PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ VE VĚDĚ A VÝZKUMU

Transkript

1 PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ VE VĚDĚ A VÝZKUMU Jakub Dohnal Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s. Olomouc 2010

2 Projekt Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV (dále jen APSYS) OP VK č. CZ.1.07/2.3.00/ je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Text neprošel jazykovou úpravou. Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s. Autor: Recenzovali: Mgr. Jakub DOHNAL prof. Dr. Zdeněk SOUČEK, DrSc. JUDr. Vlastislav LEXA JUDr. Blanka TOMANČÁKOVÁ, Ph.D., LL.M. Olomouc 2010 ISBN

3 Obsah Úvod Právo autorské a práva související... 6 Cíl Definice, zařazení, právní úprava, obsah Autorské dílo a jeho autor Autorská práva, jejich výkon, výjimky a omezení autorskoprávní ochrany Shrnutí kapitoly Literatura ke kapitole Právo průmyslového vlastnictví Cíl Definice, zařazení, právní úprava, obsah Vynálezy a patenty Zlepšovací návrhy a uţitné vzory Průmyslové vzory Ochranné známky Označení původu a zeměpisná označení Shrnutí kapitoly Literatura ke kapitole Další právní předpisy Cíl Topografie polovodičů Biotechnologické vynálezy Léčiva Shrnutí kapitoly Literatura ke kapitole Literatura... 40

4 Úvod Právo duševního vlastnictví ve vědě je důleţitou oblastí, která v souladu s cíli Evropské unie 1 upravuje podmínky, za kterých je moţno konat vědeckou činnost v souladu s právem Unie i s právním řádem České republiky. Je právem nehmotných statků, které jsou v posledních letech stále cennějším obchodním i vědeckým artiklem, coţ se odráţí v potřebě chránit ty, kdo plody duševní činnosti uţívají, i ty, kdo jsou jejich tvůrci. Ochrana a dodrţování práv k duševnímu vlastnictví by měly přispět k podpoře technických inovací, k převodu a rozšiřování technologií, ke vzájemným výhodám výrobců a uţivatelů technických znalostí, a to způsobem přispívajícím k sociálnímu a ekonomickému blahobytu a k rovnováze práv a povinností. 2 Práva duševního vlastnictví jsou pro svou dvojkolejnost svým způsobem unikátní. Teorií jsou řazena do práva soukromého, ale zároveň v nich lze najít prvky veřejnoprávní 3, kdy například k zápisu ochranných známek je potřeba veřejnoprávního řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví, ovšem ve sporech z práva autorského rozhodují běţné občanskoprávní soudy na úrovni soudů krajských. 4 Problematiku duševních statků můţeme rozdělit na dva okruhy: právo autorské, kam z hlediska vědy spadají vědecké práce a počítačové programy, a právo průmyslového vlastnictví, kde najdeme vynálezy, patenty, ochranné známky atp. Jednotícím prvkem, který nás bude následujícími kapitolami o sférách duševního vlastnictví provázet, je právě ona anima neboli duše, ale také (z lat.) ţivot a odvaha, tedy hybatelé veškeré lidské činnosti. Tato publikace je určena designerům, inţenýrům, počítačovým expertům a dalším odborníkům, vzdělaným v technických oborech, kteří se chtějí dozvědět více o právních aspektech své činnosti, jakoţ i o tom, čeho se vyvarovat a jak svá vědecká díla chránit. Jejím úkolem je obeznámit čtenáře, a to jak vědce, tak i laiky ve vědecké oblasti, s moţnostmi ochrany a aplikace jejich práv v nejrůznějších sférách činnosti, které jsou propojeny tvořivostí a individualitou; můţe slouţit i jako učební pomůcka pro studenty práv. Ačkoli nebývá zvykem citovat v učebnicích právní předpisy, pokud je v této publikaci uţito znění zákona, je označeno poznámkou pod čarou, nebo označením zákona ve zkratce, i kdyţ to autorský zákon nevyţaduje. 5 Tento způsob je zvolen proto, aby se čtenář mohl v kaţdém okamţiku v problematice dobře orientovat a naučil se pracovat se zněním jednotlivých předpisů, bez kterých se v případě práva ve vědě neobejde. 1 ) Článek 179 Smlouvy o Evropské unii (bývalý článek 163 Smlouvy o ES): Unie má za cíl posilovat své vědecké a technologické základy vytvořením evropského výzkumného prostoru, ve kterém se vědci, vědecké poznatky a technologie volně pohybují, a podporovat rozvoj své konkurenceschopnosti, včetně konkurenceschopnosti průmyslu, jakoţ i podporovat všechny výzkumné činnosti, které jsou z hlediska ostatních kapitol Smluv pokládány za nezbytné. 2 ) Článek 7 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS) 3 ) Poznámka autora: doktrinálně je právo duševního vlastnictví povaţováno za část práva soukromého, nicméně velkou roli v něm hraje tzv. správní právo (řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví apod.) 4 ) K rozlišení pojmů veřejného a soukromého práva blíţe viz např. KUBŮ, L., HUNGR, P., OSINA, P. Teorie práva. Praha : Linde Praha a.s., str. 22 a násl. 5 ) ust. 3 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) - 4 -

