VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Vztah dětí staršího školního věku ke zdravé výživě a automatům na základní škole

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Vztah dětí staršího školního věku ke zdravé výživě a automatům na základní škole Bakalářská práce Autor: Jana Štěrbová Vedoucí práce: PhDr. Lada Cetlová PhD. Jihlava 2011

2 Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Jana Štěrbová Studijní program: Ošetřovatelství Obor: Všeobecná sestra Název práce: Vztah dětí staršího školního věku ke zdravé výživě a automatům na ZŠ Cíl práce: Zjistit stravovací návyky dětí staršího školního věku v závislosti na geografické poloze (Vesnice X Město.) ZŠ-Pomocí cílených dotazníků zjistit využití školního stravování, rychlého občerstvení, automatů. Vyhodnotit vliv reklamy na zdravou výživu-vyhodnotit rozdíl stravovacích návyků podle pohlaví. PhDr. Lada Cetlová, Ph.D. vedoucí bakalářské práce PhDr. Lada Cetlová, Ph.D. vedoucí katedry Katedra zdravotnických studií

3 Anotace Bakalářská práce na téma Vztah dětí staršího školního věku ke zdravé výživě a automatům na základních školách se v teoretické části zabývá jednotlivým popisem živin, poruchami příjmu potravy, stravováním ve školních jídelnách, automaty na základních školách a výživovými doporučeními. V praktické části jsou do tabulek a grafů zaznamenány výsledky anonymních dotazníků o stravování dětí staršího školního věku. Klíčová slova: zdravá výživa, živiny, poruchy příjmu potravy Annotation The theses Children s attitude to health diet and automatic machines at grammar school deals with description of nutrition, eating disorders, diet in school canteen, automatic machines at grammar schools and with nutritional recommendations in theoretical part. In practical part are written down results of questionnaires about children s diet in tables and graphs. Key words: health diet, nutrition, eating disorders

4 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce PhDr. Ladě Cetlové PhD. Děkuji za cenné rady, odborné vedení a připomínky poskytnuté při zpracovávání bakalářské práce. Rovněž patří můj dík rodině za podporu při studiu a tvorbu potřebného zázemí.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 OBSAH 1 ÚVOD...6 Cíl práce...8 Pracovní hypotézy TEORETICKÁ ČÁST Ţiviny Tuky Sacharidy Proteiny Vláknina Vitamíny a minerální látky Voda pitný reţim Poruchy výţivy Obezita Mentální anorexie Bulimie Výţivová doporučení Potravinová pyramida Stravování ve školních jídelnách Potravinové automaty na základních školách Reklama Fast food PRAKTICKÁ ČÁST Metodika výzkumné práce Charakteristika vzorku respondentů Charakteristika výzkumného prostředí Průběh a popis výzkumu Vlastní výsledky výzkumu DISKUZE ZÁVĚR Seznam pouţité literatury Příloha A... 65

7 Seznam tabulek Tab.1: Rozdělení sacharidů (Frej, 2006, s. 17) Tab. 2: Rozdělení proteinů (Montignac, 1999, s. 49) Tab. 3: Zdroje vlákniny (Frej, 2006, s. 20) Tab. 4: Vitamíny rozpustné v tucích (Mourek 2005, s. 81) Tab. 5: Vitamíny rozpustné ve vodě (Mourek 2005, s. 81) Tab. 6: Metabolické riziko podle obvodu pasu (Svačina, 2008, s. 14) Tab. 7: Zdravotní rizika podle kategorií BMI (Málková, 2005, s. 14) Tab. 8: Pohlaví Tab. 9: Věk Tab. 10: Pravidelná snídaně Tab. 11: Připravují ti rodiče svačinu Tab. 12: Konzumace nápojů Tab. 13: Mnoţství tekutin za den Tab. 14: Stravování ve školní jídelně Tab. 15: Konzumace uzenin Tab. 16: Konzumace mléčných výrobků Tab. 17: Konzumace ovoce a zeleniny Tab. 18: Vyuţití potravinových automatů Tab. 19: Četnost nákupu mléčných výrobků Tab. 20: Četnost nákupu nápojů z automatů Tab. 21: Návštěva Fast foodu Tab. 22: Kouření Tab. 23: Nákupy sladkostí známé z reklam Tab. 24: Trávení volného času Tab. 25: Chlapci a dívky Tab. 26: Četnost snídaní Tab. 27: Pitný reţim ke svačině Tab. 28: Pitný reţim během dne Tab. 29: Školní stravování Tab. 30: Uzeniny v jídelníčku Tab. 31: Mléčné výrobky Tab. 32: Ovoce a zelenina Tab. 33: Fast food Tab. 34: Sladkosti z reklam Tab. 35: Volný čas... 56

8 Seznam grafů: Graf 1: Pohlaví Graf 2: Věk Graf 3: Pravidelná snídaně Graf 4: Svačina od rodičů Graf 5: Konzumace nápojů Graf 6: Mnoţství tekutin za den Graf 7: Stravování ve školní jídelně Graf 8: Konzumace uzenin Graf 9: Konzumace mléčných výrobků Graf 10: Konzumace ovoce a zeleniny Graf 11: Vyuţití potravinových automatů Graf 12: Četnost nákupu mléčných výrobků Graf 13: Četnost nákupu nápojů z automatů Graf 14: Návštěva Fast foodu Graf 15: Kouření Graf 16: Nákupy sladkostí známé z reklam Graf 17: Trávení volného času Graf 18: Chlapci a dívky Graf 19: Četnost snídaní Graf 20: Pitný reţim ke svačině Graf 21: Pitný reţim během dne Graf 22: Školní stravování Graf 23: Uzeniny v jídelníčku Graf 24: Mléčné výrobky Graf 25: Ovoce a zelenina Graf 26: Fast food Graf 27: Sladkosti z reklam Graf 28: Volný čas... 56

9 1 ÚVOD Člověk je závislý na potravě. Jídlo doprovází člověka od narození aţ do posledních dnů ţivota. Působí na vývoj lidského těla. Dítě je závislé na tekuté stravě, mateřském mléce, dále jeho stravování přechází na polotuhou aţ tuhou stravu. Dochází postupně k rozlišování chutí, barev, vůní a konzistence přijatého jídla. Bakalářskou práci na téma,,vztah dětí staršího školního věku ke zdravé výţivě a automatům na základních školách jsem si vybrala, abych zjistila dnešní stravovací návyky u dětí a odhalila, jak se stravují děti tohoto věku ve svých domovech. Děti ve škole tráví převáţnou část dne. Ať uţ ve školních lavicích, počítačových učebnách, hřištích, druţinách či školních klubech, proto je velmi důleţité, aby jejich denní strava měla zastoupené všechny sloţky potravin. V době dospívání se potřeba energetického příjmu zvyšuje. Rozdíly jsou mezi chlapci a dívkami. U děvčat dochází ke krevním ztrátám, objevuje se menstruace. U chlapců se zvyšuje mnoţství svalové tkáně. V obou případech narůstá mnoţství červených krvinek. V dětském věku je důleţitý přísun ţeleza. Děti se stravují ve školních jídelnách, ale nejen tam. Navštěvují bufety, Fast Food, obchody s potravinami. Díky dnešní moderní době, kdy strava převaţuje fyzickou aktivitu, dochází k rozvoji civilizačních chorob uţ od raného dětství. Následkem je dětská obezita. Objevuje se čím dál častěji. Příčinou je nepravidelné stravování, s vynecháním snídaně. Omezený příjem jídla v průběhu dne je kompenzován vysokým příjmem stravy ve večerních hodinách. Strava je často posuzována podle senzorické hodnoty a ceny, proto často obsahuje více energie a méně pro ţivot důleţitých ţivin. Kalorická strava bývá totiţ levnější a mnohdy i chutnější neţ strava zdravá. Těmto špatným návykům by se mělo předcházet uţ ve školním věku. Děti si vytvářejí stravovací návyky, které si nesou s sebou aţ do dospělosti. Špatné stravování se můţe projevit různými chorobami, jako například vysoký krevní tlak, diabetes mellitus, cévní mozková příhoda, metabolické poruchy, nádorová onemocnění, obezita a s ní spojené přílišné zatěţování kloubů, kdy dochází k předčasnému degenerativnímu opotřebení chrupavek. Rodina má vytvořeny svoje zaběhlé stravovací návyky a ty se zafixují. Dítě si je nese aţ do dospělosti. 6

