Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Právnická fakulta Masarykovy univerzity"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra obchodního práva Bakalářská práce Obec jako podnikatel Markéta Jehličková 2010/2011 1

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Obec jako podnikatel zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. Markéta Jehličková 2

3 3

4 Obsah 1. ÚVOD OBECNÁ CHARAKTERISTIKA OBCE Definice obce, města Právní postavení obce Pravomoci a působnosti obce Pravomoci jednotlivých orgánů obce Jednání obce v obchodněprávních vztazích Příslušná judikatura Uspokojování veřejných potřeb (veřejnoprávní smlouvy, obchodní závazky) PODNIKÁNÍ OBCE Hlavní činnosti obce Formy podnikání obce Dobrovolné svazky obcí Dotační tituly, evropské fondy Pojem podnikání, podnikatelský přínos obci PODNIKÁNÍ OBCE V PRAXI Podnikatelská činnost města Telče Právní úprava v praxi ZÁVĚR RESUMÉ POUŽITÉ ZDROJE Literatura Právní předpisy Internetové zdroje Ostatní zdroje. 48 4

5 1. ÚVOD Téma této bakalářské práce se věnuje podnikání obcí a to v mnoha různých rovinách. Tuto problematiku uvede obecné shrnutí základních funkcí obce, především její pravomoc a působnost, další část se bude věnovat organizační struktuře obce, budou zde rozlišeny a rozebrány základní orgány obce, jejich pravomoci a hlavní činnosti. Tento základ je důleţitý pro následné pochopení činností obce. V návaznosti na to se práce bude zabývat jednáním v obchodně právních vztazích, právními úkony obce v této oblasti, následovat bude komentář příslušné judikatury a pokusíme se i o rozlišení tzv. veřejnoprávních smluv a obchodních závazků při uspokojování veřejných potřeb. Další část práce se bude zabývat konečně formami samotného podnikání obce ve vztahu ke specifickým rysům hlavních činností obce. Pro lepší porozumění bude následovat rozbor různých druhů podnikání, jako je hospodaření s příjmy z vlastního podnikání či vstupy do jiných společností nebo přínosy a rizika zakládání a fungování dobrovolných svazků obcí. Na podnikání obce je třeba se dívat z mnoha úhlů pohledu. Obec má moţnost nejen vystupovat sama v roli podnikatelského subjektu, ale zároveň i vytvářet lepší konkurenční prostředí různými způsoby, k čemuţ obci mohou pomoct různé dotační tituly. Dle zákonného výkladu se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku 1. Já bych zde chtěla tento pojem ale trochu rozšířit a podívat se na něj i z jiných stran. Protoţe jak jiţ jsem naznačila, mnoho příleţitostí hospodaření za účelem zisku financí obec nemá, nemusíme za zisk povaţovat jen peníze, ale jakýkoliv prospěch pro obec či město. Ať jiţ ve formě pracovních a obchodních příleţitostí, tudíţ vytvoření výdělečného zázemí místním podnikatelským subjektům a jiným organizacím, či zviditelnění a propagace obce, přílivu turistů či moţností navazování dalších vztahů a pořádání dalších aktivit. 1 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2, odst. 1, ve znění pozdějších předpisů 5

6 6

7 2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA OBCE 2.1 Definice obce, města Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, kde samosprávu chápeme jako samostatnou nezávislou správu vlastních záleţitostí, kdy je v kompetenci občanů samostatně spravovat určitý územní útvar. Na druhé straně obce vykonávají částečně i státní správu, čemuţ se blíţe věnuje část práce o pravomocech a působnostech obce. Z historického hlediska má územní samospráva poměrně dlouhou tradici, její kořeny sahají aţ do poloviny 19. století, kdy se ze zastaralého feudálního systému pomalu přecházelo na modernější organizaci správy. Po roce 1918 byly zřízeny orgány obce, jako obecní zastupitelstvo, obecní rada, starosta a komise, které ve své podstatě přetrvaly dodnes. Výjimkou bylo období po druhé světové válce, kdy byla vytvořena soustava místních, okresních a zemských národních výborů, a právě místní národní výbory převzaly kompetence obcí. K návratu principů územní samosprávy došlo po pádu komunistického reţimu. Národní výbory byly zrušeny a obnovilo se postavení obcí jako nejniţších článků územní samosprávy, které mají vlastní orgány a jejichţ hlavní funkcí je spravovat a řídit společenství občanů na daném území. Na jedné straně stát do tohoto výkonu samosprávy nezasahuje a nechává obcím poměrně široké vyuţití své vlastní kompetence, na druhou stranu však provádí dozor nad jejími činnostmi a zastává zde roli kontrolujícího subjektu. Vzhledem k tomu, ţe se tato práce bude zabývat především rolí obce jako podnikatele, je zde podstatnou záleţitostí to, ţe obec vlastní a disponuje vlastním majetkem, finančními prostředky, má tedy i vlastní příjmy a hospodaří dle vlastního rozpočtu. Podrobněji se tomuto tématu bude věnovat nadcházející kapitola. 7

8 2.2 Právní postavení obce Východiskem právní úpravy obcí je zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, kde ve své hlavě sedmé rámcově upravuje územní samosprávu. Podle Ústavy se člení Česká republika na základní územní samosprávné celky, kterými jsou obce a na vyšší územní samosprávné celky, kterými jsou kraje. Dle Ústavy má také povahu veřejnoprávní korporace, která můţe mít vlastní majetek, tedy i vlastní příjmy a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Právní postavení obce konkretizuje a podrobněji upravuje především zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), který je stěţejním zákonem této problematiky. Zvláštní postavení má Praha, které se věnuje samostatný zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze. Zákon o obcích definuje obec jako samosprávné společenství občanů, tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce, je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Dále tento zákon říká, ţe obec chrání při plnění svých úkolů téţ veřejný zájem a pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Občané se v tomto případě mohou na správě veřejných věcí podílet, a to buď přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců, toto právo jim vyhrazuje přímo Listina základních práv a svobod. Obcemi se rozumí ty obce, jeţ byly obcemi ke dni účinnosti zákona o obcích a nově vzniklé obce oddělením anebo sloučením. Města jsou pak obce, které byly městy ke dni účinnosti zákona, a dále obce s nejméně 3000 obyvateli, které jsou za město určeny předsedou Poslanecké sněmovny. Obec musí splňovat tyto aspekty: Osobní aspekt obce. Kaţdá obec vystupuje jako společenství občanů. Občanem obce je dle zákona o obcích fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Občan obce, který dovršil věku 18 let, má řadu zákonem zaručených práv, např. právo volit a být volen do zastupitelstva obce, 8

9 také právo hlasovat v místním referendu a v neposlední řadě právo vyjadřovat svá stanoviska na zasedání zastupitelstva, podávat návrhy, připomínky a podněty, vyjadřovat se k rozpočtu obce a nahlíţet do něj, atd. Územní aspekt obce. Ústava ČR definuje obec jako územní samosprávný celek, zákon o obcích potom jako územní celek vymezený hranicí obce. Jedná se tedy o přesně vymezený prostor, na kterém vykonává obec svoji působnost, přičemţ kaţdá část území České republiky je součástí území některé obce. Výjimkou jsou tzv. území vojenských újezdů 2. Obec má jedno i více katastrálních území. Zákon o obcích dále upravuje proces sloučení, připojení a oddělení obcí, jakoţ i jiné změny hranic obcí. Mocenský aspekt obce Kaţdá obec je vybavena pravomocí k tvorbě a výkonu vlastních veřejnomocenských aktů, můţe vydávat vlastní normativní akty, jedná se především o obecně závazné vyhlášky, nařízení, směrnice atd. Ekonomický aspekt obce Zásadním faktem je, ţe kaţdá obec, jak jiţ bylo řečeno, disponuje vlastním majetkem a finančními zdroji, samostatně hospodaří a je vybavena jistou mírou ekonomické autonomie. Toto téma bude rozebráno podrobněji v kapitole s názvem Hlavní činnosti obce, která nám poslouţí jako takový úvod přímo ke stěţejnímu tématu této práce, a to podnikání obcí, coţ můţe být definováno i jako taková rozvinutější forma hospodaření. 2 Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, ve znění pozdějších předpisů 9

10 2.3 Pravomoci a působnosti obce Obec je vytvořena pro výkon veřejné správy, který musí být nějakým způsobem řízen. Řízení má v obcích celou řadu úkolů a od toho se odvíjejících forem a nástrojů 3. Proto je nezbytné, aby byla obec obdařena různými pravomocemi. Jedná se o pravomoci normotvorné, které jiţ jsme zmínili v předešlé kapitole, kdy obec můţe vydávat vlastní normativní akty, obecně závazné vyhlášky, rozhodnutí v konkrétních věcech správní akty, nařízení, která mohou slouţit pro ochranu obce a jejích občanů, a podobná opatření. Dále to mohou být pravomoci územní, kdy má obec moţnost sloučení s jinou obcí či obcemi, oddělit se od ní, zakládat tzv. svazky obcí a jejich prostřednictvím provozovat činnosti prospěšné jak občanům, tak i obci, tudíţ i různé podnikatelské aktivity. Obec je také způsobila rozloţit výkon samosprávy do jejích orgánů, ve své podstatě rozdělit konkrétní úkoly na konkrétní vykonavatele, v této souvislosti můţe zřizovat a zakládat různé organizace, společnosti. Tím se dostáváme k další z mnoha pravomocí, a to přímo samotné hospodaření s vlastním majetkem, příjmy, zakládání či vstupování do obchodních společností a konečně i podnikání. Jak jsem jiţ v úvodu naznačila, toto téma je poměrně sloţité a především právně neucelené, neexistuje jednotný zákon či právní systém, který by o této problematice pojednával a přesněji ji definoval. K aktuální právní úpravě a moţnostech v tomto oboru se ještě samozřejmě podrobněji vrátíme. Nyní bych ráda zmínila vedle pravomocí obce související působnost obce. Rozumí se jí právně vymezený okruh společenských vztahů, předmět, obsah a rozsah činností, v nichţ obec realizuje svoji pravomoc 4. Je to zkrátka souhrn oprávnění, úkolů a právních povinností, kterými obec realizuje veřejnou správu. Rozlišujeme dva druhy, a to samostatnou a přenesenou působnost. 3 Rektořík J., Šešelovský J. a kol., Příručka pro zastupitele měst a obcí, MU Brno, Průcha P., Správní právo, obecná část, MU Brno, 1999, s

11 Samostatná působnost Samostatnou působností rozumíme působnost samosprávnou, jeţ je zakotvená v ústavním právu na samosprávu. Konkrétní rozsah je dále obsaţen v ustanoveních zákona o obcích, popř. v jiných zákonech. Zákon o obcích v 35 sem zahrnuje takové záleţitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost. Dále zákon navazuje ustanovením, podle kterého obec ve svém územním obvodu pečuje v souladu s místními předpoklady a zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany pořádku. Obec můţe v této působnosti zřizovat právnické osoby a organizační sloţky obce. Stát do této samostatné působnosti můţe zasahovat jen způsobem stanoveným zákonem. K jedné ze základních, a vzhledem k tématu, kterému se zde budeme věnovat podrobněji, také nejdůleţitějších působností určitě patří hospodaření obce. Toto téma ovšem rozvineme podrobněji v kapitole, která se bude přímo věnovat hlavním činnostem obce. Přenesená působnost U přenesené působnosti jde o výkon státní správy, který stát nerealizuje přímo, ale prostřednictvím obcí a jejich orgánů, na které deleguje určitou část svých pravomocí. Obec se při tomto výkonu řídí nejen zákony, obecně závaznými předpisy, ale také usneseními vlády a interními normativními právními akty, tzn. směrnicemi ústředních správních úřadů. Tento výkon tedy zjednodušeně řečeno není pro obce právem, ale jejich povinností. Vzhledem k výkonu záleţitostí státního charakteru obdrţí obce ze státního rozpočtu příspěvek na realizaci těchto činností. Zákon umoţňuje obcím prostřednictvím veřejnoprávních smluv upřesňovat výkon přenesené působnosti. Mezi hlavní oblasti, ve kterých obec tento výkon provádí, patří zejména ochrana veřejného pořádku, přírody a krajiny, rostlinné a ţivočišné výroby, záleţitosti v oblastech výstavby, hospodaření s nebytovými prostory, poţární ochrany, evidence 11

