XVII. SETKÁNÍ ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH CHIRURGŮ NA MORAVĚ

Transkript

1 SBORNÍK PŘEDNÁŠEK XVII. SETKÁNÍ ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH CHIRURGŮ NA MORAVĚ KVĚTNA 2015 Nové Město na Moravě Skalský Dvůr

2 NÁSTROJE PRO ENDOSKOPII NÁSTROJE PRO ENDOSKOPII laparoskopické nástroje resterilizovatelné nástroje pro miniinvazivní chirurgii ke sterilizaci rozložitelné na tři části vybaveny konektorem HF pro monopolární koagulaci ergonomická držadla s/bez západky nebo kombinace OPTIKY A KABELY PRO ENDOSKOPII endoskopické optiky rigidní pro všechny obory autoklávovatelné při 134 C speciální nerezová ocel FINUX se zvýšenou odolností safírové sklo na distálním i proximálním konci endoskopu

3 Vážené Kolegyně a Kolegové, vážení účastníci XVII. setkání českých s slovenských chirurgů na Moravě, dovolujeme si Vám opětně předložit Sborník přednášek. Na tomto místě bych rád poděkoval těm, kteří zajistili jeho náplň a dále pak firmě MEDIN za precisní realizaci. Budeme potěšeni, pokud se Vám stane průvodcem v programu a eventuelně součástí Vaší odborné knihovny a vzpomínkou na Skalák! za organizační výbor Jiří Šustáček emeritní primář chirurgického oddělení nemocnice v Novém Městě na Moravě předseda Spolku lékařů České lékařské společnosti J. E. Purkyně v Novém Městě na Moravě čestný člen ČCHS, člen čestné rady výboru ČCHS

4 XVII. setkání českých a slovenských chirurgů na Moravě XVII. Setkání českých a slovenských chirurgů na Moravě 2015 se koná pod záštitou ministra zdravotnictví České republiky MUDr. Svatopluka Němečka, MBA. Mezinárodní sympozium se koná pod garancí Výboru České chirurgické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Výboru Slovenskej chirurgickej spoločnosti. POŘADATELÉ Česká chirurgická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně Slovenská chirurgická spoločnosť Česká společnost pro úrazovou chirurgii ČLS JEP Česká společnost chirurgie ruky Česká lékařská společnost J. E. Purkyně Spolek lékařů v Novém Městě na Moravě Chirurgické oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o. ČESTNÉ PŘEDSEDNICTVO prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. doc. MUDr. Karel Havlíček, CSc. prof. MUDr. Jozef Radoňak, CSc. prof. MUDr. Peter Kothaj, CSc. prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. doc. MUDr. František Vyhnánek, CSc. Ing. Milan Ettel Dr. Constantin hrabě Kinský JUDr. Věra Palečková předseda České chirurgické společnosti člen Revizní komise výboru České chirurgické společnosti ČLS JEP prezident Slovenskej chirurgickej spoločnosti I. viceprezident Slovenskej chirurgickej spoločnosti emeritní přednosta III. chirurgické kliniky FN Motol, člen výboru České chirurgické společnosti ČLS JEP předseda výboru České společnosti pro úrazovou chirurgii a člen výboru ČCHS člen výboru České společnosti pro úrazovou chirurgii generální ředitel MEDIN, a.s., Nové Město na Moravě Žďár nad Sázavou ředitelka Nemocnice Nové Město na Moravě, p.o. w w w. s e t k a n i c h i r u r g u. c z

5 XVII. setkání českých a slovenských chirurgů na Moravě ORGANIZAČNÍ VÝBOR MUDr. Jiří Šustáček prim. MUDr. Jiří Toman MUDr. Dobroslav Novák MUDr. Roman Dvorský Gabriela Holovičová Jaroslava Kubíková GENERÁLNÍ PARTNER SETKÁNÍ CHIRURGŮ MEDIN, a.s. vývoj, výroba a prodej lékařských nástrojů a implantátů w w w. s e t k a n i c h i r u r g u. c z

6 Programový přehled koordinátor sekce A prim. MUDr. Jiří Toman koordinátor sekce B MUDr. Dobroslav Novák koordinátor sekce C MUDr. Roman Dvorský ČTVRTEK 21. KVĚTNA 2015 SEKCE A SEKCE B SEKCE C předsednictvo: R. Gürlich, P. Kothaj, M. Ryska, J. Šustáček hodin A1 A hodin přestávka, oběd hodin sál A ZAHÁJENÍ SETKÁNÍ ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA P. Pafko: Je zájem o chirurgii již jen historií? předsednictvo: M. Mašek, T. Pešl, L. Pleva, P. Šimko hodin B1 B hodin přestávka, oběd ROUND TABLE: T. Hellmuth, R. Kebrle, R. Lhotský, J. Paroulek, A. Schmoranzová hodin C hodin přestávka, oběd předsednictvo: Š. Durdík, K. Havlíček, P. Pafko, I. Penka předsednictvo: M. Kitka, L. Paša, J. Pilný, J. Šrám předsednictvo: J. Cigaňák, I. Čižmář, J. Krajničák, P. Toufar hodin A13 A hodin B10 B hodin C2 C hodin Krbový salonek WORKSHOP TRAUMATOLOGIE Tibiální hřeb a cílicí zařízení MEDIN hodin odjezd autobusů od hotelu Skalský dvůr na kulturní program hodin Zámek Žďár nad Sázavou KULTURNÍ PROGRAM hodin hotel Skalský Dvůr SPOLEČENSKÝ VEČER SEKCE A předsednictvo: V. Chrobok, J. Mazuch, J. Smetka, J. Toman hodin A18 A32 PÁTEK 22. KVĚTNA hodin sál A zakončení setkání hodin exkurze MEDIN SEKCE B předsednictvo: J. Bartoníček, P. Nestrojil, M. Pompach, F. Vyhnánek hodin B18 B32

7 Odborný program čtvrtek 21. května SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ SÁL A A čt úvodní slovo ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA P. Pafko Je zájem o chirurgii již jen historií? SEKCE A I. BLOK ODBORNÉHO PROGRAMU SEKCE A předsednictvo: R. Gürlich, P. Kothaj, M. Ryska, J. Šustáček A1 A2 A3 A4 A5 A6 A7 A8 Současný efektivní diagnosticko-terapeutický postup u adenokarcinomu pankreatu M. Ryska Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha Trendy vo vývoji resekcií pankreasu P. Kothaj Chirugická klinika SZU, Fakultná nemocnica F. D. Roosevelta, Banská Bystrica Hraničně resekabilní nádory pankreatu R. Gürlich, L. Havlůj, V. Teplan, J. Štefka, L. Vítek, I. Vaněk Chirurgická klinika FNKV a 3. LF UK Praha Poznámky ke karcinomu pankreatu K. Havlíček Chirurgická klinika PN, Univerzita Pardubice Diagnostika a staging tumorů pankreatu V. Válek, Š. Bohatá Radiologická klinika FN Brno Možnosti chirurgické léčby nádorů pankreatu I. Penka, Z. Kala, V. Procházka, J. Hlavsa, F. Marek, T. Andrašina Chirurgická klinika FN Brno Možnosti protinádorové léčby karcinomu pankreatu J. Tomášek Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav Lze zvýšit resekabilitu karcinomu pankreatu? E. Konečná, D. Hoskovec, Z. Krška, J. Matek, Hořejš, Vočka, Krechler I. chirurgická klinika VFN Praha