5 Co je to vlastně vynález? Jak označuje právní řád vynálezce? Jaká oprávnění má autor vědeckého díla a jak chránit pracně vytvořené počítačové programy nebo průmyslové vzory? Odpovědi na podobné časté, ale běţně nezodpovězené otázky se snaţíme v dalším textu čtenářům nabídnout. Je přece tolik zajímavých oblastí lidské činnosti a byla by přinejmenším škoda, kdyby se kdokoli dopouštěl bez postihu zásahů do tvorby někoho jiného jen proto, ţe ne všichni jsou znalí právních úprav. Ať je tedy kaţdý chráněn tak, jak si zaslouţí a jak má sám snahu být chráněn. Individuální lidská činnost poskytuje kaţdému z nás moţnost uplatňovat se v různých sférách; nesmíme ovšem nikdy zapomínat na starořímskou právní zásadu Vigilantibus iura scripta sunt! Tento latinský citát říká, ţe právo přeje bdělým, a podle všeobecného mínění je nutné se jím řídit dnes více, neţ kdykoliv jindy. Ten, kdo nezná a nestřeţí svá práva, nemůţe se později dostatečně efektivně dovolávat jejich ochrany a doufejme, ţe i v tomto smyslu bude tato publikace pro čtenáře přínosem

6 1 Právo autorské a práva související CÍL Po prostudování kapitoly budete umět: definovat pojem autorské právo, správně zařadit pojem počítačový program v oblasti autorského práva, pouţít praktické znalosti z oblasti autorského práva, rozpoznat moţná rizika při pouţívání autorských děl. KLÍČOVÁ SLOVA Autorské právo, autorské dílo, autor, druhy autorských děl, práva autora, počítačový program. 1.1 Definice, zařazení, právní úprava, obsah Autorské právo je souborem právních norem, které upravují práva autora k jeho autorskému dílu, umožňují mu výkon jeho práv s autorským dílem souvisejících a upravují některá další práva a povinnosti v oblasti práva autorského a práv obdobných. Definice Autorské právo řadíme do oblasti, která je v myslích některých právníků vnímána jako hraniční oblast civilního, respektive soukromého práva. Právo duševního vlastnictví se obecně rozpadá do dvou rovin, a to do roviny práva autorského, tak jak bude předmětem následujícího výkladu, a do roviny práva průmyslového vlastnictví, s jehoţ podstatou a úpravou se seznámíme v následujících kapitolách. Právo průmyslového vlastnictví zasahuje svou podstatou částečně i do práva veřejného 6, jelikoţ o jeho ochranu se starají některé veřejné instituce. 7 Co se týče rozlišení pojmů veřejné a soukromé právo, lze zjednodušeně uvést, ţe soukromé právo je oblastí s minimálním nebo ţádným zásahem veřejné moci, kdy je akcentována smluvní volnost účastníků jednotlivých právních vztahů, kterým je dáno, aby své vzájemné vztahy regulovali sami (např. právo občanské, potaţmo smluvní). Právo veřejné je naopak sférou, kde jsou ingerence veřejné moci a regulace chování subjektů práva více dominantními, s ohledem na nutnost státního zásahu (např. právo trestní). Práva duševního vlastnictví jsou v podstatě kombinací 6 K rozlišení pojmů veřejného a soukromého práva blíţe viz např. KUBŮ, L.; HUNGR, P.; OSINA, P. Teorie práva, str. 22 a násl. 7 Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze - 6 -

