CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Pěstounská péče na přechodnou dobu jako zaměstnání. Absolventská práce.

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Pěstounská péče na přechodnou dobu jako zaměstnání Denisa Garecová Vedoucí práce: Mgr. Iva Linhartová Olomouc 2016

2

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci Denisa Garecová

4

5 Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat Mgr. Ivě Linhartové za cenné informace, podněty, inspiraci a strávený čas, který mi poskytla při vedení mé absolventské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentkám, bez kterých bych nemohla realizovat empirickou část této práce. Mé poděkování také patří rodině a příteli, kteří mě podporovali nejen při tvorbě bakalářské práce, ale i po celou dobu studia.

6

7 Obsah Pouţité zkratky... 9 Úvod Náhradní péče Péče jiné fyzické osoby neţ rodiče Osvojení Poručenství Pěstounská péče Pěstounská péče na přechodnou dobu jako jedna z forem náhradní rodinné péče Popis procesu PPPD Děti v PPPD Vztah sociální práce a pěstounské péče na přechodnou dobu Předpoklady a poţadavky na výkon profese pěstouna na přechodnou dobu Poţadavky na pěstouna na přechodnou dobu Předpokládané osobnostní charakteristiky u PPPD Evidence osob, které mohou vykonávat PPPD Porovnání pracovní poměru a pěstounské péče na přechodnou dobu Uzavření pracovního poměru Ukončení pracovního poměru Pracovní doba a doba odpočinku Bezpečnost a ochrana při práci Odměna za práci Dovolená Pojištění Pojištění odpovědnosti zaměstnance k náhradě škody Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele k náhradě škody... 33

8 5.7.3 Sociální pojištění Výzkum Metoda výzkumu Metoda sběru dat Výzkumný soubor Popis sběru dat Metoda analýzy dat interpretace výzkumu Zaměstnání a PPPD Dohoda o výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu Práva a povinnosti pěstounů na přechodnou dobu Nedostatky pěstounské péče na přechodnou dobu Příklady dobré praxe Diskuze Závěr Seznam pouţitých zdrojů Anotace... 77

9 Použité zkratky MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy NRP náhradní rodinná péče NRV náhradní rodinná výchova OSPOD orgán sociálně-právní ochrany dětí OSSZ okresní správa sociálního zabezpečení OSVČ osoba samostatně výdělečně činná PP pěstounská péče PPPD pěstounská péče na přechodnou dobu PRIDE Parent Resources for Information, Development and Education ÚP úřad práce ZOSPOD zákon o sociálně-právní ochraně dětí 9

10 Úvod S přijetím novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochrany dětí, pěstounská péče na přechodnou dobu v posledních letech nabývá na významu. Pěstounská péče na přechodnou dobu je jedna z forem náhradní rodinné výchovy, která má v kontextu péče o ohroţené děti přednost před výchovou ústavní. Jsem si vědoma toho, ţe pěstounská péče na přechodnou dobu není zaměstnání, ale pro potřeby této práce mluvím o pěstounské péči na přechodnou dobu jako o zaměstnání a běţným zaměstnáním nazývám zaměstnání, které spadá pod zákoník práce. Cílem práce je zjistit, jak pěstouni na přechodnou dobu vnímají jejich situaci v roli zaměstnanců a identifikovat případné bariéry, které výkon jejich zaměstnání obnáší. Tento cíl jsem si zvolila z toho důvodu, ţe pěstouni ve většině případů nemohou vykonávat běţné zaměstnání a právě výkon pěstounské péče na přechodnou dobu je jejich jediným zdrojem příjmů. Chtěla bych poukázat na to, jak právě pěstouni vnímají svou situaci a zda v jejich zaměstnání nachází něco, co je určitým způsobem nedořešené. V teoretické části práce jsou popsány informace o náhradní péči, zejména o formách náhradní rodinné péče, a pěstounské péči na přechodnou dobu. Nastínila jsem vztah sociální práce a pěstounské péče na přechodnou dobu. V další kapitole jsem objasnila, jaké jsou předpoklady a poţadavky na výkon profese pěstounské péče na přechodnou dobu. V poslední teoretické kapitole jsem popsala náleţitosti běţného pracovního poměru a také zaměstnání, které vykonávají pěstouni na přechodnou dobu. Vzhledem k cíli jsem zvolila kvalitativní výzkum, neboť jsem zvolené téma chtěla pochopit a probádat do větší hloubky. Výzkumu se účastnily čtyři pěstounky na přechodnou dobu. Pro zjištění dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována zakotvenou teorií, konkrétně otevřeným kódováním. 10

11 1 Náhradní péče Vymezení náhradní péče povaţujeme za důleţité, neboť se jedná o institut, pod který spadá pěstounská péče na přechodnou dobu. Pro lepší pochopení PPPD vysvětlujeme jednotlivé formy rodinné výchovy. Vzhledem k tomu, ţe stěţejním tématem je PPPD, která spadá pod NRP, tak podoby ústavní výchovy uvádíme pouze pro lepší orientaci. V jednotlivých podkapitolách jsou vymezeny konkrétní podoby NRP. Pochopení těchto forem péče je nezbytné, protoţe dítě, které má pěstoun v PPPD, můţe být následně svěřeno do jedné z těchto podob péče. Náhradní péče je zakotvena v zákoně č. 359/1995 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V případech, kdy děti nemohou být vychovávány ve vlastní rodině, je zde prostor pro náhradní péči. Náhradní výchova probíhá v náhradní rodinné péči nebo péči ústavní. (Matějček a kol. 1999: 31) Dřívější praxe byla taková, ţe se dítě odebíralo z rodiny pro jeho ochranu. Dítě bylo umístěno do ústavního zařízení, kde se mu poskytovala lepší výchova, tzn. špatná rodina se nahrazovala lepším domovem. Nynější systém péče o ohroţené děti podporuje a pomáhá rodině postavit se na vlastní nohy a společně mají za cíl udrţet dítě v rodině, i kdyţ má problémy. (Šporcová, Winkler 2003: 65) Od 60. let minulého století dochází napříč Evropou k transformaci systému péče o ohroţené děti, tento posun zaznamenala i Česká republika. Transformací se myslí odklon od ústavní péče, která podle výzkumů má neblahý vliv na vývoj dítěte. Do popředí se tak dostává náhradní rodinná péče a děti tak nejsou vyňaty z rodinného prostředí. (Lumos 2014 [on-line]) Do náhradní rodinné výchovy lze dítě svěřit na základě rozhodnutí soudu. Dítě vychovává jiná osoba neţ je rodič a to v prostředí, které se nejvíce podobá přirozenému ţivotu v rodině. Dítě je můţe být svěřeno do: Péče jiné fyzické osoby neţ rodiče Osvojení Poručenství Pěstounská péče (Matějček a kol. 1999: 31) 11

