VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra zdravotnických studií. Význam prenatálního vyšetření z pohledu těhotných žen

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Význam prenatálního vyšetření z pohledu těhotných žen bakalářská práce Autor práce: Michaela Novotná Vedoucí práce: Mgr. Marie Dočekalová Jihlava 2020

2

3 Abstrakt Myšlenka bakalářské práce byla uvést jednotlivá prenatální vyšetření, která těhotná žena v těhotenství absolvuje. Jestli se jedná o pravidelnou záležitost nebo zda se vyšetření provádějí pouze v určitém týdnu gravidity. Práce také uvádí i způsob testování, jestli se jedná o běžné metody či invazivnější diagnostiku. Druhá část bakalářské práce byla směřována k těhotným ženám. V té jsou zpracované výsledky z dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na jednotlivá vyšetření, na orientaci v těhotenské průkazce a na způsob, jakým ženy informace vyhledávaly. Všechny odpovědi od respondentek jsou zaznamenány do přehledných grafů pro snazší orientaci ve výsledku. Klíčová slova Těhotenství, prenatální vyšetření, těhotenský průkaz, trimestr, plod. Abstract The main idea of this bachelor thesis is to state each single prenatal testing, that women go trought in gestation. Thesis also research if each individual testing is done periodicaly, or only during certain weeks of pregnancy. Thesis also shows different examination methods and whether these are common methods, or more invasive diagnostics. The second part of this bachelor thesis is directed to pregnant women themselves. This part shows results of survey examining these individual testing, orientation in pregnancy card and ways they search informations about examinations and pregnancy. Answers of all respondents are recorded onto well-arranged charts for easier searching in results. Key words Gestation, prenatal testing, pregnancy card, trimester, fetus.

4 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. prosince Podpis studenta/ky

5 Poděkování Tímto bych chtěla vyjádřit svůj vděk vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Marii Dočekalové, za její vstřícnost, ochotu a zejména pak velkou trpělivost, kterou se mnou musela při psaní práce mít. Další díky patří všem respondentkám, které si udělaly čas a dotazník vyplnily a také všem, kteří byli ochotní dotazník mezi těhotné šířit. Další poděkování je věnováno mému příteli Ing. Honzovi Kramářovi za cenné rady a neskonalou podporu při tvorbě. Nejvíce poděkovat, ale musím především svojí mamince, která mi studium umožnila a díky které mohu vykonávat práci, která mě baví a naplňuje.

6 Obsah Úvod Cíl práce Současný stav problematiky Těhotenství Spermie Vajíčko Oplození Prenatální poradna Pravidelná vyšetření Anamnéza Hmotnost Krevní tlak Analýza moči Otoky Cervix scóre Nepravidelná vyšetření Výpočet termínu porodu Zevní pánevní rozměry Zevní vyšetření prsů Zevní vyšetření břicha Krevní testy Krevní skupina a Rh faktor SAG/GBS OGTT CTG Kardiotokografie Screeningy Prvotrimestrální kombinovaný screening Biochemický screening ve II. trimestru Ultrazvuky Ultrazvuk I. trimestru Ultrazvuk II. trimestru

7 1.6.3 Ultrazvuk III. trimestru Invazivní vyšetřovací metody Amniocentéza Kordocentéza Biopsie choria Jiná specializace Zubní vyšetření Interní vyšetření Výzkumná část Cíl výzkumu Výzkumné otázky Metodika výzkumu Charakteristika respondentů a výzkumného prostředí Průběh výzkumu Zpracování dat Výsledky výzkumu Diskuze Výzkumné otázky Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam použité literatury Přílohy

8 Seznam grafů Graf 1: Věk Graf 2: Vzdělání...34 Graf 3: Počet těhotenství..35 Graf 4: Plánování těhotenství...35 Graf 5: Kontaktní osoba v těhotenství.36 Graf 6: Zdroj informací Graf 7: Kvalita zdrojů..37 Graf 8: Sdělování informací Graf 9: Poskytování informací Graf 10: Podstoupená vyšetření...39 Graf 11: Kontrola prsou...40 Graf 12: Kontrola pánevních rozměrů.40 Graf 13: Těhotenská průkazka.41 Graf 14: Zkratka CS.41 Graf 15: Zkratka GBS/SAG. 42 Graf 16: Zkratka PPH/PPKP Graf 17: Zkratka OGTT...43 Graf 18: Zkratka CTG/NST. 44 Graf 19: Zkratka HBsAg..45 Graf 20: Zkratka THPA/RRR/BWR.45 Graf 21: Velký ultrazvuk. 46 Graf 22: Využití ultrazvuku. 47 Graf 23: Riziko preeklampsie.. 48 Graf 24: Indikace výtěru z pochvy...48 Graf 25: Protilátky anti-d

9 Seznam použitých zkratek AC obvod bříška AFI index množství plodové vody AFP alfa-fetoprotein AMC aminocentéza APTT aktivovaný parciální tromboplastinový čas BPD vzdálenost temenních kostí BWR Bordetova-Wassermannova reakce CNS centrální nervový systém CRL temeno-kostrční délka CS - cervix scóre CTG - kardiotokografie CVS odběr choriových klků DM diabetes mellitus DNA deoxyribonukleová kyselina EKG - elektrokardiografie FL délka stehenní kosti GBS/SAG streptokok skupiny B GDM gestační diabetes mellitus HBsAg antigen hepatitidy B HC obvod hlavičky hcg - lidský choriový gonadotropin HIV virus lidského imunodeficitu 9

10 KC kordocentéza NB nosní kůstka NST non stress test NT šíjové projasnění OGTT orálně glukózo-toleranční test PAPP-A těhotenský plazmatický protein PM poslední menstruace PP pohyby plodu PPH poloha podélná hlavičkou PPKP poloha podélná koncem pánevním PT protrombinový čas (Quickův test) RCUI revize dutiny děložní Rh Rhesus faktor RRR rychlá reaginová reakce THPA Treponema pallidum TK krevní tlak ue3 nekonjugovaný estriol VVV vrozené vývojové vady 10

11 Úvod,,Těhotenství a porod představují významné období v životě každé ženy a páru období, v němž dochází k vývoji nového jedince. Je to čas, který kromě velké radost a těšení se z nového života může přinášet také mnoho otázek a úskalí. Vždyť každá žena prochází spoustou do té doby nepoznaných změn, jež vrcholí narozením dítěte a přijetím zcela nové role matky a v případě partnera role otce. (Čermáková, Doubek, 2017, str. 5) Získané vědomosti a informace jsou něco, co člověku nemůže nikdy nikdo odebrat. Touha po vědění napříč obory dává člověku nadhled a všeobecný přehled s čímž souvisí i schopnost komunikace za všech okolností. Jinak tomu není ani u těhotných žen, které se v tom svém období zpravidla o tuto problematiku zajímají. Možná proto, že se jich to týká. Možná proto, že se to od nich očekává. Možná proto, že z toho mají strach. Ať jsou jejich důvody jakékoli, hlavní úlohu by v tom měla zastupovat porodní asistentka, se kterou bude žena tyto trable sdílet. Dnešní doba internetu, na kterém je možné si vyhledat prakticky vše, zapomíná spousta žen na obyčejný lidský přístup a na své otázky hledá odpovědi právě tam. Je na místě vědět, na kolik jsou tyto informace validní. To stejné platí při předávání zkušeností z generace na generaci. Tradice je to pěkná, ale funguje skutečně to, co před 20 lety i dnes? Toto byl důvod zaměřit se na to, jak jsou ženy informované v otázkách těhotenství a tím, co je s tím neodmyslitelně spjato. Tedy vyšetření, která těhotnou ženu v tomto období dozajista neminou. Z toho důvodu je teoretická část práce zaměřena právě na ta vyšetření, se kterými se těhotná žena setká ať už v rámci pravidelné kontroly v prenatální poradně nebo u jiného specialisty, který bude mít více prostředků vyšetření poskytnout. V mé bakalářské práci tedy nalezneme informace od základního měření krevního tlaku, přes ultrazvukovou diagnostiku až po invazivní metody testování. V následující kapitole Vás provedu mapováním odpovědí, které ženy uvedly v dotazníku, který jsem pro ně vypracovala, abych zjistila jejich přehled o tom, jaká prenatální vyšetření podstoupily a co o nich ví. Závěrem Vám sdělím, co z mého výzkumu vzešlo a jaký si myslím, že je nejlepší systém při poskytování informací těhotným ženám. 11

12 Cíl práce Zvolený cíl práce, kterému jsem se snažila přiblížit, vypovídá už ze samotného názvu práce a tedy zjistit, jaká je informovanost těhotných žen o prenatálních vyšetřeních. K tomu byly vhodně zvolené i výzkumné otázky. První zjišťuje, jaká prenatální vyšetření ženy podstoupily. Druhá má zjistit, jak se ženy orientují v těhotenské průkazce. Ve třetí výzkumné otázce pátrám po zdrojích, které ženy v těhotenství využily k hledání informací, a poslední se věnuje tomu, jak jsou ženy informovány o prenatálních vyšetřeních v těhotenství. Motivace Co byl spouštěcí mechanizmus k rozhodnutí napsat práci na takové téma? Obor gynekologie a porodnictví je v současné době jedno z nejčastěji skloňovaných témat z nemocničního prostředí. Ale to, zda ženy skutečně ví a rozumí tomu, co se kolem nich děje, je věcí druhou. Co se jim odehrává v hlavě v momentě, kdy opouštějí gynekologickou ordinaci? Odcházejí s pocitem, že mají dostatek informací nebo s pocitem zmatenosti z přehršle odborných výrazů? Mají uspokojenou touhu, že se dozvěděly, co potřebovaly, nebo si nakonec musí vše vyhledat samy? Toto byly nejčastěji položené otázky z mé strany, které mně přivedly na toto téma a zmapovat tak co možná největší vzorek těhotných respondentek, které mi pomohly tyto otázky rozklíčovat. 12