12 obyvatelstva a mnoho dalších. Obce se v případě přenesené působnosti rozdělují do tří kategorií 5. I. kategorií, ve které mají obce jen základní rozsah přenesené působnosti, jsou obce s běţnými obecními úřady. Do II. kategorie se řadí tzv. obce s pověřenými obecními úřady, kde působí jiţ výkon státní správy v širším správním obvodu pro více obcí. Poslední III. kategorii tvoří obce s rozšířenou působností, které mají ještě více pravomocí a někdy jsou označovány jako tzv. malé okresy Pravomoci jednotlivých orgánů obce Svou působnost můţe obec vykonávat dvěma způsoby. Tím prvním je místní referendum, kdy se jedná o bezprostřední realizaci pravomoci, druhou moţností je výkon prostřednictvím svých orgánů. Orgány obcí jsou organizační struktury obcí jako územních samosprávných veřejnoprávních korporací 6. Dle naší právní úpravy, přesně podle zákona o obcích, najdeme v našich obcích čtyři základní orgány. Jsou jimi starosta, zastupitelstvo, rada obce (je-li volena) a obecní úřad a zvláštní orgány obce. Orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu nebo městské části je téţ komise, jestliţe jí byl svěřen výkon přenesené působnosti 7. Dále je v této základní struktuře obvykle zvolena i funkce tajemníka a jednotlivé okruhy činností člení obecní úřad na jednotlivé odbory. Co se týče právních úkonů právnických osob při případné podnikatelské činnosti obce, činí je ve všech věcech zásadně ti, kteří jsou k tomu oprávněni 8 Starosta Starosta obec zastupuje navenek, je jejím reprezentantem ve všech rozhodnutích, které obec činí. Volí ho zastupitelstvo obce z řad svých členů, zároveň i místostarostu či místostarosty. Starosta poté jmenuje tajemníka, v jeho 5 Zákon č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů 6 Madar Z. a kolektiv, slovník českého práva, I. díl Praha, Linde, 2002, s Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, 5 odst. 3, více 122 odst. 2, ve znění pozdějších předpisů 8 Zákon č. 40/1994 Sb., občanský zákoník, 20, ve znění pozdějších předpisů 12

13 kompetenci je i jeho odvolání a stanovení platu. To vše se souhlasem ředitele krajského úřadu. Mimo jiné má pravomoc vykonávat státní správu v přenesené působnosti, která je obci svěřena zvláštními zákony. K tomuto účelů mu náleţí zřizovat zvláštní orgány obce. Dle našeho právního systému nemá starosta oprávnění (na rozdíl od slovenské právní úpravy) činit rozhodnutí čistě dle vlastního názoru bez ohledu na ostatní orgány, je propojen s ostatními orgány obce, tudíţ můţe činit právní úkony, jen kdyţ jsou nejprve schváleny zastupitelstvem či obecní radou. I v případě nějaké podnikatelské činnosti obce tedy nemůţe být jediným rozhodujícím v těchto záleţitostech jenom starosta, za výkon své funkce je přímo odpovědný zastupitelstvu. V této souvislosti má starosta také pravomoc svolávat a zpravidla i řídit zasedání obecního zastupitelstva a rady obce. Zároveň také podepisuje zápis z tohoto jednání, přijatá usnesení a vydané právní předpisy. Další z jeho pravomocí je moţnost pozastavit výkon usnesení rady obce v samostatné působnosti, pokud ho povaţuje za nesprávné. Téţ je jeho odpovědností včasné přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok 9. Starosta obce má zároveň roli zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, tudíţ pracovněprávní působnost vůči svým zaměstnancům, mimo jiné i vůči obecní policii a jiným zvláštním orgánům a organizačním sloţkám obce 10. Rada obce Rada obce je dle zákona o obcích koncipována jako výkonný orgán obce v její samostatné působnosti. Za tuto svou činnost odpovídá obecnímu zastupitelstvu 11. V oblasti přenesené působnosti rozhoduje rada obce pouze v případech, které stanoví zákon, jako především vydávání nařízení obce. Radu obce tvoří starosta, místostarostové a další členové rady, kteří jsou voleni z řad 9 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, 42, ve znění pozdějších předpisů 10 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, 103 odst. 4 písm. b) a 110 odst. 4 písm. d), ve znění pozdějších předpisů 11 Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A., Hradec Králové, 1997, s

14 zástupců zastupitelstva obce. Počet členů musí být minimálně 5 a maximálně 11. Do pravomocí obecní rady patří zejména zabezpečování hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádění rozpočtových opatření v rozsahu, který je stanoven zastupitelstvem, dále příprava a projednávání návrhů ze strany zastupitelstva a vydávání nařízení obce, jak jsme jiţ naznačili. Mezi další pravomoci rady patří plnění vůči právnickým osobám a organizačním sloţkám, které zřídilo zastupitelstvo obce, výjimku tvoří obecní policie, v další řadě také obecní rada rozhoduje ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, dále o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce tuto pravomoc můţe rada svěřit některému z odborů či příspěvkové organizaci. Do tohoto výčtu určitě také spadá stanovení rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizování a zrušování odborů, oddělení obecního úřadu a komise rady obce, stejně jako stanovení celkového počtu zaměstnanců, schvalování organizačního řádu, přezkoumávání opatření, která obecní úřad přijal, a samozřejmě nesmíme zapomenout na kontrolu plnění úkolů obecním úřadem v samostatné působnosti obce. V případě podnikatelských aktivit obce se tedy obecní rada poměrně značnou mírou podílí na organizaci těchto činností, samozřejmě především z důvodu, ţe hospodaření a podnikání se týká převáţně manipulací s financemi, majetkem, včetně prodeje a pronájmu nemovitostí. Zastupitelstvo obce Podle současné právní úpravy je zastupitelstvo hlavním samosprávným orgánem, jehoţ zástupci jsou voleni přímo z řad občanů obce, počet členů se řídí počtem obyvatel obce 12. Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech, které spadají do samostatné působnosti obce, nejdůleţitějším jeho úkolem je 12 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, 68 odst. 1, ve znění pozdějších předpisů 14

15 hospodaření obce, tzn. nakládání s jejím majetkem včetně peněz a samozřejmě s tím spojeným řádným vyuţitím zejména ze strany občanů obce. V zákoně o obcích najdeme výčet pravomocí, které jim tato úprava ukládá, já zde zmíním především ty nejdůleţitější. V prvé řadě se jedná o schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu, dále programu rozvoje obce spolu s územním a regulačním plánem obce včetně závazné části územně plánovací dokumentace. Zastupitelstvo obce také zřizuje peněţní fondy, organizační sloţky obce, příspěvkové organizace, obecní policii, rozhoduje i o zaloţení a zrušení právnických osob, do jeho kompetence patří i vydávání obecně závazných vyhlášek, rozhodování o spolupráci s jinými obcemi, v neposlední řadě rozhoduje ve věcech majetkových, jako je nabytí, převod, případně zastavení nemovitých věcí či uzavírání smluv o poskytnutí úvěrů nebo půjček, dotací atd 13. Také rozhoduje o vyhlášení místního referenda či volí nebo odvolává starostu. Rozhodnutí zastupitelstva vykonává rada obce. Z konkrétnějšího úhlu pohledu tato samospráva rozhoduje mj. např. o opravě chodníků, místních komunikací, otevření základní školy, má moţnost poskytnout niţší pronájem obecních prostor a tím umoţnit např. zavedení soukromé lékařské ordinace v obci, zajišťuje osvětlení, zřizuje sportovní areály, autobusové zastávky, parky, podporuje kulturní ţivot v obci např. tím, ţe spolupracuje s různými organizacemi, pořádá kulturní, zábavní, hudební či sportovní akce, atd. V případě podnikatelských aktivit obce se tedy zastupitelstvo poměrně značnou mírou podílí na organizaci těchto činností, samozřejmě především z důvodu, ţe hospodaření a podnikání se týká převáţně manipulací s financemi, majetkem, včetně prodeje a pronájmu nemovitostí, a to je z většiny v jeho kompetenci. 13 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, 85, ve znění pozdějších předpisů 15

16 Obecní úřad Obecní úřad je podle zákona o obcích tvořen ze starosty obce, který je v čele, dále místostarosty či místostarostů, tajemníka, je-li zvolen a dalších zaměstnanců úřadu. Těmi jsou úředníci a pracovníci, kteří vykonávají další potřebné práce, ale nevztahuje se na ně na rozdíl od úředníků zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících, nýbrţ Zákoník práce, který se vztahuje na všechny zaměstnance. Co se týče samostatné působnosti, obecní úřad plní úkoly, které mu uloţilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti a dále rozhoduje v případech stanovených zákonem 14. V oblasti přenesené působnosti vykonává činnosti státní správy dle zákona s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce 15. Z pracovníků obecního úřadu můţe obecní rada zřídit pro jednotlivé úseky jeho činnosti tzv. odbory. Komise obce Rada obce můţe zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obce 16. Počet členů komise je stanoven radou, usnesení pak probíhá většinou hlasů všech členů. Komise můţe vykonávat funkci výkonného orgánu obce, pokud ji starosta obce pověří určitou částí přenesené působnosti. Tento postup ale musí schválit ředitel krajského úřadu. Nejčastější oblastí, pro kterou se tyto komise v obcích zřizují, jsou výchova a vzdělávání. Dříve byla přímo povinnost ze zákona vyplývající, zřídit komisi pro 14 Např.: Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 22 odst. 7, ve znění pozdějších předpisů 15 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, 61 odst. 1 písm. a), ve znění pozdějších předpisů 16 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, 122 odst. 1, ve znění pozdějších předpisů 16

17 výchovu a vzdělávání v tom případě, ţe obec byla zřizovatelem minimálně pěti škol Jednání obce v obchodněprávních vztazích Obec jako plnoprávná právnická osoba můţe vstupovat do všech právně přístupných smluvních vztahů, z toho vyplývá, ţe se její právní úkony mohou dotýkat i oblasti obchodně právních vztahů. Vycházíme přitom z toho, ţe obec nerealizuje své kompetence jen a pouze veřejnoprávním způsobem, tedy formou správních aktů správních rozhodnutí a obecně závazných vyhlášek. Obec ve vztazích, jichţ je nositelem, popř. účastníkem, vystupuje jako zcela rovnocenný a svébytný partner právnická osoba, jeţ má určité odlišnosti ve srovnání s právnickými osobami soukromého práva 17. Podle právní úpravy občanského práva 18 činí právní úkony právnických osob, tedy i obcí, ve všech věcech ti, kteří jsou k tomu oprávněni, v případě obcí tedy její statutární orgány. Za obec jako právnickou osobu mohou ale činit právní úkony i jiné osoby, pokud je tak stanoveno ve vnitřních předpisech nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Jestliţe jde o právní úkony, jejichţ obsah spadá do vyhrazené působnosti obecního zastupitelstva, nemůţe je vykonat starosta obce bez souhlasu zastupitelstva. V ostatních věcech, které spadají do působnosti obecní rady, můţe starosta vystupovat jako statutární zástupce, má-li k tomu souhlas obecní rady 19. V běţných záleţitostech, které se většinou týkají hospodářské činnosti obce, můţe realizovat smluvní vtahy jménem obce i jakýkoli pracovník obce, který má vzhledem k okruhu vymezených úkolů takové oprávnění v rámci své pracovní náplně. Např. řidič sluţebního vozu můţe nakupovat nejen pohonné hmoty, ale i drobnější náhradní součástky, potřebné pro bezpečný provoz jemu svěřeného vozidla 20. Pro případné posuzování odpovědnosti obce za právní úkony, je důleţité, aby osoby, jeţ vystupují jménem obce, byly k těmto právním úkonům oprávněny a pokud překročí předmět své činnosti, nestává se 17 Rektořík J., Šešelovský J. a kol., Příručka pro zastupitele měst a obcí, Brno 1999, s Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, 20, ve znění pozdějších předpisů 19 Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A., Hradec Králové, 1997, s Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A., Hradec Králové, 1997, s

