Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo).

Transkript

1 Kmochův Kolín

2

3 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne Podpis

4 Poděkování Ráda bych poděkovala paní Mgr. Evě Horňákové za odborné vedení a spolupráci při tvorbě bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat účinkujícím a návštěvníkům festivalu Kmochův Kolín za jejich ochotu při vyplňování dotazníků.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu K mochův Kolín bakalářská práce Autor: Jaromíra Červenková Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2013

6 Copyright 2013 Jaromíra Červenková

7 Abstrakt ČERVENKOVÁ, Jaromíra: Kmochův Kolín. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran Cílem práce je charakteristika mezinárodního dechového festivalu Kmochův Kolín, který je spojen s osobností Františka Kmocha. Teoretická část obsahuje popis města Kolín, skladatele Františka Kmocha a dechové hudby. V praktické části najdeme rozbor festivalu a vyhodnocení dotazníkového šetření účastníků a návštěvníků. Klíčová slova Dechová hudba. Dechový orchestr. Festival. František Kmoch. Kolín. Abstract ČERVENKOVÁ, Jaromíra: Kmoch s Kolín. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: Mgr. Eva Horňáková. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava pages The aim of this bachelor thesis is the characteristic of the international brass band festival called Kmoch s Kolín, which is associated with the personality of František Kmoch. The theoretical part includes description of the town Kolín, the composer František Kmoch and the brass band music. In the practical part we can find the analysis of the festival and the evaluation questionnaire survey of the festival s performers and visitors. Key words Brass Band Music. Brass Band. Festival. František Kmoch. Kolín 7

8 Obsah Úvod Teoretická část Město Kolín Základní charakteristika města Historie města Kultura města Kulturní památky Kulturní akce Kulturní zařízení Koncepce rozvoje cestovního ruchu města Osobnost Františka Kmocha Kmochovo dětství a studium Kmoch učitelem Kmoch muzikantem Kmochova hudební škola Kmoch skladatelem Kmochovy orchestry Taneční orchestr Symfonický a smyčcový orchestr Dechový orchestr Kmochova rodina Kolínsko Kmochovi Kmochův přínos a současnost Dechová hudba Základní charakteristika Vývoj dechové hudby

9 Vojenské kapely Občanské kapely Osobnosti dechové hudby Dechové kapely Festivaly dechových hudeb Praktická část Festival Kmochův Kolín Vznik festivalu Vývoj festivalu Organizace 49. ročníku festivalu Propagace festivalu Program festivalu Názor starosty města Kolína Přípravy 50. ročníku festivalu Dotazníkové šetření Dotazník pro účinkujícího Dotazník pro návštěvníka Vyhodnocení hypotéz Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam ilustrací

10 Úvod Středočeské město Kolín každoročně v červnu ožívá a stává se vyhledávaným cílem mnoha příznivců dechové hudby. Na počest skladatele Františka Kmocha se zde totiž koná mezinárodní festival dechové hudby - Kmochův Kolín. Na festivale pravidelně vystupuje mnoho významných dechových orchestrů a tanečních souborů z České republiky i ze zahraničí. Tradice dechové hudby se ve městě udržuje do současné doby, což potvrzuje konání jubilejního 50. ročníku v roce Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Kmochův Kolín. Důvodem byl můj blízký vztah k městu Kolín, kde žiji a zároveň fakt, že festivalové dění sleduji již od mých dětských let. Osobnosti Františka Kmocha si velmi vážím a jeho hudební přínos považuji za výjimečný. Za cíl si tato práce klade popsat významnou kulturní akci, která je spojena s hudebním přínosem uznávaného skladatele. Teoretická část je zaměřena na historii, kulturu a koncepci rozvoje cestovního ruchu města Kolína. Dále se zabývá rozborem osobnosti Františka Kmocha a představením pojmu dechová hudba. Praktická část zahrnuje vznik, vývoj a organizaci festivalu Kmochův Kolín. Metodika práce je založena na dotazníkovém šetření, které vyhodnotí názory účastníků i návštěvníků festivalu a potvrdí, případně vyvrátí, mé 3 pracovní hypotézy. 1. hypotéza Festival dechové hudby Kmochův Kolín je určen pro všechny věkové kategorie diváků. 2. hypotéza Program festivalu se snaží přiblížit dechovou hudbu i pro současné posluchače. 3. hypotéza Diváci během konání festivalu navštíví i jiné atraktivity města Kolín. 10

11 Teoretická část 1 Město Kolín 1.1 Základní charakteristika města Město s třiceti tisíci obyvateli, bohatou minulostí, živou současností a, doufejme, slibnou budoucností. Město, do jehož tváře se vepsalo více než sedm století historie. Město, jehož symbolem se staly štíhlé věže chrámu stejně tak jako vysoké komíny továren. (Pejša, Mádlíková 2009, s. 3) Město, jemuž tato charakteristika odpovídá, leží ve Středočeském kraji a jmenuje se Kolín. Jeho poloha je výhodná především díky úrodné polabské nížině, kterou protéká řeka Labe, ale i blízkostí dvou kulturních měst Prahy a Kutné Hory. Ačkoli jsou první zmínky o městě zaznamenány z 13. století, do dnešní doby se zde dochovalo mnoho uměleckých, historických a stavitelských památek, které stojí za navštívení. 1.2 Historie města První zmínky o osídlení Kolínska jsou doloženy již ve fázi paleolitu. V této době byla na tomto území významná křižovatka dopravních cest. V druhé polovině 50. let 13. století byl Kolín založen Přemyslem Otakarem II. jako královské město, které bylo opevněno hradbami. Ve 14. století získal Kolín zásluhou Karla IV. devět majestátů a později i právo mílové. V tomto období město začalo být osídlováno židy a stalo se po Praze druhou největší židovskou obcí. Existovala zde například židovská škola a na židovském hřbitově bylo pochováno mnoho významných židovských myslitelů. Válečné konflikty v 17. a 18. století znamenaly pro město výskyt morových epidemií, požárů a dalších pohrom. Do dějin se vepsalo datum 18. června 1757, kdy se odehrála bitva u Kolína, která ukončila sedmiletou válku mezi Pruskem a Rakouskem. Vojska císařovny Marie Terezie porazila vojska krále Bedřicha I. a Marie Terezie získala právo na trůn. 11

