Masopustní obchůzky na Hlinecku

Transkript

1

2 Masopustní obchůzky na Hlinecku

3

4 Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

5 Poděkování: Ráda bych tímto chtěla poděkovat panu RNDr. Milanu Kameníkovi za vedení této bakalářské práce. Poděkování téţ patří těm, kteří mi byli při tvorbě mé práce nápomocni, tedy všem respondentům, kamarádům a starostům obcí Studnice, Hamry a Vortová, kteří mi velice pomohli při realizaci výzkumu. Velký dík také patři zaměstnancům Městského muzea a galerie města Hlinska, kteří mi ochotně poskytli mnoho informačních zdrojů potřebných ke zpracování této bakalářské práce.

6 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Masopustní obchůzky na Hlinecku Bakalářská práce Autor: Iva Matajová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2012

7 Copyright 2012 Iva Matajová

8 Abstrakt MATAJOVÁ Iva: Masopustní obchůzky na Hlinecku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava Práce se zabývá masopustními obchůzkami na Hlinecku. Okrajově popisuje historii této tradice a charakteristiku míst, kde se koná. Více je pak zaměřena na typické aspekty obchůzek, kterými jsou zejména vzhled a funkce masek v průvodu masopustní obchůzky, organizace a průběh tohoto lidového obyčeje. Dále práce pojednává o pohledu mladé generace na masopustní obchůzky a zjišťuje, zda bude nadále zachována. Klíčová slova: Masopust. Masopustní obchůzky. Tradice. Maska. Hlinecko. Abstract MATAJOVÁ Iva: Shrovetide door-to-door processions and masks in the Hlinecko area. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor RNDr. Milan Kameník. Grade of qualificitaion: bachelor. Jihlava 2012 The work deals with the shrovetide door-to-door processions in the Hlinecko area. Marginally describes the history of this tradition and the characteristics of places, where it takes place. The thesis is more focused on the typical aspects of the door-to-door processions, namely the appearance and function of masks in procession, organization and duration of this folk habit. Another part of my thesis is concerned with the attitude of young generation on the shrovetide door-to-door processions and it is trying to find if it will be still presserved for the future. Key words: Shrovetide. Shrovetide door-to-door processions. Tradition. Mask. Hlinecko area.

9 Obsah ÚVOD I. Teoretická část MASOPUST Význam slova masopust Časové vymezení Historické vymezení MASOPUST NA HLINECKU Charakteristika oblasti Hlinecka Hlinsko Blatno Hamry Studnice Vortová Tradice obchůzek Přípravy a organizace obchůzek Vzhled a funkce masek Červená maškara Černá maškara Konkrétní masky Průběh obchůzky Profil návštěvníka masopustních obchůzek PROPAGACE MASOPUSTU... 28

10 3.1 UNESCO Ostatní formy propagace Webové stránky Ukázky tradice mimo rámec běţného konání Audiovizuální propagace II. Praktická část VÝZKUM Zvolená metodologie výzkumu Zvolená technika Výběr respondentů Pilotáţ Dotazníkové šetření Cíl a účel výzkumu Hypotézy Hlavní hypotéza Podhypotézy VYHODNOCENÍ VÝZKUMU Identifikační údaje respondentů Pohlaví a místo bydliště respondentů Věková struktura respondentů Podhypotéza číslo Podhypotéza číslo Podhypotéza číslo Podhypotéza číslo Podhypotéza číslo Podhypotéza číslo Podhypotéza číslo

11 5.9 Vyhodnocení hlavní hypotézy ZÁVĚR INFORMAČNÍ ZDROJE SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH... 70

12 ÚVOD Předmětem bakalářské práce jsou masopustní obchůzky na Hlinecku. Toto téma jsem si vybrala, protoţe je mi velice blízké. Bydlím v Hlinsku a masopustních obchůzek, zejména ve Vortové se od útlého věku zúčastňuji jako nadšený pozorovatel. Můj vztah k této kaţdoroční události vyplývá zejména z rodinné tradice. Můj otec pochází z obce Vortová, kde byl mými prarodiči také k tradici od dětství veden a spolu s mým dědou se obchůzek účastnili přímo jako hlavní aktéři. Další motivací k výběru tohoto tématu bylo to, ţe bych se ráda díky pouţitým pramenům o celé tradici dozvěděla více, neţ vím doposud. Cílem celé práce je stručně popsat všechny aspekty týkající se masopustních obchůzek tak, aby byl vytvořen celistvý a přehledný informační zdroj, který by nezasvěcené veřejnosti tuto folklorní tradici více přiblíţil. Dále je cílem zjistit zájem mladé generace z vybraných vesnic na Hlinecku o tuto tradici a zjistit z jakého pohledu je těmito mladými lidmi vnímána. Práce bude rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se z počátku bude věnovat pojmu masopust. Zde bude vysvětlen význam slova a bude rozebráno časové a historické vymezení tohoto pojmu. Dále zde bude popsána oblast, kde se masopustní obchůzky konají. Další pokračování teoretické části bude zaměřeno jiţ konkrétně na samotné obchůzky bude zde pojednáno o historii této tradice a poté přejdu k popisu příprav a organizace na tuto událost. Taktéţ budou popsány konkrétní masky a to hlavně jejich vzhled a úloha v průvodu, průběh celého dne konání obchůzky a také profil návštěvníka této události. V závěru teoretické části bude poukázáno na formy propagace obchůzek. Praktická část práce bude zaměřena na výzkum, který bude zjišťovat pohled mladé generace na masopustní obchůzky, pouţita bude kvantitativní metoda výzkumu. K výzkumu budou pouţity dotazníky. Výsledky dotazníku budou zjišťovat celkový zájem o tradici. Výzkum bude probíhat ve čtyřech lokalitách a to v obcích Hamry, Studnice a Vortová a v místní části města Hlinska Blatno. Ačkoli se masopustní obchůzky konají i v jiných obcích v oblasti Hlinecka, budou brány v potaz jen tyto, jelikoţ právě obchůzky v těchto lokalitách byly zapsány v roce

13 do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO. Dotazníky budou určeny pro respondenty ve věkovém rozmezí 15 aţ 26 let, kteří bydlí ve výše zmiňovaných lokalitách. Otázky dotazníku budou rozděleny v závislosti na typu účasti, tedy budou připraveny konkrétní dotazy pro aktivní a pasivní účastníky a dotazy pro všechny odpovídající respondenty. Zjišťována bude hlavně motivace k účasti, informovanost respondentů o věci a určité názory na prognózy do budoucnosti. Práce je určena především lidem, kteří se s touto tradicí ještě nesetkali a chtěli by se o ní více dozvědět a pak také pro turisty, kteří by masopustní obchůzky rádi navštívili. Zpracované výsledky výzkumu mohou sdělit zajímavá fakta o tom, zda tato atraktivní podívaná bude v budoucnu zachována. 12

14 I. Teoretická část 1. MASOPUST 1.1 Význam slova masopust Slovo masopust je synonymem pro slovo karneval, které je nejspíše italského původu. Takto je o slovu masopust pojednáváno v Etymologickém slovníku jazyka českého: Církevní termín, patrně změněný lidovou etymologií: původně asi půst od masa, pak úmyslné sdružení s pustiti dovolilo asi chápati m. buď tak, že maso je dopuštěno, dovoleno, nebo že se (na konci ostatků ) maso musí opustit. Pak by to byl kalk italského cerneleva ( > - vale, z toho evrop. karneval) maso odlož. [Machek, 1971, str. 353] Jiné české lidové výrazy pro masopust jsou např.: končiny, ostatky, fašank, šibřinky apod. [Langhammerová, 2004, str.13] 1.2 Časové vymezení Masopustní období je v církevním roce pojato jako doba trvající od Tří králů (7. leden) do Popeleční středy. Období je jakýmsi propojením svátků, které jsou soustředěny kolem zimního slunovratu (Vánoce) a jarní rovnodennosti (Velikonoce). Konec masopustního období je datem pohyblivým, protoţe je vypočítáván v závislosti na Boţím hodu velikonočním (neděle před Velikonočním pondělím). Boţí hod Velikonoční je stanoven na první neděli po prvním jarním úplňku (tedy úplněk po 21. březnu), který se většinou pohybuje mezi 22. březnem a 25. dubnem. Od takto zjištěného data se poté odečte 40 dní, ovšem bez nedělí den, ke kterému dojdeme je Popeleční středa, tedy den, kterému předchází poslední den radovánek s masopustem spojených, čili Masopustní úterý. Datum tohoto završujícího dne je situováno do období mezi 3. únorem a 9. březnem. Po Popeleční středě následuje postní doba, která vrcholí Velikonocemi. [Lenderová, 1998], [Bukačová, 2006, str. 26] 13

15 1.3 Historické vymezení Kořeny masopustních obyčejů, které jsou rozšířeny po celé Evropě a díky kolonizaci i v Americe (karneval) sahají aţ do předkřesťanské doby. Ovšem počátky masopustních oslav jsou do dnešní doby sporné a existuje několik teorií. Před několika tisíci lety byly pohanské oslavy obdobného charakteru spojeny hlavně s pohyby Slunce a Měsíce (tedy zimní slunovrat a jarní rovnodennost), úrodností, plodností a vyháněním zimy. Podle některých pramenů navazuje masopust dokonce na řecké a římské slavnosti, které byly spojeny s oslavou boha Dionýsa (římský Bakchus). Nejčastěji se ovšem spojuje masopust s křesťanstvím stěţejní dny určující vymezení masopustu a Velikonoc vychází z církevního kalendáře. [Langhammerová, 2004 str.11-13] První písemné zmínky o masopustních rejích na území Čech pocházejí ze 13. století. Jiţ od středověku byl masopust období charakteristické pořádáním různých zábav, hostin, svateb, zabíjaček a jiného veselí, neboť po tomto období následovala doba půstu aţ do Velikonoc. Ustálený charakter získaly oslavy většinou v 19. století. Poslední tři dny masopustu (masopustní nedělí počínaje a masopustním úterým konče) tyto radovánky vrcholily a byly nejvíce oslavovány. Tyto dny byly nazývány různě, končiny, ostatky, fašank nebo přímo masopust [Langhammerová, 2004, str. 13]. Úplný vrchol všeho potom představovalo masopustní úterý. Na místech po celé České republice se v tento den uchoval zvyk masopustních obchůzek nebo průvodů v různých specifických podobách. Málokde se ovšem celé toto dění stalo tradicí a dochovalo se v nezměněné podobě do doby dnešní. [Lenderová, 1998] 2 MASOPUST NA HLINECKU 2.1 Charakteristika oblasti Hlinecka Pokud bych měla oblast, ve které jsou situovány masopustní obchůzky, definovat v co nejuţším slova smyslu, mohu tak učinit dvěma způsoby. Oblast v okolí města Hlinska netvoří okres, jak tomu bylo dříve, samotné Hlinsko spadá pod okres Chrudim. Hlinecko tedy můţeme popsat jako správní obvod obce Hlinska s rozšířenou působností. Do tohoto správního celku je zahrnuto 22 obcí, ve kterých ţije celkem obyvatel. [1] 14

