Střední odborné učiliště služeb, Praha 9, Novovysočanská 5, L/01 FOTOGRAF. Školní vzdělávací program. Fotograf

Transkript

1 Střední odborné učiliště služeb, Praha 9, Novovysočanská 5 Školní vzdělávací program Fotograf kód a název oboru: L/01 FOTOGRAF 1

2 Obsah: 1. Identifikační údaje Profil absolventa Uplatnění absolventa Kompetence absolventa Odborné kompetence Klíčové kompetence Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání Charakteristika školního vzdělávacího programu Celkové pojetí vzdělávání Organizace výuky Způsob hodnocení žáků Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence Podmínky pro přijímání ke vzdělávání Způsob ukončení vzdělávání Povinná odborná praxe Sportovní a relaxační aktivity podporující zdravý vývoj žáků Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Učební plán Učební osnova Český jazyk a literatura Český jazyk a komunikace Pojetí vyučovacího předmětu a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva: Literární výchova Pojetí vyučovacího předmětu: Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: 32 Rámcový rozpis učiva: Anglický jazyk Pojetí vyučovaného předmětu

3 Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: 39 a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva Německý jazyk Pojetí vyučovacího předmětu: Obecný cíl: Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: 49 Komunikativní kompetence: Rámcový rozpis učiva: Dějepis Pojetí předmětu Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Rámcový rozpis učiva: Občanská nauka Pojetí vyučovacího předmětu Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: 64 a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva: Fyzika Pojetí vyučovacího předmětu Přínos vyučovacího předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Občanské kompetence b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva: Chemie Pojetí vyučovacího předmětu: Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat.. 76 a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva: Ekologie a biologie

4 Pojetí vyučovacího předmětu Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Rámcový rozpis učiva: Matematika Pojetí vyučovacího předmětu Přínos vyučovacího předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva: Výtvarná příprava Pojetí vyučovacího předmětu: Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: 92 Rámcový rozpis učiva: Tělesná výchova Pojetí vyučovacího předmětu: Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata: Rámcový rozpis učiva: Informační a komunikační technologie Pojetí vyučovacího předmětu Přínos vyučovacího předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezové témata: Rámcový rozpis učiva: Ekonomika Pojetí vyučovacího předmětu Přínos vyučovacího předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva:

5 6. 14 Optika a přístroje Pojetí vyučovacího předmětu: Výukové strategie Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva: Fotografie Pojetí vyučovacího předmětu: Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva: Materiály Pojetí vyučovacího předmětu: Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva: Digitální fotografie Pojetí vyučovacího předmětu: Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva Odborný výcvik Obecný cíl: Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva

6 6. 19 Seminář z českého jazyka Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva: Matematický seminář Pojetí vyučovacího předmětu a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcový rozpis učiva: Seminář z anglického jazyka Charakteristika učiva a pojetí výuky Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: a) Rozvoj klíčových kompetencí b) Průřezová témata Rámcové rozvržení učiva: Personální a materiální zabezpečení vzdělávání Personální podmínky Materiální podmínky Spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP Autorský kolektiv

7 1. Identifikační údaje Název školy: Střední odborné učiliště služeb, Praha 9, Novovysočanská 5 Adresa školy: SOU služeb, Novovysočanská 5/501, PRAHA 9 Zřizovatel: Hlavní město Praha se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2 Název ŠVP: Kód a název oboru: FOTOGRAF L/01 FOTOGRAF Dosažený stupeň vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Ředitelka školy: střední vzdělání s maturitní zkouškou 4 roky v denní formě vzdělávání Ing. Mgr. Jana Křížová Kontaktní údaje: telefon: fax: web: http: // info@sousluzeb.cz Platnost ŠVP od: RVP oboru vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne čj / Ing. Mgr. Jana Křížová ředitelka školy 7

8 2. Profil absolventa Název školy: Střední odborné učiliště služeb, Praha 9, Novovysočanská 5 Adresa školy: SOU služeb, Novovysočanská 5/501, PRAHA 9 Název ŠVP: Fotograf Kód a název oboru: L/01 FOTOGRAF 2.1. Uplatnění absolventa Fotograf je kvalifikovaný pracovník, který provádí fotografování digitální i analogovou technikou, digitální zpracování obrazu, zpracování materiálů a zhotovování finálních fotografii různými zpracovatelskými postupy dle obrazového vstupu Kompetence absolventa Odborné kompetence Kontrola a vyhodnocování informací na objednávkách Příprava fotografických digitálních, případně analogových přístrojů, nástrojů a pomůcek včetně osvětlovací techniky a měřících přístrojů Zhotovování snímků v oblasti reprodukční a technické fotografie, fotografie architektury a krajiny a fotografie specializované pro různé technické a vědecké účely Práce v oblasti portrétní, reportážní a reklamní fotografie Úpravy digitálního obrazu a jeho příprava pro další zpracování Zpracování vhodných materiálů podle druhu obrazového vstupu Ruční vyvolávání černobílých fotografických materiálů, retušování fotografických obrazů, konečná úpravu a adjustace fotografických děl Používání základních grafických programů, využití digitální techniky ve všech oblastech fotografie Zpracování obrazu na počítači a digitálním minilabu, přípravu obrazu pro zhotovení fotografií nebo tisk, konečné zhotovení obrazu Vedení příslušné dokumentace, archivace a třídění obrazového materiálu 8