8 CHIRURGIE PANKREATU A čt A9 Karcinom pankreatu dlouhodobé výsledky chirurgické léčby M. Loveček, P. Skalický, D. Klos, Č. Neoral, R. Vrba, M. Ghothim, H. Švébišová, J. Strážnická, B. Melichar, R. Havlík I. chirurgická klinika FN a LF UP Olomouc A10 Sekundární nádory pankreatobiliární oblasti L. Němec, P. Fabian, R. Šefr, R. Šimůnek Masarykův onkologický ústav, oddělení chirurgické onkologie A11 Využití genové exprese vybraných genů v nádorové tkáni jako prediktivní faktor pro léčebný efekt chemoterapie u nemocných s karcinomem žaludku D. Šmíd, T. Skalický, J. Doležal, D. Kubačková, M. Pešta, O. Daum FN Plzeň, chirurgická klinika C čt A12 Diferenciálno-diagnostické ťažkosti pri obštrukčnom iktere kazuistika Š. Durdík, R. Donát, M. Sabol, P. Chvalný, J. Palaj Klinika onkologickej chirurgie, Onkologický ústav sv. Alžbety přestávka, oběd II. BLOK ODBORNÉHO PROGRAMU SEKCE A předsednictvo: Š. Durdík, K. Havlíček, P. Pafko, I. Penka A13 Kompletná izolovaná ruptúra pankreasu M. Murcko, A. Ferenčik, P. Hajdu Chirurgické oddelenie NsP Trebišov, a.s., Svet zdravia A14 Poranění pankreatu K. Havlíček, J. Šiller, V. Červinka Chirugická klinika, Pardubická nemocnice A15 Hemoragicko-nekrotizujúca pankreatitída ako causa mortis Z. Červená 1, J. Mazuch 2, V. Macko 3 1) Súdno-lekárske pracovisko ÚDZS Martin; 2) Chirurgická klinika UNM a JLF UK Martin; 3) Expert Group, k.s. Bratislava A16 Familiárny karcinóm žalúdka J. Palaj, V. Marek, R. Donát, M. Sabol, Š. Durdík KOCH OUSA Bratislava A17 Krvácajúca pseudoaneuryzma artérie gastroduodenalis pri pseudocyste pankreasu J. Sekáč, J. Škultéty, M. Huťan, A. Prochotský, L. Mičulík Univerzitná nemocnica v Bratislave, II. chirurgická klinika KULTURNÍ PROGRAM SPOLEČENSKÝ VEČER HOTEL SKALSKÝ DVŮR

9 CHIRURGIE PANKREATU Současný efektivní diagnosticko-terapeutický postup u adenokarcinomu pankreatu M. Ryska Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. A1 A čt A2 Trendy vo vývoji resekcií pankreasu P. Kothaj Chirurgická klinika SZU, Fakultná nemocnica F. D. Roosevelta Banská Bystrica prof. MUDr. Peter Kothaj, CSc. Prezentácia popisuje trendy vo vývoji resekcií pankreasu od parciálnych po totálne resekcie, rôzne stupne resekcií ciev a ich indikácie, rôzne stupne radikality lymfadenektómií, vývoj v operačnom postupe až po princíp artery first a prehľad indikácií pre laparoskopické resekcie. Záverom prednášky bude videoprezentácia laparoskopickej distálnej pankreatektómie. A3 Hraničně resekabilní nádory pankreatu R. Gürlich, L. Havlůj, V. Teplan, J. Štefka, L. Vítek, I. Vaněk Chirurgická klinika FNKV a 3. LF UK Praha MUDr. Robert Gürlich Adenokarcinom pankreatu (PAC) představuje jednu z nejobtížněji léčitelných forem zhoubných nádorů GIT. Na nepříznivé prognóze onemocnění se podílí zejména pozdní diagnostika nádoru a jeho chemorezistence. Chirurgický výkon je v současné době jedinou potenciálně kurativní metodou léčby. Autoři ve svém sdělení shrnují současné názory na hranice resekability u PAC z literárních údajů i vlastní sestavy operovaných pacientů na chirurgické klinice FNKV. Práce podpořena grantovým projektem IGA MZd., NT/ Poznámky ke karcinomu pankreatu K. Havlíček Chirurgická klinika Pardubické nemocnice, Univerzita Pardubice doc. MUDr. Jiří Šiller, Ph.D. A4

10 CHIRURGIE PANKREATU A čt A5 Diagnostika a staging tumorů pankreatu V. Válek, Š. Bohatá Radiologická klinika FN Brno prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA Cílem sdělení je zmínit možnosti zobrazovacích vyšetření při diagnostice a stagingu tumorů pankreatu, zejména adenokarcinomu. Sonografie může být první metodou, na které se ložiskové změny pankreatu zachytí, je to ale metoda subjektivní a nestandardizovaná, často také v oblasti pankreatu zatížená řadou artefaktů, má nízkou negativní prediktivní hodnotu. CT je metodou standardizovanou a na většině pracovišť lépe dostupnou, samotné vyšetření trvá podstatně kratší dobu než MR a je méně náročné na spolupráci pacienta. MR má oproti CT výhodu v absenci ionizujícího záření. U obou metod je potřeba intravenózní aplikace kontrastní látky, výhodou gadoliniových kontrastních látek na MR je oproti iodovým kontrastním látkám používaným na CT nižší riziko vyvolání alergické reakce a do určité míry i možnost vyšetření pacientů se sníženou renální funkcí. Problémem při hodnocení je na CT i na MR terén chronické pankreatitidy, která sama o sobě může působit jako tumoriformní léze. Přínosem pak může být sledování dynamiky procesu v čase. Úkolem zobrazovacích metod je zejména vyčlenit pacienty s jednoznačně neresekabilním procesem. Při lokálním stagingu je hlavním kritériem neresekability tumoru cévní invaze, zejména a. mesenterica sup., tr. coeliacus, a. hepatica. Dále pak rozsáhlejší invaze do v. portae, konfluens či v. mesenterica sup. (omezená invaze do těchto cévních struktur není absolutní kontraindikací resekce díky možnosti venózních rekonstrukcí). Pokud tumor obrůstá celý obvod cévy (ať už ji zužuje či nikoli), je neresekabilní. Pokud tumor neobrůstá celý obvod, byl vyvinut gradingový systém založený na stupni zavzetí obvodu cévy. Pokud je zasaženo 50 % obvodu cévy a více, je to nález vysoce specifický pro neresekabilní nádor. Dále hodnotíme případnou invazi tumoru do okolí zejména žaludku, colon, mesocolon, aorty, dolní duté žíly. Protože při vyšetření pankreatu na CT i MR jsou zachycena i játra a retroperitoneum, lze posoudit i přítomnost jaterních či uzlinových metastáz.