16 Druhá moţnost označení pro oblasti Hlinska je Mikroregion Hlinecko. Toto sdruţení, vzniklé v roce 1999 má charakter dobrovolného svazku obcí. Svazek obcí funguje na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, ustanovení 151 odst. 5 právním nástupcem zájmového sdružení právnických osob Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko, se sídlem Poděbradovo nám. 1, Hlinsko, IČO , který přebírá veškerá práva a povinnosti, včetně majetku svého předchůdce [2]. Mikroregion Hlinecko sdruţuje v současné době 28 obcí, které mají k obyvatel. [3] Mikroregion leţí v Pardubickém kraji. Oblast spadá do horopisného celku Českomoravská vrchovina a rozkládá se na pomezí dvou chráněných krajinných oblastí Ţelezné hory a Ţďárské vrchy. Nejvyšším bodem oblasti je Kamenný vrch (802 m. n. m.) a nejniţší bod se nachází v údolí řeky Chrudimky u Novomlýnského rybníka u Bojanova (421 m. n. m.). Rozloha mikroregionu činí ha. [Křivanová; Hájek, 2006, str. 58]. V mikroregionu je poměrně stabilizovaná průmyslová i zemědělská výroba. Mezi dominantní odvětví v této oblasti patří kamenoprůmysl, koţešnický a textilní průmysl, dále průmysl dřevozpracující a potravinářský (mlékárenství, pivovarnictví). Zemědělství se odráţí od podhorského aţ horského charakteru krajiny. Mikroregion disponuje rozsáhlou silniční sítí a taktéţ sítí ţelezniční. Oblast je zabezpečena moderní základnou zdravotnictví i školství. Z hlediska cestovního ruchu je Hlinecko pro návštěvníka atraktivní řadou kulturně-historických památek, lidové architektury a sportovního vyţití v mnohých částech mikroregionu. [4] Hlinsko Historie města Hlinska se počíná jiţ v 11. století, kdy se v listinách z doby vlády krále Vratislava II. objevuje jako osada pod názvem Hlína. Historicky doloţená důvěryhodná písemná zpráva pochází z roku 1394, kdy Hlinsko patřilo k Rychnburskému panství. Později bylo město vlastněno pány z Pardubic odtud tedy pochází znak města Hlinska půlka bílého koně se zvednutou nohou.[křivanová, 2009, str. 173] 15

17 Bývalé okresní město leţí na toku řeky Chrudimky v nadmořské výšce 582 metrů nad mořem. Jeho katastrální výměra je 2426 ha a skládá se z pěti městských částí (Kouty, Blatno, Srní, Chlum a Čertovina). K ţilo v Hlinsku obyvatel. [3] Z hlediska cestovního ruchu je Hlinsko poměrně atraktivním cílem pro návštěvu. Přímo ve středu města můţeme nalézt památkovou rezervaci Betlém, jenţ je kvalitní ukázkou lidového stavitelství 18. a 19. století. Dalšími historickými prvky, které se zde nacházejí je například gotická tvrz, barokní kostel a radnice či ţidovský hřbitov. Město má také své muzeum a galerii a ţije během roku bohatým kulturním ţivotem z nejtypičtějších kulturních událostí lez zmínit například Adámkovy folklorní slavnosti, masopustní obchůzky, o kterých celá práce pojednává či hudební festivaly. V rámci sportovního vyţití mohou turisté navštívit například sjezdovku, plavecký bazén či jiná městská sportoviště. Okolí města je protkáno velkým mnoţstvím turistických a cykloturistických tras, které jsou velice dobře značeny. Veškeré informace týkající se cestovního ruchu lze získat v Městském informačním centru, které je dobře vybaveno propagačními materiály a kvalitním personálem. [Křivanová, Hájek, 2006, str. 10] Blatno Blatno je název pro místní část města Hlinska. Blatno se nachází v jeho bezprostřední blízkosti, odděleno je pouze řekou Chrudimkou, která tudy protéká. K měla tato městská část 584 obyvatel. Rozloha území je 352 ha. Blatno disponuje vlastní základnou kulturního a sportovního vyţití. Informace o historii či charakteristice průmyslu v dané oblasti jsou spjaty s informacemi týkající se celkově města Hlinska. [3] Hamry První zmínky o obci pocházejí z roku 1353, ovšem pod názvem osada Přerostlé. Jak uţ sám název obce napovídá, bývala tato vesnice zaměřena hlavně na ţelezářskou výrobu. K turistickým cílům by zde bylo moţno zařadit například pár ukázek dochované lidové architektury z 18. a 19. Století, či kapli sv. Jana Nepomuckého ve Svatojánských Lázních (osada u Hamrů). [Křivanová, 2009, str. 16] Obec Hamry, leţící cca 4,2 km od Hlinska měla k stálých obyvatel. Rozloha obce je 382 ha a leţí v nadmořské výšce 585 m. n. m. Oblast spadá do CHKO 16

18 Ţďárské vrchy. V bezprostřední blízkosti od obce se nachází hlavní zdroj pitné vody pro okolí Hlinska Hamerská vodní nádrţ, která byla zbudována na počátku dvacátého století. [3] Studnice Studnice můţeme přiřadit k nejstarším sídlištím na Českomoravské vrchovině. Zbytky hradiště nalezené na Studnickém kopci pocházejí jiţ z 11. století našeho letopočtu. První písemná zmínka ovšem pochází aţ z roku K turistickým zajímavostem, kromě tohoto hradiště patří stejně jako v Hamrech stará lidová roubená architektura, kostel sv. Zdislavy či budova bývalé školy a v neposlední řadě i malebná kopcovitá krajina v okolí obce. [5] Vesnice leţí v nadmořské výšce 640 m. Její výměra čítá 1572 ha a na území obce ţije k obyvatel. Ke Studnicím jsou přiřazeny ještě další místní části, a to vísky Košinov a Zalíbené. [3] Vortová Tato vesnice, jejíţ původní historický název byl Ortová, vznikala ve 14. století (první písemná zpráva z roku 1543). Obec Vortová v minulosti prosperovala hlavně v oborech textilní výroby a sklářského hutnictví. Turisticky atraktivní mohou být subjekty jako roubené chaloupky ve středu obce a v místní části Lhoty, kaple Nanebevzetí panny Marie, jeden ze zachovalých starých vodních mlýnů, přírodní bohatství skýtající hustě zalesněné plochy a komplexy rybníků. [Křivanová, Hájek, 2006, str. 48] Vortová, se svými 259 obyvateli (k ) se rozkládá na území 1214 ha, včetně své místní části osady Lhoty. Nadmořská výška obce je 612 m. [3] 2.2 Tradice obchůzek Od 19. století se charakter obchůzek na Hlinecku, co se týče vzhledu masek a úloh masek udrţel v téměř nezměněné podobě, coţ potvrzují například studie Karla Václava Adámka v jeho díle Lid na Hlinecku [1900] i výpovědi pamětníků, kteří vypovídají, ţe maškara v jejich mládí byla totoţná s tou dnešní. Kořeny všeho ovšem sahají 17

19 mnohem hlouběji do historie. Přesné časové vymezení těchto typických oslav však není doloţeno. Tradice je ve vesnicích udrţována zcela spontánním způsobem a je zaloţená na dobrovolnosti všech aktérů. V mnoha případech se chození za masku předává z otce na syna, z generace na generaci. Děti jsou většinou k tomuto zvyku od mala vedeny, tudíţ si od útlého věku budují k celému masopustu osobní vztah, coţ by mohlo zaopatřit to, ţe mladá generace bude tradici nadále udrţovat. Tato teze však bude potvrzena či vyvrácena v následující, praktické části mé bakalářské práce. Dříve se masopustní obchůzky konaly v masopustní úterý úterý před popeleční středou. Bylo to tedy vyvrcholení masopustního období, období plného radovánek, plesů a zabijaček (doba od Tří králů do masopustního úterý). V 60. letech se ovšem kvůli pracovní vytíţenosti obyvatelstva přesunulo toto veselí na předcházející víkend nejvíce se přibliţující masopustnímu úterý. Ve Studnicích, Hamrech a Vortové se obchůzky konají vţdy v sobotu, v Blatně v neděli. 2.3 Přípravy a organizace obchůzek Masopustní obchůzky ve všech čtyřech obcích jsou organizovány a připravovány místním sborem dobrovolných hasičů a dalšími dobrovolníky. Do úloh týkajících se masopustu zapadá i organizace taneční zábavy (plesu) po zakončení obchůzky. Veškeré náklady s masopustem spojené jsou hrazeny z největší části sborem, dále se na výdajích podílí i obec. Náklady jsou zpětně kompenzovány výdělkem z plesu a z finančních darů, které obdrţí maškara při obchůzce. Příprava masek bývá časově i finančně náročná. Na přípravu masky Slaměného se musí pamatovat uţ při ţních od této doby se specifickým způsobem zpracovává sláma na výrobu tohoto kostýmu. Ostatní masky se začínají připravovat zhruba týden nebo dva před obchůzkou. Některé masky stačí pouze oprášit a upravit, u některých se jisté části musí vyrábět kaţdý rok znovu (ozdoby z krepových kytiček), v případě slaměných masek se jedná o kaţdoroční výrobu celého obleku. Náklady na materiál, ze kterého se masky vyrábí, si většinou hradí kaţdý účastník sám, v poslední době ale začíná být zvykem, ţe například na masky červené maškary přispívá obec. Masky se většinou dědí po generacích z otce na syna apod. nebo jsou ve vlastnictví místního SDH. 18