12 Do ústavní péče je dítě svěřeno rodičem nebo rozhodnutím soudu. Zařízení, do kterých jsou děti svěřeny se mohou dělit na místa, která poskytují okamţitou pomoc a zařízení ústavní či ochranné výchovy. Do všech typů mohou dítě umístit sami rodiče. (Středisko náhradní rodinné péče [on-line]) Avšak podle Matějčka je ústavní výchova nejčastějším řešením, dítě je v ní vychováváno aţ do dospělosti. (Matějček a kol. 1999: 31) Ústavní výchova má tyto podoby: Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Kojenecké ústavy Dětské domovy pro děti do tří let věku Dětská centra Diagnostická centra Dětské domovy Dětské domovy se školou Výchovné ústavy Domovy pro osoby se zdravotním postižením (Bubleová, Vránová, Vávrová, Frantíková 2011: 37) 1.1 Péče jiné fyzické osoby než rodiče V situaci, kdy se o dítě nemohou postarat sami rodiče ani poručník, tak připadá v úvahu péče jiné fyzické osoby. V případě ponechání dítěte v původní rodině, péči zajišťuje příbuzný. Jako druhá moţnost se nabízí osoba, která je dítěti známá a mají k sobě vytvořený citový vztah. (Bubleová a kol 2011: 42) Podmínkou svěření dítěte do péče jiné osoby je, ţe takové svěření odpovídá zájmu dítěte. Osoba se svěřením musí souhlasit a poskytnout záruku o zdárné výchově a péči. (Bubleová a kol. 2011: 42) Soud vymezí práva a povinnosti pečující osoby. Rodiče mají stále vyţivovací povinnost a to s ohledem na jejich majetkové poměry. Pečující osoba nakládá s výţivným podle potřeb dítěte a v souladu s jeho zájmy. (občanský zákoník ) 12

13 1.2 Osvojení Osvojení vzniká mezi osvojitelem a osvojeným dítětem (neboli osvojencem). Osvojit lze nezletilé dítě i zletilou osobu. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník neumoţňuje osvojení mezi příbuznými v přímé linii (např. babička nemůţe osvojit vnuka) a mezi sourozenci. (občanský zákoník 833, 846) Předpokladem k osvojení je takový vztah, která je mezi rodiči a dítětem nebo alespoň základy takového vztahu. O osvojení rozhodne soud na návrh osoby, která chce dítě osvojit. (MPSV 2013a [on-line]) Osvojitelé jsou zapsání v rodném listě dítěte jako rodiče. Osvojitel musí být zletilá a svéprávná osoba. Dalším předpokladem k osvojení dítěte je přiměřený věkový rozdíl mezi dítětem a osvojitelem. Za přiměřená věkový rozdíl je povaţována hranice šestnácti let, to znamená, ţe věkový rozdíl nemůţe být menší neţ 16 let. (občanský zákoník , 799, 803) Pro účel osvojení je zapotřebí souhlasu rodičů a dítěte. Pokud je dítě starší dvanácti let, tak dává souhlas samotné dítě. V případě, ţe je dítě mladší, tak za něj zastupuje OSPOD a jedná v jeho zájmu. Otec dává souhlas k osvojení dítěte nejdříve po narození. Matka uděluje souhlas nejdříve šest týdnu po narození dítěte. Udělí-li rodiče souhlas k osvojení dříve, tak se k nim nepřihlíţí. Zákon č. 89/2012 Sb., občanská zákoník, definuje, za jakých podmínek není zapotřebí souhlasu rodičů. (občanský zákoník , 809, 813) Osvojením zaniká příbuzenský poměr s biologickou rodinou a osvojitelé získávají rodičovskou odpovědnost. Osvojenec má příjmení osvojitelé. Dítě má právo vědět, ţe je osvojené a to nejpozději před nástupem na základní školu. (občanský zákoník 833, ) 1.3 Poručenství Poručníkem se stává příbuzný nebo dítěti známá osoba. Poručník je zákonný zástupce dítěte. Můţe, ale nemusí o dítě osobně pečovat. Soud stanoví dítěti poručníka, pokud dítěti zemřeli rodiče, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, byla jim pozastavena rodičovská odpovědnost nebo jsou nesvéprávní. (Bubleová a kol. 2011: 53-54) Poručník nemá vůči dítěti vyţivovací povinnost, ale má stejná práva a povinnosti jako rodič. Poručníka jmenuje výhradně soud. Stane-li se situace, ţe dítě potřebuje neprodleně poručníka, tak OSPOD se dočasně ujímá této funkce po dobu, neţ soud jmenuje poručníka nebo neţ je poručník schopen převzít svou funkci. Poručník 13

14 je povinen jednat v zájmu dítěte, spravovat jeho majetek a podávat soudu zprávy o dítěti a účty ze správy jeho jmění. Pokud poručník osobně pečuje o dítě, má nárok na hmotné zabezpečení ve formě dávek pěstounské péče. (zákoník práce , 934) 1.4 Pěstounská péče Pěstounská péče se dělí na dva typy klasická pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu (kterou budu podrobně rozebírat v následující kapitole). Klasická pěstounská péče umoţňuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte a také odměnu pro ty, kteří o dítě pečují. PP vzniká rozhodnutím soudu a jenom soud můţe toto rozhodnutí také zrušit. Pěstounem se můţe stát příbuzný, známý dítěte nebo osoba neznámá. (Bubleová a kol. 2011: 49-50) Na rozdíl od poručenství, pěstouni osobně pečují o dítě a zabezpečují výchovu. Pěstoun nemá vyţivovací povinnost vůči dítěti, zastupuje dítě a spravuje jeho majetek. Svěření dítěte do klasické pěstounské péče, neznamená, ţe dítě přeruší styk s biologickými rodiči. Naopak pěstounská rodina podporuje tento kontakt. (Adopce. com 2010 [on-line]) Vyţivovací povinnost májí stále rodiče a soud jim stanoví jeho výši. (občanský zákoník 961) Pěstouny se mohou stát manţelé nebo i jeden z manţelů za předpokladu, ţe druhý z manţelů dá k tomu souhlas. Pěstoun má přiměřená práva a povinnosti rodičů. Zastupuje dítě jen v běţných záleţitostech a spravuje jeho jmění. Dítě, které bylo svěřeno do PP, se podílí na chodu domácnosti a to podle svých schopností a moţností. Pěstounská péče zaniká nejpozději zletilostí dítěte. (občanský zákoník , 968, 970) V závěru této kapitoly bychom chtěli shrnout důleţité body v oblasti náhradní péče u nás. Náhradní péče se dělí na rodinnou a ústavní výchovu. V dnešním kontextu péče o ohroţené děti má náhradní rodinná péče přednost před ústavní péčí. Pouze soud můţe rozhodnout o umístění dítěte do jedné z forem rodinné výchovy. Pro potřeby této práce je významná právě pěstounská péče, která se dělí na klasickou pěstounskou péči a pěstounskou péči na přechodnou dobu, kterou charakterizuji v následné kapitole. 14

