BYTOVÁ VÝSTAVBA NA ÚZEMÍ HL. M. PRAHY A STŘEDOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2008 (resp )

Transkript

1 ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce BYTOVÁ VÝSTAVBA NA ÚZEMÍ HL. M. PRAHY A STŘEDOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2008 (resp ) Nabídka regionálních bytových trhů Zpracoval Ing. Jiří Mejstřík duben 2009

2

3 ÚVOD Odbor strategické koncepce URM již před více než dvěma roky (na konci 2006) zpracoval a poté prezentoval rozbor bytové výstavby po r a prognózu vývoje bytového trhu a objemu bytové výstavby na území hl. m. Prahy do roku Přestože uvedený materiál nemohl obsahovat intenzitu turbulencí některých faktorů, které se v roce 2008 objevily v globální ekonomice a promítly se do trhu s nemovitostmi i v České republice a hlavním městě Praze, můžeme konstatovat, že základní tendence obsažené v tomto rozboru se v rozhodující míře naplnily. V následujícím textu jsou shromážděny údaje, které aktualizují (doplňují) datové soubory, které byly připraveny pro některé nejvýznamnější práce URM, např. územně analytické podklady a další analýzy pro nový územní plán nebo aktualizaci strategického plánu. Jako nezbytnou součást rozboru jsme přiřadili kromě údajů za území hlavního města Prahy (dále také HMP) také údaje za Středočeský kraj (dále také StčK). Současně prezentujeme aktuální údaje v podrobnějším územním členění, které jsme získali od Českého statistického úřadu (za rok 2008 jde o předběžné výsledky). V následujícím období předpokládáme, že ve vztahu k disponibilitě dat v podrobnějším územním členění (MČ, katastrální území, obce III. stupně), bude zpracováno datově rozšířené znění. Domníváme se, že je aktuální na globálnější prostorové úrovni poukázat na celkové tendence ve vývoji bytového fondu v několika uplynulých letech, popř. na možné základní trendy vývoje v následujícím období a vyjádřit náš názor na ně. Bytová výstavba v letech na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje Dokončená bytová výstavba Počet dokončených bytů na území Prahy a Středočeského kraje se pohyboval v uvedených letech od 9 tisíc v roce 2003 do rovného dvojnásobku, tj. 18 tisíc v roce Přesto v případě Prahy nelze jednoznačně říci, že jde o tendenci trvalého růstu. Tento vývoj byl ovlivněn jednorázově působícími vlivy (zejména změna % DPH) a také se v něm odrážejí některé další dlouhodoběji působící faktory (změny v sociální struktuře resp. ekonomické potenci obyvatel, demografický vývoj aj.). Také je třeba si uvědomit, že ani v jednom roce sledovaného období počet dokončených bytů na území hl. m. Prahy nedosáhl objemu výstavby sedmdesátých (i osmdesátých) let 20. století a vyjma roku 2007 se pohyboval na úrovni % dokončeného počtu bytů v těchto letech. Tabulka č. 1 DOKONČENÉ BYTY V LETECH hl. m. Praha Středočeský kraj index StčK/HMP (%) 105,8 103,4 92,7 114,9 91,3 127,1 104,3 Česká republika podíl HMP v % 16,3 18,4 20,0 17,2 22,6 16,5 18,7 podíl StřK v % 17,2 19,0 18,5 19,7 20,6 21,0 19,5 3