7 výše uvedeného, kdy jsou autoři, vynálezci a vědci oprávněni prakticky libovolně nakládat se svými díly, vynálezy atd. (nakládání s vlastními právy jako prvky práva soukromého), ale k tomu, aby jejich práva byla chráněna, musí leckdy projít veřejnoprávním řízením, protoţe je zde zájem státu, aby byla zachována jeho určitá sféra vlivu (prvky práva veřejného). K jednotlivým příkladům se dostaneme dále. Pro účely této publikace je důleţité, abychom pochopili současnou právní úpravu autorského práva, obsaţenou v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), dále současné právní pojetí autorského díla, pojem autor díla, jakoţ i pojmy aplikace a rozdělení jednotlivých autorských práv, které autorovi přísluší. Předchozí úprava autorského práva v zákoně č. 35/1965 Sb. některé instituty upravovala jinak a logicky ani nezapracovávala příslušné předpisy Evropských společenství tak, jako současná úprava autorského práva v zákoně č. 121/2000 Sb. Jak jsem jiţ zmínil, autorské právo obsahuje několik zdánlivě samostatných, ve svém výsledku ovšem vzájemně provázaných a neoddělitelných institutů. Pro jednodušší pochopení problematiky můţeme celé pojetí autorského práva rozdělit na několik částí: a) autorské dílo a jeho autor, b) práva plynoucí z autorského díla, c) aplikace práva plynoucího z autorského práva, potaţmo autorství. V dalším textu budeme pouţívat toto členění, protoţe autorské právo ve vědě se zřejmě omezí pouze na díla vědecká, počítačové programy a databáze, tak jak o nich bude pojednáváno dále. 1.2 Autorské dílo a jeho autor Autorské dílo Autorské dílo je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). 8 Definice Jak uvádí Prof. JUDr. Ivo Telec, CSc. 9, dílo je jakýmsi duševním plodem, kdy slovo duševní je chápáno jako synonymum pojmu nehmotný. Z tohoto ontologického důvodu také hovoří o tom, ţe dílo nese pečeť osobnosti svého tvůrce, je výrazem a výronem jeho ducha vedeného svobodnou vůlí, se svobodným výběrem tvůrčích 8 ) ust. 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) 9 ) Prof. JUDr. Ivo Telec, CSc. je jednou z nejvýznamnějších kapacit práva duševního vlastnictví v České republice, profesor občanského práva a vedoucí katedry občanského práva a pracovního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

8 postupů, metod, stylů apod. 10 Individuálnost díla je ostatně jako pojmový prvek autorského díla chápána napříč doktrinálním pojetím celé oblasti a najdeme ji i u jiných autorů, kteří se autorským právem zabývají. 11 Současná právní úprava rozlišuje dva základní druhy autorských děl, a to: i. díla umělecká, ii. díla vědecká a několik forem autorských děl, a to: A. dílo slovesné, vyjádřené slovem, či písmem, B. počítačový program v rovině díla literárního 12 a databáze, C. dílo dramatické a hudebně dramatické, D. dílo choreografické a pantomimické, E. dílo fotografické a vyjádřené postupem podobným fotografii, F. dílo audiovizuální kinematografické, G. dílo výtvarné malířské, grafické a sochařské, H. dílo architektonické včetně díla urbanistického, I. dílo kartografické. Toto členění je sice v souladu s doktrínou, nicméně panuje všeobecná shoda na tom, ţe výčet autorských děl a takovéto dělení je pouze dělením demonstrativním. Ačkoli je v současném zákoně upuštěno od zákonné definice tzv. pojmových znaků autorského díla 13, stále se má za to, ţe autorským dílem je i jiný výtvor individuální lidské činnosti, pokud splňuje pojmové znaky autorského díla. Těmito znaky jsou jednak vznik samotného díla tvůrčí činností a jedinečnost takového díla, jednak jeho schopnost být vůbec předmětem autorskoprávní ochrany a jeho hmotná vyjádřitelnost, kdy podle ust. 9 odst. 1 autorského zákona v platném znění, právo autorské k dílu vzniká okamţikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Některé z těchto znaků mohou být ovšem prolomeny u počítačových programů Počítačový program v pojetí autorského práva S ohledem na skutečnost, ţe počítačové programy jsou momentálně jedním z nejakcentovanějších prvků autorského práva, povaţujeme za nutné, abychom se s právním rámcem jejich úpravy seznámili podrobněji. Za dílo je dle ustanovení 2 odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých 10 ) TELEC, I.; TŮMA, P. Autorský zákon. Komentář: I. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s ) KŘÍŢ, J. a kol. Autorský zákon. Komentář: VI. vydání. Praha: Linde, 1998, s ) Počítačový program je momentálně pokládán za dílo literární a pro potřeby této publikace je zařazen v uvedeném smyslu, pro jeho důleţitost pro vědu a výzkum. 13 ) ust. 1 odst. 1) zákona č. 35/1965 Sb. o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon) - 8 -

