KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo nám. 3, Brno. R o z h o d n u t í

Transkript

1 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo nám. 3, Brno Č.j. JMK 97288/2015 Sp.Zn. S-JMK 38925/2015/OÚPSŘ Brno Adresáti: dle rozdělovníku R o z h o d n u t í Městský úřad Vracov, odbor výstavby a zemědělství (dále jen SÚ Vracov nebo stavební úřad ) vydal dne pod č.j rozhodnutí, jímž zamítl žádost Marka Procházky, nar , bytem Baráky 68, Ratíškovice ze dne o vydání dodatečného povolení stavby Oplocení a zemědělský sklad na pozemcích parc.č. 2179/12 a 2180/4 v k.ú. Vacenovice u Kyjova, provedených bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem. Proti tomuto rozhodnutí se účastník řízení Marek Procházka, zastoupený na základě dohody o plné moci Marií Procházkovou, bytem Budovatelská 46, Rohatec, odvolal. Po provedení procesních úkonů podle 86 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen správní řád ) stavební úřad předal spis a odvolání Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu jako příslušnému odvolacímu orgánu k provedení odvolacího řízení. Na základě přezkoumání napadeného rozhodnutí a předloženého spisu stavebního řízení Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen KrÚ OÚPSŘ ) příslušný podle ust. 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích a dále podle 89 odst. 1 ve spojení s ust. 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen správní řád nebo SŘ ) rozhodl takto: podle 90 odst. 1 písm. c) správního řádu m ě n í rozhodnutí SÚ Vracov ze dne , č.j tak, že výrokovou část vypouští a nahrazuje textem tohoto znění: Odbor výstavby a zemědělství Městského úřadu Vracov jako věcně a místně příslušný stavební úřad podle 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen stavební zákon ) po provedeném řízení rozhodl o žádosti Marka Procházky, nar , bytem Baráky 68, Ratíškovice, ze dne o vydání dodatečného povolení staveb Oplocení a Zemědělský sklad na pozemcích parc.č. 2179/12 a 2180/4 v k.ú Vacenovice u Kyjova, provedených bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem, takto: I. Podle ustanovení 129 odst. 3 a 115 odst. 1 stavebního zákona vydává 1

2 d o d a t e č n é p o v o l e n í dokončeného oplocení - plotu, tvořeného drátěným pletivem na ocelových sloupcích výšky 160 cm na pozemku par.č. 2179/12 v k.ú. Vacenovice u Kyjova. II. Na základě téhož ustanovení 129 odst. 3 stavebního zákona z a m í t á žádost o vydání dodatečného povolení jednak plotu, jednak zděné přízemní stavby se sedlovou střechou o zastavěné ploše cca 35 m 2, umístěných na pozemku parc.č. 2180/4 v k.ú. Vacenovice u Kyjova. V ostatním se napadené rozhodnutí potvrzuje. V souladu s 68 odst. 2 správního řádu označuje KrÚ OÚPSŘ za účastníka řízení ve smyslu 27 odst. 1 správního řádu Marka Procházku, nar , bytem Baráky 68, Ratíškovice. O d ů v o d n ě n í KrÚ OÚPSŘ jako odvolací orgán nejprve zabýval otázkou, zda byly splněny formální podmínky umožňující napadené rozhodnutí na základě podaného odvolání přezkoumat, tedy zda je podané odvolání včasné a zda bylo podáno účastníkem řízení, aby mohl spolehlivě určit způsob projednání odvolání. Odvolání proti rozhodnutí může podat účastník řízení ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal a včas podané a přípustné odvolání má odkladný účinek. Z předloženého spisu stavebního úřadu KrÚ OÚPSŘ zjistil, že odvoláním napadené rozhodnutí SÚ Vracov ze dne , č.j bylo Marku Procházkovi oznamováno doručením stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, do rukou jeho zmocněnce, převzetí