15 2 Pěstounská péče na přechodnou dobu jako jedna z forem náhradní rodinné péče V této kapitole jsou uvedeny informace, které jsou součástí mé bakalářské práce na téma Motivace pěstounů na přechodnou dobu. Pochopení smyslu pěstounské péče na přechodnou dobu je stěţejní pro výkon tohoto zaměstnání, a proto jsme tuto kapitolu zařadili do absolventské práce jako samostatnou kapitolu. Nastíníme proces tohoto institutu, konkrétně od prvotního nápadu, aţ k přijetí dítěte do péče na přechodnou dobu. V této kapitole lze najít také informace o dětech, které mohou být svěřeny do PPPD, protoţe právě na tuto cílovou skupinu se váţou výchovná specifika, se kterými musí pěstouni počítat a následně s nimi pracovat. Pěstounská péče na přechodnou dobu neboli profesionální pěstounská péče byla v České republice přijata v roce 2006 v souvislostí s novelou zákona č. 359/1995 Sb., o sociálně právní ochraně dětí. PPPD je pouze na přechodnou dobu a vyuţívá se v případě krize, kdyţ rodiče potřebují čas, aby si mohli dát své záleţitosti do pořádku a mohli převzít dítě zpátky do své péče nebo poskytne čas pro to, aby se našla nová vhodná rodina, která by převzala dítě do péče. (Adopce. com 2010 [on-line]) Dítě můţe být svěřeno do péče osobě, která je v evidenci osob vhodných k výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu podle zákona č. 359/1995 sb., o sociálně právní ochraně dětí a to na dobu: po kterou rodič nemůţe vychovávat dítě ze závaţných důvodů po jejímţ uplynutí lze poskytnout souhlas rodiče s osvojením. do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, ţe není třeba souhlasu rodičů osvojení (MPSV 2013b [on-line]) Pokud bylo dítě svěřeno do PPPD má soud povinnost alespoň jednou za tři měsíce prozkoumat, jestliţe důvody, kvůli kterým bylo dítě svěřeno do péče pěstouna, stále trvají. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 27a) Pěstounská péče na přechodnou dobu trvá nejdéle jeden rok. Výjimkou je, pokud pěstoun pečuje o sourozence dítěte, kteří byli do péče svěřeni později. Péče o sourozence nesmí přesáhnout jeden rok od svěření posledního sourozence. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 27a) 15

16 Pěstouni na přechodnou dobu spolupracují s orgánem sociálně právní ochrany dětí a měli by k tomu být speciálně vyškoleni. Také se účastní povinného vzdělávání a to 24 hodin za rok. Podrobnější informace o této problematice uvádím v kapitole Poţadavky na pěstouna na přechodnou dobu. (Průběh PPPD [on-line]) 2.1 Popis procesu PPPD Pokud se někdo rozhodně stát se pěstounem na přechodnou dobu, je třeba navštívit oddělení péče o rodinu a děti v obci s rozšířenou působností dle místa bydliště. Zde probíhá proces ověřování a získávání informací o bezúhonnosti, zdravotním stavu, finanční stabilitě zájemce o PPPD a vyplní se potřebná ţádost. (MPSV 2013b [on-line]) Po vyplnění formálních náleţitostí jsou všechny listiny odeslány sociální pracovnicí oddělení péče o rodinu a děti na krajský úřad. (Jak začít [on-line]) Další podmínkou k tomu, stát se pěstounem na přechodnou dobu, je absolvování psychologického posouzení a 72 hodin připrav. (Příprava na PPPD [on-line]) Příprava k přijetí dítěte je nezbytná a musí ji projít kaţdý pěstoun. Za základní znalosti se povaţuje teorie vazby a historie dítěte. (MPSV 2013b [on-line]) Posudkový lékař stanoví, zda rodina po zdravotní stránce je kompetentní k přijetí dítěte. Lékař hodnotí celkový zdravotní stav (i po psychické stránce) nejen zájemce o PPPD, ale i ostatních členů rodiny, pokud společně ţijí v domácnosti. Účelem psychologického sezení s ţadatelem je zjistit, zda má dostatečné předpoklady k přijetí dítěte. Nejedná se o jediné vyšetření, nýbrţ probíhá několik individuálních sezení a poté navazuje příprava pro zájemce o NRV. (Rozhovor Bajera se Svobodovou in časopis Sociální práce/sociálna práca) V případě splnění všech příprav je pěstoun zařazen do evidence pěstounů na přechodnou dobu a stává se z něj profesionální pěstoun. Nyní nastává období, kdy pěstoun čeká na první telefonát z orgánu sociálně-právní ochrany dětí ohledně svěření dítěte do jeho péče. (Příprava na PPPD [on-line]) Po zařazení do evidence osob, kteří mohou vykonávat PPPD je potřeba do 30 dnů uzavřít dohodu o poskytování pěstounské péče s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, obecním úřadem obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště, jiným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, obecním úřadem, krajským úřadem nebo s pověřenou osobou, kterou bývají zejména neziskové organizace. (Zákon o sociálněprávní ochraně dětí 47b) Tyto subjekty doprovází pěstouna. Pěstoun na přechodnou dobu se tak stává zaměstnancem uţ po zařezaní do evidence. V období tzv. pohotovosti 16

17 má pěstoun čas na to, aby připravil sám sebe, tak i rodinu na to, převzít dítě do péče (a to jak psychicky, tak materiálně). (Jak vypadá [on-line]) Další fází je převzetí dítěte, které přichází po zařazení do evidence osob vykonávající PPPD. Po přijetí nastává průběh, kdy pěstoun pečuje o dítě. (Převzetí [on-line]) V případě, ţe si původní rodina dá všechny své záleţitosti do pořádku či se najde nová rodina, tak nastává období předání dítěte. (Jak probíhá [on-line]) Po předání dítěte do stálé rodiny nastává období regenerace, jak pro samotného pěstouna, tak pro celou rodinu. (Co dělat [on-line]) 2.2 Děti v PPPD V PPPD se pěstouni setkávají s dětmi, které mají alespoň jednoho z rodičů. Rodič se nemůţe o své dítě postarat a to ze závaţných důvodu, jako jsou zdravotní či sociální problémy apod. Biologická rodina se můţe ocitnout v přechodné krizi (rozvod, onemocnění, úmrtí v rodině, ztráta zaměstnání aj.) (Gabriel, Novák 2008: 54) Další cílovou skupinou jsou děti mladých, nezralých matek, které momentálně nejsou schopny plnit rodičovskou funkci. Pěstoun musí být vybaven odbornými znalostmi a zkušenosti jak s péčí o dítě, také musí kooperovat s matkou dítěte. (Gabriel, Novák 2008: 54) Děti drogově závislých matek, které potřebují čas na doléčení se umísťují do PPPD společně s matkou. Je to však velice problematické, neboť ne všichni pěstouni chtějí u sebe dítě společně s matkou, která má drogovou minulost. Zase je zapotřebí mít odborné znalosti a zkušenosti a to v drogové problematice. (Gabriel, Novák 2008: 55) Pěstoun na přechodnou dobu můţe pečovat o dítě, které ţilo v rodině dlouhodobě nefunkční. Takové dítě můţe trpět traumaty, neboť v takových rodinách můţe docházet k domácímu násilí, zneuţívání, týrání. Ne kaţdý pěstoun je vhodný pro přijetí těchto dětí. (Gabriel, Novák 2008: 56) Děti, jejichţ rodina je dlouhodobě váţně ohroţena pobytem jednoho či obou rodičů ve výkonu trestu. Je třeba zjistit, zda u rodiče se jedná o opakované kriminální jednání či nikoli. V případě, ţe se jedná o opakované závadné jednání, tak je třeba se zamyslet nad tím, jaký to má vliv na dítě a případně svěřit dítě do klasické pěstounské péče. (Gabriel, Novák 2008: 57) Děti, které náhle onemocní závaţnou nemocí a jejichţ rodina či jeden z členů tuto zátěţ momentálně nezvládá. Jedná se o situaci, která nemusí znamenat, ţe bude dočasná, a proto není na škodu se zamyslet nad trvalejším řešením, např. péče 17

