Ten pokoj je cizí. Neznám. Nevím, kde jsem ani jak jsem se tady ocitla. Nevím, jak se dostanu domû. Strávila jsem tu noc. Probudil mû Ïensk hlas
|
|
- Dominik Čech
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ten pokoj je cizí. Neznám. Nevím, kde jsem ani jak jsem se tady ocitla. Nevím, jak se dostanu domû. Strávila jsem tu noc. Probudil mû Ïensk hlas nejdfiív mû napadlo, Ïe ta Ïena je se mnou v posteli, ale pak jsem si uvûdomila, Ïe ãte zprávy a já sly ím rádiobudík, a kdyï jsem otevfiela oãi, byla jsem tady. V tomhle pokoji, kter nepoznávám. Moje oãi se pfiizpûsobují eru a já se rozhlíïím kolem sebe. Na zadní stranû dvefií od atní skfiínû visí Ïupan hodí se pro Ïenu, ov em pro nûjakou daleko star í, neï jsem já a u toaletky jsou pfies opûradlo Ïidle úhlednû pfieloïené kalhoty v námofinické modfii, ale o moc víc toho nevidím. Budík vypadá sloïitû, pfiesto nacházím knoflík, kter by ho mûl umlãet. Povedlo se. Právû v tu chvíli vedle sebe zaslechnu rozechvûlé nadechnutí a dojde mi, Ïe nejsem sama. Otoãím se. Vidím velk kus kûïe a tmavé vlasy prokvetlé stfiíbrem. Nûjak muï. Levou païi má poloïenou na pfiikr vce a na ãtvrtém prstu jeho ruky je zlat krouïek. Potlaãím zaúpûní. NejenÏe je star a ediv, pomyslím si, ale navíc je Ïenat. Vyspala jsem se s Ïenat m muïem, a je tû k tomu jsem to podle v eho udûlala u nûj doma, v posteli, o kterou se urãitû obvykle dûlí se svou man- Ïelkou. Znovu se natáhnu, potfiebuju se vzpamatovat. Mûla bych se stydût. Napadá mû, kde je asi jeho manïelka. Mám si dûlat sta- 11
2 rosti s tím, Ïe se mûïe kaïdou chvíli vrátit? Pfiedstavuju si, jak stojí na druhé stranû pokoje a jeãí na mû, Ïe jsem coura. SvÛdnice. Podl had. íkám si, jak se budu bránit, pokud se skuteãnû objeví, a jestli toho vûbec budu schopna. Zdá se ov em, Ïe tomu chlápkovi v posteli je to jedno. Obrátil se na druhou stranu a chrápe dál. SnaÏím se leïet bez pohnutí. Vût inou si pamatuju, jak jsem se do podobn ch situací dostala, ale dnes ne. Musí v tom b t nûjak veãírek anebo náv tûva baru ãi klubu. Zfiejmû jsem se pofiádnû zru ila. Natolik, Ïe si vûbec nic nepamatuju. Natolik, Ïe jsem la s muïem, kter má snubní prst nek a chlupy na zádech, k nûmu domû. Odhrnu velice opatrnû pokr vku a posadím se na okraj postele. Nejdfiív ze v eho musím do koupelny. Ignoruju pantofle u sv ch nohou oustat s Ïenat m muïem je jedna vûc, ale nikdy bych nemohla nosit boty jiné Ïeny a bosa se vyplíïím na chodbu. Uvûdomuju si svou nahotu, bojím se, abych nezvolila patné dvefie, nenarazila na podnájemníka nebo pubertálního syna. Ke své úlevû vidím, Ïe dvefie do koupelny jsou otevfiené, vejdu dovnitfi a zamknu za sebou. Posadím se, vyãurám se a potom spláchnu a otoãím se, abych si umyla ruce. Natáhnu se pro m dlo, jenïe nûco je patnû. Nejdfiív nemûïu pfiijít na to, co to je, ale pak to vidím. Ruka, která svírá m dlo, nevypadá jako moje. Její kûïe je vrásãitá a prsty jsou tlusté. Nehty na ní nejsou nalakované a jsou okousané do masa, a stejnû jako ten muï v posteli, od nûhoï jsem právû ode la, nese na prsteníku prost zlat snubní prsten. Chvíli nevûfiícnû zírám, potom prsty zatfiepu. Prsty na ruce drïící m dlo se také pohnou. Zalapám po dechu a m dlo sklouzne do umyvadla. Podívám se do zrcadla. Obliãej, kter mi vrací pohled, není mûj. Vlasy jsou zplihlé a ostfiíhané daleko víc nakrátko, neï jak je nosím, kûïe na tváfiích a pod bradou je povislá, rty jsou úzké, 12
3 koutky úst obrácené dolû. Vykfiiknu, zajíknutím beze slov, které by se promûnilo ve vydû en jekot, kdybych to dovolila, a pak si v imnu tûch oãí. Mají vrásky, ale navzdory tomu vidím, Ïe jsou moje. Ta osoba v zrcadle jsem já, ale o dvacet let star í. Dvacet pût. Je tû víc. To není moïné. Roztfiesu se a chytím se okraje umyvadla. Z hrdla se mi zaãíná drát dal í v kfiik a tentokrát vybuchuje v pfii krcené vyjeknutí. Ustoupím o krok, pryã od zrcadla, a tehdy je uvidím. Fotografie. Nalepené na stûnû, dokonce i na zrcadle. Snímky, promíchané se Ïlut mi lepicími papírky, zvlhl mi a pokroucen mi, na nichï jsou fixem napsané poznámky. Namátkou si jeden vyberu. Stojí na nûm Christine a ipka ukazuje na mou fotografii fotografii mého nového já, mého starého já, na níï sedím na laviãce na nábfieïí, vedle nûjakého muïe. To jméno mi pfiipadá povûdomé, ale jen vzdálenû, jako kdybych musela vynaloïit úsilí, abych uvûfiila, Ïe je moje. Oba se usmíváme na fotografa, drïíme se za ruce. MuÏ je hezk, pfiitaïliv, a kdyï se podívám pofiádnû, vidím, Ïe je to stejn muï jako ten, se kter m jsem spala, ten, kterého jsem zanechala v posteli. Pod tím je napsané slovo Ben a hned vedle tvûj manïel. Zalapám po dechu a odtrhnu to ze zdi. Ne, fiíkám si. Ne! To není moïné... ZbûÏnû si prohlédnu ostatní snímky. Na v ech jsem já a on. Na jednom mám na sobû o klivé aty a rozbaluju nûjak dárek, na jiném máme oba obleãené podobné nepromokavé bundy a stojíme pfied vodopádem, zatímco nám nohy oãichává nûjak psík. Na dal í fotografii sedím vedle nûj, ze sklenice usrkávám pomeranãov dïus a na sobû mám Ïupan, kter jsem pfiedtím zahlédla vedle v loïnici. Ustupuju dál, dokud za zády neucítím studené dlaïdiãky. V tu chvíli se dostaví záblesk nûãeho, co mi pfiipadá jako vzpomínka. Moje mysl se ji pokusí zachytit, ale zmizí jako popel rozmetan poryvem vûtru a já si uvûdomím, Ïe 13