12 Další vývoj města byl ovlivněn stavbou železnice z Olomouce do Prahy v letech V Kolíně se začal rozvíjet nejen průmysl, ale i kultura. Kapelník František Kmoch měl v tomto období velkou zásluhu na rozvoj společenského života obyvatel. Během okupace republiky v roce 1939 však došlo k odsunu židů. Stovky židovských obyvatel města bylo nuceno odejít do transportů, z nichž se zpět vrátilo jen několik desítek. Poválečný vývoj Kolína byl ve znamení zakládání velkých podniků i podpory menších živnostníků, což dokládá skutečnost, že je i v současné době město považováno za průmyslové centrum. Do historie Kolína se zapsalo i mnoho významných osobností, které ve městě narodily nebo žily. Řadí se mezi ně: mim Jan Kašpar Deburau, spisovatelé Karel Leger a Josef Svatopluk Machar, malíři Vincenc Morstadt a Rudolf Kremlička, akademik Bedřich Hrozný nebo herečka Terezie Brzková. Hudební přínos pro město byl zásluhou rodáka Františka Kmocha, jehož osobnost bude detailněji popsána ve druhé kapitole. (Pejša, Mádlíková 2009, s. 4-10) 1.3 Kultura města Kulturní památky V Kolíně najdeme mnoho kulturních a historických památek. Mezi nejvýznamnější patří: chrám sv. Bartoloměje, zámek, radnice a židovská čtvrť. Chrám sv. Bartoloměje Nejdůležitější památkou ve městě je chrám sv. Bartoloměje, který se považuje za mimořádnou architektonickou stavbu a zároveň pokladnici uměleckých děl z období gotiky, renesance, baroka i slohů 19. a 20. století. Chrám byl ve 13. století založen králem Přemyslem Otakarem II. Po požáru v roce 1349 se přestavby chrámu ujal dvorní stavitel Karla IV. Petr Parléř. V areálu chrámu byla v roce 1504 postavena gotická zvonice, na jejíž rekonstrukci se podílel mistr Bartoš. Uvnitř chrámu se dochoval soubor náhrobků z období románského i renesančního, okna s vitrajemi, sochařská výzdoba Ondřeje Eiglera a obrazy Petra Brandla. (Rišlink, Hollerová 2009, s ) 12

13 Obrázek 1: Chrám sv. Bartoloměje Zdroj: Zámek Kolínský zámek založil na místě městského opevnění kněz Bedřich ze Strážnice v roce Původně se jednalo o stavbu hradního paláce, ke kterému byla v 16. století dostavěna mohutná věž a rozsáhlé předhradí. O přestavbu hradního paláce do podoby zámku se sgrafitovou výzdobou se zasloužil rod Žerotínů v 16. století. Kvůli stavbě železnice v 19. století byla část zámku zbořena a zbylé budovy přestavěny na pivovar. (Rišlink, Hollerová 2009, s ) 13

14 Obrázek 2: Zámek Zdroj: Radnice Kolínská radnice vznikla roku 1494 přestavbou měšťanského domu, který stál v centru náměstí. V 19. století byla budova rekonstruována do současné podoby, avšak jádro původního středověkého objektu s kamennou fasádou bylo zachováno. (Rišlink, Hollerová 2009, s ) 14

15 Obrázek 3: Radnice Zdroj: Židovská čtvrť Židovskou čtvrť tvoří ulice Na Hradbách a Karoliny Světlé, které se nachází nedaleko historického centra města. V 17. století zde byla postavena židovská synagoga. Židovský hřbitov, který patří k nejstarším v Čechách, je umístěn v nedaleké Kmochově ulici. (Pejša, Mádlíková 2009, 16-18) 15

16 Obrázek 4: Židovská synagoga Zdroj: Kulturní akce V Kolíně se každoročně koná mnoho zajímavých kulturních akcí. Pořádají se zde především několikadenní festivaly spojené s hudbou, divadlem a fotografiemi, ale i koncerty, výstavy, besedy, plesy, závody dračích lodí nebo soutěž Miss Kolínska. Kmochův Kolín Nejvýznamnější kulturní festival města, který je pořádán na počest kapelníka Františka Kmocha, bude detailněji popsán ve 4. kapitole. Kašparův kolínský Mimoriál Mezinárodní festival neverbálního, pohybového a pouličního divadla vznikl roku 1995 na památku kolínského rodáka Jana Kašpara Deburau. [5] 16

17 Funkeho Kolín Fotografický festival Funkeho Kolín se koná každé dva roky na památku Jaromíra Funkeho, Josefa Sudka a Eugena Wiškovského. Reprezentuje přínos tří světově uznávaných tvůrců moderní fotografie, kteří se potkali právě ve městě Kolín. [6] Festival Natruc Festival Natruc je letní festival určený pro posluchače současné populární hudby. Vystupují zde zkušené hudební kapely, ale i začínající umělci. Festival je oblíbený především u mladší generace lidí Kulturní zařízení Nabídka kulturního zařízení je velmi rozmanitá. Nachází se zde například: Městské divadlo Kolín Kino 99 Regionální muzeum Kolín Městský společenský dům Kolín Galerie v zahradě Městská knihovna Kolín [7] 1.4 Koncepce rozvoje cestovního ruchu města Cestovní ruch propaguje Městské informační centrum Kolín, které se nachází nedaleko historického centra města. Pracovníci centra poskytují informace o turistických atraktivitách města, ubytovacích a stravovacích zařízeních, společenských akcích, zajišťují průvodcovské služby, umožňují prodej map, pohlednic, upomínkových předmětů a vstupenek na sportovní utkání. Také zde návštěvníci města mohou využít veřejný internet a kopírování. [11] 17

18 2 Osobnost Františka Kmocha Obrázek 5: František Kmoch Zdroj: Kmochovo dětství a studium František Kmoch se narodil v Zásmukách u Kolína dne 1. srpna Jeho otec Jakub Kmoch byl krejčí, který rád hrával na klarinet při tanečních zábavách a jeho matka Kateřina Kmochová, která doprovázela manželovo hraní zpěvem lidových písní, vychovávala kromě Františka i jeho mladší bratry. Kmochovo hudební nadání se rozvíjelo již od jeho dětských let, kdy navštěvoval obecnou školu v Zásmukách. Jeho učitel Václav Plaček ho učil hrát na housle a vnímat rytmus a melodii. Ve studiu pokračoval Kmoch v reálce v Kolíně, ale hudbě se věnoval i nadále. Po absolvování reálky se rozhodl přihlásit na jednoleté studium na Ústavu pro vzdělání učitelů v Praze, které v roce 1869 ukončil s velmi dobrým prospěchem. (Chvalovský, 1971, s ) 18

19 2.2 Kmoch učitelem Z Kmocha se stal učitel v Suchdole u Kolína. Po roce přestoupil do Červených Peček, kde se dále věnoval výuce hudby. V této funkci byl Kmoch velmi uznáván za jeho pedagogické schopnosti. Komponoval také skladby pro kapelu, se kterou hrával na tanečních zábavách. Jeho zájmy se rozdělovaly mezi školu a hudbu, což později znamenalo, že se Kmoch začal více uplatňovat jako houslista a klavírista než jako učitel. Kmochovy hudební úspěchy byly oceňovány a jeho další kroky směřovaly do taneční kapely Josefa Borčického v Kolíně, ve které nejdříve jen působil, avšak v roce 1870 se stal hlavním kapelníkem. Od roku 1871 také začal působit v kapele kolínského Sokolu. V Červených Pečkách se i dále věnoval učitelství a v roce 1872 začal pracovat jako ředitel obecné školy v Solopyskách. Z této pozice byl roku 1873 suspendován z důvodu zanedbávání jeho pedagogických povinností, které obětoval pro hudební působení v kapelách. (Chvalovský, 1971, s ) 2.3 Kmoch muzikantem Od roku 1873 se Kmoch začal naplno věnovat muzice a stal se hudebníkem z povolání. Nadále řídil taneční kapelu Josefa Borčického a později založil i vlastní kapelu, se kterou reprezentoval kolínský Sokol. Kmoch se stal kapelníkem nejvýznamnějšího spolku v Kolíně. Sokolská dechová kapela pravidelně koncertovala v Kolíně nebo cestovala do jiných měst. (Chvalovský, 1971, s ) V rámci vlasti se s kapelou účastnil zájezdů do Kutné Hory, Prahy, Liberce, Brna, Olomouce, Třebíče a dalších. Kmoch byl oblíben i v zahraničí. Navštívil města jako Krakov, Vídeň, a Budapešť. Také byl opakovaně pozván do Německa, Rumunska nebo Maďarska. (Kronus, 2004, s. 12) 2.4 Kmochova hudební škola V roce 1873 Kmoch v Kolíně založil soukromou hudební školu, ve snaze přivydělat si, jelikož samotný plat kapelníka na živobytí nestačil. Začátky byly těžké, maloměšťácká veřejnost nevěřila v Kmochovo hudební nadání po jeho suspendaci, ale díky podpoře 19

