ZDRAVÉ KLIMA V ZÁJMOVÉM A NEFORMÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZDRAVÉ KLIMA V ZÁJMOVÉM A NEFORMÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ"

Transkript

1 Závěrečná zpráva z výzkumu ZDRAVÉ KLIMA V ZÁJMOVÉM A NEFORMÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Zhotovitel: Klíče pro život Národní institut dětí a mládeže

2 Obsah 1. Úvod Pozadí výzkumu Cíle výzkumu Okruhy otázek Metodologie Dotazník a sběr dat Hlavní zjištění Typický klient NZDM dle závěrů tohoto výzkumu Zpráva Struktura souboru Rodina Rodinné zázemí Problémy a situace v rodině respondenta Reakce rodičů na průšvihy dětí Škola Typ školy a situace v ní Školní výsledky, vztah ke škole a příprava Sankce ve formálním vzdělávání Volný čas, vrstevnická skupina a neformální vzdělávání Zájmové aktivity Vrstevnická skupina Volný čas Trávení prázdnin Využívání internetu jako komunikačního prostředku Brigády a výše kapesného Spokojenost se životem Problémy a konflikty Rizikové projevy chování Závěry a doporučení Přílohy Seznam grafů...77

3 1.Úvod Výzkum je součástí projektu Klíče pro život Rozvoj klíčových kompetencí (dále jen KPŽ) v zájmovém a neformálním vzdělávání, který se zabývá systémovou podporou volnočasových aktivit dětí a mládeže v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání, cíleným rozvojem jeho forem a obsahu a to ve vazbě na strategické dokumenty ČR a EU, aktuální potřeby cílových skupin, naplňování školského zákona 1, koncepci státní politiky 2 a rámcové vzdělávací programy. Součástí projektu je analýza stavu stávajících vzdělávacích programů i evaluačních nástrojů, tvorba nových či inovovaných vzdělávacích programů s rozpoznáním, pojmenováním a evaluací klíčových kompetencí, systematické vzdělávání pedagogických pracovníků a pracovníků pracujících s dětmi a mládeží s důrazem na kurikulární reformu, evaluaci a zajištění rovných příležitostí dětí a mládeže v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání a to prostřednictvím rozvoje pracovníků pracujících s dětmi a mládeží. Klíčové aktivity projektu jsou zaměřeny na oblast výzkumů, standardizace organizací neformálního vzdělávání, uznávání neformálního vzdělávání, systém vzdělávání pedagogických pracovníků a pracovníků pracujících s dětmi a mládeží a podporu informačních systémů pro mládež. Pojmem neformální vzdělávání v souladu s Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období se rozumí vzdělávání organizované mimo rámec zavedeného oficiálního školského systému (to vždy vede k získání určitého stupně vzdělání doloženého certifikátem), které zájemcům nabízí rozvoj životních zkušeností, dovedností a postojů založených na uceleném systému hodnot. Tyto aktivity bývají zpravidla dobrovolné. V souladu s legislativou České republiky a pro potřeby tohoto projektu rozdělujeme toto vzdělávání na neformální vzdělávání v užším slova smyslu a zájmové vzdělávání podle 111 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 1 Zákon 561 / 2004 Sb. Zdroj: 2 Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období , oficiální dokument MŠMT viz.

4 1.1.Pozadí výzkumu Výzkum byl realizován pro potřeby projektu Klíče pro život a jeho výsledky budou použity v rámci dílčích aktivit tohoto projektu. Konkrétní využití výsledků je spojeno s klíčovou aktivitou orientovanou na průřezová témata, a to zejména na Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a dále pak Inkluze dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, Mediální výchova a medializace, Multikulturní výchova, Participace a informovanost, výchova k aktivnímu občanství, Výchova k dobrovolnictví. Toto šetření se tedy zaměřovalo na současnou situaci dětí a mládeže ohrožených sociálním vyloučením. 3 Definice Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání používaná v rámci projektu Klíče pro život má následující význam. Znamená ideální stav, za kterého vznikne v organizacích zabývajících se zájmovým a neformálním vzděláváním bezpečné, tolerantní, interkulturní prostředí, které bude přístupné všem dětem a mládeži bez ohledu na jejich sociální zázemí, původ a speciální vzdělávací potřeby a zaručí, že všechny děti a mládež budou mít stejnou možnost plnohodnotně rozvíjet svou osobnost, znalosti a dovednosti. Jedním z dílčích úkolů projektu Klíče pro život je zapojit do oblasti zájmového a neformálního vzdělávání ještě více účastníků, než je tomu doposud. Mezi tyto potenciální účastníky patří mimo jiné i děti a mládež 4 ohrožené sociálním vyloučením. Díky předvýzkumu (konzultace s odborníky pracující s touto skupinou dětí a mládeže) jsme předpokládali, že tato cílová skupina využívá především sociální služby poskytované většinou nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež (NZDM) 5. 6 Tyto služby jsou pro 3 Sociálním vyloučením rozumíme dle 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách - vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace. 4 Dle Úmluvy o právech dítěte (zákon 104/1991 Sb.) je za dítě považována každá lidská bytost mladší osmnácti let. V ČR zákon o mládeži není dosud implementován, většina zemí EU se shoduje na konsenzu, že za mládež je považována populace ve věku let (v posledních letech až 30 let). 5 Posláním nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM) je dle stanov České asociace streetwork usilovat o sociální začlenění a pozitivní změnu v životním způsobu dětí a mládeže, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci, poskytovat informace, odbornou pomoc, podporu, a předcházet tak jejich sociálnímu vyloučení., více viz. publikace Pojmosloví Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, 6 Definice NZDM dle MPSV: Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní služby dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením. Služba je určena rizikovým, neorganizovaným dětem a mládeži, kteří jsou ohroženi sociálně - patologickými jevy nebo mají vyhraněný životní styl neakceptovaný většinovou společností. Základním prostředkem pro navázání kontaktu s cílovou skupinou je nabídka volnočasových aktivit. Cílem je zlepšit kvalitu života cílové skupiny předcházením, snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících s jejich způsobem života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky, aby v případě zájmu mohli řešit svoji nepříznivou sociální situaci. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje bezúplatně.

5 sociálně vyloučené děti a mládež v oblasti trávení volného času nesmírně cenné a v systému organizací poskytujících zájmové a neformální vzdělávání plní v současné době díky své otevřenosti jen těžko nahraditelnou úlohu. Nicméně celá řada těchto dětí a mládeže má potenciál absolvovat strukturované programy z oblasti zájmového a neformálního vzdělávání, které poskytují střediska volného času (SVČ), školní kluby (ŠK) nebo nestátní neziskové organizace (NNO). Výsledky výzkumu by tedy měly přinést podrobnější znalosti o těchto dětech a mládeži, na jejichž základě budou vypracovány vzdělávací a metodické podklady pro práci s nimi. Využívat by je měli především pedagogičtí pracovníci a pracovníci pracující s dětmi a mládeží ve volném čase ve zmíněných zařízeních, kteří se (jak jsme díky tomuto výzkumu zjistili) s touto cílovou skupinou ohroženou sociální exkluzí do intenzivnějšího kontaktu dosud příliš nedostávali. Díky těmto novým poznatkům budou moci do svých zařízení a vzdělávacích programů lépe integrovat děti a mládež, které jejich služeb dosud nevyužívaly, a zároveň budou lépe připraveni na udržení tzv. zdravého, tedy bezkonfliktního klimatu během interakce dětí a mládeže z nejrůznějších sociálních skupin mezi sebou, ale i při interakci těchto dětí a mládeže a pedagogů samotných.

6 2.Cíle výzkumu Mezi vstupní hypotézy výzkumu patřila tvrzení, že děti a mládež ohrožené sociálním vyloučením nepodléhají přílišnému vlivu rodičů, škol, autorit obecně, svůj volný čas tráví neorganizovaně a mají větší sklony k rizikovým projevům chování, ale přesto jsou schopny aktivně se zapojit do zájmového a neformálního vzdělávání. Proto byly cíle výzkumu následující: popsat jaké je rodinné a sociální zázemí dětí a mládeže ohrožené sociálním vyloučením, jak tráví volný čas a které faktory na to mají vliv. Zjistit, jaké jsou jejich hodnotové orientace 7, jaký mají vztah ke škole, s jakými problémovými situacemi se setkávají a jak je řeší. Získaná data pak využít pro lepší integraci této cílové skupiny do zájmového a neformálního vzdělávání a zachovat zdravé klima v organizacích, které toto vzdělávání poskytují. Výzkum byl rozdělen do několika problémových okruhů zaměřených na rodinné a sociální zázemí, prostředí školy, trávení volného času a zájmové a neformální vzdělávání, oblast pociťovaných problémů a na rizikové projevy chování. 8 Na základě získaných dat dále vytvořit profil mladého člověka ohroženého sociálním vyloučením. 2.1.Okruhy otázek Výzkum měl zodpovědět především následující okruhy otázek: Jaké je rodinné zázemí dětí a mládeže pocházejících z prostředí ohroženého sociálním vyloučením Jaký je jejich vztah ke škole Jaké je jejich pojetí volného času, kde a jak ho tráví Jaký vliv má na jejich osobnost formální, zájmové a neformální vzdělání, jakou hrají roli v jejich životě S jakými problémy se setkávají Jakým rizikovým projevům chování jsou vystaveny 7 NIDM v rámci projektu KPŽ chystá rozsáhlý výzkum zabývající se hodnotami dětí a mládeže ve věku 6 15 let. 8 Termín rizikové projevy chování nahrazuje dříve používaný termín sociálně patologické jevy (socio-patologické jevy). Vycházíme z pojmosloví MŠMT.