20 Na přípravě masek se tedy podílí členové SDH, sami účastníci i jejich rodinní příslušníci. S přípravou dekorací a s líčením masek před obchůzkou pomáhají hlavně ţeny. Další věcí, kterou je třeba zhruba 2 3 týdny před obchůzkami připravit jsou plakáty, informující o datu a hodině začátku obchůzky. Tyto plakáty jsou vyvěšeny v bliţším okolí obcí. O zhotovení, tisk a vylepení plakátů se stará opět místní SDH a ostatní dobrovolníci. 2.4 Vzhled a funkce masek Kaţdá maska v průvodu má svoji specifickou funkci a pravidla, podle kterých se chová a také vypadá. Některé masky mají přesně daný počet, u jiných počet masek stejného druhu kolísá. V Hamrech, ve Vortové a ve Studnicích je převlékání do masek pouze muţskou záleţitostí. Výjimkou je Blatno, kde se tradice vyvinula do té podoby, ţe za některé časem nově vzniklé masky chodí i mladá děvčata. [Křivanová, 2009, str. 115] Tradičně se maškary dělí na dvě skupiny, a to na červenou, nebo také hezkou a černou neboli šerednou. [Svoboda, 1929, str. 166]. Kromě tohoto rozdělení, naprosto typického pro masopust na Hlinecku, lze masky v průvodu rozdělit i jiným, obecným způsobem, a to na masky zoomorfní a antropomorfní. Antropomorfní masky jsou takové, které ztělesňují nějakou lidskou postavu, tedy v našem případě jde o masky Laufra, Turků, Kominíků, Rasů, Ţidů a Ţeny. Zoomorfní masky, jak uţ sám název napovídá, zobrazují znaky nějakého zvířete na Hlinecku se tedy jedná o postavu Kobyly a Medvěda. [Tomeš, 1979, str.40] 19

21 2.4.1 Červená maškara Počet masek, patřících k červené maškaře je pevně stanoven. Tvoří ji šest, zpravidla mladých a svobodných chlapců převlečených za masky Laufra, Ţeny a Turků (dva červení a dva modří). Představitelé červené maškary symbolizovali mládí a nevinnost. Všichni chlapci představující červenou maškaru mají obličeje nalíčeny tvářenkou, rtěnkou, stíny a flitry. Červená maškara není určena ke kontaktu s přihlíţejícími, ale pouze ke kontaktu s domácími, u jejichţ domu se průvod zrovna vyskytuje. [Langhammerová, 2004, str. 22] Černá maškara Opak zde tvoří maškara černá, za kterou se převlékají ţenatí muţi. Tyto masky symbolizují naopak plodnost. Symboliku plodnosti můţeme spatřit jak v projevu masek k okolí (Kobyla a Slamění válí přihlíţející diváky ve sněhu a naznačuje při tom kopulaci, Rasi a Ţidi popichují diváky jeţovicí ) tak i některými ozdobami svých obleků. Černé maškary, na rozdíl od červených, které působí upraveným a čistým dojmem, nosí bizarní obleky a k jejich líčení je povětšinou pouţita černá barva. [Langhammerová, 2007, str. 125] Hlavní úlohou těchto masek je hlavně fyzický i slovní kontakt s přihlíţejícími. Některé masky, krom jiného, maţou přihlíţející publikum černidlem, ostatní mají jiné specifické úlohy blíţ popsané níţe. Mnoţství masek jednotlivých druhů není pevně určen Konkrétní masky Laufr (také strakatý nebo vostřiţek ) Laufr společně se ţenou v páru tvoří jakýsi předvoj celého průvodu masek. Ţádají domácí o povolení tance před jejich domem a domlouvají s nimi písně, které pak bude kapela hrát k tanci Turků. Ţena také střádá do svého košíku peněţní obnosy, kterými je maškara obyvateli vesnic obdarovávána. [Křivanová, 2009, str. 117] Laufr nosí vysokou čepici ve tvaru kuţele. Tato čepice je zdobena na vrchu hlavicí z krepových růţiček, od které volně splývají barevné krepové fáborky. Dole je čepice zakončena jednořadým věncem, tvořeným téţ krepovými květy. Tělo čepice je polepeno pestrými papírky, či látkovými odstřiţky. Jelikoţ je čepice poměrně těţká, je 20

22 pro větší stabilitu opatřena koţeným řemínkem pod bradou. Oblek Strakatého se skládá z bílé kombinézy, která je celá pošitá pestrobarevnými kousky látky. Říká se, ţe počet látkových odstřiţků by měl být stejný jako počet dní v roce, tedy tři sta šedesát pět. Kombinéza je u krku zdobena bílým krajkovým krejzlíkem a velkou textilní červenou mašlí. Krejzlíky zakončují i rukávy. Stejně jako límec, jsou zdobeny červenou mašličkou. Kolem pasu má Laufr hnědý koţený opasek, na kterém je zezadu připevněný malý zvoneček. Zepředu je k opasku připevněn bílý krajkový šáteček, zdoben rovněţ mašličkou. Na rukávech a nohavicích jsou zboku připevněny pestré textilní střapce. Boty Laufra jsou zpravidla černé, koţené a polovysoké. V ruce Laufr třímá bičík zdobený střapcem. Obrázek č.1: Laufr se Ţenou Ţena Na hlavě Ţeny můţeme spatřit černý klobouček po obvodu ovázaný širokou červenou stuţkou. Pod kloboučkem mívá Ţena většinou na zátylku zavázaný šátek. Šaty tvoří černá kazajka, která je stejně jako u Strakatého zdobena na krku a rukávech bílými krejzlíky a červenými mašličkami a rovněţ nosí bílé rukavičky. Na bílé sukni se spodničkami má Ţena uvázanou zástěru stejné barvy. Na nohách má nízké černé boty a červené podkolenky. Na ruce má zavěšený proutěný košíček zdobený bílou krajkou, červenou mašlí a krepovou kytičkou se zelenou ratolestí. Turci Turkové před kaţdým domem tančí za doprovodu lidové hudby. Jejich tanec se rozlišuje v případech, kdy tančí na pomalou nebo rychlou píseň. Při tanci Turci vysoko vyhazují podpatky to proto, aby byla velká úroda lnu a obilí. [Křivanová, 2009, str.117] 21

23 Kostýmy Turků jsou stylizovány do dvou barev červené a modré. Jsou tedy dva modří a dva červení Turci. Turci nosí vysoké válcovité čepice, které svým tvarem připomínají čepice vojenské. Na vrcholu čepice je ozdobná kytice z krepu a zelené ratolesti, připevněná k dvěma řadám krepových růţiček. Celou délku čepice hustě pokrývají barevné krepové fábory s převládající modrou nebo červenou barvou. Dole je čepice zakončena jednořadým květinovým věncem a malým černým kšiltem. Váhu čepice opět drţí koţený řemínek pod bradou. Oblečky Turků se stávají z modrých či červených kombinéz, které jsou stejně jako zbytek červené maškary opatřeny bílými krejzlíky, mašlemi, rukavičkami a šátkem. Na rukavičkách mají ovšem připevněný ještě bílý kapesníček, se kterým mávají při tanci. Na hrudi obleku je připevněn takzvaný kyrys, na kterém jsou zavěšený různé kovové řetízky, medaile a ozdoby připomínající vojenské vyznamenání. Kyrys je olemován krajkou. Záda kostýmu překrývají v jedné řadě našité textilní pentle různých barev. V pase mají Turci hnědý koţený opasek, na nohou mají černé jezdecké holínky. Obrázek č. 2: Turci Kobyla Kobyla většinou bývá symbolem celého masopustu. Rozjařeně poskakuje, práská bičem a stejně jako většina černých maškar maţe obličeje přihlíţejících a válí je ve sněhu. Na konci obchůzky je Kobyla poraţena. Čepice Kobyly je zploštělá a má trojúhelníkovitý tvar. Zboku je zdobená symboly vyobrazující koně nebo podkovu. Ze všech stran je čapka lemována střapatými krepovými květy a na vrcholku jsou posazeny umělé květiny a pera z kohoutího ocasu. Na předním a zadním cípu je upevněn červený střapec. Na těle nosí Kobyla speciální konstrukci z obruče, k jejíţ přední části je připevněna hlava koníka s ohlávkou a střapci. Pod koňskou hlavičkou je ručně vyráběná síťovaná čabraka. Na zadní části je upevněn 22

24 ocas, většinou vyrobený z koţešiny. Oblek tvoří obruč překrývající barevný ţinylkový přehoz s třásněmi. Halena a kalhoty mají červenou barvu, kolem krku a rukávů je opět přišitý bílý krejzlík. Holeně má představitel kobyly pošité třásněmi ze stejného materiálu jako je přehoz. Boty jsou nízké a vhodné k běhu a poskakování. V ruce drţí kobylka bič se střapci, s kterým během svého dovádění práská. Obrázek č. 3: Kobyla Ras Ras představuje jakéhosi doktora, veterináře či holiče. Stará se o dobrý fyzický a zdravotní stav hospodáře i jeho zvířectva. Vše je ovšem prováděno humornou formou Ras přihlíţející diváky vyšetřuje, doporučuje pilulky na jejich neduhy, většinou má toto divadlo i sexuální podtext, který je ovšem v tento den typický a lidmi je přijímán se samozřejmostí a nadsázkou. Dalším úkolem Rasa je poráţka kobyly. Zdobení Rasovy čepice je bohaté, mnohdy i individuální. Základ tvoří velký červený klobouk, který je hustě pošit několika řadami růţiček. Na vrcholku bývá kohoutí nebo baţantí ocasní peří. Objevují se ale také ozdoby jako různé plastikové figurky, mnohdy i se sexuálním podtextem, koţešinový ohon, či vycpaný mrtvý pták a podobně. Ke klobouku je upevněna textilní maska s velkým nosem, s výraznými koţešinovými vousy a plastovými brýlovými obroučkami. Oblek je tvořen bílou kombinézou, která má 23

