Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR tři skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Jde o skupinu Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí (ISCO ). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 30 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Skladníci, obsluha manipulačních vozíků (ISCO 83443) 37,7% 37,7% Traktoristé a obsluha zemědělských strojů (ISCO 83411) 17,2% 54,9% Obsluha zemních a příbuzných strojů (ISCO 83422) 12,8% 67,8% Řidiči vysokozdvižných vozíků (ISCO 83441) 8,8% 76,5% Strojvedoucí lokomotiv, vlaků (ISCO 83112) 5,4% 82,0% Obsluha jeřábů (ISCO 83431) 4,3% 86,2% Vedoucí posunu, posunovači, brzdaři (ISCO 83122) 2,2% 88,4% Signalisti (ISCO 83123) 1,7% 90,1% Řidiči a obsluha lesnických strojů (ISCO 83412) 1,2% 91,3% Obsluha ostat. manipulačních zařízení (kromě obsluhy vysokozdvižných vozíků) (ISCO 83439) 0,9% 92,2% Obsluha strojů a zařízení pro práce na železniční trati (ISCO 83421) 0,9% 93,0% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 40 povolání. Jako příklad lze uvést: Řidič motorových vozíků, Pracovník příjmu surovin pro výrobu potravin, Mechanizátor pro pěstební činnost, Strojník obsluhy stavebních strojů, Strojvedoucí, Řidič jeřábník, Posunovač, Signalista, Těžař dříví těžebně-dopravními stroji, Traťový strojník, Výhybkář, Lodní strojník Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných v rámci skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí klesá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 136 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,8 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 2,7 % (14. největší skupina povolání ze 40 skupin). Největší pokles počtu těchto pracovníků nastal ještě v průběhu 90. let s restrukturalizací celého hospodářství. V dalším období jejich počet mírně klesal. Zaměstnavatelé dosud nemají velký problém získat na pozice např. skladníků dostatek pracovníků, což je vzhledem k vyšší míře nezaměstnanosti a malému počtu volných míst logické. U jiných profesí je situace zcela odlišná (např. strojvedoucí). Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 1

4 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v ozbrojených silách Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v uměleckých a oblasti ubytovacích tradičních řemesel a stravovacích a polygrafie služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 5,4 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně vysoká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 2,3 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 1,1 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 2,7 %, tj. je o 1,6 p. b. vyšší než v EU28. Rozdíl je to ale výrazný. Pouze v jedné zemí EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti vyšší, a to v Lotyšsku. 2

5 Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 4% 3% 2% 1% 0% LV CZ EE LT SK HU SE HR BG FI PL SI BE AT FR EU28 PT ES RO DK NL IT EL DE MT IE UK CY LU Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí je charakteristická velmi nízkou odvětvovou koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) napříč jednotlivými odvětvími a to jak v ČR, tak i v rámci EU28. To, že úroveň odvětvové koncentrace není v ČR ani v EU28 nikterak vysoká, můžeme vidět i z níže přiloženého grafu. Odvětvová koncentrace skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí dosahuje v ČR a EU28 velmi podobných hodnot. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Nejvyšších hodnot dosahuje odvětvová koncentrace pracovníků skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí v odvětvích Doprava, skladování a poštovní činnosti (22,2 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví) a Zemědělství, lesnictví a rybolov (18,5 %). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazují také odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (12,5 %) a Stavebnictví (10,6 %). V rámci zbývajících odvětví je úroveň odvětvové koncentrace skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí poměrně nízká. Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Doprava, skladování a poštovní činnosti 22,2% 26,7% Zemědělství, lesnictví a rybolov 18,6% 11,6% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 12,5% 7,3% Stavebnictví 10,6% 22,0% Výroba kovů a kovodělných výrobků 6,5% 4,0% Výroba dopravních prostředků 6,0% 3,4% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 4,8% 3,1% Výroba elektrických a optických přístrojů 3,4% 0,9% Potravinářský a tabákový průmysl 2,5% 3,7% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 2,1% 2,6% Ostatní odvětví 10,9% 14,5% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 Také v EU28 vykazuje nejvyšší odvětvovou koncentraci odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti (26,7 %, o 4,6 p. b. více než v ČR). Z tabulky zobrazující rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví, můžeme