13 1 Současný stav problematiky Tato kapitola je do bakalářské práce zařazena, aby poskytoval informace o současném stavu problematiky prenatálních vyšetření v těhotenství, které se budou v této práci vyskytovat. 1.1 Těhotenství První trimestr ( týden) V tomto počátečním období prvních tří měsíců těhotenství se žena učí přijmout fakt, čeká dítě, které ji vstoupilo do života a které její život změní. Je to proces, kterým si prochází každá žena, ať už její početí bylo plánované, spontánní, po procedurách umělého oplodnění, nebo je to žena, jež v minulosti o své dítě přišla. Žena bývá náladová, podrážděná a vše vychází jen z pocitu nejistoty, zda současnou situaci zvládne (Čermáková, 2017). Druhý trimestr ( týden) Žena cítí, že chová pod srdcem své dítě, protože se o slovo hlásí jeho první pohyby. Tato chvíle během devíti měsíců je hodnocena jako nejpřívětivější část těhotenství. Žena je klidná, vyrovnaná a spokojená (Čermáková, 2017). Třetí trimestr ( týden) Zde ženy vnímají, že se na nich začíná podepisovat strach a obavy z porodu. Z bolesti, kterou doprovází každý porod. Jestli bude jejich dítě živé a zdravé. Nastávající matky řeší, jak a jestli vůbec se správně postarají o své narozené miminko. Mají strach, jestli pro svého potomka budou dobrým rodičem. Tyto obavy mohou v některých případech promítnout i do snů a způsobovat ženám úzkost (Čermáková, 2017) Spermie Je to mužská pohlavní buňka a zároveň nejmenší buňka v lidském těle. Její velikost se udává v 0,005 mm na průměru. Tvarově na spermii rozeznáváme hlavičku s bičíkem. V jádru spermie se nachází chromosomy, které jsou nositeli DNA. U fyziologické spermie nalezneme 23 párů chromosomů, přičemž prvních 22 je nositelem dědičné informace a až ten poslední pár udává pohlaví plodu. Chromosom s tvarem X je základem pro ženské pohlaví a chromosom Y udává plod mužský (Pařízek, 2015). 13

14 1.1.2 Vajíčko Na rozdíl od spermie, která je nejmenší buňkou v těle, se ženské vajíčko popisuje s průměrnou velikostí 0,1 mm a zasloužilo se tak o největší buňku v lidském těle. Vajíčko vzniká ve vaječníku z folikulů, kterých má v sobě narozená dívka zhruba Ve fertilním období se stihne vyvinout jen asi 400 folikulů ve zralé vajíčko. Žena tedy za svůj život projde až 400 menstruacemi (Pařízek, 2015) Oplození Oplození vzniká u člověka při spojení mužské a ženské pohlavní buňky. U muže spermie a u ženy vajíčko (oocyt). K oplození dochází ve většině případů ve vejcovodu (Roztočil, 2017). Při mužském orgasmu se spermie pohybují díky bičíkům, které ztrácejí po proniknutí do vajíčka. Většinou se to povede jen jedné spermii, která už prošla filtrováním v děložním hrdle. Tam se v době ovulace nachází hlen, který má za úkol, že do dělohy nevpustí špatné spermie. Při oplození dochází ke vzniku nové buňky, které se říká zygota a tvoří ji 23 párů chromosomu. Pak jen záleží, jestli informace od spermie nesla chromosom X či Y a tím pádem, jakého pohlaví bude plod (Pařízek, 2015). 1.2 Prenatální poradna První návštěva v prenatální poradně by měla proběhnout nejpozději do 12. týdne. Ve většině případů ženy vyhledají svého gynekologa okolo 6. týdne, kdy jim vynechá menstruace a vyjde pozitivní těhotenský test (Roztočil, 2017). Těhotenství podle rizika Těhotenství je fyziologický děj, nicméně jeho zvrtnutí v rizikový nebo patologický proces může na životě ohrozit jak matku, tak plod. Proto je žena v graviditě podrobena množství prenatálních vyšetření, která od sebe oddělují těhotné s malým rizikem, těhotné se středním rizikem a těhotné s vysokým rizikem (Roztočil, 2017). Těhotné s malým rizikem: jsou to ženy, jejichž anamnéza je bez rizikových faktorů. Výsledky jejich prenatálních vyšetření jsou ve fyziologických hodnotách. Obvodní gynekolog ženu předává do péče té porodnice, kde bude žena rodit nejdříve od 36. týdne gravidity 14

15 nejdéle však v termínu porodu. Do té doby je jejich sledování v prenatální poradně následující: do 28. týdne je péče poskytována po 4 6 týdnech týden je to po 3-4 týdnech od 37. týdne gestace do termínu porodu je dispenzarizace už 1 krát týdně. Těhotné se středním rizikem: v anamnéze se vyskytují určitá rizika, která by mohla znamenat komplikace pro matku nebo plod. Vyšetření se musejí opakovat, přestože jejich hodnoty byly normální. O četnosti návštěv rozhoduje ošetřující gynekolog a odvíjí se na aktuálním zdravotním stavu ženy. Pokud se laboratorní či konziliární výsledky odchýlí od normy do patologických hodnot, musí se žena zařadit do skupiny těhotných s vysokým rizikem. Těhotné s vysokým rizikem: pro tuto kategorii jsou charakteristické patologické výsledky v laboratorních a klinických sférách. Častěji se zde objevuje zátěžový faktor už v anamnéze, ale nemusí to být pravidlem. Frekvence návštěv je u těchto rizikových žen zcela individuální a stejně jako u předešlé kategorie to záleží na obvodním gynekologovi (Marešová, 2014). 1.3 Pravidelná vyšetření Každá návštěva v poradně pro těhotné ženy by měla začínat rozhovorem mezi těhotnou ženou, porodní asistentkou a lékařem. Je to důležitá složka pro vzájemnou důvěru mezi zúčastněnými. Nejedná se pouze o klasický sběr anamnézy, ale o aktuální pocity nastávající maminky. Důležité změny, které proběhly od poslední návštěvy a také je zde prostor pro dotazy, která těhotnou ženu trápí (Gregora, Velemínský ml., 2017) Anamnéza Při první prenatální prohlídce v poradně nás na začátku zajímá anamnéza těhotné ženy. Rodinná anamnéza o závažných nemocech nejbližších příbuzných, jako jsou vrozené vývojové vady (VVV), diabetes mellitus (DM), hypertenze, onkologická onemocnění a další. Osobní anamnéza o prodělaných chorobách či operacích pacientky, déle sociální status a pracovní anamnéza ženy, v jakých podmínkách se nachází doma a v zaměstnání. Další podstatnou položkou je anamnéza gynekologická pro zjištění informací o menstruačním cyklu, jeho pravidelnost či nepravidelnost. Do této skupiny také řadíme předchozí těhotenství 15

16 včetně proběhlých porodů, potratů, mimoděložních těhotenství nebo třeba délce kojení (Roztočil, 2017) Hmotnost Pro přesnost váhového přírůstku by se mělo dbát o to, aby se žena vážila buď v poradně u lékaře, nebo doma na vlastní váze. Jde o to, aby nevznikaly odchylky, kvůli jinému přístroji a tím pádem nepřesné údaje o hmotnosti ženy (Vajdová, 2011). Kolik má ideálně těhotná žena v graviditě přibrat kilogramů nelze přesně říci. Je to individuální záležitost v souvislosti s tělesnou konstrukcí ženy před otěhotněním, dědičnými predispozicemi, jejími stravovacími návyky a celkovým stavem. V průměru je to okolo kg k původní váze (Roztočil, 2017) Krevní tlak Měří se při každé návštěvě v gynekologické poradně spolu s pulzem, váhou a chemickým vyšetřením v moči (Pařízek, 2015). Chronická hypertenze Pokud se v průběhu těhotenské poradny nebo doma při self monitoringu naměří minimálně dvakrát krevní tlak (TK) nad 140/90 mmhg a to před 20. týdnem těhotenství, nebo pokud tyto hodnoty přetrvávají i v průběhu šestinedělí, je řeč o chronické hypertenzi, která je nutná řešit s internistou. Při takovém problému je nutné se vyhnout přenášení plodu (Marešová, Fiala, 2018; Beckmann, 2014). Gestační hypertenze Jde o vysoký krevní tlak, který se objevil v důsledku gravidity zpravidla po 20. týdnu těhotenství a vyskytuje se bez proteinurie, tedy bílkoviny v moči. U opakovaných hraničních hodnot krevního tlaku 140/90 mmhg se preventivně doporučuje snížit fyzickou aktivitu. Konzultace gynekologa s interním lékařem nastává ve chvíli, kdy hodnoty krevního tlaku jsou vyšší než 140/90 mmhg a nasazuje se farmakologická léčba a pokud se to opakuje, bývá žena hospitalizována v nemocnici na pozorování. Pokud je žena v období posledních třech měsíců těhotenství, a tlak je pod 150/100 mmhg, tak se léčba nenasazuje, ale je snaha těhotenství ukončit nejpozději v termínu porodu (Marešová, Fiala, 2018; Beckmann, 2014). 16

17 1.3.4 Analýza moči Moč se hodnotí při každé návštěvě v těhotenské poradně a provádí jej porodní asistentka. Pomocí testovacího proužku můžeme vyšetřit moč na přítomnost bílkovin, cukru a ketolátek. Bílkoviny ani glukóza se běžně v moči nevyskytují, proto jejich přítomnost má zvýšit pozornost a upozornit na problém. Bílkovina na preeklampsii a cukr na diabetes mellitus. Přítomnost ketolátek se může objevovat například při hyperemesis gravidarum. Dále se dá z moče zjistit ph, které určuje stupeň kyselosti a zásaditosti. Vše se ukáže na papírku, který se podle výsledku zabarví. Dále se zhodnotí, jestli je moč čirá nebo zakalená, její zápach a barva (Hanáková, kol., 2015) Otoky Otoky neboli edémy je v těhotenství nutné sledovat a rozlišovat, neboť můžou být ukazatelem nebezpečné a závažné komplikace a tou je preeklampsie. Otoky jsou u těhotných žen relativně časté a to ke konci těhotenství. Ženy si nejčastěji stěžují na oteklé dolní i horní končetiny během dne. Tím se dají od sebe navzájem oddělit ty závažné edémy, které jsou horší spíše ráno a specifickým tu může být i otok v obličeji. Jednostranný otok může zase varovat před nebezpečím flebotrombózy (Roztočil, 2017) Cervix scóre Jedná se o vyšetření děložního čípku dle Bishopa. Hodnotí se zde pět parametrů s bodovým ohodnocením nula až dva body. Jako první je naléhající část plodu, kdy nulou hodnotíme, že dítě je v děloze nad vchodem, 1 bod znamená, že naléhá na porodní cesty nebo je plod vstouplý porodními cestami a to je za 2 body. Dilatace čípku by při 0 bodech neměla být větší, než je 0,5 cm. Pokud je jeho prostupnost do 1,5 cm, hodnotí se 1 bodem. Pokud lze cervix zdilatovat o více než 1,5 centimetru, oboduje se tento parametr 2 body. Dalším hodnoceným ukazatelem je zkracování cervixu, ke kterému by v začátku gravidity ideálně nemělo dojít, to je potom obodováno jako 0 bodů. Pokud dojde ke zkrácení až o polovinu, tedy do 50 procent, kalkuluje se 1 bodem. 2 body získá čípek, který je plně spotřebován a tedy připraven k porodu. Konzistence se též v průběhu gravidity mění z tuhého stavu (0bodů), přes polotuhý, který označíme 1 bodem, až do měkkého čípku za plné 2 body. Nakonec je tu i směr, který vede k sakru, to je opět za 0 bodů, nebo je v mediosakrálním postavení a boduje se 1 bodem, nebo je porodníkem označen jako ventrální a dostane za to body 2 (Hájek, 2014). 17