18 ošetřovatelky či zdravotní sestry či zařízení sociálních sluţeb nebo klasická pěstounská péče. (Gabriel, Novák, 2008: 57-58) Stále častější skupinou jsou děti, které mají dlouhodobější poruchy chování. Je to téma diskutované, neboť není zárukou, ţe dítě po navrácení do původní rodiny nebude mít stejné nebo dokonce větší problémy, i kdyţ vykazovalo zlepšení. Není pochyb, ţe práce s těmito dětmi je natolik dramatická, ţe pěstoun potřebuje vysoké znalosti a psychickou odolnost. (Gabriel, Novák 2008: 58) Děti, které jsou vráceny z neúspěšné formy NRP mohou být také zařazeni do péče pěstounů na přechodnou dobu. Nicméně pro děti to můţe být neblahé důsledky, neboť přechodná pěstounská péče můţe u dětí vyvolat pocity frustrace, odmítnutí, méněcennosti či viny, ţe zase neuspěli a musí si zase zvykat na jiné prostředí. (Gabriel, Novák, 2008: 59) Pěstounská péče na přechodnou dobu je stěţejním tématem této práce, a proto jsme popsali základní informace, které se váţou na tento krizový institut. Byl vysvětlen popis procesu, jak se zájemce o pěstounskou péči na přechodnou dobu stane profesionální pěstoun a také jsme zmínili děti, které jsou přijímány do PPPD. Toto vymezení povaţujeme za nezbytné, protoţe pro pěstouna je důleţité, s jakými dětmi se můţe setkat a přizpůsobit tak péči. 18

19 3 Vztah sociální práce a pěstounské péče na přechodnou dobu První kontakt pěstouna se sociálním pracovníkem nastává při podání ţádosti na oddělení péče o rodinu a děti. Od této chvíle spolupracují a sociální pracovník zájemce o pěstounskou péči na přechodnou dobu doprovází po celou dobu procesu. Sociální pracovník pomáhá rodině i dítěti a jedná v jejich zájmu. Na první pohled se můţe zdát, ţe ten přesah je jen sporadický, ale opak je pravdou. Rodina je v úzkém kontaktu se sociálním pracovníkem a můţe jej vţdy poţádat o radu, pomoc. Podle Matouška v knize Základy sociální práce: Sociální práce je společenskovědní disciplínou i oblast praktické činnosti, jejímž cílem je odhalování, vysvětlování, zmírňování a řešení sociálních problémů (např. chudoby, zanedbávání výchovy dětí, diskriminace určitých skupin, delikvence mládeže, nezaměstnanosti). Sociální práce se opírá jednak o rámec společenské solidarity, jednak o ideál naplňování individuálního lidského potenciálu. Sociální pracovníci pomáhají jednotlivcům, rodinám, skupinám i komunitám dosáhnout způsobilosti k sociálnímu uplatnění nebo ji získat zpět. Kromě toho pomáhají vytvářet pro jejich uplatnění příznivé společenské podmínky. (Matoušek, 2007: 10) Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách: sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace, zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb. (Zákon o sociálních sluţbách 1) Zájemce o pěstounskou péči na přechodnou dobu, se se sociálním pracovníkem či sociální pracovnicí setkává při návštěvě obecního úřadu obce s rozšířenou působností v jeho místě bydliště (viz. kapitola 2.1.). Sociální pracovník vede úvodní rozhovor, který zahrnuje motivaci a představy zájemce o náhradní rodinné výchovy. Sociální pracovník sbírá veškerou dokumentaci, jakou jsou doklad o státním občanství, fotografie ţadatele, zpráva o zdravotním stavu, doklad o pravidelném příjmu, opis 19

20 rejstříku trestu a souhlas rodiny s přípravou přijetí dítěte. (Rozhovor Bajera se Svobodovou in časopis Sociální práce/sociálna práca) Sociální pracovník jedná v zájmu dětí i celé rodiny. Pomáhá, kdyţ si pěstounská rodina neví rady. Někdy se můţe zdát, ţe sociální pracovník kontroluje a hledá chyby, ale jde také o konstatování, ţe je vše v pořádku. (Matějček, Koluchová, Bubleová, Kovařík, Benešová 2002: 125) Dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, sociální pracovník v prvních šesti měsících navštěvuje pěstounskou rodinu jednou za tři měsíce. Po překročení šesti měsíců, sociální pracovník má povinnost kontrolovat vývoj a zájem dítěte, dále vztah dítěte - pěstouna a také celé rodiny a to jednou za šest měsíců. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 19) Na závěr této kapitoly bychom chtěli podotknout, ţe sociální pracovník je první osoba, se kterou zájemce o tento krizový institut formálně mluví ohledně jeho zájmu o výkon pěstounské péče na přechodnou dobu. Sociální pracovník sbírá veškerou potřebnou dokumentaci, kterou zasílá na krajský úřad a také zkoumá motivaci pro výkon PPPD. Sociální pracovník má tedy více rolí, je zájemci o PPPD a osobě v evidenci jakýmsi kontrolorem, zda vše funguje, jak má a taky je významnou oporou. 20

