a vývoj Úøadu vlády ÈR) / Adiktologie is on the List of Peer-Reviewed Non-impact Factor Periodicals Published in the Czech Republic Citace / Citation Adiktologie (12)1, Èlen / Member of the International Society of Addiction Journal Editors (ISAJE) Indexováno v / Covered by Scopus & EMCare Bibliographia Medica Èechoslovaca ISSN MKÈR E 12656

3 Redakèní rada / Editorial Board VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Institute of Clinical Biochemistry and Laboratory Diagnostics, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / DEPUTY EDITOR-IN-CHIEF Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Department of Addictology, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic VÝKONNÝ REDAKTOR / EXECUTIVE EDITOR Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D. Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Department of Addictology, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic ÈLENOVÉ REDAKCE / MEMBERS PhDr. Ladislav Csémy Psychiatrické centrum Praha / Prague Psychiatric Centre, Prague, Czech Republic Mgr. Hana Gajdošíková Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Department of Addictology, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Prof. RNDr. Lumír Ondøej Hanuš, DrSc., Dr. h. c. Ústav lékaøské chemie a pøírodních látek, Farmaceutická fakulta, Lékaøská fakulta Hebrejské univerzity, Jeruzalém, Izrael / Department of Medicinal Chemistry and Natural Products, School of Pharmacy, Faculty of Medicine, Hebrew University, Jerusalem, Israel Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D. Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci / Department of Psychology, Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc, Czech Republic Doc. MUDr. et PhDr. Kamil Kalina, CSc. Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Department of Addictology, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic MUDr. Pavel Kubù Ústav lékaøské informatiky, Univerzita Karlova v Praze, 2. lékaøská fakulta / Department of Medical Informatics, 2 nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Czech Republic Mgr. Aleš Kuda Pražské centrum primární prevence, o. p. s. / Prague Primary Prevention Centre, Prague, Czech Republic MUDr. Stanislav Kudrle Soukromá psychiatrická ambulance, Plzeò / Private Outpatient Psychiatric Clinic, Pilsen, Czech Republic MUDr. Viktor Mravèík Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti, Praha / National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, Prague, Czech Republic Russell Newcombe, BA, Ph.D. Lifeline Manchester, Velká Británie / Lifeline Manchester, UK MUDr. Jana Novotná Psychiatrická ambulance, Brno / Outpatient Psychiatric Clinic, Brno, Czech Republic Prof. MUDr. Vladimír Novotný, CSc. Psychiatrická klinika LF UK a FNsP, Bratislava / Psychiatric Clinic, Comenius University and Teaching Hospital, Bratislava, Slovakia MUDr. ¼ubomír Okruhlica, CSc. Centrum pre lieèbu drogových závislostí, Bratislava / Centre for Treatment of Drug Dependencies, Bratislava, Slovakia MUDr. Petr Popov Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Department of Addictology, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc. Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Department of Addictology, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Doc. PhDr. Vladimír Øehan Univerzita Palackého Olomouc, Filozofická fakulta, Katedra psychologie / Department of Psychology, Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc, Czech Republic PhDr. Iva Šolcová, Ph.D. Psychologický ústav AV ÈR, v. v. i., Praha / Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague, Czech Republic Mgr. Lenka Šťastná, Ph.D. Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Department of Addictology, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Prof. MUDr. Alexandra Šulcová, CSc. Masarykova univerzita, Lékaøská fakulta, Farmakologický ústav, Brno / Department of Pharmacology, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic PharmDr. Magdaléna Šustková-Fišerová, Ph.D. Ústav farmakologie, 3. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze / Department of Pharmacology, 3 rd Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Czech Republic PaedDr. Martina Tìmínová-Richterová O. s. SANANIM, Praha / SANANIM, Prague, Czech Republic Mgr. Jindøich Voboøil, MSc. Úøad vlády ÈR, Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Praha / Office of the Government of the Czech Republic, Secretariat of the Government Council for Drug Policy Coordination, Prague, Czech Republic MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Department of Addictology, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

4 PORADNÍ A KONZULTAÈNÍ SKUPINA / CONSULTANTS MUDr. Pavel Bém Poslanecká snìmovna Parlamentu ÈR / Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies Prof. PhDr. Ivo Èermák, CSc. Psychologický ústav AV ÈR, v. v. i., Brno / Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech Republic, Brno, Czech Republic MUDr. Stanislav Grof Kalifornský institut integrálních studií, San Francisco, USA / California Institute of Integral Studies, San Francisco, USA Mgr. Danica Klempová Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Lisabon, Portugalsko / European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, Lisbon, Portugal PhDr. Ludìk Kubièka, CSc. Psychiatrické centrum Praha / Prague Psychiatric Centre, Prague, Czech Republic Mgr. Sylva Majtnerová-Koláøová A.N.O. - Asociace nestátních organizací zabývajících se prevencí a léèbou drogových závislostí, Praha / A.N.O. Association of NGOs Concerned with the Prevention and Treatment of Drug Addiction, Prague, Czech Republic VYDÁNO VE SPOLUPRÁCI S / PUBLISHED IN COOPERATION WITH Klinikou adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Department of Addictology, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague Èeskou asociací adiktologù Czech Society for Addictology VYCHÁZÍ POD ZÁŠTITOU / PUBLISHED UNDER THE AUSPICES OF 1. lékaøské fakulty, Univerzita Karlova v Praze 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague Národního monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction Spoleènosti pro návykové nemoci ÈLS JEP Society for Addictive Diseases CzMA Èeské neuropsychofarmakologické spoleènosti Czech Neuropsychopharmacological Society Katedry psychologie FF UP v Olomouci Department of Psychology, Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc Psychologického ústavu AV ÈR Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague VYDÁNO ZA PODPORY / PUBLISHED WITH SUPPORT OF Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Úøadu vlády ÈR Government Council for Drug Policy Coordination Ministerstva školství, mládeže a tìlovýchovy ÈR Ministry of Education, Youth, and Sports of the Czech Republic Krajského úøadu Jihomoravského kraje South Moravia Regional Authority Magistrátu hlavního mìsta Prahy Prague Municipal Authority, Prague, Czech Republic Spoleènosti Reckitt Benckiser (Czech) s.r.o.

5 PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ (PPRCH) v prostorách Magistrátu hl. m. Prahy Od roku 2004 se každoroènì koná konference Primární prevence rizikového chování, na které se pravidelnì schází více než 300 odborníkù z oblasti prevence rizikového chování. Konferenci organizuje: Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze ve spolupráci s hlavními partnery: Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy ÈR Hlavní mìsto Praha Katedra psychologie PedF, Univerzita Karlova v Praze Bìhem každé konference je vedle hlavního tématu vìnován prostor tematickým blokùm z oblasti rizikového chování: agreseašikana rizikové sporty a rizikové chování v dopravì poruchy pøíjmu potravy rasismus a xenofobie negativní pùsobení sekt sexuální rizikové chování závislostní chování (adiktologie) systémový pøístup v primární prevenci Na konferenci zaznívají jak pøíspìvky teoretické, koncepèní, tak praktické vycházející ze zkušeností a podmínek v Èeské republice (kazuistiky, pøíklady dobré praxe). Bližší informace o konferenci lze nalézt zde: Pøipravovaná konference je souèástí projektu NETAD, CZ.1.07/2.4.00/ , který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpoètu Èeské republiky. 4