vidět, že v EU28 dosahuje odvětvová koncentrace skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí vyšších hodnot také v odvětvích Stavebnictví (22,0 %, o 9,4 p. b. více než v ČR) a Zemědělství, lesnictví a rybolov (11,6 %, o 7,0 p. b. méne než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí je zaměstnána ve Středočeském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 15 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 4 p. b. více). Dalších více než 11 % pracuje v Moravskoslezském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR), téměř 10 % v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %) a téměř 9 % v Ústeckém kraji (7 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR nízká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí zaměstnáno téměř 15 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, jak je na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí. Odvětvová exkluzivita této skupiny povolání dosahuje v ČR průměrných hodnot. Z grafu zobrazujícího srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity můžeme zároveň vidět, že odvětvová exkluzivita dosahuje v ČR výrazně vyšších hodnot než v EU28. V rámci EU28 je odvětvová exkluzivita Obsluhy pojízdných zařízení a strojvedoucích ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání nízká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Obsluha pojízdných ozbrojených silách oblasti ubytovacích zařízení a a stravovacích strojvedoucí služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí nejvyšší v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov (18,5 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). Vyšší podíly pracovníků vykazují v ČR také odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti (10,2 %) a Těžební průmysl (6,8 %). V ostatních odvětvích jsou podíly pracovníků skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí poměrně nízké a pracovníci této skupiny jsou zde zastoupeni jen minimálně. V rámci EU28 jsou podíly pracovníků skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí napříč jednotlivými odvětvími velmi nízké. Nejvyšší podíl pracovníků je v rámci EU28 zaměstnán v odvětví Těžební průmysl (6,2 %, o 0,6 p. b. méně než v ČR) a také v Dopravě, skladování a poštovní činnosti (5,5 %, o 4,7 p. b. méně než v ČR). 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Zemědělství, lesnictví a rybolov 18,5% 2,5% Doprava, skladování a poštovní činnosti 10,2% 5,5% Těžební průmysl 6,8% 6,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 4,9% 2,5% Výroba kovů a kovodělných výrobků 3,6% 2,0% Stavebnictví 3,5% 3,4% Výroba dopravních prostředků 3,4% 2,0% Výroba elektrických a optických přístrojů 3,1% 0,7% Potravinářský a tabákový průmysl 2,9% 1,8% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2,9% 0,5% Podíl na zaměstnanosti celkem 2,8% 1,1% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Plzeňský 4,0% Vysočina 3,9% Středočeský 3,7% Karlovarský 3,6% Jihočeský 3,5% Ústecký 3,4% Pardubický 3,2% Moravskoslezský 2,9% Olomoucký 2,8% ČR celkem 2,8% Zlínský 2,6% Královéhradecký 2,6% Liberecký 2,6% Jihomoravský 2,5% Praha 0,9% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl zaměstnaných jako Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí v Plzeňském kraji (4,0 %), Kraji Vysočina (3,9 %), Středočeském (3,7 %) a Karlovarském kraji (3,6 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Praze a Jihomoravském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je nadprůměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 4,4 % osob, což je o 1,6 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí do roku 2020 očekávat výrazné snížení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 136 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit zhruba o 8 tisíc, tedy přibližně o 6 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině podprůměrných hodnot a je poměrně nízká. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že se úroveň expanzivní poptávky skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí poměrně blíží skupinám, které vykazují ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání nejnižší hodnoty expanzivní poptávky. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Nahrazovací poptávka dosahuje u skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí průměrných hodnot. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 13 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí potřeba nově obsadit zhruba 5 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Obsluha Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v pojízdných zařízeníoblasti ubytovacích uměleckých a ozbrojených silách a strojvedoucí a stravovacích služeb a obchodu tradičních řemesel a polygrafie Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je spíše vyšší. Jde o skupinu, do které více lidí přijde, než z ní odejde. V podílu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují střední hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jí patří 19. místo ze 40 skupin povolání. Podobný podíl příchozích pracovníků vykazují skupiny povolání Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu či Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 31. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Podobný podíl odcházejících pracovníků vykazují skupiny povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů či Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají. Do této skupiny povolání přišlo 8,3 % nově příchozích a odešlo 6,8 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 1,5 procentního bodu ve prospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je vyšší, než podíl odcházejících pracovníků Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 8,3 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 8,3% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 7,2% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 28,3% z toho nejčastěji: Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají 3,2% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků 2,8% Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) 2,4% Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 2,0% Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů 1,6% přišli ze vzdělávání (ze školy) 5,2% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 8,8% přišli z nezaměstnanosti 50,6% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to 50,6 %. Obdobný podíl nezaměstnaných přišel ještě například do skupiny povolání Uklízeči a pomocníci či Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Druhou největší skupinu nově příchozích do této skupiny povolání představují pracovníci, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (28,3 %). Následují pracovníci, kteří přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání (8,8 %). Čtvrtou skupinou jsou pracovníci, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání, těch je 7,2 %. Nejméně lidí přišlo do této skupin ze vzdělávání (5,2 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak můžeme vidět, že šlo nejčastěji o skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají (3,2 %), Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků (2,8 %), Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických 2,4 %), Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 10

13 (2,0 %) a také Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů (1,6 %) Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 8,3 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 6,8 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 6,8% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 9,0% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 24,9% z toho nejčastěji: Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků 3,5% Obsluha stacionárních strojů a zařízení 3,0% Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají 3,0% Montážní dělníci výrobků a zařízení 2,5% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 2,0% odešli do vzdělávání (do školy) 4,0% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 28,4% z toho odešli do důchodu 26,9% odešli mezi nezaměstnané 33,8% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Z údajů je patrné, že z této skupiny povolání zamířil nejvyšší podíl pracovníků mezi nezaměstnané (33,8 %). Na druhém místě (co početnosti odcházejících) stojí ti, kteří odešli do neaktivity (28,4 %), přičemž do důchodu odešlo 21,0 %. Následují pracovníci, kteří z této skupiny povolání odešli do zcela jiné skupiny povolání (24,9 %). Čtvrté seskupení představují pracovníci, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (9,0 %). Do vzdělávání odešlo pouze 4,0 % pracovníků, kteří tuto skupinu opustili. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli do skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků, Obsluha stacionárních strojů a zařízení, Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají, a také se z nich stávali Montážní dělníci výrobků a zařízení a Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě. Jak můžeme vidět, tato skupina povolání se jeví jako progresivní na trhu práce, neboť do ní více lidí přichází, než odchází. Její pozice na trhu práce je tak celkem dobrá a z pohledu mobility pracovní síly jako perspektivní. O její pozici vypovídá i schopnost absorbovat nezaměstnané, kdy jich do ní výrazně více vstupuje, než se po odhodu z ní nezaměstnanými stávají. 11