10 Mládeţ je v tomto směru ovlivňována ve velké míře reklamou. Dochází ke střetu mezi stravovacími návyky z domova a reklamovanou nabídkou jídel z Fast foodu. Potraviny na našem trhu obsahují také sloţky, které by se jídelníčku dnešních dětí měly vyhnout. Sycené nápoje s vysokým obsahem cukru, barviv. Mléčné výrobky, které nejsou tvořeny mléčnou bílkovinou, ale rostlinnými náhraţkami. Děti se v tomto věku nespokojí se stravou ve školních jídelnách, snaţí se zahnat,,hlad, ale spíše chuť nákupem pochutin v automatech, kantýnách či cukrárnách. Tento fakt je důvodem, proč jsem se rozhodla pomoci cílených dotazníků zjistit, jak se děti této věkové kategorie stravují. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké znalosti o zdravé výţivě mají děti staršího školního věku, tj. druhý stupeň základní školy. Zda se objevují rozdíly v názorech na stravování mezi chlapci a dívkami. Jestli geografická poloha, tj. vesnice Jimramov a město Jihlava, vykáţe rozdíly v názorech na správné stravování. Pomocí cílených dotazníků se chci dozvědět, dávají li školáci přednost stravování ve školních jídelnách či Fast foodu. Má - li na ně vliv reklama ve výběru stravy. Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí z níţ první je zaměřena na teoretickou část a druhou bude tvořit praktická část. V první kapitole teoretické části se zabývám jednotlivými sloţkami stravy - sacharidy, proteiny, lipidy, vlákninou, vitamíny, minerálními látkami a vodou v podobě pitného reţimu. Druhá kapitola je zaměřena na poruchy příjmu potravy, jako je obezita, mentální anorexie a bulimie. Třetí kapitolu jsem věnovala výţivovým doporučením a s tím souvisejícímu popisu potravinové pyramidy, školnímu stravování a vlivu reklamy na děti. Praktická část práce se zabývá výsledky, které byly vyhodnoceny z anonymních cílených dotazníků. Výsledky jednotlivých odpovědí jsem zaznamenala do tabulek a grafů. 7

11 Cíl práce Cíl 1 Zjistit stravovací návyky dětí staršího školního věku v závislosti na geografické poloze základní školy vesnice x město. Cíl 2 Pomocí cílených dotazníků zjistit vyuţití školního stravování, rychlého občerstvení, automatů. Cíl 3 Vyhodnotit vliv reklamy na zdravou výţivu. Cíl 4 Vyhodnotit rozdíl stravovacích návyků podle pohlaví. Pracovní hypotézy Hypotéza 1 Předpokládám, ţe většina respondentů ví, co je zdravá výţiva. Hypotéza 2 Očekávám, ţe více neţ polovina respondentů vyuţívá rychlé občerstvení a automaty na základních školách. Hypotéza 3 Domnívám se, ţe více neţ polovina dětí se stravuje ve školních jídelnách. 8

12 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Ţiviny V této části se zaměřím na jednotlivé sloţky potravy, na vyváţený podíl jednotlivých ţivin, které jsou důleţité pro fungování našeho organismu. Dodávané ţiviny jsou nutné pro tvorbu a obnovu tkání celého organismu. Dodávají energii pro činnost orgánů. Jsou zdrojem tepla a regulují tělesnou teplotu. Přivádějí látky pro činnost orgánů a systémů. Mezi základní sloţky stravy patří cukry (sacharidy), bílkoviny (proteiny), tuky (lipidy), vláknina, vitamíny a voda. Tyto sloţky jsou nezbytnou a velmi důleţitou součástí stravy, proto by neměly v našem jídelníčku chybět. (Frej, 2006) Tuky Tvoří nejbohatší zásobní formu energie pro organismus. Jsou estery vyšších karboxylových kyselin. Důleţitý je i cholesterol, který tvoří součást biologických membrán, coţ je stěna kaţdé buňky v těle. Je obsaţen v ţivočišných tkáních, v rostlinách se nenachází. (Grofová, 2007). Tuk tvoří ochranná pouzdra orgánů. Tuky rozdělujeme na nasycené a nenasycené. Dodávají organismu nepostradatelné mastné kyseliny, které jsou důleţité pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích, tj. vitamín A, D, E, K. Nenasycené mastné kyseliny, které jsou obsaţeny v rostlinných tucích, mají příznivý vliv na zdraví člověka. Tělo si je samo nedokáţe vyrobit, proto se musí dodávat v podobě margarínu, olivového oleje, a podobně. Na rozdíl od nasycených mastných kyselin, které působí většinou nepříznivě na lidský organismus, a to zvyšováním hladiny cholesterolu v krvi. Jsou obsaţeny v ţivočišných tucích, jako je máslo a sádlo. (Piťha et al., 2009) Sacharidy Sacharidy, které tvoří důleţitou část denního příjmu, jsou zdrojem energie. Doporučený příjem je % denně, není tedy moţné je z jídelníčku vyřadit. Jsou rychlý zdroj energie pro zajištění všech tělesných funkcí a nezbytné pro správné fungování mozku. V tenkém střevě se rozkládají na jednoduché a vstřebatelné cukry. V játrech se přeměňují na glukózu, coţ je okamţitý zdroj energie. Zásobní glukóza se nazývá 9

13 glykogen. Je-li potřeba energie, glykogen se mění v játrech a svalech na glukózu. Zbývající, přebytečná glukóza se mění a ukládá v podobě tuku. (Frej, 2006). Tab.1: Rozdělení sacharidů (Frej, 2006, s. 17). Jednoduché cukry Monosacharidy Glukóza hroznový cukr Fruktóza ovocný cukr Laktóza mléčný cukr Disacharidy Sacharóza řepný cukr Maltóza sladový cukr Sloţené cukry Polysacharidy Škrob a dextriny Glykogen - zásobní cukr ve svalech Vláknina celulóza, hemicelulóza, pektiny Proteiny Proteiny jsou neméně důleţitou sloţkou potravy, a to hlavně v dětském věku pro tvorbu svalové hmoty a růstu. Bílkoviny se neukládají, proto je důleţité je přijímat v potravě pravidelně. Jsou součástí stavby těla svalů, enzymů a hormonů. Bílkoviny jsou důleţité při budování tělesných buněk (krevních destiček), tvorbě hormonů a nervových 10