20 Sokola překonal překážky usilovnou prací a předsudky nepřejících lidí vyvrátil. V hudební škole vyučoval on sám i členové jeho kapely. (Chvalovský, 1971, s ) 2.5 Kmoch skladatelem Kmoch se rád věnoval skladatelské činnosti. Jeho hudební přínos činil kolem 350 skladeb. Soustředil se především na tvorbu české národní a lidové písně. Napsal písně s rytmickými obměnami spojené s tancem i melodie určené pro lidové pochody. Mezi jeho nejznámější písně se řadí: Kolíne, Kolíne, Andulko šafářová, Můj koníček nebo Muziky, muziky. Prosazoval vlastenecké písně jako například: Hej Slované, Kde domov můj, Podlipanská a Česká muzika. Dále komponoval písně pro Sokoly, sólové nástroje a skladby pro symfonický a taneční orchestr. Jeho tvorba byla často oceňována v tisku nejen u nás, ale i v zahraničí. (Kronus, 2004, s. 14) 2.6 Kmochovy orchestry Kmoch vedl celkem tři druhy orchestrů: taneční, symfonický, jehož částí byl i orchestr smyčcový, a dechový. Členové orchestrů byli nadaní muzikanti z okolí Kolína, kteří hráli na dva nebo tři hudební nástroje. (Chvalovský, 1971, s. 68) Taneční orchestr Taneční orchestry (tehdy nazývané i jako kapely) byly velmi oblíbené, jelikož se často pořádaly taneční zábavy a lidé rádi tančili. V roce 1870 měla Kmochova první taneční kapela 8 členů, kteří hráli na housle, klarinety, flétnu, trubku, pozoun a bicí. Jeho kapela byla velmi populární, proto se postupně rozšířila o další hudební nástroje: violu, violoncello, hoboj, fagot a lesní roh. Kmochův taneční orchestr vystupoval na tanečních zábavách, plesech a oslavách. Jeho repertoár zahrnoval polku, valčík, mazurku, kvapík a další starší tance. (Chvalovský, 1971, s ) Symfonický a smyčcový orchestr Kmoch se zabýval i vážnou hudbou. Jeho symfonický orchestr poprvé zahrál v roce 1874 v obsazení: dvou fléten, hobojů, klarinetů, fagotů, trubek, tří pozounů, čtyř lesních rohů, bicích a smyčcového kvintetu. Kmoch působil v pozici dirigenta a sólového houslisty. Během velkých koncertů hrál orchestr v zastoupení až 50 členů a na koncertech spoluúčinkoval i se zpěváckými spolky a profesionálními umělci z Národního divadla v Praze. 20

21 Kmochův smyčcový orchestr tvořilo méně členů než v symfonickém orchestru. Hudební nástroje byly zastoupeny: flétnou, hobojem, fagotem, dvěma klarinety, lesními rohy, trubkami, pozouny a bicími a smyčcovým kvintetem. Smyčcový orchestr hrál především romance, serenády, koncertní valčíky, polky, mazurky, opery a operety. (Chvalovský, 1971, s ) Dechový orchestr Dechový orchestr kolínského Sokola byl pro Kmocha působištěm již od jeho začátků hudební činnosti. Orchestr tvořily dřevěné, plechové a bicí nástroje, jejichž síla zvuku umožňovala hraní pod širým nebem, například při pochodech. Kmoch se snažil vyrovnat kvalitou svého orchestru vojenským hudbám, které byly v jeho době považovány za úspěšné. Podařilo se mu vytvořit kapelu s vysokou uměleckou úrovní, která byla oceňována v tisku, odborníky a vojenskými kapelníky. Dechový orchestr pod vedením Kmocha hrál na koncertech, zájezdech, výročích, oslavách, průvodech, akcích kolínského Sokola, slavnostním vítání vlaků na kolínském nádraží, májových zastaveníčkách nebo pohřbech. Repertoár byl originální a zahrnoval upravené skladby s českými melodiemi. Z Kmochových tří hudebních orchestrů měl nejširší působnost právě orchestr dechový. (Chvalovský, 1971, s ) 2.7 Kmochova rodina V roce 1880 se František Kmoch oženil s Josefou Kahlsovou, se kterou měl pět dcer: Josefu, Annu, Jiřinu, Hermínu a Ludmilu. Rodina bydlela v Kolíně. Hudbě se profesně věnovaly jen Kmochovy dvě nejstarší dcery Josefa a Anna. (Kronus, 2004, s. 10) 2.8 Kolínsko Kmochovi Kmoch byl v Kolíně považován za významnou osobnost, jejíž hudební přínos je uznáván do dnešní doby. Jeho hudba rozšířila povědomí o naší vlasti i do zahraničí. Kolínský sokol, jehož dechový orchestr Kmoch řídil, ocenil jeho téměř čtyřicetiletý přínos pro město při slavnostním večeru v červenci roku Kapelník si uznání velmi vážil a pro tuto příležitost zkomponoval pochod, který nesl název "Jubilejní pochod Sokola Kolínského" na slova básně Karla Legera. Tuto skladbu zahrál na oslavě padesátého výročí Sokola. V roce 1912 složil svůj poslední pochod s názvem "V řadách 21