6 EDITORIAL / PETR POPOV, MICHAL MIOVSKÝ VÁŽENÍ ÈTENÁØI, hned v úvodu roku 2012, pøesnìji v pondìlí 2. ledna 2012, se administrativnì stala velká zmìna pro dvì instituce v našem oboru. Vznikla první skuteèná adiktologická klinika v historii ÈR. Na zaèátku stála dlouhá diskuse o možných rizicích, výhodách a zpùsobu jak naplnit požadavky a kritéria potøebná pro zahájení a úspìšné zvládnutí procesu vzniku samostatné kliniky. Tím se na jaøe 2011 zrodil zámìr zpracovaný Michalem Miovským a Petrem Popovem, který naèrtl podobu budoucí kliniky. K jejímu vzniku však samozøejmì bylo potøeba dalších mìsícù citlivých jednání a diskusí, ale zámìr se nakonec povedl a ministr zdravotnictví Leoš Heger tìsnì pøed koncem roku 2011 svým podpisem definitivnì stvrdil svùj souhlas se zámìrem dìkana 1. lékaøské fakulty UK Tomáše Zimy a øeditelky Všeobecné fakultní nemocnice Dany Juráskové zøídit takovéto spoleèné pracovištì. Rozhodli jsme se proto informovat vás o této skuteènosti, neboť jak z hlediska pomoci v zajištìní chodu našeho èasopisu, tak z hlediska další integraèní a emancipaèní snahy oboru jako takového jde o velkou zmìnu. Zmìnu, o které mimochodem svého èasu snil i Jaroslav Skála, které se podaøilo dát konkrétní podobu až dnes a dokonèit tak jeho zámìr. Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze vznikla spojením Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a Oddìlení pro léèbu závislostí VFN v Praze. Jde na tomto poli o zcela unikátní spojení dvou doposud samostatných pracovišť, zahrnujících jak lékaøskou, tak nelékaøskou èást profesí pohybujících se v takto novì se konstituujícím oboru. Právì pro propojení lékaøské i nelékaøské èásti se klinika stala koncepènì ojedinìlým pracovištìm svého druhu ve støední Evropì a prùkopníkem integrativního pøístupu jak z hlediska diagnostiky, tak preventivnì-léèebné péèe a sektoru vymáhání práva nebo drogové politiky. Jedná se o pracovištì, na kterém byly a jsou testovány nejnovìjší pøístupy a léèebné metody. Pracovištì vytváøí a testuje nejen nové intervence, ale též poskytuje metodickou a školicí/tréninkovou podporu doma i v zahranièí. Nová klinika se mj. díky kontinuitì aktivit Centra adiktologie stala dominantním vzdìlavatelem v oboru adiktologie v ÈR a nejvìtší výzkumnou institucí v tomto oboru v ÈR s rozsáhlým klinickým zázemím. Klinika navazuje na tradici oboru sahající minimálnì do meziváleèného období a souèasnì, jak již bylo naznaèeno, pøedstavuje symbolické vyústìní vývoje oboru reprezentovaném v pøedrevoluèním obdobím nejen jménem Jaroslava Skály, ale ve výzkumu též osobností jako Ludìk Kubièka. Oba odlišným, pøitom vzájemnì se doplòujícím zpùsobem získali respekt na domácí i mezinárodní scénì. Silná tradice mezioborovosti a konceptù, jakými byl napø. systém SUR (reprezentovaný trojicí Skála, Urban a Rubeš), pøípadnì silné generace psychiatrù a psychologù vìnujících se zajímavým výzkumným aplikacím v oblasti psychedelik, to vše tvoøí základy dnešní podoby oboru, který získal zcela originální a tuzemský kontext pøekraèující rozmìr. Není pochopitelnì možné odmyslet prùkopnickou práci desítek vùdèích osobností kolegù v neziskovém sektoru, léèebnách i jinde, díky kterým se odbor zdárnì rozvíjí a bez kterých by klinika jen tìžko mohla vzniknout. V roce 1948 bylo v budovì u kostela sv. Apolináøe založeno Jaroslavem Skálou Protialkoholní oddìlení Psychiatrické kliniky Lékaøské fakulty Univerzity Karlovy. K léèbì byli pøijímáni zejména pacienti závislí na alkoholu. Oddìlení se postupnì rozšiøovalo o další lùžka a prostory. Souèástí oddìlení v Apolináøi se od roku 1951 stala protialkoholní záchytná stanice. Jako zdravotnická instituce byla pražská záchytka prvním zaøízením svého druhu na svìtì. Záchytka byla v Apolináøi až do roku 1993, kdy byla pøemístìna do jiné nemocnice a na místo ní vzniklo první detoxifikaèní lùžkové oddìlení v ÈR. Na oddìlení se léèí pacienti s odvykacími stavy (abstinenèními syndromy) v úvodu léèby závislostí. V roce 1967 bylo v Apolináøi otevøeno Støedisko pro dìti, mládež a rodinu, které sloužilo souèasnì jako krajská ordinace pro mladistvé s problémy pùsobenými alkoholem a jinými drogami. Od roku 1971 zaèala pracovat poboèka pro léèbu žen v Lojovicích, první zaøízení svého druhu v naší zemi. Po pøemístìní tohoto oddìlení do Prahy pokraèuje dále komplexní léèba závislých žen v rámci samostatného oddìlení u Apolináøe, kde od roku 1948 nepøetržitì funguje mužské lùžkové oddìlení. Svoji èinnost zde provozuje také socioterapeutický klub KLUS, který je mimochodem klubem s nejdelší historií v naší zemi, sahající též do roku Z protialkoholního oddìlení se pozdìji konstituovalo Oddìlení léèby závislostí Všeobecné fakultní nemocnice (Apolináø, 20 lùžek), kde se léèili i pacienti závislí na jiných drogách. Toto oddìlení se dále rozšíøilo o nìkolik ambulant- 5

7 ních programù: v roce 1996 jsme otevøeli specializovanou ambulanci pro pacienty závislé na alkoholu, v následujícím roce (1997) zahájil v Apolináøi svoji èinnost první metadonový substituèní program na území ÈR a v roce 2002 byla otevøena ambulance pro pacienty závislé na nealkoholových drogách. Vedle léèby pacientù a výuky budoucích lékaøù, psychologù, adiktologù a jiných zdravotníkù se v Apolináøi realizovaly také klinické výzkumy, zamìøené zejména na léèbu závislostí. Své sídlo zde má také Spoleènost pro návykové nemoci ÈLS JEP, která zde koná pravidelné pracovní schùze s pøednáškami z oblasti prevence, výzkumu a léèby závislostí. Apolináø je nejstarší, nepøetržitì fungující zaøízení pro léèbu závislostí v Èeské republice, které bylo modelem pro vìtšinu pozdìji založených institucí v naší zemi. Nejde však jen o historický aspekt, Apolináø je stále vnímán jako vzorové špièkové pracovištì, o èemž svìdèí každoroèní velký poèet stážistù z rùzných pracovišť. Logickým vyústìním všech uvedených aktivit byla snaha pokraèovatelù v díle Jaroslava Skály o založení klinického pracovištì. K tomu došlo poèátkem roku 2012, kdy spojením Oddìlení léèby závislostí VFN a Centra adiktologie 1. LF UK vznikla Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN. Hlavní èinnost kliniky je rozdìlena do celkem ètyø oblastí respektujících jak pùvodní èinnost obou subjektù, z nichž byla klinika složena, tak novou podobu vzniklou synergickým efektem kvùli propojení jejich èinností jak obsahovì, tak pøedevším personálnì: a/ Klinický provoz zahrnuje sedm souèasných oddìlení OPZ VFN v Praze: lùžkové oddìlení pro muže, lùžkové oddìlení pro ženy, detoxifikaèní oddìlení, centrum metadonové substituce, ambulanci pro alkoholové závislosti, ambulanci pro nealkoholové závislosti, centrum pro psychoterapii a rodinnou terapii. b/ Pregraduální výukové programy: výuka studentù medicíny a stomatologie v oboru adiktologie v rámci širšího rámce oboru psychiatrie, pregraduální výuka v bakaláøském oboru adiktologie (prezenèní a kombinovaná forma výuky v èeském jazyce), pregraduální výuka v magisterském oboru adiktologie (prezenèní a kombinovaná forma výuky v èeském jazyce). c/ Vìdecko-výzkumná èinnost a postgraduální výuka v oboru adiktologie (ve fázi akreditace), vèetnì zahranièní spolupráce v této oblasti. Zde dnes existují tøi centra: centrum primární prevence užívání návykových látek, centrum diagnostiky, terapie a rehabilitace poruch a onemocnìní spojených s užívání návykových látek, centrum pro studium trestnìprávních a kriminologických souvislostí s užívání návykových látek a harm reduction intervence. d/ Celoživotní vzdìlávání a rozvojové projekty v oboru adiktologie. e/ V souèasné dobì vrcholí pøípravy na otevøení magisterského studia adiktologie v kombinované formì a akreditace postgraduálního (PGS) studia adiktologie, které by v pøípadì úspìšné akreditace bylo provozováno též v anglickém jazyce. V Praze 2. bøezna 2012 MUDr. Petr Popov, primáø Kliniky adiktologie Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., pøednosta Kliniky adiktologie 6 POPOV, P., MIOVSKÝ, M.