4 v mém Ïivotû je nûjaké tehdy, nûjaké pfiedtím, aãkoliv nedokáïu fiíct pfied ãím, a nûjaké teì, a mezi tûmi dvûma není nic neï dlouhá, mlãenlivá prázdnota, která mû dovedla sem, ke mnû a k nûmu, do téhle domácnosti. Vrátím se do loïnice. V ruce mám pofiád tu fotografii tu, na které jsem já a ten muï, vedle nûhoï jsem se probudila a pfiidrïuju ji napfiaïenou pfied sebou. Co se to dûje? ptám se. Jeãím, po tváfiích mi teãou slzy. MuÏ si v posteli sedá, oãi má napûl zavfiené. Kdo jste? Jsem tvûj manïel, fiíká. Obliãej má rozespal, ale není na nûm ani stopa po rozmrzelosti. Nedívá se na moje nahé tûlo. Jsme svoji uï léta. Jak to myslí? osoãím se na nûj. Chtûla bych utéct, ale nemám kam. Svoji uï léta? Jak to myslí? Vstane. Na, fiekne a podá mi Ïupan, poãká, aï si ho obléknu. Na sobû má kalhoty od pyïama, které jsou mu pfiíli velké, a bílé tílko. Pfiipomíná mi mého otce. Vzali jsme se v roce devatenáct set osmdesát pût, zaãne, pfied dvaadvaceti lety. Tobû... Skoãím mu do fieãi. CoÏe? Cítím, jak se mi odkrvuje hlava, místnost se kolem mû zaãíná toãit. Nûkde v domû tikají hodiny a znûjí pfiíli hlasitû, jako údery kladiva. Ale... Udûlá krok smûrem ke mnû. Jak...? Christine, tobû je teì ãtyfiicet sedm, dodá. Podívám se na nûj, na toho cizího ãlovûka, kter se na mû usmívá. Nechci mu vûfiit, nechci ani poslouchat to, co mi fiíká, ale on pokraãuje. Mûla jsi nehodu, vypráví. O klivou nehodu. Utrpûla jsi zranûní hlavy. Má potíïe zapamatovat si nûkteré vûci. Jaké vûci? naléhám a myslím tím: pfiece ne tûch posledních dvacet pût let? Jaké vûci? 14
5 Opût ke mnû o kousek pfiistoupí, pfiibliïuje se, jako bych byla vylekané zvífie. V echny, fiíká. Nûkdy to zaãíná krátce po tvé dvacítce. Nûkdy dokonce je tû dfiív. Hlavou se mi honí my lenky, vír letopoãtû a dat. Nechci se zeptat, ale vím, Ïe musím. Kdy... jsem mûla tu nehodu? Podívá se na mû, ve tváfii se mu souãasnû zraãí soucit i obavy. KdyÏ ti bylo dvacet devût... Zavfiu oãi. PfiestoÏe se moje mysl stále pokou í tu informaci popfiít, nûjak m zpûsobem vím, Ïe je to pravda. Sly ím se, jak zase nabírám, a kdyï se rozpláãu, tenhle Ben popojde ke vchodu do loïnice, kde stojím. Cítím ho vedle sebe a neuh bám, zatímco mû païemi objímá v pase, nebráním se, kdyï mû k sobû pfiitahuje. DrÏí mû v náruãi. Lehounce se spolu pohupujeme a já si uvûdomím, Ïe mi ten pohyb pfiipadá nûãím povûdom. Dûlá mi dobfie. Miluju tû, Christine, fiíká, a aãkoliv vím, Ïe bych mûla odpovûdût, Ïe ho taky miluju, neudûlám to. Nefieknu nic. Jak ho mûïu milovat? Je to cizí ãlovûk. Nic mi nedává smysl. Chtûla bych vûdût tolik vûcí. Jak jsem se sem dostala, co dûlám, abych pfieïila. Ale nevím, jak se zeptat. Mám strach, fiíkám. Já vím, odpovídá, já vím. Ale nedûlej si starosti, Chris. Já se o tebe postarám. VÏdycky se o tebe budu starat. Bude to zase dobré. Vûfi mi. Navrhne, Ïe mû provede po domû. UÏ jsem o nûco klidnûj í. Oblékla jsem si kalhoty a staré triko, které mi dal, pfies ramena jsem si pfiehodila Ïupan. Vyjdeme na chodbu. Koupelnu jsi vidûla, fiekne a otevfie dvefie vedle. Tady je pracovna. 15
6 Je tam sklenûn stûl s nûãím, co zfiejmû musí b t poãítaã, pfiestoïe vypadá smû nû drobnû, témûfi jako hraãka. Vedle nûj stojí skfiíàka na spisy v matné kovovû edé barvû, na stûnû nad ním je plánovaã. V echno je uklizené, uspofiádané. Obãas tu pracuju, dodá a dvefie zavfie. Pfiejdeme na druhou stranu chodby a on otevfie jiné dvefie. Postel, toaletka, dal í skfiínû. Vypadá to tu skoro stejnû jako v pokoji, ve kterém jsem se probudila. Nûkdy tady pfiespává, vysvûtlí mi, pokud má chuè. Ale vût inou se nerada budí sama. Propadá panice, kdyï nemûïe pfiijít na to, kde jsi. K vám hlavou. Pfiipadám si jako potenciální nájemník, kterého provádûjí po novém bytû. MoÏn podnájemník. Pojìme do pfiízemí. Jdu za ním dolû. Ukazuje mi ob vací pokoj hnûdou pohovku a kfiesla, na zdi plochou, zavû enou obrazovku, o níï mi prozradí, Ïe to je televize a jídelnu a kuchyà. Nic z toho mi není povûdomé. Necítím vûbec nic, ani kdyï na lince spatfiím zarámovanou fotografii nás dvou. Vzadu je zahrada, pokraãuje a já se podívám skrze sklenûné dvefie, které vedou z kuchynû. Zrovna se rozednívá, noãní obloha se zbarvuje do inkoustové modfii a mnû se podafií rozeznat obrysy velkého stromu a kûlny usazené na vzdáleném konci maliãké zahrady, ale témûfi nic dal ího. Dojde mi, Ïe ani nevím, v jaké ãásti svûta se nacházíme. Kde to jsme? zeptám se. Stojí za mnou. Vidím nás oba, jak se zrcadlíme ve skle. Sebe. Svého manïela. Ve stfiedních letech. V severním Lond nû, odvûtí. Na Crouch End. Ustoupím. Zachvátí mû panika. JeÏí i, vypravím ze sebe, já ani nevím, kde to sakra bydlím... Vezme mû za ruku. Neboj se. Zase se to zlep í. Obrátím se k nûmu, protoïe ãekám, Ïe mi poví, jak se to zlep- í, ale to neudûlá. Nedá si kafe? Dostanu na nûj zlost, ale nakonec fieknu: Ano. Ano, 16