25 na bocích rukávů i nohavic červené lampasy a střapce, kolem krku a rukou bílé krajkové zakončení a na hrudi je zdobena různými medailemi a vyznamenáními. Kombinéza je přepásána hnědým koţeným řemenem, pod kterým je uvázána bílá zástěrka. Přes rameno Rasovi visí dvojitý věnec buřtů, vyrobených z červené látky vycpané pilinami a také červená látková kabela, ve které Ras nosí svoje náčiní, které pouţívá k vyšetření přihlíţejících. Na nohou má červené podkolenky a polovysoké černé boty. V rukou drţí bič a tzv. ježovici. (Na dlouhé tyči připevněná látková koule, dříve pošitá jeţčí kůţí, dnes je koţka nahrazena tmavou koţešinou nebo textilií s vysokým chlupem). [Svoboda, 1929] Obrázek č. 4: Rasové Ţid Ţid má roli podomního obchodníka. Obchoduje s přihlíţejícími. Snaţí se jim prodat nejrůznější předměty, které nosí ve své kabele, ve které má mimo jiné i dřevěnou břitvu a hřeben těmito nástroji upravuje muţe a nechává si za tuto sluţbu zaplatit. Ţidův klobouk se nápadně podobá klobouku Rasa, ovšem s tím rozdílem, ţe nemá červený, ale černý podklad, zdobení je pak téměř identické. Celý oblek je tvořen pestrými třásněmi, které jsou vyrobeny buď z pletací příze, nebo z rozpáraných textilií. Třásně jsou sešity tak, ţe tvoří řady. Na obleku jsou připevněny humorné ozdůbky jako plastové figurky, plyšová zvířátka, či části dámského spodního prádla. Kolem krku má Ţid koţešinový límeček. Přes rameno má látkovou brašnu různé barvy, ve které nosí předměty, se kterými obchoduje. V ruce nosí jiţ zmíněnou hůl ježovici. Boty jsou černé, nízké. Obrázek č. 5: Ţidi 24

26 Kominík Kominíkova úloha dříve spočívala v symbolickém vymetení komínu košťátkem, kterým také měřil míru nesplňoval-li ji komín, byla kominíkem vybrána pokuta. Dnes je jeho funkcí hlavně mazat diváky černidlem, které bývá vyrobeno ze směsi sazí a indulony či oleje. Za kominíka jsou převlečeni většinou mladí muţi, protoţe tato funkce vyţaduje notnou fyzickou kondici kominíci prohánějí mládeţ, která je zpravidla provokuje pokřiky či hroudami sněhu [Svoboda, 1929, str. 167]. Čepice, kterou nosí kominík, má válcovitý tvar a je upevněna řemínkem pod bradou. Na horním i dolním konci je opatřena jednou řadou růţiček. Po obvodu je čepice polepena obrázky ţen, coţ jak bylo výše uvedeno, má co dočinění se symbolem plodnosti. Na vrcholu čepice je ozdoba, připomínající křídla takzvané kosinky, která je vyrobena z husího či kachního peří. Pírka jsou zdobena růţičkami. Oblek se skládá z černé haleny a kalhot. Na rukou a nohou jsou bílé lampasy a barevné střapce. Na krku má kominík zavěšenou píšťalku, kterou svolává své kolegy. Na levé části hrudi můţeme spatřit několik medailí. Na zadní straně obleku jsou vyobrazeny dvoje hodiny, které ukazují začátek a konec masopustu, nebo také za pět minut dvanáct. Oblek je doplněn nezbytnými bílými krejzlíky, bílými rukavičkami, hnědým opaskem a šátečkem na něm připevněným. Na nohou kominík nosí většinou sportovní boty, ve kterých se dobře běhá a bílé podkolenky. V ruce nosí kominické koště a dlouhou dřevěnou tyč. Obrázek č. 6: Kominíci Slaměný Slaměný zahajuje a ukončuje masopustní obchůzku troubením na kravský roh. Během obchůzky začerňuje lidem tváře a válí je ve sněhu. Z dřívějších dob je známá tradice, 25

27 která praví, ţe si má kaţdá hospodyně utrhnout ze Slaměného stéblo slámy, které pak zaloţí pod husy a kachny aby dobře nesly. Maska Slaměného je nejsloţitější a časově nejnáročnější na přípravu. Je vyrobena ze ţitné, cepem vymlácené slámy, která musí být speciálně zpracovávána uţ od podzimu. Slaměná čepice má kuţelovitý tvar. Z jejího vrcholu ční tři slaměné copy. Dolní lem čepice, předěl mezi čepicí a copy a konce copů jsou zdobeny krepovými květy. Na koncích copů jsou rovněţ upevněny barevné krepové fáborky. Na hlavě masky ji drţí řemínek. Obličej Slaměného je namaskován černě. Představitel Slaměného je ustrojen do zvláštního slaměného úpletu, který je dozdoben bílými krejzlíky na rukou a krku. Kolem krku má Slamák pověšen kravský roh, na který lze troubit, a zezadu na pase plechový kravský zvonec. V ruce drţí slaměnou důtku. Na nohou můţeme spatřit bílé podkolenky a nízké černé boty. [Hrníčko, 1979] Obrázek č. 7: Slamění Nově vzniklé masky V některých lokalitách ke klasickému sloţení průvodu přibyly nové masky. Ve Studnicích je inovací maškar Medvěd s Medvědářem, který se zde objevuje zhruba od 60. let 20. století. Kostým medvěda je vyroben z tmavé koţešiny, hlava je tvořena kovovou konstrukcí a má otvírací tlamu. Medvěd je voděn na koţeném řemínku medvědářem, který mívá starý koţešinový kabát, na hlavě má klobouk s parukou a vousy. Na krku má červený šátek. Přes rameno má zavěšen bubínek a brašnu. V Blatně doplňují průvod Cikánky. Blatno je také jediné místo, kde mají povoleno tuto masku nosit ţeny. Cikánky jsou oblečeny v pestrobarevných a květovaných sukních a zástěrách. Většinou mají bílou halenu, kterou překrývá vlněný pléd s třásněmi. Na hlavě nosí šátek uvázaný do týlu. Tvář mají silně nalíčenou a uši krk zdobí mnoţství korálek a jiné biţuterie. Na ruce nosí zavěšený proutěný košík ozdobený krepovými růţičkami, v kterém nosí voňavku a rtěnku těmito proprietami zkrášluje přihlíţející publikum. 26

28 2.5 Průběh obchůzky Přípravy aktérů masopustního průvodu začínají za brzkého rána, jelikoţ vlastní obchůzka bývá zahájena většinou jiţ kolem osmé hodiny ranní. Za účasti četného publika svolává Slaměný masopustní průvod tím, ţe zatroubí na kravský roh. Masky se poté seřadí do průvodu v přesně stanoveném pořadí. Celý průvod vedou Laufr se Ţenou, za nimi následuje zbytek červené maškary tedy červení a modří Turci. Za červenými maskami je zařazena černá maškara, ta je sestavena do následujícího pořádku: Kominíci, Rasové, Kobyly, Slamění, Ţidi a popřípadě další masky jako je Medvěd s Medvědářem (Studnice) nebo cikánky (Blatno). [Vašková, 2008] Takto seřazený průvod nyní za doprovodu kapely, hlasitého práskaní bičů černých masek a specifického křiku všech maškar vyráţí získat povolení ke starostovi obce. O slavnostní povolení ţádá zástupce celého průvodu Laufr. Ze svitku přečte ţádost, ve které většinou za všechny masky slibuje řádné vykonání povinností kaţdé masky a slušné chování vůči obyvatelům vesnice a dalším přihlíţejícím. Starosta odpoví samozřejmě souhlasem a vydá slovní povolení k obchůzce. Tyto dialogy se většinou kaţdý rok doslova opakují. Následuje několik tanečků přímo jako sólo pro starostu a jeho rodinu. Od domu starosty pokračuje maškara v systematickém obcházení všech obydlí ve vesnici, kde se zpravidla odehrává stálý rituál: Domácí si poručí většinou jednu aţ dvě písně, při kterých jim červená maškara zatančí. Za oplátku jsou maškarádi s kapelou odměněni občerstvením ve formě tradičních masopustních koblih, obloţených chlebíčků a také alkoholu. Průvod bývá odměněn i větším či menším mnoţstvím peněz, které střádá Ţena do svého košíčku. Černá maškara, která se pohybuje souběţně s červenou, poctivě plní své úlohy. [Staňková; Baran, 1998, str. 16] Kdyţ maškary vykonají svou povinnost u všech stavení ve vsi, následuje vyvrcholení celého dne poráţka kobylky. Průvod, ve stejném pořadí jako na začátku, dojde k místu, kde se má tento slavnostní akt konat, coţ je většinou buď sál místního pohostinství (Vortová, Hamry, Blatno) či venkovní prostor před ním (Studnice). Maškary a přihlíţející publikum utvoří kruh, ve kterém Kobylka pobíhá. Ras přečte 27

