Kupní smlouva po rekodifikaci Specifika nového versus ojetého automobilu v DPH Darovaný a zděděný majetek použitý k podnikání

Transkript

1 Kupní smlouva po rekodifikaci Specifika nového versus ojetého automobilu v DPH Darovaný a zděděný majetek použitý k podnikání

2 obsah Vážení aktivovaní čtenáři, jsem moc ráda, Ïe Vás mûïu pfiivítat na stránkách mimofiádného elektronického ãísla ãasopisu Úãetnictví, danû a právo v zemûdûlství, ve kterém jsme pro Vás pfiipravili to nejlep í z podzimní dílny nakladatelství Wolters Kluwer. V úvodu se nejprve spoleãnû podíváme na novinky závazkového práva a budeme se vûnovat nûkter m specifick m otázkám kupní smlouvy z pohledu nového obãanského zákoníku. Dále Vám na mnoïství konkrétních pfiíkladû objasníme specifika danû z pfiidané hodnoty u nového a ojetého dopravního prostfiedku. Poradíme Vám, jak daàovû odpisovat darovan nebo zdûdûn majetek, kter je následnû pouïíván k podnikání fyzické osoby. Také Vám pfiipomeneme, jak a kdy správnû pouïít opravné poloïky. Avsamotném závûru se budeme vûnovat ukonãení pracovního procesu z pohledu pracovního práva a zdravotního poji tûní. NezapomeÀte, Ïe k elektronick m souãástem Va eho pfiedplatného patfií kromû archivu v ech ãlánkû z ãasopisu také elektronick t deník T den oãima úãetní s hork mi novinkami za uplynut t den a bezplatná poradenská sluïba! Dûkuji, Ïe jste váïili svou registraãní cestu na stránky na í Úãetní kavárny, a vûfiím, Ïe se Vám na nich bude líbit. âeká Vás pfiíjemné prostfiedí, rychl servis, uïiteãné poãtení a pfiínosné diskuze. rekodifikace 2 Rekodifikace soukromého práva od závazkové právo a kupní smlouva movité věci Ing. Pavel Běhounek tip na publikace 6 daň z přidané hodnoty 7 Specifika nového versus ojetého automobilu v DPH Ing. Martin Děrgel naše poradna 15 daň z příjmů 16 Daňové řešení darovaného a zděděného hmotného majetku použitého k podnikání Ing. Ivan Macháček účetnictví 20 Jak a kdy použít opravné položky Ing. Pavlína Vančurová, Ph.D. tipy na semináře 27 Wolters Kluwer pracovní právo a pojistné 28 Skončení zaměstnání z pohledu pracovního práva a zdravotního pojištění Ing. Antonín Daněk Pfieji Vám krásn listopad. Jaroslava Bûlková odpovûdná redaktorka Úãetnictví, danû a právo v zemûdûlství účetnictví v zemědělství listopad

3 rekodifikace Rekodifikace soukromého práva od závazkové právo a kupní smlouva movité věci Ing. Pavel Běhounek Zásadní oblastí související s podnikáním je uzavírání a posuzování smluv. Tento pfiíspûvek upozoràuje na nûkteré novinky a zásady závazkového (smluvního, obligaãního) práva, které pfiiná í nov obãansk zákoník. Samostatná pozornost je vûnována nûkter m otázkám kupní smlouvy movité vûci. Odstranění duplicity občanského a obchodního závazkového práva Souãasná úprava soukromého závazkového (obligaãního, smluvního) práva je zásadním zpûsobem komplikována tím, Ïe jeho obecné zásady i jednotlivé smluvní typy jsou upraveny jak v zákonû ã. 40/1964 Sb., obãansk zákoník, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen ObãZ ), tak v zákonû ã. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen ObchZ ). Rozdílem dosavadní úpravy v obecn ch zásadách je napfi. odli ná promlãecí lhûta tfiíletá podle ObãZ, resp. ãtyfiletá podle ObchZ. Duplicitnû k ObãZ je jako smluvní typ dnes v ObchZ napfi. upravena smlouva o koupi movité vûci (duplicita ke kupní smlouvû podle ObãZ) nebo mandátní smlouva (duplicita k pfiíkazní smlouvû). Dvojí úprava závazkového práva byla znaãnû nepfiehledná fiada omylû vznikala napfi. z toho, Ïe ObãZ upravoval smlouvu o pûjãce (kterou ov em mohli uzavfiít mezi sebou i podnikatelé) a ObchZ upravoval smlouvu o úvûru (kterou zase uzavírali i nepodnikatelé). Zákon ã. 89/2012 Sb., obãansk zákoník (dále jen NOZ ), pfiiná í zásadní zjednodu ení, kdyï obsahuje pouze jedinou úpravu závazkového práva, která se pouïije i pro obchodní vztahy mezi podnikateli. K je totiï zru en ObchZ a úprava obchodnû-závazkov ch vztahû jiï není fie ena zvlá tním pfiedpisem zákon ã. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK ) je jen ãásteãn m nástupcem ObchZ, kdyï upravuje pouze právo obchodních spoleãností a druïstev. Smluvní typy upravené od dle NOZ se pouïijí pro v echny subjekty, tedy i pro obchodní vztahy mezi podnikateli. Nová úprava v ak pfieci jen urãité odchylky pro smluvní strany, které jsou podnikatelem, obsahuje. Pro podnikatele, kter uzavírá smlouvu v rámci své podnikatelské ãinnosti, napfi. platí, Ïe: není spotfiebitelem (viz 419 NOZ) a nevztahuje se na nûho ustanovení o závazcích ze smluv uzavíran ch se spotfiebitelem podle 1810 aï 1867 NOZ (napfi. moïnost odstoupení od smlouvy bez udání dûvodu ve 14denní lhûtû podle 1846 NOZ); nemûïe na základû úpravy v 1793 odst. 1 NOZ poïadovat zru ení smlouvy z dûvodu hrubého nepomûru mezi sjednanou cenou a hodnotou poskytnutého plnûní (viz 1797 NOZ); nemûïe se dovolávat ochrany pfied lichvou upravenou v 1796 NOZ; je-li v postavení kupujícího, nevztahuje se na nûj zvlá tní úprava kupní smlouvy pfii prodeji zboïí v obchodû podle 2158 a násl. NOZ. Podle 433 NOZ podnikatel vystupující vûãi dal ím osobám v hospodáfiském styku nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodáfiské postavení zneuïít k vytváfiení nebo k vyuïití závislosti slab í strany a k dosaïení zfiejmé a nedûvodné nerovnováhy ve vzájemn ch právech a povinnostech stran. Pfiitom se má za to (není-li prokázán opak), Ïe osoba vystupující v hospodáfiském styku vûãi podnikateli je slab í stranou. Obecně k závazkovému (smluvnímu) právu Obecné zásady smluvního práva NOZ upravuje v rámci v eobecn ch ustanovení o závazcích v 1721 aï Je v ak nutno vzít do úvahy i obecné zásady NOZ z jeho úvodní obecné ãásti, napfi.: moïnost ujednat podle 1 odst. 2 NOZ práva a povinnosti odchylnû od zákona (dispozitivnost úpravy), 2 listopad 2013 účetnictví v zemědělství