22 sokolských," který plánoval zahrát na VI. všesokolském sletu, ale této akce se bohužel nedožil. Zemřel 30. dubna roku 1912 na infarkt. Rok po jeho smrti byl v Kolíně na Dolejším, dnes Kmochově ostrově, kde Kmoch pravidelně hrával se svými orchestry, postaven pomník na jeho počest s nápisem "Zde žil a ke cti města a celého národa působil náš dobrý, milý kapelník Kmoch, vzorný občan a nezapomenutelný přítel." Jeho bronzovou bustu vytvořil sochař Alois Drobník na náklady kolínských občanů. Na dům v kolínské Kutnohorské ulici, kde Kmoch žil a pracoval, byla v roce 1922 umístěna pamětní deska. Další pamětní deska byla zasazena v rámci 80. výročí Kmochova narození na budovu Sokolovny v Zásmukách, kde kapelník prožil své dětství. (Kronus, 2004, s ) 2.9 Kmochův přínos a současnost František Kmoch byl čestný a pracovitý člověk, který prezentoval své vlastenecké cítění prostřednictvím hudby. Organizační a pedagogické schopnosti mu zajistily vést hráče na hudební nástroje a prezentovat repertoár široké veřejnosti. Stal se zakladatelem českého dechového orchestru a jeho skladby se hrají dodnes. V současné době v Kolíně působí několik dechových orchestrů, které reprezentují Kmochovu tvorbu: Městská hudba Františka Kmocha, Velký dechový orchestr Kolín Dolní Chvatliny, Dechový orchestr Základní umělecké školy Františka Kmocha Kolín, Harmonie 1872 Kolín a Kolíňanka. V Kolíně je již od roku 1932 zřízena Základní umělecká škola Františka Kmocha. Žáci školy se vzdělávají nejen v hudebním, ale i výtvarném, tanečním a literárně dramatickém oboru. V roce 1990 v Kolíně vzniklo občanské sdružení s názvem Klub přátel Františka Kmocha. Členy klubu jsou příznivci dechové a lidové hudby. Sdružení vydává publikace o dechové hudbě a pravidelně organizuje kulturní akce spojené s propagací tvorby Františka Kmocha. Pořádá například zájezdy na hudební festivaly, klubový ples nebo Kolínské hudební podletí. Také spolupracuje s Městskou hudbou Františka Kmocha a organizátory festivalu Kmochův Kolín. [10] 22

23 Na počest talentovaného muzikanta Františka Kmocha se každoročně koná kulturní festival Kmochův Kolín. V červnu roku 2013 se uskuteční již jubilejní 50. ročník. Tento festival je mezinárodně uznávaný a hojně navštěvovaný. Samotné konání festivalu bude podrobně popsáno ve čtvrté kapitole. 23

24 3 Dechová hudba 3.1 Základní charakteristika Dechová hudba je hudební žánr, který spojuje prvky klasické a lidové hudby. Muzikanti tento žánr prezentují hrou na dechové a bicí nástroje. Dechové nástroje tvoří trubky, křídlovky, klarinety, lesní rohy, pozouny a tuby. Bicí nástroje zastupuje malý a velký buben, činely a perkuse. Hráče na hudební nástroje často doprovází i zpěv lidových písní. Tento druh hudby se hraje například při pochodech, koncertech, tanečních akcích nebo smutečních obřadech. Z dechové hudby vznikl spojením folklóru a blues základ pro další hudební směr jazz. I když většinu posluchačů tvoří především starší generace a obyvatelé na venkově, dechová hudba má stabilní místo v hudbě i v dnešní době. [9] 3.2 Vývoj dechové hudby Vojenské kapely Dechová hudba vznikla zásluhou vojenských kapel, které hrou na dechové a bicí nástroje řídily pohyb vojsk při pochodech. Členové kapel ovládali i hru na další hudební nástroje, proto bylo možné z hudebníků sestavit symfonický orchestr a zahrát na koncertech nebo divadelních představeních. Od 19. století začaly vojenské kapely hlasitou hudbou doprovázet pravidelné střídání stráží na Staroměstském náměstí v Praze a po skončení vojenského aktu pokračovaly hrou pochodů, tanců, symfonické a operní hudby pro početné obecenstvo. Hudba se tedy hrála i mimo vojenské boje a stala se velice oblíbená u místního obyvatelstva. Vojenské kapely však odmítaly hrát vlastenecké písně a účinkovat na průvodech spolků a slavnostech, což se stalo podnětem k zakládání občanských kapel. (Kapusta, 1974, s ) Občanské kapely Hudebníci po vojenské službě opouštěli kapely vojenské a zakládali nové nebo se stávali členy již existujících kapel občanských. Dechová hudba se tímto způsobem měnila v nezávislou a repertoár se rozšiřoval o českou hudbu. 24

25 Ve městech se z původních sborů pozounérů a trubačů vyvíjely kapely ostrostřelců, hornické a spolkové. Ostrostřelecké městské hudby se sice podobaly kapelám vojenským, ale kromě pravidelných strážních úkonů vystupovaly i samostatně. Pro civilní potřeby vznikaly kapely hornické, které se považovaly za jedinečnou společenskou vrstvu. Další občanské kapely byly založeny spolky Tělocvičné jednoty Sokol, vojenských vysloužilců a hasičů. Nejpopulárnější sokolská kapela v Čechách byla Kmochova kapela z Kolína. (Kapusta, 1974, s ) 3.3 Osobnosti dechové hudby Mezi nejznámější osobnosti, které tento žánr prosazovaly, se řadí: František Kmoch Jaromír Vejvoda Josef Poncar Karel Valdauf Karel Koleta Vladimír Fuka Karel Pádivý Blahoslav Smíšovský. [9] 3.4 Dechové kapely Známé kapely, které hráli nebo hrají dechovou hudbu jsou: Dechový orchestr města Hradce Králové Starobrněnská dvanáctka Bojané Táboranka Budvarka Telčská dechovka Túfaranka Dechová hudba Ištvánci Dechová hudba Zlaťulka Silvanka. [9] 25

26 3.5 Festivaly dechových hudeb V České republice se každoročně koná několik hudebních festivalů spojených s dechovou hudbou. Patří mezi ně: Kmochův Kolín Festival dechových hudeb v Lomnici nad Lužnicí Mezinárodní festival dechových hudeb v Praze a Jeseníku Mezinárodní festival policejních orchestrů a pěveckých sborů v Praze Vejvodova Zbraslav Pravečkův Lanškroun Kubešova Soběslav Festival Dechovky 21. století v Žirovnici Túfarankafest v Rakvicích Oddechovky festival nejlepších dechovek v Batelově. [9] 26

27 Praktická část 4 Festival Kmochův Kolín 4.1 Vznik festivalu Tradice konání mezinárodního festivalu Kmochův Kolín začala v roce 1962 na památku 50. výročí úmrtí Františka Kmocha a 90. výročí založení Kmochovy hudby. Od tohoto roku se v Kolíně každoročně v červnu setkávají příznivci dechové hudby. (Trpišovská, 1998, s ) 4.2 Vývoj festivalu První ročník festivalu se uskutečnil v rámci závěrečného kola krajské soutěže dechových orchestrů. Jelikož byly mezi orchestry velké rozdíly v pojetí skladeb, došlo v dalším roce ke změně. Setkání hudebníků neprobíhalo jako soutěž, ale formou celostátní přehlídky osmi dechových orchestrů z Čech, Moravy a Slovenska. V roce 1964 se festival nekonal z důvodu nezájmu místních řídících orgánů o pořádání této akce. Třetí ročník Kmochova Kolína tedy proběhl až v roce 1965, avšak za účasti první zahraniční kapely. Během dalších let se ze setkání příznivců dechové hudby stala tradice. V Kolíně každý rok koncem června vystoupily domácí i zahraniční orchestry. Akce byla zahájena znělkou Kmochova Kolína, účinkující na Karlově náměstí zahráli skladby Františka Kmocha, představili své kapely v průvodu městem a následně společně zahráli na závěrečném monstrkoncertu. Šestý ročník festivalu byl ve znamení 120. výročí narození Františka Kmocha, na jehož počest byla představena kniha Karla Chvalovského s názvem František Kmoch. Kolínská Lidová škola umění byla přejmenována na Lidovou školu umění Františka Kmocha a její žáci s orchestrem na festivalu účinkovali. V roce 1973 na festivale poprvé vystoupily i mažoretky a celý ročník byl přenášen rozhlasem a televizí. 27