21 4 Předpoklady a požadavky na výkon profese pěstouna na přechodnou dobu V této kapitole se zaměřujeme na to, kdo se můţe stát pěstounem na přechodnou dobu a jaké jsou na něj kladeny poţadavky. Kapitola je zde zařazena, protoţe vnímáme toto vymezení za důleţité z pohledu zaměstnání, neboť zmíněné předpoklady a poţadavky mají vliv na to, zda se osoba stane či nestane pěstounem na přechodnou dobu. Předpoklady a poţadavky jsou vnímány jako stěţejním důvody pro výběr pěstounů. Do kapitoly jsou zahrnuty i očekávání pěstounů, evidenci pěstounů na přechodnou dobu. Profesionální pěstouni jsou pečlivě vybráni a následně proškoleni v odborných kurzech v rozsahu nejméně 72 hodin. Dále se doporučuje samo vzdělávání v dalších dobrovolných kurzech a návštěva pěstounských rodin. V první řadě pěstoun musí být schopen zajistit bezpečné prostředí a řádnou výchovu. Pěstounská rodina nabízí dítěti stabilní zázemí a pomáhá mu vyrovnat se s obtíţemi, které si nese z minulosti. Zároveň pěstoun připravuje dítě k předání do definitivní rodiny. (Metodika MPSV 2013 [on-line]) 4.1 Požadavky na pěstouna na přechodnou dobu Dle Ministerstva práce a sociálních věcí jsou Poţadavky členěny do třech oblastí: ţivotní zabezpečení a bydlení, rodinná situace a zdravotní stav. Bydlení pěstouna by mělo disponovat místem, kde bude mít dítě nárok na přiměřené soukromí. Dalším poţadavkem je ekonomická stabilita. V případě, ţe manţelé/partneři pracují, předpokládá se, ţe jeden z nich zaměstnání opustí, aby se plně mohl věnovat dítěti. (Metodika MPSV 2013 [on-line]) Po pěstounech na přechodnou dobu se vyţaduje stabilní rodinné zázemí. Poţaduje se, aby manţelé nebo partneři měli stabilní vztah a sdílejí společnou domácnost aspoň pět let. Pokud se jedná o samoţivitele, tak se zavazuje k tomu, ţe nehledá vztah a je smířený s tím, ţe momentálně bude sám. Další podmínkou je, ţe pěstoun můţe být max. jednou rozvedený (můţe se udělit výjimka). Děti, které ţijí v rodině, by měly chápat smysl PPPD (zejména ve věku od 8-10 let) a neměly by mít výrazné zdravotní či výchovné problémy. Od narození či přijetí dítěte (i v případě osvojení či klasického pěstounství) uplynula přiměřená doba. Za přiměřenou dobu se předpokládá dva aţ tři roky. Předpokládá se, ţe rodina má dostatečnou kapacitu 21

22 k tomu, aby přijala dítě na přechodnou dobu. Pokud má rodina více jak tři děti, OSPOD zvaţuje, zda tato kapacita není přečerpaná. (Metodika MPSV 2013 [on-line]) Pěstounská péče na přechodnou dobu je natolik náročná, ţe se od pěstounů poţaduje dobrý zdravotní stav a taktéţ přiměřený věk. Za přiměřený věk pěstounů se povaţuje let. (Metodika MPSV 2013 [on-line]) Převzetí dítěte do PPPD sebou nese velký díl odpovědnosti, a proto je potřeba být připravený v době telefonátu od OSPOD nebo jiného subjektu, se kterým má osoba v evidenci uzavřenou dohodu o výkonu PP. Při prvním kontaktu s pěstounem dítě potřebuje navázat na stejné prostředí, ve kterém se pohybovalo. Pěstoun musí být schopen tohle zajistit. (Převzetí [on-line]) V průběhu PPPD je důleţité být informován o tom, proč je dítě stále v přechodné péči. Mezitím pěstoun na přechodnou dobu poskytovává bezpečnou péči o dítě. Dítě můţe být nejdéle v PPPD jeden rok. V tomto období je důleţité vést deník dítěte, který slouţí přebírající rodině a později i samotnému dítěti. Rodina, která se o dítě stará dohlíţí na zdravý citový, psychomotorický a sociální vývoj. Sleduje, ke kterým věcem si dítě vytvořilo citový vztah a mohlo si následně odnést po předání dítěte do trvalé rodiny, aby dítě cítilo spojitost s rodinou, ve které probíhala PPPD a definitivní rodinou. 1 (Průběh PPPD [on-line]) V období předávání dítěte je k dispozici OSPOD nebo organizace, se kterou má pěstoun uzavřenou dohodu. Kontakt s organizací je nezbytný, neboť pomáhá pěstounské rodině plánovat schůzky s přebírající rodinou. V období převzetí dítěte je vhodné, co nejvíce propojit obě rodiny, aby pro dítě nebyl přechod tolik traumatizující. Pěstounská rodina předá veškerou dokumentaci dítěte nové rodině. Po předání dítěte do definitivní rodiny je zcela na nové rodině, jestli umoţní kontakt s pěstounskou rodinou. Doporučuje se, aby nová rodina pozvala pěstounskou rodinu na návštěvu, aby dítě nepociťovalo pocit osiření. (Jak probíhá [on-line]) S přijetím novely ZOSPOD v roce 2012, která výrazně podpořila náhradní rodinnou péči, byla realizována analýza zájemců o NRP, odborného posouzení a výběr těchto osob. Bylo zjištěno, ţe přípravy na NRP trvají poměrně dlouho dobu, trvají aţ rok. Bylo identifikováno nedostatek ucelených metodických materiálů, které se osvědčily v zahraničí a u nás tyto materiály chybí. Vzhledem k chybějící metodice, byl vybrán 1 Definitivní rodinou se myslí buď biologická, pěstounská nebo adoptivní rodina 22

23 americký program PRIDE, který je vyuţíván také v Polsku a na Slovensku. (Macela 2015: 12) Program PRIDE je zatím pouze pilotním projektem, který slouţí k podpoře a přípravě náhradních rodin. Lektoři fungují ve dvojicích, jeden zkušený náhradní rodič a odborník v dané oblasti. PRIDE pracuje formou záţitkových cvičení. Probírány jsou témata jako vazba, poruchy vazby, identita, etnicita atd. Tyto témata jsou rozebírána ve skupině. Účastníci programu PRIDE mohou i individuálně pracovat s lektory, v případě nevhodných/intimních témat, kdy se nehodí tyto témata probírat ve skupině, např. vlastní ztráty. (Salačová 2015: 32 34) Cílem programu PRIDE je poznat vlastní schopnosti a rozvoj těch dovedností, které umoţní dítěti lépe se orientovat v minulosti a přítomnosti a připravit se na budoucnost. Jednou z klíčových zásad programu PRIDE je vzájemné posuzování, které probíhá v domácnostech účastníků kurzu. Skrze vzájemné posuzování dostává náhradní rodina zpětnou vazbu, na které se taky sami podílejí. Obecně není smyslem předávat informace o NRP, ale jde o rozvíjení kompetencí účastníků kurzu. (SocioFactor s.r.o. 2015: [on-line]) 4.2 Předpokládané osobnostní charakteristiky u PPPD Jedním z předpokladů pro výkon profese PPPD je trpělivost, jak s výchovou dětí, tak při jednání s úřady, biologickou rodinou nebo zcela novou rodnou. Pěstoun by měl mít správné pohnutky k PPPD. Motivaci zkoumá sociální pracovnice u prvního šetření. Dalším předpokladem je absence nedořešených traumat a ztrát z minulosti. Očekává se zralost a to na takové úrovni, ţe pěstoun neočekává vděk od přijatých dětí, je schopný uznat vlastní chybu, následně si z ní vzít ponaučení, je schopný dát najevo své pocity a lásku. Pěstoun musí být na tolik vyzrálý, ţe je schopný dítě předat dát. (Metodika MPSV 2013 [on-line]) MPSV očekává, ţe pěstouni se budou dále vzdělávat a účastnit se supervize. Nedílnou součástí PPPD je schopnost spolupracovat s odborníky, jako jsou sociální pracovník, psycholog, pediatr, učitel aj. Zaznamenávat vývoj a změny, které se týkají dítěte a vést veškerou dokumentaci vztahující se k dítěti. Vrcholem PPPD je předání dítěte do definitivní rodiny, a proto pěstoun musí být připraven předat dítě a spolupracovat s rodinou. (MPSV 2013b [on-line]) 23