18 Nejvyšší možný počet je tedy 10 bodů, který je ale vítán až v době porodu. V graviditě se ale stejně kontroluje, protože jeho hodnoty upozorňují na předčasný porod či spontánní potrat. V těhotenské průkazce je zaznamenán do kolonky se zkratkou CS. Je důležité si uvědomit, že obodování se může lišit v souvislosti se zkušeností daného gynekologa (Hourová, Galambošová, 2015). 1.4 Nepravidelná vyšetření Výpočet termínu porodu Fyziologické těhotenství je dlouhé 40 týdnů, tedy 10 lunárních měsíců nebo uvedeno jako 280 dnů. Pokud žena porodí v době týdne, mluvíme o porodu v termínu. Datum, které se stanoví na začátku gravidity, jako předpokládaný termín porodu má hned 4 výpočetní varianty. Stanoví se buďto podle data poslední menstruace (PM), tak zvané Naegeleho pravidlo. Poněkud zastaralý způsob je orientován podle pohybů plodu (PP) nebo podle oplodňující soulože. Nejspolehlivější možností a variantou je ultrazvuk. Porod orientován dle data poslední menstruace se vypočítává následovně. Od prvního dne poslední menstruace odečteme 3 měsíce, ale připočteme 7 dní. Tento propočet má samozřejmě význam u žen, které mají pravidelný menstruační cyklus. Pomocníkem pro porodní asistentky při těchto výpočtech bývá zařízení, kterému maminky přezdívají,,kolečko, ale jeho odborný název je gravidometr. Pokud je jisté, kdy k početí došlo, stačí přičíst jen 267 dní. Dnes naprosto nezbytnou součástí při diagnostice je ultrazvuk a není tomu jinak ani v porodnictví. Tady porodník zkoumá u plodu temeno-kostrční délku, která určí stáří těhotenství. Při odlišném výsledku s termínem dle PM se vždy řídíme ultrazvukem (Hanáková, kol., 2015) Zevní pánevní rozměry Dalším důležitým bodem prováděným na začátku těhotenství je měření zevních pánevních rozměrů. Provádí je porodní asistentka za pomoci pelvimetru. Měří se 4 základní rozměry. Distancia bispinalis, což je vzdálenost předních horních trnů kostí kyčelních a pohybuje se okolo 26 cm. Dalším měřitelným rozměrem pánve je Distancia bicristalis, vzdálenost hřebenů lopaty kostí kyčelních v rozmezí mezi cm. Distancia bitrochanterica se měří na velkých chocholících, jinými slovy na trochanterech, stehenních kostí. Zde je rozpětí pelvimetru největší a to mezi cm. Poslední vzdálenost se měří od horního okraje 18

19 symfýzy k 5. bedernímu obratli, kdy je to v průměru cm a nazývá se tento zevní rozměr Conjugata externa nebo tzv. Boudelocque (Rokyta, kol., 2009) Zevní vyšetření prsů Je to důležitá součást porodnického vyšetření, které by se mělo ideálně provádět vsedě ve vztahu ke stojící těhotné ženě před námi. Provádí se v první řadě pohledem, kde se vizuálně zaměřujeme, jaký tvar každý prs má a jakou má velikost. Zda jsou symetrická či nikoli. Zde je důležité se uvědomit, že velikost prsů nám neudává jejich funkčnost, pokud jde o kojení a nerovná se kvalitě. Vše závisí na stavu prsních žláz, které ovšem u primigravidních žen nejsou zcela vyvinuté. Tvar se zase mění spolu s věkem a ovlivňuje ho i počet prodělaných porodů. Při aspekci se zaměříme i na barvu a hledáme známky zarudnutí kůže, které může evokovat počínající nebo už infekci v běhu. Ještě dřív, než se dozvíme, zda je těhotná prvorodička nebo vícerodička nám to mohou napovědět jemné či znatelnější strie na kůži. Jedním ze znaků pravděpodobných známek gravidity je výraznější pigmentace. Ta bývá přítomna zejména v místě prsních dvorců, na kterých bývají patrné Montgomeryho žlázy. Jeho průměr bývá od 3 do 5 cm, ale působením těhotenských faktorů se tyto hodnoty navyšují. Hlavní podstatou těhotenské kontroly prsů jsou bezesporu bradavky. Ty dodávají ženě šance, že bude moci bez větších obtíží kojit své dítě. Problémy však nastávají u takových těhotných, jejíž tvar bradavek je buď plochý, nebo vpáčený. V některých případech je možné vidět i jisté odchylky a to v podobě rozštěpených nebo přídatných bradavek (Hájek, 2014; Pilka, 2017). Palpačne se dají na prsu vyšetřovat lymfatické uzliny a to zejména v axilární oblasti, čímž rozumíme, že se jedná o lokalizaci v podpaží a dále nad klíční kostí. Vyšetření probíhá v oddělených kvadrantech prsu. Prs se rozdělí na 4 části - horní zevní kvadrant, vedle je horní vnitřní, dále dolní zevní a dolní vnitřní kvadrant (Pilka, 2017) Zevní vyšetření břicha Zevní vyšetření může orientačně posloužit, pokud chceme zjistit, v jakém týdnu těhotenství se žena nachází. Lze také využít ke zjištění, jak je miminko v děloze uložené, tedy jeho postavení či naléhající část. I. Pawlíkův hmat Jde o to, že porodní asistentka položí dlaně ženě na děložní fundus, kde se zjišťuje jeho výška a tím pádem stáří těhotenství. 19

20 II. III. IV. Pawlikův hmat Druhým Pawlikovým hmatem se v děloze určuje postavení plodu. Dlaně se položí ze strany na břicho a hmatem rozlišujeme záda a malé části. Pawlikův hmat Dalším úkonem je určení krční rýhy plodu, která slouží k tomu, abychom věděli, jak je hlavička vstouplá do pánve. Pawlikův hmat Tento hmat je zjišťuje, jak miminko naléhá v pánvi na porodní cesty. Provádí se zády zdravotníka k čelu rodičky a ruce se položí na dělohu a prsty směřují k pánevnímu vchodu. Tento hmat je již zastaralý a v praxi se nyní nepoužívá (Roztočil, 2017) Krevní testy Krevní obraz V těhotenství ženy doplňují železo uměle ve formě tablet, protože jejich organismus vlivem těhotenství leckteré parametry v krvi snižuje. Jedná se zejména o počet červených krvinek a krevního barviva. I poměr mezi plazmou a krevními elementy se v důsledku gravidity snižuje. Naopak může stoupat hodnota bílých krvinek. Co zůstává po dobu devíti měsíců v normě je hodnota trombocytů neboli krevních destiček (Binder, Vavřinková, 2011). Hemokoagulace Při odběru do zkumavky na hemokoagulaci by se neměli měnit hodnoty například u APTT nebo PT. Co se ale s těhotenstvím fyziologicky v krvi zvyšuje, je fibrinogen, jehož zvyšující se hodnoty přetrvávají až do porodu. Další důležitou změnou, kterou musí brát zdravotník na zřetel je fyziologicky pozitivní nález D dimerů (Binder, Vavřinková, 2011). Biochemie Biochemická vyšetření zjišťují mimo jiné i hladiny minerálů v těle, kterými jsou sodík, draslík, vápník, chloridy a hořčík a ty zůstávají po dobu těhotenství v normálních hodnotách. Co klesá je hormon T4 štítné žlázy a hladina urey a albuminu. Naopak se těhotenstvím zvyšuje kreatinin a kyselina močová (Binder, Vavřinková, 2011). 20

21 Imunologie Lidský choriový gonadotropin (hcg) Patří k nejzákladnějším vyšetřením, protože prokazuje totožnost těhotenství. Lze jej zjistit již od 8. nebo 10. dne po otěhotnění z krve. Z moče je to zpravidla o něco později (Roztočil, 2017). Při běžném, fyziologickém těhotenství je hodnota hcg dvakrát vyšší po 2-3,5 dnech a to se startovacím číslem IU/l, které je patrné za pomocí rychlého testu z moče. Pokud se jedná o mimoděložní těhotenství nebo spontánní potrat evokuje tomu právě patologická hodnota tohoto hormonu, který je nad 2000 IU/l a na ultrazvuku není vidět gestační váček. Varovat by měla i hodnota naopak nižší a to pod 1500 IU/l (Hájek, 2014). Syfilis V průkazce občas vyznačeno pod zkratkami BWR či RRR. Z krve se zjišťují protilátky proti bakterii Treponema pallidum (THPA). Možno provést též i tzv. rychlou reaginovou reakci (RRR), u které ale může výsledek ovlivnit revma nebo autoimunitní onemocnění pacientky (Roztočil, 2017). HBsAg Jedná se o zjištění povrchového antigenu virové hepatitidy skupiny B. Tento parametr se vyšetřuje na začátku těhotenství a opakuje se znovu mezi 27. a 32. týdnem gravidity (Roztočil, 2017). HIV Protilátky proti viru HIV pomáhá odhalit metoda zvaná ELISA. Ta se provádí dvakrát, při prvním pozitivním výsledku. Pokud je i nadále stejný, přistupuje se ke specializovanějšímu testu Western blotu. Hodnoty HIV mohou být zkresleny například onemocněním cystická fibróza, vícečetná gravidita, očkováním proti žloutence B nebo u abúzu drog. Stejně jako při vyšetření na HBsAg je i tady vhodné test opakovat ve druhém trimestru a to v období 27. až 32. týdne (Roztočil, 2017). Mikrobiologie Tyto odběry se provádí zpravidla za pomocí stěru. Ty se odebírají z pochvy, močové trubice, z děložního hrdla nebo z řitního otvoru (Roztočil, 2017). Toxoplazmóza V průkazce se vyskytující pod zkratkou Toxo. V krvi se hledá parazit, kterému se říká Toxoplasma gondii a ten prochází přes placentu k plodu a způsobuje jeho těžké poškození až smrt. Tento prvok se vyskytuje zejména u toulavých zvířat, konkrétně v jejich výkalech nebo při špatně a nedostatečně tepelně zpracovaném masu. Riziko nákazy a míra postižení plodu je 21