7 prosím tû. Nalije vodu do konvice. âerné, dodám. Bez cukru. Já vím, odvûtí a usmûje se na mû. Dá si toast? eknu, Ïe ano. Zjevnû toho o mnû ví tolik, a pfiesto si pfiipadám jako ráno po vztahu na jednu noc; u snídanû s cizím ãlovûkem v jeho domû, zatímco v duchu pfiemítám, za jak dlouho bude pfiijatelné se vytratit, vrátit se domû. JenÏe to je právû ten rozdíl. Oãividnû jsem doma tady. Asi se potfiebuju posadit, prohlásím. Podívá se na mû. BûÏ si sednout do ob vacího pokoje, vybídne mû. Za chvilku ti to pfiinesu. Vyjdu z kuchynû. Ben za mnou pfiijde pár minut nato. Podá mi nûjak notes. Je to se it s v stfiiïky, vysvûtlí mi. Tfieba ti pomûïe. Vezmu si ho od nûj. Je svázan v umûlé hmotû, která má zfiejmû vypadat jako opotfiebovaná kûïe, ale nevypadá tak, a je nedbale pfievázan stuïkou. Hned jsem zpátky, fiekne a odejde z místnosti. Sedím na pohovce. V stfiiïkov se it mû tíïí v klínû. Pohled na nûj mi pfiipadá jako mírování. Pfiipomínám si, Ïe aè je uvnitfi cokoliv, t ká se to mû a dal mi ho mûj vlastní manïel. RozváÏu stuïku a namátkou ho otevfiu. Snímek mû a Bena, na kterém vypadáme daleko mlad í. Zabouchnu desky. Rukama pfiejedu po vazbû, rozvífiím stránky. Tohle nejspí dûlám kaïd den. NedokáÏu si to pfiedstavit. Jsem si jistá, Ïe muselo dojít ke stra livému omylu, a pfiesto to tak oãividnû není. DÛkazy jsou v ude v zrcadle v patfie, ve vráskách na rukou, které pfiede mnou hladí se it. Nejsem tím, k m jsem podle sv ch pfiedstav byla, kdyï jsem se dnes ráno probudila. JenÏe kdo to byl? fiíkám si. Kdy jsem byla tou osobou, kte- 17
8 rá se probudila v posteli nûkoho cizího a napadaly ji my - lenky pouze na útûk? Zavírám oãi. Mám pocit, jako bych se vzná ela. A nejsem pfiipoutaná. Hrozí mi, Ïe uletím. Potfiebuju nûjaké ukotvení. Se zavfien ma oãima se pokusím soustfiedit na nûco, cokoliv pevného. NemÛÏu nic najít. Tolik let mého Ïivota, myslím si, je ztraceno. Tenhle se it mi prozradí, kdo jsem, ale mnû se nechce ho otevfiít. Je tû ne. Chci chvíli jen tak sedût, s minulostí jako nepopsan list. Balancovat na hranû mezi moïností a skuteãností. Bojím se svou minulost odhalit. Zjistit, ãeho jsem dosáhla a ãeho ne. Ben se vrací a pokládá pfiede mne tác. S toastem, dvûma álky kávy, dïbánkem mléka. UÏ je to lep í? zeptá se. Pfiik vnu. Posadí se vedle mû. Oholil se, oblékl si kalhoty a ko ili s kravatou. UÏ nevypadá jako mûj otec. Teì vypadá jako nûkdo, kdo pracuje v bance, v kanceláfii. Ale není to patné, pomyslím si a vzápûtí si tu my lenku vyïenu z hlavy. Je kaïd den takov? zeptám se. Pfiesune si jeden toast na talífi, namaïe ho máslem. Víceménû, odpoví. Dá si? Zavrtím hlavou a on si ukousne. Zdá se, Ïe dokáïe informace uchovávat, dokud jsi vzhûru, vysvûtluje, ale potom, jakmile usne, vût- ina se jich vytratí. Káva chutná? Odpovím mu, Ïe je dobrá, a on mi z rukou vezme se- it. Tohle je nûco jako holãiãí se it s nalepen mi obrázky, fiekne a otevfie ho. Pfied nûkolika lety u nás hofielo, takïe jsme pfii li o spoustu star ch fotografií a dal ích vûcí, ale i tak je toho dost. UkáÏe na první stránku. Tohle je tvûj diplom, poznamená. A tady je fotografie z tvé promoce. Podívám se, kam ukazuje: usmívám se tam, mïourám do slunce, na sobû mám ãern talár a plstûnou ãapku se zlat m stfiapcem. Tûsnû za mnou stojí nûjak muï v obleku s kravatou, obliãej odvrací od fotoaparátu. 18
9 To jsi ty? zeptám se. Usmûje se. Ne. Já jsem nepromoval ve stejnou dobu jako ty. Tehdy jsem je tû studoval. Chemii. Vzhlédnu k nûmu. Kdy jsme se vzali? Obrátí se ke mnû, vezme mi ruku do dlaní. Pfiekvapí mû hrubost jeho kûïe, asi v protikladu k hebkosti mládí. Rok potom, co jsi dodûlala doktorát. To jsme spolu chodili uï nûkolik let, ale ty my oba jsme chtûli poãkat, aï dostuduje. To dává smysl, pomyslím si, aãkoliv mi to pfiipadá aï pfiíli rozumné. íkám si, jestli jsem vûbec touïila se za nûj provdat. Jako by mi ãetl my lenky, poznamená: Moc jsme se milovali, a pak dodá, a pofiád se milujeme. Nevím, co bych na to fiekla. Usmûju se. Napije se kávy, pak znovu upfie pohled na se it na klínû. Otoãí nûkolik dal ích stránek. Studovala jsi angliãtinu, podotkne. Po promoci jsi pak vystfiídala nûkolik zamûstnání. Nic dûleïitého. Administrativní práci, takys jeden ãas nûco prodávala. Nejspí jsi pofiádnû nevûdûla, co bys chtûla dûlat. Já jsem skonãil s bakaláfisk m diplomem a nûjakou dobu jsem se kolil na uãitele. Pár let to bylo obtíïné, ale pak mû pov ili, no a teì jsme tady. Rozhlédnu se po ob vacím pokoji. Je pûkn, útuln. NiÏ í stfiední tfiída. Na stûnû nad krbem visí zarámovan obraz lesní scenérie, na krbové fiímse stojí vedle hodin ãínské so ky. Ráda bych vûdûla, jestli jsem se na téhle v zdobû podílela. Ben vypráví dál. Uãím poblíï na stfiední kole. Teì jsem vedoucí oddûlení. V jeho slovech není Ïádn náznak p chy. A já? zeptám se, pfiestoïe vlastnû znám jedinou moïnou odpovûì. Stiskne mi ruku. Ty jsi musela pfiestat pracovat. Po té nehodû. Nedûlá 19