18 tím právně zodpovědná obec, nýbrţ onen pracovník. Nositelem této strukturovanosti funkčních a organizačních vazeb je vţdy více či méně odpovídající organizační řád, na jehoţ bázi je konstruován příslušný obecní úřad dané obce Příslušná judikatura Samotná Ústava ČR obec vnímá jako základní územní samosprávný celek a současně jako veřejnoprávní korporaci 22. Ve zvláštní normě, která samostatně upravuje problematiku obce, tedy v zákoně o obcích, je obec vymezena jako právnická osoba 23. Pokud nahlédneme do občanského zákoníku, i zde dojdeme k závěru, ţe jednotky územní samosprávy jsou jedním z druhů právnických osob 24. V normách soukromého práva je vymezení podnikatelské činnosti upraveno v občanském zákoníku. Zvláštní normou upravující obchodně právní vztahy k občanskému právu je právo obchodní, jeho stěţejním předpisem je zákon č. 513/1991 Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ObchZ). Konkrétně část třetí obchodního zákoníku upravuje obchodně závazkové vztahy, tedy smluvní vztahy, řídí rovněţ vztahy vznikající mezi samosprávnou územní jednotkou a podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti, a to právě tehdy, jestliţe se tyto smluvní vztahy týkají zabezpečování veřejných potřeb Uspokojování veřejných potřeb (veřejnoprávní smlouvy, obchodní závazky) Obecně vzato, závazkovým právním vztahem, jehoţ můţeme nazvat veřejnoprávní smlouvou či obchodním závazkem, je právní vztah, v němţ 21 Rektořík J., Šešelovský J. a kol., Příručka pro zastupitele měst a obcí, Brno 1999, s Zákon č. 1/1993, Ústava ČR, čl. 99 a čl. 101 odst. 3, ve znění pozdějších předpisů 23 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, 4 odst. 1, ve znění pozdějších předpisů 24 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, 18 odst. 2, ve znění pozdějších předpisů 25 Rektořík J., Šešelovský J. a kol., Příručka pro zastupitele měst a obcí, Brno 1999, s

19 vystupuje oprávněný subjekt jako věřitel, který má právo na plnění pohledávky, na rozdíl od jeho protějšku, jímţ je osoba povinná splnit svůj závazek a je tedy v roli dluţníka 26. Nejčastěji se jedná o dvoustranný vztah, ale můţe mít stran i větší počet, u obcí se jedná např. o sdruţování svazky obcí, či obchodní společnosti apod. Právo obchodní a občanské je velmi úzce propojeno, a to se týká i závazkového obchodního práva. Občanský zákoník je povaţován za obecnější předpis, naproti tomu obchodní zákoník je specifičtější. Není ale jednoduchou záleţitostí rozpoznat, jakým právním předpisem se máme kdy řídit, a to z toho důvodu, ţe 261 a 262 ObchZ jsou poměrně sloţitě a dle mého názoru ne zrovna srozumitelně formulovány. Co se týče oblasti uspokojování veřejných potřeb, najdeme zde dvě základní skupiny, a to závazkové vztahy a veřejnoprávní smlouvy. Závazkové vztahy mezi státem či samosprávnými celky a podnikatelskými subjekty jsou upraveny v 261 odst. 2 ObchZ. Zákon zde dokonce stanoví, ţe za státní jsou povaţovány i ty státní organizace, které nejsou podnikateli. Toto zařazení státu a samosprávných celků na úroveň podnikatelů bylo zřejmě uskutečněno z finančně náročně realizace a technického zázemí. Důvodem podřazení těchto smluv obchodnímu zákoníku je skutečnost, ţe jak z hlediska obsahu závazku, tak i z hlediska techniky realizace jde o vztahy obdobné těm, jeţ se týkají podnikání. 27 U státních organizací se vyţaduje přímo uspokojování veřejných potřeb, u státu a obcí postačí, kdyţ se jejich podnikatelská činnost týká zabezpečování veřejných potřeb 28. Přímo definici veřejných potřeb ObchZ neobsahuje, proto se musíme řídit naukou obchodního práva a judikaturou. Z těchto úprav vychází, ţe z finančního hlediska spolehlivým indikátorem můţe být financování předmětu plnění z veřejných prostředků 29 nebo z procesního hlediska typicky půjde o akce zajišťované veřejnými zakázkami, např. stavby nemocnic, škol, komunikací, a to 26 Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A. Brno, 1997, s Pokorná J., Kovařík Z., Čáp Z., Obchodní zákoník komentář, II. díl, Praha: Wolters Kluwer ČR a-s-,2009, s Rozsudek nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 32 Odo 1196/ Bejček J., Eliáš K., Raban P., a kol., Kurz obchodního práva. Obchodní závazky. 4. vyd., Praha: C.H. Beck, 2007, s

20 i místních, ale dále podle převaţujících názorů např. i o provádění správy domů ve vlastnictví obce. 30 V praxi to znamená, ţe touto právní úpravou se obec bude řídit tehdy, jestli na její činnosti bude obecný zájem, v případě, ţe jedním ze subjektů je obec a druhým podnikatel. Dále v případě podnikatelské činnosti mezi podnikateli, kterým můţe být i obec. Obchodním zákoníkem se také obec či město řídí tehdy, kdy se jedná o závazkový vztah mezi obcí jako zakladatelem obchodní společnosti a jinými spoluzakladateli, mezi společníkem a obchodní společností a mezi společníky navzájem a další taxativně uvedené smluvní vtahy uvedené jmenovitě v 261 odst. 3 ObchZ 31. Podstatné je i ustanovení, podle kterého je moţná písemná domluva partnerů na tom, ţe se jejich závazkový vztah bude řídit i nad rámec ustanovení 261 ObchZ 32. Obecně lze tedy obchodní závazkové vztahy charakterizovat jako ty závazkové vztahy, o nichţ je stanoveno, ţe se řídí obchodním zákoníkem 33. Je nutné zde rozlišit pojem závazkový vztah a pojem smlouva. První ze dvou uvedených se týká výlučně Obchoz, druhý výraz se řádí do úpravy ObZ. Ačkoli ObchZ také v 261 odst. 6 uvádí pojem smlouva, nesmíme zde brát tento výraz doslova, ale rozumět jím opět závazkové vtahy. Co se týká občanského zákoníku, ten upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakoţ i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony 34, kde zákon uvádí odkaz právě na 261 ObchZ. Veřejnoprávní smlouvy nám upravuje především správní řád 35, dále ObZ, ale musíme počítat s tím, ţe je moţné, ţe nastane situace, kdy bude potřeba vycházet z více zákonů najednou, například zároveň z ObZ i z ObchZ, jako třeba v tom případě, ţe objektem smlouvy bude nemovitost, darovací smlouva či 30 Štenglová I., Plíva S., Tomsa M., a kol., Obchodní zákoník. Komentář 9. vyd., Praha: C.H. Beck 2004, s Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A. Brno, 1997, s Z praxe zde mohu uvést jako příklad závazkového vtahu řídícího se ObchZ nedávnou rekonstrukci areálu vlakového nádraží v Telči či výstavbu nové budovy místního gymnázia spolu se sportovním komplexem. 33 Plíva S., Obchodní závazkové vztahy, 2. vydání, Praha: ASPI, 2OO9,s Zákon č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 1 odst Zákon č. 500/2004 Sb,. správní řád, část pátá, ve znění pozdějších předpisů 20

21 smlouva o výpůjčce. Zde je úprava poměrně jasná, po reţimu ObchZ se zkrátka pouţijí i ustanovení ObZ. Čistě ObZ pouţijeme např. tehdy, kdyţ jde o vztahy ze směnek, smlouvy o převodech nemovitostí a spotřebitelské smlouvy. Těmi jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel PODNIKÁNÍ OBCE 3.1 Hlavní činnosti obce Výčet činností, které je obec pověřena vykonávat, je samozřejmě velmi široký a obsáhlý. My si zde zmíníme jen ty nejhlavnější a nejzásadnější. Jak jiţ je uvedeno v první části práce, konkrétní činnosti obce jsou dány především působností obce. V samostatné působnosti se jedná o správu záleţitostí, které jsou v zájmu obce a potaţmo jejích občanů, které je povinna obec vykonávat v souladu s místními předpoklady a podmínkami. Do této autonomní působnosti můţeme zahrnout rozvoj sociální péče, uspokojování potřeb bydlení, dopravní obsluţnosti či ochrany, rozvoje a péče o zdraví občanů. Samozřejmě také obec zaručuje občanům vhodné podmínky pro výchovu a vzdělávání, rozvoj kulturního a jiného zázemí v dané obci či městě, dbá na ochranu ţivotního prostředí, cestovního ruchu či péče o zvířata. V poslední řadě ještě nezapomeňme z těchto nejdůleţitějších činností také připomenout vydávání obecně závazných vyhlášek a záleţitosti týkající se územního plánování a samozřejmě celého obecního rozpočtu. Co se týče přenesené působnosti, zákon pak přímo přenáší některé úkoly na obce, které jsou zodpovědné za výsledky v těchto oblastech. Obec zde dbá především o ochranu veřejného pořádku, ochranu přírody a krajiny, poţární ochranu, evidenci obyvatelstva či o oblasti výstavby. 36 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 52 21

22 Důleţitou oblastí, která spadá do kompetence obce, je správa majetku ve vlastnictví obce, jakoţ i lesů, pozemních komunikací a všech zařízení, jejichţ zřizovatelem je přímo obec. Zde jiţ hovoříme o hospodaření obcí. Toto hospodaření obcí se projevuje v zásadě ve dvou formách. Tou jednou je hospodářské vyuţívání věcí, které má obec ve svém vlastnictví, tou druhou je finanční hospodaření s finančními prostředky patřícími téţ do vlastnictví obce. Obec ovšem můţe vyvíjet hospodářskou činnost téţ při vyuţívání věcí a peněz, které jí byly pro daný účel dány k dispozici na základě smluvních vztahů jako majetek jiných právnických osob (včetně státu) nebo fyzických osob, a to v souladu s obecně závaznými předpisy, zejména podle občanského a obchodního zákoníku 37, jak jiţ jsme zaznamenali v předešlé kapitole. Ţádný zákon výslovně neomezuje druh obecní hospodářské činnosti, ani její obsah. Na druhé straně ale obec v určitých případech podléhá zvláštním zákonům stejně jako ostatní subjekty vstupující do vztahů či činností, které podléhají zákonné úpravě. Jedná se například o obecně platné podmínky pro ţivnostenská oprávnění, pracovně právní záleţitosti, hygienické podmínky, atd. Skutečnost, ţe obec je vlastníkem také takového majetku, který by měl vydělávat, anebo ţe má peníze, které zrovna rychle nepotřebuje, takţe stojí za to uloţit je na výhodnější úroky, popř. je vloţit do výnosnějšího podniku, znamená, ţe obec se často dostává do role podnikatele 38. V tomto smyslu je nutno obec vnímat jako zcela autonomní a zcela odpovědný subjekt práv a povinností, kdy v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost, a to i majetkovou, z těchto vztahů vyplývající Formy podnikání obce Podnikání je vlastně hospodaření ve sloţitějším a širším pojetí. Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu, obchodní zákoník tento pojem vysvětluje jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní 37 Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A. Brno, Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A. Brno, 1997, s Rektořík J., Šešelovský J. a kol., Příručka pro zastupitele měst a obcí, Brno 1999, s