7 3.Metodologie Tento kvantitativní výzkum probíhal na základě sběru dat pomocí strukturovaných řízených rozhovorů. K odborné spolupráci byli přizváni pracovníci České asociace streetwork, kteří pomohli identifikovat děti a mládež ohrožené sociálním vyloučením. Za jejich pomoci byly také dotazníky distribuovány do organizací pracujících s dětmi a mládeží ohrožených sociálním vyloučením. Jejich pracovníci pak na základě písemných instrukcí stanovených výzkumným týmem KPŽ realizovali osobní strukturované rozhovory s uživateli svých služeb dětmi a mládeží ve věku 6 20 let Dotazník a sběr dat Pro účely výzkumného projektu byly zkonstruovány dva typy dotazníků určených pro dvě odlišné věkové skupiny. První typ dotazníku byl určen pro věkovou skupinu 6 10 let věku dítěte, druhý dotazník byl použit pro děti a mládež od 11 let a byl rozšířen o otázky týkající se rizikových projevů chování, způsobu trávení volného času a možnosti přivýdělku. Výběrový soubor tvořilo 363 respondentů (dětí věku 6 10 let bylo 14 %) Rozhovory byly realizovány v osmi krajích ČR 10. Sběr dat probíhal v měsících červnu až září Společně s dotazníky pro děti a mládež ohrožené sociální exkluzí byl distribuován také dotazník určený zástupcům organizací, jejichž služeb tyto děti a mládež využívají. Cílem bylo získat informace o charakteru zařízení a jeho provozu, o zamýšlené a skutečné cílové skupině a o počtu uživatelů. Získaná data mají pouze ilustrativní charakter, proto nebyla dále podrobněji analyzována. 9 Tazatelé měli za úkol realizovat rozhovory se zástupci všech věkových skupin, dle poměru v jakém NZDM navštěvují a kteří představují typickou klientelu jejich organizace. 10 Sběr dat proběhl v Praze, Plzeňském, Ústeckém, Královéhradeckém, Zlínském, Moravskoslezském, Jihomoravském kraji a kraji Vysočina.

8 4.Hlavní zjištění Děti a mládež z prostředí ohroženého sociální exkluzí jsou vystaveny mnoha negativním faktorům. Ty se posléze projevují na jejich chování a formování postojů ke svému okolí. 11 Rodina, ačkoliv se dle výpovědí respondentů jeví jako funkční, je k chování svých dětí benevolentní a o způsob trávení volného času se příliš nezajímá. Tento fakt může mimo jiné ovlivňovat skutečnost, že ve 40 % domácností, z nichž respondenti pocházejí, žije včetně nich 3 a více dětí (viz. Graf č. 6). Rodiče tak nemusejí mít na všechny své děti vždy dostatek času. V oblasti formálního vzdělávání se respondenti potýkají zejména s problémovým chováním a částečně také prospěchem. Celkově 72 % respondentů uvedlo, že již dostalo napomenutí třídního učitele a více jak polovina dostala důtku ředitele či třídního učitele (viz. Graf č. 30). Skoro třetina respondentů měla již sníženou známku z chování a více jak třetina všech dotázaných chlapců a pětina všech dotázaných dívek byla na vysvědčení klasifikována nedostatečnou (viz. Graf č. 31). Na druhou stranu se polovina respondentů domnívá, že dosahuje ve škole dobrých výsledků. Přibližně třetina respondentů se považuje spíše za horší studenty (viz. graf č. 21). Jako zajímavé se jeví i to, že 55 % dotázaných je se svými výsledky ve škole spokojeno a pro 78 % z nich jsou známky důležité (viz. Graf č. 24). Lze usuzovat, že hranice vnímání školního úspěchu je u těchto dětí a mládeže nastavena poněkud níže, než je obecně vnímaná norma. Ačkoliv se drtivá většina respondentů účastní školní docházky a škola je součástí jejich života, učitelé rozhodně nepatří mezi osoby, kterým by se svěřovali se svými problémy. Ve volném čase se děti a mládež z prostředí ohroženého sociálním vyloučením organizovanému rozvíjení svých zájmů a koníčků příliš nevěnují. Jejich jediným volnočasovým programem, který je zaštítěn organizací zabývající se volným časem dětí a mládeže, je návštěva nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Pouhá třetina uvedla, že navštěvuje i jiné aktivity mimo NZDM. 11 Dle odhadu České asociace streetwork o.s. využívá služeb NZDM cca 16 tisíc dětí a mládeže, což představuje přibližně 1 % z celkové populace ČR ve věku 6 20 let (dle údajů ČSÚ)

9 Neuspokojivá se může zdát i skutečnost, že 14 % dotázaných dětí a mládeže odpovědělo, že není spokojeno se svým životem a 22 % odpovědělo, že je spokojeno jak kdy. K tomu přispívá i skutečnost, že problémy, které respondenti prožívají a musí řešit, se sice svou povahou na první pohled podobají problémům, které prožívají jejich vrstevníci, ale třetina své problémy vnímá jako obtížně řešitelné a pětina dokonce jako momentálně neřešitelné. Zde se nabízí zdůvodnění, že sociální dovednosti těchto dětí a mládeže jsou o něco horší v porovnání s jejich vrstevníky. Z výzkumu také vyplynulo, že respondenti se s výjimkou svých kamarádů nikomu pravidelně nesvěřují. Částečně své problémy probírají s matkou a jen velmi zřídka s vedoucím klubu, kroužku či oddílu. Nejméně se pak se svými problémy obracejí na učitele. Navíc čím jsou respondenti starší, tím menší potřebu svěřovat se mají. Závažnost problémů koresponduje také se zjištěním, že třetina respondentů uvedla, že má zkušenost s řešením svých projevů s policií a sociálními pracovníky (viz. Graf č. 76). Většina respondentů z výběrového souboru se setkává u blízkých kamarádů s rizikovými projevy chování, jako je kouření tabáku (86%), pravidelné pití alkoholu (65%), kouření marihuany (59%) (viz. Graf č. 83). Zarážející je i to, že 40% respondentů uvedlo, že jejich kamarádi se dopouštějí násilí na ostatních, sprejerství na ilegálních plochách a hře na výherních automatech. Výskyt všech sledovaných rizikových projevů chování se zvyšujícím se věkem respondentů strmě narůstá (viz. Graf č. 84). V průměru více jak třetina respondentů uvedla, že jejich chování bylo řešeno na policii. Se vzrůstajícím věkem je tato tendence častější (viz. Graf č. 77). Z výzkumu vyplynulo, že okolo 14 ti let věku dochází k častějšímu výskytu rizikových projevů chování; zhoršenému postoji ke vzdělání a autoritám

10 4.1.Typický klient NZDM dle závěrů tohoto výzkumu Chlapec ve věku 14 let. 12 Žije s jedním sourozencem a oběma rodiči, kteří mají oba nižší stupeň vzdělání (vyučení) a chodí do zaměstnání. Jeho rodiče se zajímají především o školní výsledky, méně už o způsoby trávení volného času a jeho názory. V rodině má své povinnosti a částečně i své soukromí. V jeho rodině jsou hádky častějším jevem. Na své rodině by nic zásadního neměnil, případně zlepšil vztahy s rodiči a sourozenci. Pokud něco provede, nejčastěji se mu rodiče snaží domlouvat nebo ho potrestají domácím vězením. Zatím je stále žákem základní školy a pokračovat bude pravděpodobně na střední odborné škole nebo učilišti bez maturity. Ve škole dosahuje podle svého hodnocení lepšího průměru. Vyučování ho příliš nebaví, ale na druhou stranu nevnímá, že by škola byla stresujícím prostředím a že by se spolužáci chovali k ostatním ošklivě. Ve škole má rozhodně dobré kamarády, ale je jich o něco méně než před několika lety. Školní známky jsou pro něj důležité, ale se svými výsledky je daleko méně spokojený než dřív. Při vyučování se příliš nesnaží a také přípravě do školy nevěnuje mnoho pozornosti, pokud se připravuje, tak jednou týdně většinou sám nebo mu pomáhá matka. Už dostal alespoň jedno napomenutí třídního učitele a třídní nebo ředitelskou důtku. Jeho problémy se týkají především školy a mezilidských vztahů, ale většinou se dají snadno vyřešit. Nejkonfliktnější jsou jeho vztahy se sourozenci, kamarády a také s učiteli (s těmi a také s matkou má vážné neshody daleko více než dříve). Se svými problémy se příliš nesvěřuje, pokud ano, tak nejčastěji přátelům a někdy matce, ale opět daleko méně než dříve. V životě se cítí spíše šťastný a také okolí místa, kde žije se mu spíše nebo rozhodně líbí. Ve svém volném čase organizované zájmové aktivity příliš nenavštěvuje. 12 Vycházíme z průměrného věku respondentů ve výběrovém souboru

11 Jeho přátelé jsou v kolektivu spíše oblíbení a také drzí na učitele. S kamarády se nejčastěji potkává venku a často také v nízkoprahovém klubu. Prázdniny tráví z velké části doma a také na návštěvě u příbuzných a někdy na dovolené s rodiči. Na televizi se dívá každý den. Sportuje v průměru jednou týdně. Do hospody a na diskotéky zatím nechodí, pokud ano, tak jednou týdně. Na internetu surfuje denně a se stejnou frekvencí také jeho prostřednictvím komunikuje s přáteli. Většina jeho nejbližších přátel kouří tabák i marihuanu a také pravidelně pije alkohol. Část z nich hraje na výherních automatech, sprejuje na ilegálních plochách a dopouští se násilí na ostatních. Kapesné dostává v hodnotě do 500 Kč na měsíc a občas si přivydělává na brigádách

12 5. Zpráva 5.1.Struktura souboru Výzkumného šetření se z celkového zkoumaného souboru zúčastnilo 58% chlapců a 42% dívek. Drtivou většinu dotazovaných představovali starší děti a mládež, kteří tvořili 86% z celkového počtu. Druhá skupina děti od 6 do 10 let je zastoupena 14%. Mezi respondenty převažují chlapci, kteří tvoří tři pětiny souboru. Graf č. 1 Věková skupina Graf č. 2 Pohlaví Největší část respondentů (dvě pětiny) je ve věku 14 až 16 let, o něco méně (čtvrtina) potom ve věku 11 až 13 let. Naprostá většina respondentů v souboru je tedy tvořena věkovou kategorií dětí starších 11 let. Průměrný věk respondenta je necelých 14 let