10 nic. Urãitû vycítil moje zklamání. Není to zapotfiebí. Já sám vydûlávám dost. Staãí nám to. Máme se dobfie. Zavfiu oãi, ruku si pfiitisknu na ãelo. Je toho na mû moc a pfiála bych si, aby uï mlãel. Mám pocit, Ïe toho víc nedokáïu pojmout, a pokud k tomu je tû nûco dodá, nakonec vybuchnu. Co tedy dûlám celé dny? mám chuè se ho zeptat, ale protoïe se bojím odpovûdi, nefieknu nic. Dojí svûj toast a tác odnese do kuchynû. KdyÏ se vrátí, má na sobû plá È. Musím do práce, poznamená. Jsem celá napjatá. Niãeho se neboj, dodá, bude to dobré. Zavolám ti. Slibuju. NezapomeÀ, Ïe dne ek se niãím neli í od jin ch dnû. Bude to fajn. Ale..., namítnu. Musím jít, pfieru í mû. PromiÀ. NeÏ odejdu, ukáïu ti pár vûcí, které by se ti mohly hodit. V kuchyni mi ukáïe, co je v té které skfiíàce, upozorní mû na nûjaké zbytky v ledniãce, na to, co si mûïu dát k obûdu, a setfie tabuli pfii roubovanou na zdi, vedle níï visí ãern fix, pfiivázan na ÀÛrce. Obãas ti tu nechávám vzkazy, podotkne. V imnu si, Ïe napsal slovo pátek úhledn mi, rovnomûrn mi velk mi písmeny, a pod nûj pfiipsal Prádlo? Procházka? (Vezmi si telefon!) Televize? Ke slovu Obûd doplnil, Ïe v ledniãce je trochu zbylého lososa, a pfiidal slovo Salát? Nakonec napsal, Ïe by mûl b t doma do esti. VÏdycky s sebou nosí diáfi, fiíká, je v kabelce. Jsou v nûm vzadu dûleïitá telefonní ãísla a na e adresa, pro pfiípad, Ïe bys zabloudila. A má mobilní telefon Mobilní co? zeptám se. Telefon, zopakuje. Je bezdrátov. MÛÏe ho pouïívat kdekoliv. Mimo dûm, prostû kdekoliv. Má ho v kabelce. Urãitû si ho vezmi s sebou, pokud pûjde ven. Vezmu, pfiitakám. Fajn, uzavfie to. Jdeme do pfiedsínû a on zvedne sta- 20
11 rou koïenou aktovku odloïenou vedle dvefií. Tak já tedy pûjdu. Dobfie, fieknu. Netu ím, co dal ího bych mûla fiíct. Pfiipadám si jako dítû, které nejde do koly a zûstává samo doma, zatímco rodiãe odcházejí do práce. Pfiedstavuju si, jak mi fiíká: Na nic nesahej. NezapomeÀ si vzít léky. Popojde ke mnû. Políbí mû na tváfi. Nebráním mu v tom, ale polibek neopûtuju. Otoãí se k hlavním dvefiím a uï se je chystá otevfiít, kdyï se zarazí. Jo, vyhrkne a obrátí se zase ke mnû. Málem bych zapomnûl. Jeho hlas zní najednou nucenû, nad ení v nûm je hrané. Pfiíli se snaïí, aby pûsobil pfiirozenû; je zfiejmé, Ïe se k tomu, co se mi chystá fiíct, nûjakou dobu odhodlával. Nakonec to není tak hrozné, jak jsem se obávala. Veãer jedeme pryã, prohlásí. Jenom na víkend. Máme v roãí, tak mû napadlo, Ïe nûco zamluvím. Jsi pro? Pfiik vnu. To zní dobfie. Usmûje se, vypadá, jako by se mu ulevilo. AspoÀ se máme na co tû it, ne? Trocha mofiského vzduchu neu- kodí... Otoãí se zpátky ke dvefiím a otevfie je. Pozdûji ti zavolám, dodá. Abych vûdûl, jak to zvládá, ano? Ano, chytnu se toho. Prosím tû, zavolej. Miluju tû, Christine, fiekne je tû. NezapomeÀ na to. Zavfie za sebou dvefie a já se obrátím. Vrátím se do domu. Pozdûji, uprostfied dopoledne, sedím v kfiesle. Nádobí je umyté a úhlednû srovnané na odkapávaãi, prádlo je v praãce. SnaÏila jsem se nûjak se zamûstnat. Ale teì mû pfiepadl pocit prázdnoty. To, co fiíkal Ben, je pravda. Nemám Ïádnou pamûè. VÛbec nic. V tomhle domû neexistuje jediná vûc, která by mi pfiipadala povû- 21
12 domá. Jediná fotografie ani kolem zrcadla, ani ve v stfiiïkovém se itû pfiede mnou nevyvolává vzpomínky na dobu, kdy vznikla; nedokáïu si vybavit Ïádn okamïik s Benem kromû tûch po na em setkání dneska ráno. Moje mysl se zdá b t vyprázdnûná. Zavfiu oãi, pokusím se na nûco soustfiedit. Na cokoliv. Vãerej ek. Minulé Vánoce. Jakékoliv Vánoce. Mou svatbu. Není tu nic. Vstanu. Procházím se domem, místnost za místností. Pomalu. Proplouvám tu jako pfiízrak, nechávám svou ruku otírat se o zdi, stoly, opûradla, aniï by se nûãeho z toho skuteãnû dot kala. Jak to, Ïe jsem dopadla takhle? fiíkám si. Dívám se na koberce, vzorované rohoïe, ãínské so ky na krbové fiímse a dekorativní talífie na stojáncích v jídelnû. SnaÏím se sama sebe pfiesvûdãit, Ïe tohle patfií mnû. To v echno je moje. MÛj domov, mûj manïel, mûj Ïivot. JenÏe tyhle vûci mi nepatfií. Nejsou mojí souãástí. V loïnici otevfiu dvefie atní skfiínû a uvidím fiadu odûvû, které nepoznávám, úhlednû zavû en ch, jako prázdné skofiápky Ïeny, se kterou jsem se nikdy nesetkala. Îeny, jejímï domem se procházím a od níï jsem si pûjãila m dlo a ampon, jejíï Ïupan jsem odloïila a jejíï pantofle mám dosud na nohou. ZÛstává mi skryta, jako pfiítomnost ducha, vzdálená a nedotknutelná. Dnes ráno jsem si vybírala spodní prádlo s pocitem viny; prohrabávala jsem se srolovan mi kalhotkami, punãocháãi a punãochami, jako bych se bála, Ïe budu pfiistiïena. ZadrÏela jsem dech, kdyï jsem vzadu v zásuvce objevila kalhotky z hedvábí a krajky, prádlo zakoupené nejen proto, aby bylo no eno, ale i proto, aby bylo vidûno. NepouÏité jsem ho zase poskládala pfiesnû tak, jak jsem ho na la, a zvolila jsem si jedny bledû modré kalhotky, ke kter m tam byla zfiejmû odpovídající podprsenka, a do obojího jsem vklouzla, pak jsem si navrch natáhla punãocháãe a nakonec kalhoty a blûzu. Sedla jsem si k toaletce, abych v zrcadle prozkoumala 22
13 svûj obliãej, a s obavami jsem upfiela pohled na svûj odraz. Sledovala jsem vrásky na ãele, záhyby kûïe pod oãima. Usmála jsem se a prohlédla si zuby, vrásky, které naskoãily kolem okrajû úst, vûjífiky, co se tam najednou objevily. V imla jsem si skvrn na kûïi, zbarven ch míst na ãele, pfiipomínajících modfiiny, které je tû docela nevybledly. Na la jsem nûjak make-up a trochu jsem si ho nanesla. Maliãko pudru, dotek zdravíãek. Vybavila jsem si, jak jistá Ïena najednou jsem si uvûdomila, Ïe to byla má matka dûlávala totéï a fiíkala tomu váleãné líãení, a kdyï jsem pak otiskovala svou rtûnku do papírového kapesníku a za- roubovávala fiasenku, svût se zdál v pofiádku. Zãistajasna jsem mûla pocit, jako bych se chystala do nûjaké bitvy anebo mû nûjaká bitva ãekala. Vypravovala mû do koly. Dûlala si make-up. Pokou ím se pfiedstavit si