4 rekodifikace jednotná tfiíletá subjektivní promlãecí lhûta ( 629 NOZ), moïnost sjednat si odchylnou promlãecí lhûtu v rozmezí 1 rok aï 15 let ( 630 NOZ). Dispozitivnost úpravy práv a povinností smluvních stran v NOZ (není-li to zákonem v slovnû zakázáno, nejsou-li poru eny dobré mravy, vefiejn pofiádek nebo právo t kající se postavení osob vãetnû práva na ochranu osobnosti) je pomûrnû velkou novinkou. ObãZ byl dispozitivnosti naklonûn podstatnû ménû, kdyï umoïàoval odch lit se od tûch zákonn ch ustanovení, jestliïe z jejich povahy nevypl valo, Ïe se nelze odch lit a nebylo-li to zákonem v slovnû zakázáno. Dosavadní úprava dispozitivnosti v ObãZ v praxi vedla k upfiednostàování kogentního pohledu na jednotlivá ustanovení to znamená, Ïe nebylo moïné se dohodou smluvních stran odch lit od úpravy obsaïené v zákonû. Napfi. úprava nájemní smlouvy dávala povinnost pronajímateli udrïovat pronajímanou vûc na své náklady ve stavu zpûsobilém smluvenému uïívání ( 664 ObãZ, 2205 a 2207 NOZ) a byla dosud chápána jako úprava kogentní. Stejnû tak otázka finanãní kompenzace za zhodnocení pronajaté vûci na náklady nájemce ( 667 ObãZ) byla chápána jako kogentní práva na finanãní vypofiádání za zhodnocení vûci pfii ukonãení pronájmu dokonce nebylo moïné se dopfiedu ani platnû vzdát. Problémy s dispozitivností smluvní úpravy práv a povinností sjednané odchylnû od zákona do znaãné míry NOZ odstraàuje. Praxe si v ak na dispozitivnost bude muset zvykat, zejména kdyï NOZ upravuje nûkteré záleïitosti zdánlivû obdobnû jako ObãZ. Napfi. pro smlouvu o nájmu podle NOZ obdobnû jako pro nájemní smlouvu podle ObãZ platí, Ïe: Podle 2205 NOZ se pronajímatel zavazuje udr- Ïovat vûc v takovém stavu, aby mohla slouïit tomu uïívání, pro které byla pronajata. Podle 2207 NOZ jinou neï bûïnou údrïbu vûci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaïe se k nûkterému zpûsobu nebo druhu údrïby akopravû nûkter ch vad zavázal nájemce. Podle 2220 NOZ má nájemce právo provést zmûnu vûci jen s pfiedchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavfiena v písemné formû, vyïaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Zmûnu vûci provádí nájemce na svûj náklad; dojde-li zmûnou vûci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem pfii skonãení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení. Zásadním rozdílem v ak proti úpravû ObãZ je, Ïe v e uvedené pfiíklady ze zákonné úpravy smlouvy o nájmu jsou s jednou jedinou v jimkou dispozitivní, tzn. Ïe: smluvnû se mûïe pronajímatel zbavit své povinnosti udrïovat pronajatou vûc ve stavu zpûsobilém k uïívání, pro které byla pronajata; pronajímatel se mûïe smluvnû zavázat provádût i bûïnou údrïbu, nebo naopak se mûïe nájemce zavázat provádût i jinou neï bûïnou údrïbu; pronajímatel mûïe smluvnû dát nájemci právo provádût zmûny pronajaté vûci i bez souhlasu pronajímatele; pronajímatel se mûïe smluvnû zavázat hradit zmûny pronajaté vûci provádûné nájemcem; smluvnû si mohou smluvní strany dohodnout jinou kompenzaci zhodnocení pronajaté vûci provedeného nájemcem, neï je vyrovnání podle míry zhodnocení (napfi. ve v i nákladû vynaloïen ch nájemcem sníïené podle míry ohodnocení). Jedin m kogentním ustanovením z v e uveden ch pfiíkladû zákonné úpravy smlouvy o nájmu je forma souhlasu pronajímatele ten musí b t v písemné formû, pokud je smlouva uzavfiena písemnû. O kogentní ustanovení se jedná z toho dûvodu, Ïe ustanovení nezakládá Ïádné právo ãi povinnost. Podle obecn ch pravidel NOZ by v ak nedostatek formy souhlasu zakládal pouze relativní neplatnost tohoto souhlasu (to znamená, Ïe by neplatnost z dûvodu nedodrïení formy souhlasu mohla uplatnit pouze nûkterá ze smluvních stran a nikoli tfietí osoba). Dispozitivnost NOZ je sice siln m nástrojem liberalizace soukromého práva, ale nelze ji chápat tak, Ïe v e si mohou smluvní strany ujednat a NOZ pouïijí jen tehdy, pokud si nûkterou záleïitost smluvnû neujednali. Dispozitivnost se vztahuje pouze na práva a povinnosti, nepfiipadá tedy do úvahy, aby si smluvní strany ujednali jin okamïik pfiechodu vlastnictví k nemovité vûci a odch lili se od zákonného fie ení tohoto problému apod. Obecná tfiíletá subjektivní promlãecí lhûta má dûle- Ïité úãetní a daàové souvislosti zejména u penûïních pohledávek (nutnost zru ení zákonn ch opravn ch poloïek apod.). To, Ïe je tfiíletá promlãecí lhûta pojata jako subjektivní (zjednodu enû fieãeno v pfiípadû penûïních pohledávek poãíná bûïet okamïikem, kdy se oprávnûná osoba dozvûdûla, resp. mohla dozvûdût, Ïe pohledávka nebyla ve lhûtû splatnosti uhrazena, a nikoli okamïikem splatnosti), nebude v bûïné úãetní a daàové praxi zásadním problémem, ale v dne ní dobû elektronického bankovnictví spí e jen drobností. Z praktického daàového a úãetního hlediska je zásadní novinkou moïnost sjednat si promlãecí lhûtu dohodou smluvních stran v rozsahu 1 rok aï 15 let. účetnictví v zemědělství listopad

5 rekodifikace Pomûrnû dlouhou dobu se bude prolínat nová úprava NOZ s úpravou ObãZ, resp. ObchZ. Podle pfiechodného ustanovení 3028 odst. 3 NOZ smluvní vztahy uzavfiené pfied dobûhnou postaru. Napfi. pro smlouvu uzavfienou do konce roku podle ObchZ zûstává obecná ãtyfiletá promlãecí lhûta podle souãasného ObchZ, a to i kdyï by promlãecí lhûta zapoãala bûïet (napfi. by nastala splatnost) aï po (potvrzuje 3036 NOZ). Smluvní strany se v ak mohou rozhodnout, Ïe vztah existující k od podfiídí nové úpravû. Mohou se tak na základû 3028 odst. 3 NOZ dopfiedu dohodnout, anebo mohou závazkov vztah podfiídit nové úpravû dodatkem ke smlouvû uzavfien m poãínaje Potom by se mohla zmûnit promlãecí lhûta. Pokud by smluvní strany svûj závazkov vztah podfiídili nové úpravû a promlãecí lhûta by zapoãala bûïet za úãinnosti nové úpravy (napfi. by se jednalo o dluh splatn v roce 2014), uplatnila by se jiï promlãecí lhûta dle NOZ tj. tfiíletá, pokud by smluvní strany uzavfienou smlouvu neroz ífiily o dohodu o jiné promlãecí lhûtû v rozmezí umoïnûném zákonem, tj. 1 rok aï 15 let. Pokud by v ak promlãecí lhûta zapoãala bûïet do , podfiízením smlouvy novému reïimu by nedo lo ke zmûnû její délky ( 3036 NOZ) u smlouvy uzavfiené v reïimu ObchZ by tedy stejnû platila ãtyfiletá promlãecí lhûta. Ze v eobecn ch ustanovení o závazcích v 1721 aï 2054 NOZ upozoràuji zejména na nov obsah, resp. na dûsledné pouïívání pojmu závazek, coï povaïuji za dûleïité zejména z hlediska úãetní terminologie. Podle 1721 NOZ má vûfiitel ze závazku vûãi dluïníku právo na urãité plnûní jako na pohledávku a dluïník má povinnost toto právo splnûním dluhu uspokojit. Závazek je tedy právní pouto (vzniklé z právního dûvodu, typicky ze smlouvy) zakládající vztah vûfiitele a dluïníka. Vûfiitelem je ten, kter má právo na plnûní (ten, kter má pohledávku). DluÏníkem je ten, kter je povinen nûco dát, nûco konat, nûãeho se zdrïet, nûco strpût (ten, kter nûco dluïí). Dne nímu úãetnímu termínu závazek se tedy budeme muset od nauãit fiíkat dluh. Navíc v ak musíme rozli ovat dluh v právním a úãetním smyslu. V právním smyslu není dluhem pouze penûïit dluh za poskytnuté plnûní, ale dluhem je napfi. i povinnost dodat objednané zboïí, poskytnout objednanou sluïbu apod. Z daàového a úãetního hlediska povaïuji za dûleïitou napfi. úpravu zálohy ( 1807 NOZ) a závdavku ( 1808 a 1809 NOZ). Zatímco úprava zálohy byla pfievzata z ObãZ (má se za to, Ïe co dala jedna strana druhé pfied uzavfiením smlouvy, je záloha), závdavek je staronov m institutem, ke kterému se NOZ vrací. Úprava závdavku není dle mého názoru zcela jednoznaãná. NOZ totiï pojem závdavek nedefinuje ani nijak nenaznaãuje jeho obsah, a tak lze jen tûïko usuzovat, zda zákonodárce povaïoval pojem závdavek za v eobecnû znám pojem, anebo zda má b t závdavkem pouze to, o ãem to bylo smluvními stranami dohodnuto. Obãansk zákoník ABGB z roku 1811, ze kterého NOZ jinak úpravu závdavku pfiebírá, byl v 908 podstatnû srozumitelnûj í: Co se dává pfii uzavfiení smlouvy napfied, jest povaïovati, pokud není nic zvlá tního umluveno, jen za znamení, Ïe smlouva byla uzavfiena, nebo za jistotu, Ïe smlouva bude splnûna, a naz vá se závdavkem. Pokud si tedy smluvní strany chtûjí ujednat poskytnutí závdavku, doporuãuji smluvnû sjednat, Ïe urãité plnûní bude povaïováno za závdavek. Úprava závdavku je jen vodítkem pro pfiípad, Ïe si smluvní strany neujednají jiná pravidla závdavku. DÛleÏité je, Ïe pokud smluvní strana poskytující závdavek odstoupí od smlouvy, mûïe si druhá strana závdavek ponechat. Pokud od smlouvy odstoupí pfiíjemce závdavku, vrací dvojnásobek jeho hodnoty. Uvedená úprava není nevyváïená, jak by se na prv pohled mohlo zdát sankce za odstoupení od smlouvy je totiï hodnotovû pro obû strany stejná (poskytovatel závdavku pfiichází o hodnotu závdavku; pfiíjemce závdavku závdavek vrací, ãímï vlastnû o nic nepfiichází, protoïe za závdavek nic neposkytl a navíc poskytuje hodnotu závdavku). Z praktického hlediska závdavek nepochybnû najde své praktické uplatnûní namísto v praxi ãasto nesprávnû pouïívan ch nevratn ch záloh apod. Je-li závdavek poskytnut ve formû budoucího dluhu (napfi. jej poskytne kupující v penûzích), není dûvod nepouïít ustanovení o záloze a zapoãíst jej na tento budoucí dluh (zapoãítat jej na úhradu kupní ceny). Z hlediska právní jistoty doporuãuji v ak uveden zápoãet smluvnû ujednat a pfiedejít tak v kladov m problémûm. Bude-li závdavek zapoãten na úhradu kupní ceny, je tfieba na jeho poskytnutí hledût z pohledu DPH jako na ãásteãnou úhradu kupní ceny a z této úhrady pfiiznat DPH. DÛleÏitou praktickou záleïitostí je úprava úrokû z prodlení v 1970 NOZ. Souãasná úprava úrokû z prodlení je ponûkud odli ná v ObãZ a v ObchZ: Podle ObãZ se úroky z prodlení uplatàují ve v i stanovené nafiízením vlády (v souãasné dobû 8,05 % p.a.) s tím, Ïe tato úprava je povaïována za kogentní (smluvní strany si nemohou sjednat úrok z prodlení ani vy í, ani niï í). Podle ObchZ je v e úrokû z prodlení dána dohodou smluvních stran, a pokud takové dohody není, uplatní se úroky z prodlení podle pravidel ObãZ (v souãasné dobû tedy ve v i 8,05 % podle provádûcího nafiízení vlády k ObãZ). 4 listopad 2013 účetnictví v zemědělství