28 Repertoár byl v letech 1974 až 1981 ovlivněn politickou situací. Hrály se především skladby na počest politických stran nebo výročí spolků. Program festivalu se rozšiřoval o doplňující akce jako například: turistický pochod Kmochova padesátka a pětadvacítka, který vedl po trase, kde kolínský rodák působil, vzpomínkové pořady o Kmochově hudební tvorbě, výstavy v Regionálním muzeu, divadelní představení nebo vystoupení tanečních skupin a sborů. Návštěvnost festivalu každým rokem stoupala. Následující ročníky probíhaly ve formě soutěží. Dvacátý první ročník Kmochova Kolína soutěžilo 12 dechových orchestrů o pohár s Kmochovou podobiznou a dvacátý pátý ročník proběhla skladatelská soutěž v několika kategoriích. Skladby, které vyhrály, byly zařazeny do programu následujícího ročníku. Od roku 1991 začal být festival organizován s finanční podporou sponzorů. V roce 1996 se úvodní koncert konal netradičně v Praze na Staroměstském náměstí. Organizátoři se tímto krokem snažili festival propagovat i mimo město Kolín. Koncepce programu festivalu je od roku 1994 rozšířena o další hudební vystoupení u chrámu svatého Bartoloměje. Dramaturgie programu se však ustálila do téměř neměnné koncepce, která trvá do dnešní doby. (Trpišovská, 1998, s ) 4.3 Organizace 49. ročníku festivalu 49. ročník festivalu se uskutečnil od 7. do 10. června Hlavními pořadateli byli Městský úřad Kolín a Občanské sdružení Prostor. Město Kolín v době konání této kulturní akce navštívilo přes lidí a vystoupilo zde přes účinkujících. [12] Propagace festivalu Poslední ročník festivalu byl propagován prostřednictvím mediálních kampaní. Před zahájením festivalu vydalo Občanské sdružení Prostor tři čísla festivalových novin, které byly doručeny přímo do poštovních schránek místních obyvatel. Ve vlacích a na nádražích byly umístěny reklamní billboardy a plakáty. Na oficiálních webových stránkách festivalu a sociálních sítích byly průběžně zveřejňovány informace o programu a účinkujících. Další propagaci festivalu zajistili mediální partneři: Rádio Jizera Český rozhlas Region Český rozhlas Praha 28

29 Rádio Dechovka Kolínský PRES Kolínský deník, aj. Během konání samotné kulturní akce byly návštěvníkům k dispozici festivalové brožury, letáky, plakáty a další propagační materiály. [12] Program festivalu Program festivalu byl v roce 2012 velice rozmanitý. Organizátoři festivalu (především členové Občanského sdružení Prostor) se snažili o rozšíření doprovodného programu s cílem zaujmout širokou veřejnost diváků. Kromě již tradičních vystoupení dechových orchestrů a mažoretek z České republiky i zahraničí se konaly výstavy, bleší trhy, divadelní představení nebo prezentace mezinárodní gastronomie. Program probíhal na mnoha místech v Kolíně, ale i v partnerských městech Kutné Hoře a Poděbradech. Ve čtvrtek 7. června 2012 bylo v sálu Městské knihovny Kolín možné shlédnout výstavu fotografií z předešlých ročníků Kmochova Kolína, ve večerních hodinách proběhl malý průvod hudebníků a mažoretek u Základní umělecké školy v Kolíně a Regionální muzeum Kolín připravilo expozici k výročí úmrtí Františka Kmocha. Páteční program byl zahájen na Karlově náměstí divadelním představením pro školy a školky, následovalo odpolední vystoupení dechových orchestrů MDO ZUŠ Kolín, Harmonie 1872 Kolín nebo VDO Kolín Dolní Chvatliny a koncerty Kolínské filharmonie a Kolínského Big Bandu. Na Kmochově ostrově byly umístěny zábavné atrakce pro děti a v amfiteátru zahráli soubory: H band Hranice na Moravě, Dětský folklórní soubor Mlynařice a další. V Kutné Hoře si diváci mohli poslechnout Hudbu hradní stráže a Policie ČR. Slavnostní zahájení festivalu a hlavní průvod dechových kapel a mažoretek proběhl v sobotu. Na Karlově náměstí vystoupilo mnoho domácích i zahraničních hudebních a tanečních souborů, u chrámu svatého Bartoloměje byl připraven program pro rodiny s dětmi, v kolínské synagoze zazpívaly pěvecké sbory a v Komenského parku se konal bleší trh. Diváci mohli během soboty vidět několik hudebních vystoupení i v Kutné Hoře a Poděbradech. 29

30 49. ročník Kmochova Kolína byl zakončen v neděli na Karlově náměstí slavnostním monstrkoncertem dechových orchestrů, které na festivalu účinkovaly a taneční show mažoretek na Kmochově ostrově. [13] Obrázek 6: Koncert na Karlově náměstí Zdroj: Strnad#!prettyPhoto[gallery2]/32/ 30

31 Obrázek 7: Vystoupení mažoretek na Karlově náměstí Zdroj: Strnad#!prettyPhoto[gallery2]/14/ 31

32 Obrázek 8: Průvod muzikantů městem Zdroj: Strnad#!prettyPhoto[gallery2]/16/ 4.4 Názor starosty města Kolína V rámci mé bakalářské práce jsem si dovolila oslovit pana starostu Mgr. et Bc. Víta Rakušana, který se Kmochova Kolína pravidelně účastní. Podle jeho názoru je festival součástí identity Kolína a pevná festivalová tradice pro město představuje vynikající reklamu v České republice i v zahraničí. Město není jen shlukem ulic, ale živé těleso, které ke svému žití nutně potřebuje tradice, svou historii a připomínání si významných osobností důstojným způsobem. Pan starosta mi také sdělil, že minulé ročníky nastolily pozitivní trend pro návštěvníky, jejichž zálibou není jen dechová hudba. Z festivalu se stávají městské slavnosti, které mají potenciál oslovit větší škálu potenciálních návštěvníků. Na základě jeho odpovědí se mi potvrdily domněnky o tom, že pravidelné konání festivalu je pro město velkým přínosem pro cestovní ruch s cílem zaujmout všechny věkové kategorie diváků a rozšířit program i pro posluchače dalších hudebních směrů. 32

33 4.5 Přípravy 50. ročníku festivalu Kmochův Kolín je v současné době považován za největší dechový festival ve střední Evropě. V letošním roce (2013) bude uspořádán již 50. ročník. Pořadatelé připravují bohatý kulturní program, který se bude odehrávat na 10 scénách v Kolíně a dalších 2 externích scénách v Kutné Hoře a Poděbradech. 33