13 Graf č. 3 Věk respondenta Téměř polovina respondentů bydlí ve městech nad 100 tisíc obyvatel. Čtvrtina žije v obci s 5 až 20 tisíci, pětina potom s 20 až 50 tisíci obyvateli. 13 Graf č. 4 Velikost sídla 13 Otázka zjišťující velikost sídla nebyla součástí dotazníku určeného dětem a mladým lidem přímo, ale byla zařazena do dotazníku pro organizace, prostřednictvím kterých byl zajištěn sběr dat. Je tedy možné, že velikost bydliště respondenta a velikost sídla organizace se může lišit

14 5.2.Rodina Rodinné zázemí Jako jeden z primárních faktorů ovlivňující růst a vývoj dítěte je jeho rodina. Výzkum proto zjišťoval, z jakých rodin cílová skupina pochází. Zaměřil se na charakter a složení domácnosti, ve které respondent žije, a rovněž na vzdělání a ekonomickou aktivitu rodičů. Z výzkumu vyplynulo, že téměř 60% oslovených mladých lidí žije v úplné rodině společně se svým otcem a matkou. Více než desetina (13%) bydlí pouze s matkou a stejný počet s vlastním a současně nevlastním rodičem (častěji nevlastním otcem). Lze ale předpokládat, že zejména mladší respondenti nejsou schopni jasně popsat rodinou situaci. 14 Q2 15 Kteří dospělí s Tebou bydlí ve stejném bytě? Vyjmenuj, prosím, dle vztahu k Tobě (maminka, děda, maminčin přítel atp.) 16 Graf č. 5 Typ rodiny Téměř 40% respondentů uvedlo, že žijí v jedné domácnosti s více jak dvěma dalšími dětmi. Dvě pětiny oslovených mladých lidí žije v domácnosti společně s jedním dalším dítětem. Čtvrtina uvádí, že v jejich domácnosti bydlí 3 nebo 4 děti, pětina je dítětem jediným. 14 Tzn., že například nevlastního otce žijícího delší dobu v jejich rodině považují za otce vlastního. 15 Pokud není uvedeno jinak, odpovídá číslo otázky dotazníku určeného věkové skupině do 10 let. 16 Na základě složení osob, které respondenti uváděli, byla vytvořena typologie rodiny, ve které mladí lidé žijí

15 Q2 Kolik je ve Vaší domácnosti dětí včetně Tebe? Graf č. 6 Počet dětí v domácnosti Více jak 40% rodičů (jak v případě matek, tak i otců) respondentů dosáhlo nižšího stupně vzdělání. Třetina je vyučena a desetina má pouze základní vzdělání. Středoškoláků je mezi rodiči oslovených mladých lidí pětina až šestina. Výskyt vysokoškolsky vzdělaných rodičů je v šesti procentech případů. Poměrně velký počet, více jak čtvrtina respondentů, nebyl schopen výši vzdělání svých rodičů uvést. 17 Graf č. 7 Vzdělání matka Graf č. 8 Vzdělání otec 17 Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti ze starší věkové skupiny od 11 let

16 Naprostá většina oslovených mladých lidí uvedla, že jejich rodiče chodí do zaměstnání. Tuto variantu odpovědi označily v případě matky téměř dvě třetiny a v případě otce dokonce přes tři čtvrtiny respondentů. V této souvislosti je ovšem třeba zvážit, nakolik jsou zjištěné výsledky relevantní a zda jsou především mladší děti schopny posoudit charakter ekonomické aktivity svých rodičů a rozlišit mezi stálým zaměstnáním a příležitostnou prací. Graf č. 9 Ekonomická aktivita matkygraf č. 10 Ekonomická aktivita otce

17 Problémy a situace v rodině respondenta Výzkum se dále zaměřil na situaci v rodině, kde byla použita baterie otázek, přičemž respondenti volili odpovědi na škále od Rozhodně ano až po Rozhodně ne. To, zda by respondenti chtěli něco ve své rodině změnit, zjišťovala otevřená otázka. Odpovědi na ní byly dále klasifikovány a byla zjišťována četnost u jednotlivých kategorií. Z výsledků lze vypozorovat několik zásadních zjištění. Je možné konstatovat, že povědomí rodičů o tom, jakým způsobem tráví děti a mládež svůj volný čas je znatelně menší v porovnání s tím, jak se rodiče zajímají o výsledky svých dětí ve škole. Většina respondentů dále také uvedla, že má v rodině své povinnosti a cítí se příjemně. O něco méně mají potom soukromí a méně se také rodiče zajímají o jejich názory. I přesto, že proměnná hádky nabývá záporných hodnot, je možné konstatovat, že konflikty jsou v rodinách oslovených mladých lidí zřejmě častějším jevem. Q5. V rodině, kde žiješ (v každém řádku zakroužkujte, prosím, jedno číslo): Graf č. 11 Situace v rodině Souvislost byla zjištěna v případě situace v rodině a velikostí sídla. Lze říci, že rodiče dětí z měst nad obyvatel mají nižší povědomí o způsobu trávení jejich volného času

18 Zároveň děti a mládež z těchto obcí pociťují v rodinách vyšší soukromí a také se rodiče více zajímají o jejich názory. Graf č. 12 Situace v rodině x velikost sídla 18 Situace v rodině je ovlivňována jejím složením. Nejmenší zájem o názory respondentů, jejich školní výsledky a zároveň nižší povědomí o způsobu trávení volného času je v případech, kdy respondenti žijí pouze s prarodiči. Za nejméně konfliktní prostředí lze považovat případy, kdy respondenti žijí pouze s otcem, zároveň je ovšem nutné poznamenat, že otcové těchto respondentů (respondenti, kteří uvádějí, že žijí pouze s otcem) mají nejmenší povědomí o způsobu 18 Χ 2 = 25,581, df=12, α= 0,012 (soukromí); Χ 2 = 36,699, df=12, α= 0,000 (zájem o názory); Χ 2 = 23,600, df=12, α= 0,023 (příjemné prostředí); Χ 2 = 8,382, df=12, α= 0,755 (povinnosti);χ 2 = 15,954, df=12, α= 0,193 (hádky); Χ 2 = 15,818, df=12, α= 0,200 (zájem o školní výsledky);χ 2 = 26,603, df=12, α= 0,009 (povědomí o trávení volného času)

19 trávení volného času respondentů. O něco vyšší výskyt hádek byl uváděn respondenty, kteří žijí v domácnosti pouze s matkou, či je-li přítomen nevlastní rodič. Graf č. 13 Situace v rodině x typ rodiny Χ 2 = 12,129, df=3, α= 0,007 (domluva); Χ 2 = 18,902, df=3, α= 0,000 (výprask); Χ 2 = 20,610, df=3, α= 0,000 (domácí vězení)

20 Téměř dvě třetiny dotazovaných projevilo touhu ve své rodině něco změnit. Spektrum odpovědí na tuto otevřenou otázku bylo velmi široké. Celkem 11% respondentů by si přálo mít lepší vztah s rodiči, v9 % by chtěli lepší vztah se sourozencem/sourozenci. 6% odpovědí bylo spojeno se změnou charakteru bydlení. Více soukromí by uvítalo 5% oslovených a stejný počet by chtěl od rodičů větší benevolenci k jejich chování. 5% respondentů by si také přálo návrat rodiče, 2% uvedla přání menších konfliktů mezi rodiči a 1% dotázaných projevilo přání, aby od nich odešel partner matky. Lepší finanční situaci by uvítalo 4%. Třetina respondentů uvedla, že by ve své rodině nic změnit nechtěla. Q7. Kdybys mohl/a, co bys ve své rodině změnil/a? 20 Graf č. 14 Změna v rodině 20 Další varianty odpovědí uvedených v kategorii Jiné jsou uvedeny v příloze Tabulka

21 5.2.3.Reakce rodičů na průšvihy dětí Více než polovina oslovených mladých lidí uvedla, že rodiče reagují na jejich průšvihy především domluvou, třetina potom označila variantu domácí vězení. Třetím nejčastějším způsobem reakce (uvedený v 16% případů) je použití tělesného trestu. Celkem 10% rodičů o průšvizích svých dětí ví, ale neřeší je, celkově se o ně nezajímají 4%. Q6. Když něco provedeš, uděláš nějaký větší průšvih, třeba ve škole, jak obvykle reagují tvoji rodiče? (u této otázky lze vybrat více možností, jejich čísla, prosím, zakroužkujte) Graf č. 15 Reakce rodičů na průšvihy 21 Reakce rodičů na průšvihy svých dětí je přímo ovlivňována stářím dítěte. Se vzrůstajícím věkem dětí mají sankce ze strany rodičů klesající tendenci, dá se říci, že čím je jejich dítě starší, tím více reagují na průšvihy pouze domluvou. Použitím tělesného trestu trestá děti ve věku 6 až 10 let téměř třetina rodičů, u dětí starších 14 let je tomu tak už v pouhé desetině případů. 21 Další varianty odpovědí uvedených v kategorii Jiný trest jsou uvedeny v příloze Tabulka

22 Graf č. 16 Reakce rodičů na průšvihy x věk Χ 2 = 12,129, df=3, α= 0,007 (domluva); Χ 2 = 18,902, df=3, α= 0,000 (výprask); Χ 2 = 20,610, df=3, α= 0,000 (domácí vězení)