8 , VOL. 11, 2011 CELOROÈNÍ OBSAH Vydává Sdružení SCAN, website: fulltextový archiv: ISSN: EDITORIALY Babor, F.: Public Health Science and the Global Strategy on Alcohol...1/7 Bìláèková, V., Mravèík, V., Zábranský, T.: Nové drogy jako nová výzva protidrogové politiky...2/65 Miovský, M.: Vážené dámy a pánové, ètenáøi èasopisu Adiktologie, /129 Novotný, V.: Adiktologická spolupráca na oboch brehoch Moravy...4/197 Zima, T.: Vážené kolegynì, vážení kolegové, /5 Zima, T., Miovský, M., Popov, P.: Vážení ètenáøi,......s/5 PÙVODNÍ PRÁCE Bìláèková, V., Zábranský, T.: Pìstování léèebného konopí analýza zahranièních zkušeností z regulaèního a ekonomického hlediska...s/28 Èermák, B.: Rozdíly v barevnosti výtvarných prací osob závislých na alkoholu a závislých na nealkoholových drogách...4/216 Gajdošová, B., Orosová, O.: Vzťah osobnostných faktorov, reziliencie a sebaúcty k výskytu pravidelného fajèenia tabakových cigariet a skúsenosti s marihuanou medzi slovenskými dospievajúcimi...4/226 Hudáková, A., Magurová, D.: Chronický alkoholizmus žien verzus kvalita ich života.. 3/148 Kiššová, L., Mravèík, V.: Evaluace Národní strategie protidrogové politiky na období Výzkumný design a souhrn hlavních výsledkù....2/72 Kvášová, S., Neèas, V.: HIV/AIDS v èeských denících v promìnách èasu...4/200 Novák, P., Miovský, M., Vopravil, J., Šťatsná, L., Gabrhelík, R., Jurystová, L.: Efektivita školního primárnìpreventivního programu Unplugged zamìøeného proti užívání konopí.. S/10 Páleníèek, T., Kuchaø, M.: Je možná detekce a identifikace nových syntetických drog (NSD) pomocí orientaèních testù?...4/208 Slezáková, S., Okruhlica, ¼.: Motivácia na lieèbu hepatitídy C u užívate¾ov psychoaktívnych látok...3/142 Spùrová, N., Kalina, K., Vacek, J.: Sebemedikace konopím u onkologicky nemocných: kvalitativní sonda...s/42 Staòková, N., Vacek, J.: Klient substituovaný buprenorfinem v doléèovacích zaøízeních v kontextu skupinové psychoterapie...3/134 Šafránková, M., Vacek, J.: Souvislosti užívání konopných drog se sociometrickým statusem studenta ve školní tøídì: pøípadová studie....s/18 PÙVODNÍ PRÁCE REPRINT Gabrhelík, R., Miovský, M.: Historie svépomocných a kvazi-svépomocných skupin v Èeské republice: Vývoj a souèasný stav v institucionálním kontextu služeb pro uživatele drog....2/100 PØEHLEDOVÉ ÈLÁNKY Èablová, L., Šťastná, L., Charvát, M., Maierová, E., Endrödiová, L., Dolejš, M.: Preventure metoda krátké cílené intervence...2/92 Gabrhelík, R.: Krátký pøehled úèinkù taneèních drog : MDMA, ketamin a GHB...4/248 Javakhishvili, D. J., Sturua, L., Otiashvili, D., Kirtadze, I., Zábranský, T.: Drogová situace v Gruzii struèný pøehled...1/42 Králíková, E., Štìpánková, L.: Kouøení tabáku, základní fakta a sociální souvislosti... 3/180 Miovský, M., Šťastná, L., Gabrhelík, R., Jurystová, L.: Evaluace primárnìpreventivních intervencí v ÈR: Realizované výzkumné studie...4/236 Snopková, S., Havlíèková, K., Polák, P., Husa, P.: Aktuální možnosti léèby HIV infekce 3/172 Snopková, S., Havlíèková, K., Polák, P., Husa, P., Nìmeèek, V., Malý, M.: Aktuální rysy pandemie HIV...3/166 Šejvl, J.: Kokain (2. èást)...2/82 Štefunková, M.: Drogy a kriminalita jaký je mezi nimi vztah?....3/156 KRÁTKÁ SDÌLENÍ Voboøil, J.: Èeský projekt ochrany dìtí a mládeže pøed zneužíváním alkoholu a jiných návykových látek v kontextu Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu SZO...1/38 Vopravil, J.: Odhad velikosti trhu s konopnými drogami a pervitinem... S/54 KAZUISTIKA Minaøík, J., Gabrhelík, R.: Farmakoterapie závislosti na metamfetaminu... S/48 DISKUSE Hanuš, L. O. : Vyléèí konopí rakovinu?...s/60 Pavlovská, A.: Etické otázky èinnosti iniciativy Project Prevention...4/256 Riesel, P.: Esej o pøání a úsilí modernizovat léèbu pacientù závislých na drogách v Psychiatrické léèebnì Horní Beøkovice....2/115 Šejvl, J.: Možnosti studia soudních spisù k publikaèním úèelùm...2/113 Z PRAXE Gabrhelíková, P.: Trestnìprávní systém podporující efektivitu léèby aneb poznámky ze stáže v Londýnì...3/186 KOMENTÁØE McGovern, T. F., Manning, S., McMahon, T.: Globální strategie SZO pro omezování škodlivého užívání alkoholu (2010): Vize a výzvy....1/16 Popov, P.: Další šuplíkový dokument?...1/12 DOKUMENT SZO: Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu...1/20 ANALÝZA POTØEB Kirtadze, I., Otiashvili, D., Javakhishvili, D. J.: Analýza potøeb v oblasti adiktologického vzdìlávání v Gruzii...1/52 NEKROLOG Kalina, K.: In memoriam MUDr. Karel Hampl, CSc., /123, VOL. 11, 2011 REJSTØÍK 4-MMC A abstinence adolescenti aktéøi protidrogové politiky...73 alkohol...100, 217 alkoholizmus analýza potøeb...53 Anglie a Wales arteterapie B barevné reakce barva buprenorfin C celoživotní vzdìlávání...53 È èasné intervence èasné zhodnocení...93 D design evaluace...73 detekce doléèovací zaøízení drogová závislost drogový trh...s55 drogy E efektivita epidemiologie HIV etické aspekty evaluace...236, S11 Extáze F fajèenie tabakových cigariet farmakoterapie...s49 fenomenální prostor finanèní odmìna G GHB Gruzie...43,53 H HAART harm reduction...43 hepatitída C histogram HIV/AIDS hodnocení politiky...73 I indikovaná prevence informovaný souhlas injekèní uživatelé drog injekèní úživatelia psychoaktívnych látok intoxikace K ketamin klíèové indikátory drogové epidemiologie...43 koinfekce HIV/HBV...167, 173 koinfekce HIV/HCV...167, 173 koka...83 kokain...83 konopné drogy...s19, S43 kouøení kvalita života kvantitativní výzkum kvazi svépomoc L léèba...43,181, 249 léèebné konopí...s29 léèebné úèinky...s43 lieèba M Mandelin, Mefedron marihuana Marquis MDMA...209, 249 Mecke mediální pokrytí metamfetamin...s49 metody hodnocení politik...73 metylfenidát...s49 monitorování drogové situace...43 motivace motivácia...143, 149 N Národní strategie a akèní plán protidrogové politiky...73 naøízená léèba nastolování agendy návykové látky nealkoholové drogy nelegální drogy...100, S55 nežádoucí úèinky nikotin nové syntetické drogy (NSD) O odborná léèba onkologie...s43 osobnostné faktory P pachatelé trestných èinù pìstování konopí...s29 prevence primární prevence , S11 problémoví uživatelé drog program drogových intervencí program primární prevence...93 prosazování práva...43 protidrogová politika...43,53,73 pøípadová studie...s19 psychika...83 R redukce recidivy trestné èinnosti regulace...s29 reziliencia RGB rizikové chování...236, S11 rizikové správanie rizikové vzorce chování...93 rychlé imunodetekèní kity S sebaúcta sebemedikace...s43 sex...83 Simons skupinová psychoterapie sociometrický status...s19 sociometrie....s19 specifický trest/specifická povinnost pro problémové uživatele drog sterilizace substituce , S49 svépomoc Svìtový den boje proti AIDS systém národních úètù...s55 T tabák taneèní drogy testování trestná èinnost trestnìprávní systém U uèeò...s19 úèinnost užívání návykových látek užívání drog...53 užívání konopí...s11 V vliv na zdraví vzájemný vztah vzdìlávací systém...53 Z závislost na tabáku závislosť závislost zpùsoby pøenosu HIV Ž ženy...149

9 Obsah EDITORIAL Vážení ètenáøi,... Popov, P., Miovský, M. PÙVODNÍ PRÁCE Léèba VHC u injekèních uživatelù drog v ÈR prùzkum mezi centry pro léèbu virových hepatitid Mravèík, V. Motivace u závislostního chování na internetu MMORPG hráèù Vondráèková, P., Šmahel, D. Interpersonálne vzťahy v priebehu užívania drog a lieèby závislosti z poh¾adu klientov/iek v terapeutickej komunite Klimas, J. PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK Pøímo pùsobící antivirotika na prahu nové éry v léèbì infekce virem hepatitidy typu C Øehák, V. KAZUISTIKA Vliv nefunkèní rodiny na vznik závislosti a dùležitost matchingu a práce s motivací u závislého klienta Pavlovská, A. KRÁTKÉ SDÌLENÍ Èasopisy pro uživatele drog Reekers, J. PROJEKTOVÁ PØÍLOHA NETAD V Bratislave prebehol jedenásty roèník konferencie Kvalitatívny prístup a metódy vo vedách o èloveku tentokrát na tému diverzita Masaryk, R. L., Lášticová, B., Petrjánošová, M. RECENZE ZPRÁVY DOPISY ÈTENÁØÙ Contents ORIGINAL ARTICLES HCV Treatment of Injecting Drug Users in the Czech Republic Survey among Viral Hepatitis Treatment Centres Mravèík, V. Motivation of MMORPG Players with Addictive Behaviour in Relation to Internet Use Vondráèková, P., Šmahel, D. Interpersonal Relationships during Drug Use and Addiction Treatment from the Perspective of Clients in a Therapeutic Community Klimas, J. REVIEW ARTICLE Direct-Acting Antivirals on the Eve of a New Era of Hepatitis C Treatment Øehák, V. CASE STUDY The Effect of a Dysfunctional Family on the Development of Dependence and the Importance of Matching and Motivational Therapy in Working with Dependent Clients Pavlovská, A. BRIEF COMMUNICATION Global Drug User Magazines Reekers, J.

10 ODBORNÉ ZAMÌØENÍ ÈASOPISU / SCOPE AND LIMITATIONS A N O T A C E Èasopis Adiktologie vychází od roku 2001 a stojí na mezioborovém pøístupu k návykovým látkám, jejich užívání a uživatelùm. Navazuje na linii tradièních èasopisù v tomto oboru, jako je napø. Addiction a další významné profesionální èasopisy sdružené v ISAJE (International Society of Addiction Journal Editors). Èasopis uveøejòuje èlánky jak z oblasti klinického, tak preklinického výzkumu a integruje souèasnì rùzné pøístupy rozvíjené na poli závislostí (jako napø. public health nebo mental health). Jeho ambicí je mj. facilitovat vývoj vzdìlávání v oblasti závislostí, propojovat výzkum s praxí a v jejich kontextu pak kultivovat aplikaci právì mezioborového pøístupu. Èasopis též pøináší pøehledy, kazuistiky, inovace, komentáøe, zprávy z cest a kongresù, knižní recenze a rùzná oznámení. Pokyny pro autory: The Adiktologie journal has been published since It is based on an interdisciplinary approach to addictive substances and their use (and/or users). It follows the line of traditional journals in this field, such as Addiction and other significant professional periodicals associated in the International Society of Addiction Journal Editors (ISAJE). The journal publishes articles concerning both clinical and pre-clinical research, integrating various approaches developed in the field of addiction (including public health and mental health). Its key ambition is to facilitate the development of training and education in addiction and provide a linkage between research and practice involving the cultivation of the application of an interdisciplinary approach. In the journal, you will also find reviews, case histories, innovations, comments, reports from study trips and congresses, reviews of books, and various announcements. Guidelines for authors: TIRÁŽ / IMPRINT Sdružení SCAN, Tišnov 2012 Adiktologie ODBORNÝ ÈASOPIS PRO PREVENCI, LÉÈBU A VÝZKUM ZÁVISLOSTÍ VYDÁVÁ / Sdružení SCAN, Lamaèova 862/26, Praha 5 VEDOUCÍ REDAKTOR / Prof. MUDr. T. Zima, DrSc., MBA ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / Doc. PhDr. M. Miovský, Ph.D. VÝKONNÝ REDAKTOR / Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D. VEDOUCÍ VÝKONNÉ REDAKCE / PhDr. M. Malinová JAZYKOVÁ REDAKCE / PhDr. V. Hanus ANGLICKÁ REDAKCE / Mgr. J. Bareš a S. Gill, MA ADRESA REDAKCE / Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze, Apolináøská 4, Praha 2, tel LAYOUT, DESIGN / MISSING ELEMENT, studio@mel.cz SAZBA / Hana Valihorová TISK / POINT CZ, s.r.o., Milady Horákové 20, Brno Rukopisy zasílejte výhradnì na elektronickou adresu redakce journal@adiktologie.cz. Distribuce, informace a objednávky pøedplatného na adrese vydavatele, scan@tisnov.cz, Inzerce na adrese redakce, malinova@adiktologie.cz, Zpracování pro internet na adrese redakce, gabrhelik@adiktologie.cz. Elektronický fulltextový archiv na adrese VYCHÁZÍ ÈTYØIKRÁT ROÈNÌ. CENA V ROCE 2012 / jednotlivé èíslo 89 Kè + 20 Kè poštovné (pro Slovensko 3,80 EUR + 2 EUR poštovné) ROÈNÍ PØEDPLATNÉ / 280 Kè (pro Slovensko 13,20 EUR) STUDENTSKÉ ROÈNÍ PØEDPLATNÉ / 200 Kè Pøedplatitelùm neúètujeme poštovné. Supplementa pro pøedplatitele zdarma. MK ÈR E 12656, ISSN Zaslané pøíspìvky se nevracejí, jsou archivovány vydavatelem. Otištìné pøíspìvky nejsou honorovány, autor obdrží bezplatný výtisk. Za obsah a jazykovou úpravu inzerátù odpovídá inzerent. Kopírování a rozmnožování za úèelem dalšího rozšiøování není možné bez pøedchozího písemného souhlasu vydavatele. Pøíští èíslo vyjde Redakèní uzávìrka zpráv a oznámení je Redakce si vyhrazuje právo zaslané zprávy krátit a redakènì upravovat. Nepodepsané pøíspìvky pocházejí z redakce.