29 předem připravený protokol ze svitku, ve kterém rekapituluje odvedenou práci masek, ale hlavně prohřešky kobyly, kterých se dopustila a které jsou důvodem její následovné poráţky. Kdyţ je celý protokol dočten, Ras symbolicky podřízne Kobylu dřevěným noţem. Za zvuku smuteční hudby maškary kolem Kobyly poskládají svoje čepice a pomalu v kole tančí. Kobyla je nakonec vzkříšena a následuje několik sérií tance červených maškar. V poráţce můţeme spatřit symboliku smrti, jeţ představuje konec zimy a začátek jara. [Křivanová, 2009, str. 117] Po takto zakončeném obchůzkovém dni následuje masopustní veselí a to většinou ve formě méně formálního plesu či zábavy. Ve Vortové je ples pojat v duchu karnevalu. Ve Studnicích následuje o půl noci ještě tradiční nástup a sólo červených maškar. 2.6 Profil návštěvníka masopustních obchůzek Pro návštěvníky, kteří masopustnímu veselí přihlíţejí, je typické, ţe se z většiny jedná o obyvatele konkrétních obcí a lidi z blízkého okolí, kteří zde mají buď příbuzné či známé. Popsaná skupina lidí navštěvuje masopustní obchůzky pravidelně. Menší část návštěvníků potom tvoří lidé ze vzdálenějších koutů České republiky, ale výjimkou není ani návštěva ze zahraničí nejčastěji pak z Německa a Slovenska. Tito lidé navštěvují masopust ze zvědavosti, jako turisté. Většinou se jejich návštěva pravidelně neopakuje. 3 PROPAGACE MASOPUSTU 3.1 UNESCO Masopustní obchůzky na Hlinecku, konkrétně v lokalitách, na které se v mé práci zaměřuji (Studnice, Hamry, Vortová a Blatno) byly v keňském Nairobi zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO. K tomuto počinu bylo směřováno jiţ několik let (od roku 2005), a bylo tak učiněno díky úsilí Ministerstva kultury, Národního ústavu lidové kultury ve Stráţnici, Souboru lidových staveb Vysočina a řadě předních odborníků v oblasti lidových obyčejů[6] 28

30 Masopustní obchůzky se mohly stát součástí tohoto seznamu díky tomu, ţe splnily všech pět kritérií pro zápis: [12] R.1: R.2: R.3: R.4: R.5: Položka je součástí nehmotného kulturního dědictví, tak jak je ho definuje článek 2 Úmluvy. Zápis položky přispěje k zajištění její viditelnosti, vědomí o významu nehmotného kulturního dědictví a k podpoře dialogu a zároveň bude odrazem kulturní rozmanitosti celého světa a svědectvím o lidské tvořivosti. Jsou zpracována záchovná opatření, která by mohla pomoci chránit a propagovat položku. Položka byla nominována za nejširší možné účasti společenství, skupiny nebo případně dotčených jednotlivců a s jejich svobodným, předchozím a informovaným souhlasem. Položka je uvedena na soupisu nehmotného kulturního dědictví vyskytujícího se na území předkládajícího smluvního státu (předkládajících smluvních států), tak jak je stanoveno článkem 11 a 12 Úmluvy. 3.2 Ostatní formy propagace Webové stránky Kaţdá z obcí zveřejňuje informace o masopustu na internetu. Obce Vortová, Hamry a Studnice tyto informace poskytují přímo na svých oficiálních stránkách, kde masopustním obchůzkám je věnován vţdy samostatný odkaz. ( V těchto případech je zde zveřejněna fotodokumentace a stručnější popis masek, průvodu a podobně. Obec Hamry má kromě webu obce zřízeny pro tuto tradici vlastní webové stránky, kde je masopust v Hamrech popsán podrobněji.( Všechny obce na internetových stránkách zveřejňují vţdy s dostatečným předstihem datum konání masopustní obchůzky. Město Hlinsko bohuţel na svých oficiálních stránkách mnoho prostoru blatenským maškarám nevěnuje. Můţeme se zde dočíst v sekci kulturních akcí maximálně den a hodinu konání. Více informací je pak na stránkách Souboru lidových staveb vysočina, které 29

31 jsou věnovány skanzenu Veselý Kopec, kde masopustní soubory z oblasti Hlinecka kaţdoročně vystupují ( Ukázky tradice mimo rámec běžného konání Zejména masopustní soubory ve Studnicích a Vortové nejsou a nebyly k vidění pouze v samotné obci. V 80. letech minulého století se o tuto tradici začala zajímat čím dál více i různá média a etnografové. Během 80. let byla studnická maškara třikrát pozvána k účinkování na festival do Stráţnice (1982, 1986, 1988). Dále pak soubor vystupoval v Havlíčkově Brodě a v Telči (1986). V roce 1994 byli Studničtí pozvání i na mezinárodní přehlídku masopustních souborů do Prahy, kam se za 4 roky opět vrátili. Další folklorní festival, který navštívili, byl ve Světlé nad Sázavou (1998), kam také dostali opětovné pozvání. [8] Vortovská maškara, která byla méně medializována neţ ta studnická, během devadesátých let a později účinkovala například v Pardubicích na Pernštýnských slavnostech, v Litomyšli, ve Svitavách či Poličce.[9] Masopustní soubory z oblasti Hlinecka svou exhibici kaţdoročně jiţ od roku 1997 předvádějí ve skanzenu na Veselém Kopci pod záštitou organizace Soubor lidových staveb Vysočina Audiovizuální propagace Maškary se taktéţ objevily v mnoţství televizních pořadů či spotů. Jako příklad mohu jmenovat televizní zpravodajství na ČT1 a TV Nova. Další pořady, ve kterých se maškara objevila, byly například Folklorika či Folklorní magazín. O masopustních obchůzkách byly natočeny i delší dokumenty například dokument z roku 1988 Vostatky z Vortový pod reţií PhDr. Ilony Vojancové. Studnický masopust byl zpracován v dokumentu z roku 2006 Studnická maškara jehoţ autory byli Vladimír Kunc a Ladislav Vašek a také ve filmovém projektu prof. Dr. Ludvíka Barana a reţiséra Rudolfa Adlera Masky, šašci, démoni, který byl natočen při obchůzkách ve Studnicích, Košinově a Zalíbeném v letech [8] 30

32 II. Praktická část 4 VÝZKUM 4.1 Zvolená metoda výzkumu V rámci výzkumného šetření byl aplikován kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum využívá náhodné výběry, experimenty a silně strukturovaný sběr dat pomocí testů, dotazníků nebo pozorování. [Hendl, 2005, str. 46]. Kvantitativní výzkum je zaměřen na rozsah, zastoupení, frekvenci a intenzitu sledovaných jevů. [Surynek, Komárková, 2001, str. 26] Mezi výhody kvantitativního výzkumu můţeme řadit moţnost zobecnění na celou populaci, rychlost sběru dat nebo moţnost pouţití u velkých skupin. Mezi negativa se řadí přílišná obecnost dat nebo opomíjení zvláštních skutečností v prostředí, kde se výzkum uskutečňuje. [Hendl, 2005, str. 49] 4.2 Zvolená technika V rámci kvantitativního výzkumu šetření byla zvolena technika dotazování ve formě strukturovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 16 otázek. Otázky v dotazníku byly uzavřené, respondent zaškrtával z předem určených moţností. 4.3 Výběr respondentů Respondenti byli vybíráni kvótním způsobem. Prvním kritériem byla věková struktura dotazovaných, konkrétně věkové rozmezí od 15 do 26 let z důvodu cíle výzkumného šetření. Druhým kritériem bylo místo bydliště respondentů (obce Vortová, Hamry, Studnice a místní část města Hlinska Blatno). 4.4 Pilotáţ Pilotáţ, tzv. předvýzkum proběhl na 10 respondentech, kterým byl rozdán k vyplnění dotazník. V rámci předvýzkumu bylo zjištěno, ţe tři respondenti některým zadaným otázkám nerozuměli a z tohoto důvodu byly otázky poupraveny. Následoval druhý 31

33 předvýzkum, který byl opět realizován na deseti respondentech. Na základě druhého předvýzkumu bylo zjištěno, ţe všechny otázky jsou respondentům srozumitelné a jsou schopni dotazník správně vyplnit. 4.5 Dotazníkové šetření Pracovníci obecních úřadů příslušných obcí mi poskytli informace o přesném počtu lidí v předem určené věkové kategorii, coţ ve výsledku činilo 221 obyvatel (Blatno 72 obyvatel, Hamry 45 obyvatel, Studnice 61 obyvatel, Vortová 43 obyvatel). Na základě těchto zjištěných informací bylo celkem rozdáno či rozesláno dohromady 150 dotazníků. Z celkového rozdaného počtu dotazníků se vrátilo 121 dotazníků, návratnost tedy činila 81 %. Z těchto navrácených dotazníků bylo správně vyplněno 108, nesprávně či částečně vyplněných dotazníků se vrátilo 13. K vyhodnocení výzkumného šetření bylo tedy nakonec pouţito 108 dotazníků, které se vrátily správně a zcela vyplněny. Respondenti byli oslovování z větší části osobně, některé dotazníky byly rozesílány za pomoci internetové sítě ( , facebook). 4.6 Cíl a účel výzkumu Cílem celého výzkumu bylo zjistit pohled mladé generace na masopustní obchůzky na Hlinecku a jejich povědomí o této tradici 4.5 Hypotézy Hypotézy jsou zaloţeny na vlastním úsudku, který pramení z mých osobních zkušeností s danou tradicí a z neformálních rozhovorů s aktivními účastníky této tradice Hlavní hypotéza Myslím si, ţe zájem mladé generace o masopustní obchůzky je velký, pramení z rodinné tradice a tudíţ má předpoklad k vlastnímu pokračování. 32

34 4.5.2 Podhypotézy 1) Domnívám se, ţe více neţ tři čtvrtiny dotazovaných se aktivně či pasivně účastní masopustních obchůzek 2) Myslím si, ţe důvod, proč se někteří lidé nezúčastňují masopustní obchůzky je absence předávání a udrţování tradice ze strany rodiny 3) Lidé, kteří pomáhají s přípravami masopustu, jsou především ţeny a jsou motivovány rodinnou tradicí a podílejí se zejména na výrobě výzdoby masek 4) Myslím si, ţe příprava a výběr masek je z většiny rodinnou záleţitostí 5) Domnívám se, ţe se mladá generace vidí v masopustu prvek zábavy, coţ je jeden z hlavních důvodů, proč se tradice účastní 6) Myslím si, ţe předávání tradice v rámci rodiny bude i nadále pokračovat v příští generaci a případný zánik této tradice by byl obyvateli obce vnímán spíše negativně 7) Myslím si, ţe dotazovaní jsou adekvátně informováni o významu a váţnosti tradice 33