6 rekodifikace NOZ se ubírá cestou ObchZ, to znamená, Ïe upfiednostàuje dohodu smluvních stran (novû i pro neobchodní vztahy), a pokud dohody není, uplatní se úroky z prodlení ve v i dané nafiízením vlády. NOZ, prakticky stejnû jako od stanovuje ObchZ, omezuje maximální dobu splatnosti ( 1963 NOZ), tj. del í neï 60denní splatnost, není-li to vûãi vûfiiteli hrubû nespravedlivé, a v pfiípadû dodávky vefiejnoprávní korporaci nesmí doba splatnosti nikdy pfiesáhnout dobu 60 dnû (dobu 30 dnû mûïe pfiekroãit jen, je-li to odûvodnûno povahou závazku). Kupní smlouva movité věci Koupû je spolu s darováním a smûnou základním smluvním typem upravujícím pfievedení do vlastnictví jiného. NOZ soustfiedí úpravu koupû a na jednom místû nalezneme: Obecná ustanovení pro koupi ( 2079 aï 2084 NOZ), tj. zejména charakteristika kupní smlouvy (prodávající se zavazuje, Ïe kupujícímu odevzdá vûc, která je pfiedmûtem koupû, a umoïní mu nab t vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, Ïe vûc pfievezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu), a dále napfi. urãitost ujednání kupní ceny, náklady spojené s odevzdáním a pfievzetím vûci, pfiechod nebezpeãí kody atd. Úpravu koupû movité vûci ( 2085 aï 2127 NOZ), tj. základní ustanovení (pravidla pro posouzení smlouvy jako koupû movité vûci a pro urãení kupní ceny bez jejího ujednání), povinnosti prodávajícího (napfi. pfiedání ãi odeslání pfiedmûtu koupû), pfiedmût koupû (napfi. mnoïství, jakost a provedení pfiedmûtu koupû, zabalení vûci), práva z vadného plnûní (napfi. v 2106 a 2107 NOZ právo kupujícího pro pfiípad, kdy je dodání vadného pfiedmûtu koupû podstatn m a nepodstatn m poru ením smlouvy, v 2112 NOZ právo na reklamaci skryté vady ve lhûtû dvou let od odevzdání vûci). Úpravu koupû nemovité vûci ( 2128 aï 2131 NOZ). Vedlej í ujednání pfii kupní smlouvû ( 2132 aï 2157 NOZ) jako v hrada vlastnického práva, v hrada zpûtné koupû, v hrada zpûtného prodeje, pfiedkupní právo, koupû na zkou ku, v hrada lep ího kupce, cenová doloïka a jiná vedlej í ujednání. Zvlá tní úpravu pro prodej zboïí v obchodû ( 2158 aï 2174 NOZ) vãetnû zvlá tní úpravy odpovûdnosti za vady pfiedmûtu koupû nahrazující dne ní úpravu záruãní doby. Zvlá tní úpravu pro koupi závodu ( 2175 aï 2183 NOZ). I na kupní smlouvu se vztahují obecné zásady závazkového práva, tedy i obecná úprava obsahu závazkû napfi. neúmûrné zkrácení podle 1793 NOZ, lichva podle 1796 NOZ, adhezní smlouva podle 1798 NOZ (smlouva, jejíï obsah není v sledkem jednání, ale je pfiipravena jednou stranou a druhá strana nemá moïnost ovlivnit její obsah) apod. Dal ím pfiíkladem pouïití obecn ch zásad závazkového práva na kupní smlouvu jsou podmínky pro odstoupení od smlouvy podle 2001 NOZ od kupní smlouvy je tak moïno podle tohoto obecného ustanovení upravujícího jeden z jin ch zpûsobû zániku závazku (základním zpûsobem zániku závazku je splnûní dluhu) odstoupit (stejnû jako od jiné smlouvy) jen tehdy, bylali moïnost odstoupení smluvnû dohodnuta, anebo pokud tak stanovuje zákon (pro pfiípad kupní smlouvy NOZ obsahuje napfi. zvlá tní úpravu pro odstoupení od smlouvy z dûvodu dodání vadného zboïí). I na kupní smlouvu se v ak vztahuje také speciální úprava pro závazky ze smluv uzavíran ch se spotfiebitelem ( 1810 NOZ a násl.), tedy napfi. speciální úprava pro odstoupení od smlouvy, kterou spotfiebitel uzavfie na dálku (e-shop, teleshopping apod.) anebo mimo obchodní prostory (zájezdy spojené s propagací a prodejem v robkû) v tomto pfiípadû mûïe podle 1829 NOZ spotfiebitel odstoupit od kupní smlouvy ve 14denní lhûtû ode dne pfievzetí zboïí. Z úãetního a daàového hlediska je nepochybnû dûle- Ïitou otázkou, kdy k movité vûci pfiechází na základû kupní smlouvy vlastnické právo (napfi. jako splnûní podmínky pro uplatnûní daàového odpisu). DÛleÏitou zmûnou oproti dne nímu stavu je okamïik pfiechodu vlastnictví podle obecné úpravy pfievodu vlastnického práva v 1099 NOZ se vlastnické právo k vûci urãené jednotlivû (nikoli tedy druhovû) pfievádí uï samotnou smlouvou k okamïiku její úãinnosti, ledaïe je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. V jimka stanovená zákonem pro jin okamïik úãinnosti se movit ch vûcí urãen ch jednotlivû pfiíli net ká jedná se o 1102 NOZ, podle kterého se vlastnické právo k movité vûci zapsané ve vefiejném seznamu nab vá zápisem do takového seznamu (ledaïe jin právní pfiedpis stanoví jinak). Vefiejn m seznamem je napfi. katastr nemovitostí, nikoli v ak napfi. registr vozidel. V pfiípadû hmotn ch movit ch vûcí se s jejich registrací ve vefiejném seznamu setkáváme jen zfiídka, napfi. u lodí registrovan ch v námofiním rejstfiíku. Ve vût inû pfiípadû bude tedy vlastnické právo k movit m vûcem novû pfievádûno k datu úãinnosti smlouvy toto datum se mûïe nûkdy v raznû odli ovat od data uskuteãnûní zdanitelného plnûní. V rámci právní úpravy vedlej ích ujednání koupû NOZ upravuje v 2132 aï 2134 napfi. v hradu pfiechodu účetnictví v zemědělství listopad