zásilky obsahující rozhodnutí do vlastních rukou Marií Procházkovou je potvrzeno dne Zákonná 15denní lhůta pro podání odvolání začala běžet dne a poslední den lhůty připadl na Odvolání podal Marek Procházka (dále též odvolatel ), jemuž náleželo postavení účastníka řízení, dne v zákonné lhůtě, a rozhodnutí je tak schopné přezkoumání postupem uvedeným v 89 odst. 2 správního řádu. KrÚ OÚPSŘ dále posoudil podané odvolání z hlediska požadavků kladených ustanovením 82 odst. 1 a 2 správního řádu a zjistil, že odvolání obsahuje údaje, proti kterému rozhodnutí směřuje a v čem se spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. Schází-li v odvolání údaj, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí že se odvolatel domáhá zrušení celého rozhodnutí. Rozsah přezkumné činnosti odvolacího orgánu je vymezen v 89 odst. 2 správního řádu. Z tohoto paragrafu vyplývá, že odvolací správní orgán přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy vždy, a to i v případě, že by to nebylo odvolatelem napadáno. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává pouze v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak pouze tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Pokud by nebyly v odvolání žádné námitky zpochybňující správnost napadeného rozhodnutí uplatněny (a přezkum nevyžadoval veřejný zájem), je správní orgán povinen zkoumat pouze zákonnost rozhodnutí. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. V návaznosti na výše uvedené přistoupil KrÚ OÚPSŘ jako příslušný odvolací správní orgán k prošetření předloženého kompletního správního spisu SÚ Vracov věci se týkajícího. Považuje však za vhodné nejprve nastínit právní rámec rozhodování o stavbách prováděných nebo provedených bez 2

3 rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem, anebo v rozporu s nimi, a jejich eventuální legalizaci. Provedení stavby bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaných stavebním zákonem nebo v rozporu s nimi (dále též nepovolená stavba ) je jedním z taxativně stanovených důvodů pro nařízení odstranění stavby z moci úřední, což je, jak z dikce ustanovení 129 stavebního zákona vyplývá, prvotní. Řízení o odstranění stavby podle 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona je legitimním prostředkem k odstranění nepovolených staveb. Pro správní uvážení nemá stavební úřad prostor; naopak zákon výslovně stanoví, že takové stavby nebo zařízení musí být odstraněny. Odstranění nepovolené stavby se nenařídí a stavba se dodatečně povolí pouze v zákonem stanovených případech. Pro dodatečné povolení stavby stavební zákon konstruuje zvláštní řízení; řízení o dodatečném povolení stavby úzce navázané na řízení o odstranění stavby. Chce-li stavebník stavbu, kterou provedl bez patřičného opatření nebo rozhodnutí stavebního úřadu, legalizovat, musí stavebnímu úřadu prokázat, ve smyslu 129 odst. 2 stavebního zákona, že stavba není umístěna v rozporu s územně plánovací dokumentací nebo jiným opatřením v území, nenachází se na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje, a konečně že stavba není v rozporu s obecnými technickými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním předpisem. Jsou to podmínky, jejichž splnění by bylo jinak požadováno v rámci řádného řízení, nebo jiného postupu správního orgánu vedoucího k přivolení ke stavbě. Důkazní břemeno v řízení o dodatečném povolení leží na vlastníkovi nepovolené stavby, který rovněž nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby musí podat žádost o její dodatečné povolení a předloží stavebnímu úřadu potřebné podklady. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Ke stavbě vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení; u stavby vyžadující k realizaci pouze územní rozhodnutí se předkládají podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. Je-li žádost podána, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Výsledek řízení je předběžnou otázkou, která musí být pravomocně rozhodnuta, aby stavební úřad mohl pokračovat v řízení o odstranění stavby tzn. dle okolností řízení podle 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit, bylo-li vydáno dodatečné povolení, a nebo rozhodnout o povinnosti stavbu, která nebyla dodatečně povolena, odstranit. Ze spisu SÚ Vracov odvolací orgán m.j. zjistil: Při kontrolní prohlídce provedené stavebním úřadem na pozemcích parc. č. 2180/4 a 2179/12 v k.ú. Vacenovice u Kyjova (z důvodu úspornosti již v následujícím textu tohoto odůvodnění nebude u čísel pozemků uváděno katastrální území - vždy se jedná o k.ú. Vacenovice u Kyjova), které jsou vlastnictvím Marka Procházky, nar , bytem Baráky 68 Ratíškovice, bylo zjištěno, že na uvedených pozemcích jsou realizovány jednak stavba oplocení na společných hranicích s pozemky sousedními, jednak zděná stavba o zastavěné ploše cca 35 m2. K žádné ze staveb si Marek Procházka předem neobstaral rozhodnutí, popř. jiné opatření vyžadované stavebním zákonem a provedl je jako tzv. černé stavby. Opatřením ze dne , č.j. Výst.15/14-2 zahájil SÚ Vracov ve smyslu 46 odst. 1 správního řádu řízení o odstranění stavby podle 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, a to oplocení z drátěného pletiva na ocelových sloupcích výšky 1,60 m v délce 312 m a přízemní, zděné stavby, se sedlovou střechou o zastavěné ploše cca 35 m 2, bez napojení na 3

4 technické vybavení území, účel užívání zemědělský sklad. Stavebník byl tímto opatřením řádně poučen, že stavební zákon umožňuje - při splnění podmínek zákonem stanovených - legalizaci černé stavby v případě, že její vlastník, popř. stavebník podá u stavebního úřadu žádost o její dodatečné povolení a žádostí a připojenými doklady prokáže, že stavbu lze dodatečně povolit. Marek Procházka podal téhož dne žádost o dodatečné povolení obou staveb a stavební úřad řízení o odstranění stavby v souladu se zákonem usnesením přerušil. Tato žádost trpěla vadami; byla neúplná, neboť k ní nebyly připojeny žádné zákonem vyžadované podklady a doklady. Celkem 2x stavební úřad podle 45 odst. 2 správního řádu vyzval odvolatele k odstranění vad žádosti její doplnění o podklady, jimiž by v řízení prokázal možnost legalizace staveb, a poučil jej také o následcích neodstranění vad. Jakmile byly požadované doklady doplněny, oznámil stavební úřad dotčenému okruhu účastníků opatřením ze dne , č.j zahájení řízení o vydání dodatečného povolení plotu a zemědělského skladu, s ústním jednáním spojeným s povinným ohledáním na místě, které bylo nařízeno na 14. leden O jednání a ohledání byl sepsán protokol, který není kromě oprávněné úřední osoby provádějící úkony řízení, podepsán osobami, které se jednání nebo provedení úkonu zúčastnily. Podle obsahu protokolu se tyto osoby před jeho sepsáním vzdálily. Dne pod č.j rozhodl stavební úřad o zamítnutí odvolatelovy žádosti o dodatečné povolení jak oplocení na pozemcích parc.č. 2180/4 a 2179/12, tak zemědělského skladu na pozemku parc.