35 5 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU Výzkum bude vyhodnocen z celkového počtu správně a plně vyplněných dotazníků, kterých je 108. V této kapitole bude vyhodnoceno sedm podhypotéz, přičemţ ke kaţdé z nich budou přiřazeny příslušné otázky z dotazníku. Na závěr výzkumného šetření bude celý výzkum shrnut a to společně s vyhodnocením hlavní hypotéza. V závěru práce bude zhodnocen i cíl celé práce. 5.1 Identifikační údaje respondentů Pohlaví a místo bydliště respondentů Z celkového počtu 108 respondentů, dotazník vyplnilo 62 muţů a 46 ţen. Následující tabulka konkretizuje mnoţství muţů a ţen v konkrétních obcích. Zároveň je v tabulce patrný celkový počet respondentů v obcích i celkově. Tabulka č. 1: Pohlaví a místo bydliště respondentů Studnice Vortová Hamry Hlinsko - Blatno absolutní četnost relativní četnost muži % ženy % celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Věková struktura respondentů Věk byl jedním z určujících faktorů při vlastním výběru respondentů. Jak jiţ bylo výše zmíněno, věk respondentů se mohl pohybovat pouze v rozmezí od 15 do 26 let včetně počáteční a koncové hodnoty intervalu. 34

36 Graf č. 1: Věková struktura respondentů Věková struktura respondentů počet 2 0 zdroj: vlastní výzkum 5.2 Podhypotéza číslo 1 Domnívám se, ţe více neţ tři čtvrtiny dotazovaných se aktivně či pasivně účastní masopustních obchůzek K této podhypotéze se vztahuje otázka z dotazníku číslo 1. Vyhodnocení otázky číslo 1 Otázka: Jakým způsobem se účastníte masopustních obchůzek ve Vaší obci? Z odpovědí respondentů vyšlo najevo, ţe aktivně se masopustů podílí 71 osob. Z čeho přímo jako jedna z masek průvodu se účastní 41 lidí (38%) a při přípravách pomáhá 30 lidí (28%). Pasivně, jako pozorovatelé celého dění se účastní 31 lidí (6%). Masopustu se ţádným způsobem nezúčastňuje pouze 6 (6%) ze 108 respondentů. 35

37 Tabulka č. 2: Způsob účasti na masopustních obchůzkách absolutní četnost relativní četnost a) Účastním se aktivně, přímo jako jedna z masek průvodu 41 38% b) Účastním se aktivně, pomáhám s přípravami na tuto událost 30 28% c) Účastním se pasivně, jako pozorovatel celého dění 31 29% d) Masopustu se žádným způsobem nezúčastňuji 6 6% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 2: Způsob účasti na masopustních obchůzkách Způsob účasti na masopustních obchůzkách 29% 5% 28% 38% a) Účastním se aktivně, přímo jako jedna z masek průvodu b) Účastním se aktivně, pomáhám s přípravami na tuto událost c) Účastním se pasivně, jako pozorovatel celého dění d) Masopustu se žádným způsobem nezúčastňuji Zdroj: Vlastní výzkum Vyhodnocení podhypotézy číslo 1 Podhypotéza se bezpochyby potvrdila. Aktivně či pasivně se masopustu zúčastňuje dohromady 102 (94%) ze 108 dotazovaných, coţ je opravdu více neţ ¾ dotazovaných. Díky osobním zkušenostem pro mě není tento výsledek nijak překvapivý. 36

38 5.3 Podhypotéza číslo 2 Myslím si, ţe důvod, proč se někteří lidé nezúčastňují masopustní obchůzky je absence předávání a udrţování tradice ze strany. K této podhypotéze se vztahuje otázka z dotazníku číslo 2. Vyhodnocení otázky číslo 2 Otázka: Z jakého důvodu se masopustu vůbec nezúčastňujete? Na tuto otázku odpovídalo, jak uţ z výše uvedených údajů vyplývá, pouze 6 respondentů. Odpověď Nebaví mě to vybrali 2 respondenti (33%), absence citové či rodinné vazby byla důvodem odpovědi 3 respondentů (50%) na tuto otázku. Poslední z respondentů (17%) vybral variantu jiné, kde vlastními slovy doplnil, ţe mu vadí opilí a agresivní lidé. Odpověď Celá událost mi přijde jako přežitek v dnešní moderní době. nikdo nezvolil. Tabulka č. 3: Důvody neúčasti na masopustu absolutní četnost relativní četnost a) Nebaví mě to 2 33% b) Celá událost mi přijde jako přežitek v dnešní moderní době 0 0% c) Nemám k této tradici žádný vztah (nevedli mě k tomu rodiče) 3 50% d) jiné 1 17% celkem 6 100% Zdroj: Vlastní výzkum 37

39 Graf č. 3: Důvody neúčasti na masopustu Důvody neúčasti na masopustu 17% a) Nebaví mě to 50% 33% 0% b) Celá událost mi přijde jako přežitek v dnešní moderní době c) Nemám k této tradici žádný vztah (nevedli mě k tomu rodiče) d) jiné Zdroj: Vlastní výzkum Vyhodnocení podhypotézy číslo 2 Tato podhypotéza byla sice potvrzena, jelikoţ 50% z 6 dotazovaných zvolilo variantu c). Ale podle mého názoru nemá toto tvrzení příliš velkou výpovědní hodnotu, jelikoţ na tuto otázku odpovídalo tak málo lidí. Ovšem z hlediska toho, ţe i mým přáním je masopustní obchůzky nadále podporovat, je malé mnoţství odpovídajících na tento dotaz vlastně pozitivní. 5.4 Podhypotéza číslo 3 Lidé, kteří pomáhají s přípravami masopustu, jsou především ţeny a jsou motivovány rodinnou tradicí a podílejí se zejména na výrobě výzdoby masek. K této podhypotéze se vztahují otázky z dotazníku číslo 3 a 4. Vyhodnocení otázky číslo 3 Otázka: Jakým způsobem pomáháte při přípravách? Dle otázky číslo 1 se aktivně účastní masopustu ve smyslu pomáhání s přípravami na tuto událost celkem 30 respondentů. Z celkového počtu 30 respondentů (100%), bez 38

40 ohledu na jejich pohlaví odpovědělo, ţe se podílejí na přípravách na výzdobě masek odpovědělo 13 respondentů (43%). Na přípravě celé masky se podílí 10 respondentů (33%), při organizaci celého dění pomáhají 4 respondenti (13%). 3 respondenti (10%) uvedli, ţe pomáhají při přípravě občerstvení. Moţnost odpovědi e) nikdo nevyuţil. Z toho 21 ţen a 9 muţů. Tabulka č. 4: Způsob pomoci při přípravách absolutní četnost relativní četnost a) Výzdoba masek (růžičky) 13 43% b) Příprava občerstvení 3 10% c) Příprava celé masky 10 33% d) Organizace 4 13% e) Jinak 0 0% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 4: Způsob pomoci při přípravách Způsob pomoci při přípravách 33% 13% 0% 10% 44% a) Výzdoba masek (růžičky) b) Příprava občerstvení c) Příprava celé masky d) Organizace e) Jinak Zdroj: Vlastní výzkum Z 21 ţen odpovědělo 10 respondentek (48%), ţe se na přípravách podílejí na výzdobě masek, 10 respondentek (48%) pomáhají při přípravě celé masky a 1 respondentka (4%) uvedla, ţe pomáhá při přípravě občerstvení. Z 9 muţů odpověděli 3 respondenti (33%), ţe se podílejí na přípravách při výzdobě masek, 4 respondenti (45%) uvedli, ţe pomáhají při organizaci masopustu, 2 respondenti (22%) uvedli, ţe pomáhají při přípravě občerstvení. 39

41 Vyhodnocení otázky číslo 4 Otázka: Co Vás k tomu motivuje? Otázka číslo 4 navazuje na otázku číslo 1 a 3 a zjišťuje konkrétní motivace respondentů, kteří aktivně pomáhají s přípravami na masopustní obchůzky. Celkové mnoţství respondentů je opět 30(100%). 15 respondentů (50%) uvedlo, ţe při přípravách pomáhají, protoţe chtějí pomoci kamarádům. Za motivaci k pomoci při přípravách povaţuje 8 respondentů (27%) rodinnou tradici, 7 respondentů (23%) bere pomoc při přípravách jako milou povinnost. Odpovědi z dotazníku d) a e) ţádný respondent nevyuţil. Z celkového mnoţství 30 respondentů odpovědělo 21 ţen a 9 muţů. Tabulka č. 5: Vlastní motivace k pomoci absolutní četnost relativní četnost a) Chci pomoci kamarádům 15 50% b) Je to pro mě milou povinností 7 23% c) Rodinná tradice 8 27% d) Jednoduše mě to baví 0 0% e) Jiné 0 0% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 5: Vlastní motivace k pomoci Vlastní motivace k pomoci 27% 0% 0% 50% a) Chci pomoci kamarádům b) Je to pro mě milou povinností c) Rodinná tradice 23% d) Jednoduše mě to baví e) Jiné Zdroj: Vlastní výzkum 40

42 Z 21 ţen zvolilo 10 respondentek (48%) odpověď a) Chci pomoci kamarádům, 7 respondentek (33%) vybralo odpověď c) Rodinná tradice a 4 respondentky (19%) povaţují pomoc při přípravách za milou povinnost. Z 9 muţů 5 respondentů (56%) vybralo odpověď a) Chci pomoci kamarádům, 3 respondenti (33%) vnímají pomoc při přípravách jako milou povinnost a 1 respondent (11%) vybral odpověď c) Rodinná tradice Vyhodnocení podhypotézy číslo 3 Podhypotéza číslo 3 se potvrdila pouze z části, a to v případě, ţe lidé kteří pomáhají s přípravami masopustu, jsou převáţně ţeny. Z 30 respondentů, kteří aktivně pomáhají s přípravami na tuto událost, bylo 21 ţen. Zbývající části hypotézy se nepotvrdily, protoţe tyto ţeny nejsou z většiny motivovány rodinnou tradicí, ale spíše chtějí pomáhat v tomto směru svým kamarádům, a počet ţen, které se podílejí na výzdobě masek je totoţný s počtem ţen, které připravují celou masku. 5.5 Podhypotéza číslo 4 Myslím si, ţe příprava a výběr masek je z většiny rodinnou záleţitostí. K této podhypotéze se vztahovaly otázky z dotazníku číslo 5, 6 a 7. Vyhodnocení otázky číslo 5 Otázka: Jakým způsobem jste se k chození za masku dostal? Jak jiţ vyplývá z odpovědí v otázce č. 1, aktivní účast, přímo jako maska potvrdilo 41 respondentů (100%). 18 respondentů (44%) uvedlo, ţe k účinkování v masce byli vedeni od dětství svojí rodinnou. Dobrovolně se k chození za masku přihlásilo 14 respondentů (34%). 9 respondentů (22%) byli k účasti poţádáni místními pořadateli. Variantu Jiné nikdo nezvolil. 41