11 ORIGINAL ARTICLE HCV Treatment of Injecting Drug Users in the Czech Republic Survey among Viral Hepatitis Treatment Centres MRAVÈÍK, V. National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, Prague, Department of Addictology, 1 st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Mravèík, V. (2012). Léèba VHC u injekèních uživatelù drog v ÈR prùzkum mezi centry pro léèbu virových hepatitid. Adiktologie, (12)1, BACKGROUND: Injecting drug users (IDUs) represent a significant group of patients with the hepatitis C virus (HCV) infection. The initiation, process, and efficacy of treatment are determined by factors on the part of both patients and treatment providers. AIMS: Mapping the extent of the provision of HCV treatment to IDUs in the Czech Republic, mapping the rules and practices in the initiation and provision of HCV treatment in IDUs and relevant factors. MATERIAL AND METHODS: From January to March 2011, all 76 identified viral hepatitis treatment centres were addressed with on-line questionnaire, of which 45 reacted, and 40 responded. RESULTS: It can be estimated that HCV treatment (using a combination of interferon and ribavirin) was provided by 61 centres in 2010, 39 of which treated (mostly abstinent) IDUs. An estimated 780 persons were treated in 2010, of whom 370 IDUs. The level of reported treatment uptake in IDUs referred to centres was 60% on average. Treatment was on average completed in 80%. Most clinicians reported no difference in the treatment uptake or adherence between drug users and non-users and between methamphetamine and opiate users. Most clinicians also did not report any differences between methamphetamine and opiate users in their liver conditions, motivation for treatment, or risk of relapse into drug use. All or most of the patients are required to abstain from drugs upon the start of treatment in 90% of the centres, the most frequently for six months at least. Most physicians test adherence in a trial period before the treatment. The assessment of the patient s drug use was often performed by collaborating psychiatrist or addiction specialist. Half of physicians reported that they require substitution therapy in opiate users. An addiction specialist was a permanent member of the team in a few centres only; substitution therapy was only rarely delivered in centres themselves. As many as nearly half of the centres did not cooperate with specialised drug treatment facilities. CONCLUSIONS: Clinicians in the Czech Republic possess rather conservative attitudes towards HCV treatment in IDUs, active IDUs are treated exceptionally. The main barriers of the higher HCV treatment uptake are represented by a lack of multi-disciplinary approach, a low integration of HCV and addiction treatment and financial limits. KEY WORDS: VIRAL HEPATITIS C INJECTING DRUG USE METHAMPHETAMINE INTERFERON RIBAVIRIN TREATMENT ADHERENCE EFFICACY Submitted: 21 / DECEMBER / 2011 Accepted: 7 / MARCH / 2012 Grant support: Internal Grant Agency of the Ministry of Health of the Czech Republic, Reg. No. IGA (Social Costs of the Misuse of Tobacco, Alcohol, and Illicit Drugs in the Czech Republic) Address for correspondence: Viktor Mravèík, M.D. / mravcik.viktor@vlada.cz / National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, Office of the Government of the Czech Republic, Vladislavova 4, Prague 1, Czech Republic 10

12 PÙVODNÍ PRÁCE Léèba VHC u injekèních uživatelù drog v ÈR prùzkum mezi centry pro léèbu virových hepatitid MRAVÈÍK, V. Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti a Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Citace: Mravèík, V. (2012). Léèba VHC u injekèních uživatelù drog v ÈR prùzkum mezi centry pro léèbu virových hepatitid. Adiktologie, (12)1, VÝCHODISKA: Injekèní uživatelé drog (IUD) tvoøí významnou skupinu pacientù s virovou hepatitidou typu C (VHC). Vstup do léèby, její prùbìh a úèinnost jsou ovlivnìny faktory na stranì pacientù i poskytovatelù léèby. CÍLE: Zmapovat rozsah poskytování léèby VHC u IUD v ÈR, popsat pravidla a praxi pro zahájení a prùbìh léèby VHC u IUD vèetnì relevantních faktorù. MATERIÁL A METODIKA: V lednu až bøeznu 2011 bylo osloveno všech 76 identifikovaných center pro léèbu virových hepatitid, na výzvu zareagovalo 45 a on-line dotazník vyplnilo 40 center. VÝSLEDKY: Odhadem léèilo VHC standardní dvojkombinací interferonu a ribavirinu v r celkem 61 center, z toho 39 léèilo (vìtšinou abstinující) IUD. Pro VHC bylo v r odhadem léèeno pøibližnì 780 osob, z toho pøibližnì 370 IUD. Podíl IUD odeslaných do centra, u kterých je léèba zahájena, byl v prùmìru 60 %. Podíl IUD, kteøí léèbu dokonèili, byl v prùmìru 80 %. Vìtšina lékaøù nevidìla v míøe zahájení léèby ani v adherenci rozdíly mezi neuživateli a uživateli drog ani mezi uživateli pervitinu a opiátù. Rozdíly mezi uživateli pervitinu a opiátù nebyly uvádìny ani v závažnosti hepatologického nálezu, motivaci nebo v riziku relapsu užívání drog. Abstinenci od užívání drog vyžaduje pøes 90 % center, nejèastìji v délce minimálnì 6 mìsícù pøed zahájením léèby. Vìtšina lékaøù zaøazuje pøed léèbou období, ve kterém otestuje adherenci. Zhodnocení stavu s ohledem na užívání drog bývá provádìno spolupracujícím psychiatrem nebo specialistou v oboru návykových nemocí. Polovina klinikù u uživatelù opiátù požaduje úèast v substituèní léèbì. Avšak specialista v oboru návykových nemocí je stálým èlenem týmu jen v nìkolika centrech, substituèní léèba je v centrech pro léèbu VH poskytována zøídka, cca polovina center nespolupracuje s jiným zaøízením specializovaným na léèbu závislostí. ZÁVÌRY: Pøi léèbì VHC u IUD jsou lékaøi v ÈR spíše konzervativní, aktivní IUD jsou léèeni výjimeènì. Za hlavní bariéry zvýšení vstupu IUD do léèby VHC lze oznaèit nedostatek multidisciplinárního pøístupu, nízkou míru vzájemné integrace léèby VHC a léèby závislosti a finanèní limity. KLÍÈOVÁ SLOVA: VIROVÁ HEPATITIDA TYPU C INJEKÈNÍUŽÍVÁNÍ DROG METAMFETAMIN INTERFERON RIBAVIRIN LÉÈBA ADHERENCE ÚSPÌŠNOST Došlo do redakce: 21 / PROSINEC / 2011 Pøijato k tisku: 7 / BØEZEN / 2012 Grantová podpora: Interní grantová agentura Ministerstva zdravotnictví ÈR, reg. è. IGA (Spoleèenské náklady zneužívání tabáku, alkoholu a nelegálních drog v ÈR) Korespondenèní adresa: MUDr. Viktor Mravèík / mravcik.viktor@vlada.cz / Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti, Úøad vlády Èeské republiky, Vladislavova 4, Praha 1 11