23 5.3.Škola Výzkumné šetření věnovalo významnou část otázek tématu formálního vzdělávání. Škola mimo vzdělávací funkce může sloužit i jako klasifikátor chování a socializace dětí a mládeže. Právě škola může být institucí upozorňující na patologické jevy Typ školy a situace v ní Většina (tři pětiny) respondentů navštěvuje základní školu. Desetina je žáky středního odborného učiliště nebo odborného učiliště bez maturity, stejný počet potom studuje střední odbornou školu nebo střední odborné učiliště s maturitou. Desetina také navštěvuje základní praktickou školu. Graf č. 17 Typ školy Výzkum se dále zaměřil na prostředí školy a také na postoje respondentů k ní. Použity byly dvě baterie otázek, přičemž u první volili respondenti odpovědi na škále od Rozhodně ano až po Rozhodně ne. Děti a mládež hodnotí školní vyučování jako spíše nezábavné, ale zároveň školu nepovažují za stresující prostředí a ani spolužáci se podle nich k ostatním nechovají ošklivě. Prostředí školy je také místem, kde respondenti navazují přátelství a rozhodně mají dobré kamarády

24 Q9. Ve škole, kterou navštěvuješ (v každém řádku zakroužkujte, prosím, pouze jedno číslo) Graf č. 18 Situace ve škole Z šetření vyplynulo, že vztah ke škole souvisí s věkem. Čím jsou respondenti starší, tím se pro ně stává pobyt ve škole méně atraktivní. Zatímco děti ve věku 6 až 10 let škola ještě baví, odpovědi starších dětí a mládeže nabývají záporných hodnot. Mírně také klesá podíl těch, kteří uvádí, že ve škole mají dobré kamarády, což si je možné vysvětlovat rozšiřujícím se spektrem možností, kde si lze přátele najít. Souvislost byla zjištěna také v případě typu školy, ale tam se jedná patrně o zprostředkovanou korelaci s věkem

25 Graf č. 19 Situace ve škole x věk 23 Graf č. 20 Situace ve škole x typ školy Χ 2 = 77,7, df=12, α= 0,000 (nuda);χ 2 =21,07, df=12, α= 0,049 (stres);χ 2 = 59,511, df=12, α= 0,000 (ošklivé chování);χ 2 = 27,06, df=12, α= 0,008 (kamarádi); 24 Χ 2 =34,916, df=20, α= 0,049 (stres); Χ 2 = 37,996, df=20, α= 0,009 (ošklivé chování); Χ 2 = 37,265, df=20, α= 0,011 (kamarádi);

26 5.3.2.Školní výsledky, vztah ke škole a příprava Šetření dále zjišťovalo, jakým způsobem hodnotí oslovení mladí lidé svoje školní výsledky, jaký mají ke škole vztah a také zda a s kým se na výuku připravují. Polovina respondentů se domnívá, že dosahuje ve škole dobrých výsledků. (Třetina uvádí, že patří k lepšímu průměru a 17% se dokonce zařadilo mezi nadprůměrné žáky). Přibližně třetina respondentů se považuje spíše za horší studenty (necelá čtvrtina dosahuje slabšího průměru, 6% patří mezi podprůměrné). Q11: Ve škole obvykle dosahuješ výsledků: Graf č. 21 Školní výsledky Na základě výsledků výzkumu je možné usuzovat, že hodnocení školních výsledků je ovlivňováno zejména věkem respondenta. Korelace byla zcela pochopitelně zjištěna také mezi školními výsledky a tím, zda byl respondent klasifikován nedostatečnou na vysvědčení. Se zvyšujícím se věkem hodnotí respondenti své školní výsledky hůře. Nejhorších výsledků dosahují podle svého mínění děti a mládež v období mezi rokem. Jejich podíl na slabším průměru a podprůměru je více jak třetinový. Od 17 ti let věku se výsledky mírně zlepšují. Nejlepších výsledků ve škole dosahují děti ve věku 6 až 10 let věku. Musíme ovšem zohledňovat náročnost učiva jednotlivých ročníků a typu školy. Respondenti, kteří uvedli, že již dostali nedostatečnou na vysvědčení, hodnotí své školní výsledky hůře než ostatní, i přesto se však více než čtvrtina z nich zařadila mezi žáky lepší nebo dokonce nadprůměrné

27 Graf č. 22 Školní výsledky x věk 25 Graf č. 23 Nedostatečná na vysvědčení x školní výsledky Χ 2 = 23,545, df=12, α= 0, Χ 2 =43,121, df=4, α= 0,

28 Vztah respondentů ke škole byl sledován pomocí baterie otázek, kdy škála odpovědí byla pouze Ano a Ne. Většina respondentů (78%) považuje známky ve škole za důležité. Více jak polovina dětí a mládeže se pravidelně připravuje na školní výuku. Se svými výsledky je spokojená více jak polovina a polovina se také domnívá, že se při vyučování snaží. Se vzrůstajícím věkem dětí a mládeže kladný vztah ke škole a k přípravě na výuku klesá. Porovnají-li se hodnoty, jež vykazují děti ve věku 6 až 10 let s hodnotami, které vykazuje mládež ve věku 17 let a více, zjistíme, že příprava a snaha při vyučování klesá o více jak 50% a o třetinu klesá počet těch, pro které jsou známky důležité. Od 17. roku spokojenost s výsledky ve škole opět mírně stoupá. Za zlomové období v pohledu na školu lze tedy považovat přibližně 14. rok dítěte. V tomto věku jsou děti a mládež nejvíce nespokojeni s výsledky ve škole, ale je zde zároveň i znatelný propad zájmu o přípravu do školy a pokles snahy při vyučování. Graf č. 24 Vztah ke škole

29 Graf č. 25 Vztah ke škole x věk 27 Souvislost byla zjištěna také mezi vztahem ke škole a dosahovanými školními výsledky a rovněž mezi typem školy, kterou respondent navštěvuje. Čím lepších výsledků ve škole dle svého mínění oslovení mladí lidé dosahují, tím více jsou pro ně zcela předpokládaně známky důležitější a jsou s nimi více spokojeni, při vyučování se více snaží a také se intenzivněji připravují do školy Χ 2 =12,054 df=3, α= 0,007 (spokojenost s výsledky), Χ 2 =20,071, df=3, α= 0,000 (důležitost známek), Χ 2 =58,093, df=3, α= 0,000 (příprava), Χ 2 = 37,097, df=3, α= 0,000 (snaha) 28 Srovnej s grafem č

30 Graf č. 26 Vztah ke škole x výsledky 29 Graf č. 27 Vztah ke škole x typ školy Χ 2 =66,417,df=4, α= 0,000 (spokojenost s výsledky), Χ 2 =19,278, df=4, α= 0,001 (důležitost známek), Χ 2 =26,675, df=4, α= 0,000 (příprava), Χ 2 = 31,928, df=4, α= 0,000 (snaha) 30 Χ 2 =12,345, df=5, α= 0,030 (důležitost známek), Χ 2 =16,308, df=5, α= 0,006 (příprava), Χ 2 = 10,350, df=5, α= 0,066 (snaha)

31 Nejnižších hodnot ve sledovaných položkách baterie dosahují studenti středních odborných škol a učilišť bez maturity, nejvyšších potom studenti gymnázií, (kteří jsou ovšem v souboru zastoupeni minimálně). Pouze přípravě do školy se intenzivněji věnují žáci základních praktických škol. Respondenti byli dále dotazováni na to, zda jim někdo pomáhá s přípravou do školy. Více jak polovina respondentů (56%) uvedla, že se připravuje na školní výuku sama. Třetině dětí a mládeže s přípravou do školy pomáhá matka a necelé pětině potom otec. Desetina dětí a mládeže uvedla, že chodí na doučování. Q12: Pomáhá ti někdo s přípravou do školy? Pokud ano, kdo? (u této otázky bylo možné označit více možností odpovědí) Graf č. 28 Pomoc s přípravou do školy

32 Se stoupajícím věkem stoupá i samostatnost v přípravě do školy. Jestliže se mezi rokem sama připravovala na školní docházku třetina oslovených, ve věku 17 let už tomu bylo u více jak tří čtvrtin (82%) respondentů. Graf č. 29 Pomoc s přípravou do školy x věk Sankce ve formálním vzdělávání Výzkum dále zjišťoval zkušenosti dětí a mládeže s různými typy postihů a sankcí za kázeňské přestupky. Z šetření vyplynulo, že ačkoliv hodnotí vcelku pozitivně své školní výsledky, jejich chování je v rámci formálního vzdělávání poměrně problematické a různě sankcionované. Celkově 72% respondentů uvedlo, že dostalo napomenutí třídního učitele a více jak polovina (58%) potom důtku ředitele či třídního učitele. Skoro třetina respondentů (30%) již měla sníženou známku z chování a více jak čtvrtina (28%) se setkala s nedostatečnou na vysvědčení. Šestina respondentů uvedla, že již byla podmínečně vyloučena. 31 Χ 2 = 37,058 df=3, α= 0,000 (sám);χ 2 = 48,552 df=3, α= 0,000 (matka);χ 2 =20,385 df=3, α= 0,000 (otec);χ 2 =11,638 df=3, α= 0,009 (sourozenec);χ 2 = 21,164 df=3, α= 0,000 (jiný příbuzný);χ 2 = 20,583 df=3, α= 0,000 (doučování)

33 Q13: Dostal jsi už někdy (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo) Graf č. 30 Sankce ve škole Zkušenosti s různými typy sankcí jsou dle výsledků výzkumu ovlivňovány zejména věkem a také pohlavím respondenta. Všechny typy postihů jsou uváděny v daleko větší míře chlapci než dívkami. Dále je možné konstatovat, že zcela pochopitelně se vzrůstajícím věkem se zkušenosti s těmito typy trestů navyšují. V nejstarší věkové kategorii od 17 let někdy dostalo napomenutí třídního učitele 9 z 10 respondentů, polovina měla nedostatečnou na vysvědčení a dvě pětiny sníženou známku chování