14 1.6. Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 43,3 roku, což je o 0,8 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí je 18. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 6 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 4 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi v malé míře (podprůměrně). Projekce počítají s poklesem počtu absolventů příslušných oborů vzdělání a v některých případech nahradit přirozené úbytky pracovníků bude stále obtížnější. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 6,9 % a je pouze o 0,5 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří téměř 87 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 30 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazně a Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí jsou jednou z nich. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí. Vzdělanostní struktura u skupiny Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí v ČR v roce 2014 Terciární Skupina povolání ČR celkem SŠ s MZ SŠ bez MZ ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí je výrazně zastoupeno střední vzdělání s výučním listem - pracovníci představují většinu lidí působících v této skupině povolání (69,6 %). Druhou skupinou jsou pracovníci s ukončeným maturitním vzděláním (21,9 %). Následují pracovníci se základním či nižším vzděláním (7,8 %). Nejméně pracovníků této skupiny povolání představují absolventi terciárního vzdělání (0,7 %). Pokud pracovníci terciární vzdělání mají, pak jde o magisterské vzdělání (0,7 %). Jiné typy terciárního vzdělání nejsou v této skupině povolání zastoupeny. Z uvedených údajů je zřejmé, že pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud absolvoval střední vzdělání ukončené výučním listem v rámci této skupiny povolání jde o nejčastější úroveň vzdělání. Pokud jde o obor vzdělání, pak se u pracovníků této skupiny povolání vyskytlo v oborové struktuře 65 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou jen málo spojeny s terciární úrovní vzdělání (6 oborů). Více oborů je na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (34 oborů) i se středním vzděláním bez maturity (23 oborů). Z tohoto množství oborů vzdělání se však značně vysoký podíl pracovníků soustředí zejména do tří hlavních oborů Motorová vozidla, lodě a letadla s výučním listem (20,1 %) a také Strojírenství, kovovýroba a metalurgie na úrovni středního vzdělání s výučním listem (13,6 %) a Stavebnictví a inženýrské stavitelství na úrovni středního vzdělání s výučním listem (10,8 %). S odstupem následují pracovníci se základním vzděláním (7,8 %) a pracovníci, kteří absolvovali učební obory Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo 4,1 %), Přepravní služby a spoje na maturitní úrovni vzdělání (4,0 %), Rostlinná a živočišná výroba a rybářství (3,9 %), Hotelnictví, restaurace, stravování (3,9 %), dále Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, avšak na úrovni středního vzdělání 13

16 ukončeného maturitní zkouškou (3,8 %) a také učební obor Velkoobchod a maloobchod (3,4 %). V ostatních oborech absolvovalo méně než 3 % pracovníků. Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí v ČR v roce % 20% 15% 10% 5% 0% 34-Dopr. prostředky (SŠ bez MZ) 30-Strojírenství (SŠ bez MZ) 40-Stavebnictví (SŠ bez MZ) 01-Obecné vzdělání (ZŠ) 37-Výroba a zpr. mater. (SŠ bez MZ) 56-Doprava (SŠ s MZ) 41-Zemědělství (SŠ bez MZ) 52-Hotelnictví (SŠ bez MZ) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) 16-Obchod (SŠ bez MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Jak je z grafu zřejmé, v této skupině povolání patří k nejčastějším oborům vzdělání technicky zaměřené obory. To je dáno charakterem pracovních činností v této skupině povolání. 14

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí zcela výrazně převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (87 % pracovníků). Dále jsou zastoupeni pracovníci s nižší sekundární úrovní vzdělání (9 %). Jen okrajově se zde vyskytují pracovníci s vyšší úrovní vzdělání. Nejvhodnější struktura v rámci ČR je přitom posunutá k nižším úrovním vzdělání a zahrnuje snížení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (na 66 %) a naopak zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (34 %). Kvalifikační požadavky na pracovníky v této skupině povolání v ČR jsou tedy nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání v průměru zemí EU je nižší, tedy se více blíží nejvhodnější struktuře v ČR. Zejména je zde nižší zastoupení pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (55 %) a naopak vyšší podíl pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (31 %). Zastoupeni jsou i pracovníci s pouze primární nebo nižší úrovní vzdělání (10 %). Na rozdíl od ČR v průměru v zemích EU jsou zde zastoupeni okrajově i pracovníci s vyšší úrovní vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání v průměru zemí EU předpokládá ještě další snížení úrovně vzdělání, především zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (až na 39 %) a větší zastoupení pracovníků s primárním vzděláním (20 %) na úkor pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s výučním listem, případně i střední vzdělání s maturitní zkouškou v technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Strojírenství (a příbuzné obory). 