7 tip na publikace vlastnictví vyhradí-li si prodávající k vûci vlastnické právo, má se za to, Ïe se kupující stane vlastníkem teprve úpln m zaplacením kupní ceny. DÛleÏité je, Ïe podle 2134 NOZ v hrada vlastnického práva pûsobí vûãi vûfiitelûm kupujícího jen tehdy, bylo-li ujednání pofiízeno ve formû vefiejné listiny, popfi. bylo-li pofiízeno v písemné formû a podpisy stran úfiednû ovûfieny. Pomûrnû velk m v kladov m problémem praktické aplikace NOZ bude zru ení zákonné 24mûsíãní záruãní doby podle 620 ObãZ (v rámci zvlá tních ustanovení úpravy kupní a smûnné smlouvy o prodeji zboïí v ObãZ). NOZ v obecné úpravû koupû v 2112 stanovuje, Ïe kupující má právo z vadného plnûní jen tehdy, pokud vadu oznámí bez zbyteãného odkladu poté, co ji mohl pfii vãasné prohlídce a dostateãné péãi zjistit. Skrytou vadu mûïe kupující oznámit do 24 mûsícû od pfievzetí vûci. Tato úprava odpovídá dne ní odpovûdnosti za vady prodávajícího u kupní smlouvy podle ObchZ a je prolomením obecné estimûsíãní lhûty na oznámení skryté vady plnûní podle 1921 NOZ. Pro prodej zboïí v obchodû je obecná úprava smlouvy o koupi movité vûci doplnûna zvlá tní úpravou v 2158 a násl. NOZ. V 2165 NOZ stanovuje, Ïe kupující je oprávnûn uplatnit práva z vady, která se vyskytne v dobû 24 mûsícû od pfievzetí. Nová úprava je nûkdy vykládána tak, Ïe se jedná jen o jinou formulaci staré úpravy napfi. tisková zpráva Ministerstva spravedlnosti z uvádí: Dle ustanovení 2165 kupující bude moci stejnû jako dnes uplatnit práva z vady, která se u spotfiebního zboïí vyskytne v dobû 24 mûsícû od jeho pfievzetí. Uveden v klad je ponûkud zavádûjící, protoïe dne - ní 24mûsíãní záruãní doba je zárukou za jakost, coï by ve smyslu úpravy za jakost u koupû podle NOZ ( 2113) znamenalo, Ïe vûc bude po urãitou dobu zpûsobilá k pouïití pro obvykl úãel nebo Ïe si zachová obvyklé vlastnosti. Obvykle u spotfiebního zboïí asi platí, Ïe pokud není po dobu 24 mûsícû zpûsobilé pro pouïití k obvyklému úãelu, anebo Ïe si nezachová obvyklé vlastnosti, Ïe bylo vadné jiï v okamïiku dodání. Absolutnû v ak uveden závûr platit nemûïe, a proto NOZ v 2161 stanovuje, Ïe projeví-li se vada v prûbûhu esti mûsícû od pfievzetí, má se za to, Ïe vûc byla vadná jiï pfii pfievzetí. Rozdíl proti dne ní úpravû tedy existuje: Knižní novinky Vyskytne-li se vada v dobû 6 mûsícû od pfievzetí, mûïe prodávající prokázat, Ïe vûc byla v okamïiku dodání bez vady, a odpovûdnosti za vadu by se tak zbavil. Praxe a judikatura ukáïe, zda prodávající touto cestou pûjdou, a jak budou úspû ní. Proti dne ní praxi by se o zásadní posun jednat nemûlo. Vyskytne-li se vada v dobû 6 aï 24 mûsícû od pfievzetí, mûïe prodávající poïadovat, aby kupující prokázal, Ïe vûc byla v okamïiku dodání vadná, a pokud by kupující neprokázal, Ïe se jedná o skrytou vadu, prodávající by se odpovûdnosti za vadu zbavil. Zde vidím (alespoà u nûkterého zboïí a nûkter ch prodejcû) riziko, Ïe prodávající budou reklamace odmítat, a Ïe by alespoà v nûkter ch pfiípadech mohlo b t toto odmítnutí právnû úspû né. Je tfieba pfiipomenout, Ïe rozmezí 6 aï 24 mûsícû od pfievzetí pro uplatnûní reklamace podle 2165 NOZ odpovídá dne ní 24mûsíãní lhûtû pro uplatnûní skryté vady pfii koupi movité vûci dle ObchZ, a pokud se prodávající v tomto pfiípadû nezavázal k záruce za jakost, obvykle reklamace zejména na konci této lhûty jako reklamace skryt ch vad odmítal. Také stojí za pfiipomenutí, Ïe ObãZ obsahoval estimûsíãní lhûtu v souvislosti s úpravou vad prodávaného zboïí podle 616 odst. 4 ObãZ platí, Ïe rozpor s kupní smlouvou, kter se projeví bûhem esti mûsícû ode dne pfievzetí vûci, se povaïuje za rozpor existující jiï pfii jejím pfievzetí, pokud to neodporuje povaze vûci nebo pokud se neprokáïe opak. K této úpravû se váïe napfi. judikát Nejvy ího soudu sp. zn. 33 Cdo 2281/2008, ze dne V daném pfiípadû byl koupen ojet automobil, u kterého v okamïiku prodeje byly funkãní svûtlomety a v dobû esti mûsícû od prodeje se svûtlomety porouchaly. Nejvy í soud konstatoval, Ïe v tomto pfiípadû bylo prokázáno, Ïe v okamïiku prodeje byly svûtlomety funkãní a následná porucha tedy nebyla projevem skryté vady, ale vadou, která se vyskytla aï po prodeji. Uveden judikát je pochopitelnû nutno vnímat v souvislosti prodeje pouïitého zboïí a v této souvislosti je dle mého názoru stále pouïiteln (zvlá tní ustanovení o prodeji zboïí v obchodû se vztahují i na pouïité zboïí). U nového automobilu lze pfiedpokládat, Ïe pokud by se v dobû esti mûsícû objevila závaïnûj í závada na svûtlometech, Ïe automobil nebyl dodán ve standardní jakosti. 6 listopad 2013 účetnictví v zemědělství

8 daň z přidané hodnoty Specifika nového versus ojetého automobilu v DPH Ing. Martin Děrgel V pfiípadû univerzální nepfiímé danû, jakou je daà z pfiidané hodnoty (dále jen DPH ), se zdá b t jaksi nepatfiiãné hovofiit o specifikách automobilû, aè uï nov ch nebo ojet ch. Ale skuteãnû tomu tak je, za coï nemûïeme dûkovat nebo spílat na im zákonodárcûm, protoïe noty byly napsány o stupeà v e v Bruselu. U nov ch automobilû resp. obecnûji nov ch dopravních prostfiedkû spoãívá v jimka v povinnosti kaïdého kupujícího pfiiznat DPH z pofiízení vozidla z jiného státu EU, a to i kdyï nejde o plátce. Naproti tomu pfii prodeji ojet ch automobilû resp. obecnû pouïitého zboïí dojde na pfiíznivûj í v jimku, díky níï mûïe prodávající plátce vypoãíst DPH na v stupu nejen z celkové prodejní ceny, ale jen ze své obchodní pfiiráïky. Dodání a pořízení nových automobilů mezi státy EU Povinnost pfiiznat DPH a podat pfiiznání k této dani mají samozfiejmû zejména plátci registrovaní k DPH. Ale nejen oni. Dále mûïe jít o podnikatele, kter se kvûli obchodûm s podnikateli z jin ch státû EU stal identifikovanou osobou. A spí e v jimeãnû pfiiznává DPH a podává pfiiznání také skupina coby uskupení nûkolika spojen ch osob zpravidla matefiská spoleãnost a její dcefiiné spoleãnosti. To ale pofiád nejsou v ichni. Nûkdy totiï musí DPH samostatnû správci danû zaplatit a podat pfiiznání také soukromû jednající obãan, kter není plátcem nebo identifikovanou osobou a ani nepodniká. Je tomu právû tehdy, kdyï si pofiizuje (kupuje) nov automobil z jiného státu EU. âlenské státy se totiï dohodly na tom, Ïe pfii pofiízení nov ch dopravních prostfiedkû ( NDP ) v praxi jde zejména o nové automobily z jednoho státu EU do jiného, nebude DPH nikdy placena v zemi dodavatele (a pokud zde jiï byla zaplacena, je moïno poïádat o její vrácení, resp. uplatnit nárok na odpoãet danû), ale vïdy (!) bude DPH zaplacena v zemi pofiizovatele. V principu tedy dodání a pofiízení NDP mezi státy EU vypadá takto: Jak bylo pfiedesláno, mûïe za to Smûrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, o spoleãném systému DPH, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen Smûrnice EU ), v jejímï ãlánku 2 pod písmenem b) v bodû ii) se praví: Pfiedmûtem DPH jsou tato plnûní: (...) pofiízení zboïí za úplatu uvnitfi Spoleãenství uskuteãnûné v rámci ãlenského státu: (...) v pfiípadû nov ch dopravních prostfiedkû, osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, jejíï ostatní pofiízení nejsou pfiedmûtem danû podle ãl. 3 odst. 1, nebo jakoukoli jinou osobou nepovinnou k dani. K tomu je nutno doplnit, Ïe v souladu s ãlánkem 20 Smûrnice EU se jedná o pofiízení z jiného státu EU: Pofiízením zboïí uvnitfi Spoleãenství se rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník s movit m hmotn m majetkem, kter byl pofiizovateli odeslán účetnictví v zemědělství listopad