13 1 ÚVOD Virová hepatitida typu C (VHC) patøí spolu s virovou hepatitidou typu B (VHB) a infekcí HIV mezi typické infekce u uživatelù drog, resp. injekèních uživatelù drog (IUD). Promoøenost (prevalence) VHC, resp. protilátek proti viru VHC (anti-hcv), u IUD dosahuje v jednotlivých zemích EU úrovnì mezi cca 12%a 85%,vìtšina zemí ovšem hlásí míry prevalence VHC nad 40 % (European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, 2010). IUD tvoøí mezi cca 75 % a 100 % všech novì hlášených pøípadù VHC ve vìtšinì zemí EU, které sledují výskyt VHC podle rizikových skupin èi (pravdìpodobné) cesty pøenosu (Wiessing et al., 2008). Míry prevalence VHC mezi IUD v zemích mimo EU a na jiných kontinentech jsou podobné tìm v EU (Holtzman et al., 2009; Dumchev et al., 2009; Painsil et al., 2009; Platt et al., 2009; Xia et al., 2008; Miller et al., 2009). Míra incidence (incidence rate) VHC mezi IUD dosahuje v rùzných studiích úrovní do 40 pøípadù na 100 osob a rok s nejèastìjšími hodnotami pøípadù na 100 osob a rok (Roy et al., 2002; Roy et al., 2007; Stein et al., 2009; Holtzman et al., 2009). Injekèní užívání drog je v ÈR spojeno pøedevším s užíváním metamfetaminu (pervitinu) a opiátù/opioidù. V roce 2010 dosáhl støední odhad poètu IUD 37,2 tis. osob, z toho pøibližnì 2/3 tvoøí uživatelé pervitinu a 1/3 uživatelé opiátù/opioidù (Mravèík et al., 2011a). Injekèní užívání je pøevažujícím zpùsobem aplikace u problémových uživatelù pervitinu a opiátù mezi klienty v kontaktu s pomáhajícími programy dosahuje jeho podíl od 60 % v psychiatrických ambulancích do 95 % v nízkoprahových programech (Studnièková & Petrášová, 2011; Nechanská, 2011; Mravèík et al., 2011a). V ÈR tvoøí kategorie IUD pøibližnì 60 % (absolutnì pøípadù roènì) ze všech hlášených pøípadù VHC (Státní zdravotní ústav Praha, 2011). Prevalence VHC mezi IUD se pohybuje v závislosti na uživatelských charakteristikách vzorku vyšetøovaných % s tím, že hodnoty v rozmezí % jsou typické pro klienty nízkoprahových programù (Zábranský et al., 2006; Mravèík et al., 2011a; Mravèík et al., 2009). Incidence rate VHC mezi IUD byla v ÈR v minulém desetiletí hlášena mezi 11 a 15 pøípady na 100 sledovaných osob a rok (Mravèík & Šebáková, 2002; Mravèík et al., 2009). Vìtšina infikovaných osob si infekce VHC není vìdoma, neboť v èasných fázích nemá žádné (specifické) pøíznaky. Spontánní eliminace viru po infekci VHC je uvádìna mezi 20 až 60 % infikovaných (Loomba et al., 2011; Pérez-Álvarez et al., 2012; Grebely et al., 2012), u IUD byla recentnì hlášena spontánní clearence viru u pøibližnì tøetiny osob (van den Berg et al., 2011). U 8 45 % osob s chronickým prùbìhem VHC se bìhem dvou dekád rozvíjí cirhóza jater (Backmund et al., 2001; Gane, 2011; Davis et al., 2010). Podobný podíl byl nalezen mezi IUD nedávná metaanalýza 47 publikovaných prací odhaduje progresi VHC do stadia cirhózy u 15 % v prùbìhu 20 let. Onemocnìní mùže u èásti chronicky nemocných pøejít do stadia jaterního selhání anebo hepatocelulárního karcinomu s vrcholem výskytu pøibližnì 30 let po infekci (Davis et al., 2010). U mužù je pøi konzumaci nadmìrných dávek alkoholu, steatóze jater nebo metabolických poruchách progrese rychlejší (Ascione et al., 2007; John-Baptiste et al., 2010). Základem kauzální léèby VHC je aplikace pegylovaného interferonu (PEG-IFN) a ribavirinu (RBV) po dobu 24 nebo 48 týdnù v závislosti na genotypu viru VHC (HCV), kratší režim pro genotypy 2 a 3, delší režim pro genotypy 1 a 4. Obecnì øeèeno je protivirová léèba indikována u každé prokázané chronické infekce, tj. s detekovatelnou HCV-RNA v krvi po dobu delší než 6 mìsícù, pokud nejsou pøítomny kontraindikace. Ve zvláštních pøípadech lze zvážit i léèbu akutní infekce monoterapií interferonem, nejedná se však o standardní postup.úèinnost léèby mìøená jako pokles HCV-RNA v krvi pod mez detekce 6 mìsícù od ukonèení léèby (tzv. sustained virologic response, SVR) se pohybuje mezi 45 % u genotypu 1 a 75 % u genotypu 2 s tím, že vyšší úèinnost má léèba obecnì u genotypu 2 a 3. V èasných fázích onemocnìní dosahuje léèba vyšší úèinnosti (Kamal, 2008). V této souvislosti je vhodné zmínit, že v kvìtnu 2011 FDA schválila dva inhibitory proteázy (telaprevir a boceprevir) pro léèbu HCV genotypu 1 v kombinaci s konvenèní dvojkombinací PEG-IFN and RBV, která vykazuje ve srovnání se standardní duální léèbou vyšší míru SVR, ovšem také vyšší výskyt nežádoucích úèinkù (Tungol et al., 2011). Navzdory tomu, že IUD tvoøí v rozvinutých zemích vìtšinu osob infikovaných VHC, jejich vstup do léèby (treatment uptake) je obecnì považován za nedostateèný. Jedním z nejdùležitìjších faktorù, které vstup do léèby ovlivòují, jsou obavy z nízké míry dodržení léèebného režimu (adherence), která vede k nižší SVR. Fakta však ukazují, že IUD vykazují srovnatelnou míru adherence k rùzným typùm léèby ve srovnání s neuživateli drog a v léèebných režimech, které jsou pøizpùsobeny nebo na míru uzpùsobeny potøebám uživatelù drog, míra adherence velmi èasto pøekroèí 80 % proto by rozhodnutí o zaøazení do léèby mìlo být uèinìno po individuálním zhodnocení pacienta (Edlin, 2002). Co se týká léèby VHC, byla pozorována srovnatelná adherence u IUD a neuživatelù drog. Napø. francouzská kohortová studie na vzorku 1860 pacientù ve tøech skupinách ukázala podobnou SVR u aktivních uživatelù drog a pacientù zaøazených do opiátové substituèní léèby (58 %) ve srovnání s bývalými uživateli drog (51 %) a neuživateli drog (49 %), a to navzdory chaotiètìjšímu stylu života a vyšší míøe psychiatrické komorbidity u uživatelù drog (Melin et al., 2010). V jiné prospektivní studii srovnávající úèinnost léèby u 4 skupin léèených pacientù byla dosažena celková SVR 58,6 %: z toho 58,8 % u kontrolní skupiny, 50,0 % u psychiatrických pacientù, 72,2 % u pacientù v metadonové substituèní léèbì a 53,8 % u bývalých uživatelù drog s mírou 12 MRAVÈÍK, V.

14 PÙVODNÍ PRÁCE SVR byl asociován pouze genotyp HCV, nikoliv však pacientská skupina, míra psychiatrické komorbidity, deprese, léèba antidepresivy, pohlaví nebo hladina jaterních enzymù pøed léèbou (Schaefer et al., 2007). Byla popsána øada faktorù (mimo biologických), které se uplatòují jako bariéry v zahájení a pokraèování léèby VHC a které snižují její úèinnost, a to jak na stranì lékaøe, tak na stranì pacienta: nežádoucí úèinky léèby, souèasné užívání drog, psychiatrická komorbidita a øada bariér na stranì pacienta, jako jsou nedostatek informací o VHC a možnosti léèby, subjektivnì vnímaná nízká úèinnost léèby, obavy z vyšetøení (napø. biopsie jater) a nežádoucích úèinkù, paralelnì probíhající HIV infekce a další komorbidita, problémy s dopravou a finanèní problémy, nestálé bydlení a další sociální a právní problémy, které mohou vést k nižší adherenci a nižší míøe docházení do léèebného centra (Nguyen et al., 2007; Treloar et al., 2010; Grebely et al., 2008). V Bratislavì bylo zjištìno, že ve vstupu do léèby VHC bránila pacientùm pøedevším na stranì zdravotního systému nastavená kritéria zdravotní pojišťovny (6mìsíèní perioda abstinence pøed léèbou) a na stranì klienta nedostatek zájmu a motivace (Slezáková & Okruhlica, 2011). Je tedy dùležité zvolit takový algoritmus, který optimalizuje léèebný režim a identifikuje a zvládá výše jmenované rizikové faktory pøerušení léèby a jejího selhání. Edlin (2002) považuje pro zvýšení adherence k léèbì VHC za efektivní následující strategie: poskytovat informace o oèekávaných úèincích léèby vèetnì nežádoucích, vìnovat pozornost obavám z nežádoucích úèinkù léèby, poskytovat poradenství smìrem ke snížení bariér a zvýšení adherence, uplatòovat uctivý a starostlivý pøístup, v pøípadì potøeby léèit depresi, aplikovat administraci léèby pod dohledem, motivovat incentivy vèetnì finanèních, používat pomocná zaøízení (upomínky telefonem, dávkovaèe lékù apod.). V ÈR patøí léèba virových hepatitid do kompetence dvou odborných spoleèností Èeské hepatologické spoleènosti (ÈHS) a Spoleènosti infekèního lékaøství (SIL) ÈLS JEP, a øídí se spoleènými doporuèenými postupy pro léèbu virových hepatitid. V r byl obìma spoleènostmi ve spolupráci se Spoleèností pro návykové nemoci ÈLS JEP vypracován Standard pro léèbu virových hepatitid u uživatelù drog, který stanovuje preventivní, diagnostické a léèebné postupy v pøípadech virových hepatitid u uživatelù drog (Galský et al., 2008). Standard zdùrazòuje, že postup terapie virové hepatitidy C u závislého pacienta vèetnì pacienta s aktivní drogovou závislostí nebo u pacienta v substituèní léèbì, resp. stabilizovaného, je shodný s doporuèeným postupem u pacientù bez závislosti. Zcela zásadní podmínkou pro zahájení a prùbìh terapie je motivace pacienta a jeho spolupráce; standard také zdùrazòuje nutnost multidisciplinárního pøístupu k pacientùm. Na základì výše uvedených údajù, tj. 10% míry incidence VHC mezi tis. anti-hcv negativními IDUs v ÈR (60 80 % z 37,2 tis. IUD), lze pøedpokládat cca 2 až 3 tisíce nových infekci VHC mezi IUD roènì a pøi rozvoji chronické infekce u cca 2/3 pøípadù lze odhadnout roèní poèet nových pøípadù chronické infekce na cca V posledních 5 letech se tedy jedná celkem o cca 10 tis. infekcí VHC u IUD, z toho 6,5 tis. s rozvojem chronické VHC (konzervativní odhad na základì konzervativních mezí všech použitých ukazatelù). Odhadem je orgánùm ochrany veøejného zdraví hlášeno cca 50 % všech pøípadù infekcí VHC u IUD (èást nehlášených pøípadù jde na vrub nesplnìní hlásné povinnosti, ale vìtší èásti pøípadù pravdìpodobnì na vrub inaparentního prùbìhu infekce, a tudíž jejího neodhalení). Z 20 40% míry prevalence VHC lze také v souèasnosti usuzovat na celkem cca 7,5 15 tis. infikovaných VHC mezi cca 37,2 tis. aktivními IUD, další stovky až tisíce pøípadù infekce VHC lze pøedpokládat u bývalých IUD. Poèet osob (vèetnì IUD) léèených v centrech pro léèbu virových hepatitid není znám. Proto Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti ve spolupráci s ÈHS a SIL provedlo dotazníkový prùzkum mezi léèebnými centry pro léèbu virových hepatitid, který si stanovil následující cíle: zmapovat (odhadnout) rozsah poskytování léèby VHC injekèním uživatelùm drog v ÈR, zmapovat pravidla a praxi pro vstup IUD do léèby VHC v centrech pro léèbu VHC, popsat faktory vztahující se k užívání drog, které mohou léèbu IUD ovlivnit èi je lékaøi v tomto ohledu považují za relevantní, popsat pøípadná specifika mezi uživateli pervitinu a opiátù ve vztahu k dostupnosti a poskytování léèby VHC tìmto dvìma nejèetnìjším skupinám IUD v ÈR. 2 MATERIÁL A METODIKA Byl proveden prùøezový dotazníkový prùzkum mezi centry pro léèbu virových hepatitid v ÈR. Pøíprava dotazníku probíhala v prùbìhu prosince 2010, v lednu 2011 probìhlo pilotní kolo mezi 5 centry. V únoru a bøeznu 2011 probíhala ostrá verze prùzkumu. Byl použit internetový on-line dotazník v aplikaci limesurvey ( pøístupný na webové stránce Národního monitorovacího støediska pro drogy a drogové závislosti drogy-info.cz na adrese drogy-info.cz/. Dotazník (viz pøíloha) obsahoval 80 uzavøených nebo otevøených otázek rozdìlených do 5 èástí: (1) identifikace a kontaktní údaje centra, (2) zaøazování IUD do léèby VHC a její prùbìh, (3) financování a finanèní dostupnost léèby VHC, (4) kvantitativní údaje o léèbì a poètu LÉÈBA VHC U INJEKÈNÍCH UŽIVATELÙ DROG V ÈR PRÙZKUM MEZI CENTRY 13