9 zákonů (autorský zákon), povaţován téţ počítačový program, je-li původní v tom smyslu, ţe je autorovým vlastním duševním výtvorem. Dochází zde tedy k prolomení poţadavku na jedinečnost autorského díla a nahrazení jedinečnosti tzv. původností. S ohledem na aktuální trendy v tvorbě počítačových programů je to logické, neboť splnit veškeré pojmové znaky autorského díla bylo před novelou autorského zákona prakticky nemoţné, a proto došlo k jakémusi oslabení poţadavků na počítačové programy, tak aby jim mohlo být dopřáno ochrany podle autorského zákona. Platí tedy, ţe autorským zákonem je chráněno to, co je v počítačovém programu původní. Pro konkrétní zjednodušenou představu si například uveďme hypotetický program na tvorbu a modelaci garáţových vrat Vratotvor, který umoţňuje stavebním firmám vytvářet grafické návrhy finální podoby vrat na základě zadání stavitele a poţadavků zákazníka (materiál, typ, velikost atp.). Na počítačovém programu Vratotvor je v tomto případě původní a autorským zákonem chráněná ona myšlenka moţnosti tvorby a ukázky vrat na základě přání zákazníka přímo v počítači. Jak je všeobecně známo, počítačové programy jsou dnes stavěny na myšlenkách a principech, na nichţ je zaloţen některý z prvků počítačového programu 14, a ty chráněny autorským právem nejsou. Jedná se o různé algoritmy, matematické vzorce apod. Co se týče uţitých programovacích nástrojů a jazyků, je vhodné informovat se na moţnost jejich uţití u jejich autora, popřípadě se v těchto případech poradit s kvalifikovaným právníkem. Uţití programovacích nástrojů k vytvoření autorského díla je tedy moţné, ale takovou činnost doporučuji konzultovat s odborníky na právo duševního vlastnictví Autor K tomu, aby jakékoli autorské dílo ve smyslu výše uvedeného výkladu vzniklo, je logicky zapotřebí iniciátor; určení autora je proto velmi důleţité z hlediska určení osoby, které přísluší náleţitá osobnostní a věcná práva, o kterých bude hovořeno dále. Osobou disponující s těmito právy je logicky autor takového díla, kdy v problematice autorského práva je chápán dle definice jako fyzická osoba, která dílo vytvořila 16 a má se za to (vyvratitelná právní domněnka), že autorem je osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li Definice 14 ) ust. 65 odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) 15 ) Jedná se o tzv. komerční licence pro programátory apod. Tvůrci programovacích nástrojů počítají s tím, ţe jejich dílo bude dále uţito a nabízí tuto moţnost za příslušnou úplatu. V případě nezaplacení této úplaty a uţití programovacích nástrojů načerno se jedná o protiprávní uţití, které je moţno sankcionovat! 16 ) ust. 5 odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) - 9 -

10 prokázán opak; toto však neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. 17 V praxi je to například autor kniţního titulu, který je uveden u příslušného ISBN 18, autor písně, který je zaregistrován u Ochranného svazu autorského apod. Bývá časté, ţe autor není jen jeden, a proto spoluautorům náleţí práva plynoucí z práva autorského společně a nerozdílně 19, s tím ţe zákon uvádí, ţe spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy, nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět Autorská práva, jejich výkon, výjimky a omezení autorskoprávní ochrany Z výše uvedeného vyplývá, ţe s tvůrčí činností autora přichází i jeho moţnost s dílem určitým způsobem zacházet a z tohoto díla vykonávat práva. Moţnost samotného vlastnictví práv připouští i zákon. 21 Jestliţe je tedy na základě občanského zákoníku vlastník věci oprávněn předmět svého vlastnictví drţet, uţívat, poţívat jeho plody a nakládat s ním, obdobně lze přistupovat i k právům, která má autor díla ve smyslu autorského zákona. Práva autora lze rozdělit na práva osobnostní a věcná (tzv. výlučná práva majetková), přičemţ obě kategorie jsou dále děleny. Časová platnost těchto práv je v určitých oblastech omezena 22. V oblasti majetkových autorských práv proto odkazujeme čtenáře na příslušná ustanovení autorského zákona, která upravují způsoby uţití autorského díla 23 a budeme se věnovat oblasti, která je pro tuto publikaci zásadní, tedy právo uţít dílo z hlediska tzv. autorských licencí a uţití díla všeobecně. 17 ) ust. 6 odst. 2 tamtéţ 18 ) International standart book number (mezinárodní standardní číslo knihy) 19 ) ust. 8 odst. 1) zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) 20 ) ust. 8 odst. 2 tamtéţ 21 ) ust. 118 odst. 1) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 22 ) ust. 27 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon: majetková práva trvají po dobu autorova ţivota a 70 let po jeho smrti. 23 ) TELEC, I.; TŮMA, P. Autorský zákon. Komentář: I. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 166 a násl