22 od sebe odlišná v souvislosti se stupněm těhotenství. V prvním trimestru je riziko přenosu infekce nejmenší, nicméně jeho dopad pro plod bývá fatální. Je tu porucha centrálního nervového systému se zkratkou CNS, slepota, hydrocefalus, mikrocefalus, postižení sluchových orgánů a velké riziko potratu. Druhý trimestr s sebou nese riziko předčasného porodu, poruchu vývoje plodu, změny na srdci, játrech a dalších orgánech. Je tu riziko šilhání a též poruch CNS. U třetího trimestru je míra nákazy vysoká, ale jeho dopad pro plod nejméně ohrožující (Marešová, Fiala, 2018) Krevní skupina a Rh faktor Odběr krve na počátku gravidity zahrnuje mimo jiné i odběr na zjištění krevní skupiny a neméně důležitého Rh faktoru matky. Jedná se o povrchový antigen, který buď je přítomný na povrchu červené krvinky, nebo není. Dítě jej tedy minimálně po jednom z rodičů zdědí a bude Rh pozitivní nebo se mu v krvi vyskytovat nebude a bude Rh negativní (Pařízek, kol., 2012). Nejrozšířenějším a nejvýraznějším je antigen D, který se vyskytuje u většiny lidí, pokud jsou Rh pozitivní. Počáteční odběr se provádí i na zjištění protilátek proti tomuto antigenu, které se v krvi běžně nevyskytují, ale dojde k nim po styku při Rh inkompatibilní transfuzi, porodu plodu při odlišném Rh faktoru či po prodělaném potratu. V těhotenství má matka i plod každý svůj krevní oběh (Rokyta, kol., 2009). Ale prostřednictvím plodového koláče, tedy placentou, mohou z matky na plod prostoupit protilátky, které zaútočí na erytrocyty plodu v děloze. Po napadnutí dochází u dítěte k řadě onemocnění, a pokud nedojde včas k preventivním opatřením nebo následné léčbě může dojít k smrti plodu nebo již novorozeného dítěte. Toto riziko se každým otěhotněním zvyšuje. Proto se preventivně podává ve 28. týdnu gravidity anti D imunoglobulin Rh negativním ženám. Dále je nutné dávku opakovat nejpozději do 72 hodin po porodu. Toto nejsou však jediné indikace aplikovat látku anti D imunoglobulinu. V průběhu prvních třech měsíců těhotenství se může jednat například o případy ektopického těhotenství, interrupce, spontánního potratu s následnou RCUI či jiných zásahů. Pokud je řeč o druhém trimestru provádí se profylaxe kupříkladu po odběru plodové vody, zevních obratech plodu na jinou polohu, nejčastěji z polohy podélné koncem pánevním na polohu podélnou hlavičkou, punkci pupečníku a zkrátka všech invazivních vyšetření ať už za účelem diagnostickým či léčebným (Procházka, Pilka, 2018). 22

23 1.4.7 SAG/GBS Jedná se o stěr z pochvy za účelem vyloučení přítomnosti bakterie Streptococcus agalactiae, neboli streptokok skupiny B. Toto vyšetření se provádí mezi týdnem těhotenství. Pro matku bývá tato bakterie neškodná, ale pro plod může při nákaze znamenat závažné choroby, kterými jsou například pneumonie či meningitida a může mít až smrtelný dopad. Dítě se snadno nakazí při porodu průchodem porodními cestami. Zabránit by tomu měly antibiotika, které jsou v průběhu porodu aplikovány rodičce intravenózně (Gregora, Velemínský ml., 2017; Pilátová, 2009). Rizikem při streptokokové B pozitivitě bývá i předčasný porod a to před ukončeným 37. týdnem, nebo pokud nastane předčasný odtok plodové vody, který trvá až 12 hodin než dojde k porodu. Dále tu hrozí ženě za porodu febrilie a to i nad 38 C (Procházka, Pilka, 2018) OGTT Vyšetření na OGTT je zkratkou pro orálně glukózo-toleranční test prováděný zpravidla v rozmezí mezi týdnem gravidity. Vyšetření je doporučeno té ženě, jež netrpěla cukrovkou už před tím, než počala dítě. Nebo ta nastávající rodička, která měla hladinu cukru v krvi do 5,1 mmol/l už ve 14. týdnu, což je fyziologická hodnota. Žena by měla být zdravotníkem poučena o tom, že by před testováním neměla měnit své stravovací návyky a neomezovat se ve svém běžném přísunu sacharidů. Testování se provádí následovně. Těhotná žena přijde k lékaři v ranním čase a je ideálně už 8 hodin lačná. Tam se jí odebere glykemie nalačno, jejíž hodnota by měla být do již zmíněných 5, 1 mmol/l. Pokud je hodnota při opakovaném měření stále vyšší, test se neprovádí a žena je vedena v dokumentech pod zkratkou GDM, kdy čteme jako gestační diabetes mellitus. Pokud jsou hodnoty v normě, dostane žena za úkol vypít do 5 minut 75 mg glukózy rozpuštěné ve 300 ml čisté vody. Poté se odběry provádějí opět, tentokrát s jinou škálou fyziologických hodnot. Do jedné hodiny po odběru je to 10, 0 mmol/l a při kontrole za dvě hodiny musí hladina cukru klesnout na číslo 8, 5 mmol/l. Za situace, že jeden z těchto výsledků je vyšší než uvedené normy, žena se dál nezkoumá a obvodní gynekolog má povinnost ji odeslat do péče odborníka (Čepický, 2018; Fait, Zikán, Mašata, a kol., 2019). 23

24 1.4.9 CTG Kardiotokografie Při monitoraci plodu pomocí kardiotokografu, obecně známou metodou jako CTG/KTG se postupuje podle Figo klasifikace 2015 (Roztočil, 2017). Při monitoraci CTG křivky vidíme zároveň dva grafy. Jeden zaznamenává srdeční akci plodu a na druhém lze vidět děložní činnost. Modernější přístroje jsou vybaveny čidlem, které umí hodnotit i pohyby plodu. Monitorace za pomoci CTG funguje na podobném principu jako EKG. Pojem kardiotokogram je samotný název pro vzniklý záznam. Pro Evropské státy platí, že co 1 cm záznamu, to jedna minuta měření. Fyziologický záznam může porodní asistentka po 20 minutách odpojit. To je nejkratší doba na to, aby byl záznam zhodnotitelný a buď jako fyziologický s označením písmene F, suspektní S. V nejhorším případě se jedná o patologický záznam se značkou P. Takový záznam se ovšem může natáčet i 40 minut a déle (Měchurová, 2014). Na křivce se hodnotí několik parametrů, kdy ten nejviditelnější je bazální frekvence. To znamená, počet tepů za minutu, který se běžně pohybuje od údery za minutu. Dalším milníkem před zhodnocením záznamu je variabilita. Ta souvisí s momentální aktivitou plodu. Pozoruje se tu, jak se plod chová mezi jednotlivými údery, které se běžně pohybují mezi 5 25 údery za minutu V důsledku variability může být křivka označena buď za silentní nebo saltatorní. Dalším důležitým milníkem, který fyziologicky natočený kardiotograf musí mít, je přítomnost nejméně 2 akcelerací. Ty trvají maximálně 15 vteřin a podávají dobrou zprávu os stavu plodu v děloze (Binder, a kol., 2011). V těhotenství je doporučeno, aby byl monitor CTG natáčen od 36. týdne. Ale povinnost pro porodníky je to až od 38. týdne gravidity a to až do termínu porodu s tím, že se provádí během týdne 1x (Měchurová, 2014). NST Non stress test Jedná se o neinvazivní vyšetření jak pro plod tak matku a využívá se od 38. týdne těhotenství. Je důležitý ke zjištění stavu plodu v děloze. Během 20 minut se hodnotí srdeční frekvence plodu, v závislosti na nich i pohyby plodu a nakonec i činnost děložní. Fyziologicky má záznam obsahovat tepů za minutu a alespoň 2 akcelerace a žádnou deceleraci. U tohoto vyšetření je důležité dbát na polohu gravidní ženy, neboť hrozí syndrom dolní duté žíly. Proto se testuje v poloze na levém boku nebo polosedě (Měchurová, 2014). 24

25 1.5 Screeningy Prvotrimestrální kombinovaný screening Provádí se mezi obdobím týdne, což znamená v ideálním případě od 11+3 do maximálně 13+6, a zkoumá se tu hned několik velice důležitých parametrů pro start zdravého těhotenství. Je to soubor krevních vyšetření a hodnocení dohromady několika bodů na ultrazvuku (Marešová, Fiala, 2018). Ultrazvukové měření na počátku gravidity je důležité, neboť prokazuje totožnost těhotenství. Porodníka tu zajímá hlavně počet plodů v děloze a následně se řeší jejich další vývoj. Pomocí ultrazvukové biometrie, tedy měření plodu, konkrétně jeho temeno-kostrční délky (CRL) se ověřuje stáří plodu a následně potvrzení nebo posunutí stanoveného termínu porodu. V rozmezí týdne pro to bývá nejlepší možný termín, kdy se dá datum porodu nejpřesněji stanovit a to s rezervou 5 dnů až v 95 procentech případů. V průkazu pro těhotné zpravidla bývají uvedená dvě data na termín porodu. Jeden je orientován podle data poslední menstruace a ten druhý, ten se řídí výsledkem z ultrazvuku. Tato temeno-kostrční délka v tomto týdnu těhotenství by se měla pohybovat fyziologicky rozmezí mm. K biometrickému měření se připojují ještě další důležité vzdálenosti na těle, mezi které patří i důležitý biparietální průměr, někde uvedený i biparietální diamater, ve zkratce s označením BPD. Což je vzdálenost mezi temeními kostmi plodu. V 80. letech minulého století se vedly studie, které se zabývaly porovnáváním a srovnáváním hodnot BPD a CRL. Jedna práce považuje hodnotu BPD za přesnou, nikoliv přesnější než délku CRL v souvislosti s výpočtem termínu porodu. Naproti tomu autor druhé práce považuje za podstatnější parametr BPD a to zejména v období týdne gestace, kdy jeho vzdálenost je od 16,6-19,8 mm. Práce se soustředily pouze tyto dva parametry a nebraly v potaz tedy další body biometrického měření (Marešová, Fiala, 2018; Krofta, 2017). Spolu s délkou CRL se ještě hodnotí velice důležitý bod na těle plodu a tím je šíje. Respektive šíjové projasnění, při kterém je nutné hledat, zda se nevyskytuje její ztluštění. Znamenalo by to totiž vysoké procento na vrozenou vývojovou vadu Downova syndromu. Bylo potvrzeno, že až 70 procent narozených dětí, jejíž hodnoty oteklé šíje, v medicínské terminologii nuchální translucence se zkratkou NT, které dosahovaly do výše nad 95. procent, měly postižení Downova syndromu. Dalším ukazatelem, který může varovat před jednou z nejčastějších vrozených vývojových vad je přítomnost nosní kůstky (nasal bone - NB). To 25