34 Graf č. 31 Sankce ve škole x pohlaví 32 Graf č. 32 Sankce ve škole x věk Χ 2 = 15,046 df=1, α= 0,000 (napomenutí);χ 2 = 36,118 df=1, α= 0,000 (dutka);χ 2 = 15,775 df=1, α= 0,000 (snížená -chování); Χ 2 = 5,592 df=1, α= 0,018 (podm.vyloučení);χ 2 = 3,769 df=1, α= 0,052 (vyloučení); Χ 2 = 6,719 df=1, α= 0,010 (vyloučení z kroužku); Χ 2 = 15,046 df=1, α= 0,000 (nedostatečná) 33 Χ 2 = 39,331 df=3, α= 0,000 (napomenutí);χ 2 = 39,283 df=3, α= 0,000 (dutka);χ 2 = 28,812 df=3, α= 0,000 (snížená -chování); Χ 2 = 43,737 df=3, α= 0,000 (podm.vyloučení); Χ 2 = 22,674 df=3, α= 0,000 (vyloučení); Χ 2 = 25,586 df=3, α= 0,000 (nedostatečná)

35 5.4. Volný čas, vrstevnická skupina a neformální vzdělávání Velice důležitým faktorem v životě dětí a mladých lidí je způsob trávení volného času. Volný čas má zásadní vliv na zdravý vývoj osobnosti, utváření charakteru jedince, má vliv na socializaci a enkulturaci. Volný čas je čas, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, jež vyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti zachovat svůj život. Jde o čas, který zbývá po splnění pracovních (školních) i mimopracovních povinností. 34 V této době se také odehrává zájmové a neformální vzdělávání a z výše uvedeného vyplývá, že je založeno především na dobrovolnosti, osobní motivaci a zájmu o danou problematiku Zájmové aktivity Výsledky výzkumu jasně ukazují důležitou roli nízkoprahových zařízení v životě cílové skupiny. Kromě toho, že poskytují svým klientům jisté sociální zázemí, ve většině případů nabízí také široké spektrum volnočasových aktivit s různým stupněm organizovanosti. Organizovanou zájmovou činností i mimo NZDM se zabývá pouze třetina ze všech respondentů. Necelá čtvrtina dotázaných dochází na aktivity, které jsou organizovány NZDM. Necelá polovina respondentů ovšem neuvedla, zda navštěvuje nějaké organizované aktivity (jak v NZDM, tak jinde). Vzhledem k formě sběru dat a tedy charakteru zkoumaného souboru je i přesto možné usuzovat, že téměř všichni respondenti se více či méně pravidelně využívají aktivit a služeb NZDM. Q14: Do jakých kroužků (sportovních, turistických oddílů, klubů apod.) chodíš? A jak často? Graf č. 33 Zájmové aktivity 34 Více viz. např. Hofbauer, B.: Děti, mládež a volný čas; Portál

36 Míra zapojení do volnočasových aktivit koreluje s věkem respondenta a částečně také s typem školy, kterou navštěvuje. Výsledky ukazují, že s rostoucím věkem klesá aktivní účast v zájmových aktivitách. Zájmové aktivity mimo rámec NZDM více než ostatní navštěvují děti ve věku let. Nejmladší věková skupina 6 10 let patří mezi častější účastníky organizovaných volnočasových aktivit nízkoprahových zařízení než respondenti z ostatních věkových kategorií. Se zvyšujícím se věkem respondentů také stoupá počet těch, kteří neuvedli odpověď. Graf č. 34 Zájmové aktivity x věk 35 Méně než ostatní navštěvují zájmové aktivity žáci a studenti středních odborných škol a učilišť. Z výsledků také vyplývá, že žáci základních praktických škol patří téměř z poloviny mezi účastníky volnočasových aktivit v rámci NZDM. 35 Χ 2 =44,326, df=6, α= 0,

37 Graf č. 35 Zájmové aktivity x typ školy Vrstevnická skupina Způsoby trávení volného času mohou být z velké části ovlivněny sociálním prostředím, ve kterém děti a mládež vyrůstají. Vedle rodiny formuje postoj k volnočasovým aktivitám také vrstevnická skupina respondentů. Osloveným mladým lidem byla položena baterie otázek, která zjišťovala, jací jsou jejich nejbližší kamarádi a přátelé, kdy škála odpovědí byla pouze Ano, Jak kdo a Ne. Z výsledků vyplynulo, že kamarádi oslovených mladých lidí spíše nepatří mezi sportovce a ani nejsou příliš dobří ve škole. Respondenti své kamarády považují sice spíše za pravdomluvné, ale zároveň připouští, že jsou i mírně problémoví a spíše drzí. 36 Χ 2 = 47,660, df=10, α= 0,

38 Q15: Jací jsou tvoji dobří kamarádi? (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo) Graf č. 36 Kamarádi Se stoupajícím věkem respondentů jsou negativní vlastnosti jejich přátel rozšířenější. Klesá u kamarádů zájem o sport, zhoršuje se úspěch ve škole a naopak stoupá na významu oblíbenost u ostatních. S přibývajícím věkem respondenti označují své kamarády za více drzé. Graf č. 37 Kamarádi x věk Χ 2 = 14,201, df=6, α= 0,027 (sportovci); Χ 2 = 24,570, df=6, α= 0,000 (dobří ve škole); Χ 2 = 19,341, df=6, α= 0,004 (oblíbení); Χ 2 = 33,411, df=6, α= 0,000 (drzí)

39 Jistý vliv na popis charakteru nejbližších přátel se ukazuje také v souvislosti s typem školy. Žáci základních praktických škol častěji než ostatní uvádějí, že jejich kamarádi jsou drzí a také mají průšvihy. Graf č. 38 Kamarádi x typ školy Volný čas Místo, kde se respondenti nejčastěji setkávají, se svými kamarády zjišťovala otevřená otázka. Odpovědi na ní byly dále kategorizovány a byla zjišťována jejich četnost. Respondenti nejčastěji odpovídali, že spolu tráví volný čas neorganizovaně venku poblíž svého bydliště. Tuto variantu uvedla více jak třetina. Čtvrtina oslovených se setkává v prostorách NZDM. Na sportovišti tak tomu bývá u více jak desetiny respondentů a ve škole u téměř stejného počtu. 38 Χ 2 = 19,551, df=10, α= 0,034 (pravdomluvní); Χ 2 = 37,807, df=10, α= 0,000 (drzí); Χ 2 = 23,692, df=10, α= 0,00 (mají průšvihy)

40 Q16: Kde se nejčastěji vídáš s kamarády? Kam chodíte? 39 Graf č. 39 Trávení času s kamarády Výzkum dále zjišťoval způsoby trávení volného času, přičemž škála odpovědí na baterii otázek byla od Každý den po Méně často. Nejrozšířenějším způsobem trávení volného času z nabízených variant je sledování televize, v průměru se na ni dívají téměř každý den. O něco méně věnují respondenti svůj čas surfování na internetu. Učení, sportu a hraní počítačových her se oslovení mladí lidé věnují v průměru jednou týdně. 39 Další varianty odpovědí uvedených v kategorii Jiné jsou uvedeny v příloze Tabulka

41 Q25: Jak často děláš následující věci? (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo) Graf č. 40 Trávení volného času Mezi pohlavím respondenta a způsoby trávení jeho volného času byla zjištěna souvislost. Dívky se častěji než chlapci ve svém volném čase učí a připravují do školy. Chlapci více preferují hraní počítačových her a také sportovní aktivity. Graf č. 41 Trávení volného času x pohlaví Χ 2 = 34,618 df=4, α= 0,000 (PC hry), Χ 2 = 19,369, df=4, α= 0,001 (učení), Χ 2 = 13,606 df=4, α= 0,009 (sport)

42 Odlišné způsoby trávení volného času byly zaznamenány také v souvislosti s různými věkovými kategoriemi. Televizi více než starší sledují mladší děti do 13 let. Se vzrůstajícím věkem klesá (i podle závěrů z dalších otázek výzkumu) zájem o učení a přípravu do školy. Naopak stoupá frekvence surfování na internetu. Zatímco respondenti ve věku 6 až 10 let surfují na internetu v průměru jednou týdně, mladí lidé starší 14 let několikrát do týdne. Graf č. 42 Trávení volného času x věk 41 Na způsob trávení volného času může mít vliv také typ školy, kterou respondent navštěvuje. Sledování televize se méně často než ostatní věnují studenti středních odborných škol a učilišť s maturitou. Surfování na internetu je více preferováno studenty středních odborných škol a učilišť (s maturitou i bez) a také studenty gymnázií. Příprava do školy a učení je více než ostatními upřednostňováno studenty gymnázií a výrazně méně respondenty, kteří navštěvují střední odbornou školu a učiliště bez maturity. 41 Χ 2 = 21,67,9 df=12, α= 0,041 (TV),Χ 2 = 56,598 df=12, α= 0,000 (net), Χ 2 = 73,86,3 df=12, α= 0,000 (učení)

43 Graf č. 43 Trávení volného času x typ školy 42 Respondentům ze starší věkové skupiny byla položena otevřená otázka, která zjišťovala, zda a jak často navštěvují společně s kamarády diskotéky a hospody. Více, jak třetina odpověděla, že žádná z těchto zařízení nenavštěvuje, pravidelně do nich nechodí. Téměř pětina dotazovaných uvedla, že je navštěvuje alespoň jednou za týden a okolo deseti procent odpovědí uvedlo frekvenci 2-3x týdně. 42 Χ 2 = 37,182, df=20, α= 0,011 (TV), Χ 2 = 40,957, df=20, α= 0,004 (net), Χ 2 = 44,095, df=20, α= 0,001 (učení)

44 Q20: Chodíte s kamarády do hospod a na diskotéky? Jak často? 43 Graf č. 44 Návštěvy hospod a diskoték Návštěva uvedených zařízení se pochopitelně odvíjí od věku oslovených mladých lidí. Více jak třetina respondentů ve věku 14 až 16 let uvedla, že navštěvuje restaurace či diskotéky alespoň jednou za týden, u starší věkové skupiny tomu již tak bylo i více jak u poloviny dotázaných. Desetina dětí mezi 11 až 13 roky uvedla, že navštěvují restauraci či diskotéky alespoň 1x za týden. Graf č. 45 Návštěvy hospod a diskoték x věk Otázka byla součástí dotazníku pouze pro starší věkovou skupinu. 44 Χ 2 = 86,327, df=16, α= 0,