11 1.3.1 Autorská práva 1. Osobnostní autorská práva a) právo dílo zveřejnit, b) právo osobovat si autorství, c) právo na ochranu díla. 2. Majetková autorská práva d) právo dílo uţít, e) právo na odměnu při opětném prodeji originálu, f) právo na odměnu v souvislosti s rozmnoţováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu. Jedině autor je tím, kdo rozhoduje o tom, zda bude jeho dílo v původní formě zveřejněno, tzn. autor rozhoduje o jeho prvotním zveřejnění. Další zveřejnění díla, jak je chápáno laickou veřejností, je uţ jeho pouhým uţitím ve smyslu autorského zákona. Autor má právo osobovat si autorství včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším uţití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém uţití obvyklé. 24 Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, coţ je ovšem omezeno způsobem, o kterém bude hovořeno dále. Je-li dílo uţíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem sniţujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho uţití jinak, anebo nelze-li po uţivateli spravedlivě poţadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umoţnil. 25 ad A) ad B) ad C) K výše uvedeným autorským právům nutno podotknout, ţe osobnostních práv se autor nemůţe vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. 26 Bylo by ovšem nelogické, kdyby autor mohl zajišťovat ochranu svého díla pouze za svého ţivota, a proto práva majetková, o kterých bude pojednáno dále, přecházejí na autorovy právní nástupce. 27 Proto jsou takováto práva i nadále předmětem ochrany a i po autorově smrti lze zabránit jejich porušení. Autorský zákon navíc v duchu zásady zákazu obcházení zákona zabraňuje tomu, aby si kdokoli osoboval autorství díla po autorově smrti, kdyţ stanoví, ţe po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být uţito jen způsobem nesniţujícím jeho 24 ) ust. 11 odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) 25 ) ust. 11 odst. 3 tamtéţ 26 ) ust. 11 odst. 4 tamtéţ 27 ) ust. 26 odst. 2 tamtéţ

12 hodnotu a je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Navíc je stanoveno, ţe ochrany se můţe domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých a toto oprávnění má, i kdyţ uplynula doba trvání majetkových práv autorských. Autor má právo uţít své dílo v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba můţe dílo uţít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem. 28 ad D) Jak bylo uvedeno, osoba odlišná od autora můţe dílo uţít pouze s autorovým svolením (na základě tzv. licenčních smluv viz dále), popřípadě v situacích, které jsou stanoveny zákonem (k tomu viz část Výjimky a omezení autorského práva). V této souvislosti si dovolujeme upozornit na skutečnost, ţe neexistuje pojem autorské smlouvy, ale pouze smlouvy licenční (exkluzivní a neexkluzivní), přičemţ tedy autorství jako takové nelze prodat, coţ je rozšířený, ale mylný názor. Právo k uţívání know-how lze pouze pronajmout, a to prostřednictvím zmíněných licenčních smluv Licenční smlouvy Rozdělili jsme autorská práva na osobnostní a majetková a uvedli, ţe se souhlasem autora lze dílo uţít na základě tzv. licenční smlouvy. Co je to vlastně licenční smlouva? Je to tzv. smluvní typ, který je uveden v ustanovení 46 autorského zákona, které praví, ţe licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo uţít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům uţití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, není-li podle 49 odst. 2 písm. b) autorského zákona (tzv. bezúplatná licence) sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu. V praxi to například znamená uţití počítačového programu v počítačové síti jeho uţivatelům za konkrétní úplatu. Čtenářům jsou ostatně jistě známy síťové licence počítačových programů pro několik počítačů atp. Pro vypracování takovéto smlouvy je lépe kontaktovat kvalifikovaného právníka či advokáta, který pro autora případnou smlouvu vypracuje. Náleţitosti těchto smluv stanoví autorský zákon v ustanovení 46 aţ 55; podrobnosti oblasti uzavírání smluv lze nastudovat v jiných publikacích. 29 Obecně lze říci, ţe udělování licencí autorem je zaloţeno na základě dobrovolnosti, s výjimkou případů týkajících se škol a školních pracovišť. Ustanovení 60 a násl. autorského zákona totiţ stanoví, ţe škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o uţití 28 ) ust. 12 odst. 1 zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) 29 ) Učebnice občanského a obchodního práva apod