č. 2180/4. Proti citovanému rozhodnutí se Marek Procházka včas odvolal. V odvolání jmenovaný zejména namítl, že parcela č. 2180/4 o výměře 1008 m2, druh pozemku orná půda, v jejíž severní části je situován zemědělský sklad, neleží celá na území významného krajinného prvku Ratíškovický potok (dále VKP) ale plocha navrženého VKP, podle územně plánovací dokumentace obce Vacenovice (ÚPD) zasahuje pouze asi do 1/3 jižní části parcely. Z ÚPD také podle jeho názoru nevyplývá, že celá parcela je krajinná zóna na ochranu přírody, jak se uvádí v závazném stanovisku městského úřadu Kyjov, odboru ŽP a ÚP ze dne Existuje nesoulad mezi závaznými stanovisky uvedeného odboru (z a z ), kdy jednou je pozemek parc. č. 2180/4 posuzován jako zemědělská půda, pro účely souhlasu k trvalému odnětí půdy ze ZPF, podruhé, v pozdějším stanovisku, jako krajinná zóna na ochranu přírody. V bezprostřední blízkosti skladu se kříží nadzemní vedení elektrické energie na 10 m vysokých betonových sloupech a vedení VVN na ocelových příhradových stožárech cca 25 m vysokých a oproti těmto dominantním prvkům v krajině je rušivý vliv 4 m vysokého skladu zcela zanedbatelný. KrÚ OÚPSŘ k věci uvádí: Pozemky parc. č. 2180/4 a parc. č. 2179/12 se podle územního plánu obce Vacenovice nacházejí ve volné krajině - mimo zastavěné území obce a rovněž mimo zastavitelné plochy. Zcela opodstatněně tak byl o správním řízení, vedeném SÚ Vracov ohledně staveb na těchto pozemcích, vyrozuměn odbor životního prostředí a územního plánování MěÚ Kyjov (dále MěÚ Kyjov, OŽPÚP ) v postavení dotčeného orgánu hájícího veřejný zájem podle zvláštních předpisů - v tomto případě jako orgán ochrany přírody a krajiny. Podle 12 odst. 2 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny totiž u každého zásahu, u něhož existuje pravděpodobnost, že jeho následkem bude změna krajinného rázu (negativní i pozitivní); nebo snížení krajinného rázu, tj. snížení jeho estetické nebo přírodní hodnoty, a to i v případě, že současně nedojde k jeho změně - zejména k umisťování a povolování staveb, ale i k jiným činnostem - je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. 4

5 Podle 12 odst. 4 cit. zákona se krajinný ráz neposuzuje jen v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody a krajiny. To však pro oba pozemky odvolatele neplatí, zmíněný souhlas je tedy nezbytným podkladem k prokázání možnosti stavby dodatečně povolit. MěÚ Kyjov, OŽPÚP v rámci stavebním úřadem vedeného řízení vydal dne pod č.j. OŽPÚP 51144/14/385, jako závazné stanovisko ve smyslu 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, souhlas s dodatečným povolením oplocení pozemku parc. č. 2179/12 a naopak nesouhlas s dodatečným povolením stavby oplocení a stavby zemědělského skladu na pozemku parc. č. 2180/4. Je třeba zdůraznit, že ustanovení 149 odst. 1 správního řádu definuje termín závazné stanovisko jako úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány. V zájmu procesní hospodárnosti stanoví toto ustanovení ( 149) v odstavci 3 postup v případě, že v průběhu řízení o žádosti bylo dotčeným orgánem vydáno závazné stanovisko, které ve svém důsledku znemožňuje žádosti vyhovět. Správní orgán potom neprovádí další dokazování (nevedlo by k jinému výsledku) a žádost ihned, tj. bez dalšího, zamítne. To ostatně navazuje na obecnější ustanovení 51 odst. 3 správního řádu stanovícího, že je-li zjištěna skutečnost, která znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán další dokazování a žádost zamítne. Jak už odvolací orgán v tomto odůvodnění shora uvedl, černá stavba se dodatečně povolí, prokáželi žadatel splnění hmotněprávních podmínek stanovených zákonem. Tyto podmínky ( 129 odst. 2 stavebního zákona) jsou kumulativní musí být splněny všechny současně. Není-li splněna byť jen jedna z nich, pak takovou stavbu dodatečně povolit nelze. Odvolatel, jak z předchozího vyplývá, stavebnímu úřadu neprokázal, předložením souhlasu podle 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny podmínku souladu staveb skladu a oplocení na pozemku parc. č. 2180/4 s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem a stavebnímu úřadu tak nezbylo než jejich dodatečné povolení nevydat. Dlužno podotknout, že v případě staveb na pozemku parc.