34 5 Dotazníkové šetření Praktickou část mé bakalářské práce také tvoří dotazníkové šetření. Cílem výzkumu bylo zjistit názory účinkujících a návštěvníků festivalu Kmochův Kolín, vyhodnotit jejich postoje ke konání samotné akce a využitelnost pro cestovní ruch v dané destinaci. Sběr dat proběhl během konání festivalu v roce 2012 na Karlově náměstí v Kolíně a následně i na internetových stránkách Výsledky šetření jsou vyobrazeny pomocí výsečových grafů a jsou doplněny komentářem Dotazník pro účinkujícího Dotazník, který byl určen pro účinkující, se skládal z 15 otázek a zahrnoval uzavřené i otevřené otázky. Výzkumu se celkem zúčastnilo 100 respondentů, kteří odpovídali na otázky týkající se návštěvnosti, využitelnosti ubytovacích zařízení a dopravních prostředků, spokojenosti či nespokojenosti, účasti na jiných festivalech, určení cílové skupiny diváků nebo vyjádření názoru na program festivalu. Poslední tři otázky zjišťovaly pohlaví, věk a trvalé bydliště respondentů. Graf 1: Kolika ročníků festivalu Kmochův Kolín jste se již zúčastnil/a v minulých letech? Kolika ročníků festivalu Kmochův Kolín jste se již zúčastnil/a v minulých letech? 1 až 4 5 až 8 9 a více 17% 56% 27% Zdroj: Vlastní zpracování,

35 Více než polovina dotazovaných z řad účinkujících (56%) se účastnila mnoha ročníků Kmochova Kolína, proto nejčastější odpovědí na první otázku byla varianta 9 a více. Účast na 5 až 8 festivalech označilo 27% respondentů a zbylých 17% festival navštívilo pouze 1 až 4 krát. Graf 2: Kde Váš soubor získal informace o tomto festivale? Kde Váš soubor získal informace o tomto festivale? pozvání od pořadatelů vlastní zkušenosti 46% 54% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Z následující odpovědi vyplývá, že 54% účinkujících festival znalo z vlastní předešlé zkušenosti a 46% přijalo pozvání od pořadatelů. 35

36 Graf 3: Kterých dnů festivalu jste se zúčastnil/a? Kterých dnů festivalu jste se zúčastnil/a? všechny dny pátek a sobota sobota a neděle sobota 12% 3% 5% 80% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 V grafu můžeme vidět, že 80% respondentů se festivalu účastnilo od čtvrtka do neděle. Mnoho souborů totiž každý den vystupovalo na jiných scénách nebo v průvodech. Další účinkující vystupovali v pátek a sobotu, sobotu a neděli nebo pouze v sobotu. Graf 4: Pokud jste během festivalu musel/a přenocovat, v jakém ubytovacím zařízení to bylo? Pokud jste během festivalu musel/a přenocovat, v jakém ubytovacím zařízení to bylo? hotel penzion doma nepřenocoval/a jsem v okolí festivalu 3% 19% 12% 66% Zdroj: Vlastní zpracování,

37 Z výzkumu je patrné, že 66% účinkujících bydlelo nedaleko Kolína a přenocovalo doma, 12% tázaných přenocovalo v penzionu a 3% v hotelu. Zbylých 19% respondentů v okolí festivalu nepřenocovalo. Graf 5: Na festival jste přijel/a pouze se souborem nebo Vás ještě někdo doprovázel? Na festival jste přijel/a pouze se souborem nebo Vás ještě někdo doprovázel? pouze se souborem s partnerem/partnerkou s rodinou s kamarády 20% 12% 8% 60% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Následující otázka zjišťovala, zda účinkující na festival někdo doprovázel. Většina odpověděla, že přijela pouze se souborem, některé však doprovázela rodina, partner či partnerka nebo kamarádi. 37

38 Graf 6: Jakým dopravním prostředkem jste na festival přijel/a? Jakým dopravním prostředkem jste na festival přijel/a? automobilem autobusem vlakem pěšky 44% 34% 10% 12% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Na festival přijelo 34% účinkujících automobilem, 12% využilo autobus a 10% vlak. Téměř polovina přišla pěšky, což svědčí o tom, že většina účinkujících měla bydliště ve městě Kolín a okolí. Graf 7: Co se Vám na festivale nejvíce líbilo? Co se Vám na festivale nejvíce líbilo? atmosféra festivalu průvod souborů městem jednotlivá vystoupení/koncerty udržování tradice dechové hudby 31% 33% 9% 27% Zdroj: Vlastní zpracování,

39 V této otázce měli účinkující vytyčit, co na festivalu nejvíce ocenili. Mnohým z nich se líbila festivalová atmosféra, dále také udržování tradice dechové hudby a jednotlivá vystoupení a koncerty. V neposlední řadě je zaujal i tradiční průvod souborů městem. Graf 8: Co se Vám naopak nelíbilo? Co se Vám naopak nelíbilo? počasí ceny služeb přeplněná parkoviště vše bylo v pořádku jiné 15% 21% 14% 43% 7% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 V rámci dotazníkového šetření mohli účinkující sdělit, co by se podle jejich názoru mělo do budoucna zlepšit. Průběh festivalu v roce 2012 narušilo nepříznivé počasí. Někteří se domnívali, že ceny služeb byly příliš vysoké, v blízkosti centra města nebylo možné zaparkovat, dále se jim nelíbili některé organizační záležitosti a nedostatečné zázemí pro muzikanty. 43% respondentů však bylo spokojených a nic nevytkli. 39

40 Graf 9: Zúčastňuje se Váš soubor i dalších dechových festivalů? Zúčastňuje se Váš soubor i dalších dechových festivalů? ano ne 24% 76% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Téměř 80% souborů se účastnilo i dalších dechových festivalů. Ti, kteří na tuto otázku odpověděli kladně, měli možnost název festivalů dopsat. Mezi nejčastější odpovědi patřily festivaly: FIJO Cheb, FEDO Štětí, Vačkářův Zbiroh, Čermákovo Vysoké Mýto, Koletova Rtyně, Polanského Přelouč, Vackovo Vysoké Veselí a Pravečkův Lanškroun. 40

41 Graf 10: Pro jaké cílové skupiny diváků si myslíte, že je festival především určen? Pro jaké cílové skupiny diváků si myslíte, že je festival především určen? pro dospělé pro seniory pro všechny věkové kategorie 7% 8% 85% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Tato otázka potvrdila můj odhad ohledně cílové skupiny potenciálních diváků, které by konání festivalu do města přilákalo. Většina účinkujících usoudila, že je tato kulturní akce určena pro všechny věkové kategorie. Jen 8% tázaných se domnívalo, že diváky tvoří především senioři a 7% dospělí. Díky velkému počtu vedlejších scén a doprovodného programu si festival může oblíbit každý. 41

42 Graf 11: Souhlasíte s názorem, že se program festivalu snaží přiblížit dechovou hudbu i pro současné posluchače? Souhlasíte s názorem, že se program festivalu snaží přiblížit dechovou hudbu i pro současné posluchače? souhlasím nesouhlasím nevím 15% 10% 75% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Výzkum také potvrzuje názor, že se aktuální podoba festivalu snaží přiblížit dechovou hudbu pro současné posluchače. V roce 2012 program netvořily pouze koncerty dechové hudby, ale i další žánry. Na festivale vystoupilo i mnoho současných známých osobností z řad zpěváků a moderátorů. Celkem 75% respondentů s názorem souhlasilo, 15% nesouhlasilo a 10% nevědělo, jak odpovědět. 42