9 2.2.2 Klíčové kompetence Absolvent oboru fotograf byl veden tak, aby: Odhadoval reálně své odborné a osobní kvality a stanovoval si reálné životní i profesní cíle Dovedl identifikovat běžné problémy, hledat způsoby řešení i v oblasti interpersonální Uměl jednat s lidmi, pracovat v týmu Akceptoval hodnocení a názory jiných, adekvátně a konstruktivně na ně reagoval Uvažoval a jednal v souladu s ekonomickými a environmentálními principy Uplatňoval zásady správné životosprávy, relaxace a regenerace duševních a fyzických sil, uměl poskytnout první pomoc Uplatňoval morální principy, demokratické hodnoty a zásady kritického myšlení Orientoval se v měnícím se tržním prostředí, akceptoval požadavky trhu práce Uplatňoval principy celoživotního vzdělávání a sledoval nové trendy v oboru 2.3 Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou; dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. 9

10 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Název školy: Střední odborné učiliště služeb, Praha 9, Novovysočanská 5 Adresa školy: SOU služeb, Novovysočanská 5/501, PRAHA 9 Název ŠVP: Fotograg Kód a název oboru: L/01 FOTOGRAF 3.1 Celkové pojetí vzdělávání Cílem vzdělávání je naučit žáky potřebným teoretickým vědomostem a praktickým dovednostem pro práci ve fotografickém oboru, orientaci v tržní ekonomice, rozvinutí vlastních podnikatelských aktivit, získání správných občanských postojů, posílení morálních a etických hodnot. 3.2 Organizace výuky Vzdělávání v oboru fotograf probíhá formou teoretického vyučování a odborného výcviku. Během prvních tří ročníků žáci absolvují čtyři týdny odborné praxe ve fotografických provozech. Mezi hlavní metody vyučování patří frontální a skupinová výuka, přednáška, vysvětlování, práce s textem, práce s obrazem, instruktáž, samostatná práce žáků, práce s výukovými a grafickými programy na počítači, žádoucí je používání aktivizujících metod založených na diskusi, řešení problémů, didaktické hře. Důležité je také seznámení s výtvarnými technikami a směry, na které fotografie navazuje. Odborná teoretická výuka a odborný výcvik využívá přednášky, vysvětlování, řízenou práci s internetem, praktický nácvik řemeslných dovedností, a především vychází z eidetického principu, který je pro budoucí fotografy stěžejní. Velkou důležitost mají praktické instruktáže, samostatná práce na jednotlivých úkonech konzultovaná s učitelem, řízená kooperace ve skupině. Do výuky jsou zařazovány odborné exkurze, návštěvy tematických výstav a expozic Národní galerie. 10

11 3.3 Způsob hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, z vyhlášky MŠMT ČR č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, a pravidel hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která jsou také součástí školního řádu. Hodnocení a klasifikace prospěchu v teoretickém vyučování Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech za dané klasifikační období je klasifikován těmito stupni: 1 výborný žák ovládá uceleně požadované poznatky, chápe vztahy mezi nimi. Dovede je samostatně a tvořivě uplatnit při řešení příkladů a úkolů bez návodu učitele. Jeho ústní i písemný projev je přesný, výstižný a jazykově správný. Myslí logicky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Při vyučování aktivně spolupracuje s učitelem. 2 chvalitebný žák ovládá uceleně požadované poznatky. Vcelku samostatně jen podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky při řešení příkladů a úkolů. Ústní a písemný projev má jen malé nedostatky v přesnosti a výstižnosti vyjadřování. Myslí logicky, chápe vztahy mezi jevy a poznatky. S menší pomocí učitele je schopen samostatně studovat vhodné texty. Při vyučování spolupracuje s učitelem, je však málo aktivní. 3 dobrý žák má částečné nedostatky v úplnosti požadovaných vědomostí. Jeho myšlení je vcelku správné a logické, osvojené poznatky aplikuje s pomocí učitele. Jeho ústní a písemný projev není vždy přesný a výstižný. Podle návodu učitele je schopen studovat samostatně vhodné texty. Při vyučování je málo aktivní. 4 dostatečný žák má nedostatky v úplnosti požadovaných vědomostí. Při využívání poznatků je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, žák nechápe souvislost mezi jevy a poznatky. Není schopen samostatně studovat texty. Na podmět učitele dovede chyby korigovat. Při vyučování je málo aktivní. 5 nedostatečný žák má závažné nedostatky v úplnosti požadovaných znalostí. Nedovede řešit příklady a úkoly, neprojevuje samostatnost v myšlení. Jeho ústní i písemný projev má závažné nedostatky, které nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Při vyučování je málo aktivní, vyhýbá se plnění školních povinností. Celkové hodnocení žáka na konci prvního nebo druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace v povinných vyučovacích předmětech a klasifikaci chování (nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech). Žák je hodnocen na konci prvního a na konci druhého pololetí takto: 11

12 a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a), d) nehodnocen(a). ad a) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. V oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění se dále vyžaduje v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program, prospěch 1 výborný. ad b) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 nedostatečný. ad c) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí. ad d) Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu. Obecné zásady klasifikace: Klasifikační stupeň určuje učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V případě, že některému předmětu vyučují dva učitelé, klasifikují po vzájemné dohodě. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka, k jeho práci v celém klasifikačním období. Výsledná známka není aritmetickým průměrem známek za příslušné období. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje učitel přiměřenou náročnost i pedagogický takt vůči žákovi. Hodnocení žáků v odborném výcviku a v odborné praxi Vzdělávání žáků v odborném výcviku a praxi se hodnotí podle těchto hlavních hledisek: a. Osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí pracovních postupů. b. Kvalita odvedené práce podle předem stanovených kritérií. c. Využití teoretických vědomostí v praktických činnostech. d. Vztah k práci, ke spolužákům v pracovních skupinách. e. Aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa při praktických činnostech. f. Organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a dodržování pravidel požární ochrany. g. Hospodárné využívání surovin, materiálů a energie, překonávání překážek v práci. 12