č. 2180/4 neprokázal odvolatel ani splnění další z podmínek jejich eventuální legalizace, totiž soulad s územně plánovací dokumentací, představované územním plánem obce Vacenovice. Prvoinstanční správní orgán toto zjištění v napadeném rozhodnutí odůvodnil a proti jeho úvahám nemá odvolací orgán výhrad. Nehledě na to ani eventuální soulad s ÚPD (ten ovšem není) by na nevydání dodatečného povolení nic nezměnil. Zjistí-li správní orgán v průběhu řízení, že existuje skutečnost, skutková či právní, která znemožňuje žádosti vyhovět - např. nesplňuje-li žadatel byť jen jednu s podmínek pro vydání povolení, které musejí být splněny současně a zákon neumožňuje jejich prominutí, nemá smysl zjišťovat, zda splňuje podmínky další, protože tak jako tak jeho žádosti vyhověno být nemůže. Dále KrÚ OÚPSŘ uvádí: Je-li podáno odvolání a toto odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, má odvolací správní orgán za povinnost vyžádat si potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Tomu zasílá odvolání spolu s vyjádřením správního orgánu prvního stupně a s vyjádřením účastníků. V předmětné věci tak učinil i KrÚ OÚPSŘ a potvrzení, popř. změnu závazného stanoviska MěÚ Kyjov, OŽPÚP si vyžádal u odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Ten jako nadřízený 5

6 orgán závazným stanoviskem vydaným dne pod č.j /2015 potvrdil závazné stanovisko MěÚ Kyjov, OŽPÚP ze dne , č.j. OŽPÚP51144/14/385, když v něm neshledal rozpor s právními předpisy a tedy důvod k jeho změně, popř. k jeho zrušení či změně v přezkumném řízení. O tomto novém podkladu odvolacího rozhodnutí a možnosti ve stanovené lhůtě se s ním seznámit a vyjádřit se k jeho obsahu KrÚ OÚPSŘ vyrozuměl podle 36 odst. 3 správního řádu opatřením ze dne , č.j. JMK 84908/2015 účastníky řízení; možnosti odvolatel (ani nikdo jiný) nevyužil. Dále se uvádí: Ačkoliv se v procesním postupu stavební úřad závažnějších pochybení nedopustil, pro své rozhodnutí měl k dispozici dostatečné a vypovídající podklady a zjistil takový stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, nelze totéž konstatovat o výsledku řízení, tedy o vlastním rozhodnutí ve věci. Z podkladů rozhodnutí shromážděných ve spisu včetně žádosti odvolatele o dodatečné povolení ze dne je jasně patrné, že byly realizovány dvě stavby na sobě nezávislé a o dodatečné povolení odvolatel požádal pro obě stavby, o kterých stavební úřad vedl řízení o jejich odstranění. Pokud se ve stavebním zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i jakákoliv její část; stavbou je též změna dokončené stavby (změnou dokončené stavby je její nástavba, přístavba či stavební úpravy). Takto je tedy nutné vykládat i pojem stavba použitý v 129 stavebního zákona. Odvolací orgán dále připomíná, že stavbou se podle ust. 2 odst. 3 stavebního zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Rozhodně tedy nelze považovat dvě stavební díla, rozdílné konstrukce, stavebně technického provedení a zejména účelu, za jednu stavbu a posuzovat je společně (tím není myšleno společné řízení). Zvláště za situace, kdy jednu z nich na rozdíl od druhé dodatečně povolit lze, a není na libovůli stavebního úřadu, zda tak učiní či nikoliv. V projednávaném případě, jak vyplývá ze spisu, předloženými podklady prokázal odvolatel naplnění podmínek podle 129 odst. 2 stavebního zákona u stavby oplocení pozemku parc.