9 daň z přidané hodnoty nebo pfiepraven prodávajícím nebo samotn m pofiizovatelem nebo na úãet jednoho z nich do jiného ãlenského státu neï státu zahájení odeslání nebo pfiepravy zboïí. Toto pravidlo je pro státy EU závazné, proto je ivna em zákonû ã. 235/2004 Sb., o dani z pfiidané hodnoty, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen ZDPH ), v 2 odst. 1 písm. c), 16 odst. 1: Pfiedmûtem danû je (...) pofiízení: zboïí z jiného ãlenského státu za úplatu (poznámka: zde obecnû spadají také NDP vãetnû nov ch automobilû) uskuteãnûné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskuteãàování ekonomické ãinnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, NDP z jiného ãlenského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani (poznámka: pofiízení jiného zboïí odjinud z EU jiï u tûchto osob není pfiedmûtem DPH). Pofiízením zboïí z jiného ãlenského státu se pro úãely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zboïím od osoby registrované k dani v jiném ãlenském státû, která není osvobozenou osobou, pokud je zboïí odesláno nebo pfiepraveno z tohoto jiného ãlenského státu do tuzemska nebo do jiného ãlenského státu: osobou, která uskuteãàuje dodání zboïí, pofiizovatelem, kter m se pro úãely tohoto zákona rozumí osoba, která pofiizuje zboïí z jiného ãlenského státu, nebo zmocnûnou tfietí osobou. Leckoho moïná napadne, jak donutit kupujícího neplátce, aby pfiiznal ãeskou DPH z pofiízení (koupû) nového automobilu z jiného státu EU. Zvlá tû v situaci, kdy prodávajícím je rovnûï neplátce. V tûchto pfiípadech bylo vyuïito toho, Ïe k provozování automobilu v tuzemsku je nutno jej registrovat u dopravního úfiadu. A právû tato registrace je podmínûna prokázáním zaplacení pfiíslu né DPH. Staãí nahlédnout do 6 zákona ã. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû: KaÏd, kdo hodlá provozovat na území âr silniãní motorové vozidlo a pfiípojné vozidlo, je povinen tato vozidla pfiihlásit k registraci na pfiedepsaném tiskopisu u pfiíslu ného obecního úfiadu obce s roz ífienou pûsobností, s v jimkou osob, jejichï pobyt na území âr netrvá déle neï 185 dnû v pfiíslu ném kalendáfiním roce (dále jen Ïadatel ). Do registru silniãních vozidel lze zapsat silniãní motorové vozidlo a pfiípojné vozidlo, jehoï technická zpûsobilost k provozu na pozemních komunikacích byla schválena, a je-li splnûna povinnost poji tûní odpovûdnosti z provozu vozidla t kající se takového vozidla, byla-li pfii pofiízení NDP z jiného ãlenského státu EU zaplacena DPH podle zvlá tního právního pfiedpisu (poznámka: tuto skuteãnost je nutno úfiadu prokázat pfiíslu n m potvrzením správce danû). Podrobnosti a specifika jednotliv ch daàov ch reïimû dodání a pofiízení NDP do, resp. z jiného ãlenského státu EU ( JâS ) najdeme hezky pohromadû v 19 ZDPH. V prvních esti odstavcích jsou rozebrány jednotlivé varianty podle daàového charakteru úãastníkû obchodû a my si je pfiehlednû znázorníme v esti schématech. Sedm odstavec 19 ZDPH umoïàuje pofiizovateli poïádat správce danû o potvrzení o zaplacení zálohy ve v i pfiíslu né DPH, pokud chce auto registrovat je tû pfied podáním daàového pfiiznání, na jehoï základû poté bude tato daà vymûfiena. A poslední osm odstavec stanoví povinnost na daàov doklad o dodání NDP do JâS uvést i údaj, Ïe se jedná o NDP a údaje tuto skuteãnost potvrzující. Je pfiitom tfieba mít na pamûti, Ïe tento specifick postup DPH se t ká v hradnû nov ch doparvních prostfiedkû dodan ch, resp. pofiízen ch z jednoho státu EU do jiného státu EU, tedy nikoli jen v rámci âeska! 1) Dodavatel: plátce v âr pofiizovatel: osoba registrovaná k dani v jiném ãlenském státû ( ORD v JâS ) 8 listopad 2013 účetnictví v zemědělství

10 daň z přidané hodnoty 2) Dodavatel: ORD v JâS pofiizovatel: plátce v âr 3) Dodavatel: plátce v âr pofiizovatel: osoba neregistrovaná k dani v JâS ( OND v JâS ) 4) Dodavatel: OND v JâS pofiizovatel: plátce v âr 5) Dodavatel: není plátce v âr pofiizovatel: kdokoli v jiném státû EU účetnictví v zemědělství listopad

11 daň z přidané hodnoty 6) Dodavatel: kdokoli v jiném státû EU pofiizovatel: není plátce v âr Zvlá tû poslední 6. varianta je pro vût inu lidí zcela neznámá a nepoãítají s povinností dodanit pofiízení NDP z JâS, aè uï jej pofiídili od kohokoli! CoÏ samozfiejmû v znamnû sníïí v hodnost takovéto koupû. Navíc je zde velmi krátká lhûta 10 dnû od pofiízení pro podání daàového pfiiznání, hlá ení a kopie daàového dokladu místnû pfiíslu nému finanãnímu úfiadu ( FÚ ). Pro neplátce DPH, kter m je soukromû jednající obãan, to pfiedstavuje nepoznané a pomûrnû znaãné byrokratické komplikace. Solidní prodejce NDP v JâS by mûl na tuto okolnost a daàovou povinnost kupujícího pfiedem upozornit. Îádnou takovou informaãní povinnost mu ale pfiedpisy neukládají, a tak mnohdy prodejce s vidinou okamïitého zisku tuto stûïejní informaci kupujícímu neználkovi zamlãí, ãímï mu pfiipraví v budoucnu velmi horké chvíle. příklad V hodnû nev hodná koupû nového auta v cizinû Pan Novák je ãesk m zamûstnancem, nepodniká a není plátcem DPH. Na dovolené v Polsku vyuïil nabídky niï í prodejní ceny o 15 % a koupil zde nov osobní automobil od prodejce (ORD v JâS). Vozidlo si pan Novák ihned odvezl domû do âr. ProtoÏe jsme v celní unii, nemusel pfii pfievozu vozidla do âr platit Ïádné clo. Jaké v ak bylo jeho pfiekvapení, kdyï mu na obecním úfiadû odmítli vozidlo zaregistrovat k provozu v âr, dokud jim nepfiedloïí potvrzení o DPH zaplacené v âr. Pan Novák tedy musel váïit cestu na jeho FÚ a podat zde pfiiznání k DPH (byè není plátce danû) z dûvodu pofiízení NDP z JâS a zaplatit 21 % DPH z pofiizovací ceny! Pokud by je tû v rámci limitû vymezujících NDP (viz dále) stihnul pan Novák dané vozidlo dále prodat opût do jiného státu EU (napfi. známému na Slovensku), mohl by uplatnit nárok na odpoãet ãeské danû, kterou zaplatil pfii pofiízení auta z Polska. Za tímto úãelem by si ale musel pospí it na FÚ, neboè toto druhé pfiiznání k DPH musí podat do 10 dnû od dodání (prodeje) auta. Specifikum zdanûní vïdy v jiném státû (EU) pofiízení bez ohledu na daàov statut smluvních stran se t ká jen nov ch automobilû, resp. obecnûji NDP. Dozrál ãas, abychom se seznámili s pfiesnou definicí inkriminovaného pfiedmûtu zdanûní. Najdeme ji v ustanovení 4 odst. 3 písm. b) ZDPH: Vozidlo urãené k provozu na pozemních komunikacích: s obsahem válcû vût ím neï 48 cm3 nebo s v konem vût ím neï 7,2 kw, pokud bylo dodáno do 6 mûsícû ode dne prvního uvedení do provozu, nebo má najeto ménû neï km. Loì del í neï 7,5 m, pokud byla dodána do 3 mûsícû ode dne prvního uvedení do provozu, nebo má najeto ménû neï 100 hodin, s v jimkou námofiních lodí uïívan ch k obchodní, prûmyslové, rybáfiské nebo záchranáfiské ãinnosti. Letadlo o maximální vzletové hmotnosti vût í neï kg, pokud bylo dodáno do 3 mûsícû ode dne prvního uvedení do provozu, nebo má nalétáno ménû neï 40 hodin, s v jimkou letadel vyuïívan ch leteck mi spoleãnostmi pro mezinárodní leteckou pfiepravu. Pomûrnû sloïité vymezení pojmu první uvedení do provozu pfiitom najdeme aï o hezkou fiádku paragrafû dále v 19 odst. 1 ZDPH, pfiiãemï u aut jde obvykle o den registrace k provozu ve státu v robce. ProtoÏe NDP se t kají specifické daàové povinnosti a to nejen u plátcû! je tfieba mít v patrnosti, jednak Ïe se nejedná o v echny NDP, ale pouze o ty s odpovídající kubaturou nebo v konem motoru. TakÏe dneska koupen pfiívûs za auto ani elektrokolo pfiímo od v robce nejsou, resp. nikdy nebyly NDP. A jednak je zapotfiebí pamatovat, Ïe u motorov ch vozidel 10 listopad 2013 účetnictví v zemědělství