13 h. Péče o výrobní zařízení, pomůcky, nářadí, nástroje a měřidla. Odbornou praxi koná žák oboru fotograf, kosmetické služby, starožitník ve 2. a 3. ročníku studia v délce 14 dnů v termínu stanoveném ředitelkou školy. Žák oboru podnikání koná odbornou praxi v 1. ročníku studia v délce 14 dnů v termínu stanoveném ředitelkou školy. Odevzdání zprávy z odborné praxe splňující předem stanovená kritéria je podmínkou hodnocení žáka z odborných vyučovacích předmětů v daném klasifikačním období. V případě, že se žák neúčastní odborné praxe v rozsahu vyšším než 50 %, nebude z odborného vyučovacího předmětu hodnocen do doby, než vykoná chybějící část odborné praxe v náhradním termínu. Náhradní termín určí ředitelka školy, a to tak, že hodnocení z odborného vyučovacího předmětu bude provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Výsledky výchovně-vzdělávací práce při odborném výcviku a praxi se hodnotí takto: Výborný - žák bezpečně zvládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez vážnějších nedostatků, soustavně projevuje kladný vztah k práci. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické vědomosti k praktické činnosti, kterou vykonává pohotově, samostatně a s uplatněním získaných dovedností a návyků, účelně organizuje svou vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku, uvědoměle dodržuje předpisy BOZP, hospodárně využívá suroviny, materiály a energie, vzorně obsluhuje a udržuje výrobní zařízení, pomůcky, nástroje, měřidla, aktivně překonává překážky v práci. Chvalitebný žák vykonává praktické činnosti samostatně, v jeho postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby, výsledky práce mají drobné nedostatky, projevuje kladný vztah k práci. Pracuje samostatně, ale méně tvořivě. S menší jistotou využívá teoretické vědomosti v praktické činnosti, účelně si organizuje svou vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku, uvědoměle dodržuje předpisy BOZP. Při hospodárné využívání surovin a energií se dopouští drobných chyb. Výrobní zařízení, pomůcky a nástroje obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou výpomocí. Dobrý žák se v praktických činnostech dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc vyučujícího. Výsledky práce mají nedostatky, jeho vtah k práci je převážně kladný, s menšími výkyvy. S pomocí vyučujícího uplatňuje získané teoretické vědomosti v praktické činnosti. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy BOZP. Na podněty vyučujícího je schopen hospodárně využívat suroviny, materiál a energii. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí vyučujícího. Dostatečný žák se při praktických činnostech, dovednostech a návycích dopouští větších chyb, při volbě postupů potřebuje soustavnou pomoc vyučujícího. Ve výsledcích práce má značné nedostatky, pracuje bez zájmu a žádoucího vztahu k práci. Získaných teoretických vědomostí dovede využít jen za soustavné pomoci vyučujícího, méně dbá na pořádek na 13

14 pracovišti a na dodržování BOZP. Porušuje zásady hospodárnosti. V obsluze a údržbě výrobních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí má závažné nedostatky. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Nedostatečný žák má v praktických činnostech, dovednostech a návycích podstatné nedostatky. Pracovní postup nezvládá ani s pomocí učitele, výsledky jeho práce jsou nedostatečné, nepřesné, neúplné, nedosahují předepsaných ukazatelů. Neprojevuje zájem o práci. Jeho vztah k praktickým činnostem není na potřebné úrovni. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit teoretické vědomosti při praktické činnosti. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, neovládá předpisy BOZP. Nevyužívá hospodárně suroviny, energii. Při obsluze a údržbě výrobních zařízení a pomůcek má závažné nedostatky. Hodnocení výsledků vzdělávání dle individuálního vzdělávacího plánu 1) V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem. 2) Ředitelka školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelkou školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka. Žáci, kteří mají ředitelkou školy povoleno vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, vykonají v průběhu každého pololetí zkoušky ze všech předmětů tak, aby je bylo možno hodnotit ve stejném termínu jako ostatní žáky. Termíny zkoušek stanoví vyučující jednotlivých předmětů individuálně po dohodě s žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. Zástupce ředitelky pro teoretické vyučování určí dalšího učitele stejné nebo příbuzné aprobace jako přísedícího při zkoušce žáka, vzdělávajícího se podle individuálního vzdělávacího plánu. O zkoušce a výsledku hodnocení vede vyučující zápis, který podepíší oba učitelé přítomní na zkoušce. Výsledek hodnocení vyučující oznámí žákovi v den konání zkoušky. Získávání podkladů pro klasifikaci Vyučující na začátku klasifikačního období seznámí žáky s tematickým plánem, s pravidly a podmínkami klasifikace v daném předmětu a v daném školním roce. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získává učitel zejména: a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka, b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, ), d) analýzou výsledků činnosti žáka. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace i způsob získávání známek. Žák musí být vyzkoušen za pololetí 14