23 zodpovědnost za účelem dosaţení zisku 40. Aby tato definice byla přesná, je velmi důleţité zdůraznit, ţe všechny tyto znaky musí být naplňovány současně. V případě, ţe se obec rozhodne provozovat ţivnostenskou činnost vlastním jménem, musí se řídit ţivnostenským zákonem jako všechny ostatní subjekty a opatřit si ţivnostenské oprávnění. Pro obce je například typické a také poměrně praktické, ţe ţivností je jen takový pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor, při němţ jsou vedle pronájmu poskytovány téţ jiné neţ základní sluţby spojené s pronájmem 41. Takovými sluţbami mohou být např. sluţby hotelového typu jako úklidy pokojů, praní prádla, pečovatelská sluţba apod. V případě, ţe obec nepodniká jen vlastním jménem, ale pomocí jiného subjektu, nestává se obec ţivností, ale podnikatelem. Do této role se obec dostává zjednodušeně řečeno vţdy, pokud je vlastníkem takového majetku, ze kterého obci plyne určitý zisk anebo má dočasně volné finanční prostředky, které stojí za to uloţit na výhodnější úroky, popř. je vloţit do výnosného podniku 42. Podnikání obcí můţe mít různý charakter. Nyní si rozlišíme a definujeme jednotlivé formy podnikání: Podnikání obce vlastním jménem Obec podniká sama, svým vlastním jménem, prostřednictvím svých orgánů, především obecního úřadu a také svých zálohových zařízení, která jsou téţ vnitřní organizační jednotkou obce 43. Neexistuje ţádná jediná právní norma, která by řešila, v jakých případech a jakou formou smí obec podnikat, vztahují se na ní zkrátka stejné předpisy, jako na jakoukoliv jinou právnickou osobu, která se rozhodne vystupovat jako podnikatelský subjekt. Podnikání organizací tzv. rozpočtové sféry zřizovaných obcí Obec můţe pro účely podnikání zřizovat organizace rozpočtové sféry, kterými jsou příspěvkové organizace a organizační sloţky, které obec zakládá na základě zřizovací listiny. Organizační sloţky jsou většinou zřízeny za účelem zabezpečování čistých veřejných statků, nahradili dřívější tzv. rozpočtové organizace. Vznikají 40 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2, odst. 1, ve znění pozdějších předpisů 41 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, 4, ve znění pozdějších předpisů 42 Peková J.; Pilný J., Veřejná správa a veřejné finance veřejného sektoru, Praha: ASPI a.s., str Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A. Brno, 1997, s

24 rozhodnutím zastupitelstva na základě zřizovací listiny, nemají vlastní právní subjektivitu a nejsou samostatnou účetní jednotkou, tudíţ vedou oddělené účetnictví. To znamená, ţe jejich rozpočet je součástí rozpočtu zřizovatele, tedy obce či města. Tyto organizační sloţky jsou povinny všechny své příjmy odvést do rozpočtu zřizovatele a ten jim naopak hradí jejich potřeby ve výdajích v rozsahu, který uzná za vhodné a v rámci svých moţností. Mají-li nárok na dosaţený zisk, musí ţádat zřizovatele o zvýšení limitovaných výdajů 44. Většinou se jedná o organizace s malým počtem zaměstnanců, které nevyţadují vstup do sloţitých ekonomických či právních vztahů, nejsou nijak sloţitě vnitřně členěné a nepotřebují náročné technické vybavení. Konkrétně v obci, na kterou budu aplikovat některé ze zde uvedených poznatků, a to ve městě Telči, jsou těmito sloţkami například knihovna, galerie, kino, hasičská zbrojnice či dům s pečovatelskou sluţbou. Další organizací rozpočtové sféry jsou tzv. příspěvkové organizace. Zabezpečují zpravidla smíšené veřejné statky a jejich činnosti jsou převáţně neziskové a takové, které svým rozsahem, strukturou a sloţitostí vyţadují samostatnou právní subjektivitu. Obec je zřizuje také rozhodnutím zastupitelstva, ale s tím rozdílem, ţe se na základě návrhu zřizovatele zapisují do obchodního rejstříku. Tyto organizace hospodaří formou vlastního rozpočtu, zřizovatel můţe být poskytovatelem prostředků na provoz a na investice, odvody do rozpočtu obce nejsou tak vysoké a konají se jen v některých případech 45. Také si tyto subjekty mohou vytvářet vlastní peněţní fondy, jako např. rezervní, investiční či fond odměn. Jako příklad těchto příspěvkových organizací bych ráda uvedla základní školy, Domov dětí a mládeţe, informační centrum či údrţby silnic. Podnikání prostřednictvím vlastních obchodních společností Obec můţe pro účely hospodářské a podnikatelské činnosti zakládat nebo zřizovat některé z právně přístupných forem vlastních organizací, jimiţ mimo 44 Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A. Brno, 1997, s Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, 28, ve znění pozdějších předpisů 24

25 rozpočtových organizací mohou být i obchodní společnosti 46. Společnostmi, jeţ mohou mít pouze jednoho vlastníka, tudíţ je moţné, aby tímto jediným zakladatelem byla obec, jsou společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Právě tyto formy obchodních společností téţ mohou být zaloţeny i za jiným účelem, neţ je podnikání, pokud to zvláštní zákon nezakazuje 47. U společnosti s ručením omezeným se sice počítá především s tím, ţe se stane spoluvlastnictvím více subjektů, ale umoţňuje se rovněţ, ţe můţe být zaloţena jen jednou osobou, tudíţ např. obcí 48. Jestliţe obec sama zakládá a chce být výlučným vlastníkem společnosti s ručením omezeným, učiní tak tehdy, kdyţ nepotřebuje cizí kapitál pro podnikatelské vyuţití vlastního, dostatečně rentabilního majetku a bylo by pro ni zbytečné, aby se o zisk z něho plynoucí s někým dělila 49. V praxi se ale s takovýmito společnostmi, které disponují majetkem výlučně ve vlastnictví obce, příliš nesetkáváme. Výhodnější situací se pro obec stává, pokud si přizve do této společnosti spoluvlastníky. Na rozdíl od akciových společností, ke kterým se dostaneme zanedlouho, si v této formě společnosti můţe obec sama vybrat své společníky. Samozřejmě musí být s výběrem obezřetná, poněvadţ případné vystoupení či vyloučení závisí vţdy aţ na rozhodnutí soudu. Společníci do této společnosti vstupují na základě svých vkladů, jeţ jsou předem stanoveny jako část základního jmění společnosti 50. Co se týče akciových společností, obec jako akcionář má stejná práva jako kaţdý jiný majitel akcií v akciové společnosti 51. Zde obec nákup akcií rozlišuje podle toho, zda chce realizovat svoji rozpočtovou politiku, jestliţe jde o nějakou formu pomoci, kupuje a prodává akcie ze svého rozpočtu. V opačném případě, kdy jde obci pouze o zisk z dividend nebo z obchodu s cennými papíry, se jedná o manipulaci s tuzemskými nebo zahraničními cennými papíry. Je potřeba ale zmínit, ţe pokud jde o zisky z dividend, tento příjem financí je pro obec minimální a podíl inkasovaných příjmů na objemu účastí nedosahuje ani 1%, takţe tato činnost není pro obec nijak přínosným a tudíţ ani pouţívaným 46 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 56, ve znění pozdějších předpisů 47 Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A. Brno, 1997, s Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A. Brno, 1997, s Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A. Brno, 1997, s Dědič, J. a kol., Právo obchodních společností, Prospektrum spol. s.r.o., Praha, Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 25

26 podnikatelským počínáním. Hlavním důvodem pro zakládání obchodních společností je tedy zajištění veřejné sluţby 52. Pokud by obce a kraje chtěly zvyšovat své příjmy, bylo by racionálnější prostředky vloţené do obchodních společností uloţit na termínovaný vklad do banky či investovat např. do státních pokladničních poukázek 53. Podnikání prostřednictvím vstupu obcí do jiných obchodních společností Čím dál častěji se objevuje tato forma podnikání, kdy se obec podílí účastí na podnikání jiných subjektů. Obec můţe svůj majetek vyuţít jakýmkoli způsobem dle vlastního uváţení, samozřejmě ho i vloţit kamkoliv, včetně jakéhokoliv podnikání. Volba společnosti je také čistě na rozhodnutí obce. Nejčastěji se ale z praktického důvodu dostává do role účastníka na činnosti společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, někdy i druţstva. Podnikání na základě sdružení s jinými subjekty zájmová sdružení, svazky obcí Poněkud odlišným způsobem podnikání, neţ je běţné spoluvlastnictví ve formě obchodních společností, je tzv. kolektivní podnikání s jinými právnickými subjekty. Co se týče zájmových sdruţení, právní úpravu najdeme v občanském a obchodním zákoníku, kde se vychází z toho, ţe jednotlivé právnické osoby mohou mít celou řadu různých zájmů, při jejichţ uspokojování se setkávají se zájmy jiných právnických osob. K uspokojení a ochraně těchto zájmů, ale také k dosaţení společných cílů a účelů pak dochází k tomu, ţe se tyto právnické 52 Obecní finance [online].c2008. Dostupné z <http://www.obecnifinance.cz/clanek/obecni-obchodnispolecnosti-a-efektivnost> 53 Pavel J., Efektivnost a transparentnost obecních obchodních společností, Praha,

27 osoby propojují. Mohou tak činit buď na základě smlouvy o sdruţení anebo také na základě zakladatelské smlouvy 54. Obce mohou vytvářet také dobrovolné svazky obcí, které slouţí k plnění některých společných úkolů. Můţe se jednat o aktivity z mnoha oblastí, zejména pak z oblasti zdravotnictví, sociální péče, školství, vědy a kultury, dále se pak můţe jednat o údrţbu a provoz veřejných zařízení, správu a čistotu celé obce 55. Hlubší popis a rozebrání konkrétního příkladu se nachází v samostatné nadcházející podkapitole. Příjmy z pronájmu (běžné) a prodeje (kapitálové) obecního majetku (zejména pozemky) Vzhledem k tomu, ţe se tato práce zabývá především roli obce jako podnikatele, je zde potřeba zmínit pár slov o jejím majetku. Základní úpravu týkající se obcí majetku najdeme v zákoně 128/2000 Sb. o obcích, dále ve vyhlášce č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Majetek obce musí být vyuţíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec můţe svůj nemovitý majetek prodat, směnit, darovat, pronajmout nebo jej poskytnout jako výpůjčku. Hospodaření s majetkem obce, a tedy i prodej obecního majetku je výkonem samostatné působnosti obce (jde o záleţitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce). Na základě 85 zákona o obcích je rozhodování o převodu nemovitých věcí z majetku obce vyhrazeno zastupitelstvu obce (k platnému usnesení zastupitelstva obce je pak třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak) Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A. Brno, 1997, s Rektořík J., Šešelovský J. a kol.: Příručka pro zastupitele měst a obcí, Brno, Ekologický právní servis, Mgr. Vendula Zahumenská [online]. 2010, Dostupné z <http://www.eps.cz/cz pp/pravni-poradna/> 27

28 Příjmy z obchodování s cennými papíry (vhodné u dočasně volných prostředků) Samozřejmě jako kaţdý jiný podnikatelský subjekt má i obec právo se svým majetkem ukládat dle svého uváţení a jednou z těchto forem můţe být i obchodování s cennými papíry. U obcí toto není zatím běţnou praxí, musí rozlišovat, zda má k emitujícím subjektům nějaký rozpočtový vztah v rámci své rozpočtové politiky anebo zda chce jen získat co největší zisk zhodnocením cenných papírů, ať jiţ ve formě úroků, dividend nebo jen z růstu jejich trţní ceny 57. Okruh cenných papírů definuje Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů Dobrovolné svazky obcí Obce vstupují do různých společností, sdruţení a svazků. Primárním důvodem je většinou vyšší efektivita dosaţení určitého cíle, neţ kdyby se o to obec snaţila sama. Obecně řečeno, hlavní příčinou pro vznik obecní spolupráce je její účelový charakter tedy spojení obcí za účelem zabezpečení potřeb svěřených obcím zákonem v rámci samostatné působnosti jakoţ i přenesené působnosti státní správy 59. Můţe jít jak o svazky, jejíţ primárním cílem není majetková a hospodářská činnost, ale ve skutečnosti jsou běţnější spíše aktivity zaměřené na propagaci, spolupráci, výměnu zkušenosti apod. Obce tedy do nejrůznějších společností a svazků vstupují především z důvodu efektivního hospodaření s vlastním majetkem. Zde uţ se dostává do popředí činnost realizovaná za účelem dosaţení maximálního zisku, tedy obdobně jako u klasických podnikatelských subjektů. Mezi nejčastější příklady patří např. svazky či sdruţení obcí vytvořené za účelem správy vodovodů a kanalizací, správy lesů, nakládání s odpady a celá řada dalších subjektů. 57 Melion M., Hospodaření a podnikání obcí, E.I.A. Brno, 1997, s Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů 59 Galvasová I. A kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 13/14 28