43 Tabulka 1: Můžete uvést název Vašeho souboru a přibližný počet členů? Název souboru Počet členů Dechový orchestr mladých při ZUŠ Chotěboř 65 Dechový orchestr ZUŠ J. N. Filcíka, Chrast u Chrudimi 55 Duende Kolín 50 Hudba Hradní stráže a Policie ČR 60 Kokosy 30 Kolínský Big Band 20 Mažoretky ZŠ Slovanka Česká Lípa 35 Městská hudba Františka Kmocha 50 Privatissima 12 Suchdolanka 20 TS Bohemia Kolín 30 Velký dechový orchestr Dolní Chvatliny 70 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Dotazníkového šetření se zúčastnili členové dechových orchestrů, mažoretek a tanečních skupin. 43

44 Graf 12: Jaké je Vaše pohlaví? Jaké je Vaše pohlaví? muž žena 46% 54% Dotazník vyplnilo 46% mužů a 54% žen. Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 13: Jaký je Váš věk? Jaký je Váš věk? do 20 let 21 až 30 let 31 až 40 let 41 až 50 let 51 let a více 14% 3% 22% 34% 27% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Nejvíce respondentů (34%) bylo ve věku 41 až 50 let, 27% tvořila věková kategorie 31 až 40 let a 22% účinkujících bylo 21 až 30 let. Méně zastoupené věkové kategorie byly: 44

45 mládež do 20 let a senioři starší 51 let. Lze tedy usuzovat, že dechovou hudbu mají v oblibě především lidé v produktivním věku. Graf 14: V jakém kraji máte trvalé bydliště? V jakém kraji máte trvalé bydliště? Hlavní město Praha Liberecký Moravskoslezský Pardubický Středočeský Vysočina 5% 7% 3% 2% 3% 80% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Poslední otázka zkoumala místo trvalého bydliště. 80% účinkujících měla trvalé bydliště ve Středočeském kraji, ale byly zastoupeny i kraje: Hlavní město Praha, Vysočina, Liberecký, Pardubický a Moravskoslezský Dotazník pro návštěvníka Dotazník pro návštěvníky Kmochova Kolína zahrnoval celkem 14 otázek. 140 respondentů bylo ochotných vyplnit otázky ohledně návštěvnosti, informovanosti, využití ubytovacích zařízení a dopravních prostředků, spokojenosti či nespokojenosti, určení cílové skupiny návštěvníků nebo vyjádření názoru na dechovou hudbu. V závěru dotazníku byly položeny otázky týkající se osobních údajů. 45

46 Graf 15: Kolika ročníků festivalu Kmochův Kolín jste se již zúčastnil/a v minulých letech? Kolika ročníků festivalu Kmochův Kolín jste se již zúčastnil/a v minulých letech? ani jednoho, byl/a jsem zde poprvé 1 až 4 5 až 8 9 a více 13% 12% 29% 46% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Na festivalu bylo v roce 2012 poprvé 29% respondentů. Většina návštěvníků však měla Kmochův Kolín v oblibě již několik let. 46% dotazovaných označilo variantu 1 až 4, dalších 13% odpovědělo 5 až 8 let a 12% diváků na festival přijelo 9 a více krát. Graf 16: Kde jste získal/a informace o tomto festivale? Kde jste získal/a informace o tomto festivale? reference od známých vlastní zkušenosti internet tisk televize, rozhlas 10% 7% 36% 22% 25% Zdroj: Vlastní zpracování,

47 Pořadatelé se festival snaží propagovat mnoha způsoby. Z grafu je zřejmé, že 22% návštěvníků získalo informace o festivale prostřednictvím internetu, 10% z tisku a 7% z televize nebo rozhlasu. 25% respondentů mělo s festivalem vlastní zkušenosti z minulých ročníků a 22% přijalo pozvání od známých. Graf 17: Kterých dnů festivalu jste se zúčastnil/a? Kterých dnů festivalu jste se zúčastnil/a? všechny dny pátek a sobota pátek sobota 35% 19% 25% 21% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Tato otázka zjišťovala, kterých dnů se návštěvníci Kmochova Kolína nejčastěji účastní. Sobotní bohatý program zaujal 35% diváků a páteční 21%. Obou dnů se zúčastnilo 25% lidí a všech dnů 19%. 47

48 Graf 18: Pokud jste během festivalu musel/a přenocovat, v jakém ubytovacím zařízení to bylo? Pokud jste během festivalu musel/a přenocovat, v jakém ubytovacím zařízení to bylo? hotel penzion u známých doma nepřenocoval/a jsem v okolí festivalu 25% 4% 9% 22% 40% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Z výzkumu je patrné, že 40% návštěvníků bydlelo v okolí Kolína a přenocovali doma. Ubytovacích služeb v hotelu využilo 25% respondentů a v penzionu 9%. Dalších 22% bylo ubytovaných u známých a 4% respondentů v okolí festivalu vůbec nepřenocovalo. Graf 19: S kým jste na festival přijel/a? S kým jste na festival přijel/a? sám/sama s partnerem/partnerkou s rodinou s kamarády 34% 7% 15% 44% Zdroj: Vlastní zpracování,

49 Dotázaní návštěvníci byli na festivale nejčastěji doprovázeni rodinou, kamarády a partnerem či partnerkou. Několik z nich však přišlo bez doprovodu. Graf 20: Jakým dopravním prostředkem jste na festival přijel/a? Jakým dopravním prostředkem jste na festival přijel/a? automobilem autobusem vlakem na kole pěšky 22% 6% 47% 22% 3% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Automobilem se do Kolína dopravilo 47% diváků. 22% návštěvníků přijelo vlakem a 22% přišlo pěšky. Dalších 6% zvolilo kolo a 3% autobusovou dopravu. Graf 21: Navštívil/a jste během festivalu i jiné atraktivity města Kolína? Navštívil/a jste během festivalu i jiné atraktivity města Kolína? jen tento festival kulturní památky kulturní zařízení 18% 45% 37% Zdroj: Vlastní zpracování,

50 Cílem následující otázky bylo zjistit, zda diváci během samotného konání festivalu navštívili i další turistické atraktivity města Kolína. Z výsledků dotazníkového šetření je zřejmé, že návštěvníky festivalu lákali kromě pestrého programu i další atraktivity města. 18% respondentů uvedlo, že využilo služeb kulturních zařízení a 37% vyhledalo kulturní památky Kolína. Pro rozvoj cestovního ruchu je konání kulturní akce velkým přínosem. Graf 22: Co se Vám na festivale nejvíce líbilo? Co se Vám na festivale nejvíce líbilo? atmosféra festivalu průvod souborů městem jednotlivá vystoupení/koncerty udržování tradice dechové hudby 32% 27% 18% 23% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Kmochův Kolín je podle výzkumu velice divácky oblíbený festival, který udržuje tradici dechové hudby. Návštěvníci dále vyzdvihli příjemnou atmosféru festivalu, jednotlivé koncerty dechových orchestrů a taneční vystoupení mažoretek. V neposlední řadě ocenili slavnostní průvod souborů městem. 50