24 Pěstoun na přechodnou dobu chápe smysl PPPD a umí ji vhodně poskytovat. Je schopný hledat další informace a účastnit se vzdělání o PPPD. Má dostatečné schopnosti na to, aby se postaral o dítě a zajistil ho po všech stránkách. Sám se svobodně rozhodl vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu. (MPSV 2013b [on-line]) 4.3 Evidence osob, které mohou vykonávat PPPD V zákoně 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí je zakotveno, ţe krajský úřad vede evidenci osob, které mohou vykonávat PPPD. Do evidence jsou pěstouni zařazeni na ţádost, která se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Evidence zaručuje, ţe pěstouni mají dostatečné schopnosti a předpoklady pro péči o dítě, zejména pro krátkodobou péči. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 27a) Krajský úřad rozhoduje, zda ţadatel je vhodný do zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat PPPD a také rozhoduje o jeho vyřazení. Krajský úřad má povinnost vydat opis obecním úřadům obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu. Evidenci také doplňuje a informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností o těchto změnách. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 27a) Podle zákona č. 359/1995 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, evidence obsahuje: osobní údaje ţadatele a doklady. Osobními údaji se rozumí jméno a příjmení ţadatele o pěstounskou péči, jeho datum narození a místo trvalého bydliště. Ţadatel musí doloţit, ţe je státním občanem nebo má povolení k pobytu či má doklad o nepřetrţitém přechodném pobytu nejméně 365 dnů. Zájemce o pěstounskou péči dokládá opis z evidence Rejstříku trestů. Dále je povinen doloţit zprávu o jeho zdravotním stavu, údaje o ekonomických a sociálních poměrech a taktéţ souhlas s účastí na přípravě k přijetí dítěte. Tyto informace jsou obsaţeny v evidenci osob, které mohou vykonávat PPPD. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 27a) Evidence dále obsahuje: c) písemný souhlas s tím, že krajský úřad je oprávněn kdykoliv 1. zjišťovat další údaje potřebné pro zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu 2. zjišťovat, zda nedošlo ke změně skutečností uvedených v žádosti d) stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o zařazení žadatele do evidence 24

25 e) stejnopis správního rozhodnutí s vyznačením právní moci nebo stejnopis dohody o výkonu pěstounské péče f) údaje o charakteristice a počtu dětí, kterým je osoba v evidenci schopna poskytovat pěstounskou péči na přechodnou dobu (o sociálně-právní ochraně dětí 27a) Všechny poţadavky a předpoklady, které jsou zmíněny, jsou nezbytné pro výkon profese pěstouna na přechodnou dobu. Do této kapitoly jsme zahrnuli i evidenci osob, které mohou vykonávat PPPD. Tato evidence zaštiťuje to, ţe daný pěstoun má určité schopnosti a předpoklady pro výkon dané profese. 25

26 5 Porovnání pracovní poměru a pěstounské péče na přechodnou dobu Tuto kapitolu jsme zde zařadili, neboť pohlíţíme na pěstounskou péči na přechodnou dobu z pohledu zaměstnání a to vyţaduje nastínit určité náleţitosti, které se váţou na běţné zaměstnání. V jednotlivých podkapitolách popíšeme jak to funguje u běţného zaměstnání a taktéţ uvedeme, jak jsou tyto situace řešeny v pěstounské péči na přechodnou dobu. Nicméně v některých oblastech není PPPD podchycená, a proto jsme nastínili určité alternativy, které jsou alespoň obsahově obdobné, i kdyţ se nevyuţívá stejná terminologie. V kapitole Porovnání pracovního poměru a pěstounské péče na přechodnou dobu lze najít informace ohledně uzavření pracovního poměru, pracovní smlouvy u běţných zaměstnanců a dohody u pěstounů, ukončení pracovního poměru, pracovní doby a doby odpočinku, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, odměny za vykonanou práci, dovolené a pojištění. Tyto kapitoly jsou zmíněny z toho důvodu, ţe v této oblasti můţeme najít spojitost pěstounské péče na přechodnou dobu a běţného zaměstnání. Jednotlivé podkapitoly jsou nazvány s pomocí terminologie z oblasti běţného zaměstnání, neboť právě zmíněné oblasti nejsou v pěstounské péči na přechodnou dobu pojmenovány a ucelená terminologie neexistuje, ale vzhledem k výkonu pěstounské péče se obsahově mnohdy shoduje. S přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, poslanci schválili, ţe pěstounská péče na přechodnou dobu je povolání, neboť právě přijímané dávky jsou brány jako plat pěstouna. (idnes.cz 2012 [on-line]) 5.1 Uzavření pracovního poměru Zaměstnanec a zaměstnavatel jsou podle zákoníku práce definováni jako: Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. (zákoník práce 6) Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. (zákoník práce 7) Pracovní poměr vzniká dnem, který je uveden v pracovní smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pracovní smlouva musí být písemná a musí splňovat tři náleţitosti. Smlouva musí obsahovat druh práce, kterou bude zaměstnanec 26

27 vykonávat, místo výkonu této práce a den nástupu do zaměstnání. (zákoník práce 34, 36) Pracovní smlouva obsahuje informace o právech a povinnostech, které vyplývají z pracovního poměru. V případě, ţe tyto informace nejsou součástí smlouvy, je zaměstnavatel povinen je písemně doloţit do jednoho měsíce od uzavření pracovního poměru. Jedná se o tyto informace: délka dovolené, výpovědní doba, pracovní doba, výše mzdy či platu a další. (zákoník práce 37) Pracovní poměr můţe být uzavřen na dobu určitou či na dobu neurčitou. Avšak pracovní poměr na dobu určitou nesmí přesáhnout tři roky v případě, ţe se jedná o pracovní poměr mezi stejnými smluvními stranami. (zákoník práce 39) Pěstouni na přechodnou dobu nemají pracovní smlouvu, ale uzavírají dohodu o výkonu pěstounské péče, která je podepsána na dobu neurčitou. Subjekty, které mohou s osobou v evidenci uzavřít dohodu jsou: obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště, jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad, krajský úřad nebo pověřená osoba, to jsou zejména neziskové organizace. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 47b) Dohoda o výkonu pěstounské péče obsahuje informace o jejich účastnících, povinnostech poskytovatele, doprovázejícím a tandemovém pracovníkovi, povinnostech pěstouna, výpovědních podmínkách a souhlasu OSPOD s uzavřením dohody. (Dobrá rodina 2013: 1-3) 5.2 Ukončení pracovního poměru Pracovní poměr můţe být ukončen dohodou, výpovědí, okamţitým zrušením, zrušením ve zkušební době, uplynutím sjednané doby nebo smrtí zaměstnance. V případě smrti zaměstnavatele pracovní poměr zaniká, jen kdyţ se nepokračuje v ţivnosti. (zákoník práce 48) Dohoda o rozvázaní pracovního poměru musí být písemná. Jedná se o dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, v dohodě musí být uveden den, kdy končí pracovní poměr. Výpověď musí být taktéţ písemná. V případě, ţe zaměstnanec podává výpověď, tak nemusí podat ţádný důvod nebo můţe uvést kterýkoli důvod. Na druhou stranu zaměstnavatel můţe zaměstnance vypovědět pouze z důvodů, které jsou stanovené zákoníkem práce. Pracovní poměr, který je ukončen výpovědí, je zrušen aţ po uplynutí výpovědní doby, která činí nejméně dva měsíce. Výpovědní doba začíná 27