matku, jak dûlá nûco jiného. Cokoliv. NemÛÏu na nic pfiijít. Vidím pouze nicotu, obrovské propasti mezi maliãk mi ostrûvky pamûti, roky prázdnoty. Teì v kuchyni otvírám skfiíàky: sáãky tûstovin, balíãky r Ïe oznaãené arborio, plechovky ãerven ch fazolí. Tyhle potraviny neznám. Vzpomínám si, jak jsem jedla toast se s rem, pfiedpfiipravenou rybu, co ji staãí jen ohfiát, sendviãe s hovûzím z konzervy. Vytáhnu plechovku s nápisem hrá ek, sáãek nûãeho, ãemu se fiíká kuskus. Nevím, co to je, a uï vûbec netu ím, jak se to pfiipravuje. Jak potom zvládám roli manïelky? Podívám se na setfienou tabuli, kterou mi Ben ukázal, neï ode el. Má pinavû edou barvu; ãmárala se na ni slova a zase se smazávala, nahrazovala, pozmûàovala, a kaïdé po sobû zanechalo slabou stopu. Napadne mû, co bych asi objevila, kdybych mohla postupovat zpátky a jednotlivé vrstvy de ifrovat; kdyby bylo moïné se takhle ponofiit do mé minulosti. Ale uvûdomuju si, Ïe i kdyby to lo, bylo by to zbyteãné. Jsem si jistá, Ïe bych na la pouze zprávy a seznamy; potravin, co mám nakoupit, úkolû, které mám splnit. 23
ERIKA OLAHOVÁ NECHCI SE VRÁTIT MEZI MRTVÉ
ERIKA OLAHOVÁ NECHCI SE VRÁTIT MEZI MRTVÉ Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I
VíceCo se je tû stalo na mé narozeniny
Mám tfiináct kníïek, které jsou jen moje. Ty jsem si taky dala do poliãky a v echna svoje védská jara a krabice s obrázky. Ve kole si obrázky vymûàujeme. Ale já mám dvacet obrázkû, které bych nevymûnila
VíceChlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou
Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou Flo poskakovala po schodech k domovním dvefiím v rytmu hudby. Strãila klíã do zámku, vytrhla si z u í sluchátka ipodu velká jako knoflíky a zarazila
VíceRachel Berryová se jen na chvilku zastavila pfied dvefimi. Kancelář ředitele Figginse, pondělí ráno
1 Kancelář ředitele Figginse, pondělí ráno Rachel Berryová se jen na chvilku zastavila pfied dvefimi kanceláfie fieditele Figginse, aby si povytáhla podkolenky a uhladila boky man estrové suknû. Její rûïovo-zelen
VíceVáclav Říha Šípková Růženka
Václav Říha Šípková Růženka Text byl volně upraven v Městské knihovně v Praze podle pohádky Václava Říhy z díla Zvířátka a Petrovští. Další pohádky naleznete online na www stránkách Městské knihovny v
Více11/ Pfiíroda a krajina
Krajina není Jifií Sádlo na jedné ze sv ch pfiedná ek na téma krajina jako interpretovan text fiekl, Ïe ve keré povídání na toto téma lze shrnout jedinou tezí, totiï krajina je. Podobná teze tûïko mûïe
VíceJAK CÍLEK LÍDU NA EL. Franti ek Skála
JAK CÍLEK LÍDU NA EL Franti ek Skála Cilek v8.indd 1 10/18/06 9:51:19 AM edice Modr slon svazek 18 Tato kniha vychází s laskavou podporou Ministerstva kultury âeské republiky Ve kerá práva vyhrazena Meander,
VíceZA âasò U AT CH âepic B VALY náramné zimy a obrácenû, tehdy, kdyï tak zbûsile mrzlo, ili ãepiãáfii u até ãepice. Je tomu doslova sto let, svût byl je
ZA âasò U AT CH âepic B VALY náramné zimy a obrácenû, tehdy, kdyï tak zbûsile mrzlo, ili ãepiãáfii u até ãepice. Je tomu doslova sto let, svût byl je tû mlad a mahem se vûfiilo na pohádky. Teì nás na takové
VíceNo tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv
No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv jiný 3. kde jsem 4. jak jsem se sem dostala 5. kde bydlím
Více1. kapitola. Souputníci
1. kapitola Souputníci Kdesi jsem ãetl jeden slavn citát. íká, Ïe kaïd z nás dennû dostává druhou pfiíleïitost. ance jsou tady a ãekají, aï si jich v imneme, ale my je obvykle nevyuïijeme. Sám jsem byl
VíceJonáš de Leeuw. Ahojky Jonáši, trochu brzo na mejl, viď? Ty si určitě ještě sladce chrníš v postýlce.
Jonáš de Leeuw Od: Rósa van Dijk Komu: Jonáš de Leeuw Odesláno: 1. září 2000 06:05 Předmět: Strachu plný kalhoty Ahojky Jonáši, trochu brzo na mejl, viď? Ty si
VíceDen zaãínal hezky. Probudil se hodnû ãasnû, dfiív neï
Den zaãínal hezky. Probudil se hodnû ãasnû, dfiív neï ostatní. Ti e se oblékl a podafiilo se mu nepozorovanû vyklouznout ven. Nezapomnûl si vzít helmu ani dfievûnou avli, kterou Èastnû mával, kdyï se rozbûhl
Více1. NEJKRÁSNùJ Í CHVÍLE
1. NEJKRÁSNùJ Í CHVÍLE V eobecnû se má za to, Ïe nejkrásnûj í chvíle proïívá Ïena ve svûj svatební den. Mary a Lízalová pochopitelnû ne. Ta uï je má s Franckem za sebou a v hlubinách jejího ledového srdce
VíceHRY S KLASICK MI BODOV MI KOSTKAMI
HRY S KLASICK MI BODOV MI KOSTKAMI Pro vût inu her je potfieba mít tuïku a papír. Jako Ïetony mûïete vyuïívat zápalky. BANK 1 kostka KaÏd hráã obdrïí 5 ÏetonÛ a hází tfiikrát za sebou kostkou. Ten, kdo
Více7 KAPITOLA 1 Probudit se je jako vstát z mrtv ch. Pomalu procitá ze spánku. Ze tmy vystupují obrysy nábytku a budík zvoní jako pominut. Ruth natáhne ruku a shodí ho na zem. Vyzvánûní neustává. Ruth zasténá,
VíceMůj milý deníčku To mi hlava nebere!
Můj milý deníčku To mi hlava nebere! také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Jim Benton Můj milý deníčku To mi hlava nebere! e-kniha Copyright Fragment, 2013 Všechna práva vyhrazena. Žádná
Více9. Tøi støelecké terèe
9. Tøi støelecké terèe Zoltov Tak už maluješ, holoubku? Kupecký Jako støelecké terèe se to snad hodí. Zoltov Oho, nahá žena vystupuje z vany! Jsi chlapík! Chlapík! Ptal ses, jestli je Petr na mužské. Není.