43 Tabulka č. 6: Cesta k účinkování v masce absolutní četnost relativní četnost a) vedli mě k tomu od mala rodiče 18 44% b) Dobrovolně jsem se k tomu přihlásil 14 34% c) Byl jsem osloven ostatními pořadateli 9 22% d) Jiné 0 0% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 6: Cesta k účinkování v masce Cesta k účinkování v masce 22% 0% 44% a) vedli mě k tomu od mala rodiče b) Dobrovolně jsem se k tomu přihlásil 34% c) Byl jsem osloven ostatními pořadateli d) jiné Zdroj: Vlastní výzkum Vyhodnocení otázky číslo 6 Otázka: Má výběr této masky konkrétní důvod? Otázka číslo 6 zjišťovala mezi 41 respondenty (100%) konkrétní důvody k výběru masky. 17 respondentů (41%) říká, ţe maska, za kterou chodí je u nich v rodině tradicí. Pro 12 respondentů (29%) je důvodem výběru to, ţe se jim maska nejvíce líbí. 11-ti respondentům (27%) je jedno za jakou masku chodí. 1 respondent (2%) vybral moţnost odpovědi Jiné, kde uvedl, ţe maska, za kterou je převlečen je jedna z nejméně náročných masek. Bohuţel uţ neuvedl, zda náročností myslí přípravu masky, či činnost masky při obchůzce. 42

44 Tabulka č. 7: Konkrétní důvod výběru masky absolutní četnost relativní četnost a) Ano, tato maska je jakousi rodinnou tradicí (otec, děda, ) 17 41% b) Ano, tato maska se mi líbí ze všech nejvíc 12 29% c) Ne, je mi jedno za jakou masku chodím 11 27% d) Jiné 1 2% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 7: Konkrétní důvod výběru masky Konkrétní důvod výběru masky 27% 2% 42% a) Ano, tato maska je jakousi rodinnou tradicí (otec, děda,..) b) Ano, tato maska se mi líbí ze všech nejvíc 29% c) Ne, je mi jedno za jakou masku chodím d) Jiné Zdroj: Vlastní výzkum Vyhodnocení otázky číslo 7 Otázka: Jakým způsobem masku připravujete? Na otázku číslo 7, zjišťující formu přípravy masek, odpovídalo opět 41 respondentů, jako v předešlých dvou otázkách. 25-ti respondentům (61%) s přípravami masky pomáhají rodinní příslušníci, 11 respondentů (27%)si masku připravují zcela sami, 1 ze všech nechává přípravy pouze na rodině (2%) a 4 respondenti zvolili variantu d) Jiné, kde víceméně všichni uvedli, ţe masku připravují dohromady s ostatními kamarády a pořadateli. 43

45 Tabulka č. 8: Způsob přípravy masky absolutní četnost relativní četnost a) Připravuji ji zcela sám, mám s tím již bohaté zkušenosti 11 27% b) S přípravou mi pomáhají rodinní příslušníci 25 61% c) Přípravu nechávám pouze na rodině, protože bych nevěděl jak masku vyrobit 1 2% d) Jiné 4 10% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 8: Způsob přípravy masky Způsob přípravy masky 2% 10% 27% a) Připravuji ji zcela sám, mám s tím již bohaté zkušenosti b) S přípravou mi pomáhají rodinní příslušníci 61% c) Přípravu nechávám pouze na rodině, protože bych nevěděl jak masku vyrobit d) Jiné Zdroj: Vlastní výzkum Vyhodnocení podhypotézy číslo 4 V odpovědích u všech třech otázek, které se k této podhypotéze vázaly, bylo vţdy moţno zvolit jednu, která se týkala rodiny a rodinné tradice. Ve všech třech otázkách bylo těchto odpovědí zvoleno vţdy nejvíce tedy tato podhypotéza byla potvrzena. 5.6 Podhypotéza číslo 5 Domnívám se, ţe se mladá generace vidí v masopustu prvek zábavy, coţ je jeden z hlavních důvodů, proč se tradice účastní. K této podhypotéze se vztahovaly otázky z dotazníku číslo 8 a

46 Vyhodnocení otázky číslo 8. Otázka: Proč se masopustu zúčastňujete? Na tuto otázku odpovídalo 102 respondentů (100%), tedy ti, kteří se masopustních obchůzek jakýmkoli způsobem účastní. Bezmála polovina (49 respondentů = 48%) respondentů se masopustu účastní zejména proto, ţe je to baví a je to pro ně dobrá příleţitost sejít se s kamarády. O něco méně 42 respondentů (41%) uvádí, ţe motivací pro účast je pro ně podpoření mnohaleté tradice. Menší problém nastal v tom smyslu, ţe pro zbylých 11 respondentů bylo obtíţné volit mezi zábavou a tradicí. Tito respondenti tedy zvolili moţnost Jiné kde uvedli právě to, ţe účast z důvodu zábavy i udrţení tradice je pro ně rovnocenná. Ţádný respondent se nezúčastňuje z povinnosti. Tabulka č. 9: Důvod účasti na masopustu absolutní četnost relativní četnost a) Baví mě to, je to dobrá možnost jak se sejít s kamarády a užít si zábavu 49 48% b) Z povinnosti 0 0% c) Protože chci podpořit a udržet tuto mnohaletou tradici 42 41% d) Jiné 11 11% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 9: Důvod účasti na masopustu Důvod účasti na masopustu 11% 48% a) Baví mě to, je to dobrá možnost jak se sejít s kamarády a užít si zábavu b) Z povinnosti 41% c) Protože chci podpořit a udržet tuto mnohaletou tradici d) jiné 0% Zdroj: Vlastní výzkum 45

47 Vyhodnocení otázky číslo 14. Otázka: Když se řekne Vostatky, s čím si to nejčastěji spojíte? Tato otázka je zaměřena na asociaci, která respondenty napadne, pokud se řekne Vostatky coţ je zdejší lidový název pro celý den masopustních obchůzek. Nadpoloviční většina respondentů (59 = 58%) vidí za tímto slovem tradici, na kterou jsou hrdí a hodlají ji nadále udrţovat. 29 respondentů se přiklání k variantě, ţe pod tímto dnem se jim vybaví slova jako zábava, kamarádi či alkohol. Pro 6 respondentů znamenají Vostatky dlouhé přípravy a náročný den. Zbylých 8 mělo stejný problém, který vznikl v předchozí otázce číslo 8, a to, ţe nedokázali rozhodnout mezi zábavou a tradicí zvolili tedy odpověď Jiné. Odpověď, ţe masopustní obchůzky jsou něco, co je přeţitkem a dále by nemělo pokračovat nevybral ţádný z respondentů. Tabulka č. 10: Obsahový význam masopustu pro respondenta absolutní četnost relativní četnost a) zábava, alkohol, kamarádi 29 28% b) dlouhé přípravy, náročný den 6 6% c) tradice, na kterou jsem hrdý/á a hodlám ji dále udržovat 59 58% d) něco, co je přežitkem a dále by nemělo pokračovat 0 0% e) Jiné 8 8% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum 46

48 Graf č. 10: Obsahový význam masopustu pro respondenta Obsahový význam masopustu pro respondenta 0% a) zábava, alkohol, kamarádi 31% b) dlouhé přípravy, náročný den 63% 6% c) tradice, na kterou jsem hrdý/á a hodlám ji dále udržovat d) něco, co je přežitkem a dále by nemělo pokračovat Zdroj: Vlastní výzkum Vyhodnocení podhypotézy číslo 5 Tato podhypotéza se nepotvrdila. Důvodem účastni na masopustu a význam tohoto dne pro většinu respondentů byla spíše tradice, neţ prvek zábavy. Dalo by se ale říct, ţe poměr těchto dvou voleb je docela vyrovnaný, coţ dokázalo i to, ţe část respondentů se mezi těmito dvěma moţnostmi nedokázalo rozhodnout a uvedlo tedy obojí. Podle mého názoru je potěšující, ţe mladí lidé jsou na masopustní obchůzky hrdí a vnímají ji jako tradici. 5.7 Podhypotéza číslo 6 Myslím si, ţe předávání tradice v rámci rodiny bude i nadále pokračovat v příští generaci a případný zánik této tradice by byl obyvateli obce vnímán spíše negativně. K této podhypotéze se vztahovaly otázky z dotazníku číslo 12, 13, 15 a 16. Vyhodnocení otázky číslo 12 Otázka: Pokud budete mít potomky, budete je vést k masopustní tradici? Největší počet odpovídajících na otázku, zjišťující zda by respondenti hypoteticky vedli své děti k masopustní tradici, obdrţela odpověď ano, určitě zvolilo ji 47

49 48 respondentů (47%) z celkových 102(100%). K volbě ano se přiklonilo 31 respondentů (30%). Odpověď moţná byla zvolena 17 krát (17%), odpověď ne 3 krát (3%). 2 ze respondentů (2%) všech respondentů neví, zda by děti k tradici vedli a 1 respondent (1%) si je jist, ţe určitě ne. Tabulka č. 11: Vedení potomků k masopustní tradici absolutní četnost relativní četnost a) ano, určitě 48 47% b) ano 31 30% c) možná 17 17% d) ne 3 3% e) určitě ne 1 1% f) nevím 2 2% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 11: Vedení potomků k masopustní tradici Vedení potomků k masopustní tradici 3% 1% 2% 17% 30% 47% a) ano, určitě b) ano c) možná d) ne e) určitě ne f) nevím Zdroj: Vlastní výzkum Vyhodnocení otázky číslo 13 Otázka: Pokud byste v budoucnu měl/a syna/dceru, chtěl/a byste aby se účastnil/a průvodu jako maska? Tato otázka, stejně jako předešlá, nabízí respondentovi hypotézu toho, jak by své moţné potomky k masopustní tradici stavěl. Konkrétně je zde zjišťováno, zda by měl zájem 48