14 mediátorů, zdroj energie v okamţiku potřeby, při udrţování svalového systému, při budování ţlučových kyselin. (Montignac, 1999). Bílkoviny jsou rozděleny podle zastoupení jednotlivých esenciálních aminokyselin a jejich vzájemného poměru na plnohodnotné a neplnohodnotné. Plnohodnotná bílkovina obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, navíc ve vhodném vzájemném poměru. Jako plnohodnotné můţeme označit všechny bílkoviny, jejichţ zdrojem jsou potraviny ţivočišného původu, tedy maso, mléko, mléčné výrobky a vejce. Zdrojem rostlinných bílkovin jsou zejména luštěniny, obiloviny, ořechy a brambory. Rostlinné bílkoviny neobsahují všechny esenciální aminokyseliny v potřebném mnoţství, proto je označujeme jako neplnohodnotné. (Svačina et al., 2008). Tab. 2: Rozdělení proteinů (Montignac, 1999, s. 49). Aminokyseliny, které si tělo umí samo vyrobit Alfa alanin Arginin Kyselina aspartová Cystein Kyselina glutamová Glycin Hystidin Leucin Aminokyseliny, které je moţné získat pouze z potravy Isoleucin Lucin Lysin Methionin Fenylalanin Threonin Tryptofan Valin Prolin Serin 11

15 2.1.4 Vláknina Je další, u mnoha lidí opomíjená součást výţivy. Vláknina je obsaţena v rostlinných sacharidech a patří mezi nestravitelnou součást stravy. Slouţí k předcházení zaţívacích problémů, zácpy, průjmu, ale také při redukci váhy, jelikoţ při jejím uţívání máme pocit sytosti. Vláknina zpomaluje vstřebávání cukrů a sniţuje u stravy glykemický index. Při jejím nedostatku dochází ke sníţení účinnosti zaţívacího traktu, to se můţe projevit různými onemocněními, jako je cukrovka, rakovina tlustého střeva, ţlučové kameny a zácpa. Má příznivý vliv na funkci zaţívacího traktu. Je povaţována za prevenci karcinomu tlustého střeva, kolorektálního karcinomu a hemeroidů. Je vstřebávána v tlustém střevě. Vlákninu známe ve dvou formách, rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná vláknina zvětšuje svůj objem v ţaludku, prodluţuje jeho vyprázdnění, a tím máme pocit nasycení. Je obsaţená v ovoci, zelenině a částečně v obilovinách. Nerozpustná vláknina urychluje průchod tráveniny zaţívacím traktem a je součástí především obilovin a zrn. (Vítek, 2008). Tab. 3: Zdroje vlákniny (Frej, 2006, s. 20). Nerozpustná vláknina celozrnné obilniny (pšenice, rýţe, neloupaná rýţe, otruby, cereálie) košťálová zelenina (brokolice, květák, kapusta) Rozpustná vláknina citrusové plody ovesná kaše Luštěniny luštěniny Jablka jablka, hrušky, jahody 12

16 2.1.5 Vitamíny a minerální látky Zásoby vitamínů v organismu jsou příliš malé. Tělo si je samo nedokáţe vyrábět. Nutností je pravidelný přísun zvenčí. Vitamíny mají ochrannou funkci, chrání tělo před různými infekcemi. Při nedostatku vitamínů v těle se mluví o avitaminóze, při mírném nedostatku o hypovitaminóze. Vitamíny by se měly hlavně konzumovat v zimním a časně jarním období, kdy jsme více unaveni a častěji nás postihují nemoci. Vitamíny se dělí na dvě skupiny. Vitamíny rozpustné ve vodě a rozpustné v tucích. (Vitamíny, 2009). Vitamíny rozpustné v tucích: vitamín A, D, E, K Tab. 4: Vitamíny rozpustné v tucích (Mourek 2005, s. 81). Vitamín Zdroj Funkce Nedostatek A (retinol) mrkev, vejce, mléko, rajčata zrakový pigment, udrţování epitelu, antioxidant šeroslepost, suchá kůţe D (cholekalciferol) UV zářením v kůţi, játra, rybí tuk vstřebává Ca a P ze střeva, ukládání Ca do kostí a zubů křivice, měknutí kostí rostlinné oleje, svalová dystrofie, E (tokoferol) vejce, zelenina, antioxidant sterilita, poruchy ořechy růstu K (fytochinon) produkt bakterií střevní flory, zelenina účastní se na tvorbě koagulačních faktorů poruchy koagulace, krvácivost 13

17 Vitamíny rozpustné ve vodě: vitamín C, H, PP a vitamíny řady B Tab. 5: Vitamíny rozpustné ve vodě (Mourek 2005, s. 81). Vitamín Zdroj Funkce Nedostatek C (kys. askorbová) černý rybíz, citrusy, paprika antioxidant, tvorba kolagenu kurděje, sníţená imunita, sníţená odolnost kapilár B1 (thiamin) luštěniny, droţdí kofaktor enzymů, regulace metabolismu sacharidů neuritida, únava B2 (riboflavin) játra, mléko, ryby kofaktor enzymů dýchacího řetězce záněty kůţe a sliznic B5 (kyselina luštěniny, součást koenzymu A, průjmy, záněty pantotenová) ţloutek, droţdí podporuje růst sliznic kůţe, B6 (pyridoxin) mléko, vejce, obilné klíčky, maso koenzym v metabolismu proteinů anémie, nervové poruchy, deprese B12 játra, mléko, koenzym syntézy perniciózní anémie, (kobalamin) vejce nukleových kyselin nervové poruchy Bc (kyselina listová) sýry, vnitřnosti, vejce vliv na tvorbu nukleových kyselin poruchy krvetvorby H (biotin) kvasnice, vnitřnosti má účinky na celý metabolismus vyráţky, vypadávání vlasů PP (niacin) kvasnice, játra, drůbeţ, burské oříšky, má vliv na trávení, nezbytný pro nervový systém, mírní projevy alergie nechutenství, nespavost 14