12 daň z přidané hodnoty postaãí splnûní jedné z uveden ch definiãních podmínek buì necel ch 6 mûsícû ode dne prvního uvedení do provozu nebo najeto ménû neï km. Proto napfi. i více neï rok staré auto, které bylo málo jeté, mûïe je tû b t NDP, coï má pro prodávajícího z jednoho státu EU a kupujícího v jiném ãlenském státu v znamné dopady z hlediska DPH. Povinná registrace k DPH kvůli pořízení NDP z JČS Do konce roku 2012 platilo, Ïe tuzemsk podnikatel, alias osoba povinná k dani, se z dûvodu pofiízení NDP z JâS za úplatu v rámci uskuteãàování ekonomické ãinnosti stal okamïitû plátcem DPH. VÛbec pfiitom nezáleïelo na jeho obratu ani na pofiizovací cenû pfiedmûtného NDP. Zkrátka se dotyãná osoba povinná k dani stala bez pardonu plátcem DPH, proãeï mûla pro formu do 15 dnû podat pfiihlá ku a ihned musela zaãít zdanitelná plnûní zatûïovat DPH na v stupu; samozfiejmû tímto ale také získala moïnost odpoãtu danû. Povinná registrace vypl vala z ãlánku 214 odst. 1 písm. b) Smûrnice EU, podle které musejí ãlenské státy pfiidûlit osobní identifikaãní ãíslo (v na em pojetí DIâ) kaïdé osobû povinné k dani (nebo právnické osobû nepovinné k dani), která uvnitfi Spoleãenství, tj. jiného ãlenského státu EU, za úplatu pofiídila NDP. Na tûstí se ãasem ukázalo, Ïe k této jednotné unijní povinnosti lze pfiistoupit alamounsky, sice registrovat dotyãnou osobu k DPH, ale zároveà na ni neuvalit bfiemeno plátcovství. A tak od roku 2013 se osoba povinná k dani, která není plátcem (nebo právnická osoba nepovinná k dani) z dûvodu pofiízení NDP z JâS, stává jen tzv. identifikovanou osobou. Jak stanoví 6g ve vazbû na 2 a 2a ZDPH. NaãeÏ musí do 15 dnû podat správci danû pfiihlá ku k registraci identifikované osoby. Podstatné je, Ïe identifikovaná osoba se tímto jakoby stává omezen m plátcem pouze na pfieshraniãní transakce, tedy vûãi zahraniãním dodavatelûm, zatímco z pohledu sv ch tuzemsk ch zdaniteln ch plnûní zûstává i nadále neplátcem (pokud nepfiekroãí limit obratu nebo se dobrovolnû nestane plátcem). Nev hodou identifikované osoby je, Ïe nemá nárok na odpoãet DPH a podává daàová pfiiznání, pokud ji v daném mûsíci vznikla daàová povinnost. příklad Registrace k DPH kvûli koupi nového auta Paní Nováková podniká jako kadefinice a její obrat nepfiekraãuje 1 mil. Kã za rok. A není u ní ani jin dûvod povinné registrace za plátce DPH, kter m se nechce stát ani dobrovolnû. Dne si z dovolené na Slovensku pfiivezla nové osobní auto. Stala se tímto identifikovanou osobou? Bez bliï ích údajû o tomto pofiízení nelze jednoznaãnû odpovûdût, protoïe moïné jsou obû varianty: Pokud paní Nováková koupila auto v rámci uskuteãàování své ekonomické ãinnosti, neboli pro úãely svého podnikání, pak se automaticky stala identifikovanou osobou a do mûla podat pfiihlá ku k registraci finanãnímu úfiadu. Na v i obratu pfiitom vûbec nezáleïí. A jiï u tohoto pofiízení auta NDP z JâS musí pfiiznat ãeskou DPH. ProtoÏe ale není plátcem DPH, nemûïe si tuto daà nárokovat k odpoãtu. Naproti tomu pro ãeské zákazníky zûstane neplátcem a ceny kadefinick ch sluïeb nemusí zvy ovat o DPH. JestliÏe ale paní Nováková auto nekoupila v rámci své ekonomické ãinnosti (pro úãely podnikání), ale pro své soukromé, rodinné potfieby, pak se nestala identifikovanou osobou. Nicménû, jak jsme si v e uvedli, i pfiesto musí v pfiípadû pofiízení NDP z JâS pfiiznat ãeskou DPH a podat v âesku pfiiznání k dani spolu s pfiíslu n m hlá ením o pofiízení a kopií daàového dokladu. Odpoãet danû si samozfiejmû uplatnit nemûïe. Tfietí variantou, kterou by mûla podnikatelka uváïit, je dobrovolná registrace za plátce DPH je tû pfied pofiízením NDP ze Slovenska. V tom pfiípadû by sice opût musela pfiiznat ãeskou DPH z tohoto pofiízení zboïí z jiného ãlenského státu. Ov em coby plátce DPH by si souãasnû mohla tuto daà nárokovat k odpoãtu, a to s ohledem na vyuïití vozidla podle standardních podmínek 72 aï 76 ZDPH. Pro její ãeské zákazníky by ov em bylo nepfiíjemné, Ïe by kvûli plátcovství musela pfiiznávat DPH na v stupu u v ech sv ch tuzemsk ch zdaniteln ch plnûní, coï by nejspí e znamenalo zv ení prodejních cen jejich kadefinick ch sluïeb a zboïí. Dodejme, Ïe zru ení registrace identifikované osoby závisí na iniciátorovi (viz 107 a 107a ZDPH): z moci úfiední: pokud jiï dva kalendáfiní roky nevznikla povinnost pfiiznat daà (odvolání má odkladn úãinek), nebo pokud se stala plátcem, pak se zru í registrace identifikované osoby k pfiedcházejícímu dni; na Ïádost (zjednodu eno): za 6 pfiedcházejících mûsícû nevznikla povinnost pfiiznat daà nebo podat souhrnné hlá ení, v pfiíslu ném ani minulém roce nepofiídila zboïí v celkové hodnotû pfies Kã, nebo pfiestala uskuteãàovat ekonomické ãinnosti. účetnictví v zemědělství listopad

13 daň z přidané hodnoty Zvláštní režim obchodníka s ojetými automobily Princip DPH u tuzemsk ch zdaniteln ch plnûní u plátcû je jednoduch. Pfii nákupu si nárokují odpoãet danû z kupní ceny a pfii prodeji zatíïí celou prodejní cenu DPH a obû tyto danû vypofiádají se správcem danû. V nûkter ch pfiípadech by ale takov to postup byl nespravedlivû krut a vedl by fakticky k dvojímu zdanûní DPH jedné a téïe (nepfiidané) hodnoty. Typicky jde o situaci, kdy autobazar plátce DPH odkoupí ojet automobil od neplátce (kter si pfii jeho pofiízení samozfiejmû nemohl uplatnit odpoãet DPH), naãeï toto vozidlo obchodník dále prodá. Pfii klasickém prodeji autobazar vypoãte DPH na v stupu z celkové prodejní ceny, takïe vût ina této hodnoty je fakticky podruhé zdanûna DPH (kromû obchodní pfiiráïky, marïe, zisku obchodníka, která je zdaàována poprvé). Proto je umoïnûn také druh zvlá tní daàov reïim obchodníka s pouïit m zboïím. Pfii prodejích ojet ch automobilû tak mûïe plátce (obchodník) obecnû uplatnit dvojí daàov reïim: BûÏn, kdy základem danû je celková sjednaná prodejní cena (nejen obchodní pfiiráïka), souãasnû má tento prodejce nárok na odpoãet danû jak z kupní ceny vozidla, tak u souvisejících plnûní (opravy apod.). příklad Zdanûní celé prodejní ceny ojetého auta Pan Jifií pfied ãasem koupil osobní automobil za Kã vãetnû DPH (22, 19, 20 nebo 21 %), kterou coby neplátce nemohl nárokovat k odpoãtu. Po ãase vûz prodal autobazaru (plátci DPH) za dohodnutou cenu Kã, kter si k ní pfiirazil marïi Kã a prodal vûz paní Jifiinû, která není plátcem. Autobazar pfii prodeji vypoãetl DPH na v stupu standardnû z celkové prodejní ceny bez danû = 21 % ze Kã = Kã. Zvlá tní reïim obchodníka s pouïit m zboïím, kdy je základem danû pouze obchodní pfiiráïka, pak nemá nárok na odpoãet danû z kupní ceny auta; u souvisejících plnûní (opravy,...) ale odpoãet danû uplatnit mûïe. příklad Zdanûní jen obchodní pfiiráïky u ojetého auta Stejná situace, ale autobazar vypoãte DPH jen z obchodní pfiiráïky = 21 % z Kã = Kã. 12 listopad 2013 účetnictví v zemědělství