15 léèených v daném centru, (5) srovnání zkušeností s léèbou VHC mezi uživateli opiátù/opioidù a uživateli pervitinu. Za léèbu VHC byla v celém dotazníku považována standardní léèba PEG-IFN a RBV po dobu 24 nebo 48 týdnù. S žádostí o úèast v prùzkumu byla oslovena všechna centra, která podle dostupných informací provádìjí v ÈR léèbu VHC, nebyl provádìn náhodný èi jiný výbìr. Seznam center byl získán tak, že ÈHS nebo SIL poskytly seznam tzv. garantovaných pracovišť, tj. center s garancí jedné z odborných spoleèností. Dále byl seznam doplnìn o centra z adresáøe na webové stránce virová-hepatitida.cz ( virova-hepatitida.cz/). Pøed odesláním výzev k vyplnìní dotazníku byly kontakty na centra, a tudíž i samotná existence center, ovìøovány telefonicky èi em. Celkem bylo identifikováno 76 center, z toho pøesnì 38 infektologických a 38 hepatologických. Celkem 62 z nich bylo identifikováno na seznamech garantovaných pracovišť. Sebraná data byla zpracována v SPSS v19. Odpovìdi vztahující se k podílùm pacientù byly váženy celkovým poètem pacientù léèených centrem od zahájení léèby do , což dalo pomìrnì vyšší váhu odpovìdím center s vyšším poètem klientù pokud jsou prezentovány vážené proporce, je to ve výsledcích výslovnì uvedeno. 3 VÝSLEDKY Na výzvu k úèasti v prùzkumu zareagovalo celkem 45 z oslovených 76 center (59,2 %) a 40 center (52,6 %) vyplnilo on-line dotazník (tabulka 1). Pìt center, která zareagovala na výzvu, aniž by vyplnila dotazník, zdùvodnilo nevyplnìní dotazníku tím, že neléèí VHC vùbec (2 centra), pøípadnì že neléèí uživatele drog (2 centra), v jednom pøípadì nedostatkem èasu a kapacit dotazník vyplnit. Analyzovaný soubor tedy tvoøilo 40 center, z toho 17 gastroenterologických (z nich 15 garantovaných) a 23 infektologických (z nich 22 garantovaných). Celkem 39 center uvedlo, že v souèasné dobì provádí léèbu VHC, 1 centrum provádìlo léèbu VHC v letech V souèasnosti léèí VHC u IUD 32 center (80,0 %), další 3 centra (7,5 %) léèila IUD v minulosti, v souèasnosti však léèbu IUD neposkytují. Nikdy neléèilo IUD 5 center (12,5 %). 3/1Pravidla pro zahájení a prùbìh léèby VHC u IUD Pravidla pro zaøazování IUD do léèby VHC a pøípadnì pro prùbìh léèby mìlo podle vlastních výpovìdí stanoveno 34 (85 %) center. Mezi šesti centry, která stanovení pravidel neuvedla, jsou také tøi centra, která v souèasné dobì léèí VHC u IUD. V odpovìdích na otevøenou otázku, jakými pravidly se centra øídí, byly èasto citovány standardy a pravidla ÈHS a SIL, pøípadnì lékaøi citovali obecná klinická a laboratorní kritéria nebo specifická pravidla, na která se ovšem cílenì zamìøovala další èást dotazníku. 3/2Užívání drog jako faktor ovlivòující vstup do léèby Mírná vìtšina 23 lékaøù (57,5 %) považovala abstinenci od (nelegálních) drog za absolutní podmínku pro zahájení Tabulka 1 / Table 1 Respondence na dotazníkový prùzkum podle kraje The rate of response to the questionnaire survey by regions Kraj Poèet center celkem Z nich odpovìdìlo Poèet % Praha ,0 Støedoèeský ,0 Jihoèeský ,0 Plzeòský ,0 Karlovarský ,0 Ústecký ,5 Liberecký ,0 Královéhradecký ,0 Pardubický ,0 Vysoèina ,0 Jihomoravský ,3 Olomoucký 4 0 0,0 Zlínský ,0 Moravskoslezský ,5 Celkem ,6 14 MRAVÈÍK, V.

16 PÙVODNÍ PRÁCE Tabulka 2 / Table 2 Abstinence od užívání nelegálních drog a alkoholu jako podmínka zahájení léèby VHC Abstinence from illicit drugs and alcohol as a requirement for entering HCV treatment Podmínka abstinence Nelegální drogy Alkohol Poèet % Poèet % Ano, u všech pacientù 23 57, ,5 Ano, u vìtšiny pacientù 14 35,0 9 22,5 Ano, u nìkterých pacientù 0 0,0 5 12,5 Ne 3 7,5 7 17,5 Celkem , ,0 léèby (tj. podmínku u všech pacientù). Pøibližnì tøetina lékaøù aplikuje podmínku abstinence od drog u vìtšiny pacientù. Abstinence od užívání alkoholu podmiòuje podle odpovìdí lékaøù vstup do léèby ménì než abstinence od užívání nelegálních drog (tabulka 2). V komentáøích lékaøi zdùrazòovali individuální pøístup k pacientùm, a to i ti, pro které byla abstinence podmínkou zahájení léèby, a to napø. v posuzování nutné doby abstinence. Lékaøi, kteøí pøipouštìli užívání nelegálních drog u léèených pacientù, uvádìli naopak rizika nespolupráce u aktivních uživatelù a opìt individuální pøístup, pøípadnì úzkou spolupráci s psychiatrem. Jako dùležitý faktor bylo také citováno zaøazení do substituèní léèby. Bývá tolerováno užívání marihuany a také pøípadnì ojedinìle pervitinu. Napøíè byla zdùrazòována nutnost spolupráce pacienta. U alkoholu byla lékaøi uvádìna tolerance konzumace nanejvýš k jídlu èi do množství 10, 40 nebo 50 g èistého alkoholu dennì nebo výjimeèné jednorázové užití alkoholu. Lékaøi, u nichž podmínka abstinence platí pro všechny pacienty, èasto komentovali, že platí spíše pro abúzus alkoholu, nikoliv pro støídmé formy konzumace alkoholu. Na otázku o délce požadovaného období abstinence odpovìdìlo u nelegálních drog 36 (90,0 %), u alkoholu 31 (78 %) lékaøù. U drog uvedli období v délce od 3 do 24 mìsícù, prùmìr 6,7 mìsícù, u alkoholu od 2 do 12 mìsícù s prùmìrem 5,6 mìsícù, modus i medián byl u drog i alkoholu 6 mìsícù. Za prùkaz abstinence od drog byly lékaøi pøibližnì ve stejné míøe (cca % z nich) považovány všechny nabízené možnosti, tj. sdìlení pacienta, potvrzení jiného odborníka a vyšetøení na vlastním pracovišti, u alkoholu bylo za prùkaz v mírnì vyšší míøe považováno sdìlení pacienta (73 %) než odborná vyšetøení (60 65 %). 3/3Ostatní faktory a okolnosti podmiòující vstup IUD do léèby Vìtšina lékaøù, tj. 36 ze 40 (90 %), podle vlastního sdìlení zaøazuje pøed zahájením léèby zkušební období, ve kterém otestuje adherenci pacienta. Na otázku na délku zkušebního období odpovìdìlo 34 lékaøù, uvádìli období v délce od 1 do 12 mìsícù. Prùmìrná délka byla 4,6 mìsícù, medián 4,5 a modus 6 mìsícù. Další sada otázek se týkala zhodnocení stavu IUD pøed zahájením léèby, pøípadnì aplikace jiných metod zjišťujících nebo zajišťujících adherenci pacienta (tabulka 3).Z jiných metod se v odpovìdích lékaøù objevily napø. absolvování minimálnì dvou návštìv k navázání kontaktu nebo aplikování preparátù pøímo na oddìlení. Tabulka 3 / Table 3 Podmínky a pravidla zahájení léèby VHC u injekèních uživatelù drog Requirements and rules for injecting drug users entering HCV treatment Podmínky zahájení léèby Poèet % Zhodnocení psychiatrem 25 62,5 Zhodnocení specialistou v oboru návykových nemocí Zahájení substituèní léèby u uživatele opiátù/opioidù Jiné metody z(a)jišťující adherenci pacienta 13 32, ,0 6 15,0 Další sada otázek se týkala složení terapeutického týmu, spolupráce s jinými odborníky a poskytování specifických intervencí IUD vedle léèby VHC. Specialista v oboru návykových nemocí je stálým èlenem terapeutického týmu v 5 centrech (12,5 %). Substituèní léèba opioidními agonisty je uživatelùm opiátù/opioidù samotnými centry pro léèbu VH poskytována ve 3 (7,5 %) pøípadech, ovšem 21 (52,5 %) dalších center spolupracuje pøi poskytování substituèní léèby s jiným zdravotnickým zaøízením. Jiná léèba nebo poradenství v oblasti závislostí pøímo v centru je poskytována v 8 (20,0 %) z nich, dalších 22 (55,0 %) spolupracuje v tomto ohledu s jiným zdravotnickým nebo nezdravotnickým zaøízením, z toho 17 (42,5 %) se zdravotnickým, 16 (40,0 %) s nezdravotnickým a 11 (27,5 %) s obìma typy zaøízení. V komentáøích zmiòovali nìkteøí lékaøi napø. spolupráci s terapeutickými komunitami nebo se zdravotnickým zaøízením vìznice v jejich spádové oblasti. LÉÈBA VHC U INJEKÈNÍCH UŽIVATELÙ DROG V ÈR PRÙZKUM MEZI CENTRY 15