č. 2179/12, které neodporuje územnímu plánu obce a s oplocením vyjádřil orgán ochrany přírody a krajiny svým závazným stanoviskem ze dne , č.j. OŽPÚP51144/14/385 souhlas. Stavební úřad však jedním výrokem zamítl, v rozporu se zákonem celou žádost odvolatele. Odvolací správní řízení tvoří s prvoinstančním řízením jeden celek; postup odvolacího orgánu, zjistí-li, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, stanoví 90 správního řádu. Kromě zrušení rozhodnutí a jeho vrácení k novému projednání je to změna rozhodnutí nebo jeho části. Odvolací orgán bude prvostupňové rozhodnutí měnit v tom případě, kdy odvoláním napadené rozhodnutí či řízení, jež jeho vydání předcházelo, je možné napravit přímo v odvolacím řízení, na základě spisového materiálu a podkladů rozhodnutí shromážděných v průběhu řízení na prvním stupni. Změna rozhodnutí obecně má před jeho rušením přednost. V daném případě KrÚ OÚPSŘ uvážil, že změna napadeného rozhodnutí je vhodná a také možná, podmínky ustanovení 90 odst. 1 písm. c) správního řádu tomuto postupu nebrání, přičemž opakované projednání před správním orgánem I.stupně (byla-li by věc k novému projednání vrácena) by evidentně nevedlo k jinému výsledku. Jako odvolací orgán proto doplnil odvoláním napadené rozhodnutí SÚ Vracov ze dne , č.j o chybějící výrok o dodatečném povolení stavby oplocení pozemku parc.č. 2179/12. Odvolání Marka Procházky, pokud jde o nevydání 6

7 dodatečného povolení skladu na pozemku parc. č. 2180/4 a oplocení tohoto pozemku, však ze všech výše popsaných důvodů vyhověno být nemohlo. Podle ustanovení 69 odst. 2 správního řádu je správní orgán povinen v písemném vyhotovení rozhodnutí označit všechny účastníky řízení Účastníky tohoto odvolacího řízení jsou osoby, s nimiž prvoinstanční správní orgán jako s účastníky v řízení jednal; Marek Procházka, Isidor Zemánek, Marie Sejáková, Pavel Straka, Miroslav Řihák, Marie Macková, Marie Pavlíková, Josef Toman, E.ON Česká republika s.r.o., Lesy České republiky, s.p., RWE Distribuční služby, s.r.o., Vodovody a kanalizace Hodonín a.s., Obec Ratíškovice, Obec Vacenovice. Poučení o opravném prostředku Podle ustanovení 91 odst. 1 správního řádu se proti rozhodnutí o odvolání nelze dále odvolat. Ing. arch. Eva Hamrlová vedoucí odboru v zast. Ing. Věroslava Prskavcová, v.r. Rozdělovník Účastníci řízení (Doručováno do vlastních rukou): Marek Procházka, Baráky 68, Ratíškovice, zastoupený Marií Procházkovou, Budovatelská 46, Rohatec Marie Sejáková, Vítězná 390, Ratíškovice Miroslav Řihák, Vacenovice č.p. 583 Pavel Straka, Příční 4272/1, Hodonín Isidor Zemánek, Vítězná 427, Ratíškovice Marie Macková, Školní 564, Ratíškovice E.ON Česká republika s.r.o., F.A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice RWE Distribuční služby, s.r.o., Plynárenská 1, Brno Vodovody a kanalizace Hodonín a.s., Purkyňova 2, Hodonín 7

8 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové Obec Vacenovice, Vacenovice 243 Obec Ratíškovice, U Radnice 1300, Ratíškovice (Doručení veřejnou vyhláškou podle 25 odst. 1 správního řádu - osoby neznámého pobytu): Marie Pavlíková, U Radnice 125, Ratíškovice Josef Toman, Dědina 94, Ratíškovice Dále obdrží: Městský úřad Vracov, odbor výstavby a zemědělství,nám. Míru 202, Vracov 8