29 I zde se však můţou projevovat určité nevhodné zásahy obcí do trţního prostředí. Ze všech případu uveďme příklad organizace hospodařící s majetkem obce v oblasti kanalizací a vodovodů. Kanalizace o vodovody jsou v převáţné míře vlastněny obcemi nebo právě svazky. Některé obce si provozují kanalizace a vodovody samostatně, některé za účelem provozování zakládají svazky obcí či jiné obchodní organizace, další přenechají svůj majetek nezávislé obchodní společnosti za jasně daných podmínek a poţadovaných zisků. Především u menších svazků či obcí, které samostatně provozují vodovody a kanalizace můţe docházet k vetší míře ovlivňování cenové politiky politikou komunální. Obce nastavují ceny niţší, které nereflektují skutečnost, ale spíše prostředí v dané obci. Ceny poté nereflektují skutečné náklady spojené s provozem zařízení (vč. obnovy sítí) a musí být částečně dotovány z jiných příjmů obcí Dotační tituly, evropské fondy Obce jsou a mohou být příjemci řady dotací. Zákon o rozpočtových pravidlech uvádí definici dotace jako peněţní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel 61. Dotace jsou tedy v zákoně chápány jako nenávratně poskytnuté prostředky ze státního rozpočtu, za které neexistuje 60 Obdobně jako jiné obce i Město Telč si založilo k zajištění běžné údržby města obchodní společnost. Služby Telč, spol. s r. o. jsou společností založené v souladu se zákonem č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník v platném znění. Společnost hospodaří s pronajatým majetkem města ve výši 63 mil. Kč. Běžná údržba města je společností zajišťována na základě Smlouvy o zabezpečení veřejně prospěšných služeb mezi Městem Telč a společností Služby Telč. Smlouva je uzavírána vždy na daný kalendářní rok. Ve smlouvě jsou přesně stanovené požadované práce a stanovena odměna za provedené činnosti. Činnosti prováděné pro město nad rámec této smlouvy jsou prováděny na základě samostatných objednávek. Zajištění správy a provozu kanalizační a vodovodní sítě zajišťuje v Telči Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko. Jde o dobrovolné sdružení měst a obcí, které vzniklo v roce Členy svazu je významná část obcí v okresu Jihlava. Svaz zajišťuje správu jak vlastního majetku, tak majetku členských obcí (majetek zůstává obcí, svaz zajišťuje správu a hospodaření nad svěřeným majetkem). Z příjmu svazu je financována jak správa a údržba majetku (zajišťuje Vodárenská akciová společnost, divize Jihlava), tak následná investice do zkvalitnění infrastruktury. Obce si v rámci hospodaření svazu generují příjmy, které jsou určeny právě k obnově či výstavbě kanalizační a vodovodní infrastruktury. Dalšími příklady dobrovolných svazků obcí, do kterých město Telč vstoupilo, je také např. Svazek obcí železnice Kostelec Slavonice, Mikroregion Telčsko, Cyklostezka Jihlava Třebíč Raabs nebo velmi známý dobrovolný svazek obcí České dědictví UNESCO. Zde vidíme rozmanitost zaměření těchto svazků jak v jejich činnosti, tak v územním rozsahu jednotlivých obcí. Zdroj: MÚ Telč 61 Zákon č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech, 3, ve znění pozdějších předpisů 29

30 ţádné protiplnění. Nenávratnost se naplňuje tehdy, kdyţ příjemce těchto financí splní podmínky, za kterých mu byly tyto poskytnuty a nevzniká mu tudíţ ţádný závazek vůči státnímu rozpočtu 62. Konkrétně u obcí jde především o dotační tituly poskytnuté ze strany státu, kraje, Grantové agentury České republiky, organizačních sloţek státu či nejrůznější dotace a příspěvky od nadačních fondů apod. Nedílnou a především největší podporou formou dotačních titulů jsou prostředky poskytované z Evropské unie. Co se týče státních dotací, platí, ţe obcím být poskytnuty musí, vzhledem k propojenému finančnímu vztahu mezi obcemi a státním rozpočtem jsou stabilním příjmem rozpočtu obce, na rozdíl od dotací evropských, o které si kaţdá obec musí ţádat. Výše podpory je různá v návaznosti na pravidla daných dotačních programů. Co se týče těchto dotací získaných z prostředků Evropské unie, jsou nejen pro obce v případě uskutečnění největším zdrojem finančních prostředků. V poslední době vzrůstá objem těchto financí přidělovaných na konkrétní projekty obcí. O konkrétních programech a jejich podobě rozhodují tzv. Regionální rady soudrţnosti, které volí zastupitelstva krajů ze svých členů v rámci tzv. celků NUTS II. Kaţdá tato rada má patnáct členů a jejím hlavním smyslem je tyto programy vytvářet především právě pro obce. V programovém období je zahrnuto osm tematických operačních programů, zaměřených především na dopravu, ţivotní prostředí, lidské zdroje a zaměstnanost, vzdělání pro konkurenceschopnost a technickou pomoc a sedm regionálních operačních programů určených pro kaţdý region soudrţnosti. Cíle programů jsou podobné, můţeme je shrnout do čtyř základních oblastí 63. Jedná se o dopravní obsluţnost a dostupnost, regionální rozvoj podnikání, rozvoj území a rozvoj cestovního ruchu. Zdánlivě se můţe zdát, ţe k tématu podnikání obce se vztahuje jen druhá oblast, ale všechny tyto problematické okruhy jsou vzájemně propojené a ideálním stavem jak pro občany, tak pro obec by bylo naplnění všech těchto cílů a dosáhnutí stavu, který by se dal povaţovat za ideální, ale samozřejmě také neuskutečnitelný. Pokud se zaměříme na moţnost získání dotací pro obce na činnosti, které narušuji podnikatelské prostředí, či vytvářejí konkurenci v podnikatelském 62 Marková, H., Finynce obcí, měst a krajů, Praha, 2000, s Regionální operační programy [online], dostupné z: <http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/810a501ce85f-4e99-92f3-d f1d4/regionalni-operacni-programy> 30

31 prostředí, setkáváme se s výrazem veřejná podpora. Veřejnou podporou se rozumí kaţdá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo můţe narušit hospodářskou soutěţ tím, ţe zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Za státní prostředky se na základě judikatury Evropského společenství povaţují i ostatní veřejné zdroje. Podpora, která splňuje výše uvedená kritéria, je neslučitelná se společným trhem a tedy zakázaná. Výjimka z obecného zákazu poskytování veřejné podpory můţe být povolena na základě tzv. blokových výjimek či na základě rozhodnutí Evropské komise. V případě projektů obcí, které spadají do reţimu veřejné podpory, je na obce pohlíţeno stejně jako na jakýkoli podnikatelský subjekt. Tedy o výši dotace nerozhoduje v případě veřejné podpory to, o jaký typ ţadatele jde, ale typ a zaměření projektu. Pro obce je však důleţitá nejen podpora, kterou získá přímo daná obec, ale i jakákoliv pomoc, která je poskytnuta místním podnikatelským subjektům, ať uţ z důvodu daňových příjmů obci, tak z důvodu vytvoření podnikatelského zázemí v obci, zvýšení zaměstnanosti, zajištění sluţeb a statků občanům, návštěvnost a propagace obce, údrţba města, zkrátka celkový rozvoj obce, který je jistě v zájmu všech. Regionální mapa intenzity veřejné podpory pro dané období určuje maximální míru veřejné podpory (procento z vhodných investičních nákladů), která můţe být investorovi poskytnuta v daném regionu soudrţnosti NUTS II. Mapa: Regionální mapa intenzity veřejné podpory pro období

32 Zdroj: Tabulka 1: Dotace obcím v návrhu rozpočtu kraje Vysočina na rok 2011 (kromě dotací schválených přímo konkrétním obcím) region NUTS II malý podnik střední podnik velký podnik Střední Morava, Severozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko, Severovýchod, Jihovýchod Jihozápad ( ) Jihozápad ( ) 60 % 50 % 40 % 56 % 46 % 36% 50 % 40 % 30% Zdroj: Obce také mají moţnost čerpat z mnoha dotačních programů, vypisovaných různými ministerstvy. Jde o prostředky především na rozvoj obce, ve smyslu obnovy pozemních komunikací, kanalizace, vodovodů, výstavby domů a bytů, dotace na záchranu kulturního dědictví či na obnovu venkova. Tyto prostředky 32

33 jsou často většinově placené Evropskou unií a menšina je čerpána ze státního rozpočtu České republiky. Pokud se zde zajímáme o podnikání přímo ze strany podnikatelských subjektů v obci, jejich podporou jsou velmi často také právě peníze z evropských fondů 64. Finance obce mohou získat rovněţ prostřednictvím fondů ze strany krajů, kaţdoročně vypisujících programy, které jsou zaměřeny na prioritní oblasti v kaţdém příslušném kraji. Převáţná část těchto prostředků je určena právě obcím. Např. Fond Vysočiny podporuje svůj kraj v mnoha oblastech, jedná se především o podporu regionálního rozvoje, dopravy, kultury, zemědělství, územního plánování, informatizace a v neposlední řadě i vzdělávání, potaţmo zaměstnatelnosti. Následující tabulka znázorňuje návrh rozpočtu kraje na rok 2011 a systémové dotace, které budou poskytovány na podporu různých aktivit obcí. Tabulka 2: Dotace obcím v návrhu rozpočtu kraje Vysočina na rok 2011 (kromě dotací schválených přímo konkrétním obcím) Dotace z Dotační titul Částka v Termín pro podání kapitoly rozpočtu 2011 žádostí Zemědělství Zemědělství Kultura Kultura Dotace na drobné vodohospodářské ekologické akce Dotace na hospodaření v lesích v kraji Vysočina pro období z rozpočtu kraje Vysočina (určeno obcím, fyzickým a právnickým osobám) Dotace na obnovu kulturních památek v kraji Vysočina Dotace na podporu společenských a kulturních aktivit obcí kraje Vysočina tis. Kč 1. kolo do a 2. kolo do kalendářního roku tis. Kč Do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku tis. Kč Od do tis. Kč Od do Ráda bych zmínila operační program s názvem Vzdělávání pro konkurenceschopnost, díky kterému kraj Vysočina získal velké množství prostředků na podporu v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti. Za celé programové období let 2007 až 2013 bude v kraji Vysočina mezi školská zařízení, neziskové organizace, vzdělávací instituce, města, obce a další organizace rozděleno 753 miliónů Kč. Dotace pro Vysočinu jsou rozdělovány prostřednictvím Odboru regionálního rozvoje kraje Vysočina, který je zároveň kontaktním místem. V současné době je v kraji Vysočina v realizaci 144 projektů za bezmála 460 mil Kč. V dubnu roku 2011 je v plánu kraje vyhlásit další výzvu k předkládání projektů o celkové alokaci 105 mil. Kč, přičemž na podporu řemeslných a technických oborů bude v této výzvě vyčleněna částka 58 mil Kč. Zdro:j MÚ Telč, Kraj Vysočina [online], 2010, Dostupné z: <http://www.kr-vysocina.cz/kraj-vysocina-ziskal-z-evropskych-fondu- 210-milionu-pro-oblast-skolstvi/d /p1=1013> 33