18 Minerální látky jsou pro organismus nepostradatelné. Významnou roli hrají pro růst a vývoj tkání, aktivují, regulují a kontrolují látkovou výměnu v těle a spoluúčastní se vedení nervových vzruchů. Při dodrţování výţivových doporučení nedochází k nedostatku minerálních látek ani vitamínů. Nejjednodušším způsobem je zvýšit příjem zeleniny, ovoce, konzumovat mléčné výrobky, celozrnné pečivo, luštěniny a ryby. (Piťha et al., 2009). Vápník důleţitý pro tvorbu a správnou funkci kostí a zubů, účastní se správných svalových a nervových funkcí, řídí srdeční rytmus. Zdroj vápníku mléčné výrobky, zelenina, oříšky. Hořčík reguluje srdeční rytmus, je nepostradatelný pro metabolismus enzymů a chrání nervy. Zdroj hořčíku listová zelenina, luštěniny, oříšky, ryby. Fosfor podílí se společně s vápníkem na stavbě kostí a zubů. Mimo jiné je také důleţitý pro správnou funkci mozku a nervů. Zdroj fosforu ryby, luštěniny, mléčné výrobky, vaječný ţloutek. (Piťha et al. 2009,) Sodík důleţitý pro přenos nervových vzruchů. Zdrojem sodíku je sůl. Draslík také jako sodík důleţitý pro přenos nervových impulzů, dále správnou činnost svalů. Zdroj draslíku ořechy, celozrnné obiloviny, brambory, luštěniny. Ţelezo má vliv na funkci a stavbu hemoglobinu. Při nedostatku ţeleza vzniká anémie. Zdroj ţeleza - vnitřnosti, maso, vaječný ţloutek, meruňka. Zinek podílí se na štěpení bílkovin a tvorbě inzulínu. Zdrojem zinku - cibule, ústřice, otruby, dýňová semínka. Selen společně s vitamínem E chrání naše tělo před odstraňováním volných radikálů. Je nezbytný pro tvorbu prostaglandinu, který ovlivňuje krevní tlak a brání kornatění tepen. Zdroj selenu kukuřice, cibule, plody moře, vejce, chřest. 15

19 Křemík důleţitý pro růst organismu, zpevňuje cévy a kosti, má vliv na tvorbu pojivové tkáně a chrupavek. Roli má pro krásnou pleť, netřepící se vlasy a nehty. Zdrojem křemíku jsou celozrnné obiloviny a jablečná vláknina. Chróm nutný pro metabolismus sacharidů a působení inzulínu, je důleţitý pro posílení obranyschopnosti organismu. Zdroj chrómu pivovarské kvasnice, ořechy, řeřicha, maso. Jód hlavní úlohou je tvorba hormonu štítné ţlázy, urychluje metabolismus ţivin, ovlivňuje mentální a pohlavní vývoj plodu. Zdroj jódu jodová sůl, třešně, višně, mořské řasy. (Piťha et al. 2009). 16

20 2.1.6 Voda pitný reţim Naše tělo je sloţené z vody. Bez vody není moţnéi ţít. Je obsaţena ve svalech, kde je tvoří 70 %, v krvi 82 %, kostech 25 %. Voda je všude, kam se podíváme, můţeme ji vidět v kapalné, plynné či pevné formě. Otázkou tedy je, kdo pitný reţim dodrţuje, kdo vypije za den více neţ litr tekutin, ovšem nealkoholických a pokud moţno neslazených. Takových lidí je opravdu málo. Deficit pitného reţimu je také příčinou mnoha onemocnění, které mohou způsobovat choroby, ať uţ se jedná o onemocnění ledvin, tvorbu močových kamenů či stáze moči, časté bolesti hlavy jsou problémem, který zatěţuje mnoho lidí. Voda je nezastupitelná sloţka naší stravy. Bez ní se přeţije jen pár dní, jak uvádí některé výzkumy. Je to látka, kterou musíme tělu dodávat, i kdyţ malé mnoţství si tělo dokáţe vytvářet. Voda má v těle řadu funkcí. Převádí ţiviny, odvádí odpadní látky. Pomáhá při termoregulaci. Má ochrannou funkci. Chrání klouby, páteř a míchu. V těhotenství obklopuje plod jako plodová voda. V dnešní době je velký výběr rozmanitých druhů tekutin, které nám nabízí trh. Ať uţ tekutiny na bázi ovoce či zeleniny, kde je nevýhodou většinou vysoké mnoţství jednoduchých cukrů a obsah přidaných látek pro zlepšení chuti, barvy a trvanlivosti. Slazené nápoje, minerální vody, kolové nápoje patří k oblíbeným tekutinám hlavně u dětí. Tekutiny jsou sice velmi chutné, ale ne zdravé. Obsahují velké mnoţství sacharidů, umělá sladidla, aroma, barviva či kofein. Mládeţí oblíbené energetické nápoje obsahují kofein, taurinu, L-carnitin. Většina těchto přidaných látek má nepříznivý vliv na zdraví. Nápoje vyráběné uţ mnoho let, káva a alkohol, nejsou součástí pitného reţimu a neměly by se do něho zařazovat. Měly by se konzumovat jen výjimečně v přiměřených dávkách. Pouţívají se hlavně kvůli povzbuzujícím účinkům na nervovou soustavu. Ideální tekutinou by měla být voda, čistá, neslazená, nesycená, bez obsahu přidaných látek. Ostatní výše popisované tekutiny by měly tvořit spíše doplněk pitného reţimu, do rozmezí 500 mg/l. (Matějová, Pokorná, 2010). 2.2 Poruchy výţivy Uţ od středověku jsou popisovány nejrůznější formy poruch příjmu potravy, jako je obezita, mentální anorexie, mentální bulimie. Onemocnění můţe začít nenápadně, běţně v průběhu dospívání, kdy je snaha přizpůsobit se vrstevníkům. Spouštěcími faktory 17

21 můţe být také psychická zátěţ v rodině nebo ve škole, traumatická situace nebo jednoduše kritika na vlastní vzhled jedince. (Papeţová, 2010) Obezita Obezita je povaţována za třetí nejrozšířenější onemocnění ve vyspělých zemích. Má genetickou predispozici. Výskyt obezity v rodině ovlivňují stravovací návyky. Zvyklosti vaření, sladká a tučná jídla, přejídání jsou přenášeny z generace na generaci. V rodinách, kde je potrava prioritním zájmem pozornosti, se obezita snadno rozvíjí. U nejmladších dětí se při nadměrném příjmu cukrů zvětšuje počet tukových buněk, později pak jejich velikost. Obezita získaná v raném věku se tak později hůře ovlivňuje. Váha se zvyšuje, díky nerovnováze mezi přijímanou a vydávanou energií. Nevyuţitá energie se v těle ukládá ve formě tukových zásob v tukových buňkách. Pokud tato nerovnováha přetrvává delší dobu, člověk začne tloustnout. Nerovnováha v příjmu a výdeji energie můţe být způsobena některými z těchto faktorů: přejídáním, konzumováním přemíry tuků, nedostatkem pohybu vše vţdy v kombinaci s určitým podílem genetických vloh. (Matoulek, 2009). Zastoupení tuků v těle by mělo být u ţen 30%, u muţů 20%. Obezita je jedna z nemocí, která sniţuje délku ţivota a vede k rozvoji civilizačních nemocí. K nim jsou řazeny hypertenze, diabetes mellitus, riziko onemocnění kardiovaskulárního systému a vzniku nádorů. Obezita má vliv i na psychiku dítěte, kterou posměchy ze stran spoluţáků mohou nabourat. (Svačina, 2008). Obezita a její dělení: Androidní, typ jablka, obezita muţského typu hromadění tuku v oblasti hrudníku a břicha. Gynoidní, typ hrušky, obezita ţenského typu zmnoţení podkoţního tuku v oblastech stehen a hýţdí. (Svačina, 2008). Jak zjistím, ţe jsem obézní? Nejjednodušším způsobem, jak zjistit, jestli jsem obézní, je stoupnout si na váhu. O podílu tuku v těle se dozvíme u lékaře pomocí různých technik, které jsou schopny změřit například tukové řasy pomocí kleští kaliper na více místech těla a ze zjištěných hodnot lze dále odvodit podíl tukové tkáně k celkové tělesné váze. Váţení pod vodou, kdy se zjistí přesná specifická váha těla za pomoci Archimedova zákona je další moţností. Vyšetřením pomocí počítačové tomografie, 18