11 Možnosti chirurgické léčby nádorů pankreatu I. Penka, Z. Kala, V. Procházka, J. Hlavsa, F. Marek, T. Andrašina Chirurgická klinika FN Brno prof. MUDr. Zdeněk Kala, CSc. CHIRURGIE PANKREATU A6 Úvod: autoři uvádějí svoje zkušenosti s léčbou pacientů s maligním onemocněním pankreatu. Vedle nejčastějšího duktálního adenokarcinomu prezentují rovněž postupy u vzácnějších forem nádorového postižení slinivky břišní. Materiál a metoda: pozornost autorů je zaměřena především na příčiny stále vysoké morbidity v bezprostředním pooperačním období a také neuspokojivé výsledky dlouhodobého přežívání. Diskutována je radikalita standardních chirurgických resekcí i extenzivních výkonů včetně možností cévních rekonstrukcí. Autoři uvádějí zavedení podrobného standardního protokolu histopatologického zpracování a možné příčiny nedostatečné chirurgické radikality. Zmíněny jsou rovněž indikace ne zcela standardních metod radiofrekvenční ablace a dalších. Výsledky: na souboru pacientů FN Brno jsou podrobně rozebrány nejčastější komplikace bezprostředního pooperačního období s možnostmi jejich léčebného ovlivnění. Je uvedena možná souvislost výsledků podrobného histopatologického zpracování resekátů na faktor nepříznivého dlouhodobého přežití se zmíněním možné neoadjuvantní onkologické léčby a její indikce. Závěr: maximální důraz je kladen na přísně interdisciplinární spolupráci a komisionální rozhodování nejen v diagnosticko terapeutickém procesu zhoubného onemocnění pankreatu, ale rovněž v indikaci neodajuvantní terapie a řešení chirurgických komplikací. A7 Možnosti protinádorové léčby karcinomu pankreatu J. Tomášek Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc. Prognóza pacientů s karcinomem pankreatu zůstává vážná, jedinou šancí na zásadnější ovlivnění vyhlídek pacienta je chirurgická léčba. Mírný pokrok v systémové chemoterapii dává lepší perspektivu i části pacientů s lokálně pokročilým a metastatickým onemocněním. A čt

12 CHIRURGIE PANKREATU A čt A8 Přednosta /primář: Lze zvýšit resekabilitu karcinomu pankreatu? E. Konečná, D. Hoskovec, Z. Krška, J. Matek, Hořejš, Vočka, Krechler 1. Chirurgická klinika VFN, Praha prof. MUDr. Zdeněk Krška, CSc. MUDr. David Hoskovec, Ph.D. Úvod Karcinom pankreatu má jednu z nejnepříznivějších prognóz ze všech nádorů. Jeho časná detekce a chirurgická resekce dává v současnosti největší šanci na zlepšení přežití. Roční a 5leté přežití se pohybuje kolem 18 % a 3,5 %. Nepříznivá prognóza je zapříčiněna pozdní prezentací tumoru, agresivní biologickou povahou, rezistencí k dostupné léčbě a často i pozdní diagnózou při dlouhém vyšetřovacím procesu. Metodika V rámci programu zvýšení radikality chirurgické léčby a zvýšení procenta operovaných pacientů volíme tyto postupy: Časná indikace operace po prezentaci nemocného na multioborovém semináři (i bez definitivního předoperačního potvrzení diagnózy) Indikace hraničně resekabilních pacientů k exploraci a ev. resekčnímu výkonu U neresakabilních ale negeneralizovaných nálezů aplikace IRE s cílem downsizingu onemocnění, případně aplikace agresivní neoadjuvantní terapie (která je možná i u limitovaného metastatického postižení) U resekabilních nálezů maximální radikalita s přístupem vessel first Výsledky Interval mezi prezentací potenciálně resekabilního pacienta a operací dosahuje na našem pracovišti maximálně 15 dnů Borderline operabilní pacienti vaskulární resekce u 3 pacientů, vždy k dispozici IRE při potvrzení nemožnosti radikálního výkonu IRE použito u 25 neresekabilních nemocných bez prodloužení přežívání, ale se zlepšením QoL FOLFIRINOX v neoadjuvantním režimu indikován u 26 pacientů s response rate 38 %. U tří nemocných byla možná kurativní resekce Vessel first approach zaveden od začátku roku radikálních resekcí Závěr V současné době je adekvátní a agresivní chirurgický výkon u karcinomu jedinou radikální léčebnou modalitou. Všechny ostatní postupy jsou pouze paliativní. Literární zprávy o efektu IRE se nám nepotvrdily, naproti tomu podání FOLFIRINOXu v neoadjuvantním režimu dává nadějné výsledky. Podpořeno Grantem IGA NT a PRVOUK a RVO-VFN 64165

13 CHIRURGIE PANKREATU Karcinom pankreatu dlouhodobé výsledky chirurgické léčby A9 M. Loveček, P. Skalický, D. Klos, Č. Neoral, R. Vrba, M. Ghothim, H. Švébišová, J. Strážnická, B. Melichar, R. Havlík I. chirurgická klinika FN a LF UP Olomouc prof. MUDr. Čestmír Neoral, CSc. Úvod Incidence karcinomu pankreatu pozvolna, a nejen v ČR, stoupá a ČR nyní zaujímá 2. místo na světě. European Health Report v roce 2012 označila karcinom pankreatu jako vedoucí příčinu u nádorových úmrtí v Evropě. Záchyt časného karcinomu je však velmi zřídkavý. Uvádí se, že 53 % všech nemocných s karcinomem pankreatu má v době diagnózy vzdálené metastázy. Pouze u % je možná kurativní resekce, která je považována za jedinou potenciálně kurativní formu léčby. Z těchto nemocných však až 38 % podle National Cancer Database v USA nemá operaci jako léčebnou možnost nabídnutu. 25 % má pak lokálně pokročilé onemocnění a tedy potenciálně lokálně inoperabilní. Cílem práce je prezentace výsledků resekční léčby u nemocných s karcinomem pankreatu včetně dlouhodobého přežívání a identifikace faktorů, které jej ovlivňují v naší sestavě nemocných. Výsledky V letech na I. chirurgické klinice FN Olomouc podstoupilo 60 nemocných resekční výkon na pankreatu s kurativním záměrem pro vývodový karcinom pankreatu (41 mužů, 19 žen), medián věku byl 63 let. Sledovanými parametry byly věk, délka operace, počet transfuzí, délka hospitalizace, reoperace, výskyt komplikací a jejich závažnost podle Clavien- -Dindo (CD) klasifikace, histopatologický grading nádoru, stádium onemocnění, přítomnost perineurální invaze, angioinvaze či lymfangioinvaze a pooperační chemoterapie. Soubor dat pacientů byl analyzován pomocí statistického programu IBM SPSS Statistics version 22 (USA). K posouzení významnosti jednotlivých faktorů na přežívání byla použita Kaplan-Meierova analýza s Log-rank testem a Coxova regresní analýza. Testy byly realizovány na hladině signifikance 0,05. Stadium I a IIA bylo u 27 (45 %) operovaných, stadium IIB u 27 (45 %), stadium III u 3 (5 %), stadium IV u 3 (5 %) operovaných. V 55 (91,6 %) případech se jednalo o resekci hlavy slinivky, ve 4 (6,6 %) případech byla provedena totální pankreatektomie a jedenkrát levostranná pankreatektomie se splenektomií, u všech se standardní lymfadenektomií. Ve třech případech byla jako součást výkonu provedena i segmentální resekce úseku vena portae či vena mesenterica superior (5 %). Zcela bez komplikace bylo 31 operovaných (51,7 %), méně závažné komplikace bez vlivu na délku hospitalizace se vyskytlo u 18 operovaných (30 %, CD I+II), intervenci bez celkové anestezie vyžadovali 3 operovaní (5 %, CD IIIA), 8 si vyžádalo reoperaci (13,4 %, CD III-V) z nichž jeden nemocný zemřel (1,7 %, CD V). Průměrné přežívání v celém souboru bylo 32 měsíců, medián 13,9 měsíců. Více než 5 let se dožilo 12 operovaných (20 %) a dosud z nich žije 11. Kritéria kompletní remise vykazuje 8 nemocných žijících déle než 5 let, recidiva onemocnění je zjištěna a systémová CHT probíhá u 3 nemocných. V daném souboru nemocných statisticky signifikantní význam měly: 1. komplikace vyžadující intervenci (IIIA-V) s přežíváním 19,4 měsíců, oproti méně závažným komplikacím nevyžadujícím intervenci (I-II) s přežíváním 35,2 měsíců (p=0,048), 2. přítomnost angioinvaze s přežíváním 16,0 měsíců, oproti pacientům bez angioinvaze s přežíváním 38,8 měsíců (p=0,026), 3. pooperační chemoterapie s přežíváním 12,2 měsíců u nemocných bez chemoterapie oproti přežívání 39,7 měsíců u nemocných s chemoterapií (p=0,001). Na základě multivariační metody výsledek Coxovy regresní analýzy za významné faktory s vlivem na přežívání můžeme považovat pooperační chemoterapii RR=0,326 (95 % CI: 0,158 0,671; p=0,002) a přítomnost angioinvaze RR=2,17 (95 % CI: 1,079 4,346; p=0,030). Závěr Karcinom pankreatu je prognosticky velmi nepříznivé onemocnění, chirurgická resekce však jako zatím jediná dává naději na dlouhodobé přežití. V našem souboru je 5leté přežití operovaných s kurativním záměrem 20 %, 13,3 % splňuje kritéria tzv. kompletní remise. Výsledky přežití v našem souboru pozitivně ovlivňuje pooperační chemoterapie a nepřítomnost angioinvaze při histopatologickém hodnocení resekátu. A čt

14 CHIRURGIE PANKREATU A čt A10 Primář: Sekundární nádory pankreatobiliární oblasti L. Němec, P. Fabian, R. Šefr, R. Šimůnek Oddělení chirurgické onkologie, Masarykův onkologický ústav Brno MUDr. Vojtech Chrenko, CSc. Výskyt vzdálených metastáz ve slinivce břišní, v žlučníku a v extrahepatálních žlučových cestách je velmi vzácný (2 4 % u nádorů pankreatu) a údaje v odborném písemnictví se většinou omezují pouze na kazuistická sdělení. Metastázy v této lokalitě se mohou často objevit až po mnoha letech od léčby primárního nádoru a vyvolat tak diagnostické a terapeutické rozpaky. Do pankreatu metastazuje obvykle renální karcinom, karcinom prsu, plic a tlustého střeva, do extrahepatálních žlučových cest nejčastěji maligní melanom, karcinom ovaria, prsu a tlustého střeva. V posledních patnácti letech (od ledna 2000 do prosince 2014) bylo v Masarykově onkologickém ústavu provedeno více než padesát tisíc operací, až na výjimky pro diagnózu maligního nádorového onemocnění. Z tohoto počtu bylo 245 pacientů operováno pro tumor pankreatu a 118 pacientů pro tumor žlučníku a extrahepatálních žlučových cest. Sekundární tumory pankreatobiliární oblasti se vyskytly celkem v deseti případech, do souboru nebyly zahrnuty nádorové infiltrace pankreatu a žlučových cest z přímého prorůstání při lokorecidivě tumoru blízkého okolí (tračník, žaludek, retroperitoneum). Metastázy do pankreatu jsme pozorovali ve 4 případech (1,6 % z celkového počtu 245) třikrát se jednalo o metastázu renálního karcinomu a jedenkrát o metastázu sarkomu. Metastáz do žlučníku a extrahepatálních žlučových cest bylo 6 (5 % z celkového počtu 118) origem byl dvakrát karcinom ovaria, jedenkrát renální karcinom, jedenkrát karcinom prsu, jedenkrát alveolární sarkom axilly a jedenkrát maligní melanom kůže. Průměrná doba přežití po operaci sekundárního tumoru pankreatu byla 35 měsíců (15 73), průměrná doba přežití po operaci sekundárního tumoru žlučníku a žlučových cest byla 27 měsíců (4 55 měsíců, dva pacienti přežívají). Autoři prezentují vybrané případy formou kazuistického sdělení. Jako jedna z modalit multioborové terapie sekundárních nádorů pankreatobiliární oblasti může chirurgická léčba u vybraných pacientů nejen zvýšit kvalitu života, ale též významně prodloužit bezpříznakové období onemocnění a v některých případech i celkovou dobu přežití.

15 CHIRURGIE PANKREATU A11 Využití genové exprese vybraných genů v nádorové tkáni jako prediktivní faktor pro léčebný efekt chemoterapie u nemocných s karcinomem žaludku D. Šmíd, T. Skalický, J. Doležal, D. Kubačková, M. Pešta, O. Daum FN Plzeň, chirurgická klinika prof. MUDr. Vladislav Třeška Dr.Sc. Úvod: Karcinom žaludku patří dlouhodobě mezi nádory s nejhorší prognózou. Rozhodujícím předpokladem pro úspěch léčby je radikální chirurgický zákrok s dosažením R0 resekce. Bohužel většina nemocných je diagnostikována v pokročilém stádiu nemoci. U řady nemocných je podání paliativní chemoterapie jedinou možností ovlivnění průběhu nemoci. Nemocní se stejným typem nádoru a podanou stejnou chemoterapií mají však různé přežití, což může být zapříčiněno různou expresí vybraných genů, které zasahují do mechanismu účinku cytostatika. Metodika: Retrospektivně jsme zhodnotili soubor nemocných, kteří nepodstoupili resekční výkon a byla jim podána paliativní chemoterapie. Současně jsme u těchto nemocných v nádorové tkáni stanovili genovou expresi vybraných genů a získaná data jsme dali do vzájemné souvislosti. Výsledky: Využití genové exprese vybraných genů přímo v nádorové tkáni se dá využít jako prediktivní faktor pro zhodnocení léčebného efektu následně podané chemoterapie. Závěr: Díky stanovení genové exprese vybraných genů v nádorové tkáni můžeme dopředu odlišit nemocné, kteří budou profitovat z podání chemoterapie. Ostatní nemocné ušetříme zbytečnému podání nefunkční chemoterapie, čím by mohlo dojít ke zhoršení kvality života nemocných a současně k navýšení celkových nákladů na léčbu. A čt

16 CHIRURGIE PANKREATU A čt A12 A13 Primář: Diferenciálno-diagnostické ťažkosti pri obštrukčnom iktere kazuistika Š. Durdík, R. Donát, M. Sabol, P. Chvalný, J. Palaj Klinika Onkologickej Chirurgie, Onkologický Ústav sv. Alžbety prof. MUDr. Štefan Durdík, PhD., MHA. V kazuistike prezentujeme prípad pacienta s obštrukčným ikterom, u ktorého sa nám nepodarilo stanoviť jednoznačnú príčinu ani napriek extenzívnemu využitu všetkých dostupných a to nielen zobrazovacích vyšetrovacích metód CT, MRCP, ERCP, cholangioskopia a biopsia pečene. Výsledky vyšetrení boli protichodné a pri zhoršujúcom sa klinickom stave pacienta boli zdrojom rozpakov pri indikovaní chirurgickej intervencie s podozrenia na malignitu pri výrazne elevovaných hodnotách onkomarkerov. Kompletná izolovaná ruptúra pankreasu M. Murcko, A. Ferenčik, P. Hajdu Chirurgické oddelenie Trebišov, a.s., Svet zdravia MUDr. Andrej Ferenčik Kompletná izolovaná ruptúra pankreasu spôsobená tupým poranením je u detí veľmi zriedkavá. Autori prezentujú prípad 6 ročného dieťaťa po tupom úraze dutiny brušnej. V diagnostike bolo urobené USG vyšetrenie ako vyšetrenie prvej voľby, ktoré však nemusí zachytiť rozsah a závažnosť poranenia pankreasu. CT vyšetrenie spresňuje poranenie pankresu a jeho rozsah. Dieťa s poranením pankreasu III. typu sa po operácii zhojilo bez komplikácii.

17 Poranění pankreatu K. Havlíček, J. Šiller, V. Červinka Chirurgická klinika PKN, FZS University Pardubice doc. MUDr. Jiří Šiller, Ph.D. CHIRURGIE PANKREATU A14 Izolované poranění pankreatu bývá vzácné. V 80 % je součástí sdruženého poranění nebo polytraumat. Nejčastější příčina je hrubá komprese nadbřišku. Největší závažnost má poranění ve svých důsledcích. Symptomatologie je často v souvislosti s poraněním okolních orgánů. Projevuje se bolestí, peritoneálním drážděním, hemoragickým šokem. Vzniká zánětlivá reakce, dojde k elevaci amyláz rozvoj kaskády enzymatických reakcí nemusí být v korelaci se závažností poranění. Je popisována subjektivní a objektivní latence příznaků (asymptomatický interval). Diagnostika spočívá v anamnéze. Klinickém vyšetření, laboratorním vyšetření, UZ břicha, CT břicha, ERCP, IMR. Náhodný nález při operační revizi. Klasifikace (American Association for the Surgery of Trauma) 1. malá kontuze nebo lacerace bez poranění duktu 2. velká kontuze nebo lacerace bez poranění duktu 3. distální transsekce s poraněním duktu 4. proximální transsekce nebo poranění parenchymu a duktu 5. masivní disrupce hlavy pankreatu Klasifikace duktálních poranění slinivky břišní (Tsunemasa Takishima, The Journal of Trauma, 2000) 1. norm. nález na ERCP, bez extravazace a obstrukce konzervativní postup 2. poranění větví pankreatického vývodu a) KL se nedostává mimo pankreas (konzervat.) b) KL uniká do retroperitonea (drenáž) 3. poranění duktus pancreaticus maior a) poranění v oblasti těla a ocasu (ligatura, dist. pankreat.) b) poranění v oblasti hlavy (cefal. duodenopankr.) Algoritmus ve dvou proudech hemodynamicky stabilní a nestabilní. Operace bez duktálního poranění (sutura, sealing), s duktálním poraněním rozhoduje rozsah poškození, vztah k horním mesentetrickým cévám a vena portae. O letalitě často rozhodují další poranění. Zásadní zůstává timing, čas mezi stanovením diagnózy a provedením operace. Letalita je uváděna u distální resekce 17 %, cefalickě 30 %, při současné laceraci duodena až %. Uveden vlastní soubor 8 operovaných pacientů s letalitou 25 %. Závěr: nízká frekvence a nevelké osobní zkušenosti chirurgů s tupými poraněními slinivky břišní podtrhují nutnost vždy na ně myslet. U oběhově stabilních poraněných je třeba využít včas všechny současné možnosti vyšetření u nestabilních, při zkráceném programu paraklinických vyšetření, musíme oblast pankreatu o to pečlivěji revidovat, abychom možné poranění slinivky jednoznačně vyloučili. A čt

18 CHIRURGIE PANKREATU A čt A15 Hemoragicko-nekrotizujúca pankreatitída ako causa mortis Z. Červená 1, J. Mazuch 2, V. Macko 3 1) Súdno-lekárske pracovisko ÚDZS Martin; 2) Chirurgická klinika UNM a JLF UK Martin; 3) Expert Group, k. s., Bratislava MUDr. František Štuller, PhD. Akútna pankreatitída (AP) je náhla brušná príhoda, ktorú Dieulafoy nazval jako blesk z jasného neba pre jej náhly vznik, nevypočitateľný priebeh a vysokú mortalitu. Z patologicko-anatomického hľadiska sa rozlišujú tri formy AP: 1.) Pancreatitis acuta oedematosa 2.) Pancreatitis acuta haemorrhagica 3.) Pancreatitis acuta haemorrhagico-necrotica (deštrukčná forma) Pri deštrukčnej pankreatitíde ide o autodigestívny proces podmienený tryptickou nekrózou pankreasu. Uvoľnené a aktivované enzýmy, najmä proteolytické, trypsín, chymotripsín, karboxypeptidáza a elastáza, ale aj lipolytická lipáza sa z acínou a z poškodených duktulov dostávajú priamo do interstícia pankreasu a do okolia žľazy, pričom spôsobujú autodigesciu žľazy aj okolitých štruktúr (tryptické nekrózy). Autodigescia žľazy sa začína spravidla na periférii žľazy. V centre pankreasu okolo pankreatického vývodu, kde je viac fibrotického tkaniva ostáva pankreas intaktný. Aktiváciou pankreatických enzýmov a ich uvoľnením do okolia pankreasu vzniká pankreatický ascites. Tento biologický exudát (ascites) je zodpovedný za celkové systémové patofyziologické zmeny organizmu pri AP. Pancreatitis haemorrhagico-necrotica je charakterizovaná krvácaním a nekrózou parenchýmu pankreasu a okolitého tukového tkaniva (Balcerove nekrózy). Makroskopicky je pankreas tmavosivej až čiernej farby s neostrým ohraničením a kolekciou špinavohnedej tekutiny v bursa omentalis a v peritoneálnej dutine. Podľa veľkých pitevných štatistík AP deštrukčného typu sa vyskytuje u 0,26 3,36 percenta pitvaných. Jednu z najväčších pitevných štatistík uvádzajú naši autori Herfort a kol., (1975): z pitvaných sa zistila AP v 0,72 %. V prednáške sa autori zaoberajú dvomi kazuistikami pacientov s diagnózou akútna hemoragicko-nekrotizujúca pankreatitída. V prvom prípade išlo o 62ročného pacienta, ktorý bol hospitalizovaný na neurologickom oddelení pre opakované zvracanie, neurologické príznaky s ťahom na ľavú stranu a poruchu reči. Do dvoch dní od hospitalizácie pacient exitoval. Pitva preukázala deštrukčnú pankreatitídu ako príčinu smrti, ktorá nebola počas života rozpoznaná. V druhej kazuistike autori demonštrujú prípad 59ročného muža, ktorý bol hospitalizovaný na internom oddelení s bolesťami v dolnej tretine sterna, kde bola laboratórnym a sono vyšetrením diagnostikovaná akútna cholecystitída a incipientná akútna pankreatitída. Následne bol konzervatívne liečený na chirurgickom oddelení, kde zomrel do dvoch dní od hospitalizácie. V obidvoch prípadoch išlo o perakútnu deštrukčnú pankreatitídu s rýchlym priebehom a exi-tom do dvoch dní, pravdepodobne bez možnosti záchrany života. Pestrý a mnohotvárny začiatok a priebeh AP podmieňuje aj pestrú paletu chirurgických výkonov a tiež indikáciu v rôznych fázach vývoja AP. Chirurgická liečba pri AP môže byť podľa indikácií: 1. urgentná operácia (pri konkremente zaklinenom na Vaterskej papile, pri traume Pankreasu a pri diagnostických rozpakoch) 2. včasná operácia (do 8 dní pri zhoršení AP) 3. odložená operácia (od 2. týždňa pri klinickom zhoršení AP s komplikáciami: absces, flegmóna, sekvester, komplikácie akútnej pseudocysty pankreasu) 4. neskorá operácia (sanácia žlčových ciest)

19 CHIRURGIE PANKREATU Familiárny karcinóm žalúdka J. Palaj, V. Marek, R. Donát, M. Sabol, Š. Durdík KOCH OUSA Bratislava prof. MUDr. Durdík Štefan, PhD., MHA A16 Karcinóm žalúdka sa v % vyskytuje v sporadickej forme a v % má familárny výskyt. Len 1 3 % prípadov, má vzťah ku geneticky podmienej známej CDH1 mutácie. Hereditárny difúzny karcinóm žalúdka sa prejavuje ako difúzny karcinóm žalúdka s bunkami tvaru pečatného prsteňa, klinicky v neskorom štádiu ako linitis plastika. Vzniká v dôsledku mutácie génu E cadherinu, čo je proteín zodpovedajúci za kalcium dependtné medzibunkové väzby. Strata funkcie Ecadherínu je spájaná s malígnou transformáciou buniek a tumorigenézou. Mutácia tohto génu spôsobuje agresívne správanie tumoru a zlú prognózu pre pacienta. CDH1 zárodočná mutácia bola poprvýkrát objavená Guilfordom v roku 1998 u troch príbuzných z domorodého kmeňa Maorov na Novom Zélande z familiárnym difúznym karcinómom. Hereditárny difúzny karcinóm žalúdka je autosomálne dominatné ochorenie s vysokou penetráciou (okolo 80 %) v priemere v 4. dekáde života, ale môže sa vyskytnúť už vo veku od 10 do 17 rokov, častejšie postihuje ženy, u ktorých je do 80. roku života aj 40 % riziko vzniku lobulárneho karcinómu prsníka. U nosičov mutácie CDH1 je indikovaná profylaktická gastrektómia. Histologickým vyšetrením resekátov po preventívnej gastrektómii boli zistené signet ring cell karcinómy in situ v sliznici žalúdka, ako aj pagetoidné šírenie signet ring cel buniek medzi foveolárnymi bunkami a bazálnou membránou. V OUSA sa genetické vyšetrenie na CDH1 mutáciu vykonávajú od roku Celkove bolo vyšetrených 53 pacientov. CDH1 mutácia bola zistená u 2 pacientov po operácii pre difúzny karcinóm, u 3 príbuzných zatiaľ bez príznakov ochorenia bola dokázaná mutácia CDH1. A čt

20 CHIRURGIE PANKREATU A čt A17 Krvácajúca pseudoaneuryzma artérie gastroduodenalis pri pseudocyste pankreasu J. Sekáč, J. Škultéty, M. Huťan, A. Prochotský, L. Mičulík II. chirurgická klinika, Univerzitná nemocnica Bratislava doc. MUDr. Ján Škultéty, CSc. Erózie pankreatickej pseudocysty do okolitých cievnych štruktúr je komplikácia stále s vysokou letalitou. Táto práca popisuje naše skúsenosti s úspešnou liečbou pacienta s touto komplikáciou s cieľom vypracovania algoritmu managementu pacientov s touto komplikáciou. Metódy: Práca na CT snímkach dokumentuje nález niekoľko týždnov pred urgentným operačným výkonom, po operačnom výkone aj nález rok po operačnom výkone. Výsledky: Jedná sa o pacienta po opakovaných urgentných operáciach pre náhle krvácanie do dutiny brušnej. Situácia úspešne riešená chirurgicky v akútnom štádiu a následne stav doriešený miniinvazívne endoskopicky v spolupráci s intervenčným rádiológom. Záver: Sú dva základné faktory, ktoré zvyšujú letalitu u týchto pacientov nekrotizujuca pankretitída a nutnosť urgentnej operacie. Limitujúcim faktorom sú aj malé skúsenosti jedného pracoviska s managementom týchto pacientov. Význam tejto práce je v návrhu správneho managementu pacientov s touto zriedkavou komplikáciou, ktorá vedie k úplnému vyriešeniu problému.

21 CHIRURGICKÉ NÁSTROJE vysoká tvrdost (prům. 569 HV 1) velmi dobrá korozní odolnost kompletní sortiment pro chirurgické obory: chirurgie, gynekologie, orl, plastická chirurgie, oftalmologie, artroskopie a další specializace

22 Distributor výrobků ProSpon Zevní fixátory UNI-FIX svorkový modulární zevní fixátor pro fixaci všech dlouhých kostí a pánve PH-FIX stavebnicový zevní fixátor pro fixaci všech dlouhých kostí a pánve PH-FIX XrT rtg transparentní stavebnicový zevní fixátor pro fixaci všech dlouhých kostí a pánve Hybridní stabilizátor Zevní fixátor kombinující UNI-FIX či PH-FIX s karbonovým kruhem MP-FIX stavebnicový zevní fixátor pro fixaci zlomenin ruky, zápěstí a předloktí. Výroba a vývoj ProSpon spol. s r.o., Jiřího Voskovce 3206, Kladno tel: , ortho@medin.cz

23 Odborný program čtvrtek 21. května 2015 SEKCE B I. BLOK ODBORNÉHO PROGRAMU SEKCE B předsednictvo: M. Mašek, T. Pešl, L. Pleva, P. Šimko B1 Konzervativní léčba v dětské skeletální traumatologii T. Pešl Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK, Thomayerova nemocnice B čt B2 B3 B4 B5 Klínování sádrové fixace v konzervativní terapii dětských zlomenin M. Čepelík, T. Pešl, P. Havránek Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Ktoré konzervatívne postupy v úrazovej chirurgii sú v súčasnosti eště aktuálne? P. Šimko Univerzitná nemocnica Bratislava Jednoduchá luxace lokte, operační versus konzervativní terapie komparativní studie dvou odlišných přístupů k léčbě M. Krtička 1, D. Ira 1, M. Stančíková 2, M. Flek 1, J. Dušátko 1, J. Ragan 1 1) Klinika úrazové chirurgie FN Brno, LF MU; 2) Rehabilitační oddělení FN Brno Zevní fixace v úrazové chirurgii L. Pleva, M. Šír, V. Ječmínek Traumatologické centrum FN Ostrava, Ústav medicíny katastrof LF OU B6 Možnosti léčby ZF v TC Ostrava v roce 2014 M. Šír, L. Pleva, V. Ječmínek Traumatologické centrum FN Ostrava B7 B8 B9 Zevní fixace v indikaci dětské skeletální traumatologie T. Pešl, P. Havránek, M. Čepelík Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK, Thomayerova nemocnice Naše zkušenosti se zevní fixací v dětské traumatologii R. Vronský, S. Jelen, I. Kopáček Fakultní nemocnice Ostrava, Oddělení centrálního příjmu Zevní fixace pánve, tipy a triky J. Šrám, S. Taller, M. Křivohlávek, R. Lukáš Traumatologicko-ortopedické centrum se spinální jednotkou, KN Liberec, a.s.

24 KONZERVATIVNÍ METODY A ZEVNÍ FIXACE V MODERNÍ TRAUMATOLOGII přestávka, oběd II. BLOK ODBORNÉHO PROGRAMU SEKCE B předsednictvo: M. Kitka, L. Paša, J. Pilný, J. Šrám B čt B10 Moderní implantáty posun v indikaci zevní fixace? J. März Chirurgické oddělení, KKN a.s. B11 Dvoudobé ošetření dočasnou zevní fixací a ORIF při terapii nitrokloubních zlomenin proximální a distální tibie L. Paša, R. Veselý, R. Suchomel, S. Kalandra, J. Kužma Klinika traumatologie LF MU Brno, Úrazová nemocnice v Brně B12 Ošetření otevřených zlomenin ruky zevní fixací J. Pilný Ortopedické oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě B13 Zevní fixace v oblasti zápěstí R. Suchomel, R. Veselý, J. Valentová Úrazová nemocnice v Brně B14 Aktuální pohled na stabilizaci otevřených zlomenin zevní fixací UNI-FIX P. Míšek, J. Kalvach, M. Vlček I. ortopedická klinika ILF UK, FN v Motole B15 Zlomeniny bérce a zevní fixátor A. Křiváček Oddělení úrazové chirurgie Nemocnice České Budějovice, a.s. B16 Zevní fixace v léčbě otevřené luxace talu R. Veselý, R. Suchomel, J. Kužma, V. Krass Úrazová nemocnice v Brně, Klinika traumatologie LFMU Brno B17 Luxační zlomenina Chopartova kloubu kazuistika R. Krejčí Chirurgické oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě KULTURNÍ PROGRAM SPOLEČENSKÝ VEČER HOTEL SKALSKÝ DVŮR

25 KONZERVATIVNÍ METODY A ZEVNÍ FIXACE V MODERNÍ TRAUMATOLOGII Konzervativní léčba v dětské skeletální traumatologii T. Pešl, P. Havránek, M. Čepelík B1 Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK, Thomayerova nemocnice prof. MUDr. Petr Havránek, CSc. Přes rozvoj v oblasti instrumentárií a implantátů pro osteosyntézu dětského skeletu, zůstává konzervativní léčba v dětské skeletální traumatologii dominující metodikou. Autoři představují principy, indikace a hranice konzervativní léčby dětských zlomenin. B2 Klínování sádrové fixace v konzervativní terapii dětských zlomenin M. Čepelík, T. Pešl, P. Havránek Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice prof. MUDr. Petr Havránek, CSc. Klínování sádrové fixace má nezastupitelnou roli v konzervativní terapii zlomenin předloktí a bérce u dětí. V našem sdělení prezentujeme základní principy této metody a možnosti a limity jejího využití v léčbě poranění dětského skeletu. Zároveň předkládáme soubor pacientů léčených metodou klínování sádrové fixace na našem pracovišti v roce 2014 a výsledky této léčby. B čt Ktoré konzervatívne postupy v úrazovej chirurgii sú v súčasnosti ešte aktuálne? P. Šimko Klinika úrazovej chirurgie ZSU a UNB prof. MUDr. Peter Šimko, CSc. B3

26 KONZERVATIVNÍ METODY A ZEVNÍ FIXACE V MODERNÍ TRAUMATOLOGII B4 Jednoduchá luxace lokte, operační versus konzervativní terapie komparativní studie dvou odlišných přístupů k léčbě B čt M. Krtička 1, D. Ira 1, M. Stančíková 2, M. Flek 1, J. Dušátko 1, J. Ragan 1 1) Klinika úrazové chirurgie FN Brno, LF MU; 2) Rehabilitační oddělení FN Brno doc. MUDr. Michal Mašek, CSc. Úvod Luxace lokte představuje třetí nejčastější luxační poraněním v lidském těle. Podstatou jednoduché luxace lokte je poranění kolaterálních vazů, kloubního pouzdra a dynamických stabilizátorů. Stabilita lokte je zajištěna v 50 % artikulujícími kloubními členy a v 50 % výše popsanými měkotkáňovými strukturami. V závislosti na rozsahu poranění dochází k manifestní nestabilitě lokte, která představuje limitující faktor pro aktivní rehabilitační přístup po luxacích lokte. Cíl Porovnání výsledků léčby luxace lokte vedené konzervativním způsobem versus akutním chirurgickým ošetřením vazivového aparátu lokte. Materiál a metodika Retrospektivní studie pacientů se simplexní luxací lokte léčených na Klinice úrazové chirurgie FN Brno (n=55) od Pacienti byli rozděleni do 2 skupin. Skupina 1 (n=24) zahrnovala pacienty po simplexní luxaci lokte, léčené v následujícím algorytmu zavřená repozice luxace lokte, vyšetření stability po repozici a bez ohledu na nestabilitu následovala akutní revize vazivového aparátu kloubu s následnou 2 týdenní sádrovou fixací lokte, po jejím sejmutí byla naložena limited motion ortéza a byla započata rehabilitační léčba. Skupina 2 (n=31) zahrnovala pacienty po simplexní luxaci lokte, kdy po zavřené repozici lokte, bylo provedeno vyšetření stability kloubu a nebyla-li prokázána nestabilita ve stabilním pohybovém oblouku, pak byla naložena sádrová fixace na 4 14 dní, následně byla naložena limited motion ortéza a následovala rehabilitační léčba. Výsledky léčby byly hodnoceny nejdříve s odstupem 6 měsíců od úrazu a to v následujících parametrech: rozsahu pohybu lokte po ukončení léčby, stabilita lokte, Mayo Elbow Performance Score, Oxford Elbow Score, Quick Dash Score, celková délka léčby, výskyt komplikací. Výsledky V současné době probíhá dokončování hodnocení výsledků v obou skupinách pacientů, včetně statistického testování. Z předběžného hodnocení výsledků můžeme konstatovat, že u žádného pacienta léčeného konzervativně, nedošlo k recidivě luxace či vzniku následné nestability lokte. Při předběžném porovnání dosažených výsledků v obou skupinách pak lepších výsledků jak ve scoringovém hodnocení, tak v hodnocení rozsahu pohybů či komplikací, dosahovala skupina konzervativně léčených. V obou sledovaných skupinách nečinila obtíže nestabilita lokte, nýbrž omezení rozsahu pohybu. Závěr Luxace lokte představuje závažné poranění významného kloubu horní končetiny. Adekvátně vedená terapie pak může zajistit co nejmenší invalidizaci pacienta po proběhlém úrazu. V námi sledovaném souboru pacientů nebyla u žádného pacienta zaznamenána chronická nestabilita lokte, hlavní problém činilo omezení rozsahu pohybu lokte. Předběžné výsledky napovídají, že konzervativní terapie dosahuje lepších výsledků ve všech námi sledovaných parametrech.

27 KONZERVATIVNÍ METODY A ZEVNÍ FIXACE V MODERNÍ TRAUMATOLOGII Zevní fixace v úrazové chirurgii L. Pleva, M. Šír, V. Ječmínek Traumatologické centrum FN Ostrava, Ústav medicíny katastrof LF OU doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. B5 S narůstajícím počtem vysokoenergetických úrazů, hlavně u dopravních nehod, dochází k nárůstu výskytu nejen otevřených zlomenin II. a III. stupně, ale i k zvýšenému počtu zavřených zlomenin tříštivých s rozsáhlým poškozením měkkých tkání včetně tříštivých zlomenin zasahujících do kloubů (periartikulární a intraartikulární zlomeniny). Dominantní postavení v ošetřování těchto závažných zlomenin je jejich operační léčba metodou zevní osteosyntézy, která využívá k repozici a stabilizaci zlomenin zevních fixátorů. B čt B6 Možnosti léčby ZF v TC Ostrava v roce 2014 M. Šír, L. Pleva, V. Ječmínek Traumatologické centrum FN Ostrava, Ústav medicíny katastrof LF Ostrava doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. Externí fixace se vyvinula během minulého století od poslední možnosti fixace zlomenin až k dnešnímu stavu, kdy představuje jednu z hlavních technik používaných pro rozsáhlé množství indikací v traumatologii. V TC FN Ostrava jsme v roce 2014 léčebně využili zevní fixátory celkem u 66 pacientů. U 12 pacientů byly ZF použity během metody DCO, u 31 paienta v léčbě otevřených zlomenin, u 20 pacientů s tříštivými zlomeninami s postižením kěkkých tkání, u 3 pacientů v léčbě osteomyelitidy a 8 byly zevní fixátory dočasně využity ke zlepšení stability po intramedulární osteosyntéze. U 15 pacientů byla provedena konverze na vnitřní fixaci. B7 Zevní fixace v indikaci dětské skeletální traumatologie T. Pešl, P. Havránek, M. Čepelík Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK, Thomayerova nemocnice prof. MUDr. Petr Havránek, CSc. Zevní fixace patří k základním metodám stabilizace zlomenin rostoucího skeletu. Její využití není omezeno pouze na léčbu otevřených zlomenin. S výhodou je použitelná zejména u složitých nitrokloubních zlomenin na principu ligamentotaxe, léčbu složitých epifyzárních separací, tříštivých metafyzárních zlomenin nebo v rámci následných korekčních operací. Autoři představují principy zevní fixace v dětské skeletální traumatologii, požadavky na montáže a implantáty a možnosti jejich použití.