34 souvisejících zejména s oslavami a připomenutím významných výročí obcí Územní Dotace na územně plánovací činnost tis. Kč Do plánování obcí Doprava Dotace obcím na údrţbu veřejné zeleně tis. Kč Do kalendářního roku Poţární Příspěvek obcím kraje na poţární tis. Kč ochrana a IZS ochranu Regionální rozvoj Program obnovy venkova Vysočiny tis. Kč Od do Regionální rozvoj Dotace na podporu naplňování a propagace principů místní Agendy tis. Kč Moţnost podání od a Zdraví 21 v kraji Vysočina Příjem ţádostí bude vţdy průběţně ukončen: Zdroj: Zpravodaj 01/2011 Krajského úřadu kraje Vysočiny Graf 1: Výše dotačních prostředků určených obcím z rozpočtu kraje Vysočina za rok 2010 (v tis. Kč) Zdroj: Zpravodaj 01/2010 Krajského úřadu kraje Vysočiny, vlastní úprava 34

1/2005. Úplné znění. Část 1 Obecná ustanovení

1/2005. Úplné znění. Část 1 Obecná ustanovení 1/2005 Úplné znění vyhlášky statutárního města Plzně č. 8/2001, Statut města, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami statutárního města Plzně č. 12/2002, 3/2004 a 20/2004 o změnách a doplnění vyhlášky

Více

Část 1 Obecná ustanovení

Část 1 Obecná ustanovení 10/2012 ÚPLNÉ ZNĚNÍ obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 8/2001, Statut města, ve znění obecně závazných vyhlášek č. 12/2002, 3/2004, 20/2004, 17/2005, 14/2006, 20/2006, 1/2009, 3/2010,

Více

29.11.2014. Krajský úřad. Management kraje a obce. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Působnost a organizační struktura krajského úřadu

29.11.2014. Krajský úřad. Management kraje a obce. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Působnost a organizační struktura krajského úřadu Krajský úřad Lekce: 7 Management kraje a obce Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Pravomoc a působnost Krajského úřadu je upravena zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajském zřízení) a dalšími právními

Více

Zákon o krajích (krajské zřízení)

Zákon o krajích (krajské zřízení) SBÍRKA ZÁKONŮ částka 2 rozeslána dne 13.1.2003 3 Předseda vlády vyhlašuje úplné znění zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 273/2001 Sb., zákonem

Více

Organizační řád obce Vrbice

Organizační řád obce Vrbice Organizační řád obce Vrbice 1 ORGANIZAČNÍ ŘÁD OBCE VRBICE Obec: VRBICE IČO : 00283738 Adresa: 691 09, Vrbice 89 Řád zpracoval: Tomáš Bílek Řád schválil starosta obce: Tomáš Bílek Datum schválení zastupitelstvem

Více

ÚŘADU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA KUNRATICE K LIBUŠI 7/10, 148 00 PRAHA 4 - KUNRATICE

ÚŘADU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA KUNRATICE K LIBUŠI 7/10, 148 00 PRAHA 4 - KUNRATICE Organizační řád ÚŘADU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA KUNRATICE K LIBUŠI 7/10, 148 00 PRAHA 4 - KUNRATICE ze dne 12.3.2015 Strana 1 (celkem 12) Preambule Zastupitelstvo Městské části Praha-Kunratice ve smyslu zákona

Více

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A.

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A. V Brně dne 4.9.2008 Sp. zn.: 3186/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol A. Důvody šetření Z tiskového

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1. E-mail: nok@mmr.

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1. E-mail: nok@mmr. NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI ZÁVAZNÉ POSTUPY PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK SPOLUFINANCOVANÝCH ZE ZDROJŮ EU, NESPADAJÍCÍCH POD APLIKACI ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007-2013

Více

JUDr. Petr Svoboda, Ph.D., advokát

JUDr. Petr Svoboda, Ph.D., advokát JUDr. Petr Svoboda, Ph.D., advokát Praha 9, Aranžerská 166, 190 14 Tel.: +420 732 626 937, e-mail: svoboda@akpetrsvoboda.cz www.akpetrsvoboda.cz Magistrátu hlavního města Prahy Odboru ochrany prostředí

Více

Organizační řád. Městského úřadu Miroslav

Organizační řád. Městského úřadu Miroslav Organizační řád Městského úřadu Miroslav Únor 2010 O b s a h 1. Úvod 2. Základní ustanovení 2.1. Postavení a působnost městského úřadu 2.2. Vztahy městského úřadu k zastupitelstvu a radě 3. Organizační

Více

Město Nový Bor. Vnitřní směrnice č. 1.01. Organizační řád Města Nový Bor (úplné znění)

Město Nový Bor. Vnitřní směrnice č. 1.01. Organizační řád Města Nový Bor (úplné znění) Město Nový Bor Vnitřní směrnice č. 1.01. Organizační řád Města Nový Bor (úplné znění) Účinnost od: 11.1.2011 Rada města vydává na základě ustanovení 102 odst.2 přím.o) zák.č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní

Více

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti Změna: 202/2005 Sb. Změna: 168/2005 Sb. Změna: 253/2005 Sb. Změna: 428/2005 Sb. Změna: 350/2005 Sb. Změna: 495/2005 Sb. Změna: 382/2005 Sb., 413/2005

Více

129/2000 Sb. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000

129/2000 Sb. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 129/2000 Sb. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské zřízení) Změna: 273/2001 Sb. Změna: 450/2001 Sb. Změna: 320/2001 Sb. Změna: 231/2002 Sb. (část) Změna: 404/2002 Sb. Změna: 231/2002 Sb. Změna:

Více

ČÁST PRVNÍ Obecní zřízení. HLAVA I Obecná ustanovení. DÍL 1 Postavení obcí

ČÁST PRVNÍ Obecní zřízení. HLAVA I Obecná ustanovení. DÍL 1 Postavení obcí 128/2000 Sb. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení) ve znění zákonů č. 273/2001 Sb., č. 320/2001 Sb., č. 450/2001 Sb., č. 313/2002 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 59/2003 Sb., č. 22/2004 Sb., č.

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. orgánů obce Klokočná

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. orgánů obce Klokočná ORGANIZAČNÍ ŘÁD orgánů obce Klokočná Zastupitelstvo obce Klokočná (dále jen zastupitelstvo) vydává tento Organizační řád orgánů obce Klokočná (dále jen Organizační řád ). Článek 1 Úvodní ustanovení (1)

Více

129/2000 Sb. ZÁKON HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Strana 1 / 50. ze dne 12. dubna 2000 o krajích. (krajské zřízení)

129/2000 Sb. ZÁKON HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Strana 1 / 50. ze dne 12. dubna 2000 o krajích. (krajské zřízení) 129/2000 Sb. ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské zřízení) Změna: 273/2001 Sb. Změna: 450/2001 Sb. Změna: 320/2001 Sb. Změna: 231/2002 Sb. (část) Změna: 404/2002 Sb. Změna: 231/2002 Sb. Změna:

Více

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Oddělení dozoru Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky Statutární město: Ústí nad Labem (dále jen město ) Návrh obecně závazné vyhlášky č. x/2012, Statut Statutárního

Více

Zpráva o šetření. A - Obsah podnětu

Zpráva o šetření. A - Obsah podnětu V Brně dne 16. října 2008 Sp. zn.: 2528/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu Magistrátu města Pardubic a Krajského úřadu Pardubického kraje ve věci stavby pozemní komunikace umístěné mimo jiné na pozemku

Více

128 ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení)

128 ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení) 128 ZÁKON ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNĺ OBECNĺ ZŘĺZENĺ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENĺ Díl 1 Postavení obcí 1 Obec je základním

Více

Školní jídelna jako samostatný subjekt. (School dining-room like independent legal subject)

Školní jídelna jako samostatný subjekt. (School dining-room like independent legal subject) Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci katedra sociologie a andragogiky Eva Perná Školní jídelna jako samostatný subjekt (School dining-room like independent legal subject) Bakalář ská práce

Více

Role obcí v ochraně životního prostředí

Role obcí v ochraně životního prostředí Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta Petr Válek Role obcí v ochraně životního prostředí Diplomová práce Olomouc 2015 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Role obcí v ochraně životního

Více

Organizační řád. Městský úřad Velké Meziříčí

Organizační řád. Městský úřad Velké Meziříčí Rada města vydává tuto vnitřní směrnici č. 1/2013: Organizační řád Městského úřadu Velké Meziříčí Zpracovatel: Rozsah působnosti: Ing. Marek Švaříček, tajemník Městského úřadu Velké Meziříčí Městský úřad

Více

Služební pořádek MPO 2. Organizační řád Blok: 2 Díl: - Kapitola: - Revize: - Obsah. Obsah. A. Všeobecná ustanovení

Služební pořádek MPO 2. Organizační řád Blok: 2 Díl: - Kapitola: - Revize: - Obsah. Obsah. A. Všeobecná ustanovení 2. Organizační řád Blok: 2 Díl: - Kapitola: - Revize: - Obsah Vydáno jako příloha Opatření č. 14/2013 ministra průmyslu a obchodu Obsah ČÁST NÁZEV STRANA A. Všeobecná ustanovení A.1 Definice organizačního

Více

VNITŘNÍ SMĚRNICE č. S 01/2010. O R G A N I Z A Č N Í Ř Á D Městského úřadu Staré Město organizačních složek a ostatních zařízení města Staré Město

VNITŘNÍ SMĚRNICE č. S 01/2010. O R G A N I Z A Č N Í Ř Á D Městského úřadu Staré Město organizačních složek a ostatních zařízení města Staré Město 1 VNITŘNÍ SMĚRNICE č. S 01/2010 O R G A N I Z A Č N Í Ř Á D Městského úřadu Staré Město organizačních složek a ostatních zařízení města Staré Město 1 Zásady činnosti (1) Organizační řád upravuje zásady

Více

Pojetí veřejné správy a její členění

Pojetí veřejné správy a její členění MODUL 2 - Veřejná správa Úvod Vstoupili jsme do části vstupního vzdělávání následného nazvané Veřejná správa. Jejím cílem je zprostředkovat základní znalosti a vědomosti v této problematice orientované

Více

Zahájení podnikání, právní a ekonomické aspekty Initiating of business, legal and economics aspects

Zahájení podnikání, právní a ekonomické aspekty Initiating of business, legal and economics aspects Moravská vysoká škola Olomouc Ústav ekonomie Ivo Šteffek Zahájení podnikání, právní a ekonomické aspekty Initiating of business, legal and economics aspects Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing.

Více

ZÁKON č. 129/2000 Sb.,

ZÁKON č. 129/2000 Sb., ZÁKON č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění zákona č. 27/2001 Sb., zákona č. 20/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 21/2002 Sb., nálezu ÚS č. 404/2002 Sb. (úplné znění č. /200 Sb.),

Více

ZÁKLADNÍ PRINCIPY HOSPODAŘENÍ OBCE. Datum: 10. 6. 2010, zdroj: OF 1/2010, rubrika: Ekonomika

ZÁKLADNÍ PRINCIPY HOSPODAŘENÍ OBCE. Datum: 10. 6. 2010, zdroj: OF 1/2010, rubrika: Ekonomika ZÁKLADNÍ PRINCIPY HOSPODAŘENÍ OBCE Datum: 10. 6. 2010, zdroj: OF 1/2010, rubrika: Ekonomika Základní principy obecního hospodaření vycházejí z ústavního rámce uvedeného v čl. 101 odst. 3 Ústavy České republiky

Více

Statutární město Ostrava

Statutární město Ostrava Statutární město Ostrava Obecně závazná vyhláška č. 14/2013, Statut města Ostravy (úplné znění se změnami a doplňky provedenými obecně závaznými vyhláškami č. 1/2014 ze dne 19.2.2014, č. 2/2014 ze dne

Více

MGR. PAVEL SVOBODA, ADVOKÁT

MGR. PAVEL SVOBODA, ADVOKÁT MGR. PAVEL SVOBODA, ADVOKÁT ZAPSÁN V SEZNAMU ČAK POD Č. 14203, IČ: 692 87 074 SÍDLO: JUNGMANNOVA 855/7, 466 01 JABLONEC NAD NISOU KONTAKT: TEL. 722 100 600, EMAIL: AK.PAVEL.SVOBODA@GMAIL.COM V Jablonci

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY Profil aktualizovaného znění: Titul původního předpisu: Zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická DIPLOMOVÁ PRÁCE Zaměstnávání cizinců na území ČR, vývoj právní úpravy od 1. 1. 2007 Soňa Vildová Plzeň 2012 1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická

Více

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP I. Požadavek, aby žadatelé o dlouhodobý a trvalý pobyt podávali žádosti výlučně cestou Visapointu, nemá oporu v zákoně. Ustanovení 170 odst. 2 zákona o pobytu cizinců se vztahuje pouze na žádosti o dlouhodobá

Více

VEŘEJNÁ SPRÁVA 100 opakovacích otázek k přednáškám. Mgr. Jana Haklová Mgr. Petr Kuš

VEŘEJNÁ SPRÁVA 100 opakovacích otázek k přednáškám. Mgr. Jana Haklová Mgr. Petr Kuš VEŘEJNÁ SPRÁVA 100 opakovacích otázek k přednáškám Mgr. Jana Haklová Mgr. Petr Kuš 1. Definujte pojem veřejná správa. Otázka č. 1 2. Vysvětlete rozdíl mezi vrchnostenskou a nevrchnostenskou veřejnou správou.