17 3/4Financování a finanèní dostupnost léèby VHC Na otázku, zda je vstup pacientù do léèby VHC v centru limitován finanèními prostøedky v rozpoètu centra, odpovìdìlo kladnì 24 (60 %) center. Deset center (25 %) uvedlo, že vzhledem k finanènímu limitu nebyla léèba v r zahájena u 1 až 20 pacientù (prùmìr 5,2, medián i modus 5), i když byla jinak indikována; celkem nebyla léèba v tìchto 10 centrech zahájena v r u 62 pacientù. Existenci poøadníku pro vstup do léèby uvádìjí 4 centra (10 %). V poøadnících se na zaèátku roku 2010 nacházelo celkem 43 osob (minimum 3, maximum 25, medián 7,5), z toho (na zaèátku i konci roku 2010 shodnì) 18 bývalých èi souèasných IUD. Tøicet (75 %) lékaøù pøipustilo, že abstinent nebo abstinující (bývalý) uživatel nelegálních drog bývá upøednostnìn pøed aktivním uživatelem nelegálních drog kvùli obavì z nižší adherence u aktivních uživatelù nelegálních drog. Jen 2 lékaøi (5 %) uvedli, že léèba VHC v jejich centru vyžaduje zvýšené finanèní výdaje ze strany pacienta spojené s léèbou v jednom pøípadì byly uvedeny výdaje za doplatek na léky za recept a ve druhém bylo uvedeno, že pacient ve vìtší èásti hradí náklady na užívaný RBV. 3/5Kvantitativní údaje o léèbì a poètu léèených Údaje o roku zahájení léèby VHC ve svém centru poskytlo 39 lékaøù. Rok zahájení pokrývá období od r do r. 2010, vrchol zahájení léèby nastal v r (graf 1). Poèet center Graf 1 / Graph 1 Poèet center podle roku zahájení poskytování léèby VHC Number of centres by the year of the commencement of HCV treatment Údaje o poètu pacientù léèených pro VHC poskytlo v závislosti na míøe podrobnosti center (tabulka 4). Poèet léèených od zahájení léèby k dosahoval 10 až 1500 pacientù na jedno centrum s prùmìrem 162 pacientù, mediánem 60 pacientù (centrum, které hlásí nejvyšší poèet 1500 léèených, zaèalo s léèbou na zaèátku 90. let a nachází se ve velkém krajském mìstì). Celkem uvádí 36 center 5842 léèených od zahájení léèby k Ve stejném období bylo v 35 centrech léèeno 2202 bývalých nebo aktivních IUD, tj. 37,7 % ze všech léèených, z nich bylo 1568 mužù (71,2 %). V r bylo k pøípadnému zahájení léèby referováno celkem 664 pacientù, z nich bylo 397 (59,8 %) bývalých nebo aktivních IUD. Léèba byla zahájena u celkem 448 pacientù (67,5 % ze všech referovaných). Z nich bylo: 263 bývalých nebo abstinujících IUD, z toho 84 uživatelù opiátù a 187 uživatelù pervitinu (v souètu tedy o 10 více, než nahlášeno celkem), 25 pacientù byli uživatelé opiátù toho èasu v substituèní léèbì, 3 aktivní IUD. Celkem tedy byla v r v centrech, která daný údaj poskytla, léèba zahájena u 291 bývalých nebo souèasných IUD (prùmìr 9,4 osob na centrum, které léèilo alespoò jednoho bývalého nebo souèasného IUD), což je 65 % ze všech pacientù, u kterých byla léèba v r zahájena. Podle krajù bylo nejvíce pacientù léèeno v Praze, Jihomoravském a Ústeckém kraji. Podobná geografická distribuce je patrná také u léèeb zahájených v r. 2010, i když vyšší podíl pacientù a nejvyšší poèet léèených IUD v r (cca tøetina) byl hlášen z Ústeckého kraje (tabulka 5). Byl položen také dotaz na podíl jednotlivých genotypù viru VHC u IUD léèených v daném centru. Variabilita odpovìdí byla vysoká zejména u genotypù 1 až 3, jejichž podíl uvádìla centra v rozpìtí od 0 10 % na jedné stranì do % na stranì druhé. Nevážený prùmìr podílu jednotlivých genotypù dosáhl 70,5 % u typu 1, 9,3 % u typu 2, 28,8 % u typu 3 a 0,4 % u typu 4, vážený prùmìr (vážený celkovým poètem léèených v daném centru) ve stejném poøadí 88,5 %, 5,8 %, 5,8 % a 0,0 %. 3/6Odhad poètu center poskytujících léèbu VHC a odhad poètu léèených osob v ÈR Údaje od 40 center, která odpovìdìla na dotazník, byly extrapolovány na 76 identifikovaných center pro léèbu VHC v ÈR celkem pøi zohlednìní dostupných údajù o 5 centrech, která na dotazník sice neodpovìdìla, ale zdùvodnila svou neúèast ve výzkumu: 2 centra neléèí VHC vùbec (z toho 1 léèilo v minulosti), další 2 neléèí VHC u IUD a 1 centrum se nezúèastnilo prùzkumu s odkazem na nedostatek èasu a kapacit dotazník vyplnit. Za pøedpokladu obdobných dùvodù neúèasti u všech 36 center, která nevyplnila dotazník (tj. 40 % neléèí VHC vùbec, z nich polovina VHC v minulosti léèila, dalších 40 % neléèí IUD, 20 % léèí VHC vèetnì IUD), lze odhadnout následující poèet center léèících VHC v ÈR (tabulka 6). 16 MRAVÈÍK, V.

18 PÙVODNÍ PRÁCE Tabulka 4 / Table 4 Hlášený poèet pacientù rùzných kategorií léèených pro VHC Reported numbers of patients of various categories treated for HCV Pacienti Odpovìdìlo center Minimum Maximum Prùmìr Medián Souèet Léèení od zahájení léèby k celkem Léèení IUD (bývalí nebo aktivní) od zahájení léèby k , , z toho muži , Referovaní k pøípadnému zahájení léèby v r , z nich (bývalí nebo aktivní) IUD , Pacienti, u kterých byla v r zahájena léèba VHC - z nich bývalí nebo abstinující IUD bez substituèní léèby , , z toho uživatelé opiátù/opioidù , z toho uživatelé pervitinu , z nich uživatelé opiátù/opioidù v substituèní léèbì , z nich aktivní IUD ,1 0 3 Tabulka 5 / Table 5 Poèet pacientù rùzných kategorií léèených pro VHC podle krajù Numbers of patients of various categories treated for HCV by regions Kraj Poèet center hlásících poèty pacientù Poèet léèených od zahájení léèby k Celkem Poèet pacientù, u kterých byla zahájena léèba v r z toho Celkem z toho bývalých bývalí IUD nebo IUD v substituèní aktivních IUD léèbì aktivní IUD IUD celkem Praha Støedoèeský Jihoèeský Plzeòský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysoèina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem LÉÈBA VHC U INJEKÈNÍCH UŽIVATELÙ DROG V ÈR PRÙZKUM MEZI CENTRY 17