4 Roční objem dokončených bytů v Praze činil v letech průměrně 6,3 tisíce; za poslední pětiletí , kdy se nabídka zvýšila o téměř 34,5 tisíce bytů, pak roční průměr představuje 6,7 tisíce dokončených bytů. Podle našeho odhadu (formulovaného již dříve) by se počet dokončovaných bytů v následujících 5-7 letech, (tj. do cca roku 2015) měl v maximu pohybovat na hranici průměru posledních pěti let (s dočasným snížením objemu v letech na úroveň cca 5 tisíc bytů/rok). V případě Středočeského kraje počet dokončených bytů za období dosáhl téměř 40 tisíc a roční průměr činil 6,6 tisíce. Za posledních 5 let ( ) pak průměr přiblížil 7 tisícům dokončených bytů za rok. V případě Středočeského kraje odhadujeme stagnaci výstavby pro období cca 3 let v objemu 6,5 7 tisíc bytů s návratem do rozmezí 7 8 tisíc dokončených bytů po roce Graf č. 1 VÝVOJ POČTU DOKONČENÝCH BYTŮ V LETECH počet bytů rok Hl. město Praha Středočeský Podíl dokončených bytů v Praze, obdobně i ve Středočeském kraji, se pohybuje převážně v rozmezí % celkového počtu dokončených bytů v České republice. V obou případech to jednoznačně jsou první místa na celostátním žebříčku s tím, že některé další kraje nedosahují ani polovinu nebo ani třetinu počtu bytů Prahy a Středních Čech. Větší intenzita bytové výstavby na území centrálních regionů je mj. zřetelná i z relace dokončených bytů a počtu obyvatel. Graf č. 2 DOKONČENÉ BYTY NA 1000 OBYVATEL V ROCE 2003, 2005 a ČR PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK 4

5 Nerovnoměrný průběh bytové výstavby (mj. u konkrétní položky dokončených bytů) na obou sledovaných územích je však zřetelný z následující tabulky zachycující meziroční vývoj. Tabulka č. 2 MEZIROČNÍ VÝVOJ DOKONČOVÁNÍ BYTŮ (N-1 ROK = 100 %) 2004/3 2005/4 2006/5 2007/6 2008/7 hl. m. Praha 134,2 110,8 79,0 181,7 67,2 Středočeský kraj 131,2 99,3 98,0 144,3 93,5 Meziroční výkyvy byly jednoznačně vyšší v Praze. Důvod lze najít zejména ve stavebnětechnickém a objektovém charakteru bytové výstavby, kde je zcela rozhodující většina bytů realizována v bytových domech (85-90 %), a to velkými dodavatelskými firmami. Ty mohou flexibilně nasazovat kapacity na jednotlivé objekty a ovlivňovat tak průběh výstavby, což bylo patrné zejména v letech 2006 a Přes výjimečný rok zejména v případě Prahy je patrné, že tempo bytové výstavby ve Středočeském kraji je nejen rovnoměrnější, ale v posledních několika letech i vyšší. Navíc existují předpoklady dalšího rozvírání nůžek mezi trendy těchto regionů ve prospěch Středočeského kraje viz část analýzy týkající se rozestavěnosti. Zahajovaná bytová výstavba Pokud sledujeme vývoj bytové výstavby za několikaleté období, můžeme identifikovat i přímé vazby mezi kapacitami dokončovaných bytových staveb a stavbami zahajovanými. I přes nárůst rozsahu komerčních investorských experimentů (někdy výrazně spekulativního charakteru) je patrné, že se celkový proces výstavby postupně slaďuje a relace mezi zahajovanými a dokončovanými byty se stává přiměřenou/racionální. Platí to pro obě sledované oblasti Prahu i Středočeský kraj. Tabulka č. 3 ZAHAJOVANÉ BYTY V LETECH hl. město Praha Středočeský kraj index StčK/HMP (%) 132,2 115,0 121,4 106,4 103,4 139,7 118,1 Výsledky za Středočeský kraj převyšovaly hodnoty této položky za Prahu relativně i v absolutních hodnotách. Po postupném snižování rozdílu (oproti roku 2003, kdy rozdíl činil 1,8 tis. bytů, tj. více než 30 %, se snížil na pouhých 0,3 tis. bytů, tj. jen málo přes 3 % v roce 2007) se v roce 2008 opět mimořádně odlišilo tempo nárůstu ve prospěch Středočeského kraje (rozdíl 2,7 tis. bytů, tj. o téměř 40 % více). Skutečnost roku 2008 je dosti překvapivá, a to i při respektování všech aspektů doprovázející bytovou výstavbu v okolí Prahy. Může však ilustrovat vyšší zájem opírající se o určitou důvěryhodnost v investování do bytové výstavby v tomto prostoru. 5