28 prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. (zákoník práce 49 51) Zaměstnavatel nemůţe dát zaměstnanci výpověď v tzv. ochranné době. Jedná se o tu dobu, kdy je zaměstnanec dočasně práce neschopný nebo není dočasně způsobilý pro noční práce či v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, čerpá mateřskou dovolenou nebo zaměstnanci rodičovskou dovolenou (existují další ochranné doby, ale pro potřeby této práce nejsou relevantní). (zákoník práce 53) Zaměstnavatel můţe okamţitě zrušit pracovní poměr, pokud zaměstnanec je odsouzen za úmyslný trestný čin odnětí svobody, který je delší neţ jeden rok nebo v případě, ţe se zaměstnanec dopustí trestného činu v souvislosti s výkonem pracovních činností. Dalším důvodem k propuštění zaměstnance, je hrubé porušení povinností na pracovišti. (zákoník práce 55) Zaměstnanec má moţnost zrušit pracovní poměr, kdyţ nemůţe ze závaţných zdravotních důvodu vykonávat tuto práci a zaměstnavatel na to nebere zřetel a neumoţnil mu do 15ti dnů (od písemného doloţení) jinou pro něj vhodnější práci. Dalším případem pro moţnost ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance je nevyplacení mzdy či platu nebo náhradu ze mzdy, platu do 15ti dnů od jejich splatnosti. (zákoník práce 56) Pěstounům na přechodnou dobu dohoda zaniká dnem jeho vyřazení z evidence osob, které mohou vykonávat PPPD. Osoba v evidenci můţe vypovědět dohodu bez udání důvodů. Subjekt, se kterým pěstoun uzavřel dohodu, ji můţe vypovědět pro závaţné a opakované porušování povinností, znemoţnění sledování naplňování dohody a pro odmítnutí přijetí dítěte do PPPD bez závaţného důvodu. (MPSV 2013c [on-line]) MPSV definuje určité závaţné důvody, při kterých je moţno dítě odmítnout: uplynula příliš krátká doba od odchodu dítěte a rodina potřebuje čas na vyrovnání se se ztrátou (tato doba se konzultuje se subjektem, se kterým má pěstoun uzavřenou dohodu) a zdravotní důvody. (Metodika MPSV 2013 [on-line]) Osoby v evidenci mají povinnost do 30 dní uzavřít dohodu novou. Vzhledem k tomu, ţe se nemůţe stát, aby pěstouni byli bez dohody, tj. bez podpory, pomoci a odborného vedení, tak výpovědní lhůta stávající dohody končí dnem uzavření nové dohody. (MPSV 2013c [on-line]) 28

29 5.3 Pracovní doba a doba odpočinku Týdenní pracovní doba je 40 hodin týdně. Za pracovní dobu odpovídá zaměstnavatel, určuje její začátek i konec. Avšak délka směny nesmí být delší neţ 12 hodin. V případě, ţe si zaměstnanec určuje pracovní dobu, jedná se o pruţnou pracovní dobu. Pracovní doba se dělí na základní a volitelnou pracovní dobu. Zaměstnanec je povinen být na pracovišti v základní pracovní době. (zákoník práce 79, 81, 83, 85) Zaměstnanec má nárok na odpočinek ve dnech pracovního klidu (soboty, neděle, svátky). Práci v těchto dnech můţe zaměstnavatel nařídil jen výjimečně nebo pokud tuto práci nejde vykonat mimo dny pracovního klidu či v nepřetrţitém provozu. (zákoník práce 91) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec, který pracuje v noci, byl řádně vyšetřen lékařem pracovně lékařských sluţeb. Zaměstnanec se musí podrobit vyšetření před nástupem na noční práci, nejméně jednou za rok a kdykoliv, kdyţ si o to zaměstnanec poţádá. (zákoník práce 94) Zaměstnanec si můţe sjednat se zaměstnavatelem pracovní pohotovost. V tom případě mu náleţí odměna, která činí nejméně 10% z průměrného výdělku. Pokud dojde k pohotovosti, zaměstnanec v té době dostává mzdu či plat. Tato práce se počítá jako práce navíc, tedy přesčas. (zákoník práce 95) U pěstounů na přechodnou dobu nenajdeme vyšší odměnu za jejich pohotovost ve stejném smyslu, jak tomu je u běţného zaměstnání. Na druhou stranu lze chápat jako pracovní pohotovost jejich neustálou připravenost přijmout dítě v jakoukoliv dobu a jsou za to oceněni odměnou pěstouna a to ve stejné výši jako při péči o dítě. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 47i) Pěstouni na přechodnou dobu mají právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě, jestliţe dítě dosáhlo alespoň dvou let. Avšak musí být splněna podmínka, ţe pěstoun o dítě intenzivně pečuje. Je to moţnost, jak si mohou osoby v evidenci odpočinout. Délka této pomoci se nedá přesně vymezit, vţdy je třeba brát v úvahu individuální potřeby dítěte. U dětí předškolního věku a zejména těch, které jsou v PPPD relativně krátkou dobu, se doporučuje vymezit určitý časový úsek, např. jeden den v týdnu nebo víkend k zajištění této odlehčovací péče. Nemusí to ale znamenat, ţe dítě nutně musí být v péči někoho jiného přes noc. V případě, ţe pěstoun zařídí delší odlehčovací péči, např. na letním táboře, tak lze akceptovat, ţe osoba 29