VícePrincezna z Persie. Janek se dostává z vězení dupnutím poskokovi na nohu to trochu kazí smysluplnost scén se souboji,
Princezna a písař Hlášky (titulky) Tak nám zase dali pohádku akční. Nutno přiznat, že šermířské souboje mají šmrnc a je za nimi kus práce. Salta jsou přehnaná, budiž, ale takový přeskok princezny ze střechy
VíceNebe, Boží nádherný domov
Bible pro děti představuje Nebe, Boží nádherný domov Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Lazarus Upravili: Sarah S. Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2011 Bible for Children,
VíceVŠEZNÁLKOVY NOVINY Č. 4 Třídy 5.B Ahoj spolužáci 1. až 5. tříd! V tomto vánočním čísle na vás čeká spousta čtení a luštění. Vánoční příběh, pohádkový test, pohádka Hrnečku vař, kterou jistě neznáte. Nechybí
VíceProč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?
Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se
VíceByla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.
Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem
Víceve které se seznámíme s Medvídkem Pú a vãelami; a vypravování zaãíná
KAPITOLA 1, ve které se seznámíme s Medvídkem Pú a vãelami; a vypravování zaãíná Tady jde ze schodû za Kry tûfkem Robinem Michal Medvûd hlavou napfied, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale nûkdy mu pfiipadá,
Více1 Kassandra von Gotthard sedûla v klidu a míru na okraji
1 Kassandra von Gotthard sedûla v klidu a míru na okraji jezírka v charlottenburském parku a pozorovala, jak se voda zvolna ãefií kolem kamínku, kter do ní právû hodila. V dlouh ch, pûvabn ch prstech drïela
VíceZávidím svému hrobu protože on se dočká naplnění
Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění B a r b o r a L í p o v á Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění 1999 2009 Barbora Lípová,
VíceŽÁKOVSKÝ DIÁŘ. Projekt Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125
ŽÁKOVSKÝ DIÁŘ Projekt Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY Úvodní slovo Žákovský
VíceRagdol PORTRÉT PLEMENE. S hadrov mi panenkami nemá tato jemná kráska nic spoleãného. 20 Na e KOâKY 8/04
S hadrov mi panenkami nemá tato jemná kráska nic spoleãného Ragdol Tohoto impozantního kocoura plemene ragdol zdobí nádherná srst, která vyïaduje pravidelnou péãi. 20 Na e KOâKY 8/04 AÈ dáváme osobnû pfiednost
VíceNENADĚLÁŠ. Lenka Dobrovolná. Dětské hřiště s pískovištěm. Někde na hřišti ON a ONA. Na pískovišti DÍVKA.
ONA DÍVKA LOVEC ON (TERAPEUT) OTEC MATKA NENADĚLÁŠ Lenka Dobrovolná Dětské hřiště s pískovištěm. Někde na hřišti ON a Na pískovišti Mami? Tati? Slyšíte? Mami? Tati? Někdo? Kdokoli? Zpívá. Utíkej, utíkej
VíceMyčky nádobí Návod k obsluze a instalaci MODELY:
Myčky nádobí Návod k obsluze a instalaci MODELY: 1VFE - 14, 1VF - 56 IAL, 1VF - 56 IX, 1VFG - 25 I MC 2 Jsem tu, abych Vám usnadnila mytí nádobí Haló! Já jsem Va e myãka nádobí. Av ak pfied tím neï mne
VíceKrál s královnou vychází na jeviště, král usedá na trůn a královna si sedá vedle něj.
Jak Mojmír ke štěstí přišel Anotace: Divadelní scénář pohádky vhodný k dramatizaci s dětmi. SCÉNA I. ZÁMEK Stařenka 1: Za devatero horami, za devatero řekami bylo nebylo jedno malé královstvíčko. Tomu
Víceto byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.
1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím
Více3. Kousky veršů (Poupata)
1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.
Více* âti: leneberze ** smólandu
V celé Lönneberze *, v celém Sma landu **, v celiãkém védsku a kdo ví, moïná na celém svûtû, by se nena lo dítû, které dokázalo vyvést tolik skopiãin jako Emil. To byl ten kluk, co kdysi dávno bydlel na
VíceRagdoll. D obr vztah k lidem je rozhodnû jedním
Kalifornská koãka s maskou Ragdollové dokáïou nadchnout srdce kaïdého milovníka polodlouhosrst ch koãek. Nejen proto, Ïe jejich hustá srst se jedineãnû vlní, kdyï se tato elegantní koãka pohybuje... Navíc
VíceKZ - TKZ NÁVOD PRO UÎIVATELE
KZ - TKZ NÁVOD PRO UÎIVATELE Obsah Základní bezpeãnostní zásady str. 4 V eobecná upozornûní 6 Informace o kotli 8 Uvedení do provozu 10 Doãasné vypnutí 13 Dlouhodobé vyfiazení z provozu 14 âi tûní 15 ÚdrÏba
VíceTady v tomhle VC papíru plného rad se dozvíte finty, rady a všelijaké vychytávky jak přežít pubertu!!!
Tady v tomhle VC papíru plného rad se dozvíte finty, rady a všelijaké vychytávky jak přežít pubertu!!! Jak na učitele -Nebuď drzý. -Vždy se chovej slušně. -V přítomnosti učitele (jakéhokoli dospělého)
Více*) âti: leneberga **) smóland
Ve védsku, ve farnosti Lönneberga*), Ïil kluk, kter se jmenoval Emil, a tak se mu fiíkalo Emil z Lönnebergy. Byl to pûkn divoch a paliãák, a vûbec nebyl tak hodn jako vy. Ale vypadal roztomile, to se musí
VíceLAURA MARX FITZGERALDOVÁ
LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul
VíceSamuel van Tongel. Nevinnosti I
Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech
VíceZdeněk Kocián. Čistej vzduch. (Poryvy větru lomcují s otevřenými okenicemi. Dešťové kapky dopadají na okno.)
Zdeněk Kocián Čistej vzduch I. (Poryvy větru lomcují s otevřenými okenicemi. Dešťové kapky dopadají na okno.) Muž: To je počasí, že by psa nevyhnal. (Zvuk zavření okna. Vítr i déšť zeslábne.) Muž: Uf,
VícePROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO
PROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO Malebná krajina kolem Velkého Bfiezna. JAK BUDE ROZVOJ VELKÉHO B EZNA A VALTÍ OVA? Dvacet let po Sametové revoluci se obãas setkáme s názorem nûkter ch
VícePetra Soukupová. K moři
Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda
VíceChaloupka. Blbe, sotva jsem zabrala a ty tu děláš takovej randál.
Chaloupka Ten les je nějakej divnej. A že jsem už lesů prošel dost. Lesy jsou různý. Hustý, řídký, tmavý, smíšený, smrkový, borový, nebo třeba zabordelený. Tenhle ne. Tenhle je prostě divnej. Takovej tichej.