26 sice není měřeno automaticky, požívá se totiž jen na doplnění, pokud výsledek není jasně prokázán, ale je to též jeden z rizikových aspektů, mezi které dále řadíme průchodnost ductus venosus a na srdci průtok přes trojcípou chlopeň (Hájek, 2014). Další složkou kombinovaného screeningu v prvním trimestru, který prozatím není placen ze zdravotního pojištění, je soubor odběrů krve. Důležitými parametry pro vyhodnocení jsou výsledky PAPP-A a volné beta podjednotky hormonu hcg. PAPP-A je těhotenský glykoprotein produkovaný z placenty. Důvod jeho produkce v době těhotenství není zcela jasný, ale jeho hladiny v době 1. a 2. trimestru nesporně ukazovaly na choromozomální odchylky. Při pozitivitě Downova syndromu hladina spíše klesá, ale při velmi nízké koncentraci této látky v období prvního trimestru může varovat před hrozbou úmrtí plodu. Došlo by tedy ke spontánnímu potratu. Stejně jako u hodnot hcg, které bývá naopak vyšší, je i tady důležité brát ohledy na to, jakým způsobem bylo těhotenství započato. Tedy i v tomto případě má na hladině PAPP-A svůj podíl asistovaná reprodukce (Marešová, Fiala, 2018; Hájek, 2014; Polák, 2017) Biochemický screening ve II. trimestru S rokem 1988 se začal používat ve druhém trimestru screening nesoucí všeobecně známý název Tripl test. Zde se porovnávají tři krevní biochemické markery. Hodnotí se hladiny hcg, AFP a ue3. Ve druhém trimestru je již možné vyšetřovat jak free-beta podjednotku hcg, tak už úplnou hodnotu lidského choriového gonadotropinu, jehož hodnota je obdobně jako u kombinovaného screeningu v prvním trimestru při detekci Downova syndromu vyšší, jak při zdravém těhotenství. Při poruchách odlišných chromozomálních aberací bude hladina tohoto hormonu spíše nižší. I při početí pomocí asistované reprodukce budou hladiny rozdílné oproti spontánnímu otěhotnění. Další důležitou zkratkou při Tripl testu je měření alfa-fetoproteinu AFP. Je to protein vznikající díky žloutkovému váčku. Jeho podobnost je kupříkladu s albuminem, pokud se na něj díváme z funkčního hlediska. Hodnoty AFP mají velký vliv při odhalování VVV, protože procentuální zastoupení jejich vyšších hodnot je bezmála 100%. Při navýšených hodnotách z těhotenské krve oproti standardu mohou signalizovat hrozbu anencefalie, a to až v 90% případů. Jedná se o stav, kdy mozek není vůbec nebo není z velké části přítomen. Při defektech neurální trubice se jedná o 85% pravděpodobnost. V kombinaci s ultrazvukovým vyšetřením mohou vysoké hladiny AFP pomoci odhalit i další poruchy orgánového vývoje (Polák, 2017). 26

27 Posledním bodem v Tripl testu je nejpodstatnější hormon na estrogenní a steroidové bázi a tím je nekonjugovaný estriol ue3. Vzniká hned na několika místech plodu jako v játrech, nadledvinách a zejména pak v placentě. Tento hormon se může občas vyskytovat v souvislosti s tím, že má tu moc rozvolnit před porodem hrdlo děložní a nastartovat mléčné žlázy před kojením. Nekonjugovaný estriol je o něco citlivější na Downův syndrom než výše zmíněný alfa-fetoprotein, ale v krvi se taktéž objeví se sníženou hodnotou (Polák, 2017). 1.6 Ultrazvuky,,Do porodnické praxe bylo ultrazvukové vyšetření v těhotenství zavedeno v 70. letech předchozího století. (Polák, 2017, str. 27) Ultrazvuk I. trimestru Ultrazvukové měření je momentálně nejběžnější diagnostickou metodou nejen v porodnictví. Využívá se jak transvaginální ultrasonografie, to je ultrazvukové vyšetření skrz pochvu, tak i transabdominální, tedy přes břišní stěnu tak, jak je to všem známo. Těhotná žena během 40. týdnů těhotenství projde asi čtyřmi ultrazvukovými vyšetřeními. K tomu prvnímu dochází v momentě, kdy jí vynechá menstruace a ona navštíví svého obvodního gynekologa. Ten pomocí vaginálního ultrazvuku, umožňujícího vysokofrekvenční rozlišení hledá v dutině děložní gestační váček, aby graviditu potvrdil. Ženě už též může sdělit, jestli je nastávající matkou jednoto potomka, nebo čeká dvojčata. Není samozřejmostí, že se oplozené vajíčko uchytí v děložní dutině. V takovém případě se jedná o závažný až smrtelný stav mimoděložního těhotenství. Spolehlivé a přesné ultrazvuky dokáží detekovat těhotenství již od 5. týdne gestace. Srdeční činnost, která bývá klíčová při potvrzení těhotenství je znatelná od 6. týdne. (Krofta, 2017; Hanáková, 2015). Druhé ultrazvukové vyšetření je součástí kombinovaného screeningu mezi týdnem gravidity. Tento ultrazvuk je zcela dobrovolný, protože jeho realizaci nehradí finance veřejného zdravotního pojištění. Přesto je ženám doporučován a to zejména primiparám nad 35. let věku nebo ženám, které uvádí zátěžovou rodinnou anamnézu na vrozené abnormality. Tento ultrazvuk se provádí především k rozlišení a zaznamenání vrozených vývojových vad plodu. Co a jak se hodnotí se detailněji zabývá kapitola screeningy, konkrétně odstavec nazvaný prvotrimestrální kombinovaný screening (Polák, 2017; Hanáková, 2015). 27

28 1.6.2 Ultrazvuk II. trimestru Další ultrazvukové vyšetření se provádí v doporučeném termínu od 18. týdne těhotenství. Nejzazší termín je pak 22. týden. To je období druhého trimestru, které si ženy zpravidla užívají nejvíce. Cítí pohyby, přijaly svoji budoucí roli matky, na kterou se připravují a prožívají období klidu a pohody. Při podstoupení tohoto ultrazvukového měření by si měly ženy, popřípadě jejich doprovod vymezit dostatek času, protože zhodnotitelných parametrů je tu opravdu velmi. Typické je pro tento ultrazvuk, že se pozornost porodníka zaměřuje na jednotlivé orgány, které jsou již téměř vyvinuté. Většina ultrazvukových specialistů si při zkoumání anatomie plodu rozdělí vyšetřování do tří částí a hodnotí se od hlavy směrem dolů. V obličejové části se hodnotí odlišnosti normálního zjevu. Rozštěpové vady v ústní dutině, nadměrně klenuté čelo, nebo zarážející velikost spodní čelisti. Při záběru na hrudní orgány si všímáme například možné vrozené brániční kýly, která se může objevit v důsledku chromozomálních poruch plodu. Velice časté bývají určité typy srdečních vad, jako defekty atrioventrikulárního septa nebo syndrom hypoplazie levého srdce, kde je až 16 procentní pravděpodobnost tohoto onemocnění při VVV srdce. Při kaudálním postupu se dostaneme ke gastointestinálnímu traktu, kde se může vyskytovat nepřeberné množství atrézií. Často tyto případy souvisí s poruchami na 13., 18. a 21 chromosomu (Patauův syndrom, Edwardsův syndrom, Downův syndrom) i dalších. Poruchy se též mohou vyskytovat ve vylučovacím ústrojí. A v neposlední řadě se věnuje pozornost různým defektům na končetinách (Polák, 2017; Hanáková, 2015; Čermáková, 2017). Ve druhém trimestru se znovu provádí biometrie plodu, tentokrát v rozšířenější verzi, než tomu bylo u prvního ultrazvuku. Opět se měří temeno-kostrční délka (CRL) a vzdálenost temenních kostí (BPD), ale v pokročilejší fázi těhotenství přibývá ještě hodnota (HC), která znamená, že se měří obvod hlavičky plodu, dále obvod bříška (AC) a pak také délka stehenní kosti se zkratkou FL. Nadstavbové parametry mohou být třeba rozměry mozečku, komor mozkových, ale i délka tentokrát pažní kosti (Hourová, Galambošová, 2015). V této fázi těhotenství už se hodnotí i množství plodové vody buď za pomocí hodnotící škály AFI - indexu množství plodové vody, nebo nejčastější metodou odhadu daného porodníka. Ve druhém trimestru je dětská pokožka vůči vodě odolnější a plodová voda tak obsahuje moč a sekrety z cest dýchacích. Nastává koloběh, protože dítě plodovou vodu polyká a následně vylučuje. Plodové vody je v tuto dobu ještě dostatek. Dítě tedy může měnit polohy dle libosti. Zvýšenou pozornost a pátrání po příčinách by mělo nastat při zaznamenání 28