22 ultrazvuku nebo donzimetrií má za cíl stanovení celkového tuku v těle. Jednoduchou klasifikací, která je dostupná pro všechny, je měření obvodu pasu. (Svačina, 2008). Tab. 6: Metabolické riziko podle obvodu pasu (Svačina, 2008, s. 14). Obvod pasu Zvýšené riziko Vysoké riziko Ţeny větší neţ 80 cm větší neţ 88cm Muţi větší neţ 94 větší neţ 102 cm Zdravotní komplikace: nadváha a obezita zvyšují riziko vzniku řady onemocnění. Obezita rovněţ zvyšuje riziko úmrtnosti. Zdravotní rizika stoupají jiţ od hodnoty BMI 25. Morbidní (chorobná) obezita (BMI nad 40) je pak závaţným onemocněním a osoby s tímto stupněm nadváhy nepřeţívají většinou 60 let. (Sigmundová, 2009). Komplikace způsobené nadváhou jsou následující. Metabolické komplikace, kam se řadí diabetes mellitus 2. typu, poruchy metabolismu lipidů, hyperurikemii. Endokrinní poruchy projevující se u ţen androgenismem, u muţů s vysokou obezitou hypogonadismem a hypersekrece růstového hormonu. Kardiovaskulární komplikace z důsledku zmnoţení tukové tkáně, která ovlivňuje oběhový systém zvyšováním srdečního výdeje projevující se hypertenzí, ischemickou chorobou srdeční, arytmií, cévní mozkovou příhodou, varixy, tromboembolickou nemocí či náhlou smrtí. Respirační komplikace objevující se jako hypoventilace a restrikce, syndrom spánkové apnoe nebo bronchiální astma. Gastroindestinální a hepatobiliární komplikace: gastroezofageální reflux, hiátová hernie, cholelitiáza, pankreatitida nebo jaterní cirhóza. Gynekologické komplikace jsou popisovány poruchami menstruačního rytmu, komplikacemi v těhotenství či při porodu, poklesy dělohy, záněty rodidel. Onkologické komplikace se mohou objevit jako kolorektální karcinom, karcinom ţlučníku, ţlučových cest, pankreatu, jater co se týče gastrointestinálního traktu. U ţen se mohou objevovat karcinomy endometria, vaječníku nebo prsu. U muţů se objevují karcinomy prostaty. Koţní projevy, jako jsou ekzémy, mykózy, hypertrichóza, hirsutismus, celulitida a strie. Psychosociální komplikace kam řadíme společenské diskriminace, malé sebevědomí, deprese, úzkost. (Heiner, 2011). 19

23 Body Mass index, dále jen ( 1 BMI), je nejznámější a nejběţněji pouţívaný index tělesné hmotnosti. Definoval ho v předminulém století A. Quetelet. BMI se vypočte tak, ţe se hmotnost vyjádřená v kilogramech dělí druhou mocninou výšky, která je vyjádřená v metrech. Představuje orientační hodnocení tloušťky, zachycuje podíl tuku a beztukové hmoty. Při stejném BMI mají větší podíl tuku ţeny neţ muţi a starší jedinci neţ mladší. (Málková, 2005). Tab. 7: Zdravotní rizika podle kategorií BMI (Málková, 2005, s. 14). BMI Kategorie dle WHO Zdravotní rizika 18,5-24,9 normální rozmezí Minimální 25,0-29,9 Nadváha nízká aţ lehce zvýšená 30,0-34, 9 obezita I. stupně Vysoká 35,0-39,9 obezita II. stupně Vysoká 40 a více obezita III. stupně velmi vysoká Mentální anorexie Anorexie, nebo li ztráta chuti, je abnormální snaha zhubnout. Anorexie patří do skupiny jídelních, psychogenních poruch příjmu potravy. Jedná se o boj s chutí a hladem a nacházení potěšení ve schopnosti kontroly, ovládání se a zhubnutí. Mentální anorexie bývá pozorována převáţně u dívek a chlapců v době puberty. Je charakterizována omezováním příjmu stravy a úplným odmítáním jídla, neléčení této nemoci můţe přejít aţ ve smrt nebo v chronickou anorexii, při které nemocní jedí alespoň minimum potravy. (Leibold, 1995). Dívky bývají zpočátku bezproblémové, dobře prospívající ve škole. Počátek tedy rodiče mohou přehlédnout, ale mohou dceru i chválit, ţe má snahu stravovat se zdravě, je li 1 BMI= index tělesné hmotnosti z anglického,,body mass index je číslo pouţívané jako měřítko obezity, umoţňující statistické porovnávání lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky. 20

24 silnější. Včasná diagnostika je důleţitá zvláště v dětském věku, protoţe zasahuje do procesu dospívání. U dívek se objevuje absence tří po sobě následujících menstruačního cyklů. Váhový úbytek je nejméně 15% pod předpokládanou hmotnost. Prognóza bývá neuspokojivá. (Kocourková et al., 1997) Bulimie Bulimie je nemoc, známá a označována jako vlčí hlad. Při této nemoci dochází ke zvýšené konzumaci velkého mnoţství kalorických jídel, s následným úmyslně navozeným zvracením, jehoţ účelem je jídlo rychle odstranit a zabránit tak vzniku nadváhy. Často se rozvijí z jiných forem manické závislosti na jídle, která nebyla úplně vyléčená, například u mentálních anorektiků, rozhodli se znovu jíst, ale nejsou schopni normálního postoje k jídlu. U obézních lidí se také často objevuje z důvodu nesnesení nadváhy a pohledu na vlastní tělo. Bulimici dbají, aby si nikdo nevšiml jejich poruchy. Své odmítání tajně vyjadřují nadměrným příjmem potravy a vzápětí zvracením. Většina lidí trpících touto chorobou se snaţí s jídlem schovávat, aby je nikdo neviděl, působí na své okolí jako dobře přizpůsobilí lidé, u kterých je pouze nápadné, ţe chtějí jíst sami a ne spolu s ostatními. Onemocnění často vede k různým tělesným i psychickým poškozením. Stavy strachu, deprese, pocity viny, a to hlavně v případech, kdy je tato nemoc zřejmá pro ostatní. Bulimie ohroţuje zdraví postiţeného, dochází k podráţdění jícnu důsledkem častého zvracení, dále pak záněty sliznice dutiny ústní, poškození zubů, jejich skloviny. Nadměrným příjmem potravy dochází k rozšíření ţaludku a střeva také nefungují pravidelně. (Leibold, 1995).,,Bulimie představuje nejrozšířenější formu chorobného manického vztahu k jídlu, trpí jí přibližně každá dvacátá žena ve věku mezi lety. (Leibold, 1995, s 32). 21