6 Celková (nejméně střednědobá) atraktivita Středočeského kraje pro bytovou výstavbu je dokumentována tím, že ve sledovaném období let se na území Středočeského kraje zahájilo celkem o téměř 8 tisíc bytů více než v Praze a je tak posílena rezerva pro dokončování v následujících letech (srovnej index v tabulce č. 1 a č. 3). Tabulka č. 4 MEZIROČNÍ VÝVOJ ZAHAJOVÁNÍ BYTŮ (N-1 ROK = 100 %) 2004/3 2005/4 2006/5 2007/6 2008/7 hl. město Praha 121,7 117,1 97,3 99,8 86,4 Středočeský kraj 105,8 119,9 87,9 97,5 116,0 Pro úplnost uveďme, že na území České republiky činila suma zahájených bytů v letech celkem 247 tisíc bytů. To znamená, že zahajování v obou centrálních regionech (HMP a StřK) dosahovalo zcela stejné intenzity jako dokončování (tj. souhrnně 38,2 % celostátního objemu) a jeho tempo tak opět výrazně předstihlo průměr ostatních krajů. Rozestavěná bytová výstavba Kumulace salda mezi zahajovanými a dokončovanými byty představuje zvyšování (nebo snižování) rezerv pro další realizaci bytové výstavby. V případě této stručné analýzy se nebudeme zabývat některými detailními specifikami této položky (např. časová délka a stupeň rozestavěnosti, důvody přerušení výstavby), které v některých individuálních případech mohou vyjadřovat subjektivní přístup investora k výstavbě. Na vývoj této položky měl částečný (nikoliv však zásadní) vliv i zvýšený tlak na dokončování v roce 2007 (změna DPH) viz tab. č. 1, resp. č. 5 v případě hl. m. Prahy. Tento ukazatel však celkově ilustruje disponibilní potenciál budoucích lokálních aktivit v bytové výstavbě. Tabulka č. 5 ROZESTAVĚNÉ BYTY V LETECH hl. město Praha Středočeský kraj index StčK/HMP (%) 161,0 171,9 175,3 Česká republika podíl HMP (v %) 12,1 11,1 11,0 podíl StřK (v %) 19,5 19,0 19,3 Dlouhodobě výrazně vyšší zahajování bytové výstavby ve Středočeském kraji (viz tab. č. 3) se odráží i v růstu rezerv na tomto území, a to i bez ohledu na vysoký počet dokončených bytů na území tohoto kraje v uplynulém roce Na konci roku 2008 se blížil rozdíl v počtu rozestavěných bytů mezi Prahou a Středočeským krajem 15 tisícům ve prospěch Středních Čech. 6