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí jsou požadavky pracovních míst celkově poměrně nízké. Podobně jako u ostatních skupin povolání jsou relativně větší nároky kladeny na míru plánování a míru nezávislosti a nižší naopak na schopnost dalšího učení. Nejméně je požadována schopnost ovlivňovat ostatní pracovníky. Ve všech oblastech jsou přitom požadavky pracovních míst v této skupině povolání nižší, než činí průměr v rámci ČR. Index míry plánování dosahuje jen 1,8 oproti 2,2 v průměru, index míry nezávislosti 1,7 oproti 2,2 v průměru, index schopnosti dalšího učení 1,6 oproti 2,0 a index míry ovlivňování ostatních 1,3 oproti 1,8. Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny nižší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že požadavky na míru plánování, schopnost dalšího učení a ovlivňování ostatních pracovníků jsou v průměru v zemích EU i v ČR srovnatelně nízké, požadavek na míru nezávislosti je ovšem v ČR, podobně jako např. u řidičů nebo montážních dělníků, vyšší. 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Nízké kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle vyžadované doby vzdělávání pro vykonávání pracovního místa v této skupině povolání, která v rámci ČR činí pouze 11,1 roku oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 13,1 roku. Postačující doba vzdělávání činí jen 10,5 roku. Ve srovnání s tím je v EU obvykle požadovaná doba vzdělávání ještě nižší a činí jen 10,3 roku, přitom minimální je 9,9 roku Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí nejvíce využívají? Pracovníci v této skupině povolání využívají všechny sledované dovednosti ve srovnání s průměrem méně často. Relativně nejčastěji potřebují numerické dovednosti, index využití těchto dovedností ovšem dosahuje jen 1,5 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR. Četnost využití čtenářských a písemných dovedností je ještě nižší (index 1,3, resp. 1,2 oproti 1,9, resp. 2,0). Nejméně často využívají pracovníci ve skupině Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí ICT dovednosti (index 1,2 oproti 2,0 v průměru). Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání podstatně nižší než činí průměr ze všech skupin povolání. Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených dovedností na obdobné úrovni, pouze index využití čtenářských dovedností je v ČR mírně vyšší, zatímco u písemných dovedností je tomu naopak. Podíl pracovníků v této skupině povolání, kteří nemají zkušenost s prací na PC, je poměrně vysoký a dosahuje 15,0 % oproti průměru ze všech skupin povolání, který činí jen 5 %. V zemích EU je podíl pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC, ještě výrazně vyšší a dosahuje 22 %. 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí dosahují ve všech sledovaných oblastech podprůměrné úrovně. Relativně nejvyššího bodového ohodnocení dosahují v numerických dovednostech, nižší jsou z hlediska počtu bodů jejich čtenářské dovednosti a schopnost řešit problémy. Rozdíly v bodovém ohodnocení jsou ovšem nízké. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v numerických dovednostech dosahují skóre 269 bodů, což je o 11 bodů méně, než činí průměr. Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 1,5 roku vzdělávání. Ve čtenářských dovednostech činí bodové ohodnocení 261 bodů, což je přibližně 14 bodů pod průměrem a v dovednosti řešit problémy 264 bodů, což je asi 18 bodů pod průměrem za všechny skupiny povolání v České republice. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině v dovednosti řešit problémy na srovnatelné úrovni, ve čtenářských a numerických dovednostech ovšem dosahují podstatně lepších výsledků než pracovníci v průměru ze zemí EU. Úroveň řešení problémů u pracovníků ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí v České republice přibližně odpovídá pracovníkům na Slovensku nebo v Německu. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, méně důležité jsou metodologické a sociální kompetence. Z osobnostních kompetencí je nejdůležitější spolehlivost, sebeovládání a schopnost spolupráce a ze sociálních kompetencí schopnost pracovat v týmu. Důležité metodologické kompetence, které toto povolání vyžaduje, jsou především schopnost pracovat v časové tísni, svoboda a zvládnutí větší četnosti rozhodování a dále odpovědnost za výsledek práce. Celková náročnost, která je v těchto oblastech na Obsluhu pojízdných zařízení a strojvedoucí kladena, je ovšem pod průměrem ze všech skupin povolání. Vzhledem k charakteru povolání jsou pro pracovníky potřebné především znalosti a dovednosti z oblasti služeb, dále z administrativy, technických oborů a výroby. Jednoznačně nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou kognitivní dovednosti a z nich zejména schopnost posuzování vlastností věcí, služeb nebo lidí, rozhodování a řešení problémů, zpracování a zhodnocení informací a využívání relevantních znalostí. Důležitá je dále schopnost komunikace v mateřském jazyce a praktické dovednosti. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí 100% 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními (Realističnost). Významnou složku dále tvoří přesná a systematická práce podle pokynů jiných lidí, důraz je kladen na přesnost a pracovní činnosti jsou vykonávány v jasně strukturovaných podmínkách. (Konvenčnost). V menší míře jsou zahrnuty i činnosti související s řešením problémů, zkoumáním a vyhodnocováním (Investigativnost). Pracovníci se v menší míře věnují i činnostem souvisejícím s řízením lidí nebo ekonomické a organizační činnosti (Podnikavost). Vzdělávací, poradenské nebo kreativní činnosti téměř zastoupeny nejsou. 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost pracovníků Obsluhy pojízdných zařízení a strojvedoucí v práci je nejdůležitější hodnotou dostatečná podpora, dále pak sociální vztahy. Relativně méně podstatné jsou pro ně nezávislost a dobré pracovní podmínky. Podobně jako pro pracovníky Obsluhy stacionárních strojů a zařízení jsou i pro Obsluhu pojízdných zařízení a strojvedoucí méně důležitými hodnotami uznání a úspěch. S výjimkou potřeby podpory je význam ostatních uvedených hodnot méně podstatný, než v průměru za všechna pracovní místa. 21

24 Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí Úspěch 80% 60% Pracovní podmínky 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET),

25 3. Závěr Skupina povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 30 různých povolání. Největší z nich jsou Skladníci, obsluha manipulačních vozíků (ISCO 83443) a Traktoristé a obsluha zemědělských strojů (ISCO 83411). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně vysoký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 14. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je vysoce nadprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání pouze v jedné zemi EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti vyšší, a to v Lotyšsku. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucích poměrně vysoká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 5,4 %. Skupina povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická velmi nízkou úrovní odvětvové koncentrace a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětvích Doprava, skladování a poštovní činnosti a Zemědělství, lesnictví a rybolov. Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazují také odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Stavebnictví. Exkluzivita skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí dosahuje v ČR průměrných hodnot, ve srovnání s EU28 je na výrazně vyšší úrovni. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov. Vyšší podíly pracovníků vykazují v ČR také odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti (a Těžební průmysl. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí dojde ve srovnání s ostatními skupinami k výraznému snížení počtu pracovních míst do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků snížit až o 8 tisíc. Nahrazovací poptávka dosahuje u skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí průměrných hodnot svá současná pracovní místa by mělo opustit zhruba 13 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit asi 5 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků je v případě skupiny povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí ve srovnání s ostatními skupinami povolání vyšší. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří byli předtím nezaměstnaní. Tato skupina povolání je spojena zejména se skupinami povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků a Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají. Právě do těchto skupin pracovníci jak odcházejí, tak z nich přicházejí. Z pohledu perspektivy na trhu práce lze konstatovat, že tato skupina povolání se jeví jako progresivní na trhu práce, neboť do ní více lidí přichází, než odchází. Její pozice na trhu práce je tak celkem dobrá a z pohledu mobility pracovní síly jako perspektivní. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 43,3 roku, což je o 0,8 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži ti tvoří téměř 87 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí zcela výrazně převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (87 % pracovníků). Dále jsou zastoupeni pracovníci s nižší sekundární úrovní vzdělání (9 %). Jen okrajově se zde vyskytují pracovníci s vyšší úrovní vzdělání. Nejvhodnější struktura v rámci ČR je přitom posunutá k nižším úrovním vzdělání a zahrnuje snížení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (na 66 %) a naopak zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (34 %). Kvalifikační požadavky na pracovníky v této skupině povolání v ČR jsou tedy nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR v mezinárodním srovnání, pak skutečná úroveň vzdělání v průměru zemí EU je nižší, tedy se 23