19 Na poèty center uvedené v tabulce výše byly extrapolovány prùmìrné poèty léèených pacientù zjištìné v dotazníkovém prùzkumu (tabulka 7). 3/7Zkušenosti s léèbou VHC u IUD a srovnání mezi uživateli opiátù/opioidù a uživateli pervitinu V poslední èásti dotazníku se zjišťovaly názory lékaøù na rozdíly mezi IUD a neuživateli drog a mezi uživateli pervitinu a opiátù/opioidù ve vstupu do léèby, adherenci k léèbì, úspìšnosti léèby a ve faktorech, kterými mohou být pøípadné rozdíly zpùsobeny. Uvádìné proporce jsou váženy celkovým poètem léèených pacientù. Na otázku, jaký podíl IUD indikovaných z hepatologického hlediska k léèbì VHC nakonec zahájí léèbu (treatment uptake), odpovìdìlo 30 (75,0 %) center, odpovìdi dosáhly hodnot od 0 % do 90 %, vážený prùmìr byl 59,8 %. Nadpolovièní podíl (57,6 %) lékaøù se domníval, že rozdíl v podílu nastoupivších na léèbu u IUD oproti neuživatelùm existuje, ovšem nebyli jednotní v názoru, zda je tento podíl vyšší, nebo nižší. Rozdíl v podílu nastoupivších na léèbu mezi uživateli pervitinu a opiátù/opioidù vidí 28,9 % lékaøù, ovšem ani tady nepanovala shoda v tom, která skupina uživatelù vykazuje vyšší, nebo nižší míru nastoupivších na léèbu. V uvádìném podílu IUD, kteøí dokonèí léèbu, byla opìt patrná znaèná variabilita (0 100 %), vážený prùmìr byl 83,0 %. Vìtšina lékaøù (71,3 %) se domnívala, že v podílu dokonèivších léèbu neexistuje rozdíl mezi IUD a neuživateli drog a ani mezi uživateli pervitinu a opiátù/opioidù. Mezi tìmi, kteøí rozdíl uvádìli, se 74,6 % domnívalo, že IUD vykazují nižší podíl dokonèení léèby oproti neuživatelùm drog. U otázek smìøujících k rozdílùm mezi uživateli pervitinu a opiátù/opioidù ve výskytu možných faktorù ovlivòujících prùbìh a úspìšnost léèby byla zaznamenána nízká míra respondence (25 35 %). Nicménì vìtšina lékaøù, kteøí na nì odpovìdìli, nevidìla rozdíly mezi uživateli pervitinu a opiátù/opioidù v závažnosti hepatologického nálezu, v ochotì èi motivaci nastoupit na léèbu, ve schopnosti dodržovat léèebný režim ani v riziku relapsu. Tabulka 6 / Table 6 Odhad celkového poètu center v ÈR léèících VHC Estimated total number of centres providing HCV treatment in the Czech Republic Centra Léèilo VHC v minulosti nebo souèasnosti Léèilo VHC v r Léèilo VHC u IUD v minulosti nebo souèasnosti Léèilo VHC u IUD v r Poèet % Poèet % Poèet % Poèet % 4 DISKUZE Prezentované výsledky jsou výsledkem údajù zjišťovaných v dotazníkovém prùzkumu retrospektivnì, nahlášené údaje nebyly ovìøovány, lékaøi byli naopak pobízení k uvedení ex- Úèastníci prùzkumu (n=40) Non-respondenti: odhad (n=36) Celkem (N=76) Tabulka 7 / Table 7 Odhad poètu pacientù léèených v ÈR pro VHC Estimated number of patients in treatment for HCV in the Czech Republic Ukazatel Léèilo VHC v minulosti nebo souèasnosti Léèilo VHC v r Léèilo VHC u IUD v minulosti nebo souèasnosti Léèilo VHC u IUD v r Prùmìr na jedno centrum, které nahlásilo klienty Poèet center v ÈR celkem (odhad) 162,3 12,8 62,9 9, Poèet osob celkem MRAVÈÍK, V.

20 PÙVODNÍ PRÁCE pertního odhadu, není-li pøesná evidence požadovaných údajù k dispozici. Data jsou tedy zatížena informaèní výbìrovou chybou jako všechny prùzkumy s podobným designem. Dotazník byl vyplòován on-line bez možnosti pøímého kontaktu a instrukcí, což možnost informaèní chyby dále zvyšuje. Míra respondence byla relativnì vysoká (60 %, resp. 53 %), zvážíme-li, že lékaøi nebyli k úèasti nikterak motivováni. Prùzkumu se nezúèastnilo jedno ze dvou pražských pracovišť specializovaných na léèbu infekèních èi somatických komplikací u IUD, což výpovìdní hodnotu prùzkumu oslabuje. Podle autora je v ÈR vùbec poprvé k dispozici odhad poètu IUD podstupujících léèbu VHC dvojkombinací PEG-IFN a RBV. Roènì se jedná odhadem o celkem 780 osob, z nich je 370 IUD (témìø polovina). Lze odhadnout, že v ÈR je v posledních letech VHC léèena u dvou tøetin IUD, u kterých byla VHC diagnostikována, resp. hlášena (celkem cca 600 osob roènì), a pøibližnì u pìtiny IUD, u kterých se rozvine chronická infekce VHC (odhadem osob roènì). Regionální dostupnost léèby (poèet center) i poèet nahlášených léèených IUD odpovídají regionální distribuci injekèního užívání drog i prevalence VHC nejvyšší jsou v Praze a Ústeckém kraji (Mravèík et al., 2011b; Mravèík et al., 2009). Z prùzkumu vyplývá, že jedním z hlavních faktorù na stranì zdravotního systému, který je limitem vyššího vstupu do léèby, je nedostatek financí vnímá jej 60 % dotazovaných lékaøù a indikovaní pacienti byli kvùli nedostatku financí odmítnuti ve ètvrtinì center. To ještì více pùsobí na snížení treatment uptake u IUD, protože neuživatelé bývají podle lékaøù pøi nedostatku financí upøednostnìni. To se mùže ukázat z veøejnìzdravotního hlediska jako kontraproduktivní, neboť nedávné analýzy modelující šíøení VHC ukázaly vliv léèby VHC u IUD na redukci šíøení infekce VHC a následnì snížení její prevalence i incidence na populaèní úrovni (Zeiler et al., 2010; Martin et al., 2011), a že tento preventivní efekt léèby je tím vyšší, èím nižší je výchozí prevalence VHC v populaci (Vickerman et al., 2010), což odpovídá situaci v ÈR. Léèení IUD ve zkoumaném vzorku byli pøedevším abstinující èi bývalí uživatelé drog. Jen 3 centra uvedla, že nevyžadují abstinenci od nelegálních drog pøed zahájením léèby, naopak u všech pacientù nebo u vìtšiny pacientù ji vyžaduje vìtšina center (k abstinenci od alkoholu byli lékaøi o nìco ménì striktní). Nejèastìji uvádìná minimální požadovaná délka abstinence od drog i alkoholu byla 6 mìsícù. Ovšem u vìtšiny se nejednalo o podmínku absolutní, èasto byl zdùraznìn individuální pøístup k pacientovi. Také v australské studii se ukázalo, že relativnì konzervativní klinici si mohou osvojit harm-reduction pøístup a mohou tolerovat užívání drog vèetnì nelegálních, pokud je ze strany pacienta dodržován režim léèby VHC (Hopwood & Treloar, 2007). Podíl IUD odeslaných do centra k léèbì VHC, u kterých byla nakonec léèba zahájena, byl ve zkoumaném vzorku v prùmìru cca 60 %, i když mezi odpovìïmi byla patrná znaèná variabilita. Podíl IUD, kteøí dokonèí léèbu poté, co ji nastoupí, byl v prùmìru 80 %, ale opìt byla v odpovìdích znaèná variabilita. Vìtšina lékaøù nevidìla rozdíly v podílu nastoupivších na léèbu nebo v míøe adherence mezi uživateli a neuživateli drog a ani mezi uživateli pervitinu a opiátù. Rozdíly mezi uživateli pervitinu a opiátù neuvádìla vìtšina lékaøù ani ve výskytu faktorù, které mohou ovlivnit míru adherence a úspìšnost léèby v závažnosti hepatologického nálezu, v ochotì èi motivaci nastoupit na léèbu, ve schopnosti dodržovat léèebný režim nebo v riziku relapsu užívání drog. Zjištìné výsledky odpovídají míøe vstupu do léèby èi zahájení léèby u uživatelù drog popsané v literatuøe, kde se v rùzných studiích pohybuje obvykle mezi 30%a 75%HCV viremických IUD odeslaných nebo indikovaných k léèbì. V australské studii s pacienty v léèbì drogové závislosti bylo 43 ze 121 pacientù (35,5 %) s chronickou VHC referováno do léèby VHC a léèba byla zahájena u 14 (32,6 %) z nich (Hallinan et al., 2007). V amsterdamské kohortové studii byla zahájena léèba u 58 ze 196 (30 %) HCV viremických uživatelù, a to pøesto, že témìø všichni užili nelegální drogu v dobì 6 mìsícù pøed léèbou, 19 % bylo aktivními uživateli drog, 62 % pilo alkohol a 41 % mìlo duální psychiatrickou diagnózu; 57 z 58 léèených vykazovalo uspokojivou adherenci a 37 (65 %) dosáhlo SVR (Lindenburg et al., 2011). Vysoká míra vstupu do léèby (51 %) i SVR (67 %) byly pozorovány u IUD v australské studii, i když 75 % z nich pokraèovalo v užívání drog v prùbìhu léèby VHC (Grebely et al., 2007). Velmi vysoká SVR (86 % u genotypu 1 a 100 %ugenotypu 3 HCV) byla pozorována u bývalých uživatelù drog v Bratislavì a byla asociována s vysokou adherencí, nízkým vìkem a vèasným zahájením léèby v èasných stadiích jaterní fibrózy (Gazdík et al., 2009). Adherence k léèbì je tedy klíèový faktor ovlivòující úspìšnost léèby a k jejímu snížení mùže dojít u uživatelù drog èi v pøípadì relapsu díky zhoršení sociálního fungování a chaotickému životnímu stylu spojenému s užíváním drog obavy èeských lékaøù ze selhání léèby u aktivních uživatelù drog jsou tedy do znaèné míry oprávnìné. Napøíklad, aèkoliv vysoká míra vstupu do léèby ve vzorku uživatelù drog (pøedevším IUD) s èerstvou infekcí VHC v australské studii nebyla ovlivnìna užíváním drog, SVR (55 % v celém souboru) byla nižší v pøípadì narušení sociálních funkcí, pøi zaøazení do opiátové substituèní léèby a v pøípadì horší adherence SVR 63 % versus 29 % u non- -adherence (Grebely et al., 2010b; Dore et al., 2010). Celková adherence k léèbì VHC na úrovni 68 % byla pozorována u uživatelù drog v metadonové substituèní léèbì v americkém San Franciscu a byla velmi silnì asociována se SVR (42 % versus4%unon-adherence); adherence byla snížena u pacientù bez období abstinence pøed zahájením léèby VHC a velmi výraznì byla snížena u uživatelù drog, u kterých došlo k relapsu užívání drog v prùbìhu léèby VHC (Sylvestre & Clements, 2007). LÉÈBA VHC U INJEKÈNÍCH UŽIVATELÙ DROG V ÈR PRÙZKUM MEZI CENTRY 19