51 Graf 23: Co se Vám naopak nelíbilo? Co se Vám naopak nelíbilo? počasí ceny služeb přeplněná parkoviště zpoždění programu vše bylo v pořádku 35% 15% 5% 9% 36% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Názory respondentů na tuto otázku byly různorodé. Někteří sdíleli pozitivní postoj a vše podle nich bylo v pořádku. Jiným se nelíbili vysoké ceny služeb, nepříznivé počasí, přeplněná parkoviště v okolí festivalu a také vytkli zpoždění programu. Graf 24: Pro jaké cílové skupiny diváků si myslíte, že je festival především určen? Pro jaké cílové skupiny diváků si myslíte, že je festival především určen? pro mládež pro dospělé pro seniory pro všechny věkové kategorie 3% 20% 62% 15% Zdroj: Vlastní zpracování,

52 V rámci výzkumu se více než polovina respondentů domnívala, že je festival určen pro všechny cílové skupiny diváků, což podpořilo mé domněnky. 20% lidí si myslelo, že nejčastější návštěvníci jsou dospělí, následováni seniory a mládeží. Graf 25: Souhlasíte s názorem, že se program festivalu snaží přiblížit dechovou hudbu i pro současné posluchače? Souhlasíte s názorem, že se program festivalu snaží přiblížit dechovou hudbu i pro současné posluchače? souhlasím nesouhlasím nevím 19% 12% 69% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 S názorem na tvorbu programu, který je určen i pro posluchače jiných hudebních směrů než je dechová hudba, souhlasilo 69% diváků a naopak nesouhlasilo 19%. Zbylých 12% nevědělo. 49. ročník festivalu, který se konal v roce 2012, přinesl i prvky swingu a folku. Program tedy velice zaujal i současné posluchače. 52

53 Graf 26: Jaké je Vaše pohlaví? Jaké je Vaše pohlaví? muž žena 39% 61% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Dotazníkového šetření se zúčastnilo 39% mužů a 61% žen. Graf 27: Jaký je Váš věk? Jaký je Váš věk? do 20 let 21 až 30 let 31 až 40 let 41 až 50 let 51 let a více 18% 12% 18% 30% 22% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Nejvíce návštěvníků, kteří vyplnili dotazník, bylo ve věku 41 až 50 let. Další početná kategorie byla ve věku 31 až 40, poté stejný počet návštěvníků ve věku 51 a více let a 21 až 30 let a nejmenší zastoupení bylo do 20 let. 53

54 Graf 28: V jakém kraji máte trvalé bydliště? V jakém kraji máte trvalé bydliště? Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Pardubický Středočeský Vysočina 12% 7% 2% 2% 9% 68% Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Poslední otázka byla zaměřena na trvalé bydliště návštěvníků festivalu. Nadpoloviční většinu tvořili obyvatelé Středočeského kraje. Početněji byl také zastoupen kraj Vysočina, Pardubický a Hlavní město Praha. Několik návštěvníků přijelo i z Jihomoravského a Jihočeského kraje Vyhodnocení hypotéz 1. hypotéza Festival dechové hudby Kmochův Kolín je určen pro všechny věkové kategorie diváků. O dechové hudbě je známé, že její příznivce tvoří především senioři. Tradice festivalu Kmochův Kolín byla na setkání příznivců dechové hudby založena. Nicméně pořadatelé se snaží o to, aby byl festival směřován k oblibě všech věkových kategorií. S tímto tvrzením souhlasila většina dotazovaných respondentů - 85% účinkujících a 62% návštěvníků. Program festivalu byl například v roce 2012 přizpůsoben všem věkovým kategoriím. Pro děti a mládež byl připraven divadelní blok a zábavné atrakce, dospělí se mohli mimo jiné zúčastnit festivalu běhu a senioři tematických výstav a veletrhů. První hypotéza se potvrdila. 54

55 2. hypotéza Program festivalu se snaží přiblížit dechovou hudbu i pro současné posluchače. S touto domněnkou podle dotazníkového šetření souhlasilo 75% účinkujících a 69% návštěvníků. Festivalový program tvoří především koncerty dechových orchestrů, avšak při konání 49. ročníku byly skladby obohaceny i o prvky swingu nebo folku. Jelikož se Kmochův Kolín konal na několika místech v Kolíně a okolí najednou, mohl si každý z návštěvníků vybrat, jaký hudební program ocení. Program festivalu tedy byl přizpůsoben i pro současné posluchače. Tato hypotéza byla také potvrzena. 3. hypotéza Diváci během konání festivalu navštíví i jiné atraktivity města Kolín. Konání významné kulturní akce by mělo zaručit i rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 37% respondentů navštívilo během konání Kmochova Kolína i kulturní památky města a 18% kulturní zařízení. Zbylých 45% se účastnilo pouze festivalu. Tradice konání festivalu tedy přináší pozitivní dopad pro město a návštěvníci cestují do města nejen za hudebním zážitkem. Hypotéza byla opět potvrzena. 55

56 Závěr Kmochův Kolín je významný hudební festival, který každoročně navštíví mnoho diváků a kde vystoupí stovky umělců z České republiky i zahraničí. Zásluhou tradice konání festivalu je podpora rozvoje cestovního ruchu a propagace města. Dechová hudba je do současné doby vnímána jako atraktivní hudební směr, který mají v oblibě všechny věkové kategorie. František Kmoch se považuje za talentovaného skladatele, který se postaral o rozvoj dechové hudby a povědomí o jeho rodném městě Kolín. V práci byla použita metoda dotazníkového šetření. Dotazníky ochotně vyplnili účinkující a návštěvníci 49. ročníku festivalu. Na základě výsledků výzkumu byly potvrzeny 3 hypotézy. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina účastníků pocházela ze Středočeského kraje, na festivale vystoupila 9 a více krát a považovala ho vhodný pro všechny věkové kategorie. Členové dechových orchestrů se pravidelně účastnili i dalších hudebních festivalů, avšak ve Středočeském kraji je Kmochův Kolín jedinou alternativou festivalu dechové hudby. Toto zjištění by mělo přispět k propagaci festivalu jako výjimečné kulturní akce v regionu. Velkou část respondentů z řad návštěvníků tvořily věkové kategorie 41 až 50 let a 31 až 40 let ze Středočeského kraje. Souhlasili s názorem, že se program festivalu snaží přiblížit dechovou hudbu i pro současné posluchače, především z důvodu obohacení hudebního programu o prvky swingu a folku, vystoupení známých moderátorů a zpěváků nebo divadelních a tanečních spolků. Zpracování bakalářské práce přineslo mnoho nových poznatků, které mohou posloužit pro organizátory festivalu a cestovní kanceláře. V rámci zajištění růstu turistické poptávky po regionu Kolín by bylo vhodné, aby cestovní kanceláře nabízely zájezdy specializující se na kombinaci cestování s hudebním zážitkem. Účast na festivale by byla spojena s návštěvou kolínských kulturních památek, což by podpořilo rozvoj cestovního ruchu města. Návštěvníci festivalu by byli zastoupeni nejen ze Středočeského kraje, ale z celé České republiky a město by se dostalo do povědomí široké veřejnosti. 56