Více

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění. Čl. I

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění. Čl. I ZÁKON ze dne 2011, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament

Více

Smlouva o vkladovém účtu. Bakalářská práce

Smlouva o vkladovém účtu. Bakalářská práce Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Smlouva o vkladovém účtu Bakalářská práce Autor: Jana Pajerková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Ing. Mgr.

Více

STANOVY SVAZU ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV. ČÁST PRVNÍ Čl. 1. Základní ustanovení

STANOVY SVAZU ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV. ČÁST PRVNÍ Čl. 1. Základní ustanovení STANOVY SVAZU ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV ČÁST PRVNÍ Čl. 1 Základní ustanovení 1. Svaz českých a moravských bytových družstev (dále jen "svaz") je zájmovým sdružením právnických osob podle 20f

Více

Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013

Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013 Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013 Zpracoval: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor sociálních věcí OBSAH 1. Úvod...4 I. Koncepční část

Více

Členství v odborovém svazu, práva a povinnosti členů. Odborová organizace a orgány odborového svazu

Členství v odborovém svazu, práva a povinnosti členů. Odborová organizace a orgány odborového svazu STANOVY OSZSP ČR I. Poslání a postavení odborového svazu II. Členství v odborovém svazu, práva a povinnosti členů A. Vznik členství B. Druhy členství C. Odmítnutí přijetí člena D. Ukončení členství E.

Více

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky III.ÚS 298/12 ze dne 13. 12. 2012 Loajalita k zaměstnavateli vs. ochrana veřejného zájmu Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 13. prosince 2012 mimo ústní jednání

Více

2PR1O1 OKRUHY KE ZKOUŠCE ZÁKLADY PRÁVA

2PR1O1 OKRUHY KE ZKOUŠCE ZÁKLADY PRÁVA PRÁVO 2PR1O1 OKRUHY KE ZKOUŠCE ZÁKLADY PRÁVA xposs04 01 Právo 02 Prameny práva obecně 03 Prameny práva ES/EU 04 Prameny práva ČR 05 Struktura a druhy právních norem 06 Platnost a působnost právních norem

Více

S T A N O V Y. dobrovolného svazku obcí M I K R O R E G I O N U I V A N Č I C K O

S T A N O V Y. dobrovolného svazku obcí M I K R O R E G I O N U I V A N Č I C K O S T A N O V Y dobrovolného svazku obcí M I K R O R E G I O N U I V A N Č I C K O - 1 - Část I. Obecná ustanovení Čl. 1. Základní ustanovení název a sídlo členů svazku obcí 1) Dobrovolný svazek obcí Mikroregion

Více

V l á d n í n á v r h. ZÁKON ze dne. 2015,

V l á d n í n á v r h. ZÁKON ze dne. 2015, V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne. 2015, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších

Více

Rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele

Rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení DIPLOMOVÁ PRÁCE Rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele Zdeněk Vaněra 2013 Prohlašuji,

Více

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK

STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK STANOVY SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK Čl. I. Základní ustanovení 1. Společenství vlastníků jednotek (dále jen společenství ) je právnickou osobou podle 1194 zákona čl. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Více

Ing. Marie Plchotová. Ing. Marie Plchotová. Rada města Němčice nad Hanou

Ing. Marie Plchotová. Ing. Marie Plchotová. Rada města Němčice nad Hanou Městský úřad Němčice nad Hanou Palackého nám. 3 798 27 Němčice nad Hanou Název dokumentu: ORGANIZAČNí ŘÁD Zpracoval: Ing. Marie Plchotová ve spolupráci s vedoucími odborů Odpovídá: Ing. Marie Plchotová

Více

Schváleno: RMK dne 1. 6. 2015, usnesení č. 370 Účinnost od: 2. 6. 2015

Schváleno: RMK dne 1. 6. 2015, usnesení č. 370 Účinnost od: 2. 6. 2015 MĚSTO KROMĚŘÍŽ ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KROMĚŘÍŽ Zpracovatel: Mgr. Jana Kutá Mgr. Ing. Marie Navrátilová Mgr. Veronika Škrabalová Schváleno: RMK dne 1. 6. 2015, usnesení č. 370 Účinnost od: 2. 6.

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Společenství vlastníků jednotek

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Společenství vlastníků jednotek VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Podnikání a právo BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Společenství vlastníků jednotek Autor: Hana Koblížková Vedoucí práce: Mgr. Květoslav Žák PROHLÁŠENÍ

Více

Shrnutí zadaných otázek a odpovědí 2

Shrnutí zadaných otázek a odpovědí 2 Advokátní kancelář Šikola a partneři, s.r.o. zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vloţka 63531 IČ: 28359640 / DIČ: CZ28359640 adresa kanceláře: Dvořákova 13, 602 00 Brno,

Více

Lubomír Grúň. Finanční právo a jeho systém

Lubomír Grúň. Finanční právo a jeho systém Lubomír Grúň Finanční právo a jeho systém 1 O b s a h ÚVOD... Finanční právo, jeho systém a místo v právním řádu... Stručný náčrt historie finančního práva jako pedagogické discipliny... Finančně právní

Více

Město Hostinné, Náměstí čp. 69, 543 71 Hostinné ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO ÚŘADU V HOSTINNÉM

Město Hostinné, Náměstí čp. 69, 543 71 Hostinné ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO ÚŘADU V HOSTINNÉM ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTSKÉHO ÚŘADU V HOSTINNÉM V Hostinném dne 04.03.2015 Obsah: 1. Základní ustanovení. strana 4 2. Postavení a působnost.. strana 4 3. Územní obvody. strana 4 4. Organizační členění úřadu

Více

Město Kojetín. O R G A N I Z AČNÍ ŘÁD MěÚ KOJETÍN VNITŘNÍ SMĚRNICE OBSAH: 1) Základní ustanovení. 2) Postavení a působnost úřadu

Město Kojetín. O R G A N I Z AČNÍ ŘÁD MěÚ KOJETÍN VNITŘNÍ SMĚRNICE OBSAH: 1) Základní ustanovení. 2) Postavení a působnost úřadu Město Kojetín VNITŘNÍ SMĚRNICE O R G A N I Z AČNÍ ŘÁD MěÚ KOJETÍN OBSAH: 1) Základní ustanovení 2) Postavení a působnost úřadu 3) Vnitřní členění městského úřadu 4) Řízení městského úřadu 5) Vnitřní vztahy

Více

STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ MAGISTRÁT MĚSTA KARVINÉ. Organizační řád Magistrátu města Karviné

STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ MAGISTRÁT MĚSTA KARVINÉ. Organizační řád Magistrátu města Karviné STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ MAGISTRÁT MĚSTA KARVINÉ Organizační řád Magistrátu města Karviné 006.01 Předpis SCHVÁLENO: 11. prosince 2007 ÚČINNOST: l. ledna 2008 ZMĚNA: ZPRACOVATEL: tajemník Magistrátu města

Více

Název školy:střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639. Téma sady: Správní právo

Název školy:střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639. Téma sady: Správní právo Název školy:střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.10 Téma sady: Správní právo Ročník: Nástavbové studium, 1.-4.ročník

Více

N á v r h. ze dne... 2012,

N á v r h. ze dne... 2012, N á v r h Z Á K O N I I I. ze dne... 2012, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších

Více

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra občanského práva. Diplomová práce. Odpočet DPH.

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra občanského práva. Diplomová práce. Odpočet DPH. Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra občanského práva Diplomová práce Odpočet DPH Jan Škopek 2012/2013 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Odpočet

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Téma: Hospodaření s finančními zdroji v resortu obrany.

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Téma: Hospodaření s finančními zdroji v resortu obrany. Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma: Hospodaření s finančními zdroji v resortu obrany Vzdělávací cíl: Cílem tohoto tématu je seznámení studentů s problematikou financování

Více

KONKURENCE MEZI RŮZNÝMI TYPY POSKYTOVATELŮ PŘI POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŢEB

KONKURENCE MEZI RŮZNÝMI TYPY POSKYTOVATELŮ PŘI POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŢEB Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia KONKURENCE MEZI RŮZNÝMI TYPY POSKYTOVATELŮ PŘI POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŢEB Competition between

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská Masarykova univerzita Právnická fakulta Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě 2011 Hana Chalupská Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor finanční právo Katedra finančního práva a národního

Více

Rada města Česká Lípa ZÁSADY RADY MĚSTA. č. 1/2015. Řízení školských příspěvkových organizací zřizovaných městem Česká Lípa

Rada města Česká Lípa ZÁSADY RADY MĚSTA. č. 1/2015. Řízení školských příspěvkových organizací zřizovaných městem Česká Lípa EVIDENČNÍ ČÍSLO VÝTISKU: 1 ZÁSADY RADY MĚSTA zřizovaných městem POČET STRAN: 7 PLATNOST OD: 1. 11. 2015 VYDÁNÍ ČÍSLO: I. Jméno Datum Podpis Zpracoval Ing. Martina Bartáková Jana Veindlová Zdeňka Semerádová

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Městského úřadu Český Krumlov. Město Český Krumlov

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Městského úřadu Český Krumlov. Město Český Krumlov Město Český Krumlov ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městského úřadu Český Krumlov Obsah: ČÁST I. Úvodní ustanovení ČÁST II. Organizace a řízení úřadu ČÁST III. Činnost organizačních jednotek úřadu ČÁST IV. Závěrečná ustanovení

Více

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení. (1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem.

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení. (1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. 6/1993 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance ve znění zákonů č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 278/2001 Sb., zákonů č. 482/2001

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2011 Petr Nožička

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2011 Petr Nožička UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2011 Petr Nožička Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Analýza využití majetku obce Petr Nožička Bakalářská práce 2011 Prohlašuji:

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

551/1991 Sb. ZÁKON o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky

551/1991 Sb. ZÁKON o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky 551/1991 Sb. ZÁKON o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Změna: 592/1992 Sb., 10/1993 Sb. Změna: 60/1995 Sb. Změna: 149/1996 Sb. Změna: 48/1997 Sb. Změna: 305/1997 Sb. Změna: 93/1998 Sb. Změna:

Více

MĚSTO KROMĚŘÍŽ ORGANIZAČNÍ ŘÁD

MĚSTO KROMĚŘÍŽ ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTO KROMĚŘÍŽ ORGANIZAČNÍ ŘÁD Zpracovatel: JUDr. František Dočekal, Ph.D. JUDr. Irena Gráfová Mgr. Ing. Marie Navrátilová Schváleno: RMK dne 8. 12. 2014, usnesení č.87 Účinnost od: 1.1.2015 Účinnost do:

Více

Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele OBOROVÁ PŘÍRUČKA. pro ţivnosti

Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele OBOROVÁ PŘÍRUČKA. pro ţivnosti Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele OBOROVÁ PŘÍRUČK pro ţivnosti VELKOOBCHOD SKLDOVÁNÍ ZBOŢÍ MNIPULCE S NÁKLDEM Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta. Barbora Kostíková. Invalidní důchod

Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta. Barbora Kostíková. Invalidní důchod Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta Barbora Kostíková Invalidní důchod Diplomová práce Olomouc 2013 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Invalidní důchod vypracovala samostatně a

Více

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) 15.2.2005 Sbírka: 141/1961 Částka: 66/1961 Derogace Je novelizován: 301/2008, 384/2008, 457/2008, 480/2008, 7/2009, 52/2009, 41/2009 Úplné znění zákona ze

Více

KODEX CHOVÁNÍ SCHVÁLENÝ SKUPINOU KOORDINÁTORŮ PRO SMĚRNICI 2005/36/ES O UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ 1

KODEX CHOVÁNÍ SCHVÁLENÝ SKUPINOU KOORDINÁTORŮ PRO SMĚRNICI 2005/36/ES O UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ 1 KODEX CHOVÁNÍ SCHVÁLENÝ SKUPINOU KOORDINÁTORŮ PRO SMĚRNICI 2005/36/ES O UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ 1 VNITROSTÁTNÍ SPRÁVNÍ SPADAJÍCÍ DO OBLASTI PŮSOBNOSTI SMĚRNICE 2005/36/ES Prohlášení o vyloučení

Více

PRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem

PRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem PRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem Právo soubor předpisů, podle kterých se organizuje a řídí život lidské společnosti. Právní předpisy závazně určují,

Více

Platná znění částí zákonů a vyhlášek s vyznačením navrhovaných změn a doplněním

Platná znění částí zákonů a vyhlášek s vyznačením navrhovaných změn a doplněním Platná znění částí zákonů a vyhlášek s vyznačením navrhovaných změn a doplněním Oddíl 1 Změna: č. 209/2002 Sb. č. 254/2000 Sb. ZÁKON ze dne 14. července 2000 o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.

Více

Ekonomika IV. ročník. 024_Pravní formy obchodních korporací družstvo

Ekonomika IV. ročník. 024_Pravní formy obchodních korporací družstvo Ekonomika IV. ročník 024_Pravní formy obchodních korporací družstvo Družstvo Zákon o obchodních korporacích definuje družstvo jako společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné

Více

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Vaške Vašková ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ http://vaske.cz/ 1 Obsah

Více

PRACOVNÍ PRÁVO V POLSKU

PRACOVNÍ PRÁVO V POLSKU PRACOVNÍ PRÁVO V POLSKU ZÁKLADNÍ INFORMACE Základním právním předpisem upravujícím vzájemná práva a povinnosti stran pracovního poměru v systému polského pracovního práva je několikrát novelizovaný zákon

Více

356/2003 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2003. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ

356/2003 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2003. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ 356/2003 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2003 o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů Změna: 186/2004 Sb. Změna: 125/2005 Sb. Změna: 345/2005 Sb. Změna: 345/2005 Sb. (část) Změna:

Více

Úřad městyse Černý Důl Organizační řád

Úřad městyse Černý Důl Organizační řád Obsah: Čl. I Hlavní zásady organizačního řádu 2) Působnost 3) Územní obvod 4) Vnitřní styk 5) Jednání jménem úřadu Čl. II Organizační struktura 2) Starosta 3) Místostarosta 4) Tajemník 5) Zaměstnanci městyse

Více

OBEC ZAŠOVÁ Zašová 36, 756 51 Zašová, IČO: 00304476, DIČ: CZ0030476 ORGANIZAČNÍ ŘÁD OBECNÍHO ÚŘADU V ZAŠOVÉ

OBEC ZAŠOVÁ Zašová 36, 756 51 Zašová, IČO: 00304476, DIČ: CZ0030476 ORGANIZAČNÍ ŘÁD OBECNÍHO ÚŘADU V ZAŠOVÉ OBEC ZAŠOVÁ Zašová 36, 756 51 Zašová, IČO: 00304476, DIČ: CZ0030476 ORGANIZAČNÍ ŘÁD OBECNÍHO ÚŘADU V ZAŠOVÉ Vydal (schválil): Rada obce Zašová Datum platnosti od: 23. 3. 2015. Datum účinnosti od: 23. 3.

Více

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 1 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 1 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 1 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Sjezd delegátů České lékařské komory podle 15 odst. 2, písm. a) zák. č. 220 / 1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické

Více

STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY VERICI TRSTENJAK. přednesené dne 18. dubna 2012(1) Věc C-562/10. proti

STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY VERICI TRSTENJAK. přednesené dne 18. dubna 2012(1) Věc C-562/10. proti Systém ASPI - stav k 15.10.2012 do částky 123/2012 Sb. a 43/2012 Sb.m.s. 62010CC0562 - Komise proti Spolkové republice Německo - poslední stav textu STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY VERICI TRSTENJAK přednesené

Více

Úplné znění zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím s vyznačením navrhovaných změn

Úplné znění zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím s vyznačením navrhovaných změn Úplné znění zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím s vyznačením navrhovaných změn Zákon č. 106/1999 Sb., ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Zákon o obcích : komentář / Martin Kopecký... [et al.]. Vyd. 1. Praha : Wolters Kluwer, 2015. 344 s.

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Zákon o obcích : komentář / Martin Kopecký... [et al.]. Vyd. 1. Praha : Wolters Kluwer, 2015. 344 s. 2/85 Vzor citace: Kopecký, M., Průcha, P., Havlan, P., Janeček, J. Zákon o obcích. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015. 344 s. KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Zákon o obcích : komentář

Více

Vnitřní směrnice. Interní předpis upravující postup činnosti TJ Jiskra Zruč nad Sázavou z.s. (dále jen TJ )

Vnitřní směrnice. Interní předpis upravující postup činnosti TJ Jiskra Zruč nad Sázavou z.s. (dále jen TJ ) Vnitřní směrnice Interní předpis upravující postup činnosti TJ Jiskra Zruč nad Sázavou z.s. (dále jen TJ ) 1 1. Účel směrnice Směrnice slouží k vnitřní potřebě činnosti Výkonného výboru TJ a jednotlivých

Více

Statut Fakulty strojní Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava

Statut Fakulty strojní Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Účinnost dokumentu od 1. 1. 2015 Statut Fakulty strojní Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Řízená kopie č.: Razítko: Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka

Více

STRATEGIE REALIZACE SMART ADMINISTRATION V OBDOBÍ 2007-2015

STRATEGIE REALIZACE SMART ADMINISTRATION V OBDOBÍ 2007-2015 1 / 76 Verze: Datum vydání: 2.0 13. 10. 2010 STRATEGICKÉ PROGRAMY MV ČR STRATEGIE REALIZACE SMART ADMINISTRATION V OBDOBÍ 2007-2015 EFEKTIVNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA A PŘÁTELSKÉ VEŘEJNÉ SLUŽBY STRATEGIE SMART ADMINISTRATION

Více

16. INFORMACE STAROSTY

16. INFORMACE STAROSTY STAROSTA 6. zasedání Zastupitelstva Městského obvodu Liberec - Vratislavice n.n. dne 18. 06. 2014 Bod pořadu jednání: 16. INFORMACE STAROSTY Věc: Informace starosty Důvod předložení: Odbor: Zpracoval:

Více

Nepřímé daně v Evropské unii se zaměřením na daň z přidané hodnoty

Nepřímé daně v Evropské unii se zaměřením na daň z přidané hodnoty MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav ekonomie Martina Auffahrtová Nepřímé daně v Evropské unii se zaměřením na daň z přidané hodnoty Indirect Taxes in the European Union, Especially Concerning the Value

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov, Myslbekova 996, okres Karlovy Vary ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY součást č. 23 - SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ ŢÁKŮ ŠKOLY Číslo

Více

ZÁKON. č. 258/2000 Sb. ČÁST PRVNÍ PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

ZÁKON. č. 258/2000 Sb. ČÁST PRVNÍ PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ ZÁKON č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění novel č. 254/2001 Sb., 274/2001 Sb., 86/2002 Sb., 13/2002 Sb., 120/2002 Sb., 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.,

Více

I. Úvodní ustanovení. II. Zaměření a výše podpory

I. Úvodní ustanovení. II. Zaměření a výše podpory Příloha k Příkazu ministra č. 7/2011 Pravidla použití finančních prostředků dotačního programu Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností I. Úvodní

Více

STANOVY dobrovolného svazku obcí Blata

STANOVY dobrovolného svazku obcí Blata STANOVY dobrovolného svazku obcí Blata Část první Obecná ustanovení čl. 1 Založení svazku obcí a jeho členové 1. Dobrovolný svazek obcí Blata je založen podle ustanovení 46 odst. 2, písm. b) zákona č.

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Finanční hospodaření města Most Financial management of the town Most Lenka Cepková Plzeň 2014 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem

Více

JUDr. Ondřej Tošner, Ph.D., advokát

JUDr. Ondřej Tošner, Ph.D., advokát JUDr. Ondřej Tošner, Ph.D., advokát se sídlem Praha 2 - Vinohrady, Slavíkova 1568/23, PSČ 120 00 ev. č. ČAK 10728, IČO 71333037, tel. 222 210 944, ondrej.tosner@advokacie-praha.cz Magistrátu hl. m. Prahy

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Střední školy a Mateřské školy, Liberec, Na Bojišti 15, příspěvkové organizace

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Střední školy a Mateřské školy, Liberec, Na Bojišti 15, příspěvkové organizace Název procesu/ Číslo Vlastník ORGANIZAČNÍ ŘÁD Střední školy a Mateřské školy, Liberec, Na Bojišti 15, příspěvkové organizace Obsah I. Úvodní ustanovení strana 2 II. Základní údaje a postavení organizace

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Řízená kopie elektronická Verze 5.02 Účinnost od 2.5.2014 Počet stran: 74 Počet příloh: 8 Ověřil: Ing. Vladimír Gelnar Schválil: Mgr. Kateřina Dostálová,

Více

Financování obcí - změny legislativy Účetnictví vybraných účetních jednotek v roce 2015

Financování obcí - změny legislativy Účetnictví vybraných účetních jednotek v roce 2015 Financování obcí - změny legislativy Účetnictví vybraných účetních jednotek v roce 2015 Brno, květen a červen 2015 Program 1. Zahájení 2. Novela zákona č. 250/2000 Sb. 3. Zkušenosti ze sběru výkazů a jejich

Více

Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000, částka 106/2000 Sb.

Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000, částka 106/2000 Sb. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000, částka 106/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ČÁST PRVNÍ Právo autorské a práva

Více

SBÍRKA VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ MAGISTRÁTU MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE

SBÍRKA VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ MAGISTRÁTU MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE Rok 2008 SBÍRKA VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ MAGISTRÁTU MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE SMĚRNICE č. 5/2008 Rady města České Budějovice ze dne 23. 4. 2008 pro řešení krizových situací Vydává Zpracoval Tajemník Magistrátu

Více

NÁPLNĚ PRÁCE JEDNOTLIVÝCH ÚTVARŮ MĚSTSKÉHO ÚŘADU HOLÝŠOV

NÁPLNĚ PRÁCE JEDNOTLIVÝCH ÚTVARŮ MĚSTSKÉHO ÚŘADU HOLÝŠOV 1 NÁPLNĚ PRÁCE JEDNOTLIVÝCH ÚTVARŮ MĚSTSKÉHO ÚŘADU HOLÝŠOV Úvodem: Činnosti jsou vykonávány ve prospěch nebo jménem města Holýšova, není-li uvedeno jinak. STAROSTA Náplň práce vyplývající ze zákona č.

Více

Zpráva o šetření. A. Obsah podnětu

Zpráva o šetření. A. Obsah podnětu V Brně dne 9. listopadu 2007 Sp. zn.: 4111/2007/VOP/MBČ Zpráva o šetření postupu ÚMČ Brno-Žabovřesky a Magistrátu města Brna v řízení o poskytnutí ochrany proti zásahu do pokojného stavu ( 5 občanského

Více