25 2.3 Výţivová doporučení Co se povaţuje za správnou výţivu? Takovou, která je dostatečně pestrá, obsahuje optimální poměr ţivin pro rostoucí organismus. Jídlo by mělo mít svou pravidelnost a čas konzumace. Nemělo by se jíst ve spěchu a chaosu, nýbrţ v klidu a pohodě. S věkem se hodnota stravy mění, i proto by měla být energetická hodnota dodrţována v kaţdém věku dle určitých norem. (Gregora, 2010). Pravidla zdravé výţivy (Frej, 2006). pestrá a vyváţená strava pravidelná strava oběd jako hlavní jídlo dne přiměřená konzumace bílkovin, sacharidů, tuků a vlákniny dostatek ovoce a zeleniny nízké mnoţství nasycených tuků, rafinovaného cukru a slazených nápojů potěšení z jídla, jíst v klidném a příjemném prostředí soustředit se na jídlo, pomalu ţvýkat čerstvé a teplé pokrmy nepřejídat se při jídle pít doušky teplé vody nebo slabého teplého čaje, pít nejpozději hodinu před jídlem a nejdříve hodinu po jídle pití při jídle ředí trávicí enzymy (Frej, 2006). 22

26 2.3.1 Potravinová pyramida Výţivová pyramida byla vytvořena počátkem 90. let a tím se stala ideálním průvodcem správného stravování. (Gregora, 2010). Potravinová pyramida je grafické znázornění vypracované odborníky k tomu, aby lidé byli schopni si představit, jak má vypadat jejich příjem potravin. Umoţňuje jíst pestře a převáţně potraviny, které zabezpečí potřebné ţiviny, vlákninu, vitamíny a minerály a navíc obsahují přiměřené mnoţství kalorií. Pyramida doporučuje, v jakém poměru a jak často by se měly jednotlivé potraviny konzumovat. Potraviny, zapsané ve výţivové pyramidě na nejspodnější základně by měly být preferovány. Základnu pyramidy tvoří zelenina a ovoce, ty by se ve zdravém jídelníčku měly objevovat nejčastěji. Zelenina a ovoce jsou převáţným zdrojem vlákniny, vitaminů a minerálních látek. Patří sem obiloviny, těstoviny a celozrnné pečivo, které zajišťují potřebný přísun energie. Druhé a třetí poschodí pyramidy tvoří mléko a mléčné výrobky, které jsou nepostradatelné pro vývoj dětského organismu. Objevují se zde i rostlinné oleje a tuky, obsahující esenciální mastné kyseliny, které podporují správný růst a proces zapamatování a na rozdíl od ţivočišných tuků mají kladný vliv na kardiovaskulární systém. Ve čtvrtém poschodí se setkáváme s masem a masnými výrobky. Maso by se mělo převáţně preferovat rybí, drůbeţí, králičí, červené druhy masa jsou umístěny výše. Maso v jídelníčku je hlavním zdrojem kvalitních bílkovin a důleţitých minerálních látek. Není dobré dětem maso nedávat vůbec, ale zaměřit se na jeho kvalitní výběr. Vrchol pyramidy patří potravinám, které by se na jídelníčku měly objevovat výjimečně. Řadíme sem ţivočišné tuky, rafinovaný cukr,nejrůznější sladké i slané pochutiny, například zákusky, zmrzlina, cukrová vata, slané chipsy a podobná jídla. Tyto spíše pochutiny mají vysokou energetickou hodnotu. (Výţiva dětí, 2011) Stravování ve školních jídelnách Stravování dětí ovlivňuje především rodinné prostředí, ale stravování ve školních jídelnách by se nemělo opomínat. Uţ jen pro to, ţe děti tráví ve školách převáţnou část 23

27 dne a potřebují jak zdravou, tak vyváţenou stravu. Na základních školách je vyuţívána strava ve školních jídelnách asi ze 70 80%. Školní jídelny jsou povinny nabídnout dětem jídlo, které bude nejen pestré, ale zároveň bude odpovídat všem zásadám správné výţivy. Je pro ně závazné plnit 2 Spotřební koš podle věku stravovaných dětí. Spotřební koš je soustava deseti skupin základních potravin, jejichţ doporučená dávka ke spotřebě by měla pokrýt doporučenou dávku ţivin pro jednotlivá odebraná jídla a určenou skupinu strávníků. Spotřební koš obsahuje tyto potraviny: maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, tuky volné, cukr volný, zelenina, ovoce, brambory a luštěniny. Ve školní jídelně je vedoucí, který zodpovídá za to, aby se jídlo vařilo ve správných dávkách a vţdy v něm byly zastoupeny všechny ţiviny ve správném poměru. Na jídelníčku by se měly objevovat ryby, luštěniny, zelenina a ovoce. Vedoucí školní jídelny zodpovídá za pestrý jídelníček a za kvalitu uvařené a vydané stravy. Dohledem nad dodrţováním hygienických poţadavků a zásad správné výrobní praxe se zabývají orgány hygienické sluţby, který provoz jídelen pravidelně navštěvují. (Strosserová, 2009) Potravinové automaty na základních školách Automaty nápojové nebo potravinové jsou v českých školách rozšířeny v různých typech. Poskytovaný sortiment mnohdy v těchto automatech není vhodný, poněvadţ podporuje nákup zboţí, které není vhodné pro zdravý vývoj dětí a mládeţe. V automatech se vyskytuje především přemíra sladkých vysoce kalorických potravin. Automaty jsou jednou z moţností vedoucích k riziku obezity a poruch dalšího vývoje dětí a mládeţe. MF DNES zjišťovala, kde všude na školáky číhají automaty s nezdravou svačinou. Výsledek? Tyčinky či limonády jsou k dostání na chodbách tří českých škol z pěti. Další školy je nabízejí v bufetech. Přestoţe se automaty blýskají logy světových značek, ve vyspělých zemích je trend přesně opačný školy se podobných lákadel zbavují. Ve svých dokumentech je k tomu vyzývá i Evropská komise, která dokonce plánuje školákům rozdávat o přestávkách zdarma ovoce. Do českých škol mezitím chodí nabídky na další automaty. Pokud si dítě zvykne, mohou zcela rozvrátit jeho ţivotosprávu. Lékaři varují hlavně před obezitou. Automaty na školních chodbách špatné návyky vehementně podporují. Kontrola rodičů v tomto případě selhává. 2 Spotřební koš soustava deseti skupin základních potravin, jejichţ denní doporučená dávka ke spotřebě b y měla pokrýt doporučenou dávku ţivin pro jednotlivá odebraná jídla a určenou skupinu strávníků. 24