14 daň z přidané hodnoty Poznamenejme, Ïe zvlá tní daàov reïim obchodníka s pouïit m zboïím není omezen pouze na ojeté automobily, ale obecnû pro ve keré pouïité zboïí, ov em nejvût í uplatnûní má v praxi právû u ojetin aut. Jak známo, DPH je tzv. harmonizovanou daní, pro niï jsou stûïejní pravidla jednotnû nastavena pro v echny státy EU, a to zejména v e zmínûnou Smûrnicí EU. Sice v mnoha dílãích pfiípadech zûstaly ãlensk m státûm urãité kompetence, jimiï mohou ovlivnit pravidla uplatàování DPH na jejich území, nicménû vïdy je nutno zaãít pohledem do Smûrnice DPH, zda v daném pfiípadû umoïàuje státûm manévrovací prostor a jak. Zvlá tní reïim pro obchodníky povinné k dani je konkrétnû náplní ãlánkû 311 aï 325 Smûrnice EU, s nimiï se ale nemusíme blíïe seznamovat, jelikoï jde pro celou EU povinnû o jednotn systém, takïe stejná pravidla musela b t a byla promítnuta do na eho ZDPH, kde je najdeme hezky pohromadû v 90. PouÏit m zboïím se pro úãely tohoto ustanovení rozumí: hmotn movit majetek, kter je vhodn k dal ímu pouïití v nezmûnûném stavu nebo po opravû. S v jimkou: umûleck ch dûl, sbûratelsk ch pfiedmûtû a staroïitností uveden ch v pfiíloze ã. 4 ZDPH, pro které je v témï ustanovení upraven ponûkud odli n zvlá tní reïim obchodníkû, a drah ch kovû a drahokamû. Obchodníkem s pouïit m zboïím se rozumí: plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném ãlenském státû, která v rámci uskuteãàování ekonomick ch ãinností pofiizuje nebo dováïí pouïité zboïí za úãelem dal ího prodeje, jednající: na vlastní úãet nebo na úãet jiné osoby, pokud jí náleïí odmûna. Zv hodnûn zvlá tní daàov reïim je moïno vyuïít není tedy povinn jen pfii prodeji ojet ch aut, nikoli u NDP! Podmínkou je, Ïe auto muselo b t obchodníkovi dodáno v rámci obchodování na území EU: Osobou nepovinnou k dani (napfi. soukromû jednajícím obãanem, aè uï z âr nebo z jiného státu EU). Osobou povinnou k dani ( OPD ) se sídlem v tuzemsku, která není plátcem (napfi. ãesk podnikatel s podlimitním obratem, kter se dobrovolnû ani povinnû nestal plátcem, mûïe jít o identifikovanou osobu). Osvobozenou osobou, která není plátcem [jde o OPD se sídlem nebo provozovnou v JâS, která je tam v obdobném postavení jako v tuzemsku OPD se sídlem v âr, která není plátcem, viz 4 odst. 1 písm. o)]. Jinou osobou povinnou k dani, pro kterou je dodání tohoto zboïí osvobozeno od danû podle 62(jde o dodání zboïí osvobozené bez nároku na odpoãet danû z dûvodu jeho pouïití pro plnûní osvobozená od danû, nebo Ïe mûlo slouïit pro reprezentaci) nebo obdobnû podle platného pfiedpisu jiného ãlenského státu. Jin m obchodníkem, pokud byl pfii dodání tohoto zboïí tímto jin m obchodníkem pouïit zvlá tní reïim (mûïe jít o tuzemského plátce nebo o osobu registrovanou k dani v jiném ãlenském státû EU). Zvlá tní reïim je tedy vylouãen zejména, pokud byl dodavatelem plátce, kter není obchodníkem. příklad Zvlá tní reïim obchodníka Plátce DPH v âr koupil v SRN za úãelem dal ího prodeje tfii ojeté automobily, kaïd za Kã: terénní automobil od nepodnikajícího nûmeckého obãana, osobní automobil od nûmeckého obchodníka, kter uplatnil zvlá tní reïim, uïitkové auto od osoby registrované k dani v SRN, která uplatnila osvobození od danû. Plátce následnû v âr prodal v echna vozidla s obchodní pfiiráïkou á Kã, jak bude postupovat? U terénního auta mûïe uplatnit zvlá tní reïim obchodníka a zdanit 21 % DPH jen pfiiráïku. Také u osobního auta mûïe uplatnit zvlá tní reïim a zdanit 21 % ãeské DPH jen pfiiráïku, pfii pofiízení vozidla od obchodníka z Nûmecka pfiitom nepfiiznával ãeskou DPH. U uïitkového auta plátce nemûïe uplatnit zvlá tní reïim obchodníka, ale standardnû zdaní 21 % DPH plnou prodejní cenu Kã, navíc musel pfiiznat ãeskou DPH ze Kã z titulu pofiízení zboïí z EU ( 16 ZDPH), kterou si mohl uplatnit k odpoãtu. Nev hodou tohoto zvlá tního reïimu ov em je, Ïe plátce, kter takto ménû zdanûné pouïité zboïí koupí, nemá nárok na odpoãet DPH z pfiiráïky, kterou zaplatil v prodejní cenû obchodníkovi. S tím souvisí i preventivní opatfiení, Ïe obchodník pfii dodání zboïí ve zvlá tním reïimu nesmí samostatnû uvést na daàovém dokladu daà t kající se pfiiráïky. Jedinou v jimku najdeme v 85 odst. 6 ZDPH, kde slouïí kupujícím z fiad osob se zdravotním postiïením, ktefií účetnictví v zemědělství listopad

15 daň z přidané hodnoty chtûjí vyuïít speciální moïnosti vrácení DPH z koupeného osobního auta. příklad Pro kupujícího plátce nemusí b t zvlá tní reïim v hodn Autobazar (plátce DPH) koupil od neplátce ojet automobil za Kã, naãeï jej prodává jinému plátci. Autobazar coby obchodník s pouïit m zboïím pfiitom chce na prodeji vydûlat alespoà Kã. Pokud by autobazar uplatnil zvlá tní reïim, zdanil by pouze obchodní pfiiráïku Kã rozdíl mezi prodejní a pofiizovací cenou 21 % DPH na v stupu, tj. DPH ãiní Kã. Tuto by ale nesmûl zvlá È uvést na daàov doklad a i kdyby tak uãinil, kupující plátce (stavební firma) nemá nárok na její odpoãet, takïe propadne státu. Anebo se mohou strany dohodnout, Ïe autobazar pou- Ïije bûïn daàov reïim, takïe pfiizná 21 % DPH na v stupu z celkové prodejní ceny Kã, tedy ve v i Kã, a tuto uvede na bûïn daàov doklad. Potom si bude moci kupující plátce (stavební firma) obvykl m postupem nárokovat odpoãet celé této DPH. Na tomto druhém, klasickém postupu pfiitom vydûlají oba dva, staãí ãíselné srovnání obou variant: 1) Uplatnûní zvlá tního reïimu obchodníka (autobazaru): V nosov zisk obchodníka = Kã. DPH na v stupu 21 % z Kã = Kã. Obchodník odvede, kupující nemá nárok na odpoãet. Prodejní cena vãetnû DPH = Kã. Nákladová kupní cena pro zákazníka = Kã. 2) Uplatnûní bûïného (a nikoli zvlá tního) daàového reïimu obchodníkem: V nosov zisk obchodníka = Kã. Stejn jako v pfiípadû ad 1). DPH na v stupu 21 % ze Kã = Kã. Obchodník daà odvede, kupující si ji odpoãte. Prodejní cena vãetnû DPH = Kã. Nákladová kupní cena pro zákazníka = Kã. NiÏ í neï ad 1), a tedy pro kupujícího v hodnûj í. Hlavní v hodou a rozli ovacím znakem pouïití zvlá tního reïimu obchodníka s pouïit m zboïím je v e nastínûné speciální pravidlo, Ïe základem danû je pfiiráïka sníïená o daà z pfiiráïky. Tato pfiiráïka se stanoví jako rozdíl mezi prodejní cenou obchodníka a pofiizovací cenou tohoto zboïí, pfiiãemï: Prodejní cenou se rozumí: úplata, která byla nebo má b t získaná obchodníkem od osoby, které je zboïí dodáno, nebo od tfietí strany, vãetnû dotace k cenû, daní, cel, poplatkû a vedlej ích v dajû jako provize, náklady na balné, pfiepravu a poji tûní poïadované obchodníkem od osoby, které je zboïí dodáno; s v jimkou slevy poskytnuté k datu uskuteãnûní plnûní, zaokrouhlovacího rozdílu z v poãtu DPH a pfiefakturovávané ãástky, kterou plátce obdrïel od jiné osoby na úhradu ãástky vynaloïené jménem a na úãet této jiné osoby (pokud nepfievy uje uhrazenou ãástku a neuplatnil nárok na odpoãet danû). Pofiizovací cenou se rozumí: obdobnû vymezená úplata, která byla nebo má b t získána od obchodníka osobou, která mu zboïí dodává. příklad Prodej ojetého auta ve zvlá tním reïimu Obchodník koupil osobní auto od neplátce (obãana), pfiíp. jako firemní auto bez DPH za Kã. Obchodník mûl s vozidlem následující v daje ve v i Kã + DPH (kterou si uplatnil k odpoãtu): Opravu jin m plátcem za Kã + DPH Kã (uplatnil nárok na odpoãet DPH na vstupu). Opravu neplátcem za Kã (sluïba od neplátce pochopitelnû DPH nepodléhá). Technickou kontrolu za Kã + DPH Kã (uplatnil nárok na odpoãet DPH na vstupu). Obchodník chce mít u prodeje tohoto auta obchodní pfiiráïku (zisk) Kã pfied zdanûním DPH: Celková pfiiráïka = Kã (jedná se o základ pro v poãet DPH metodou shora ). DPH z pfiiráïky = x 0,1736 = Kã (DPH na v stupu patfií do fiádku 1 pfiiznání k DPH). Cena bez danû = = Kã (patfií do Základu danû na fiádku 1 pfiiznání k DPH). Prodejní cena tedy vychází = = = Kã, která je vãetnû danû Kã. Do fiádku 26 pfiiznání k DPH je ale tfieba uvést údaj o hodnotû ve ker ch ostatních plnûní s nárokem na odpoãet danû, která se neuvádûjí v pfiedchozích fiádcích pfiiznání. Pfii pouïití zvlá tního reïimu obchodníka s pouïit m zboïím sem proto patfií ãástka za zdanitelná plnûní uskuteãnûná v tomto zvlá tním reïimu sníïená o pfiiráïku (tato je jiï na fiádku 1), takïe se zde uvede zb vající ãástka Kã. Dodejme, Ïe celá prodejní cena bez danû (tedy ãástka Kã) se rovnûï plnû zapoãítává do obratu pro úãely DPH, nejen zdaàovaná pfiiráïka bez danû. Tato se oddûlila pouze pro úãely v poãtu danû. 14 listopad 2013 účetnictví v zemědělství