50 na tom, aby potomek vystupoval v průvodu jako jedna z masek. 43 respondentů (42%) zvolilo jednoznačnou odpověď ano. 29-ti respondentům (28%) by to bylo jedno, ale potomkovi mi by účast nabídli. 25 respondentů (25%) jsou si tím naprosto jistí a přáli by si, aby jejich potomek chodil ve stejné masce, jako je v jejich rodině zvykem. Tabulka č. 12: Moţnost účasti potomků jako maska absolutní četnost relativní četnost a) Ano, určitě. Chtěl/a bych aby chodil za stejnou masku jako je u nás v rodině tradicí 25 25% b) Ano 43 42% c) Bylo by mi to jedno, ale určitě bych mu to nabídl/a 29 28% d) Ne 4 4% e) Určitě ne, nechci aby se něčeho takového zúčastňoval 1 1% f) jiné 0 0% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 12: Moţnost účasti potomků jako maska Možnost účasti potomků jako maska 4% 1% 0% 25% a) Ano, určitě. Chtěl/a bych aby chodil za stejnou masku jako je u nás v rodině tradicí b) Ano 28% c) Bylo by mi to jedno, ale určitě bych mu to nabídl/a 42% d) Ne e) Určitě ne, nechci aby se něčeho takového zúčastňoval Zdroj: Vlastní výzkum 49

51 Vyhodnocení otázky číslo 15 Otázka: Myslíte si, že tato tradice bude pokračovat v příštích letech? 57 respondentů, coţ je více neţ polovina (56%) zvolilo odpověď ano, určitě, o tuto tradici je zde velký zájem. Dalších 41(40%) vybralo variantu myslím si, ţe ano. 2 respondenti (2%) mají pocit, ţe tradice se nadále konat nebude, a myslí si, ţe zájem o ni klesá. Odpovědi myslím si, ţe ne (1%) a nevím (1%) byly zvoleny pokaţdé jen jedním respondentem. Tabulka č. 13: Názor na konání tradice v příštích letech absolutní četnost relativní četnost a) ano, určitě, o tuto tradici je zde velký zájem 57 56% b) myslím si, že ano 41 40% c) myslím si, že ne 1 1% d) ne, mám pocit, že zájem o tuto tradici klesá 2 2% e) nevím 1 1% f) jiné 0 0% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 13: Názor na konání tradice v příštích letech Názor na konání tradice v příštích letech 1% 2% 1% 0% a) ano, určitě, o tuto tradici je zde velký zájem b) myslím si, že ano 40% c) myslím si, že ne 56% d) ne, mám pocit, že zájem o tuto tradici klesá e) nevím f) jiné Zdroj: Vlastní výzkum 50

52 Vyhodnocení otázky číslo 16 Otázka: Co by pro Vás znamenalo, kdyby se masopust ve Vaší obci přestal pořádat? V této otázce měli respondenti moţnost vyjádřit, co by pro ně znamenal hypotetický zánik celé tradice masopustních obchůzek. Pro 42 respondentů (41%) by to byla ztráta prestiţe obce, v které bydlí. Na druhém místě v počtu odpovědí se usadila varianta Ztráta moţnosti originální zábavy, tu volilo 37 respondentů (36%). 14 respondentů by zánik obchůzek povaţovalo za osobní ztrátu rodinné tradice. Odpověď bylo by mi to jedno upřednostnilo 5 respondentů (5%), 4 respondenti (4%)nedokázali konkrétně na otázku odpovědět, zvolili tedy odpověď nevím. Tabulka č. 14: Osobní význam moţného zániku tradice absolutní četnost relativní četnost a) Bylo by mi to jedno 5 5% b) Ztráta prestiže naší obce 42 41% c) Osobní ztráta rodinné tradice 14 14% d) Ztráta možnosti originální zábavy 37 36% e) nevím 4 4% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 14: Osobní význam moţného zániku tradice Osobní význam možného zániku tradice 4% 5% a) Bylo by mi to jedno 36% 41% b) Ztráta prestiže naší obce c) Osobní ztráta rodinné tradice d) Ztráta možnosti originální zábavy 14% e) nevím Zdroj: Vlastní výzkum 51

53 Vyhodnocení podhypotézy číslo 6 Podhypotéza číslo 6 se potvrdila ve všech směrech. To, ţe se bude tradice v rodině dále předávat i do příští generace potvrdily výsledky otázek 12, 13 a 15. Otázka číslo 12 se respondentů ptala, zda by potomky, které by v budoucnu měli, vedli k masopustní tradici 79 respondentů (77%) ze 102 volilo pozitivní odpovědi ze všech moţných. V případě otázky číslo 13 pozitivní odpovědi vybrala absolutní většina respondentů, a to v počtu 97 (95%). Obdobě velké číslo, které vyjadřovalo volbu pozitivní odpovědi, následuje i u otázky číslo 15 zde kladně odpovídalo 98 respondentů (96%). Myslím si, ţe uvedené výsledky mluví sami za sebe a není pochyb, ţe se mladá generace o předání tradice postará. Druhá část podhypotézy tvrdí, ţe moţný zánik tradice by byl obyvateli vnímán spíše negativně. Ke zjištění odpovědi na toto tvrzení byla určena otázka číslo 16. Za odpovědi vyjadřující negativní názor na zrušení tradice jsem povaţovala ty varianty, které obsahem hovořili o určité ztrátě (tedy varianty b, c a d ). Respondentů, kteří jednu z těchto variant volili bylo 93 (91%), z čehoţ vyplývá, ţe i druhá část podhypotézy byla s jistotou potvrzena. 5.8 Podhypotéza číslo 7 Myslím si, ţe dotazování jsou adekvátně informováni o významu a váţnosti tradice. K této podhypotéze se vztahovaly otázky z dotazníku číslo 9, 10 a 11. Vyhodnocení otázky číslo 9 Otázka: Znáte význam masopustu (z jakého důvodu se slaví)? Nejčastější volbou mezi 102 respondenty v otázce číslo 9 bylo varianta myslím si, ţe ano (51 respondentů = 50%), následovala ji odpověď ano, určitě, kterou vybralo 41 respondentů (40%). Oprati tomu poslední 3 varianty byly vybírány zřídkakdy: nevím bylo vybráno 7 krát (7%), myslím si, ţe ne 2x 2% a pouze jeden respondent zvolil variantu určitě ne (1%) 52

54 Tabulka č. 15: Znalost významu masopustu absolutní četnost relativní četnost a) ano, určitě 41 40% b) myslím si, že ano 51 50% c) nevím 7 7% d) myslím se, že ne 2 2% e) určitě ne 1 1% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 15: Znalost významu masopustu Znalost významu masopustu 2% 1% 7% a) ano, určitě 40% b) myslím si, že ano c) nevím d) myslím se, že ne 50% e) určitě ne Zdroj: Vlastní výzkum Vyhodnocení otázky číslo 10 Otázka: Znáte konkrétní význam masek v průvodu? Stejně tak jako u předchozí otázky nejsou ani u otázky číslo 10 výsledky příliš překvapivé. Znalost významu masek vítězí u absolutní většiny z celkového počtu 102 dotazovaných 58 (57%) z nich zná význam všech masek v průvodu a 33 si myslí, ţe jej zná z části (32%). 5 respondentů (5%) zvolilo variantu nevím. 3 z dotazovaných (3%) si myslí, ţe význam masek nezná, stejný počet lidí odpovědělo, ţe konkrétní význam masek je nezajímá. (3%) 53

55 Tabulka č. 16: Znalost významu konkrétních masek absolutní četnost relativní četnost a) ano, znám význam všech masek 58 57% b) Myslím si, že z části ano 33 32% c) Nevím 5 5% d) Myslím si, že ne 3 3% e) Ne, konkrétní význam masek mě nezajímá 3 3% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 16: Znalost významu konkrétních masek Znalost významu konkrétních masek 3% 3% 5% a) ano, znám význam všech masek b) Myslím si, že z části ano 32% 57% c) Nevím d) Myslím si, že ne e) Ne, konkrétní význam masek mě nezajímá Zdroj: Vlastní výzkum Vyhodnocení otázky číslo 11 Otázka: Jsou podle vás masopustní obchůzky na Hlinecku součástí nehmotného dědictví UNESCO? Výsledky otázky číslo 11, která zjišťovala povědomí 102 respondentů o tom, zda masopustní obchůzky na Hlinecku jsou součástí nehmotného dědictví UNESCO, byly poměrně jednoznačné. Naprostá většina dotazovaných o této skutečnosti ví (96 respondentů = 94 %). Pouze 6 lidí odpovědělo negativně. 3 o tom neví (3%) a 3 si myslí, ţe tomu tak není (3%) 54

56 Tabulka č. 17: Povědomí o zápisu masopustních obchůzek do UNESCO absolutní četnost relativní četnost a) ano 96 94% b) nevím 3 3% c) ne 3 3% celkem % Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 17: Povědomí o zápisu masopustních obchůzek do UNESCO Povědomí o zápisu masopustních obchůzek do UNESCO 3% 3% a) ano b) nevím 94% c) ne Zdroj: Vlastní výzkum Vyhodnocení podhypotézy číslo 7 Tato podhypotéza byla jednoznačně potvrzena. U všech třech otázek, které jsou k ní přiřazeny, byly kladné odpovědi naráţející na znalost okolností týkajících se masopustních obchůzek voleny vţdy více neţ 89 % mnoţství. 5.9 Vyhodnocení hlavní hypotézy Z hlavní hypotézy, která zní: Myslím si, ţe zájem mladé generace o masopustní obchůzky je velký, pramení z rodinné tradice a tudíţ má předpoklad k vlastnímu pokračování. Bylo stanoveno sedm podhypotéz pomocí nichţ mělo dojít k potvrzení či vyvrácení hlavní hypotézy. Z hypotézy číslo1 vyplynulo, ţe více jak tři čtvrtiny oslovených respondentů ve věku 15-26let se aktivně či pasivně (přípravy, účast) účastní masopustních obchůzek. 55