7 Pro ilustraci: celkový počet rozestavěných bytů představuje v případě Prahy zhruba tříletý objem dokončených bytů podle ročního průměru posledního pětiletí, v případě Středočeského kraje tato zásoba znamená cca počet dokončených bytů za 4 průměrné roky tohoto pětiletého období (tj ). Zatímco podíl Středočeského kraje na celostátním objemu rozestavěných bytů odpovídá podílu tohoto kraje na ostatních položkách bytové výstavby, v případě Prahy tomu tak není. Zde je podíl o 6 8 procentních bodů nižší. Rozestavěnost ve dvou sledovaných regionech vstoupila do roku 2009 s podílem 30 % na celostátním objemu, s poměrem cca 1 : 2 ve prospěch Středočeského kraje. I tak je to, ve vztahu k podílu počtu obyvatel těchto krajů na objemu celé ČR (23,5 %), výrazně více. Poznámka: I když předmětem této stručné analýzy není demografické prognózování, podle zúženého pohledu, kterým je vývoj bytového fondu, můžeme konstatovat následující: ve vztahu k dosavadním tempům bytové výstavby a rozsahu její rozestavěnosti předstihne v roce 2009 Středočeský kraj v počtu obyvatel hlavní město Prahu. Vývoj počtu obyvatelstva je samozřejmě výsledkem celé řady dalších faktorů (přirozená měna, mobilita tuzemců, zahraniční migrace, aj.), za významný faktor v případě Středních Čech a Prahy však považujeme rovněž saldo výměny obyvatel, kdy přesun obyvatel Prahy za novým bydlením do okolí hlavního města je dlouhodobě velmi masivní a předstihuje přírůstek stěhováním Středočechů do Prahy. Výstavba bytů na území Prahy územní členění V této části analýzy jsou uvedeny vybrané údaje za bytovou výstavbu v podrobnějším územním členění. Tabulka č. 6 DOKONČENÉ BYTY (V LETECH ) A ROZESTAVĚNÉ BYTY (K ) NA ÚZEMÍ 22 SPRÁVNÍCH OBVODŮ HL. M. PRAHY obec dokončené rozestavěné hlavní město Praha správní obvod Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha

8 obec dokončené rozestavěné Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Pozn.: (Dle informací ČSÚ existují některé datové nesrovnalosti ve správním obvodu Praha 2, proto není konkrétní údaj uveden.) Na území Prahy existuje několik rozvojových oblastí, kde byla v uplynulém období ve značném rozsahu realizována i bytová výstavba. Zejména jde o obvody Praha 8 (zde se nachází více než desetina všech dokončených bytů v Praze) a Praha 5, s malým odstupem pak správní obvody Praha 4, Praha 10, Praha 15 a Praha 13. Na druhé straně je zřetelné, že bytová výstavba probíhá i v centrálních prostorech města a např. na území městského historického jádra, resp. na území správních obvodů Prahy 1 a 2 byl za uplynulých 5 let postaven téměř jeden tisíc bytů. Rozestavěnost bytů je v současnosti územně výrazně rovnoměrnější. V popředí sice zůstávají oblasti města, kde byla bytová výstavba intenzivní i v minulých letech, přesto je třeba se zmínit o dvou jevech. Prvním je masivní počet rozestavěných bytů na území Prahy 3 (Jarov/Hrdlořezy Zelené město), to znamená, že významný objem nových bytů je alokován v intravilánu města v těsné blízkosti centra. Do této skupiny můžeme zařadit i území Prahy 10. Druhým jevem je značná zásoba rozestavěných bytů v okrajovém pásmu města např. Praha 22, Praha 19 a 13. Jak již bylo zmíněno výše, v současné době dosahuje objem rozestavěných bytů zhruba trojnásobku průměrného ročního počtu dokončených bytů na území Prahy v uplynulých letech. To znamená, že i případné razantnější omezení zahajování by nemělo výrazněji nepříznivě ovlivnit možnost stavební činnost v této oblasti. Výstavba bytů na území Středočeského kraje územní členění Postupně se prodlužuje vzdálenost dojížďky za prací z území Středočeského kraje do Prahy, znamenající růst mobility pracovní síly. Jedním z faktorů je i prodlužující se vzdálenost výstavby nových bytů od hranic hlavního města, z velké části realizované právě původními obyvateli Prahy. Samozřejmě, že početně zatím výrazně převládalo dokončování v těsném sousedství Prahy, na území obcí přiléhajících k ní. 8