28 Jsou to často právě oni, kdo si automat ve škole vynutí. Rodiče jihlavských školáků si takto vymohli prodej slazených nápojů.,,důvodem byl pitný režim dětí. Chtěli jsme zavést čaj, ale rodiče byli zásadně proti, říká ředitel Základní školy v Demlově ulici Zdeněk Pavlas. Rodiče často tvrdí, ţe je pro ně těţké vymýšlet pět svačin do týdne. Dnes je na trhu tolik kníţek, kde jsou desítky druhů svačin, které mohou rodiče donekonečna obměňovat. O zdravé výţivě dětí je i spousta stránek na internetu. Kdo chce, informace si najde. (Suchomel, 2008) Reklama Televize patří mezi důleţité nástroje, které působí na postoje a chování lidí. Utváří představy o normách společenského ţivota. Ovlivňuje postoje k jídlu, výběr potravin a jídel, povzbuzuje chuť na různé cukrovinky, zdravé i nevhodné, nebo zbytečné doplňky stravy. Reklamy jsou často záměrně cíleny na dětskou populaci. Hlavně proto, ţe děti jsou málo odolné vůči nabídkám, které jim televize přináší. Děti ještě nejsou schopny si utvářet vlastní názory a vytvořit si k nim normální vztah. Různé reklamy se tváří, jak jsou čokoládové tyčinky zdravé a je v nich denní porce mléka. To jsou nesmysly. Je tam v podstatě jenom tuk a sladká sloţka. My tomu říkáme prázdné kalorie. Zdravé čokoládové tyčinky? Je to nesmysl, jen reklama. Kdeţto reklama na chleba, z kterého si dítě vezme přece jenom nějaké vitaminy a ţiviny, nebo na kvalitní sýr, ve kterém jsou bílkoviny, pro dítě určitě není lukrativní. (Suchomel, 2008) Fast food Rychlé občerstvení nemůţe být doporučeno z hlediska zdravé výţivy. Děti ho přesto upřednostňují, kdyţ dostanou chuť na něco k snědku. Hlavní důvod, kdy děti navštěvují Fast food, je absence výchovy rodičů, kteří nemívají na děti čas. Hektický ţivot, kdy rodiče dětem nepřipravují svačiny do školy, nahrazují je kapesným, za které si děti kupují,,dobroty z Fast foodu. Reklamy a výhodné menu jsou velkým lákadlem. Rychlá občerstvení šetří čas oproti vynaloţenému úsilí na vaření jídla doma. Pro dnešní rychlý způsob ţivota je Fast food ideální řešení pro spoustu lidí. Vysoké mnoţství tuků a solí, které jídlo obsahuje, můţe mít velmi negativní dopad na zdraví. Přes veškeré diskuze, které se vedou o nevýhodách Fast foodu, tento průmysl prosperuje. Výhoda 25

29 rychlých občerstvení je v úspoře času. V dnešním hektickém ţivotním tempu, zvyšující se vzdáleností mezi místem bydliště a pracovištěm není rychlejšího způsobu, jak obstarat jídlo. Lidé se vracejí domů v pozdních hodinách unavení a hladoví, proto mnohdy vaření a příprava večeře je vyměněna za nákup ve Fast foodu. Nevýhodou je konzumace jídel, které vám časem mohou způsobit zdravotní problémy. Skutečností je, ţe proti domácímu jídlu strava rychlého občerstvení obsahuje větší mnoţství tuků, solí a kalorií. Pokud budeme vyuţívat Fast food nahodile, nedochází k ţádným stravovacím propadům. Při pravidelném stravování v těchto rychlých občerstveních se projeví určitá míra závislosti. Je to především návyk na pikantní jídla, která jsou hodně kořeněná a solená. U dětí můţe tento fakt vést ke špatným stravovacím návykům do budoucna. 26

30 3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumné práce Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká je znalost zdravé výţivy u dětí staršího školního věku. Zjistit stravovací návyky u této věkové skupiny. Zároveň jsem chtěla odhalit vztah těchto dětí respondentů k vyuţívání potravinových automatů. Ve výzkumné práci jsem zjišťovala, jaké stravovací návyky v závislosti na geografické poloze mají děti na vesnici a jaké ve městě. Zda vyuţívají školní stravování nebo rychlé občerstvení a automaty. Jaký má vliv reklama ve výběru potravin. Jaké jsou ve stravovacích návycích rozdíly u dívek a chlapců. Pouţila jsem anonymní cílené dotazníky. Rozdala jsem je na základních školách v Jimramově v kraji Vysočina a v Jihlavě, Na Plovárně. Cílovou skupinou byly ţáci ve věku 12 aţ 15 let. V kaţdé škole jsem rozdala k vyhodnocení 60 dotazníků. Celkový počet respondentů je tedy 120. Vzor dotazníků naleznete v příloze A. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů Respondenti byli ţáci dvou škol, chlapci a děvčata ve věku od 12 do 15 roků. Celkem se testování zúčastnilo 120 respondentů, z vydaných 120 dotazníků. Počet dívek a chlapců byl nerovnoměrný. 3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkumné prostředí bylo tvořeno dvěma základními školami, které se nacházejí v různé geografickém prostředí. Základní škola Jimramov se nachází v malebném městysi Jimramov, který je rozprostřen podél řeky Svratky. Jeho geografická poloha je na konci kraje Vysočina a na začátku kraje Pardubického. Druhá vybraná základní škola se nachází v krajském městě Vysočiny v Jihlavě, Na Plovárně. 27

31 3.4 Průběh a popis výzkumu Výzkum probíhal na Základní škole v Jimramově dne dotazníků bylo rozdáno v průběhu tohoto dne, na počátku vyučovací hodiny. Respondenti byli seznámeni s metodou jak dotazníky vyplnit. V Základní škole v Jihlavě, Na Plovárně, byly anonymní dotazníky vyplněny před kursem první pomoci. Respondenti věděli, k jakému účelu bude výzkum slouţit. 28

32 3.5 Vlastní výsledky výzkumu Tab. 8: Pohlaví Odpovědi Respondent město % Respondent vesnice % Dívka Chlapec Σ Pohlaví dívka chlapec město vesnice Graf 1: Pohlaví V tabulce 8 a grafu 1 je znázorněn počet respondentů. Počet dívek navštěvující základní školu ve městě 36 (60 %), na vesnici vesnice 17 (28 %). Počet chlapců navštěvující základní školu ve městě 24 (40 %), z vesnice 43(72 %). 29

33 Tab. 9: Věk Odpovědi Respondent město % Respondent vesnice % a více Σ Věk a více město vesnice Graf 2: Věk Tabulka 9 a graf 2 znázorňují věk respondentů. Zde je znázorněna věková hranice testovaných respondentů. Pouze ve věkové hranici 12 let není ţádné zastoupení. 30

34 Tab. 10: Pravidelná snídaně Odpovědi Respondent město % Respondent vesnice % Ano, snídám Ne, nesnídám Jím aţ svačinu ve škole Jiné Σ Pravidelná snídaně město 10 vesnice 5 0 ano, snídám ne, nesnídám jím aţ svačinu ve škole jiné Graf 3: Pravidelná snídaně V tabulce 10 a grafu 3 je znázorněna otázka č. 1 Snídáš pravidelně kaţdý den? Z výzkumu vyplývá, ţe respondentů z města snídá 31 (52 %), coţ je o poznání lepší neţ u dětí na vesnici, kde snídá 21 (35 %) respondentů. Zároveň i počet dětí, které nesnídají, je z města o 20% niţší neţ u dětí z vesnici. Z odpovědí v tabulce 10 vyplynulo, ţe počet dětí, které snídají, je v průměru 50%, coţ nemá dobrý vliv na,,start do nového dne. 31

35 Tab. 11: Připravují ti rodiče svačinu Odpovědi Respondent město % Respondent vesnice % Ano Ne Občas Σ Připravují ti rodiče svačinu ano ne občas město vesnice Graf 4: Svačina od rodičů V tabulce 11 a grafu 4 je znázorněna otázka č. 2 Připravují ti rodiče svačinu? Z odpovědí dětí vyplynulo, ţe 30 (50 %) dětí z vesnice dostává svačiny a 25(42 %) dětí z města. Při tomto porovnání můţeme konstatovat, ţe v přípravách svačin mají rodiče výrazné rezervy. 32