45 5.4.3.Trávení prázdnin Respondenti byli dále dotazováni na místo, kde obvykle prožívají prázdniny. Z nabízených variant mohli označit více možností. Největší část respondentů (téměř dvě třetiny) uvedla, že část prázdnin tráví doma. Třetina jezdí na návštěvu k příbuzným a přibližně stejný počet na dovolenou s rodiči. Necelá čtvrtina obvykle prožije část prázdnin na táboře a přibližně stejný počet také na brigádě a na chatě. Q24: Letní prázdniny pravidelně trávíš (tzn. každý rok nebo téměř každý rok)? (u této otázky lze vybrat více možností, jejich čísla prosím zakroužkujte) 45 Graf č. 46 Trávení prázdnin Způsoby trávení prázdnin se mohou lišit v souvislosti s pohlavím respondenta. Dívky častěji než chlapci uváděly, že navštěvují své příbuzné. Tuto variantu odpovědi uvedly dvě pětiny dívek a třetina chlapců. Chlapci si více než dívky během prázdnin přivydělávají na brigádě. Souvislost byla zjištěna také v případě věku respondentů. Se vzrůstajícím věkem klesá počet těch, kteří jezdí o prázdninách na tábory. Tuto variantu odpovědi uvedla necelá třetina mladých lidí ve věku 11 až 13 let a pouze desetina respondentů starších 17 let. Prázdniny na chalupě tráví méně než ostatní děti a mládež ve věku 14 až 16 let. 45 Další varianty odpovědí uvedených v kategorii Jinde jsou uvedeny v příloze Tabulka

46 Graf č. 47 Trávení prázdnin x pohlaví 46, Graf č. 48 Trávení prázdnin x věk Χ 2 = 4,384, df=1, α= 0,036 (brigáda),χ 2 = 4,143 df=1, α= 0,042 (příbuzní) 47 Χ 2 = 9,843 df=3, α= 0,020 (tábor),χ 2 = 14,472 df=3, α= 0,002 (chata)

47 5.4.4.Využívání internetu jako komunikačního prostředku Více jak polovina respondentů uvedla, že denně využívá internet jako prostředek ke komunikaci se svými přáteli. Na druhou stranu čtvrtina z nich internet k tomuto účelu nepoužívá vůbec. Q17: Komunikuješ s některými kamarády na internetu? Jak často, kolik času tím strávíš? Graf č. 49 Komunikace s kamarády na internetu Využívání internetu jako komunikačního prostředku souvisí s věkem a také s typem školy, kterou oslovení mladí lidé navštěvují. Nejčastěji internet k tomuto účelu využívají děti a mládež starší 16 let. Dle typu školy jsou to studenti SOU a SOŠ s maturitou i bez, kteří využívají k tomuto účelu internet denně až ve třech čtvrtinách případů

48 Graf č. 50 Komunikace s kamarády na internetu x věk 48 Graf č. 51 Komunikace s kamarády na internetu x typ školy Χ 2 = 76,125, df=18, α= 0, Χ 2 = 61,073, df=30, α= 0,

49 5.5. Brigády a výše kapesného Výzkumné šetření dále zjišťovalo, zda si respondenti snaží hledat brigády a pokud nikoliv, tak jaké jsou k tomu důvody. Většina oslovených mladých lidí uvedla, že si snaží přivydělávat. Šestina má pravidelné brigády a dvě pětiny potom brigády nepravidelné. Přibližně stejný počet ovšem uvádí, že si nepřivydělává. Nejčastějším důvodem, proč tomu tak je, je nedostatek příležitostí. Tuto variantu odpovědi uvedla polovina z těch, kteří nemají brigádu. Pětina odpověděla, že brigádu nemá zapotřebí a přibližně stejnému počtu respondentů se nechce. Q30: Pokoušíš se sám si nějak přivydělat? Q31: Pokud ne, proč? 50 Graf č. 52 Brigády, Graf č. 53 Brigády důvody proč ne 50 Tyto otázky byly součástí dotazníku určeného pouze starší věkové kategorii od 11let

50 Souvislost byla zjištěna mezi účastí na brigádách a pohlavím a dále také s věkem. Pravidelné i nepravidelné brigády má více chlapců než děvčat. Zatímco více než polovina dívek uvedla, že si nepřivydělává, tuto variantu odpovědi uvedla pouze třetina chlapců. Se vzrůstajícím věkem pochopitelně míra zapojení do příležitostných i pravidelných brigád stoupá. Graf č. 54 Brigády x pohlaví 51 Graf č. 55 Brigády x věk Χ 2 = 11,142, df=2, α= 0, Χ 2 = 60,016, df=4, α= 0,

51 Vztah byl zjištěn také v případě typu školy, kterou respondenti navštěvují. Pravidelné i příležitostné brigády mají více studenti středních odborných škol a učilišť (s maturitou i bez). Zjištěnou souvislost lze spíše připisovat věku respondentů. Graf č. 56 Brigády x typ školy Χ 2 = 42,136, df= 10, α= 0,

52 Postoj k brigádám může být ovlivňován také rodinným zázemím oslovených dětí a mladých lidí. Respondenti, kteří žijí ve společné domácnosti s vlastním a nevlastním rodičem, méně často než ostatní uváděli, že si nepřivydělávají. Že na brigádu nechodí, více uváděli ti, kteří žijí pouze s otcem. Respondenti, jejichž oba rodiče mají vzdělání nižší (základní nebo jsou vyučení) uváděli, že nemají příležitostné ani pravidelné brigády častěji, v porovnání s těmi, jejichž oba rodiče dosáhli středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání. Graf č. 57 Brigády x rodina 54 Graf č. 58 Brigády x vzdělání rodičů Χ 2 = 21,172, df=10, α= 0, Χ 2 = 14,747, df=4, α= 0,

53 Respondenti byli dále dotazováni na to, zda a jakou částku dostávají jako kapesné. Více než čtyři pětiny oslovených mladých lidí uvádí, že kapesné dostávají pravidelně. Největší část (třetina) z nich měsíčně obdrží částku do 300 Kč, pětina hospodaří s kapesným ve výši 300 až 600 Kč. Pětina respondentů odpověděla, že kapesné vůbec nedostává. Část dotázaných (desetina) uvedla, že dostává poměrně velkou finanční hotovost mezi 900 a 1500 Kč měsíčně. Příčinou těchto zjištění může být nejasně definovaný pojem kapesné, pod který mohli někteří z respondentů zahrnout například i prostředky na stravu nebo dopravu. Q4: Dostáváš nějaké kapesné? Graf č. 59 Kapesné

54 Mezi tím, zda respondent dostává kapesné (a také jeho výší) a věkem byla zjištěna souvislost. 56 Častěji kapesné nedostávají nejstarší respondenti starší 17 let, nejmladší děti kapesné dostávají častěji nepravidelně. Do 16 let výše kapesného celkově mírně stoupá. Graf č. 60 Kapesné částka x věk Χ 2 = 22,752, df=3, α= 0,000 (zda dostávají kapesné) 57 ; Χ 2 = 77,694, df=18, α= 0,000 (výše kapesného)

55 5.6. Spokojenost se životem Respondenti byli dále dotazováni na jejich subjektivní pocity spokojenosti se svým životem a také na to, zda se jim líbí okolí místa, kde žijí. Téměř dvě třetiny oslovených mladých lidí se cítí v životě šťastní (čtvrtina rozhodně a další dvě pětiny spíše ano). Ovšem 14% dotázaných uvedlo, že spíše nebo rozhodně šťastní nejsou a 22% má pocity smíšené. Q20: Myslíš si, že jsi v životě šťastný? Graf č. 61 Šťastný v životě Souvislost byla zjištěna mezi tím, zda se respondenti cítí v životě šťastní a jejich věkem a také typem školy, kterou navštěvují. Se vzrůstajícím věkem pocit štěstí mírně klesá. Zatímco v nejmladší věkové skupině je těch, kteří uvedli, že v životě šťastní nejsou, méně než desetina, tyto varianty odpovědí zvolila mezi respondenty staršími 17 let více než pětina. Respondenti, kteří navštěvují základní praktickou školu nebo střední odborné učiliště nebo školu bez maturity, více než ostatní uváděli, že v životě šťastní nejsou

56 Graf č. 62 Šťastný v životě x věk 58 Graf č. 63 Šťastný v životě x typ školy Χ 2 =26,542, df=12, α= 0, Χ 2 = 34,156, df=20, α= 0,

57 Subjektivně vnímaný pocit štěstí je jistě ovlivňován také rodinným zázemím. Z výsledků šetření vyplynulo, že respondenti, kteří bydlí ve společné domácnosti pouze s prarodiči a také ti, jež žijí pouze s otcem, častěji než ostatní uváděli, že v životě nejsou šťastní. Graf č. 64 Šťastný v životě x rodina Χ 2 = 50,994, df=20, α= 0,

58 Okolí místa, kde respondenti žijí, je hodnoceno převážně pozitivně. Téměř tři čtvrtiny uvedly, že se jim prostředí líbí (třetině rozhodně a přibližně stejnému počtu spíše ano). Ovšem necelá čtvrtina není s okolím svého bydliště spokojena. Q21: Líbí se ti okolí místa, ve kterém bydlíš? Graf č. 65 Líbí se okolí bydliště Souvislost s postojem k okolí bydliště respondentů byla zjištěna v případě velikosti sídla a také typu školního zařízení, které respondenti navštěvují. Oslovení mladí lidé, kteří pocházejí z měst s více než obyvateli (velkou část z nich tvoří obyvatelé Prahy), častěji než ostatní uváděli, že se jim okolí místa, kde žijí rozhodně nebo spíše líbí. Tyto varianty zvolily čtyři pětiny z nich. Těm, kteří žijí v obcích s nižším počtem obyvatel, se okolí jejich bydliště líbí méně. Odlišně bylo hodnoceno okolí bydliště také v závislosti na typu školského zařízení, které respondenti navštěvují. Studenti středních odborných škol a učilišť jsou spokojeni více. Žáci základních praktických škol a také studenti gymnázií, častěji než ostatní uváděli, že se jim okolí jejich bydliště spíše nebo určitě nelíbí