15 z každého předmětu s dotací jedna hodina týdně minimálně dvakrát (1x ústně, 1x písemně), při dvouhodinové dotaci třikrát (z toho alespoň 1x ústně), při tříhodinové a vyšší alespoň čtyřikrát (z toho alespoň 1x ústně). Výsledky hodnocené písemných prací oznámí učitel žákovi nejpozději do 14 dnů. Kontrolní písemné práce rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok. O termínu písemné zkoušky informuje vyučující žáky předem, ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu písemnou zkoušku, která trvá 45 minut. Opravná zkouška Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku. Opravná zkouška je komisionální. Zkouška se koná v posledním srpnovém týdnu. Komisionální zkouška 1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) koná-li opravné zkoušky, b) koná-li komisionální přezkoušení. 2) Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. a) a b) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. 3) Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelkou školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitelka školy žádosti o dřívější termín vždy. Komise pro komisionální zkoušku je nejméně tříčlenná. Členy komise jmenuje ředitelka školy. Členy komise jsou: předseda, zkoušející, přísedící. Komisionální zkoušku může žák v jednom dni konat nejvýše jednu. Výsledek zkoušky oznámí žákovi předseda komise v den konání zkoušky. Rozhodnutí o klasifikaci je konečné. Doplňková zkouška Pokud absence žáka v daném předmětu přesáhne 25 %, může vyučující nařídit žákovi doplňkovou zkoušku pro uzavření klasifikace. V případě včasného doplnění látky a odpovídajícího počtu klasifikačních podkladů může učitel žáka klasifikovat i v tomto případě. Zkouška v náhradním termínu Nelze-li žáka hodnotit na konci 1. pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 1. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Nelze-li žáka hodnotit ani v náhradním termínu, je za 1. pololetí nehodnocen. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, stanoví ředitelka termín klasifikace, a to tak, aby bylo hodnocení za 2. pololetí provedeno do konce září následujícího školního roku. Do doby 15

16 hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, pak neprospěl. Pochybnosti o správnosti hodnocení Jestliže má zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo na konci druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří dnů od vydání vysvědčení (výpisu), požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení. Komise žáka přezkouší nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti. O přezkoušení se vede protokol. Ředitelka seznámí s výsledkem zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka prokazatelným způsobem. Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku Jestliže žák prospěl ve druhém pololetí ze všech vyučovacích předmětů, postupuje do vyššího ročníku. Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, může konat z těchto předmětů opravnou zkoušku. Jestliže ani při této zkoušce neuspěje, může mu ředitelka školy povolit opakování ročníku na základě písemné žádosti, kterou podává žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka. O možnost opakovat ročník může také požádat žák, který neprospěl z více než dvou vyučovacích předmětů. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy náhradní termín tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. 3.4 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou osoby se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Žáci jsou vzděláváni podle 16 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve škole jsou žáci se speciálními vzdělávacími potřebami evidováni třídními učiteli a výchovným poradcem. Podle 3 vyhlášky č. 73/2005 Sb. jsou žáci se speciálními vzdělávacími potřebami vzděláváni formou individuální integrace. Výchovný poradce poskytuje pedagogickým pracovníkům i žákům se specifickými poruchami učení v případě potřeby konzultace, doporučuje metodické postupy, spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, prostřednictvím třídních učitelů informuje ostatní vyučující. 16

17 V přístupech k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami jsou respektována doporučení z pedagogicko-psychologických vyšetření. Jedná se zejména o výuku pomocí speciálních vyučovacích metod, individuální přístup k žákům, formy zkoušení podle poruchy či postižení se preferuje buď zkoušení ústní, nebo naopak písemné, poskytování konzultačních hodin jednotlivými vyučujícími a spolupráce s pedagogicko-psychologickými poradnami. 3.5 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence Výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a požární ochraně vychází z platných právních předpisů. V prostorách určených k výuce žáků jsou vytvořeny podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany, které respektují Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT čj / Žáci jsou na začátku školního roku prokazatelným způsobem poučeni o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, hygieně práce a požární ochraně ve škole ve třídách i mimo ně, v odborných učebnách, v učebnách odborného výcviku, v tělocvičně. 3.6 Podmínky pro přijímání ke vzdělávání Přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3.7 Způsob ukončení vzdělávání Vzdělávání v oboru fotograf se ukončuje maturitní zkouškou. Maturitní zkouška se organizuje podle platných právních předpisů (zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a příslušný prováděcí právní předpis). Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Společná část se skládá ze dvou zkoušek (český jazyk a literatura, volitelná zkouška). Volitelnou zkoušku žák koná z matematiky, nebo cizího jazyka. Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze tří povinných zkoušek, a to z praktické zkoušky z odborného výcviku a dvou ústních zkoušek z odborných předmětů fotografie a digitální fotografie. 3.8 Povinná odborná praxe Během druhého a třetího ročníku proběhne povinná 4 týdenní odborná praxe žáků ve fotografických provozech. Odborná praxe se organizuje v souladu s platnými právními předpisy. 17

18 3. 9 Sportovní a relaxační aktivity podporující zdravý vývoj žáků Během prvního ročníku se uskuteční lyžařský výcvikový kurz. Během třetího ročníku se uskuteční sportovně turistický kurz. 18

19 4. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Minimální počet týdenních vyučovacíc h hodin celkem Vyučovací předmět Počet týdenních vyučovacíc h hodin celkem Využití disponibilníc h hodin Jazykové vzdělání: Český jazyk 5 Český jazyk a literatura 6 1 Cizí jazyk 10 Cizí jazyk 12 Společenskovědní vzdělávání 5 Přírodovědné vzdělání 4 Dějepis 2 Občanská nauka 3 Fyzika 2 1 Chemie 2 Ekologie a biologie 1 Matematické vzdělání 8 Matematika 12 4 Estetické vzdělání 5 Český jazyk a literatura 8 3 Vzdělávání pro zdraví Tělesná výchova 8 8 Sportovně turistický kurz Lyžařský výcvikový kurz X Vzdělávání v informačních a telekomunikačních technologiích 4 Informační a komunikační technologie 4 Ekonomické vzdělání 3 Ekonomika 3 Fotografické přístroje a zařízení 8 Optika a přístroje 5 Odborný výcvik

20 Fotografické standardní situace 19 Fotografie 8 Výtvarná příprava 1 Odborný výcvik 17 7 Fotografické technologie a materiály 7 Materiály 3 Odborný výcvik 4 Digitalizace ve fotografii Volitelné předměty 18 Digitální fotografie 8 Odborný výcvik 16,5 6,5 Seminář z anglického jazyka Matematický seminář 2 2 Seminář z českého jazyka Celkem ,5 25,5 20

21 5. Učební plán Rozvržení předmětů do jednotlivých ročníků Ročník Předmět I. II. III. IV. celkem Celkem za studium Český jazyk a literatura Cizí jazyk Dějepis Občanská nauka Fyzika Chemie Biologie a ekologie Matematika Výtvarná příprava Tělesná výchova Informační a 132 komunikační technologie Ekonomika Optika a přístroje Fotografie Materiály Digitální fotografie Odborný výcvik ,5 41, Maturitní seminář volitelný Celkem ,5 131, Poznámka: 1. Cizí jazyk si žáci volí mezi anglickým a německým jazykem. 2. Předmět informační a komunikační technologie je dělen na dvě skupiny. 3. Předmět digitální fotografie je dělen na dvě skupiny. 4. V prvním ročníku žáci absolvují v rámci tělesné výchovy pětidenní lyžařský výcvik. 5. Ve třetím ročníku žáci absolvují v rámci tělesné výchovy pětidenní turistický kurz. 6. Ve 4. ročníku žáci volí jeden ze tří maturitních seminářů: matematického, semináře z českého nebo anglického jazyka. 7. Ve 2. a 3. ročníku žáci absolvují povinnou odbornou praxi v rozsahu celkem 4 týdnů. 21

22 Přehled využití týdnů v období září červen školního roku Ročník Vyučování podle rozpisu učiva Sportovně turistický nebo lyžařský kurz Odborná praxe 0 1 až 2 2 až 3 0 Maturitní zkouška Projektové týdny Časová rezerva, výchovně vzdělávací akce 1 až 5 1 až 3 1 až 2 2 Celkem týdnů

23 6. Učební osnova Název školy: Střední odborné učiliště služeb, Praha 9, Novovysočanská 5 Adresa školy: SOU služeb, Novovysočanská 5/501, PRAHA 9 Název ŠVP: Fotograf Kód a název oboru: L/01 FOTOGRAF 6. 1 Český jazyk a literatura Týdenní hodinová dotace za studium: Ročník Ročník Ročník Ročník Předmět součet Český jazyk a literatura Celkem hodin za studium: 387 Učební osnova je rozdělena do dvou dílčích předmětů: Český jazyk a komunikace Literární výchova Český jazyk a komunikace Týdenní hodinová dotace za studium: 4 ročník první druhý třetí čtvrtý celkem počet hodin Celkem hodin za studium: 129 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Cílem předmětu je prohloubení vyjadřovacích a komunikačních schopností žáků, pochopení principů užívání jazyka v rozmanitých komunikačních situacích a to v mluvené i písemné podobě, neboť úspěšná komunikace je pro žáka hlavním předpokladem dobrého uplatnění na trhu práce a ve společnosti. Z hlediska afektivních cílů vzdělávání směřuje ke kultivaci emočního prožívání žáků, včetně estetického vnímání a prožívání. 23

24 Charakteristika učiva: Jazykové vzdělávání a komunikace probíhá v ročníku 1 hodinu týdně. Základem je práce s textem, která vede k porozumění textu, znamená to, že žák v textu nalezne požadované informace, rozliší podstatné od nepodstatného, vystihne hlavní myšlenku, a zhodnocení textu z hlediska obsahové a formální výstavby a z hlediska stylistického. Žák si postupně osvojí práci se všemi typy textů z oblasti informační, administrativní, odborné, publicistické, umělecké. Komunikace je vázána na konkrétní vědomosti, poučení o systému a normách jazyka. Výukové strategie: Ve výuce převažuje práce s textem. Jeho analýza a interpretace je realizována individuálně, v párech, ve skupinách. Konkrétní výsledky jsou prezentovány ve formě mluvené, psané, elektronické. Delší mluvené nebo psané projevy jsou součástí domácí individuální práce, autodidaktické metody jsou využívány při procvičování pravopisného a gramatického učiva, analýze delších textů, vyhledávání textů dle daných kritérií, problémovém učení a podobně. Jazykové a komunikační vzdělávání je v úzkém sepětí s výchovou literární (umělecký text), s cizími jazyky (jazykový transfer, systém jazyka, typ jazyka), aplikovanou psychologií (neverbální komunikace, konverzace) a s předměty odbornými (odborný styl a texty) Hodnocení výsledků žáků: Učitel při hodnocení žáků postupuje podle standardního školního klasifikačního řádu při testování žáků po ukončení tematického celku, při stylistických cvičeních, samostatné práci a prezentaci. Při hodnocení je zohledňován vstřícný přístup žáků a samostatné plnění zadaných úloh. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení a hodnocení vzájemnému, práce s textem je vyhodnocována převážně společně a oceňována je zejména originalita řešení otevřených úloh. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: a) Rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení rozvíjení pozitivního vztahu k učení a vzdělávání ovládnutí různých technik učení, schopnost vytvořit si vhodný studijní režim sledování a hodnocení pokroku při dosahování cílů učení, přijímání výsledků hodnocení ze strany jiných lidí pořizování si poznámek při poslechu výkladu, přednášky, prezentaci využívání různých informačních zdrojů včetně zkušeností svých i jiných lidí pochopení zadání úkolu, určení jádra problému, získávání informací potřebných k řešení problému, navrhnutí způsobu řešení 24

25 spolupráce s jinými lidmi při řešení problémů (týmové řešení) Komunikativní kompetence dodržování jazykové a stylistické normy dosažení jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci dosažení jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace formulování svých myšlenek srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně pochopení nutnosti správně používat český jazyk pro životní i pracovní uplatnění, motivace k prohlubování jazykových dovedností v celoživotním učení písemný záznam podstatné myšlenky z textů nebo mluvených projevů (přednášek, porad, apod.) Personální a sociální kompetence adaptace na měnící se životní a pracovní podmínky (a jejich pozitivní ovlivnění podle svých schopností a možností) ověřování si získaných poznatků, kritické zvažování názorů podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých práce v týmu, podílení se na realizaci společných pracovních a jiných činností reakce na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímání rady a kritiky Občanské kompetence a kulturní povědomí dodržování zákonů, respektování práv a osobnost druhých lidí, vystupování proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci odpovědné, samostatné a iniciativní jednání nejen ve vlastním, ale i ve veřejném zájmu jednání v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívání k uplatňování hodnot demokracie uvědomění si (v rámci plurality a multikulturního soužití) vlastní kulturní, národní a osobnostní identity, tolerance k identitě druhých uznávání tradic a hodnot svého národa, chápání jeho minulost i současnosti v evropském a světovém kontextu Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti a tedy i vzdělávání, uvědomění 25

26 si významu celoživotního učení přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomé a zodpovědné rozhodování o vlastní budoucí profesní a vzdělávací dráze schopnost získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb komunikace s potenciálními zaměstnavateli, prezentace svého odborného potenciálu znalost práv a povinností zaměstnavatelů a pracovníků Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií komunikace elektronickou poštou, využívání dalších prostředků online a offline práce s informacemi nesenými na různých médiích (tištěná, elektronická, audiovizuální podoba) práce s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií b) Průřezová témata Člověk a svět práce - žák vyhledává, vyhodnocuje a používá informace, které mu budou prospěšné při rozhodování o další profesní dráze -žák si uvědomuje význam celoživotního vzdělání Člověk a životní prostředí - žák rozebírá současné globální i lokální problémy životního prostředí - hodnotí vliv životního prostředí na lidské zdraví - navrhuje řešení environmentálních problémů Informační a komunikační technologie - žák prostředky informační a komunikační technologie efektivně používá ve škole i při domácí přípravě - žák je veden k mediální gramotnosti i ke kritickému odstupu k informacím z médií Občan v demokratické společnosti - žák ústně i písemně obhajuje své názory v rozsahu osvojené slovní zásoby -žák pracuje samostatně, ve dvojicích i ve skupinách -žák komunikuje, vyjednává a zaujímá stanovisko 26

27 Žáci rozvíjejí komunikativní kompetence v rámci průřezových témat Člověk a společnost, Člověk a svět práce. Při rozboru odborných a publicistických textů žáci uplatňují a rozvíjejí poznatky z environmentální výchovy, využívají informační technologie k vytváření samostatných prací či veřejných prezentací. Celkové pojetí výuky, způsob hodnocení a charakteristika učiva koresponduje s rozvojem dalších klíčových kompetencí: sociální a personální kompetence (např. organizační formy, sebehodnocení, obhájení vlastních názorů, rozlišení sociálních rolí) kompetence k učení a pracovní kompetence (např. získávání informací z různých zdrojů a jejich následné upracování, orientace v textu, zařazení jevu do systému) kompetence k řešení problému (autodidaktické metody, problémové učí, uplatnění fantazie a kreativity),občanské kompetence (zodpovědnost, kulturní chování a mluva, vědomí národních tradic). Rámcový rozpis učiva: Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - odlišuje vrstvy národního jazyka - jazyk spisovný, obecná čeština, slang, argot, dialekty, v textu rozpozná stylově příznakové jevy, vhodně je využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací; - seznámí se s nejnovějšími normativními příručkami, samostatně s nimi pracuje, vyhledává informace ve slovnících, encyklopediích, používá různé způsoby vyhledávání a nejpoužívanější vyhledávače na internetu; -prokáže základní přehled o denním tisku, časopisech souvisejících s profesní orientací nebo zájmovou činností, a vysvětlí, jak je organizována knihovní služba. - ovládá zásady spisovné výslovnosti, vhodně zařazuje zvukové prostředky řeči, používá a interpretuje i prostředky neverbální komunikace; - rozlišuje esteticky působivé uspořádání hlásek eufonie, kakofonie, zvukomalba, rým, je seznámen s druhy prozodických systémů. - uplatňuje při tvorbě textů znalosti českého pravopisu (psaní i/y, bě,pě,vě, mě, pravopis 1. ročník Učivo Obecné poučení o jazyku a řeči 2. Národní jazyk a jeho útvary 3. Zvuková stránka jazyka 4. Grafická stránka jazyka