36 Tab. 12: Konzumace nápojů Odpovědi Respondent město % Respondenti vesnice % Čaj Voda Slazené vody Coca cola, kofola Nic Σ Konzumace nápojů čaj voda slazená minerální voda coca-cola, kofola nic město vesnice Graf 5: Konzumace nápojů V tabulce 12 a grafu 5 je znázorněna otázka č. 3 Jaké nápoje nosíš na svačinu? Odpovědi jsou rozděleny na dvě stránky. Pozitivní je, ţe 57 (95 %) dětí z města a 58 (97 %) dětí z vesnice nosí nápoje ke svačině, toto vysoké procento nám ukazuje, ţe pitný reţim děti dodrţují. Druhý, a méně příznivý, je fakt, ţe děti preferují slazené nápoje před neslazenými. 33

37 Tab. 13: Mnoţství tekutin za den Odpovědi Respondent město % Respondent vesnice % Půl litru Litr Litr a půl Vice neţ 2 l Σ Mnoţství tekutin za den půl litru litr litr a půl více neţ 2 l město vesnice Graf 6: Mnoţství tekutin za den V tabulce 13 a grafu 6 je znázorněna otázka č. 5 Kolik tekutin za den vypiješ? Mnoţství tekutin, které jednotliví respondenti vypijí se jeví velice pozitivně. Na druhé straně je nutné konstatovat negativní skutečnost, kdy mládeţ preferuje slazené nápoje a tím navyšuje energetický příjem. 34

38 Tab. 14: Stravování ve školní jídelně Odpovědi Respondent město % Respondent vesnice % Ano Ne Σ Stravování ve školní jídelně město vesnice 10 0 ano ne Graf 7: Stravování ve školní jídelně V tabulce 14 a grafu 7 je znázorněna otázka č. 6 Stravuješ se ve školní jídelně? Z uvedených údajů vyplývá, ţe stravování dětí ve školních jídelnách je preferováno vysokým procentem, hlavně u dětí ve městě 54 (90 %), ale i na vesnici 42 (77 %). Rozdílné procento můţe být dáno pracovní dobou rodičů, vyuţíváním různých aktivit a tím pozdějším příchodem ze školy u městských dětí. 35

39 Odpovědi Respondent Tab. 15: Konzumace uzenin město % Respondent vesnice % Kaţdý den x do týdne Vůbec Σ Konzumace uzenin kaţdý den 3 x do týdne vůbec město vesnice Graf 8: Konzumace uzenin V tabulce 15 a grafu 8 je znázorněna otázka č. 8 Jak často konzumuješ uzeniny? Konzumace uzenin je v uvedeném mnoţství respondentů poměrně vysoká. Tento fakt můţe ovlivňovat velká nabídka uzenářských výrobků, ale i nízká cena v supermarketech. Kladně můţeme hodnotit 7 (12 %) městských dětí, které uzeniny neuţívají. 36

40 Odpovědi Tab. 16: Konzumace mléčných výrobků Respondent Respondent % město vesnice % Kaţdý den x do týdne Vůbec Σ Konzumace mléčných výrobků kaţdý den 3x do týdne vůbec město vesnice Graf 9: Konzumace mléčných výrobků V tabulce 16 a grafu 9 je znázorněna otázka č. 9. Jak často konzumuješ mléčné výrobky? U konzumace mléčných výrobků mohu být spokojená s tím, ţe 54 (90 %) městských dětí, 59 (98 %) dětí z vesnice konzumuje mléčné výrobky více neţ 3x týdně. 6 (10 %) respondentů z města, kteří vůbec nekonzumují mléčné výrobky, není pozitivní. 37

41 Odpovědi Tab. 177: Konzumace ovoce a zeleniny Respondent Respondent % město vesnice % Kaţdý den x do týdne x do měsíce Vůbec Σ Konzumace ovoce a zeleniny kaţdý den 2-3 x do týdne 10 x do měsíce vůbec město vesnice Graf 10: Konzumace ovoce a zeleniny V tabulce 17 a grafu 10 je znázorněna otázka č. 10 Jak často konzumuješ ovoce a zeleninu? V tomto průzkumu se projevil velký rozdíl mezi hodnocenými kategoriemi. U městských dětí je o 30% vyšší konzumace zeleniny a ovoce neţ u dětí z vesnice. Tato skutečnost můţe být dána vyšší dostupností ovoce a zeleniny v nákupních střediscích z hlediska výběru a hlavně ceny. 38

42 Odpovědi Tab. 18: Vyuţití potravinových automatů Respondent Respondent % město vesnice % Denně x týdně x měsíčně Jiné Vyuţití potravinových automatů denně 2-3x týdně 5x měsíšně město vesnice Graf 11: Vyuţití potravinových automatů V tabulce 18 a grafu 11 je znázorněna otázka č. 11 Jak často si potraviny z automatů kupuješ? Rozdíl v nákupech potravin z automatů má u dětí z vesnice nejvyšší nárůst nad 40% 2-3 krát v týdnu. 39

43 Odpovědi Tab. 19: Četnost nákupu mléčných výrobků Respondent Respondent % město vesnice % Denně x týdně do měsíce Jiné Σ Četnost nákupu mléčných výrobků město vesnice 5 0 denně 2-3x do týdne 5x do měsíce jiné Graf 12: Četnost nákupu mléčných výrobků V tabulce 19 a grafu 12 je znázorněna otázka č. 13 Jak často si mléčné výrobky z automatů kupuješ? U mléčných výrobků mohu konstatovat, ţe nákup těchto produktů je poměrně na dobré úrovni, s odvoláním na týdenní konzumaci mléčných výrobků ve výši 108 (90 %). Děti mají mléčné výrobky v oblibě, tento fakt bývá podtrţen i atraktivitou obalů a vyhlašováním různých soutěţí jednotlivých distributorů tohoto sortimentu. 40

44 Odpovědi Tab. 20: Četnost nákupu nápojů z automatů Respondent Respondent % město vesnice % Denně x týdně x měsíčně Jiné Σ Četnost nákupu nápojů z automatů denně 1-2x týdně 3-5x měsíčně jiné město vesnice Graf 13: Četnost nákupu nápojů z automatů V tabulce 20 a grafu 13 je znázorněna otázka č. 12. Jak často si nápoje z automatů kupuješ? Nákup z automatů potvrzuje velký přísun sladkých nápojů. Tato skutečnost není příznivá, jelikoţ přijaté tekutiny obsahují vysoké procento cukru, umělých sladidel a různých ochucovadel. Pokud by mnoţství tekutin bylo přijímáno v podobě neochucených nápojů a vody, mohla bych být nadmíru spokojená. 41

45 Odpovědi Tab. 21: Návštěva Fast foodu Respondent Respondent % město vesnice % denně x týdně x měsíčně jiné Σ Návštěva Fast foodu chlapec dívka 10 0 denně 1-2 x týdně 3-5 x měsíčně jiné Graf 14: Návštěva Fast foodu V tabulce 21 a grafu 14 je znázorněna otázka č. 14. Stravuješ se ve Fast foodu? Projevila se nízká četnost stravování ve Fast foodu. Respondenti v tomto věku preferují jiný typ stravování, coţ mohu pokládat za pozitivní. 42