59 Graf č. 66 Líbí se okolí bydliště x velikost sídla 61 Graf č. 67 Líbí se okolí bydliště x typ školy Χ 2 = 42,630, df=12, α= 0, Χ 2 = 35,290, df=20, α= 0,

60 5.7. Problémy a konflikty Další okruh otázek výzkumu se zaměřil na problémy, jimž jsou mladí lidé ohrožení sociální exkluzí vystaveni, jejich závažnost a to zda se s nimi někomu svěřují. Dále bylo zjišťováno, s kým mají respondenti konflikty a jaká je jejich frekvence. Odpovědi na otevřenou otázku, týkající se pociťovaných problémů, byly dále kategorizovány do několika skupin a byl zjišťován jejich výskyt. Z šetření vyplynulo, že nejproblematičtější oblastí v životě respondentů je škola, kde má potíže více než čtvrtina z nich. Týká se pravděpodobně především kázeňských přestupků a vztahů s učiteli. Konflikty s kamarády uvedla pětina dotázaných a konflikty v rodině desetina oslovených mladých lidí. Desetina respondentů označila za problém také své chování. 63 Q22: Pokud míváš nějaké problémy, čeho se většinou týkají? Stručně popiš, o co jde. Graf č. 68 Pociťované problémy 63 Spektrum odpovědí bylo poměrně široké. Problémy mimo uvedené kategorie, označené jako Jiné jsou uvedeny v Tabulce

61 Téměř polovina označila své problémy za snadno řešitelné, více jak třetina respondentů se domnívá, že jejich hlavní problém je řešitelný složitě. 20% oslovených mladých lidí ovšem uvedlo, že svůj hlavní problém považuje za momentálně neřešitelný Q23: Myslíš si, že tvůj hlavní problém se dá vyřešit? Graf č. 69 Řešení problému Škála odpovědí na otázku, komu se děti a mládež svěřují, byla Ano, Někdy a Ne. Z výzkumu vyplývá, že respondenti se s výjimkou svých kamarádů nikomu pravidelně nesvěřují. Částečně své problémy probírají s matkou a někdy s vedoucím na kroužku nebo v klubu. Q18: Pokud máš někdy nějaký problém, komu se s ním svěřuješ? (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo). 64 Graf č. 70 Osoba, které se svěřují 64 Další varianty odpovědí uvedených v kategorii Někdo jiný jsou uvedeny v příloze Tabulka

62 Souvislost mezi tím, komu se respondenti svěřují, byla zjištěna v případě pohlaví, věku a také typu školy. Dívky se obecně svěřují o něco více než chlapci, patrné je to zejména v případě vedoucích zájmových a volnočasových aktivit. Graf č. 71 Osoba, které se svěřují x pohlaví 65 Čím jsou respondenti starší, tím menší je celkově jejich potřeba se svěřovat. S rostoucím věkem ovšem stoupá důvěra k přátelům a naopak klesá k rodičům i učitelům. Opět se ukazuje, že za zlomový je možno označit věk kolem 14 let. 65 Χ 2 = 15,991 df=2, α= 0,000 (kamarád), Χ 2 = 8,946, df=2, α= 0,011 (jiný příbuzný), Χ 2 = 19,110 df=2, α= 0,000 (vedoucí), Χ 2 = 6,865 df=2, α= 0,032 (někdo jiný)

63 Graf č. 72 Osoba, které se svěřují x věk 66 Graf č. 73 Osoba, které se svěřují x typ školy Χ 2 = 21,624 df=6, α= 0,001 (kamarád), Χ 2 = 42,749, df=6, α= 0,000 (matka), Χ 2 = 41,886, df=6, α= 0,000 (otec), Χ 2 = 38,942 df=6, α= 0,000 (učitel), Χ 2 = 15,162, df=6, α= 0,019 (blog, i-net) 67 Χ 2 = 21,009 df=10, α= 0,021 (kamarád), Χ2= 18,983, df=10, α= 0,040 (matka), Χ2= 19,864, df=10, α= 0,031 (otec), Χ2= 26,494, df=10, α= 0,003 (vedoucí), Χ2= 20,685 df=10, α= 0,023 (učitel)

64 Z výzkumu dále vyplývá, že respondenti se nejvíce do konfliktu dostávají s rodinnými příslušníky. Nejvíce se sourozenci, kdy na škále 0 (téměř nikdy) až 3 (skoro denně) se průměr odpovědí pohybuje na hodnotě 1,5. Druhou příčku obsadili učitelé s průměrem mírně přesahující 1, stejně hodnotili i střety se svými kamarády. Oslovení mladí lidé se o mnoho více dostávají do konfliktu s autoritami (pedagogy - učiteli) v rámci formálního vzdělávání v porovnání s autoritami v rámci vzdělávání neformálního. Q19: Míváš někdy konflikt, opravdu vážné neshody s těmito lidmi? (v každém řádku zakroužkujte prosím pouze jedno číslo) Graf č. 74 Osoba, se kterou mají konflikty

65 Graf č. 75 Osoba, se kterou mají konflikty x věk 68 O tom, že problémy dětí a mládeže jsou i závažného charakteru nám vypovídá následující zjištění. Téměř třetina ze všech oslovených chlapců v rámci šetření musela své chování řešit s policií. Q15a: Řešilo se někdy Tvé chování na policii? 69 Graf č. 76 Řešení chování na policii 68 Χ 2 = 21,615 df=9, α= 0,010 (kamarád), Χ 2 = 68,190 df=9, α= 0,000 (matka),χ 2 = 25,538 df=9, α= 0,002 (otec),χ 2 = 23,531 df=9, α= 0,005 (jiný příbuzný),χ 2 = 36,170 df=9, α= 0,000 (učitel) 69 Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti ze starší věkové skupiny od 11 let

66 Souvislost byla zjištěna v případě věku a pohlaví respondentů. Z šetření vyplývá, že se zvyšujícím se věkem strmě narůstá zkušenost s řešením chování na policii. Zatímco u dětí a mládeže ve věku 11 až 13 let má tuto zkušenost kolem desetiny (13%), v následující věkové kategorii 14 až 16 let musela řešit své chování s policií již třetina a u mládeže starší 17 let je tomu tak u téměř poloviny. Častěji než dívky museli své chování na policii řešit chlapci. Tuto odpověď uvedla téměř třetina ze všech oslovených chlapců. Graf č. 77 Řešení chování na policii-x věk 70 Graf č. 78 Řešení chování na policii x pohlaví Χ 2 = 18,990 df=2, α= 0, Χ 2 = 15,506 df=1, α= 0,

67 Čtvrtina ze všech respondentů má také zkušenost s řešením svého chování se sociálními pracovníky. Q15b: Řešilo se někdy Tvé chování se sociálními pracovníky? 72 Graf č. 79 Řešení chování se sociálními pracovníky Opět zde byla zjištěna souvislost zejména s věkem a pohlavím respondentů a také typem školy, kterou navštěvují. Podobně jako v případě řešení chování s policií se vzrůstajícím věkem stoupá i zkušenost s řešením chování se sociálními pracovníky. Tento nárůst ovšem není tak markantní. V nejstarší věkové kategorii uvedla, že má tuto zkušenost třetina oslovených. Také v případě pohlaví není rozdíl tak velký. 28% chlapců a 18 % dívek uvedlo, že muselo řešit své chování se sociálními pracovníky. Častěji než ostatní takto odpovídali také žáci základních praktických škol a studenti středních odborných škol a učilišť bez maturity. 72 Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti ze starší věkové skupiny od 11 let

68 Graf č. 80 Řešení chování se sociálními Graf č 81 Řešení chování se sociálními pracovníky x věk 73 pracovníky x pohlaví 74 Graf č. 81 Řešení chování se sociálními pracovníky x typ školy Χ 2 = 9,060 df=2, α= 0, Χ 2 = 4,301, df=1, α= 0, Χ 2 = 13,133, df=5, α= 0,022 (soc. pracovník)

69 5.8.Rizikové projevy chování Výzkum se dále zaměřil na sklony k rizikovému chování, které byly zjišťovány pomocí baterie otázek, přičemž škála odpovědí byla pouze Ano a Ne. Ačkoliv byli respondenti dotazováni na přítomnost těchto jevů ve svém nejbližším sociálním okolí, tedy nepřímo, lze předpokládat, že pokud uvedené činnosti provozují jejich blízcí přátelé, budou s nimi mít aktivní zkušenosti i samotní respondenti. Nejrozšířenějším rizikovým projevem chování je mezi přáteli oslovených mladých lidí kouření tabáku. Tuto variantu uvedlo téměř 90% z nich. Přibližně dvě třetiny respondentů odpovědělo, že jejich přátelé pravidelně pijí alkohol a také kouří marihuanu. Výskyt ostatních jevů je o něco nižší, přesto je poměrně alarmující zjištění, že dvě pětiny z přátel respondentů se dopouští násilí na ostatních, sprejerství na ilegálních plochách a hraje pravidelně na výherních automatech. Vzhledem k závažnosti dopadů je určitou hrozbou také to, že kolem pětiny z nich označilo aplikaci a distribuci drog a desetina potom prostituci. Q29: Zakroužkuj níže uvedené činnosti, o kterých se domníváš, že tvoji nejbližší přátelé vůbec neprovádějí 76 Graf č. 82 Rizikové projevy chování 76 Tato baterie otázek byla součástí dotazníku určeného pouze starší věkové kategorii od 11let

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Úroveň vzdělávání v ČR

Úroveň vzdělávání v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Úroveň vzdělávání v ČR Technické parametry Výzkum:

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Statistika Mládež a drogy 2012

Statistika Mládež a drogy 2012 Statistika Mládež a drogy 2012 Jihomoravský kraj Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. JMK 2012 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání návykových

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Občané o stavu životního prostředí květen 2012 oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí

Více

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2013 Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 -

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 - Drogy a volný čas - porovnání vs. vs. vs. vs. vs. - Porovnání výsledků výzkumů provedených na SOŠ a SOU Jičínská 762 Mladá Boleslav ve školních letech 2006/07 až / - Střední odborná škola a Střední odborné

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2014

Občané o stavu životního prostředí květen 2014 oe06 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 20 Technické

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016 oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry

Více

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013 JMK Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s.