29 oligohydramnionu, což by mohla způsobit porucha ledvin. Nebo při pravém opaku polyhydramnionu, kdy je plodové vody nadbytek a mohlo by to tak signalizovat poruchu gastrointestinálního traktu s možnou anemií nebo dokonce plodovou infekcí. Také je důležité zkontrolovat placentu, kdy její umístění ještě není tak úplně důležité, protože z fyziologického hlediska se stejně u většiny žen nachází v dolním děložním segmentu. Ale je třeba zhodnotit, zda nedochází například k nějakým patologiím. (Hájek, 2014; Ľubušký, Krofta, Hašlík, Marková, 2013) Ultrazvuk III. trimestru Poslední pravidelné ultrazvukové vyšetření podstoupí ženy ve třetím trimestru. Dochází k němu mezi 30. až 32. týdnem těhotenství. Je to ultrazvuk zaměřený z velké části na to, jakou polohu v děloze plod nebo plody zaujímají. Těch může být hned několik. V průběhu gravidity se popisují čtyři polohy plodu, které se následně pečlivě zaznamenávají do těhotenské průkazky. Jedná se nejčastěji o polohu podélnou hlavičkou (PPH), která je zároveň i hojně zastoupena při poloze plodu za porodu a to až v 95 procentech případů. Na druhém místě, pokud jde o procentuální pravděpodobnost, zaujímá místo poloha podélná koncem pánevním, kde rozlišujeme úplnou a neúplnou polohu. Vyskytuje se přibližně u 4% rodiček. V průkazce je zaznamenávána ve zkratce PPKP. Další ojedinělou, nicméně možnou polohou je poloha, kdy plod leží v děloze na příčku. Říká se jí poloha příčná, nebo situs transversus. Souhrn všech těchto tří poloh může být poloha šikmá, která se v těhotenství objevit může, ale která nepřetrvá do porodu. Plod se v děloze nakonec stejně srovná natolik, že zaujme jednu ze tří výše uvedených poloh. Pokud jde o polohu PPH, je vše v pořádku a očekává se porod vaginálně záhlavím. V případě polohy PPKP, může porodní asistentka ještě za dobu těhotenství doporučit těhotné pacientce neinvazivní metody v podobě cviků, které mohou pomoci tomu, že se plod v děloze ještě před porodem stihne otočit na PPH (Čermáková, 2017). Gynekolog nebo porodník se i v tomto týdnu zabývá jednotlivými fetálními částmi, které srovnává s výsledky z posledního ultrazvukového screeningu. Dalším důležitým parametrem je i to, jaký je předpokládaný váhový odhad plodu. Vyhodnocuje se, jak pracuje pupečník. Říká se mu Dopplerovská flowmetrie a zabývá se tím, jak pracuje pupečníková arterie. Také je třeba udělat záznam o postavení placenty. Tak jak ve druhém trimestru na tom nezáleželo přespříliš, tak kolem 30. týdne už je potřeba to brát vážně, a pokud je placenta přítomna v místě, kde zasahuje do dolního děložního segmentu, dojde pravděpodobně k císařskému 29

30 řezu. Další důležitou položkou je plodová voda. Zde se rozlišuje oligohydramnion a polyhydramnion. Malé nebo naopak velké množství plodové vody. Oboje může mít několik příčin a oba typy se musí řešit v přímé souvislosti se stavem plodu. Plodová voda souvisí též s pohyby plodu, kdy se jeho aktivita pomocí ultrazvuku také posuzuje (Hourová, Galambošová, 2015; Hájek, 2014; Pařízek, 2015). 1.7 Invazivní vyšetřovací metody Pokud je řeč o invazivní diagnostice v období těhotenství, nedá se to brát plošně. Tyto specializované testy se provádí jen a pouze u rizikových skupin, kde při předchozích a běžných vyšetřovacích metodách došlo k podezření na patologický vývoj plodu. Mezi rizikové faktory, které indikují specializovanější, invazivní vyšetření řadíme vyšší věk ženy a to po zahájeném 38. roku života. Věk matky výrazně zvyšuje riziko v procentuálním zastoupení chromozomálních odchylek. Další je rodinná anamnéza, kde se vyskytuje genetická porucha či předchozí těhotenství zatížené pozitivní přítomností na některou z VVV. Nebo pokud výsledek z ultrazvuku nebo krve obsahoval možné riziko, kdy by nástavbové vyšetření bylo třeba. Následující vyšetřovací metody komunikují spolu s ultrazvukem, neboť bez něj by testování nebylo možné (Pilátová, 2009) Amniocentéza Jedná se laicky o odběr plodové vody. Ve zkratce se o ní mluví pod písmeny AMC. Provádí se ve druhém trimestru mezi Týdnem za pomocí dlouhé, až dvanácticentimetrové jehly, kterou se propíchne stěna břišní s konečnou zastávkou v děložní dutině, kde se musí vyhnout placentě. Poté se zkoumá plodová voda z odebraných 20 ml. Lze tím zjistit kromě vrozených abnormalit také plicní zralost plodu nebo vyšetřovat bilirubin u dítěte. Nutnost si však uvědomit, že s sebou tento zákrok nese svá rizika, jako je krvácení, infekce, předčasný odtok plodové vody, který ve větším množství vede zákonitě k abortu (Hourová, Galambošová, 2015; Polák, 2017; Hatfield, 2014) Kordocentéza Český název pro kordocentézu (KC) je odběr pupečníkové krve. Konkrétně z pupečníkové žíly. Je to metoda, která neslouží pouze k vyšetřování, ale má i terapeutický význam, protože díky zajištěnému venóznímu vstupu lze aplikovat plodu léky, třeba při řešení problému 30

31 s anémií. Kordocentéza se provádí zpravidla po 20. týdnu gestace, ale jsou literatury, které uvádějí i dřívější termín. Samotný odběr se provádí následovně. Injekční stříkačka nejprve musí obsahovat stopy heparinu a poté se punktují 2-4 ml krve. Výkon je ambulantní, jen je důležité poučit ženu o klidovém režimu (Polák, 2017) Biopsie choria Biopsie choriových klků pod zkratkou CVS se může provozovat již od 10. týdne, přičemž nejvhodnější doba je mezi týdnem. Odebírá se část tkáně z placenty za stejným účelem, jako se odebírá plodová voda. Výkon je též řešen ambulantně, ale nakonec se provádí ještě ultrazvuková kontrola plodu, aby se včas odhalilo případné krvácení (Hanáková, 2015; Polák 2017). 1.8 Jiná specializace Zubní vyšetření Těhotenství je pro organismus zátěž a to po všech stránkách. Způsobuje například vlivem hormonů zvýšenou citlivost jak dásní, tak zubů. Dásně jsou měkčí a tím pádem zranitelnější a náchylnější k zánětům v dutině ústní. Ženy mohou udávat nepříjemné krvácení z dásní a to nejčastěji po zubní hygieně. Problémy se zuby se zase mohou projevit zvýšenou kazivostí a tvorbou zubních kamenů. Je tedy žádoucí, aby si těhotná žena osvojila správnou techniku čištění zubů, s použitím vhodných přípravků, a též aby průběhu těhotenství svého zubního lékaře navštívila (Ponocká, 2012; Pařízek, 2015) Interní vyšetření Vzhledem ke změnám, které těhotenství ženě v organismu způsobuje, krevní oběh nevyjímaje, je doporučený postup takový, aby bylo provedeno interní vyšetření včetně křivky EKG (elektrokardiografie). Respektive je většina porodnic, které si ho žádají. Kdy musí být tento záznam stoprocentně proveden je v momentě, kdy je plánovaný porod císařským řezem. V tuto dobu už je EKG součásti předoperačního vyšetření před zákrokem (Čepický, 2012). 31

32 2 Výzkumná část Druhá část bakalářské práce se zabývá praktickými východisky, popisuje vzorek respondentů, rozebírá výzkumné otázky a poukazuje na návaznost na otázky v kvantitativním dotazníkovém šetření. Na konci praktické části vyhodnotím výsledky z dotazníku a navrhnu možnosti pro zlepšení informovanosti žen o prenatálních vyšetřeních. 2.1 Cíl výzkumu Byl stanoven jeden cíl práce. C1: Zjistit, jaká je informovanost těhotných žen o prenatálních vyšetřeních 2.2 Výzkumné otázky Byly zvoleny celkem 4 výzkumné otázky. V1: Jaká prenatální vyšetření ženy podstoupily? V2: Jak se ženy orientují v těhotenské průkazce? V3: Jaké zdroje používají ženy nejčastěji k hledání informací o těhotenských vyšetřeních? V4: Jak jsou ženy informovány o prenatálních vyšetřeních v těhotenství? 2.3 Metodika výzkumu Výzkumná část bakalářské práce nazvané Význam prenatálního vyšetření z pohledu těhotných žen byla řešena kvantitativní metodou výzkumu za pomocí dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval celkem 25 otázek, přičemž na 21 otázek mohly respondentky odpovědět pouze jednou z nabídnutých variant. Pakliže se ženy dostaly až k otázkám číslo 6, 8, 10 a 22, tak zjistily, že z nabídnutých možností mohou vybrat více položek. Dotazníkové otázky byly tvořeny v souvislosti otázkami výzkumnými, aby spolu navzájem komunikovaly a utvořily ve výsledku celek, ke kterému jsem došla v závěru bakalářské práce. Průzkum byl vyhotoven z celkově 405 vyplněných dotazníků 32

33 2.4 Charakteristika respondentů a výzkumného prostředí Respondentky měly možnost vyplňovat dotazník v elektronické formě na různých webových stránkách. Dotazník byl vytvořen pro skupinu žen, které v současné době jsou těhotné, nebo se právě nacházejí v období šestinedělí a tudíž mají ještě v paměti povědomí o tom, co před pár týdny prožily. Dotazník byl anonymní, respondentky tedy nebyly ovlivněny tím, že by někdo konkrétně kontroloval správnost jejich odpovědí. 2.5 Průběh výzkumu Dotazník ženy obdržely v online podobě buď přímým odkazem, nebo nalezením na stránce Facebook. Průměrná doba vyplňování byla od 2 10 minut. Déle to trvalo 8% respondentek, kdy jejich průměrný čas byl minut. Můj dotazník navštívilo celkem 624 respondentek, ale jen 405 z nich ho dokončilo a odeslalo ke zpracování. 2.6 Zpracování dat Bakalářská práce byla vyhotovena v programu Microsoft Office Word, co se týče psané formy. Zpracování dotazníků, respektive grafů, které k tomu sloužily, byly vytvořené za pomocí Microsoft Office Excel. Práce obsahuje jak koláčové grafy, tak v případě možnosti více odpovědí byly použity grafy sloupcové. K jedné otázce byla uvedena i tabulka ze stejného uvedeného systému. 2.7 Výsledky výzkumu Otázka č. 1.: Kolik je Vám let? Graf 1: Věk (Zdroj: vlastní zpracování) 33