28 KONZERVATIVNÍ METODY A ZEVNÍ FIXACE V MODERNÍ TRAUMATOLOGII B8 Naše zkušenosti se zevní fixací v dětské traumatologii R. Vronský 1, S. Jelen 1, I. Kopáček 2 1) Fakultní nemocnice Ostrava, Oddělení centrálního příjmu 2) Fakultní nemocnice Ostrava, Traumatologické centrum B čt Primář: MUDr. Stanislav Jelen 1 ; doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. 2 Zevní fixace je významnou metodou osteosyntézy. Její základy byly položeny již v 19. století Malgaigne, který použil zevní osteosyntézy u zlomenin pately a olecranon ulnae. Metodu dále rozpracovali Lambott, bratři Judetové, Hofman, Ilizarev, Kalnberz a další. Principem je fixace kostních úlomků pomocí Kirschnerových drátů, Steinmannových hřebů nebo Schanzových šroubů spojených zevně uloženou konstrukcí. Takto je dosaženo stabilní fixace zlomeniny při šetření měkkých tkání. Další výhodou je možná dodatečná repozice zlomeniny. Obecnými indikacemi pro použití zevní fixace jsou otevřené zlomeniny, zlomeniny s ohroženou vitalitou měkkých tkání s rizikem vzniku compartement syndromu a zlomeniny u polytraumat. V dětské traumatologii navíc jako doplnění miniinvazivní osteosyntézy při její nedostatečné stabilitě, hlavně u metafyzárních zlomenin. Uvádíme soubor 17 pacientů ve věku 3 16 let ošetřených zevní fixací. Převažovali chlapci před dívkami v poměru 2,75 : 1. V patnácti případech (88 %) byly ošetřeny zevní fixací zlomeniny bérce, ve dvou případech (12 %) pak zlomeniny humeru. Používáme MCD zevní fixatér. Jeho aplikací považujeme u dětí za nejvhodnější vzhledem k minimální traumatizaci měkkých tkání při dostatečné pevnosti. Fixatér ponecháváme většinou 4 6 týdnů, byl-li použit jak doplňující fixace k vnitřní osteosyntéze. Při použití zevního fixatéru jako samostatné metody, pak do zhojení zlomeniny. V našem souboru jsme nezaznamenali až na ojedinělý PIN infekt komplikace. Závěr: Naším sdělením jsme chtěli upozornit na možnosti použití zevní fixace v dětské traumatologii.

29 KONZERVATIVNÍ METODY A ZEVNÍ FIXACE V MODERNÍ TRAUMATOLOGII Primář: Zevní fixace pánve, tipy a triky J. Šrám, S. Taller, M. Křivohlávek, R. Lukáš B9 Traumatologicko-ortopedické centrum se spinální jednotkou, KN Liberec a.s. MUDr. Richard Lukáš, Ph.D. Zevní fixace pánve je používána rutinně při akutním ošetření pánevního kruhu na mnoha pracovištích. V traumacentrech se jedná o zcela rutinní a frekventní výkon. S centralizací těchto pacientů se snižuje jejich výskyt na menších pracovištích a zavedení zevního fixátoru do pánve může být pro méně zkušené lékaře problémem. Často pak dochází k prodlevě od úrazu ke stabilizaci pánevního kruhu, což může vést ke zhoršení krvácení. Přednáška je proto zaměřena na techniku zavádění zevní fixace a možnosti různých typů zevní fixace u poranění pánve. Důraz je kladen na správné zobrazení vstupních míst pro Schantzovy šrouby. Na příkladech jsou rozebrány chyby při zavedení a limity zevní fixace. B10 Moderní implantáty posun v indikaci zevní fixace? J. März Chirurgické oddělení, KKN, a.s. nemocnice Karlovy Vary MUDr. Pavel Novotný S rozvojem a dostupností moderních implantátů, zejména pro artikulární a periartikulární zlomeniny, se zdá, že role zevní fixace se posunuje výrazně do pozadí. Nicméně stále se uplatňuje v řadě indikací, ať už v akutní fázi, jako definitivní řešení i jako metoda volby při komplikacích. Autoři podávají přehled vývoje využití s akcentem na velikost oddělení spádové zařízení, mimo traumacentrum. B čt

30 KONZERVATIVNÍ METODY A ZEVNÍ FIXACE V MODERNÍ TRAUMATOLOGII B čt B11 Dvoudobé ošetření dočasnou zevní fixací a ORIF při terapii nitrokloubních zlomenin proximální a distální tibie L. Paša, R. Veselý, R. Suchomel, S. Kalandra, J. Kužma Klinika traumatologie LF MU Brno, Úrazová nemocnice v Brně doc. MUDr. Libor Paša, Ph.D. CÍL: Autoři hodnotí retrospektivně soubor pacientů s nitrokloubními zlomeninami proximální a distální tibie, u kterých byla použita metoda stabilizace zevní fixací jako dočasné terapeutické řešení. METODIKA: Pacienti s vysokoenergetickýmí zavřenými a otevřenými zlomeninami distální i proximální tibie typu C1 C3 podle AO klasifikace byli primárně ošetřeni montáží zevního fixátoru, přemosťující poraněný kloub. Bylo sledováno věkové spektrum, doba naložení ZF od úrazu po konverzi na ORIF, celková doba po zhojení a komplikace terapie. VÝSLEDKY: Soubor tvořilo 42 pacientů. Všechny zlomeniny se zhojily do stavu schopnosti plné zátěže končetiny. Průměrná doba naložení zevního fixátoru po konverzi na ORIF byla 12 dní (7 21). Komplikace ve fázi zevní fixace byly kompartement sy, ošetřený fasciotomií, serosní a hemoragické buly bez nutnosti fasciotomie, marginální nekroza rány u otevřené zlomeniny bez známek zánětu. U 17 pacientů byla primární hospitalizace přerušena domácím ošetřováním. Komplikace po konverzi na ORIF byly dyskongruence kloubní plochy 5, zpomalené hojení skeletu s nutností spongioplastiky 4, artrofibroza a Sudeckova algodystrophie 2, omezení rozsahu pohybu do 80 % 12, do 60 % 6. Povrchová infekce byla ve 3 případech, bez nutnosti operační revize, hlubokou infekci jsme nezaznamenali. ZÁVĚR: Dvoudobé ošetření pomocí dočasné stabilizace na ZF s následnou konverzí na ORIF po zhojení měkkých tkání u vysokoenergetických nitrokloubních zlomenin proximální a distální tibie přináší příznivé výsledky. Naše výsledky ukazují, že dvoudobé ošetření je sice zatíženo minimálně 2 operacemi včetně narkózy a delší hospitalizací, ale v souladu s literaturou je u tohoto postupu výrazně nižší výskyt komplikací hojení měkkých tkání i povrchových či hlubokých infekcí, včetně příznivých výsledků ve smyslu rozsahu pohybu poraněných kloubů a komfortu života.