30 evidenci bude poţadovat zaplacení těchto výdajů ze strany subjektu, se kterým má uzavřenou dohodu, ale nesmí jít o nadstandardní sluţby, jako jsou pobyty u moře. (MPSV 2013c [on-line]) Zákon 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, také umoţňuje vyuţití trvalé nebo krátkodobé pomoci při zajištění péče o svěřené dítě. Zejména se jedná o tyto situace: pěstoun je uznán práce neschopným, narození dítěte, úmrtí blízké osoby nebo vyřizování nezbytných osobních záleţitostí. Je nutné si dohodnout způsob, jakým způsobem bude osoba v evidenci o pomoc ţádat. Krátkodobou péči mohou místo pěstouna zajistit: partner/manţel pěstouna, další osoby blízké rodině, jiné pěstounské rodiny, školská zařízení, dobrovolníci, chůvy, pracovníci subjektu, se kterým má pěstoun uzavřenou dohodu. Ti, kteří zajišťují dočasnou péči, dostávají za tuto sluţbu zaplaceno, vyjma manţela pěstouna. (MPSV 2013c [on-line]) 5.4 Bezpečnost a ochrana při práci Zaměstnavatel má povinnost chránit bezpečnost zaměstnanců při práci v případech ohroţení jejich ţivota a zdraví. Tato povinnost náleţí všem vedoucím zaměstnanců. Zaměstnanec je povinen se na pracovišti chovat tak, aby předcházel moţným rizikům, které mohou na pracovišti vzniknout, nebo je odstranil či minimalizoval. Zaměstnavatel vyhledává rizika, odstraňuje je nebo přijímá taková opatření, která vedou k minimalizování těchto rizik. (zákoník práce ) Zaměstnavatel je povinen sdělit zaměstnanci, u kterého lékaře se musí podrobit pracovně lékařské prohlídce. Musí jim být sděleno, jaký druh očkování jim bude indikováno, jakým vyšetřením se musí podrobit v souvislosti s výkonem práce. (zákoník práce 103) Osobní ochranné pracovní pomůcky poskytuje zaměstnavatel v případě, ţe není moţné odstranit rizika nebo alespoň omezit. Tyto ochranné pomůcky nesmí zaměstnanci překáţet, ohroţovat jeho zdraví, překáţet mu ve výkonu práce a musí jej chránit. Pokud při práci dochází k opotřebení či poškození oděvu, zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci také oděv a obuv. Mycí, čistící a desinfekční pomůcky přísluší zaměstnancům v případě, ţe dochází k znečištění oděvu či kůţe. (zákoník práce 104) Pokud dojde k pracovnímu úrazu, tak zaměstnavatel musí objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu, v nejlepším případě za účasti zaměstnance, ale to jen v případě, ţe mu to dovoluje jeho zdravotní stav. Při objasňování příčin a okolnosti vzniku úrazu jsou taktéţ přítomni svědci, odborová organizace a zástupce pro oblast 30

31 bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel nesmí měnit stav pracoviště, na kterém došlo k úrazu (výjimkou je další ohroţení zdraví). (zákoník práce 105) Zaměstnanec nesmí poţívat alkoholické a jiné návykové látky při práci a pod jejich vlivem nesmí na pracoviště nastoupit. Musí okamţitě informovat zaměstnavatele o svém pracovním úraz, pokud mu to zdraví dovoluje, a také informovat ho o úrazech svých kolegů. (zákoník práce 106) Pěstouni na přechodnou dobu se musí podrobit lékařské prohlídce u svého lékaře a doloţit spolu s ţádostí svůj zdravotní stav. Po odeslání veškeré dokumentace, tentokrát lékařská prohlídka probíhá u nasmlouvaných posudkových lékařů, kde se odborníci rozhodují, zda pěstoun je schopny zvládat zátěţ PPPD po zdravotní stránce a můţe pokračovat v odborném posouzení. Oblast bezpečnost a ochrana při práci není právně upravena. Avšak jako alternativu lze vnímat školení zájemců o pěstounskou péči na přechodnou dobu v rozsahu 72 hodin. Pěstouni jsou zde poučeni zejména o poskytování první pomoci, jak dospělým osobám, tak dětem. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 27) 5.5 Odměna za práci Podle zákoníku práce zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda či plat. Plat se vyplácí zaměstnanci, pokud je jeho zaměstnavatelem stát, územní samosprávní celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíţ náklady na platy jsou zabezpečovány z příspěvku na provoz nebo školská právnická osoba zřízená MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. (zákoník práce 109) Odměna za práci nesmí být niţší neţ minimální mzda. Minimální mzda je nejniţší přípustná hranice odměny za práci. (zákoník práce 111) Od je minimální mzda stanovena na 9900 Kč/měsíc nebo 58,70 Kč/hodina. (MPSV 2015a [on-line]) Pěstoun na přechodnou dobu má nárok na odměnu pěstouna a příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Má-li dítě čtyři a méně let, tak je moţné pobírat rodičovský příspěvek. (Dávky pěstounské péče [on-line]) Odměna pěstouna náleží osobě v evidenci. V případě, že oba manželé vykonávají pěstounskou péči, odměna náleží jen jednomu z nich. Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc Kč nebo Kč, pečuje-li pěstoun alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci 31

32 jiné fyzické osoby ve stupni II nebo ve stupni III nebo ve stupni IV. (Zákon o sociálněprávní ochraně dětí 47i) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc: a) 4500 Kč pro dítě ve věku do 6 let, b) 5550 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let, c) 6350 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let, d) 6600 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let. (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí 47h) Další dávka, na kterou můţe mít pěstoun nárok, respektive dítě, je přídavek na dítě. Nejedná se o specifickou dávku PPPD. Dávka spadá pod státní sociální podporu, na kterou má pěstoun nárok v případě, ţe rozhodný příjem rodiny není větší neţ součin částky ţivotního minima rodiny a koeficientu 2, 40. Příjemcem dávky je zletilé nezaopatřené dítě. Pokud je dítě nezletilé, tak se dávka vyplácí osobě, která o něj pečuje. Vzhledem k odlišným potřebám dětí, je výše dávky odvozena od jejich věku. Konkrétní výši dávek je moţné si přečíst v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. (Zákon o státní sociální podpoře 17, 19) 5.6 Dovolená Zaměstnanci mají ze zákona nárok na dovolenou. Tento nárok vzniká v případě, ţe zaměstnanec vykonával práci u téhoţ zaměstnavatele alespoň 60 dní v kalendářním roce. Podle ustanovení 213: výměra dovolené činí nejméně čtyři týdny v kalendářním roce.. V případě, ţe zaměstnanec neodpracuje alespoň 60 dní v kalendářním roce, tak má nárok na dovolenou za odpracované dny. Délka dovolené je stanovena na jednu dvanáctinu dovolená za 21 odpracovaných dní. (zákoník práce ) Zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené podle písemného rozvrhu a po radě zaměstnanců. Přihlíţí k tomu, aby zaměstnanec mohl čerpat dovolenou nepřerušeně a v daném kalendářním roce, ve kterém mu nárok na dovolenou vznikl. Pokud zaměstnanec nemůţe čerpat dovolenou v roce, ve kterém mu nárok na dovolenou vznikl, tak zaměstnavatel má povinnost určit dovolenou tak, aby zaměstnanec ji vyčerpal do konce následujícího kalendářního roku. (zákoník práce ) Pěstouni na přechodnou dobu si mohou s doprovázející organizací dohodnout tzv. respitní péči po dobu 14 dní před přijetím dalšího dítěte do péče. Osoby v evidenci 32