34 Zde byly dvě odpovědi téměř vyrovnané. Častěji označená však byla odpověď c) let, kterou zvolilo 190 (46,9 %) respondentek. Hned v závěsu je s nepatrným rozdílem odpověď b) let. Tu si zvolilo 188 (46,4 %) respondentek. U 25 (6,5 %) respondentek byl věk vyšší, než je 41 let. A pouze 2 ženám bylo pod 20 let a je to tedy nepatrné 0,5 %. Otázka č. 2.: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Graf 2: Vzdělání (Zdroj: vlastní zpracování) Zde bylo od 184 (45,4 %) respondentek uvedeno, že mají vystudovanou vysokou školu. Střední školu ukončenou maturitní zkouškou má za sebou 127 (31,4 %) respondentek. 56 (13,8 %) respondentek vystudovala školu s vyšším odporným vzděláním a mají tedy za jménem titul Dis. Školu bez maturitního vysvědčení ukončilo 32 (7,9 %) respondentek. Školu se základním vzděláním označilo pouze 6 (1,5 %) respondentek. 34

35 Otázka č. 3.: Kolikrát jste byla těhotná? Graf 3: Počet těhotenství (Zdroj: vlastní zpracování) Tady byly nejvíce zastoupeny primigravidy, které uvedly své první těhotenství s počtem 183 (45,2 %) žen. Celkem 144 (35,6 %) respondentek uvedlo, že se u nich jedná o druhé těhotenství. 55 (13,6 %) respondentek čekalo své třetí dítě a bezmála 23 (5,7 %) bylo v minulosti těhotných i vice než 4x. Otázka č. 4.: Bylo Vaše poslední těhotenství plánované? Graf 4: Plánování těhotenství (Zdroj: vlastní zpracování) U této otázky bylo logicky možné zvolit pouze ze dvou variant a to buď Ano, nebo Ne. V tomto případě tedy na plné čáře vede plánované rodičovství, neboť možnost a) Ano si jako směrodatné zvolilo 82,0 %, tedy 332 žen. Čistě náhodou otěhotnělo jen 73 (18,0 %) respondentek a je to tedy podstatná menšina dotázaných. 35

36 Otázka č. 5.: Kdo se o Vás v průběhu těhotenství v prenatální poradně staral? Graf 5: Kontaktní osoba v těhotenství (Zdroj: vlastní zpracování) Tady si respondentky vybíraly ze 4 odpovědí, přičemž nejčastější z nich byla odpověď a) a tudíž se o 344 (84,9 %) žen staral výhradně lékař. Lékaře i porodní asistentku jich uvedlo 49 (12,1 %). Svědectví o tom, že v těhotenství jim nebyla poskytnuta prenatální péče, se přiznalo 10 (2,5 %) respondentek. Péče od porodních asistentek byla poskytnuta bohužel pouze 2 (0,5 %) ženám z dotázaných. Otázka č. 6.: Odkud jste čerpala informace o průběhu těhotenství? Graf 6: Zdroj informací (Zdroj: vlastní zpracování) 36

37 Vzhledem k tomu, že se ženy nemusely držet po dobu těhotenství jedné metody, měly i zde možnost označení více odpovědí. Jednou z nich byly i knižní zdroje, které volilo 136 (33,0 %) respondentek. Rad od kamarádek a známých naslouchalo 184 (45,4 %) těhotných. Vzhledem k jedné z předešlých otázek se brala v úvahu i možnost, že některé ženy již těhotné byly a tudíž budou čerpat z vlastních zkušeností. Takových žen bylo dohromady 158 (39,0 %). Rad zkušených profesionálů, kterými lékař i porodní asistentka jsou, využilo 196 (48,4 %) respondentek. Mezi těhotnými se našly i takové, které o svém současném stavu nechtěly znát žádné informace a proto se o ně nezajímaly, ani je aktivně nehledaly. Bylo jich ovšem pouze 5 (1,2 %). V nabídce byla i možnost, že ženy zvolily ke vzdělávání internetové zdroje. To zvolilo 156 (38,5%) respondentek. K této odpovědi se vztahovala i ta, kde měly ženy webové stánky uvést. Tuto prosbu vyslyšelo ze 156 žen jen 124 (30,6 %). Otázka č. 7.: Byly Vámi zvolené zdroje dostačující pro orientaci v dané problematice? Graf 7: Kvalita zdrojů (Zdroj: vlastní zpracování) Zde je pěkně znázorněno, že více než 60 %, konkrétně 60,7 %, což bylo tvořeno 246 respondentkami, bylo naprosto spokojeno s výběrem svých zdrojů, které pro samo vzdělávání použily. Dalších 147 (36,3 %) hodnotily svůj výběr jako spíše pozitivní. 10 (2,5 %) respondentek byly spíše nespokojené, co se jejich výběru týče a další 2 (0,5 %) uvedly, že si zvolily naprosto nevyhovující a nedostatečné zdroje pro hledání informací. 37

38 Otázka č. 8.: Jakým způsobem Vám lékař sdělil informace o výsledcích vyšetření? Graf 8: Sdělování informací (Zdroj: vlastní zpracování) Tady měly ženy možnost označit více odpovědí, protože informovány mohly být pokaždé jiným způsobem. Jednou z možností byla varianta informování ústní formou, kterou vzalo za své 390 (96,3 %) respondentek. Druhý způsob byl psaná forma, ať už pomocí dopisu či u, kterou označilo 65 (16,0 %) respondentek. 9 (2,2 %) se minimálně jednou svůj výsledek dozvěděla z úst porodní asistentky a pouze 2 (0,5 %) respondentkám nebyl výsledek jejich vyšetření sdělen vůbec. Otázka č. 9.: Byla jste spokojená s poskytováním informací v průběhu prenatálních vyšetření? Graf 9: Poskytování informací (Zdroj: vlastní zpracování) 38

39 Naprosto spokojených žen bylo celkem 271 (66,9 %). Ty, které byly jen částečně spokojené, ale spíše pozitivně, bylo dohromady 115 (28,4 %). Naopak spíše nespokojené byly ženy, které tvořily 3,2 %, bylo 13. Naprosto nespokojených bylo 1,5 %, což tvořilo 6 respondentek. Otázka č. 10.: Jaká prenatální vyšetření jste podstoupila? Graf 10: Podstoupená vyšetření (Zdroj: vlastní zpracování) Prenatálních vyšetření, která může těhotná žena v graviditě podstoupit je celá řada. Proto měly respondentky možnost zvolit libovolný počet odpovědí. Jako první byla varianta odběrů krve, jenž podstoupilo 387 (95,6 %) žen. Invazivní metodu biopsii choria absolvovalo 8 (2,0 %) podobně jako další podobnou proceduru punkci pupečníku, kterou podstoupilo 5 (1,2 %) těhotných. Možnosti diagnostikovat plod na vrozenou vadu již v I. trimestru se zúčastnilo 357 (88,1 %) nastávajícím matek. Podobného procesu ve II. trimestru využilo 343 (84,7 %). Prevenci svého chrupu neponechalo náhodě 289 (71,4 %) respondentek. Možnost oční kontroly využilo jen 49 (12,1 %) dotázaných. Monitorování srdce svého plodu podstoupilo 314 (77,5 %) žen. Nejhojněji zastoupená odpověď byla odpověď d), kdy se jednalo o abdominální ultrazvuk. Tuto možnost zvolilo 392 (96,8 %) žen. Ten vaginální byl proveden 355 (87,7 %) těhotným. Odběr plodové vody, až už z jakéhokoliv důvodu muselo podstoupit 48 (11,9 %) gravidních žen. Za účelem vyloučení pozitivní přítomnosti streptokoka v pochvě se nechalo vyšetřit 265 (65,4 %) respondentek. 340 (84,0 %) jich podstoupilo testování k vyloučení gestačního diabetu. Vaginální vyšetření bylo provedeno 39

40 315 (77,8 %) ženám. A z absolutní hodnoty dotazovaných jich 383 (94,6 %) podstoupilo pravidelné měření tlaku, které je součástí každé prenatální poradny. Otázka č. 11.: Byla Vám v rámci prenatálního poradenství zkontrolována prsa? Graf 11: Kontrola prsou (Zdroj: vlastní zpracování) Zde nebylo třeba uvedený graf dlouho zkoumat, aby bylo jasné, že odpověď d) zvolilo vice než tři čtvrtě respondentek. Vyplývá z výsledku tedy, že kontrola prsu neproběhla u 308 (76,00 %). Dalších 47 (11,6 %) respondentek uvedlo, že byly poučeny o tom, jak si je správně zkontrolovat doma. Jenom 6 (1,5 %) žen byly schopny si o kontrolu prsou v ordinaci samy říct. Pouhým 44 (10,9 %) respondentkám byla prsa v rámci prenatální poradny zkontrolována automaticky. Otázka č. 12.: Byly Vám změřeny zevní pánevní rozměry na začátku těhotenství? Graf 12: Kontrola pánevních rozměrů (Zdroj: vlastní zpracování) 40

41 U této otázky si ženy vybíraly pouze ze tří bodů, přičemž informace o tom, že v těhotenství jim nebyly pánevní rozměry změřeny, označilo 231 (57,0 %) respondentek. Změřeny byly pouze 127 (31,4 %) respondentkám. Odpověď c) Nevím zatrhlo 47 (11,6 %) respondentek. Otázka č. 13.: Byla pro Vás přehledná těhotenská průkazka? Graf 13: Těhotenská průkazka (Zdroj: vlastní zpracování) Tady se respondentky docela shodovaly, protože tu byly nejčastěji pozitivní ohlasy na těhotenský průkaz. A to se 191 (47,2 %) výroky, že průkazka pro dámy byla častěji spíše přehledná a pak 172 (42,5 %) respondentek, které byly naprosto spokojené. Jako spíše nepřehlednou ji označilo 39 (9,6 %) a vůbec vyznat se v ní nemohly 3 (0,7 %) respondentky. Otázka č. 14.: Co se vyznačuje zkratkou CS? Graf 14: Zkratka CS (Zdroj: vlastní zpracování) 41