VícePríbehy víly Brezinky
Lenka Vydrová Príbehy víly Brezinky KAZDA Kapitola I. překvapení Slunce zvědavě vyjuklo z peřin a namířilo první zářivé paprsky na lesní palouček. Všechno živé jako kdyby čekalo na tento jemný pokyn a
VíceKlasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5
Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,
Víceâas pfiedvánoãní a ãas svátkû a nového roku INFORMAâNÍ âtvrtletník OBCE LIBOCHOVANY
INFORMAâNÍ âtvrtletník OBCE LIBOCHOVANY ROâNÍK 3 IV. âtvrtletí 2009, VYDÁNO V ÚNORU 2010 PRO OBâANY OBCE ZDARMA âas pfiedvánoãní a ãas svátkû Nepodafiilo se získat dospûlé zpûváky na pfiedvánoãní koncertní
VíceYTONG - Vy í komfort staveb
YTONG - Vy í komfort staveb Rodinn dûm je velmi sloïit v robek, jehoï v sledné vlastnosti ovlivàuje obrovská fiada okolností. Na první pohled dva velmi podobné domy mohou sv m uïivatelûm nabízet zcela
VíceVážení ètenáøi, dovolujeme si vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího (aby
VíceTRITON. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
TRITON Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ludmila Freiová LETNÍ KURSY Chorobopis nezralosti Ludmila Freiová Letní kursy Chorobopis nezralosti Tato kniha ani Ïádná její ãást nesmí
VíceWendy čekala před domovními dveřmi své učitelky
2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená
VíceVítám Tě na Červené Lhotě!
Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího
VíceVtom se detektiv odmlãel. Z hlavní brány vûzení 1 La Santé vyrazil vûz, zlovûstn vûz. Lidé smekali. Napínali zrak A bulvárem se náhle rozhostilo
Vtom se detektiv odmlãel. Z hlavní brány vûzení 1 La Santé vyrazil vûz, zlovûstn vûz. Lidé smekali. Napínali zrak A bulvárem se náhle rozhostilo ticho VÛz, taïen cválajícím konûm, minul detektiva s novináfiem,
VíceZIMA. Anežka Pražáková
Konečně na nás dýchla zima a přinesla s sebou tuny sněhu. Střechy domů jsou pocukrované bílým práškem. Když začne padat sníh, nastoupí bílá tma. Sněhová peřina pokryla celé město. Sníh se za svitu měsíce
VícePORTRÉT PLEMENE. Pfiírodní tvorové slaví úspûchy. Mainská mývalí
Pfiírodní tvorové slaví úspûchy Líbí se vám velké koãky? Tak to by pro vás mohla b t tou pravou mainská m valí. Je velká, silná a robustní. Prakticky Ïádné jiné plemeno nevypadá tak impozantnû. Kocoufii
VíceJak jsem se drkotala v autobuse spoleãnosti Greyhound
CHELSEA Jak jsem se drkotala v autobuse spoleãnosti Greyhound smûrem k New Yorku, pfiedstavovala jsem si, jestli se z cíle mé cesty vyklube záfiiv ultramoderní vûïák nebo útuln cihlov dûm pln bratrancû,
VíceŠkola v přírodě Přimda III.A září 2008
Škola v přírodě Přimda III.A září 2008 Začal nový školní rok. Ze třídy nám odešli někteří spolužáci do jiných tříd nebo se odstěhovali. A zase nám přišli noví spolužáci parta hokejistů. Potřebovali jsme
Vícepráce žáků 6. ročníku ZŠ Londýnská
práce žáků 6. ročníku ZŠ Londýnská Bára Obrdová : Óda na čokoládu Čokoláda - to je věc, mám ji ráda, žádný kec. Hořká, sladká s medem a už do ráje jedem. Čokoládu miluju, dám ji k večeři i obědu a potom
VíceRadomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ
Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Pohádka Kráska a zvíře
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 412 01 Litoměřice www.zsladovaltm.cz vedeni@zsladovaltm.cz Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948
VíceTa polévka je horká! varovala chlapce maminka. Nech tu pokličku na pokoji, spálíš se! Mám přece chňapku! odmlouval chlapeček. Tak hloupý, aby zvedal
Chlapeček a pokličky Byl jeden chlapeček a ten rád někam nakukoval. Koukal do dutin stromů, koukal do ptačích hnízd, koukal i do myších děr. Na tom vlastně není špatného. Jenže ten chlapeček nahlížel do
VíceBásně Z básní Dany Malé Z básní Dany Malé. Lem chodníku J. Ř.
Básně Z básní Dany Malé Z básní Dany Malé Lem chodníku J. Ř. potkat se na ulici, v omítce loupat pach nozdry posouvat po lícní straně kosti, hluboko do hlavy vidět ti kolotoč na dlaních slehnout mezi plody,
Vícebýt a se v na ten že s on z který mít do o k
být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když
VíceKoňský šaman Jean Francois Pignon
04 Text Anna Reinbergerová, foto Anna Reinbergerová Koňský šaman Jean Francois Pignon KdyÏ jsem poprvé vidûla jeho pfiedstavení na Royal Horse Gala Show v Nûmecku, mûla jsem slzy v oãích. Nikdy jsem nevidûla
VíceCZ.1.07/1.4.00/21.1920
Poznáš mě? Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_38_03 Tématický celek: Gramatika, skladba, sloh Autor: Mgr. Jarmila
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Silvester Lavrík Zu česi, čítajte svazek 8 Silvester Lavrík Zu U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.
Více2. Čisté víno (Sem tam)
1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný
VíceJe to už sedmnáct dní, co nemůžu spát. Nemám tím na mysli běžnou nespavost. O nespavosti já totiž něco málo vím. Na vysoké škole mě už jednou podobná
Je to už sedmnáct dní, co nemůžu spát. Nemám tím na mysli běžnou nespavost. O nespavosti já totiž něco málo vím. Na vysoké škole mě už jednou podobná záležitost postihla. Říkám podobná záležitost, poněvadž
VíceTÉMA MùSÍCE. A jak je to u vás doma? Kočka v posteli?
A jak je to u vás doma? Kočka v posteli? Pro jednoho je to symbolem útulného poleïení, druhému z takové pfiedstavy vstávají v echny vlasy na hlavû. Koãky v posteli? V této otázce se názory rozcházejí.
Vícezapomněli na prosté radosti přírody a přírodní magie.
D T a j e m s t v í m a g i e d Ve stále materialističtější společnosti mnozí z nás zapomněli na prosté radosti přírody a přírodní magie. Když dnes někomu řeknete, že se zajímáte o magii, zpravidla zareaguje
VíceDeník mých kachních let. Září. 10. září
Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém
VíceOBSAH. V robky 30 âajové prostírání 30 Obálka 31 Pfiání 32 Zápisník 34 Vánoãní ozdoby 36 Papírové perky 39 Dózy 43 Ta ka 47 Îirafa 48
OBSAH Úvod 4 Náfiadí a pomûcky 6 Síto a dfievûn rám 8 Materiál 9 Pfiíprava papírové hmoty 10 âerpání 12 Su ení 15 Lití 17 Zdoben papír 19 Barvy 20 Pfiírodní barviva 22 Struktury a pfiísady 24 Otisky 27
VíceJsem jiná, cítím to, za eptala. Nikdo nevûnoval jejím slovûm pozornost. Zatímco se kolem ní toãily matrony, jedna jí upravovala závoj, druhá cop,
1 Jsem jiná, cítím to, za eptala. Nikdo nevûnoval jejím slovûm pozornost. Zatímco se kolem ní toãily matrony, jedna jí upravovala závoj, druhá cop, jiná pentli, nièafika jí zkracovala spodniãku a vdova
VíceMARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE
MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR
VíceA Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-
Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl
VícePfieloÏil Karel âermák.