9 Tabulka č. 7 DOKONČENÉ BYTY NA ÚZEMÍ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI V LETECH název ORP Benešov Beroun Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Čáslav 500 Černošice Český Brod 360 Dobříš 398 Hořovice 441 Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou 338 Kutná Hora 521 Lysá nad Labem Mělník 676 Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště 279 Neratovice 328 Nymburk 330 Poděbrady 647 Příbram 585 Rakovník 346 Říčany Sedlčany 290 Slaný 465 Vlašim 288 Votice 155 Středočeský kraj celkem Téměř 50 % všech dokončených bytů v uvedeném období je lokalizováno na území třech obcí s rozšířenou působností (ORP), které přímo obklopují Prahu (Černošice, Brandýs nad Labem- Stará Boleslav a Říčany) a počet dokončených bytů zde překročil 15 tisíc. I když nemáme zatím k dispozici údaje za ORP za rok 2008, můžeme je celkem bez problémů nahradit údaji za okresy. Z nich je možné vysledovat srovnatelnou intenzitu trendu výstavby bytů v těsném zázemí Prahy v loňském roce (2008) jako v předchozím období. 9

10 Tabulka č. 8 DOKONČENÉ BYTY NA ÚZEMÍ OKRESŮ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI V ROCE 2008 Středočeský kraj celkem v tom okresy: Benešov 428 Mladá Boleslav 542 Beroun 561 Nymburk 405 Kladno 478 Praha-východ Kolín 482 Praha-západ Kutná Hora 288 Příbram 318 Mělník 432 Rakovník 83 I v roce 2008 dosáhl počet dokončených bytů v příměstských okresech Praha-východ a Prahazápad plné poloviny všech dokončených bytů na území Středočeského kraje. To současně znamená, že na tomto území bylo dokončeno v uvedeném roce více jak 60 % všech dokončených bytů na území Prahy, což svědčí o stále velmi intenzivním suburbanizačním procesu. Převaha zahajování nad dokončováním pokračovala ve Středočeském kraji i v roce 2008, a to o bytů. To znamená, že rozestavěnost překročila v celokrajském souhrnu 34 tisíc bytů. Na území nejintenzivnějšího urbanizačního procesu, tj. okresů Praha-východ a Praha-západ se počet rozestavěných bytů dostal ke hranici 12 tisíc bytů (dle propočtů STR URM bytů k ). Na území těchto okresů je tak vytvořena rezerva v rozsahu více než tří ročních průměrů dokončených bytů. Současně to znamená, že na konci roku 2008 činila kapacita rozpracovanosti v Praze a jeho přiléhajícím aglomeračním území (okresy Praha-východ a Praha-západ) již téměř 31 tisíc bytů. ZÁVĚR Naše předchozí odhady v oblasti vývoje regionálního bytového trhu se v rozhodující většině naplnily. Potvrzují, že jak stávající kapacita bytového trhu na území Prahy, tak zejména jeho potenciální doplnění novou výstavbou na straně nabídky jsou, ve srovnání s očekávanou krátkodobou i střednědobou poptávkou, v podstatě dostatečné. (Mimo výše uvedený objem více než 30 tisíc rozestavěných bytů v Praze a jeho nejbližším okolí odhadujeme, že pražský trh s byty nabízí cca 10 tisíc volných bytů. Spolu s více jak 5 tisíci bytů v modernizaci a dalšími tisíci dočasně volnými např. z důvodu dědického řízení mají pražští obyvatelé a případní migranti na bytovém trhu k dispozici potenciální střednědobou nabídku okolo 50 tisíc bytů.) To by mělo umožnit určitou preferenci v usměrňování prostorového vývoje na území Prahy, ať již při tvorbě územně plánovacích podkladů, nebo při posuzování konkrétních záměrů na bytovou výstavbu, případně i při rozhodování o lokalizaci městských infrastrukturních investic. 10

11 OBSAH ÚVOD Bytová výstavba v letech na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje Výstavba bytů na území Prahy územní členění Výstavba bytů na území Středočeského kraje územní členění ZÁVĚR 11