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013 JMK Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013. Brněnské školy. Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s.

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013. Brněnské školy. Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 Brněnské školy Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Drogy a volný čas. Výsledky výzkumu provedeného ve školním roce 2014/15

Drogy a volný čas. Výsledky výzkumu provedeného ve školním roce 2014/15 Drogy a volný čas Výsledky výzkumu provedeného ve školním roce 2014/15 - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Jičínská 762, 293 01 Mladá Boleslav - jaro 2015 - O. METODOLOGIE termín dotazování:

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

Statistika Mládež a drogy

Statistika Mládež a drogy Statistika Mládež a drogy Brněnské školy Vypracoval: A Kluby ČR o.p.s. 1 Statistika Mládež a drogy 2014 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

POSTOJE ŽÁKỦ ZÁKLADNÍ ŠKOLY VÝSLEDKY PRŮZKUMU

POSTOJE ŽÁKỦ ZÁKLADNÍ ŠKOLY VÝSLEDKY PRŮZKUMU POSTOJE ŽÁKỦ ZÁKLADNÍ ŠKOLY Výzkum byl proveden na Základní škole a mateřské škole Barrandov, Praha 5, Chaplinovo nám. 1/615 ve školním roce 2013-14 a cílem výzkumu bylo zjistit postoje žáků. Respondenti

Více

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech

Více

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: Tisková zpráva Česká veřejnost o amerických prezidentských volbách - Zájem o americké prezidentské volby projevují více než dvě pětiny (42 %) české veřejnosti, necelé tři pětiny občanů (57 %) toto téma

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) LIBERECKÝ KRAJ - 212 V roce 212 se opět uskutečnilo šetření životního stylu dětí a mládeže zaměřené na problematiku

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017 Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 0 Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva i státu za vysokou. Sedm z deseti Čechů vnímá jako závažný problém míru zadlužení

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016 Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

Kam si chodíme posedět?

Kam si chodíme posedět? TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: Nadezda.Horakova@soc.cas.cz Kam si chodíme posedět? Technické parametry Výzkum:

Více

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství

Více

Drogy a volný čas. Výsledky výzkumu provedeného na středních a základních školách středočeského kraje ve školním roce 2011/12

Drogy a volný čas. Výsledky výzkumu provedeného na středních a základních školách středočeského kraje ve školním roce 2011/12 Drogy a volný čas Výsledky výzkumu provedeného na středních a základních školách středočeského kraje ve školním roce 2011/12 - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Jičínská 762, 293 01 Mladá

Více

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje občanů k fungování demokracie v ČR

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

Chování domácností a hodnocení stavu životního prostředí - květen 2015

Chování domácností a hodnocení stavu životního prostředí - květen 2015 oe0608 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: nadezada.cadova@soc.cas.cz Chování domácností a hodnocení stavu životního prostředí

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Angažovanost občanů a zájem o politiku únor 2015

Více

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Průzkum Mládež a drogy JIHOMORAVSKÝ KRAJ Rok 2010 A Kluby ČR Cílem průzkumu je zjistit stav zneužívání návykových látek na základních

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010

Více

Hospodaření v českých rodinách

Hospodaření v českých rodinách Hospodaření v českých rodinách 1 www.nadacesirius.cz Rekapitulace čím se liší ohrožené rodiny Výrazně větší procento neúplných rodin - 50 % versus 22 % Vyšší poměr pracujících ku nepracujících členů: 2,3

Více

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016 ov63 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 6 8 29 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 6

Více

Místo české hospody mezi restauračními zařízeními v roce 2006

Místo české hospody mezi restauračními zařízeními v roce 2006 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Místo české hospody mezi restauračními zařízeními v roce

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Obavy veřejnosti, pocit bezpečí a spokojenost s činností

Více

Mapa školy pro SŠ. Analytická zpráva pro rodiče 2010/2011. Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ

Mapa školy pro SŠ. Analytická zpráva pro rodiče 2010/2011. Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ Mapa školy pro SŠ Analytická zpráva pro rodiče 010/011 Vážení rodiče, Mapa školy je dotazníkové šetření zaměřené na

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015 ev600 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 5 Technické

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

Dotazník pro uživatele sociálních služeb: Děti a mládež

Dotazník pro uživatele sociálních služeb: Děti a mládež Dotazník pro uživatele sociálních služeb: Děti a mládež Dobrý den, ahoj, obracíme se na Tebe s krátkým dotazníkem, jehož cílem je zjistit, jak jsi spokojen se sociálními službami v Táboře. Výsledky budou

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

PŘÍLOHY. Příloha I.- Dotazník. Diplomová práce: Sport ve volném čase studentů středních škol Valentová Milí studenti,

PŘÍLOHY. Příloha I.- Dotazník. Diplomová práce: Sport ve volném čase studentů středních škol Valentová Milí studenti, PŘÍLOHY Příloha I.- Dotazník Milí studenti, dovoluji si Vás požádat o spolupráci na diplomové práci s názvem Sport ve volném čase studentů středních škol. V tomto pojetí pojímáme sport za organizovanou

Více

Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08

Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08 Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08 Průzkum byl proveden v prosinci šk.r.2007/08. Cílem bylo zjistit aktuální situaci v oblasti vztahů mezi studenty ve škole a v rodině, sledovat jejich mimoškolní

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012 1 Česká televize Situace v krajích Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Praha 1. dubna 2012 SC & C spol. s r.o. Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2009 Člen ESOMAR a Hospodářské

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Základní škola logopedická s. r. o., Paskovská 65/92, 720 00 Ostrava-Hrabová Minimální preventivní program Strana: 1/8

Základní škola logopedická s. r. o., Paskovská 65/92, 720 00 Ostrava-Hrabová Minimální preventivní program Strana: 1/8 Strana: 1/8 1. Základní údaje o škole Název a adresa školy, pro Základní škola logopedická s.r.o., kterou platí tento MPP Jméno a příjmení ředitele Mgr. René Macháč Telefon na ředitele 596 735 470 E-mail

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016 pm0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +0 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

Pracovní aktivizace žen na MD/RD v Kraji Vysočina

Pracovní aktivizace žen na MD/RD v Kraji Vysočina Pracovní aktivizace žen na MD/RD v Kraji Vysočina Absolventská práce Soukromá vyšší odborná škola sociální v Jihlavě Vypracovala: Ivana Nestrojilová Vedoucí práce: Mgr. Daniel Hanzl Cíl práce Jak je pracovní

Více

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 206 Technické

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Názory lidí na opatření v rodinné politice

Názory lidí na opatření v rodinné politice TISKOVÁ ZPRÁVA Technické parametry Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 28 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory lidí na v rodinné politice

Více

Malí podnikatelé v zemědělství

Malí podnikatelé v zemědělství Malí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Rozložení soubor podle zastoupení mužů a žen. Mezi malými zemědělskými podnikateli převládají muži, představují 84% respondentů (viz Příloha 2, graf č.1).

Více

Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN

Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN NÁZORY POPULACE NA ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN

Více

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014 eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen

Více

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení životních podmínek v místě bydliště duben

Více

Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální?

Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální? INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/2004 Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální? Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni Anketa pro rodiče dětí od 1 do 3 let Vyhodnocení Vyhodnocení zpracovalo: CpKP západní Čechy Americká 29 301 38 Plzeň Tel./fax: +420 / 377 329 558 Mobil: +420

Více

Analýza bydlení pro osoby se zdravotním postižením pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor

Analýza bydlení pro osoby se zdravotním postižením pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor Analýza bydlení pro osoby se zdravotním postižením pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor (reg. číslo projektu CZ.1.04/3.1.03/65.00028) Výstupy z dotazníků zpracoval Bc. Jan Mácha,

Více

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/213 VYDÁNO DNE 11. 2. 213 FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO VÝVOJE CELKOVĚ BEZ VĚTŠÍCH ZMĚN. V uplynulém roce se třetina domácností (32 %) ocitla

Více

flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti

flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti informace v prezentaci jsou aktuální k 1. 10. 2014 flexibilní mosty v sociálních službách Historie a poslání Ponton

Více

Spokojenost volajících s fungováním Zelené informační linky agentury CzechInvest

Spokojenost volajících s fungováním Zelené informační linky agentury CzechInvest Spokojenost volajících s fungováním Zelené informační linky agentury CzechInvest V letošním roce provedla agentura CzechInvest průzkum identifikující spokojenost žadatelů o dotaci z Operačního programu

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM pro školní rok 2015-2016 Realizátor: Základní škola a Mateřská škola Jindřichov, okres Přerov, příspěvková organizace, Jindřichov 122, Hranice 75301 Garant: Ředitelství ZŠ

Více

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016 ov0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 0 1 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti

Více

Občané o daních červen 2011

Občané o daních červen 2011 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o daních červen 2011 Technické parametry

Více

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v září

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Občané o volbách do Evropského parlamentu březen 2014

Občané o volbách do Evropského parlamentu březen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129, 210 310 586 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o volbách do Evropského parlamentu

Více

Češi k prezidentským volbám v USA

Češi k prezidentským volbám v USA TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Češi k prezidentským volbám v USA Technické parametry

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

Znalost log politických stran

Znalost log politických stran Sociologie politiky Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Aleš Kudrnáč E-mail: ales.kudrnac@soc.cas.cz Znalost log politických stran Technické parametry Výzkum: Naše společnost, v14-11 Realizátor:

Více