28 předložek a předpon, velká písmena, skupiny souhlásek a zdvojených souhlásek, psaní cizích slov, interpunkce); - popíše vývoj písma; - rozliší grafické prostředky související se strukturou literárního díla (aliterace, figury). - popíše strukturu slovní zásoby (aktivní, pasivní, stylově neutrální a příznakové lexikální jednotky), významové vztahy mezi slovy; - vysvětlí význam slov a jejich použití v daném kontextu, posoudí vhodnost zvoleného pojmenování, ve svém projevu - volí odpovídající prostředky, včetně odborné terminologie; - k pojmenování přiřadí synonyma, antonyma, české protějšky, rozezná obrazná a neobrazná pojmenování. - rozpozná a uvede specifika jednotlivých funkčních stylů (nalezne a pojmenuje jazykové prostředky), slohový postup, slohový útvar, sám je vhodně používá a kombinuje; -uvede jaký vlivu mají slohotvorní činitelé (připravení x nepřipravené projevy, přímé x nepřímé, monologické x dialogické, formální x neformální apod). -ovládá formální úpravou dopisů úředních i osobních - sestaví krátké informační útvary oznámení, zpráva - zvládá přímou i nepřímou komunikaci se zákazníkem - rutinně využívá - sestaví základní útvary administrativního stylu, zejména životopis, odlišuje životopis strukturovaný, používá lokální šablonu příslušných dokumentů (evropský standardizovaný životopis, šablona MS Word) - komunikuje s institucemi, vhodně se prezentuje, obhajuje své argumenty, připraví se vhodně na přijímací pohovor. - po přípravě ( analýza textů, stylizační cvičení a pod.) samostatně vytvoří vlastní text - vypravování. 5. Slovní zásoba, sémantika 6. Komunikace, stylistika, slohotvorní činitelé, funkční styly, slohotvorné postupy, útvary 7. Styl prostě sdělovací konverzace, dopisy, telefonické rozhovory, ová komunikace 8. Komunikace s institucemi administrativní styl, životopis, úřední písemnosti, doklady, jednání s institucemi 9. Vypravování, vypravování v uměleckém stylu 28

29 autor, čtenář, vypravěč, postavy, řeč přímá, nepřímá, polopřímá, nevlastní přímá Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - popíše způsob, jakým bylo slovo utvořeno (určí kořen, předpony a přípony, gramatické zakončení, rozpozná význam předpony a přípony, určí základové slovo a slovotvorný základ); - vysvětlí význam slova a ve svém projevu - užívá vhodné lexikální prostředky. - určí slovnědruhovou platnost a tvar slova, - vyhledá a opraví morfologické chyby; - při tvorbě textů uplatňuje znalosti zásad českého pravopisu, tvarosloví a slovotvorných principů českého jazyka. 2. ročník Učivo 1. Změny slovní zásoby tvoření slov, obohacování slovní zásoby, slovotvorný rozbor, univerbizace, multiverbizace, přejatá slova 2. Tvarosloví slovní druhy a jejich mluvnické kategorie a tvary - na základě získaných poznatků a analýzy textů vytvoří vlastní text na dané téma; - vyjmenuje slohové útvary využívané v oboru fotograf (návod, popis pracovního postupu), vytvoří např. charakteristiku osobnosti pracující v jeho profesní sféře; - porovná prostý popis s popisem uměleckým (vybraný autor realistické literatury); - analyzuje charakteristiku v umělecké literatuře (např. v díle Nerudy, Balzaca, Čechova, Hrabala, Pavla). - sestaví jednoduchý zpravodajský útvar zpráva, reportáž; - kriticky posoudí a interpretuje účinky textu/promluvy, rozezná výrazně manipulativní komunikaci, podbízivost, prvky laciného efektu a učí se jim bránit; - formuluje své názory a podpoří je vhodnými argumenty komentář, úvaha; - uvede a zhodnotí slavné osobnosti české žurnalistiky. 3. Popis, charakteristika 4. Publicistický styl zpravodajské žánry, žánry mluvené a psané žurnalistiky, mediální svět, styl reklamy Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: 3. ročník Učivo 1. Lexikologie, frazeologie, syntax 29

30 - posoudí kompozici textu, jeho slovní zásobu a skladbu, nalezne nedostatky a chyby a navrhne opravy (vazby, předložky, spojovací výrazy, slovosled); - využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, aktuálním členění a druzích vět k logickému strukturování výpovědi a k odlišení záměru mluvčího; - uspořádá části textu podle textové návaznosti, doplní podle smyslu vynechanou část textu, odhadne pokračování nebo předcházející část textu, jeho název; - samostatně vytvoří spojitý text a používá různé prostředky textového navazování ke zvýšení srozumitelnosti a přehlednosti, - rozčlení text v souladu s obsahovou složkou; - rozpozná v textu využití jiného textu, rozezná metatext odliší předmluvu, doslov, nadpis, poznámky apod. - samostatně vytvoří spojitý text a používá různé prostředky textového navazování ke zvýšení srozumitelnosti a přehlednosti, - rozčlení text v souladu s obsahovou složkou; - rozpozná v textu využití jiného textu, - rozezná metatext odliší předmluvu, doslov, nadpis, poznámky apod. - přednese krátký monologický projev (referát, proslov) s využitím základních principů rétoriky (umění přesvědčit, zaujmout, argumentovat); - vhodně se prezentuje, využívá i nonverbálních prostředků, obhájí před třídou svá stanoviska. - zpracuje z odborného textu výtah, anotaci, shrnutí apod.; - vytvoří základní útvar odborného stylu (popisný, výkladový) vztahující se k jeho profesnímu zaměření, prokáže schopnost vyjadřovat se adekvátním způsobem ke svém oboru; -používá vhodně v lingvistickou a literárněvědní terminologii. základní principy větné stavby větné členy a vztahy, druhy vět podle postoje mluvčího, aktuální členění větné, souvětí, interpunkce 2. Výstavba textu modifikace syntaktických konstrukcí v textu, koherence (navazování, odkazování, tematické posloupnosti), členění textu (odstavec a další jednotky), vzájemné vztahy (citace, aluze, parafráze) 3. Rétorika 4. Odborný styl zejména praktický odborný styl, styl příruček, formulářů, návodů, testy a jejich vyplňování, výklad, referát 5. Literatura faktu 30