13 školního díla ( 35 odst. 3 autorského zákona). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závaţného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení 35 odst. 3 autorského zákona zůstává nedotčeno. Není-li sjednáno jinak, můţe autor školního díla své dílo uţít nebo poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny poţadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaţeného v souvislosti s uţitím díla nebo poskytnutím licence podle 35 odst. 2 autorského zákona, přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaloţily, a to podle okolností aţ do jejich skutečné výše. Přitom se přihlédne k výši výdělku dosaţeného školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z uţití školního díla podle odst. 1. Znamená to například, ţe student vytvoří v rámci vysokoškolského studia počítačový program, a ten by měl poskytnout k uţití na základě licence své škole, s tím ţe je to jakási refundace za náklady školy do něj vloţené. Obdobně tomu je i u tzv. zaměstnaneckých děl, které autorský zákon zmiňuje a upravuje v ust. 58. Licence ve smyslu výše uvedeného jsou ovšem pouhým zlomkem moţného uţití díla, které bylo uvedeno s ohledem na cílenost této práce na oblast vědy. Právem dílo uţít rozumíme i další oprávnění autora, popřípadě jeho smluvních partnerů nebo právních nástupců podle autorského zákona, a to zejména: právo na rozmnoţování díla ( 13), právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoţeniny díla ( 14), právo na pronájem originálu nebo rozmnoţeniny díla ( 15), právo na půjčování originálu nebo rozmnoţeniny díla ( 16), právo na vystavování originálu nebo rozmnoţeniny díla ( 17), právo na sdělování díla veřejnosti ( 18), tzn. zejména právo na provozování díla ţivě nebo ze záznamu právo na přenos provozování díla ( 19 a 20), právo na vysílání díla rozhlasem či televizí ( 21), právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla ( 22), právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla ( 23). Pro upřesnění nutno podotknout, ţe v tomto ohledu je uplatněna jakási elasticita obdobná vlastnickému právu, kdy sám autorský zákon stanoví, ţe poskytnutím oprávnění podle výše uvedeného právo autorovi nezaniká; autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva, a to dílo uţít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy. Jakmile je omezení autorových práv ukončeno, jeho práva se obnovují v plném rozsahu. 30 Doplňme, ţe ani poskytnutím autorské licence v ţádném případě nezaniká autorovi moţnost kontroly jeho díla, neboť autor má právo poţadovat na vlastníku věci, jejímţ prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho 30 ) Viz např. KNAPPOVÁ, M.; ŠVESTKA, J.; DVOŘÁK, J. Občanské právo hmotné. 4. akt. vyd. Praha: ASPI, s

