květen 2011 Komunitní plán sociálních služeb ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Tábor

Transkript

1 květen 2011 Komunitní plán sociálních služeb ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Tábor

2 Seznam použitých zkratek AA AD ADHD DD DD DPC DPL DPS DS ESF EU JČK KP KPSS MMR MŠ MÚ (MěÚ) MV MZd NNO OP LZZ ORP OÚ PS PS SS ZP ZŠ anonymní alkoholici azylový dům Attention Deficit Hyperactivity Disorders hyperaktivita s poruchou pozornosti dětský domov domov důchodců dům na půl cesty dětská psychiatrická léčebna dům s pečovatelskou službou domov pro seniory Evropský sociální fond Evropská unie komunitní plán komunitní plán sociálních služeb Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí mateřská škola městský úřad Ministerstvo vnitra Ministerstvo zdravotnictví nestátní nezisková organizace Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost obec s rozšířenou působností obecní úřad pečovatelská služba pracovní skupina sociální služba/y zdravotní postižení základní škola 1

3 Obsah Na úvod - otázky a odpovědi...3 Základní pojmy...4 Projekt...6 Harmonogram projektu...8 Struktura a personální zajištění projektu...9 Základní výstupy dotazníkového šetření a sociodemografické analýzy území správního obvodu ORP Tábor...10 Výstupy z činnosti pracovních skupin (priority, opatření a aktivity komunitního plánu) Priorita: Společná opatření Priorita: Bechyňsko Priorita: Chotovinsko Priorita: Chýnovsko Priorita: Jistebnicko Priorita: Malšicko Priorita: Mladovožicko Priorita: Sezimoústecko...58 Financování sociálních a navazujících služeb...64 Realizace komunitního plánu sociálních služeb na území správního obvodu ORP Tábor...65 Závěr a poděkování...66 Příloha č. 1 Přehled typologie sociálních služeb (podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů)...67 Příloha č. 2 Obce na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor (rozdělení podle území pracovních skupin)

4 Na úvod - otázky a odpovědi Na počátku realizace projektu podpory procesů zavádění komunitního plánování sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor proběhla setkání se zástupci obcí a poskytovatelů služeb, kteří byli požádáni o spolupráci. V rámci diskuze bylo vzneseno mnoho podnětných otázek, například:? Proč by měly být plánovány a rozvíjeny sociální služby ve městech, obcích a společně na celých územích správních obvodů?? Mají malé obce vůbec možnost zřídit a financovat sociální službu?? Mohou obce navzájem spolupracovat a sdílet sociální služby?? Je povinností větších měst poskytovat služby do okolních obcí?? Proč zavádět sociální služby v obcích, kde funguje a vždy fungovala vzájemná výpomoc mezi rodinami a sousedy? Odpovědi na tyto otázky jsme hledali společně tak, aby dávaly smysl všem zástupcům obcí, poskytovatelů a uživatelů služeb, kteří se do projektu zapojili. Cílem přitom nebylo uměle zavádět moderní metody pomoci tam, kde často funguje silná odpovědnost v rámci rodin a celé komunity ( staří se starají o mladé, mladí o staré, sousedi o osamělé ). Vzájemná výpomoc je pro mnoho obcí optimálním řešením, a to hlavně z důvodu finanční a administrativní náročnosti provozu registrované sociální služby. Na druhé straně, v mnoha obcích se situace přirozeně proměňuje, mladí lidé odcházejí za prací do větších měst a je stále obtížnější zajistit péči například o osamělé seniory. Komunitní plánování sociálních služeb by tedy mělo respektovat místní fungující zdroje pomoci a zároveň doplňovat služby, které občané vlastními silami nezajistí. V průběhu přípravy plánu potom došlo k postupnému vyjasnění dalších otázek zejména ve strategické části projektu nalezly pracovní skupiny v jednotlivých obcích řadu opatření, která mohou zlepšit kvalitu života potřebných občanů. Některá opatření byla vymezena již z nově nastolené komunikace mezi obcemi, sdílení problémů a zdrojů pomoci. Mnoho návrhů také vzniklo ze vzájemné inspirace obcí a přenosu příkladů dobré praxe. Prvním výstupem aktivit projektu je text komunitního plánu, který držíte v ruce. Tím nejdůležitějším je ale samotná realizace plánu, tj. skutečné naplnění potřeb občanů v regionu. Realizace plánu závisí především na samotných obcích a komunitní plán sociálních služeb by jim měl být užitečnou oporou a inspirací. 3

5 Základní pojmy V rámci plánování sociálních služeb se používá řada pojmů vyplývajících ze zákona o sociálních službách 1 a metodologie komunitního plánování sociálních služeb. Tyto pojmy jsou v projektu a v textu komunitního plánu respektovány z důvodu jednotného terminologického porozumění 2 : Sociální služby: prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem služeb bývá mimo jiné podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu, rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život, a snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů. Základní přehled sociálních služeb je uveden v příloze č. 1. Navazující (doplňkové) služby: služby, které nejsou vymezeny zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale přispívají ke zvýšení kvality života občanů. Výčet těchto služeb není přesně ohraničen, ale mělo by jít zejména o služby, které doplňují síť služeb sociálních (může jít například o služby sociálně-právní ochrany, zdravotní, vzdělávací, volnočasové, odborné, atd.). Poskytovatelé sociálních služeb: poskytovatelé sociálních služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem, příp. státem. Poskytovatelé vědí, jak služby fungují, a znají systémové i provozní záležitosti. Dokážou popsat stávající poptávku i předpokládané trendy a obecně se v celé problematice dobře orientují. Jejich přínos je proto v tomto ohledu nenahraditelný. Uživatelé sociálních služeb: nejdůležitějšími účastníky komunitního plánování jsou uživatelé - klienti sociálních služeb. Uživateli rozumíme lidi v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby využívají, kterým jsou určeny. Jejich pohled je v komunitním plánování sociálních služeb nepostradatelný, právě oni mohou vyjádřit svůj pohled, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější, a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb. Zadavatelé sociálních služeb: zadavateli sociálních služeb rozumíme zejména obce a kraje. Zadavatelé jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb na příslušném území. 1 Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 2 Sociální služby ( 4

6 Vstupují do procesu jako aktivní účastníci, zejména proto, že jsou garanty realizace výstupů komunitního plánování. Proto podpora komunitního plánování ze strany obce a jejích politických reprezentantů představuje nejzákladnější podmínku pro jeho uskutečňování. Komunitní plánování sociálních služeb (KPSS): Posláním komunitního plánování je zajišťování dostupnosti sociálních služeb. Prakticky se jedná o zjištění stavu poskytování sociálních služeb v dané lokalitě a zároveň potřeb, které nejsou naplněny. Srovnáním těchto dvou základních parametrů a v souladu s množstvím finančních prostředků, které obec na sociální služby vynakládá, vzniká v procesu vzájemných konzultací komunitní plán, který je konsenzem mezi tím, co je možné, a tím, co bylo označeno jako potřebné či prioritní. Komunitní plánování představuje cyklický, spirálovitě se opakující proces. Slovo komunitní dává tušit, že celé plánování sociálních služeb probíhá za účasti komunity - v případě sociálních služeb se tedy jedná zejména o zástupce uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb, ale i další veřejnosti, jíž je téma sociálních služeb blízké. KPSS se zpracovává na určité časové období (obvykle 3 roky) a pravidelně je aktualizován. Zákon o sociálních službách: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje typy sociálních služeb, podmínky poskytování služeb a inspekce kvality služeb a podmínky poskytování příspěvku na péči. Standardy kvality sociálních služeb: určují podmínky poskytování sociálních služeb s cílem garantovat kvalitu služeb pro jejich uživatele, vyrovnávat příležitosti uživatelů sociálních služeb ve společnosti a podporovat setrvání člověka nacházejícího se v nepříznivé životní situaci v jeho přirozeném prostředí a zachování jeho přirozených sociálních vazeb. Naplňování standardů kvality sociálních služeb je předmětem inspekce kvality sociálních služeb. Příspěvek na péči: náleží osobám, které jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné osoby, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. O využití příspěvku rozhoduje jeho příjemce (např. nákup služeb). Výše příspěvku závisí na míře potřebnosti jeho příjemce. 5

7 Projekt Jedná se o individuální projekt Jihočeského kraje s názvem Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji a registračním číslem CZ.1.04/3.1.00/ Projekt je realizován od srpna roku 2009 do července roku Hlavním cílem projektu je metodická podpora rozšíření komunitního plánování na celá území obcí s rozšířenou působností, zavedení spolupráce mezi obcemi v rámci komunitního plánování a zvýšení efektivity plánování sociálních služeb (služby využívané více obcemi zároveň, doplňující se služby). V rámci tohoto projektu byla v červnu roku 2010 uzavřena smlouva o dílo mezi městem Tábor a Jihočeským krajem. Předmětem této smlouvy byla podpora procesů plánování sociálních služeb ve správním obvodu území obce s rozšířenou působností Tábor; zavádění metody komunitního plánování sociálních služeb. V rámci plnění smlouvy postupně vznikl obecní plán, který bude podkladem pro zpracování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na další období. Z projektu bylo dodatkem ke smlouvě o dílo vyjmuto území samotného města Tábora a jeho příměstských částí, protože na tomto území souběžně probíhá samostatný projekt města Tábora Aktualizace komunitního plánu sociálních služeb města Tábora na roky , financovaný taktéž prostřednictvím OP LZZ. Dodatek také upravuje termín plnění na květen roku Oba projekty jsou propojeny realizačním týmem, koordinační skupinou a některými členy pracovních skupin, takže dochází k přenosu informací a činnosti i výstupy jsou koordinovány. Předpokládaná následná aktualizace plánů by již měla zahrnovat celé území ORP Tábor. Přínosem projektu pro obce je především možnost využití metodického vedení a podpory pro plánování sociálních služeb. To znamená: kvalitní vyhodnocení potřeb uživatelů služeb a veřejnosti zmapování dostupnosti a kvality poskytovaných služeb provedení sociodemografické analýzy, jejíž výstupy obec využije také pro své účely na základě získaných dat vytvoření plánu na (minimálně) následující dva roky, kde bude přehledně popsáno co, kdy, jak, za co, kým a proč bude v sociálních službách realizováno řešení a zejména prevence sociálních problémů v obci by tak byly jasně definovány a přijímala by se jen skutečně potřebná a účelná opatření (ne nahodilé a neefektivní aktivity) plán rozvoje sociálních služeb také slouží jako podklad pro prosazování opatření v rámci obce tvorba komunitního plánu sociálních služeb nemá být zatěžující (práce navíc ), ale naopak usnadňovat a urychlovat řešení sociálních problémů v obci 6

8 Komunitní plán ORP Tábor je zaměřen na sociální služby vymezené zákonem o sociálních službách a zároveň na tzv. doplňkové (navazující) služby. Důvodem byl požadavek na komplexnost služeb pro občany, kdy samotné sociální služby často nemusí pokrýt potřeby občanů a je třeba dbát také na zajištění navazujících služeb (např. existuje-li v obci pečovatelská služba, ale není zajištěna přeprava potřebných občanů k lékaři, je často situace řešena zbytečným umístěním do pobytového zařízení). V rámci projektu komunitního plánování sociálních služeb na území ORP Tábor jsou podporovány především služby terénní a ambulantní (umožňující setrvání v jejich prostředí), služby komplexní (kombinované) a služby široce dostupné. Podpora procesů plánování sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor je v souladu se Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb na území Jihočeského kraje na období

9 Harmonogram projektu Časový harmonogram projektu byl dán požadavky zaštiťujícího projektu Jihočeského kraje a souběhem s dalším projektem města Tábora, kdy bylo třeba sladit procesy komunitního plánování sociálních služeb ve všech zapojených území ORP. Časová dispozice byla vzhledem k rozsahu práce poměrně napjatá a termín ukončení projektu byl stanoven na květen Postup realizace: srpen až září 2010: byl sestaven realizační tým, ve spolupráci s představiteli obcí byli nominováni vedoucí a členové pracovních skupin, bylo navrženo rozdělení území ORP Tábor, proběhla úvodní setkání vedoucích pracovních skupin a byly předány základní metodiky (informace o projektu, metodika činnosti pracovních skupin, vymezení vize pracovní skupiny, atd.) říjen 2010: zahájení práce pracovních skupin zpracování úvodního podkladu (přehled poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb v regionu, včetně odhadu počtu klientů, návrh způsobu distribuce informací uživatelům služeb a veřejnosti), zpracování zadání pro analytickou část projektu (dotazníkové šetření a sociodemografická analýza) říjen 2010 až leden 2011: analytická část projektu realizovaná na základě výběrového řízení Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR, v jejímž rámci proběhlo dotazníkové šetření mezi poskytovateli, uživateli a zadavateli sociálních služeb a veřejností, a byla zpracována sociodemografická analýza území ORP Tábor únor až duben 2011: na základě výstupů analytické části projektu a vlastních zkušeností členů pracovních skupin byla vymezena témata pro dílčí části komunitního plánu, následně byla rozpracována do přehledových tabulek květen 2011: zpracování první verze textu komunitního plánu, připomínkování a odeslání požadovaných výstupů Jihočeskému kraji září (2011) až? (dle typu opatření): schválení komunitního plánu zástupci místních samospráv, realizace komunitního plánu 8

10 Struktura a personální zajištění projektu V rámci projektu byla určena koordinační skupina jako řídící orgán realizační tým a dále pracovní skupiny, jako tvůrci samotného plánu. Koordinační skupinu projektu tvoří Komise Rady města Tábora pro komunitní plánování. Skupina schvalovala postup realizace projektu, personální obsazení a jednotlivé výstupy z činností. Realizační tým tvořily: manažerka projektu Mgr. Lucie Manková, vedoucí odboru sociálních věcí MÚ Tábor koordinátorka projektu Mgr. Kristýna Jůzová Kotalová, dohoda o provedení práce administrátorka projektu Mgr. Tereza Musilová, projektový manažer odboru investic a strukturálních fondů MÚ Tábor Území ORP Tábor bylo rozděleno mezi pracovní skupiny s respektem k obvodu správního území pověřených obcí (obce II. typu) jednalo se o území Bechyňska, Sezimoústecka, Mladovožicka a Táborska. Území pověřené obce Tábor bylo vzhledem ke svému rozsahu dále rozděleno v rámci debaty se zástupci obcí (bez ohledu na správní nebo matriční dělení území) na území Chýnovska, Jistebnicka, Malšicka a Chotovinska. Přehled obcí zahrnutých do území jednotlivých pracovních skupin je uveden v příloze č. 2. Vymezená území zahrnovala obce stejného typu a podobné velikosti, z nichž byl vždy určen zástupce obce jako vedoucí pracovní skupiny: Bechyňsko Chotovinsko Chýnovsko Jistebnicko Malšicko Mladovožicko Sezimoústecko Kateřina Jančíková, Dis., MÚ Bechyně Štěpánka Petrásková Dagmar Mládková, MÚ Chýnov Zuzana Kothajová, OÚ Jistebnice Lada Kupková Eva Novotná, MÚ Mladá Vožice JUDr. Ing. Miroslav Nosek (po Heleně Řežábkové), MÚ Sezimovo Ústí Území Bechyňska bylo v rámci projektu pojato samostatně, a to z důvodu existence Komunitního plánu sociálních služeb mikroregionu Bechyňska. Bylo dohodnuto, že pro účely komunitního plánu na území ORP Tábor budou přímo využity výstupy tohoto komunitního plánu. Pracovní skupiny byly vedoucími sestaveny ze zástupců poskytovatelů sociálních služeb (zastoupeni vzhledem k nízkému počtu všichni), uživatelů služeb (převažovali senioři a rodiny s malými dětmi) a zadavatelů služeb (zástupci obcí dané oblasti). 9

11 Základní výstupy dotazníkového šetření a sociodemografické analýzy území správního obvodu ORP Tábor Dotazníkové šetření a sociodemografická analýza byly provedeny na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor, mimo samotné město Tábor a jeho příměstských částí. Na základě výběrového řízení byla jako realizátor analytické části projektu stanovena Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Základní cíle dotazníkového šetření byly následující: zjistit spokojenost uživatelů služeb s jejich rozsahem a kvalitou zjistit jaké služby uživatelé postrádají a z jakých důvodů zjistit, jaká je nabídka služeb poskytovatelů (obsah a rozsah) zjistit, jaké jsou podmínky pro poskytování služeb zjistit postoj zadavatelů služeb k jejich zajištění a případnému rozvoji na území vlastní obce zjistit potřeby veřejnosti (osob, které v současnosti nevyužívají žádnou službu) v oblasti sociálních služeb zjistit jakým způsobem a kde by se občané chtěli informovat o službách v případě, že by je potřebovali V rámci dotazníkového šetření probíhajícího na celém území ORP Tábor (mimo samotné město Tábor a jeho příměstských částí) bylo zpracováno celkem 769 vyplněných dotazníkových formulářů a anketních lístků: 10 dotazníků pro poskytovatele, 34 dotazníků pro zadavatele, 199 dotazníků pro uživatele sociálních služeb a 528 anketních lístků pro veřejnost. Z výsledků ankety pro veřejnost je patrné, že převážná většina (84 %) respondentů uvedla, že oni sami ani nikdo z jejich blízké rodiny sociální služby na území Táborska nevyužívá. Pouze 13 % respondentů uvedlo, že využívá nějakou sociální službu. Konkrétně jsou nejvíce využívány tyto sociální služby a další navazující služby: dovoz obědů (53 %), pomoc při úklidu (25 %), donáška nákupů (17 %), pomoc s praním prádla (13 %), sociální služby spojené s pobytem v domově pro seniory (7 %), pomoc při mytí oken a při pochůzkách (4 %). Z odpovědí uživatelů sociálních služeb a veřejnosti je patrné, že převážná většina dotazovaných (95 %) ani nikdo z blízké rodiny nemá problémy, které by nemohla vyřešit sociální služba, která je na 10

12 území Táborska. Nejčastější problémy, které respondenti uvedli, byly spjaty s nedostatečnou informovaností o nabídce a dostupnosti sociálních služeb na tomto území. Tento problém je důsledkem skutečnosti, že lidé nevědí, kde a jakým způsobem mohou získat potřebné informace o dostupné sociální službě, která by jim mohla pomoci. Nejpočetnější skupinou oslovených uživatelů sociálních služeb byli senioři, žijící v domácnosti sami či s manželkou/manželem, družkou/druhem. Z odpovědí seniorů je patrné, že ve svém okolí postrádají následující služby: dům s pečovatelskou službou, domov pro seniory, osobní asistence, poradna ve finanční oblasti, pomoc osobám v tíživé životní situaci, podpora osobám se zdravotním postižením. Problémem je rovněž nemožnost nalézt práci na území Táborska na zkrácený úvazek při péči o malé dítě. Služby, které uživatelé na území ORP Tábor nejvíce postrádají, jsou znázorněny v níže uvedené tabulce (pozn.: v rámci dotazování není možné přesně identifikovat, jaké služby občané skutečně aktuálně potřebují a jaké byly v dotazníku označeny jako možná potřeba do budoucnosti): Název sociální služby Počet respondentů Pečovatelská služba 160 Domovy pro seniory 160 Osobní asistence 129 Sociální poradenství 72 Odlehčovací služby 46 Domovy se zvláštním režimem 36 Centra denních služeb 29 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 29 Denní stacionáře 27 Tísňová péče 24 Chráněné bydlení 22 Azylové domy 21 Telefonická krizová pomoc 20 Domy na půli cesty 19 Krizová pomoc 16 Podpora samostatného bydlení 16 Raná péče 14 Průvodcovské a předčitatelské služby 10 Kontaktní centra 10 Tlumočnické služby 8 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 8 Nejčastější příčinou problémů a potřeb v oblasti poskytování sociálních služeb dle respondentů je neexistence dostupné sociální služby, která by jim mohla pomoci (23 %) a nedostatečná informovanost o dostupné sociální službě na území ORP Tábor. 11

13 Vhodným zdrojem informací, který by lidé využívali, je osobní dotazování na městském či obecním úřadě (46 %) či u svého obvodního lékaře. Uživatelé sociálních služeb uvedli jako nejvhodnější informovat se přímo v organizaci poskytující sociální službu (38 %), osobně na obecním úřadě (26 %) nebo u obvodního lékaře (25 %). Život v obcích by respondenti zlepšili zejména v oblasti dopravní obslužnosti, nabídky kulturních a volnočasových aktivit a zajištění bezpečného života v obci (dohled nad vandalstvím). Velkým problémem seniorů a zdravotně postižených občanů je neexistence bezbariérových přístupů do obchodů a veřejných budov a nedostupnost lékaře v místě bydliště. Dalším častým problémem obcí je neexistence veřejných WC. Veřejnost, uživatelé sociálních služeb i zástupci samospráv v ORP Tábor spatřují jako největší problém absenci domovů pro seniory a nedostatečné územní pokrytí pečovatelskou službou. Současná kapacita zařízení pro seniory je již v dnešní době nedostačující. To znamená, že by bylo potřeba vybudovat domovy pro seniory, domy s pečovatelskou službou, které by mohly zabránit zvyšování počtu odmítnutých zájemců o tyto služby u stávajících zařízení na ORP Tábor. Z pohledu ekonomické náročnosti je nejefektivnější podporovat péči o seniora v jeho přirozeném domácím prostředí spolu se zajištěním dostupné pečovatelské a ošetřovatelské péče a vhodných aktivizačních činností. Problémy se však projevují v zajištění celodenní péče o seniory z důvodů financování, pracovního vytížení střední generace, jejich priorit (neumějí, nemohou nebo se nechtějí starat o své rodiče) a nedokonalosti kontrolních systémů. Zejména v malých obcích je stále otevřena otázka a možnost využít při péči o seniora či zdravotně postiženého občana sousedskou výpomoc, která může být hrazena ze sociální dávky příspěvek na péči. Dalším významným krokem je udržení a především rozvoj terénních pečovatelských služeb a plány obcí na výstavbu domů s pečovatelskou službou. V blízké budoucnosti by se měla pozornost na území ORP Tábor zaměřit i na cílovou skupinu rodiny s dětmi. V současné době je problémem nedostačující kapacita mateřských škol a neexistence jeslí. Sice se nejedná o sociální službu, ale společnost by se měla zaměřit i na budování mateřských a rodičovských center a na rozšíření nabídky sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. Šetření rovněž poukázalo na potřebnost existence sociálních zařízení pro děti a mládež. Zájem o vybudování nízkoprahového zařízení pro děti a mládež byl prokázán zejména v obvodu Bechyně, Mladá Vožice a Sezimovo Ústí, kde je větší koncentrace dětí a mladistvých. 12

14 Výstupy z činnosti pracovních skupin (opatření a aktivity komunitního plánu) V rámci činnosti pracovních skupin byla na základě výsledků analytické části projektu a vlastní odborné zkušenosti členů pracovních skupin vymezena témata, která je třeba řešit na daných územích. Tato témata byla následně seřazena podle důležitosti (významu a potřebnosti), byla rozpracována a následně zanesena do přehledových tabulek. V těchto tabulkách je uveden základní popis tématu, potřebné opatření, návrhy řešení, časový harmonogram realizace, dopady na cílové skupiny a finanční požadavky. Širší opatření byla rozpracována do dílčích aktivit. Opatření, která byla řešena všemi pracovními skupinami, jsou uvedena jako souhrnná opatření a budou realizována v rámci všech pracovních skupin. Přehledové tabulky jsou zpracovány v souladu se Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje a pro projekt byly poskytnuty Centrem pro komunitní práci. Vzhledem k požadavku odlišení služeb sociálních (dle zákona o sociálních službách) a doplňkových jsou jednotlivá opatření a priority odlišeny stylem písma (běžným písmem sociální služby, kurzívou doplňkové služby). Opatření jsou potom označena červeným písmem, aktivity písmem modrým. Pro tvorbu komunitního plánu byly vymezeny priority podle území zajištěných jednotlivými pracovními skupinami: 1. Priorita: Společná opatření 2. Priorita: Bechyňsko 3. Priorita: Chotovinsko 4. Priorita: Chýnovsko 5. Priorita: Jistebnicko 6. Priorita: Malšicko 7. Priorita: Mladovožicko 8. Priorita: Sezimoústecko 13

15 1. Priorita: Společná opatření Společná opatření byla vymezena jako témata komunitního plánování sociálních služeb shodně všemi pracovními skupinami zároveň. Jsou podmínkou pro úspěšný rozvoj sociálních a doplňkových služeb v celém regionu. Číslo a název opatření: 1.1 Informovanost a poradenství Z jaké priority opatření 1. Společná opatření vychází: Stručný popis opatření: V rámci přípravy komunitního plánu byly všemi pracovními skupinami shodně identifikovány nejvýznamnější potřeby občanů (zadavatelů, uživatelů a poskytovatelů služeb a veřejnosti). Jedná se dostatečnou informovanost o sociálních a doplňkových službách jako podmínky čerpání těchto služeb, poradenství (zajištění jeho dostupnosti) a podmínky poskytování a financování sociálních služeb (zejména administrativní zátěž spojená s poskytováním služeb a nedostatečná finanční podpora). Aktivity vedoucí k naplnění opatření: Zvýšení informovanosti o sociálních službách Zajištění poradenství Podmínky poskytování a financování sociálních služeb Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Zvýšení informovanosti o sociálních službách Podmínkou zvýšení přístupu občanů k sociálním službám je jejich informovanost. Zejména v menších obcích jsou informace o sociálních službách velmi špatně dostupné. V rámci projektu bude zpracován katalog poskytovatelů sociálních služeb, stejně jako v projektu Aktualizace komunitního plánu sociálních služeb v Táboře. Oba budou distribuovány obcím v regionu Táborsko v písemné a elektronické formě. Zástupci obcí vytipují vhodná místa k zajištění distribuce katalogů (obecní úřad, poskytovatelé sociálních služeb, lékaři, atd.) a zajistí jejich distribuci. Katalog v elektronické podobě bude umístěn na webové stránky obcí. V místním tisku bude pravidelně zveřejňována informace o některém typu sociální služby spolu s kontakty na příslušné organizace. Časový harmonogram: 2011: distribuce katalogu sociálních služeb v písemné a elektronické podobě, informace o katalogu v místním tisku : průběžné informace o sociálních službách v místním tisku, aktualizace katalogu Realizátor: Představitelé obcí 14

16 spolupracující subjekty: Obce, MÚ Tábor, JČK Bez omezení finanční zdroje: Ostatní CELKEM Poznámka: Bude zajištěno v rámci stávajících zdrojů Zvýšení informovanosti o sociálních službách Počet klientů odvozen od populace ORP Tábor mimo město Tábor. Číslo a název aktivity: Zajištění poradenství Charakteristika aktivity: Občané v regionu nemají v současné době k dispozici odborné poradenství o sociálních a doplňkových službách. Za tímto účelem bude zřízena občanská poradna (osobní, telefonické a on-line poradenství) v Táboře nebo v některé obci Táborska, občanům v regionu bude o této službě poskytnuta informace. V rámci poradny bude zajišťováno přímé sociální poradenství (včetně dluhového) a poradenství o sociálních službách. Časový harmonogram: 2011: zmapování potřebnosti (odhad počtu klientů, rozsah a četnost služeb), zmapování možností zřízení poradny : zřízení a poskytování služby Předpokládaný spolupracující subjekty: MÚ Tábor, NNO Ostatní obce Široká veřejnost finanční zdroje: 15

17 Ostatní CELKEM Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu potřebných služeb Zajištění včasné informovanosti občanů o dostupných sociálních službách, poskytnutí odborného poradenství občanům, zvýšení kvality života občanů, zvýšení dostupnosti služeb občanům. Číslo a název aktivity: Podmínky poskytování a financování sociálních služeb Charakteristika aktivity: Podmínky poskytování a financování sociálních služeb byly identifikovány jako základní překážka zřizování vlastních sociálních služeb, zejména v rámci malých obcí. Sociální služby jsou financovány vícezdrojově a je proto žádoucí maximálně využívat všech dostupných zdrojů. Na místní úrovni budou zpracovány přehledy možných finančních zdrojů pro sociální služby, bude sdíleno know-how čerpání finančních prostředků a obce budou uvažovat případnou finanční spoluúčast na přesahových projektech. Na úrovni kraje a státu bude posilována vzájemná informovanost o možnostech financování sociálních služeb. Bude nastavena vzájemná spolupráce obcí při optimalizaci podmínek poskytování sociálních služeb (administrativa, kvalita, atd.). Časový harmonogram: 2011: zmapování možností financování sociálních a doplňkových služeb na místní a krajské/státní/evropské úrovni, zpracování přehledu finančních zdrojů, nastavení spolupráce obcí za účelem společného prosazování zájmů v oblasti sociálních služeb : využití zjištěných finančních zdrojů, spolupráce mezi obcemi, využití komunikace na úrovni kraje/státu (informace o nedostatcích financování služeb), vyjednávání o podmínkách poskytování sociálních služeb Předpokládaný spolupracující subjekty: Představitelé obcí (vedoucí pracovních skupin) JČK, finanční zdroje:

18 Ostatní CELKEM Pouze organizace a administrativa. Poznámka: Rozvoj finančního zajištění sociálních služeb na úrovni obcí. Počet klientů odvozen od populace ORP Tábor mimo město Tábor. Číslo a název opatření: 1.2 Rozvoj chybějících ambulantních a pobytových služeb Z jaké priority opatření 1. Společné priority vychází: Stručný popis opatření: Na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor neexistuje pobytové zařízení pro osoby ohrožené závislostí na alkoholu a jiných návykových látkách a zařízení pro děti a mladé lidi opouštějící ústavní nebo náhradní rodinnou péči. Aktivity vedoucí k naplnění opatření: Zřízení zařízení pro osoby ohrožené závislostí na alkoholu a jiných návykových látkách Zřízení Domu na půl cesty Číslo a název aktivity: Zřízení zařízení pro osoby ohrožené závislostí na alkoholu a jiných návykových látkách Charakteristika aktivity: V současné době na území Táborska služba neexistuje. Problém nastává např. s umístěním seniorů se závislostí nebo jiných osob do stávajících zařízení pobytové péče. Pro osoby ohrožené závislostí na jiných návykových látkách je vhodné zřízení komunitního centra. Časový harmonogram: 2011: zmapování potřeby uživatelů a možností poskytovatelů 2012: společné jednání v rámci ORP Tábor a dalších území ORP o zřízení zařízení/komunitního centra Předpokládaný spolupracující subjekty: MÚ Tábor, obce Obecní úřady, poskytovatelé souvisejících sociálních služeb (Auritus Tábor, Communio Tábor (AA), atd.), JČK Bude vymezeno. Bude vymezeno. Bude vymezeno. 17

19 finanční zdroje: Ostatní CELKEM Bude vymezeno. Bude vymezeno. Bude vymezeno. Zajištění péče o potřebné občany, kteří nemohou být umístěni do stávajících typů pobytových zařízení. Číslo a název aktivity: Zřízení domu na půl cesty Charakteristika aktivity: V současné době v regionu Táborska a okolí služba neexistuje, není podpora pro děti opouštějící DD v regionu, ale ani pro děti a mladé lidi navracející se z ústavní péče nebo náhradní péče do regionu. Časový harmonogram: 2011: zjištění potřebnosti (počet dětí v ústavní péči bez vazby na rodinu, včetně dětí umístěných z regionu Táborska), zmapování možností zřízení DPC u stávajících poskytovatelů služeb podobného charakteru (DD, AD, pobytové služby), zjištění prostorových, finančních a personálních podmínek Předpokládaný spolupracující subjekty: MÚ Tábor, DD Radenín JČK, obce, NNO Odhad MÚ Tábor, DD finanční zdroje: Ostatní CELKEM Bude vymezeno. Bude vymezeno. Bude vymezeno. Zvýšení kvality života a poskytnutí podpory ohroženým dětem a mladým lidem, usnadnění startu do života, osamostatnění. 18

20 2. Priorita: Bechyňsko Na území Bechyně probíhal od června 2009 do července 2010 projekt Komunitní plánování sociálních služeb na Bechyňsku. Vzhledem k aktuálnosti údajů za dané území, které zpracovaný dokument obsahuje, nebyly obce v rámci obvodu Bechyně do dotazníkového šetření pro zadavatele sociálních služeb po dohodě se zadavatelem Městem Tábor zapojeny. Výsledky projektu (anketa pro veřejnost, dotazník pro uživatele služeb domov pro seniory a pečovatelská služba) jsou zveřejněny na této internetové adrese: 19