31 Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - volí při svém projevu adekvátní komunikační strategie, respektuje partnera, vhodně používá nonverbálních prostředků a správně je interpretuje i v řeči mluvčího, využívá i emocionální stránky, je schopen vyjádřit postoje neutrální, negativní i pozitivní. - při analýze textů popíše základní rysy češtiny daného jazykového období a popíše jednoduše její vývoj, zejména současné vývojové tendence; - vyjmenuje významné české lingvisty, uvede jakým způsobem a v jakém oboru přispěli k vývoji českého jazyka. -prokáže svůj celkový přehled o slohových postupech a specifických prostředcích uměleckého stylu; - vystihne charakteristické znaky různých analyzovaných uměleckých textů a rozdíly mezi nimi (sémantika, kompozice, styl), aplikuje poznatky a dovednosti získané v předchozích tematických celcích. 4. ročník Učivo 1. Řeč, chování, komunikace zdvořilost, verbální a neverbální prostředky, jazyková hra, humor 2. Humor a satira v české literatuře (Havlíček, Hašek, Poláček, Jirotka, V+W, Semafor, Divadlo Járy Cimrmana a pod.) 3. Vývoj jazyka Jazyky příbuzné, národní jazyk a jeho útvary Základní vývojové tendence Významní čeští jazykovědci 4. Umělecký styl literární dílo, výstavba literárního díla vybrané osobnosti 2. poloviny 20. století a jejich jazyk Literární výchova Týdenní hodinová dotace za studium: 8 ročník první druhý třetí čtvrtý celkem počet hodin Celkem hodin za studium: 258 Pojetí vyučovacího předmětu: Obecný cíl: Cílem vyučovacího předmětu literární výchova je přispět ke kultivaci žáka, utvářet kladný vztah k duchovním hodnotám a kulturnímu dědictví, vést žáka ke čtenářství, rozvíjet sociální a občanské kompetence, pomáhat formovat jeho postoje a hodnoty nejen v oblasti umělecké. Z hlediska afektivních cílů vzdělávání směřuje ke kultivaci emočního prožívání žáků, včetně prožívání a vnímání estetického. 31

32 Charakteristika učiva: Předmět vychází ze vzdělávací oblasti RVP estetické vzdělávání a je v úzkém sepětí se vzdělávací oblastí RVP jazykové vzdělávání a komunikace. Učivo je řazeno chronologicky a podle stěžejních uměleckých směrů uplatňujících se v literární tvorbě určitého období. Důraz je kladen na rozpoznání převládajících znaků literatury dané doby, na zařazení typických děl a stěžejních osobností do širších a dlouhodobých souvislostí, na zaujímání vlastních názorů. Těžiště učiva spočívá v práci s literárními texty. Učivo těsně souvisí s předmětem český jazyk a komunikace a ve 4. ročníku ho završuje učivo předmětu dějiny kultury. Výukové strategie: Vzhledem k tomu, že těžištěm učiva je práce žáků s literárními texty, výuka probíhá formou sociálně komunikativního učení, skupinového vyučování, činnostně orientovaného učení tj. práce s textovým, obrazovým a zvukovým materiálem, dále autodidaktických metod, projektových metod, veřejných prezentací žáků a frontálního vyučování. Hodnocení výsledků žáků: Učitel při hodnocení žáků postupuje podle standardního školního klasifikačního řádu, hodnotí se schopnost samostatného plnění zadaných úloh, aktivita ve výuce, analýza literárního textu a testy osvojených vědomostí. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat: Předmět literární výchova je součástí estetické složky vzdělávání. Prolíná se jím hlavně průřezové téma Člověk v demokratické společnosti. Literární výchova k rozvoji kompetencí: Občanské kompetence žáci si uvědomují vlastní kulturní a národní identitu, přistupují s aktivní tolerancí k identitě jiné kultury. Žáci jsou hrdi na tradice a hodnoty svého národa, chápou jeho minulost a současnost ve světovém kontextu. umí myslet kriticky, tvoří si vlastní úsudek a jsou schopni o něm diskutovat s druhými. Komunikativní kompetence žáci jsou schopni formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, aktivně se účastnit diskusí a obhajovat své názory, respektovat názory druhých. pracovat s informacemi, získávat informace z otevřených zdrojů. Sociální kompetence absolventi jsou schopni se efektivně učit a pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných činností a projektů. Personální kompetence žáci jsou schopni se efektivně učit a pracovat, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat zkušeností druhých, zvažovat názory druhých, učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. 32