14 třeba k výkonu práv autorských podle autorského zákona. Toto právo nelze uplatnit v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka; vlastník není povinen autorovi takovou věc vydat, je však povinen na ţádost a náklady autora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoţeninu díla a odevzdat ji autorovi Výkon autorských práv kolektivní Je zajímavé sledovat, ţe v oblasti výkonu autorského práva existuje stále institut jakéhosi smluvního přímusu 32, kdy autorský zákon v ustanovení 95 a násl. určuje, ţe některá práva je nutno spravovat kolektivně a výkon v rozporu s tímto kolektivním výkonem je nedovolený. Takovýto výkon se týká ovšem převáţně uměleckých děl, děl z uţití uměleckého výkonu anebo vydaných děl. Vědecká díla a počítačové programy lze chránit individuálně, coţ je v některých případech zřejmě efektivnější, neţ kolektivní správa některou z organizací, které se takovouto ochranou zabývají. 33 Taková ochrana je totiţ ochranou celku a nelze jednoznačně určit, zda dokáţe efektivně pojmout individuální případy, popřípadě řádně a spravedlivě účtovat autorské odměny. Obecně je kolektivní ochrana autorských práv předmětem odborné diskuze a momentálně se mění v duchu sjednocení s evropskou úpravou této oblasti. Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění autorský zákon ze dne sama uvádí, ţe změnou 97 odst. 2 autorského zákona bude odstraněn rozpor české právní úpravy s úpravou komunitární, konkrétně s články 43 a 49 Smlouvy o zaloţení ES, na který byla Česká republika formálně upozorněna v březnu 2007 Evropskou komisí, v rámci řízení o porušení Smlouvy o zaloţení ES č. 2006/4091. Budoucí trendy tedy budou směřovat k individuální ochraně autorů Výkon autorských práv individuální - praktická ochrana autorských práv jednotlivci Jestliţe se zaměříme na individuální správu a výkon autorských práv, přesněji na jejich ochranu, ocitáme se mimo oblast autorského zákona, ze kterého se pro tento účel uţijí pouze fragmenty, tzn. autorství díla, autor, ochrana osobnostních práv apod. Těţiště ochrany takovýchto práv se přesouvá do běţné občanskoprávní, potaţmo obchodněprávní roviny, jak v rovině smluvní (licenční smlouvy, pracovní smlouvy apod.) tak v rovině soudní. Civilněprávní spory z autorského práva řeší dle ustanovení 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, 31 ) Viz ust. 12 odst. 3 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) 32 ) tj. povinnosti jednat určitým způsobem, uzavřít určitou smlouvu, coţ jinak civilní právo nezná 33 ) Osa, Intergram, Dilia apod

15 příslušné krajské soudy s ohledem na svou odbornost. Jestliţe se tedy vrátíme zpět k autorům počítačových programů, je vhodné upozornit na skutečnost, ţe ve výsledku je to vţdy autor, kdo je odpovědný za to, jakou úroveň ochrany svých práv si nastavil. Autor rozhoduje o tom, jaký smluvní typ s případnými uţivateli svého díla uzavře, jak své dílo chrání před zneuţitím a autor sám dokazuje své autorství. Více o ochraně autora, do jehoţ práva bylo neoprávněně zasaţeno, nebo jehoţ právu hrozí neoprávněný zásah, lze nalézt přímo v příslušných ustanoveních autorského zákona. 34 Autorský zákon ve svém aktuálním znění zakládá moţnost ochrany autorského práva také ze strany státu. V hlavě VI. autorského zákona jsou zakotveny správní delikty, které řeší příslušný správní úřad, v tomto případě v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímţ obvodu byl takový správní delikt spáchán. Za porušení autorského práva, tady za neoprávněné uţití autorského díla, lze uloţit pokutu aţ do výše ,- Kč. 35 Jak ale autorství prokázat například v soudní při? Jak dokázat, ţe Vy jste autory původní nosné myšlenky, ţe právě Vy jste vytvořili například počítačový program? Jan Kříţ i Ivo Telec 36 shodně zmiňují vhodnost zaslání doporučeného dopisu obsahujícího předmět autorského díla na vlastní adresu a jeho otevření aţ v případě sporu, anebo notářskou úschovu popisu autorského díla v listinné podobě, coţ je například při sloţitosti počítačových programů úkol téměř nadlidský. Dalšími způsoby jistého zajištění budoucích autorských práv můţe být podle našeho mínění také například uloţení autorského díla do některé internetové databáze s označením data 37, popřípadě jeho odeslání em, ovšem se zaručeným elektronickým podpisem od osoby, u které se má za to, ţe nemá zájem na zneuţití a falšování listin nebo času odeslání, eventuálně vylisování díla na CD nosič s přesnou datovou stopou a uschování potvrzené objednávky vylisování. Tolik k moţným způsobům, jak pro případné spory dokázat, ţe vědecké dílo je dílem vaším a nikoli dílem třetí osoby, která do vašeho díla zasahuje. V soudní při totiţ musí autor dokázat, ţe právě on autorem je a unést tzv. důkazní břemeno. V praxi se totiţ často stává, ţe si autorství připisuje více osob ) ust zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) 35 ) ust. 105 b tamtéţ 36 ) Prof. JUDr. Ivo Telec, CSc. a doc. JUDr. Jan Kříţ, CSc. jsou významné právní kapacity v oblasti autorského práva v České republice. 37 ) rapidshare.com, zippyshare.com apod. 38 ) 120 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád