PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY

Transkript

1 Z Á K L A D N Í Š K O L A Z B O R O V I C E, okres Kroměříž, příspěvková organizace Sokolská 211, Zborovice, tel.: , mobil , IČO , reditel@zszborovice.cz PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY pro školní rok Zborovice 2011

2 Obsah: 1. Personální zastoupení 2. Výchozí dokumenty 3. Cíle preventivního programu 4. Oblasti prevence 5. Postupy a metody prevence 6. Primární prevence v rámci jednotlivých tříd a předmětů 7. Výstupy prevence 8. Řízení a realizace preventivních aktivit 9. Personální zajištění prevence 10. Spolupráce s vnějšími subjekty 11. Přehled subjektů prevence v oblasti rizikového chování 12. Volnočasové aktivity žáků 13. Rámcový časový harmonogram 14. Program proti šikanování 15. Postupy při řešení jednotlivých druhů rizikového chování 16. Měření efektivity MPP 17. Hodnocení plnění MPP 1

3 1. Personální zastoupení Ředitelka školy: Zástupkyně ředitelky: Výchovná poradkyně: Metodička prevence: Konzultační hodiny: Mgr. Marcela Hanáková Mgr. Vladimíra Jáchimová Mgr. Lenka Sakařová Mgr. Lenka Beranová Středa hod. - dále dle dohody ( l.beranova@zszborovice.cz) Třídní učitelé: 1. ročník Mgr. Iva Badanková 2. ročník Mgr. Romana Cherynová 3. ročník Mgr. Helena Krejčířová 4. ročník Mgr. Lenka Sakařová 5. ročník Mgr. Ladislava Dvořáková 6. ročník Mgr. Jana Pospíšilová 7. ročník Mgr. Jana Janáčová 8. ročník JUDr. Irena Boukalová 9. ročník Mgr. Lenka Beranová Netřídní učitelé: Mgr. Iva Hamadová Bc. Jiří Jablunka Dis. Bc. Martin Kučera Vychovatelky školní družiny: 1. oddělení : Marcela Vaňáková 2. oddělení: Iva Ludíková 2. Výchozí dokumenty Preventivní program je hlavním nástrojem prevence ve škole. Vychází z platných dokumentů, vyhlášek MŠMT a dalších zákonů vztahujících se k problematice prevence rizikového chování. 2

4 3. Cíle preventivního programu Zvyšování sociálních dovedností - je nutné napomáhat ţákům rozvíjet sociální dovednosti, aby se dokázali orientovat v sociálních vztazích,aby cítili odpovědnost za své chování a i v náročnějších situacích si uvědomovali moţné důsledky svého chování. Posilovat komunikační dovednosti - zvyšovat schopnost ţáků řešit, popřípadě se vyrovnávat s problémy a konflikty, umět poţádat jasně a vhodně o pomoc, adekvátně reagovat na nejrůznější podněty, na kritiku, zátěţové situace. Vytvářet pozitivní a bezpečné školní klima - nabídnout bezpečné prostředí, které bude rozvíjet a zvyšovat jejich sebevědomí a posilovat jejich schopnost se vyrovnat s neúspěchem. Vychovávat ke zdravému životnímu stylu - téma doplňující učivo v různých předmětech. Poskytovat informace, kde hledat pomoc při problémech spojených s uţíváním drog. Zvyšovat důvěru v učitele a výchovné pracovníky. Důsledně potírat kuřáctví a rizikové chování - předejít pouţívání návykových látek - posunout setkání s návykovými látkami do pozdějšího věku, kdy je psychika dospívajícího relativně odolnější a vyspělejší - sníţit nebo zastavit experimentování s návykovými látkami - zabránit projevům xenofobie a rasismu - sníţit projevy šikany - předcházet vzniku gamblerství Vhodně a kvalitně informovat žáky i rodiče o rizikovém chování a dalších problémech o moţnosti jednat s metodikem prevence, výchovným poradcem, jednání s třídním učitelem je samozřejmostí, ať uţ telefonicky, osobně nebo em Zaměřit se na spolupráci škola rodina realizovat ji jednak formou pravidelných třídních schůzek, jednak formou individuálního jednání s rodiči v případě jakéhokoliv problému. Vytvořit nabídku volnočasových aktivit volnočasové aktivity společenského i sportovního rázu fungují na škole jiţ několik let ţáci jsou informováni o volnočasových aktivitách organizovaných ve škole 3

5 4. Oblasti prevence Prevence rizikového chování u dětí a mládeže zahrnuje především aktivity v těchto oblastech: a) násilí a šikanování b) záškoláctví c) kriminality, delikvence, vandalismu a jiných forem násilného chování d) ohroţení mravnosti a mravní výchovy mládeţe e) xenofobie, rasismu a antisemitismu f) uţívání návykových látek g) kouření a pití alkoholu h) patologického hráčství i) sexuálního zneuţívání dětí j) syndromu týraných a zneuţívaných dětí 5. Postupy a metody prevence Jako optimální vyučovací postupy v oblasti prevence rizikového chování jsou: PEER program projektové vyučování diskuse a besedy s odborníky simulační hry brainstorming dramatizace a hraní rolí nácviky verbální a neverbální komunikace výtvarné zpracování problému aj. 6. Zapracování konkrétních témat prevence do vzdělávacího procesu Explicitní programy práce s jednotlivými tématy rizikového chování patří do kurikula výchovy ke zdravému způsobu ţivota na školách a ve školských zařízeních. Zkušený pedagog dokáţe konkrétní témata prevence uplatnit v jakémkoliv předmětu. Lze ji zařadit do různých částí osnov a učebních plánů. Klíčové vyučovací oblasti jsou: oblast zdravého ţivotního stylu výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výţiva, pohybové aktivity oblast společenskovědní formy komunikace, sociální dovednosti a kompetence 4

6 oblast přírodovědná biologie člověka, fyziologie, chemie oblast výchovy k občanství a výchovy ke zdraví oblast sociálně právní právní aspekty rizikového chování, postoj společnosti k společensky neţádoucím jevům, práva dítěte apod. Preventivní témata jsou nejčastěji frekventována v následujících předmětech: Společenská výchova Výchova ke zdraví Výchova k občanství Přírodopis Přírodověda Vlastivěda Prvouka Výtvarná výchova Tělesná výchova Chemie Český jazyk Prevence rizikového chování je součástí platných učebních osnov a je zahrnuta do schválených Standardů základního vzdělávání, které obsahují i výchovu ke zdravému ţivotnímu stylu. Je třeba, aby různé aspekty preventivního působení byly mezipředmětově koordinovány. Samostatnou a obsáhlou kapitolu školní práce, kam je vhodné prevenci začlenit, tvoří aktivity mimo vyučování zájmové vyučování, diskusní kluby, kurzy a krouţky, druţina, ale i výlety a exkurze. 7. Výstupy prevence 1. stupeň: Děti na prvním stupni mají většinou velmi dobrý vztah k třídnímu učiteli, uznávají jeho autoritu, napodobují ho. Proto jiţ sama osobnost, příklad chování třídního učitele je prevencí. Ve výuce se ţáci setkávají s problematikou neţádoucích jevů v prvouce, přírodovědě, českém jazyce (vyprávění, sloh, dramatická výchova) apod.. Během prvního stupně by žáci měli získat tyto kompetence a znalosti: ročník: - komunikovat správně s vrstevníky i dospělými 5

7 - rodinu chápat jako zázemí a útočiště - mít základní zdravotní návyky (výţiva, hygiena, spánek, cvičení) - dokázat pojmenovat zdravotní rizika spojená s kouřením, pitím alkoholu, uţíváním drog, zneuţíváním léků - znát jednoduché způsoby odmítání návykových látek - znát hodnotu zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu - mít vědomosti jak udrţovat zdraví a o zdravém ţivotním stylu - mít základní právní povědomí v oblasti rizikového chování ročník: - mít povědomí o zdraví jako základní lidské hodnotě - znát činnosti, které jsou vhodné z hlediska zdraví zařadit do denního reţimu, osvojují si zdravý ţivotní styl - podrobně znát zdravotní a sociální rizika návykových látek a argumenty ve prospěch zdraví - znát zákony omezující kouření, poţívaní alkoholu a zákony týkající se uţívání a šíření drog - umět komunikovat se sluţbami poskytujícími poradenskou pomoc - umět pojmenovat základní mezilidské vztahy - umět rozpoznat projevy lidské nesnášenlivosti - vědět na koho se obrátit v případě, ţe někdo ohroţuje nebo poškozuje jeho práva - mít povědomost o tom, ţe kaţdé jednání, které ohroţuje práva druhých (fyzické ubliţování, násilí, zastrašování, vyhroţování aj.), je protiprávní - umět správně organizovat svůj volný čas - rozlišovat mezi léky a léčivými přípravky a návykovými látkami - umět definovat drogu a její nebezpečí, včetně alkoholu a tabáku - znát základní způsoby odmítání návykových látek ve styku s vrstevníky 2. stupeň: Práce na druhém stupni je velmi důleţitá, ale i obtíţná. Dospívající jsou jiţ kritičtí k autoritám a o to více je důleţitý postoj, který svým jednáním vyjadřují učitelé. Náročná je koordinace mezi předměty, tak aby ţáci nebyli problematikou rizikového chování přesyceni, případně nedošlo k opačnému neţ ţádanému efektu. Důleţité je vzbudit přirozený zájem o problematiku a učení se dovednostem jako je diskuse, respektování názoru druhých, týmová spolupráce, asertivita,.. 6

8 Během druhého stupně by žáci měli prohloubit a získat tyto kompetence a znalosti: ročník: - znát význam harmonických mezilidských vztahů pro zdravý ţivotní styl a zdraví - respektovat odlišné názory či zájmy lidí a odlišné způsoby jejich chování a myšlení, jsou tolerantní k menšinám, tolerovat odlišnosti - znát a uplatňovat vhodné způsoby řešení neshod se spoluţáky, spory řeší nenásilným způsobem - znát vhodné způsoby chování a komunikace v různých ţivotních situacích - umět spolupracovat ve skupině a přebírat zodpovědnost za společné úkoly - znát významné dokumenty upravující lidská práva a sociálně právní ochranu dětí - znát činnost důleţitých orgánů právní ochrany občanů - uvědomovat si podstatu protiprávního jednání a právní odpovědnost za případné protiprávní činy - umět chápat zdraví ve smyslu holistickém, ve sloţce fyzické, duchovní, sociální - umět zhodnotit vhodné a nevhodné zdravotní návyky - umět vysvětlit své konkrétní postoje a chování z pohledu zdraví - vědět, co je podstatou zdravého ţivotního stylu a snaţí se o jeho realizaci - znát pozitivní vliv aktivního pohybu, relaxace, duševní hygieny - vědět, ţe zneuţívání dítěte je trestné - umět diskutovat o rizicích zneuţívání drog, orientují se v trestně právní problematice návykových látek - vědět, kde hledat odbornou pomoc, v případě potřeby ji dovedou vyuţít - komunikovat se specializovanými sluţbami (linky důvěry, krizová centra) - zvládat účelné modely chování v krizových situacích (šikanování, týrání, sexuální zneuţívání apod.) a správně se rozhodovat v situacích vlastního nebo cizího ohroţení, pochopit osobní a společenskou zodpovědnost - odmítat projevy brutality a násilí, také zprostředkované médii a umí o nich diskutovat - pojmenovat základní návykové látky, znát jejich účinky na organismus - umět odmítnout, znát kontaktní místa pro problematiku závislostí, rozpoznat propagaci návykových látek - orientovat se v problematice sexuální výchovy, znát kontaktní místa - zvládat základní sociální dovednosti včetně komplikací ve vztazích k druhým lidem, včetně blízkých - kriticky myslet a správně rozhodovat 8. Řízení a realizace preventivních aktivit Za realizaci Preventivního programu školy zodpovídá školní metodička prevence, která koordinuje činnost jednotlivých učitelů a vychovatelů. Metodička spolupracuje s výchovnou poradkyní, třídními učitelkami a ostatními pedagogy, dále s KPPP a dalšími odborníky, 7

9 institucemi a organizacemi, které se podílejí na realizaci preventivního programu školy (viz. bod 10). Jednotlivé oblasti prevence jsou průběţně zařazovány do některých vzdělávacích oborů (viz. bod 6, 13). V letošním školním roce bude do ŠVP Škola dobrých základů 1 zařazen nový vzdělávací obor Společenská výchova, který dává TU prostor pro zařazování témat primární prevence, pravidelnou práci s třídním kolektivem, monitorování vztahů v třídním kolektivu apod. V rámci tohoto předmětu budou také v kaţdém ročníku vytvořena pravidla třídy. V tomto školním roce by se měl uskutečnit adaptační kurz ţáků 1. ročníku a kurz OSV 6. ročníku pod vedením TU a MP. Dále se pedagogové podílejí na realizaci preventivních aktivit ve škole tím, ţe monitorují vztahy v třídních kolektivech, podchycují projevy rizikového chování, pořizují o případných zjištěních a jednáních týkajících se rizikového chování písemné záznamy, které jsou zakládány, předávány MP a na jejich základě dochází k dalším jednáním a řešením rizikového chování. Ve škole také fungují pravidelné pedagogické dohledy v prostorách školy, které rovněţ přispívají k zajištění bezpečného klimatu. V letošním školním roce bude podán projekt prevence na MŠMT, který bude v případě schválení čerpán v kalendářním roce 2012 a z něhoţ budou hrazeny některé preventivní aktivity. 9. Personální zajištění prevence Výchovná poradkyně Výchovná poradkyně koordinuje společně s metodičkou prevence aktivity školy v oblasti prevence. Aktivně nabízí učitelům a ţákům moţnost poradit se o svých problémech. Zaměřuje se na ţáky, kteří jsou ohroţeni ve svém vývoji, sebepojetí, komunikaci s druhými. Učitelé informují výchovnou poradkyni o případech výskytu agresivního chování ve třídě, signálů o potíţích ţáka (osobnostní, rodinné, vztahové), náhlém i trvalém neúspěchu v učení, obtíţné komunikaci, konfliktu s rodiči, porušování pravidel souţití ve škole ţákem, krádeţích ve třídách apod.. Výchovná poradkyně spolu s metodičkou prevence navrhuje opatření, navrhuje ředitelce školy svolání výchovné komise, vede individuální konzultace s dětmi, s rodiči, informuje o moţnostech odborné péče a další pomoci (adresář sociálních sluţeb, linku bezpečí, apod.). Konzultuje problémy s odbornými pracovišti. 8

10 Metodička prevence Metodička prevence společně a ostatními pedagogy spoluvytváří preventivní program, podílí se na jeho realizaci. Komunikuje s učiteli v oblasti primární prevence, v případě vniklého problému dává podněty k moţné nápravě. Spolupracuje s výchovnou poradkyní, s institucemi a organizacemi v oblasti primární prevence. Konzultuje problémy s odbornými pracovišti. Koordinuje předávání informací o problematice rizikového chování ve škole, dokumentuje průběh preventivní práce školy. Hodnotí realizaci preventivního programu. Standardní činnosti MP: A) Metodické a koordinační činnosti 1. Koordinace tvorby a kontrola realizace minimálního preventivního programu školy. 2. Koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneuţívání, zneuţívání sektami, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalšího rizikového chování. 3. Metodické vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování (vyhledávání problémových projevů chování, preventivní práce s třídními kolektivy apod.) 4. Koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování. 5. Koordinace přípravy a realizace aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci ţáků/cizinců, prioritou v rámci tohoto procesu je prevence rasizmu, xenofobie a dalších jevů, které souvisí s otázkou přijímání kulturní a etnické odlišnosti. 6. Koordinace spolupráce školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence rizikového chování, s metodikem preventivních aktivit v poradně a s odbornými pracovišti (poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými a dalšími zařízeními a institucemi), které působí v oblasti prevence rizikového chování. 7. Kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči v případě akutního výskytu rizikového chování. 8. Shromaţďování odborných zpráv a informací o ţácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence rizikového chování v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. 9. Vedení písemných záznamů umoţňujících doloţit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navrţená a realizovaná opatření. 9

11 B) Informační činnosti 1. Zajišťování a předávání odborných informací o problematice rizikového chování, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogickým pracovníkům školy. 2. Prezentace výsledků preventivní práce školy, získávání nových odborných informací a zkušeností. 3. Vedení a průběţné aktualizování databáze spolupracovníků školy pro oblast prevence rizikového chování (orgány státní správy a samosprávy, SVP, poradny, zdravotnická zařízení, Policie ČR, orgány sociální péče, nestátní organizace působící v oblasti prevence, centra krizové intervence a další zařízení, instituce i jednotliví odborníci). C) Poradenské činnosti 1.Vyhledávání a orientační šetření ţáků s rizikem či projevy rizikového chování, poskytování poradenských sluţeb těmto ţákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťování péče odpovídajícího odborného pracoviště (ve spolupráci s třídními učiteli). 2. Spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s moţností rozvoje rizikového chování u jednotlivých ţáků a tříd a participace na sledování úrovně rizikových faktorů, které jsou významné pro rozvoj rizikového chování ve škole. 3. Příprava podmínek pro integraci ţáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních sluţeb těmto ţákům školou a specializovanými školskými zařízeními. Pedagogové Věnují se v rámci výuky rozvoji kompetencí ţáků v oblasti sociálních dovedností, učí podle principů a metod v rámci koncepce školy. Provádějí průběţnou diagnostiku ţáků a třídy, na pedagogických poradách vzájemně hodnotí uplynulé období, konzultují případné problémy, navrhují opatření. Spolupracují s metodičkou prevence a výchovnou poradkyní, podávají jim informace o problémových vztazích ve třídách, projevech rizikového chování apod. Třídní učitel je v kontaktu s rodiči ţáků své třídy prostřednictvím třídních schůzek, osobních setkání a dalších moţností komunikace. Ředitelka školy Sleduje efektivitu prevence rizikového chování. Sleduje problémy v kontextu celé školy a dělá personální a organizační opatření ke zlepšení vzájemného souţití ve škole. Svolává v případě 10

12 potřeby výchovnou komisi za účasti rodičů, pedagogů, pracovníků orgánů péče o dítě, psychologů apod. Požadavky metodičky prevence na pedagogické pracovníky: všichni pedagogičtí pracovníci se budou podílet na tvorbě preventivního programu školy a seznámí se s platným preventivním programem, pedagogičtí pracovníci budou hlásit metodičce prevence: podezření na alkohol, drogu, kouření nebo zjištění jejich poţití, pokus o krádeţ, krádeţ, výtrţnosti (i další přestupky proti školnímu řádu), podezření na záškoláctví, zvýšené mnoţství absence, prokazatelné záškoláctví, - násilné jednání ţáků, fyzické ubliţování, vyhroţování apod., - problémové vztahy v třídních kolektivech, - další rizikové chování, pedagogičtí pracovníci pořizují písemné záznamy o jednáních týkajících se problematiky rizikového chování a zakládají je, následně předávají metodičce prevence (viz vyhláška o školských poradenských sluţbách), třídní učitelky seznámí ţáky a jejich zákonné zástupce s obsahem činnosti metodičky prevence a preventivním programem školy, třídní učitelky seznámí ţáky a jejich zákonné zástupce se školním řádem a sankčním řádem, učitelé jednotlivých předmětů zařazují témata preventivního programu školy do časových plánů, vychovatelky školní druţiny rovněţ seznamují děti s tématy týkajícími se preventivního programu školy. Vzdělávání Hlavní podíl na dalším rozvíjení znalostí a dovedností související s prevencí rizikového chování spočívá v samostudiu všech učitelů školy. Pro pedagogy je metodickým pomocníkem školní metodička prevence, která pro ně vyhledává informace a podněty. Pedagogové se v rámci svých moţností zúčastní aktivit zaměřených na protidrogovou prevenci a prevenci rizikového chování. Školní metodička prevence se bude sebevzdělávat v rámci různých nabízených DVPP týkajících se problematiky rizikového chování a činnosti školního metodika prevence. 11

13 10. Spolupráce s vnějšími subjekty Škola spolupracuje s obecními úřady daného regionu, KPPP Zlín pracoviště Kroměříţ, Policií ČR, orgány péče o mládeţ, občanským sdruţením Madio, se sdruţením rodičů a přátel školy Klapka, o. s., s místním Sborem Dobrovolných hasičů Zborovice, se sportovními organizacemi TJ Pilana Zborovice a TJ Sokol Zborovice a s dalšími občanskými sdruţeními ve Zborovicích. Některé formy spolupráce: Akce realizované Policií ČR preventivně informační skupina, HZS Zlínského kraje - Hasík, občanského sdruţení Madio preventivní programy (bloky 3. setkání), prezentace záchranářské práce, besedy zaměřené na problematiku rizikového chování. Akce jsou zařazovány dle aktuální nabídky. 11. Přehled subjektů prevence v oblasti rizikového chování Kontaktní místa KPPP a ZDVPP Zlín, pracoviště Kroměříţ Jánská 197, Kroměříž , ppp@poradna-km.cz OKRESNÍ METODIČKA PREVENCE při KPPP a ZDVPP Zlín, pracoviště Kroměříţ Jánská 197/9, Kroměříž Mgr. Irena Grodová, tel: , STŘEDISKO VÝCHOVNÉ PÉČE ( SVP ) Husovo nám. 229, Kroměříž , tel. 573 / svp.km@volny.cz SPEKTRUM PREVENTIVNÍCH PROGRAMU PRO DĚTI A MLÁDEŢ o.s. Husovo nám. 229, Kroměříž tel. 573 / , spektrum.km@volny.cz Kontaktní centrum PLUS Ztracená 64, Kroměříž , tel. 573 / kc.km@seznam.cz AMBULATNÍ CENTRUM PRO RODIČE A DĚTI ( ACRD ) Nám. Míru 3287, Kroměříž MUDr. Elena Kašparová, (573/ ) 12

14 AT ORDINACE - KROMĚŘÍŢ Nám. Míru 3287, Kroměříž , (573/ ) MUDr. Josef Eim, privátní psychiatrická ambulance AT ORDINACE HOLEŠOV Nám. Sv. Anny 1030, Holešov,( 573 / ) MUDr. Ošťádalová, privátní psychiatrická ambulance ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZLÍNSKÉHO KRAJE - detaš. pracoviště KM Oddělení podpory zdraví, Havlíčkova 13, Kroměříž p. Osinová, p. Wiedermanová, (573/ ) RODINNÁ A MANŢELSKÁ PORADNA při OÚSS KM Kroměříž Mgr. Anna Raková, (573/ ) MěÚ - ODDĚLENÍ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ A MLÁDEŢE (OSPOD) Odd. sociálních věcí OkÚ KM, Husovo nám.4, Kroměříž tel. 573/ POLICIE ČR OŘ PČR Březinova 2819, Kroměříţ , Ing. Barbora Balášová, policejní inspektor PIS ( preventivně informační skupina ) MĚSTSKÁ POLICIE Kroměříţ Velké náměstí 33/11, Kroměříţ , tel.( ) ústředna: m.policie-zastupce@město-kromeriz.cz JASPIS o.s. - nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ (klub, přednášky, poradenství) Moravcova 430/16, Kroměříţ jaspis.klub@volny.cz 13

15 OBECNÍ ÚŘAD ZBOROVICE Hlavní 37, Zborovice tel SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM F. Vančury 3695, Kroměříţ tel , OBČANSKÉ SDRUŢENÍ MADIO Kvítková 3687, Zlín Preventivní programy: telefon , MŠMT - ODBOR SPECIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, PREVENCE A INSTITUCIONÁLNÍ VÝCHOVY - 27 Mgr. Renata Jeţková, ředitelka odboru - tel.: sekretariát odboru - tel.: Karmelitská 7, Praha 1 renata.jezkova@msmt.cz ÚŘAD PRÁCE Erbenovo nábřeţí 4251/2c, Kroměříţ tel posta.up@km.mpsv.cz Internetové stránky:

16 Telefonické krizové linky Linka důvěry (nonstop provoz) Linka "Vzkaz domů" (nonstop provoz) (zdarma jen z pevné linky) Linka bezpečí (nonstop provoz, zdarma z celé ČR), Národní linka pomoci AIDS (zdarma, PO - Pá 13-08) Volnočasové aktivity žáků Dětem jsou nabízeny na škole volnočasové aktivity společenského i sportovního rázu tradičně jiţ několik let. Ţáci jsou informováni o volnočasových aktivitách organizovaných ve škole prostřednictvím letáčku. Nabídka je pestrá. Zájem ţáků však zdaleka není takový, jak by se dalo očekávat. Pravidelně se hlásí více děti na 1. stupni. Ţáci školy se budou pod vedením učitelů podílet i na soutěţích vyhlašovaných MŠMT i jinými subjekty. Jde zejména o soutěţe literární, výtvarné, pěvecké, sportovní apod. Ţáci se budou podílet na přípravě projektových dnů, vybraní zájemci z ročníku se zúčastní druţebního setkání se ZŠ Š. Moyzesa Tesárské Mlyňany (Slovensko). V mimoškolních aktivitách jsou ţáci zapojeni do zájmových a sportovních organizací v obcích, mnozí navštěvují ZUŠ v Kroměříţi a ve Zdounkách. Jednotlivci se zúčastní prázdninového dětského tábora pořádaného Pionýrem Zborovice, ale také dalšími organizacemi. 13. Rámcový časový harmonogram (v některých předmětech) Ročník Předmět Téma Kdy? 1. prvouka Moje rodina - rodinné vztahy, chování a souţitílidí Péče o zdraví Osobní bezpečí Škola - vztahy ve třídě, šikana ve škole první náznaky - bezpečná cesta domů viz časový plán výuky 2. prvouka Moje rodina, domov, povinnosti členů rodiny (např. zneuţívání, týrání, linky důvěry) Naše obec bezpečnost při pohybu po obci Člověk mezi lidmi (např. chování k cizím lidem, jednání s nimi) Člověk a zdraví viz časový plán výuky 15

17 3. prvouka Naše obec bezpečnost při pohybu po obci Člověk vztahy mezi lidmi, vztahy v rodině, péče o zdraví (např. škodlivost kouření, alkohol) viz. časový plán výuky 4. vlastivěda, přírodověda Domov naše obec Situace hromadného ohroţení ochrana člověka za mimořádných událostí. Osobní bezpečí dopravní výchova, bezpečné chování v silničním provozu, některé krizové situace Péče o zdraví viz časový plán výuky 5. přírodověda, vlastivěda Domov Místo, kde ţijeme Lidské tělo ţivotní potřeby a projevy Situace hromadného ohroţení viz časový plán výuky výchova k občanství Člověk ve společnosti zásady lidského souţití, vztahy mezi lidmi, podobnost a odlišnost lidí, vnitřní svět člověka, osobní rozvoj Právo občan a právo, rodina a právo, lidská práva, protiprávní jednání Člověk a morálka viz časové plány výuky výchova ke zdraví Vztahy mezi lidmi a formy souţití rodina, partnerství Péče o zdraví Zdravý způsob ţivota zdravá výţiva Rizika ohroţující zdraví a jejich prevence návykové látky, osobní bezpečí, ochrana člověka za mimořádných událostí Změny v ţivotě člověka a jejich reflexe partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy Projekty viz časové plány výuky společenská výchova Rodina a mezilidské vztahy vztahy ve třídě Osobnostní, sociální a morální rozvoj Osobní bezpečí Člověk a jeho zdraví Člověk a společnost Komunikace Trávení volného času Hodnoty, postoje, etika Kooperace, kompetice, kreativita viz časové plány výuky 16

18 Školní družina Chování na silnici Hygiena, základy slušného chování a stolování Komunikace ve skupině (tolerance, šikana, nesnášenlivost, úcta) Dopravní výchova alkohol za volantem Správné vybavení při jízdě na kole První pomoc Hrozba drogy (příčina, důsledky, prevence) průběţně Preventivní program se naplňuje i v dalších předmětech (viz. výše). Pedagogové témata týkající se prevence rizikového chování průběţně zařazují do výuky. 14. Program proti šikanování (podrobněji rozpracován samostatně) Šikanování je jakékoliv chování, jehoţ záměrem je ublíţit, ohrozit nebo zastrašovat ţáka, případně skupinu ţáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině ţáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeţí, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhroţování či poniţování. Můţe mít i formu sexuálního obtěţování aţ zneuţívání. Nově se můţe realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Ta zahrnuje útoky pomocí ů, sms zpráv, vyvěšování uráţlivých materiálů na internetové stránky apod. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlíţení a ignorování ţáka či ţáků třídní nebo jinou skupinou spoluţáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závaţnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoţivotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti. Mezi základní formy šikany patří: Verbální šikana, přímá a nepřímá psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje se pomocí ICT technologií). Fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří sem i krádeţe a ničení majetku oběti). Smíšená šikana, kombinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.). Příklady nepřímých a přímých znaků šikanování: 1. Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.: Ţák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmových sportech bývá jedinec volen do muţstva mezi posledními. 17

19 O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. Má-li ţák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. Stává se uzavřeným. Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. Zašpiněný nebo poškozený oděv. Stále postrádá nějaké své věci. Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo pouţívá nepravděpodobné výmluvy. Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším ţákům nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností! 2. Přímé znaky šikanování mohou být např.: Posměšné poznámky na adresu ţáka, pokořující přezdívka, nadávky, poniţování, hrubé ţerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný ţák konkrétní přezdívkou nebo legrací zranitelný. Kritika ţáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským aţ nenávistným nebo pohrdavým tónem. Nátlak na ţáka, aby dával věcné nebo peněţní dary šikanujícímu nebo za něj platil. Příkazy, které ţák dostává od jiných spoluţáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, ţe se jim podřizuje. Nátlak na ţáka k vykonávání nemorálních aţ trestných činů či k spoluúčasti na nich. Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, ţe je oběť neoplácí. Rvačky, v nichţ jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaţí se uniknout. Vývojová stádia šikany: 1. Mírné, nejčastěji fyzické násilí, postiţený je neoblíbený, neuznávaný. Ostatní ho odmítají, pomlouvají, je terčem vtipů. 2. Fyzická agrese provádí ji agresivní jedinec nebo je ventilem celé třídy. 3. Vytvoření jádra. Ve třídě vznikne skupina agresorů, kteří začínají spolupracovat. Náhodné šikanování se mění na systematické. 4. Většina třídy přijímá chování agresorů jako normu. 18

20 5. Ţáci třídy jsou rozděleni na agresory a postiţené. Pedagog musí šikanování mezi ţáky neprodleně řešit a kaţdé oběti poskytnout okamţitou pomoc. Učitel nebo vychovatel, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu ţádné opatření, se vystavuje riziku postihu pro neoznámení případně nepřekaţení trestného činu, nadrţování či schvalování trestného činu, v krajním případě i podněcování. Kdy začít vyšetřovat: 1. Ţák je o přestávce sám, chodí do školy těsně před začátkem vyučování, do třídy těsně před zvoněním nebo aţ s učitelem. 2. Vyhledává blízkost učitelů. 3. Zhoršení prospěchu, nadměrná absence, objevuje se neomluvená absence. 4. Má v nepořádku své školní potřeby poškozené, špinavé, rozházené. 5. Odřenina, modřiny, zranění. 6. Nejistota, ustrašenost při vystoupení před třídou. 7. Ţák je smutný, nešťastný, depresivní. 8. Od ostatních dětí je častován posměšky, kritikou, nadávkami, hrubými ţerty. Je tělesně napadán, agresi neoplácí. Dostává panovačné příkazy a podřizuje se jim. Vyšetřování šikanování: Vyšetřování vede metodička prevence ve spolupráci s třídní učitelkou, výchovnou poradkyní a dalšími pedagogickými či nepedagogickými pracovníky, kteří byli např. svědky šikanování apod. O vyšetřování pořizují písemné záznamy, informují vedení školy. Kaţdý pedagogický i nepedagogický pracovník školy je povinen hlásit ředitelce školy nebo metodičce prevence jakékoli podezření či projevy šikany. Potrestání agresorů: Pro potrestání agresorů lze uţít výchovná opatření v souladu se sankčním řádem školy. V mimořádných případech se uţijí další opatření: Ředitelka školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí dobrovolný diagnostický pobyt ţáka v místně příslušném diagnostickém ústavu. Ředitelka školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběţného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu. 19