ARGO TRITON PfieloÏil Karel âermák. Isaac Asimov Roboti úsvitu Copyright 1983 by Nightfall, Inc. Translation Karel âermák, 2002 Cover photo Tonis Pan Bigstock.com Cover Luká Tuma, 2012 Stanislav JuhaÀák
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Knihu vìnuji všem lidem s autismem a jejich rodièùm, pøed kterými hluboce smekám. Perchta Kazi Pátá MÉ DÍTÌ MÁ AUTISMUS PØÍBÌH POKRAÈUJE Vydala Grada
VícePoslední kapitola. Konec. Spi, dûèátko, spi, zavfii oãka sv... eknûte jí, Ïe s tím musí pfiestat! zafival mi velitel zásahu do pravého ucha.
Poslední kapitola. Konec Spi, dûèátko, spi, zavfii oãka sv... eknûte jí, Ïe s tím musí pfiestat! zafival mi velitel zásahu do pravého ucha. PánbÛh bude s tebou spáti, andílkové kolébati... AÈ okamïitû
VíceDobrodružství se Šmouly
Dobrodružství se Šmouly Čau, jsem Taťka šmoula a budu Vás provázet tímto číslem Redakční rada: Počítačová grafika: Janečková, Očenášková Zábava: Hanušová, Kazdová, Janečková, Pecharová, Suchánková, Holá,
VíceGlen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí.
Glen Sanderfur Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí Eko konzult Co se mi stalo 3 Smrtelné zranìní Glenna Sanderfursta pøivedlo
VíceMotto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život
SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4
VíceBílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle)
kámen Bílý 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) 3. Poklad ( J. Škorpík / V. Kočandrle, I. Bartošová) 4 Jeskyně (V. Kočandrle,
VíceJednoduché LOUTKY. Kamila Skopová Alena Vondru ková
Jednoduché LOUTKY Kamila Skopová Alena Vondru ková Kamila Skopová, Alena Vondru ková Jednoduché loutky Vydala Grada Publishing, a.s., U PrÛhonu 22, Praha 7, obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz, tel.:
Vícena jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla
Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho
VíceTak mě tady máš. Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích
Tak mě tady máš Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích Rozum a cit hlad nebo žízeň Na duši klid jen v hlavě mi zní I když chci spát
Více3. série IV. roèníku kategorie JUNIOR Øe¹ení zasílej do 28. února 2006
3. série IV. roèníku kategorie JUNIOR Øe¹ení zasílej do 28. února 2006 Prázdninové sluníèko probudilo Matìje, Báru a Kosa do tøetího dne v Centrální vìdecké knihovnì. Mohli odpoèívat v pracovnì Báøina
VíceJe to, jako byste mûli t m kontrolorû kvality prohlíïejících a schvalujících kaïd Vá dokument ihned po jeho naskenování. www.dicomgroup.
Chápeme Vá poïadavek - pofiídit elektronicky dokumenty a data rozhodující pro Va e kaïdodenní operace co moïná nejrychleji a nepfiesnûji. âím lep í a kvalitnûj í zobrazení získáte ze svého skenování, tím
VíceRozhovor Alla Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná:
Rozhovor Alla Na začátek tohoto rozhovoru Alla ti řeknu, že máme čtyři fáze kulturního šoku. Aby sis to mohla také připomenout a mohla se opět vžít do té situace. Takže první fázi je fáze medových týdnů
VíceJEŽÍŠOVY ZÁZRAKY Ježíš nebyl jen učitel, který vykládal nádherná podobenství, ale dělal také mnoho zázraků. Ježíšovo učení bylo tak vznešené a božské, že takové věci mohl učit jenom Bůh. Aby však všichni
VíceV edici Světový bestseller vydává Knižní klub. Tom Rob Smith: Farma
Anglický spisovatel, autor románů Dítě číslo 44, Utajený projev a Agent 6, zasazených do Sovětského svazu ve studené válce, se tentokrát ponořil do temných vod rodinného psychothrilleru. Daniel je přesvědčen,
VíceHledáte si i během trvání rekvalifikace práci?
Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově
VícePDF publikace. Katalog forem a metod. INFRA, s.r.o. vydavatelství a nakladatelství Tyršova 241 675 22 Stařeč www.infracz.cz
Katalog forem a metod PDF publikace Upozornění pro uživatele této publikace: Elektronická verze publikace podléhá stejným pravidlům užívání jako tištěná. Všechna práva jsou vyhrazena. Žádná část nesmí
VícePROSINEC 2014 ADVENT PLNÝ ANDĚLŮ BABIČKY A DĚDEČKOVÉ DO ŠKOLY
PROSINEC 2014 ADVENT PLNÝ ANDĚLŮ Celý prosinec se nesl v andělské náladě. Ve školce po celý advent poletovaly dvě velké andělky obklopené spousty malých andělíčků. BABIČKY A DĚDEČKOVÉ DO ŠKOLY Jelikož
Více6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE
6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE Úvod Pro bezproblémové vztahy ve školním prostředí je třeba znát dynamiku interakcí a pravidla komunikace. Je nutné, aby všichni měli možnost se svobodně
VíceVÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni
VíceRadek Bula a Mgr. Lucie Solařová
Standardní i Latinskoamerické tance (pro začátečníky i pokročilé) Kulturní Dům Dobronín Radek Bula a Mgr. Lucie Solařová Taneční- někdo se nemůže dočkat, jiný se jich bojí. Někteří již mají koupené šaty
VíceFRANTA sedí na gauči a čte si noviny. OZVE se zvonek. Franta jde otevřít dveře a v nich stojí PEPA. FRANTA Ty volé. Zdar volé. PEPA No nazdar vole.
1 1 NÁVŠTĚVA INT. BYT sedí na gauči a čte si noviny. OZVE se zvonek. Franta jde otevřít dveře a v nich stojí. Ty volé. Zdar volé. No nazdar vole. Ty vole. No jo vole. Tak co vole? Ale vole... znáš to vole.
VíceSexuální fantasie. Valentová a Kateřina Klapilová
Sexuální fantasie Workshop JkbBi Klá Bá á J k Jakub Binter, Klára Bártová, Jarka Valentová a Kateřina Klapilová Zaměření Průběh vytváření dotazníku (a jejich jj chyby) y) Vytváření výroků Vytváření otázek
Více1 NA CHALUPU, KAM NECHCI
1 NA CHALUPU, KAM NECHCI Za výzo jsem dostal od mámy a Richarda Nintendo. Chtěl jsem ho nechat doma, aby bylo jasný, že si mě za dárek, i když je suprovej, nemůžou koupit. Stejně to vymyslel on, mamka
VíceVkaždé rodině se najde alespoň jedna stará otylá tetička. Jak uniknout pusinkám od tetičky
Jak uniknout pusinkám od tetičky Vkaždé rodině se najde alespoň jedna stará otylá tetička či pratetička, kmotřička nebo seschlá postarší švagrová sestřenice tvé babičky a její návštěvy jsou pro každé dítě
VíceViktor Dyk. Krysař VYŠEHRAD
Viktor Dyk Krysař VYŠEHRAD Illustrations Jaroslav Šerých dědicové, 2016 ISBN 978-80-7429-686-4 I A vaše jméno? Nejmenuji se; jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař. Muž, který takto mluvil, stál
Více