42 Správnou odpověď uvedlo na tuto otázku 225 (55,6 %) žen. Druhá nejčastěji označená možnost byla za d) Nevím, kterou zatrhlo 157 (38,8 %) respondentek. 11 (2,7 %) žen si myslí, že zkratka CS je označení pro šířku pánve. Další zvolená odpověď byla u 8 (2,0 %) monitorace srdce plodu a u dalších 4 (1,0 %) test na cukrovku. Otázka č. 15.: Co se zjišťuje vyšetřením GBS/SAG (výtěr z pochvy) Graf 15: Zkratka GBS/SAG (Zdroj: vlastní zpracování) O tomto testu byly ženy správně informovány v 77,5 %, což tvořilo celkem 313 žen. Ty, které na tuto otázku neznaly odpověď, měly možnost označit variantu e) Nevím. Těch bylo 74 (18,3 %). Zbytek tvořila nepatrná skupina respondentů, kdy 7 (1,7 %) z nich označila syfilis, dalších 6 (1,5 %) odpověď d) Protilátky a nejmenší počet byl zastoupen ve žloutence typu A, kterou tvořilo 1,0 % 4 respondentek. Otázka č. 16.: Co značí zkratka PPH/PPKP? Graf 16: Zkratka PPH/PPKP (Zdroj: vlastní zpracování) 42

43 S touto otázkou si nevědělo rady 164 (40,5 %) respondentek a proto zvolily možnost e) Nevím. Totožný počet procent od pěti respondentek získaly možnosti a) Termín porodu a možnost d) Monitorace srdce plodu se zastoupením 1,2 %. 4 (1,0 %) respondentky si myslí, že zkratka PPH/PPKP je označení pro šířku pánve. Dalších 227 (56,0 %) respondentek, tedy více než polovina ovšem ví, že tato zkratka znamená polohu plodu. Otázka č. 17.: Co se vyšetřuje OGTT vyšetřením? Graf 17: Zkratka OGTT (Zdroj: vlastní zpracování) I v tomto případě mají ženy chvályhodné informace, protože jejich odpovědi byly správné v 80,5 % případů. 326 žen se tedy domnívá, že OGTT znamená zkratku pro vyšetření na zjištění onemocnění diabetem. I nyní ale ty, které nevěděly, zvolily možnost e) Nevím a to 67 (16,5 %) respondentek. Že by toto mohla být zkratka pro řešení onemocnění syfilis, si nemyslel nikdo (0,0 %). Nicméně 9 (2,2 %) respondentek si myslí, že správně byla možnost a) Monitorace srdce plodu, a další 3 (0,7 %), že se jedná o barvu plodové vody. 43

44 Otázka č. 18.: Co se vyšetřuje CTG/NST vyšetřením? Graf 18: Zkratka CTG/NST (Zdroj: vlastní zpracování) I u této otázky byla správně jen jedna odpověď, ženy tedy nemohly označit více varant. Stejně jako u minulých otázek byla možnost, že pokud respondentky nevěděly, nemusely si typovat a byla jim dána možnost e) Nevím, které využilo 41,0 %, 166 žen. Že se jedná o zkratku pro streptokoka skupiny B, si podle výsledků myslí 5 (1,2 %) respondentek. Vyšetření čípku uvedlo 16 (4,0 %) nastávajících rodiček a pokud jde o odpověď c) testování na cukrovku, je tímto způsobem informována 1 (0,2 %) žena. Největší počet zastoupení tedy opět měla správná odpověď, kdy 217 (53,6 %) respondentek ví, při monitorování srdce plodu se běžně využívá zkratek CTG nebo NST. 44

45 Otázka č. 19.: Co se znázorňuje pomocí zkratky HBsAg? Graf 19: Zkratka HBsAg (Zdroj: vlastní zpracování) S touto problematikou je obeznámeno 210 (51,9 %) žen, které správně uvedly, že pojem HBsAg je povrchový antigen virové hepatitidy skupiny B. Další početnou skupinou jsou ženy, které zkratku HBsAg neuměly spojit se žloutenkou a proto uvedly, že odpověď neznají. Těch bylo 163 (40,2 %). Určitou podobnost ve výrazu zaznamenalo 21 (5,2 %) žen, které místo žloutenky typu B, uvedly streptokoka skupiny B. Další z nabízených možností využilo 5 (1,2 %) respondentek, které odpověděly, že tázaná zkratka znamená název pro polohu plodu a zbylých 6 (1,5 %), že se jedná o vyšetření čípku. Otázka č. 20.: Co v průkazce ukazují zkratky THPA/RRR/BWR? Graf 20: Zkratka THPA/RRR/BWR (Zdroj: vlastní zpracování) 45

46 Zkratky THPA/RRR/BWR jsou jednotným označením pro vyšetření na syfilis a je si toho vědoma pouze 152 (37,5 %) respondentek. Největší zastoupení je v ženách, které tuto zkratku neví, těch je 229 (56,5 %). 17 respondentek se domnívá, že by tyto zkratky mohly být označením pro vyšetřování čípku. Že se jedná o žloutenku typu B uvedlo 1,0 % respondentek, které bylo tvořeno 4 ženami. Zbylé 3 uvedly možnost c) a tudíž, že jde o streptokoka skupiny B. Otázka č. 21.: Ve kterém týdnu těhotenství se provádí tzv. velký ultrazvuk na vrozené vývojové vady? Graf 21: Velký ultrazvuk (Zdroj: vlastní zpracování) Velký ultrazvuk na vrozené vývojové vady se provádí primárně mezi týdnem těhotenství. Správnou odpověď tedy uvedlo 169 (41,7 %) respondentek. Častější, nicméně špatnou odpověď zvolilo za cílovou 194 (47,9 %) žen, které si myslí, že velký ultrazvuk na vrozené vývojové vady podstupuje gravidní žena mezi týdnem těhotenství. 23 (5,7 %) respondentek si v této otázce nevybraly jednotlivé týdny gestace, proto zvolily možnost Nevím. Že se vrozené vady plodu hodnotí pomocí ultrazvuku již na počátku těhotenství, uvedlo celkem 19 (4,7 %) respondentek. Jen doplním, že k možnosti d), která znázorňovala období od 35. do 38. týdne, se z respondentek nevyjádřil nikdo (0,0 %). 46

47 Otázka č. 22.: Co se zkoumá pomocí ultrazvukového vyšetření? Graf 22: Využití ultrazvuku (Zdroj: vlastní zpracování) Ultrazvuk je nejpoužívanějším pomocníkem v gynekologii a porodnictví. Míra jeho zobrazení je tedy vysoká a ukáže toho opravdu velmi. Z tohoto důvodu mohly dotazované ženy uvést celou řadu věcí, co se pomocí ultrazvukové techniky dá vypozorovat. 367 (90,6 %) žen si je vědoma, že pomocí ultrazvukové techniky dokáže porodník určit pohlaví jejich dítěte. 45 (11,1 %) žen si myslí, že ultrazvuk dokáže generovat veškeré vrozené vývojové vady. Váhu plodu označilo 339 (83,7 %) respondentek. Že se dá vypozorovat i barva plodové vody se domnívá 12 (3,0 %) těhotných. Počet plodů dost možná na svém obrázku vidělo i 389 (96,0 %) žen. Orgány plodu ukázal gynekolog nejspíš i dalším 371 (91,6 %). Porod orientovaný dle ultrazvuku mělo patrně i dalších 265 (65,4 %) respondentek. Že dokáže ultrazvuková technika vypozorovat jen některé vrozené vývojové vady označilo správně 358 (88,4 %) budoucích rodiček. Umístění placenty označilo též správně 360 (88,9 %). I množství plodové vody se umístilo dobře a to s 80, 7%, což tvořilo 327 žen. Žádná z respondentek neuvedla, že by ultrazvuk dokázal vypozorovat barvu pleti plodu nebo určení otcovství (0,0 %). 47

48 Otázka č. 23.: Jaké vyšetření varuje před možností hrozící preeklampsie? Graf 23: Riziko preeklampsie (Zdroj: vlastní zpracování) Preeklampsie je závažné onemocnění, které vzniká díky těhotenství a jeho diagnostikování napomáhá řada faktorů, které ji mohou odhalit. Mezi ty nejvýznamnější patří bezesporu analýza moči, hodnoty krevního tlaku a měření otoků. Byť je to nemoc vzácná, důležité informace si k tomu respondentky vyhledaly a správně tedy odpovědělo 76,5 %, což z celkového počtu respondentek bylo 310 žen. 55 (13,6 %) respondentek o tomto problému nemá dostatek informací a proto jejich odpověď zněla, že neví. 25 (6,2 %) žen se domnívá, že k odhalení preeklampsie by mohla pomoct znalost krevní skupina a Rh faktoru. Posledních 15 (3,7 %) uvedlo, že nejpravděpodobnější se jim zdá možnost b) Vyšetření na OGTT a glykemie. Otázka č. 24.: Z jakého důvodu se ke konci těhotenství provádí výtěr z pochvy? Graf 24: Indikace výtěru z pochvy (Zdroj: vlastní zpracování) 48

49 Tato otázka byla jakousi kontrolou pro tu, kterou jsem uvedla pod číslem 15. Jejich podobnost byla tedy záměrná a měla poukázat na relevantnost vybraných odpovědí. To se, troufám říci potvrdilo, neboť bezmála 90 % žen na tuto otázku odpovědělo správně a to tak, že výtěr z pochvy na konci gravidity se provádí na zjištění streptokoka skupiny B. Odpovědělo tak 364 (89,9 %) žen. Odpověď nevědělo 30 (7,4 %) respondentek. Dalších 10 (2,5 %) je přesvědčeno, že se výtěr provádí za účelem dozvědět se, jak je pochva připravena k porodu, a pouze 1 (0,2 %) žena z dotázaných uvedla, že se pomocí výtěru dá vypozorovat odteklá plodová voda. Otázka č. 25.: Co mohou způsobit mateřské pozitivní protilátky anti-d dítěti? Graf 25: Protilátky anti-d (Zdroj: vlastní zpracování) V případě Rh imunizace by se jednalo o závažný stav hemolytické nemoci novorozence, která by znamenala rozpad erytrocytů, anemii a hyperbilirubinémii. Tohoto problému si je vědoma přes 50 % respondentek. 205 (50,6 %) jich totiž uvedla přesně tento problém. Na své si přišly i ženy, jež správnou odpověď neznaly, a tudíž daly možnost, že neví. Bylo jich celkem 162 (40,0 %). 36 (8,9 %) žen si myslí, svým negativním Rh faktorem mohou svému dítěti způsobit intrauterinní růstovou retardaci a další 2 (0,5 %), že díky tomu jejich dítě bude trpět diabetem závislým na inzulinu. Že by se v důsledku toho mohlo jednat o cukrovku 2. typu, si nemyslel nikdo (0,0 %). 49