16 naše poradna Pfii prodeji vystaví obchodník více ménû bûïn daàov doklad s tím, Ïe na nûm nesmí samostatnû uvést daà z pfiiráïky, tj Kã (ledaïe by byl kupující osobou se zdravotním postiïením). Kupující totiï nemá nárok na odpoãet této danû z pfiiráïky, a to bez ohledu na zpûsob vyuïití koupeného pouïitého zboïí, aè uï je plátcem DPH nebo není. A dále na daàovém dokladu musí b t uveden informativní údaj zvlá tní reïim pouïité zboïí. Poznámka: Pokud by se obchodníkovi nepodafiilo nalézt kupce za v hodnou (ziskovou) cenu a vûz by po ãase prodal nev hodnû pod cenou (pod náklady) za cenu niï í neï byla pofiizovací cena, tak bude základem danû nula (a nikoli záporná ãástka). Do fiádku 1 pfiiznání pak neuvede nic a prodejní cenu pfiizná na fiádku 26.? Spolupracující osoba převod zařízené provozovny Podnikatel fyzická osoba, plátce DPH vede daňovou evidenci. Manželka je spolupracující osoba (ta není plátcem DPH). V dubnu letošního roku dosáhne podnikatel důchodového věku. Může podnikatel převést zařízenou provozovnu na manželku a sám by se stal spolupracující osobou? Činnost provozovny je volnou živností, manželka by si ke svému živnostenskému listu zažádala o potřebný živnostenský list. Odpisy ve firmě jsou pouze na budovu. Zařízení a stroje, rovněž vozový park jsou v majetku firmy. Zaměstnance podnikatel nemá. odpověď: Je-li majetek uveden v dotazu (tj. budova, zafiízení, stroje a vozidla) ve spoleãném jmûní manïelû, pak není tfieba uvaïovat o jeho pfievedení na manïelku. Majetek, kter tvofií spoleãné jmûní manïelû, uïívají a udrïují oba manïelé spoleãnû. Majetek ve spoleãném jmûní manïelû mûïe k podnikání pouïívat kter koliv z manïelû, pokud se tak manïelé dohodnou. Podle ustanovení 7 odst. 9 zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, mûïe nemovitost nebo movitou vûc ve spoleãném jmûní manïelû, která je vyuïívána pro podnikání nebo jinou samostatnou v dûleãnou ãinnost jedním z manïelû, vloïit do obchodního majetku pro úãely danû z pfiíjmû jen jeden z manïelû. V daném pfiípadû zfiejmû nic nebrání tomu, aby budovu, zafiízení, stroje a vozidla manïel pfii dosaïení dûchodového vûku vyfiadil ze svého obchodního majetku a následnû si tento majetek vloïí do obchodního majetku manïelka, která bude namísto manïela pouïívat tento majetek pfii svém podnikání za spolupráce s manïelem. U manïela dojde k vyfiazení budovy, zafiízení, strojû a vozidel z obchodního majetku ukonãením vedení daàové evidence a manïelka provede vloïení tohoto majetku do svého obchodního majetku jeho uvedením v daàové evidenci. U budovy, kterou podle dotazu jedinou man- Ïel odpisoval (ostatní hmotn majetek byl asi jiï dfiíve odepsán), bude manïelka pokraãovat v odpisování zapoãatém manïelem. Ing. Ivana Pilafiová, Ing. Jifií VychopeÀ, dotaz 9870/13 Náklady na zpracování žádosti o dotaci Společnost s ručením omezeným si nechala zpracovat podklady pro dotační program Eko energie na zateplení budovy. Částku ve výši Kč za toto zpracování zaúčtovala na účet 042, avšak společnosti přišel dopis o zamítnutí žádosti o poskytnutí dotace. Může společnost tuto částku ve výši Kč zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů? odpověď: Vzhledem k tomu, že přestože dotace snižuje pořizovací cenu majetku, tak její získání v podstatě nesouvisí s pořízením dlouhodobého majetku (ve Vašem případě s pořízením technického zhodnocení nemovitosti), ale pouze s jeho financováním, nevstupují náklady na vypracování žádosti o dotaci do pořizovací ceny majetku (technického zhodnocení). Tento fakt je podpořen i tím, že i když nedostanete dotaci, zateplení budovy stejně provedete. Nicméně pokud by účetní jednotka chtěla, je dle mého názoru možné náklady na vypracování žádosti do pořizovací ceny zahrnout, stejně tak, jako je oprávněna tam zahrnout úroky z úvěru, pokud se takto rozhodne. Toto je ovšem její právo, nikoliv povinnost. Takže pokud je pro Vás přijatelnější zahrnout náklady na vypracování žádosti rovnou do nákladů, pak v tom nevidím žádný problém. Bez problémů cenu vypracované žádosti odúčtujte z účtu 042 na účet v účtové skupině 54 Jiné provozní náklady. Ing. Zuzana Pšeničková, dotaz 9891/13? Bezplatná poradenská sluïba pro vás Víte, Ïe jako pfiedplatitel ãasopisû a online sluïeb Wolters Kluwer máte moïnost zadat zdarma aï 7 vlastních dotazû? Staãí se jen jednodu e doregistrovat na portálu VyuÏijte v hody svého pfiedplatného a ptejte se, na co potfiebujete. účetnictví v zemědělství listopad

17 daň z příjmů Daňové řešení darovaného a zděděného hmotného majetku použitého k podnikání Ing. Ivan Macháček V pfiíspûvku si ukáïeme uplatnûní daàov ch odpisû u darovaného nebo zdûdûného hmotného majetku, kter je následnû pouïíván k v konu podnikatelské nebo jiné samostatné v dûleãné ãinnosti poplatníkem danû z pfiíjmû fyzick ch osob (nabyvatel daru nebo dûdic). Darovaný majetek použitý k podnikání V pfiípadû darovaného hmotného majetku, kter je pou- Ïit nabyvatelem daru k podnikání, vycházíme ze dvou ustanovení daàov ch zákonû: Dle znûní 3 odst. 4 písm. a) zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen ZDP ), nejsou pfiedmûtem danû z pfiíjmû pfiíjmy získané darováním nemovitosti nebo movité vûci anebo majetkového práva, s v jimkou pfiíjmû z nich plynoucích a s v jimkou darû pfiijat ch v souvislosti s v konem ãinnosti podle 6 nebo s podnikáním, anebo s jinou samostatnou v dûleãnou ãinností. Pfiedmûtem danû z pfiíjmû u fyzick ch osob, provozujících koly a kolská zafiízení a zafiízení na ochranu opu tûn ch zvífiat, nebo ohroïen ch druhû zvífiat, a u fyzick ch osob, které jsou poskytovateli zdravotních sluïeb, není pfiíjem získan nabytím daru v souvislosti s provozováním tûchto ãinností. Dle znûní 6 odst. 4 písm. c) zákona ã. 357/1992 Sb., o dani dûdické, dani darovací a dani z pfievodu nemovitostí, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále zákon o trojdani ), pfiedmûtem danû darovací nejsou bezúplatná nabytí majetku, která jsou pfiíjmem a jsou pfiedmûtem danû z pfiíjmû podle zákona o daních z pfiíjmû, nebo bezúplatná nabytí majetku, která jsou pfiedmûtem danû dûdické. příklad 1 Otec daroval synovi osobní automobil v souvislosti s v konem jeho podnikatelské ãinnosti. Po obdrïení automobilu ho syn vloïil do svého obchodního majetku. U syna jde o dar (nepenûïní pfiíjem) v souvislosti s jeho podnikáním, kter podléhá dle 3 odst. 4 písm. a) ZDP zdanûní daní z pfiíjmû na základû ocenûní daru podle zákona ã. 151/1997 Sb., o oceàování majetku, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen zákon o oceàování majetku ). ProtoÏe dar podléhá zdanûní daní z pfiíjmû, není pfiedmûtem danû darovací ve smyslu znûní 6 odst. 4 písm. c) zákona o trojdani. Podmínky daňového odpisování darovaného hmotného majetku Podle znûní 27 písm. ch) ZDP patfií mezi hmotn majetek, kter je vylouãen z daàového odpisování, takov hmotn majetek, jehoï bezúplatné nabytí bylo pfiedmûtem danû darovací a bylo v dobû nabytí od danû darovací osvobozeno. Podle ustanovení 19 odst. 3 zákona o trojdani je od darovací danû osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k nûmu dochází mezi osobami zafiazen mi v I. a II. skupinû. Podle znûní 20 odst. 6 písm. f) zákona o trojdani jsou od danû darovací osvobozeny bezúplatné pfievody bytû a nebytov ch prostor z vlastnictví bytov ch druïstev do vlastnictví ãlenû fyzick ch osob, jde-li o bezúplatné pfievody uvedené v 24 odst. 1 aï 4 zákona ã. 72/1994 Sb., kter m se upravují nûkteré spoluvlastnické vztahy k budovám a nûkteré vlastnické vztahy k bytûm a nebytov m prostorûm a doplàují nûkteré zákony (zákon o vlastnictví bytû), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Podle znûní 20 odst. 10 zákona o trojdani je od danû darovací osvobozeno bezúplatné nabytí majetku fyzickou osobou s trval m pobytem v tuzemsku nebo na území jiného evropského státu, která je poskytovatelem zdravotních sluïeb v souladu se zákonem upravujícím 16 listopad 2013 účetnictví v zemědělství

18 daň z příjmů zdravotní sluïby a podmínky jejich poskytování, nebo s obdobnou úpravou v jiném evropském státû, je-li bezúplatnû nabyt majetek urãen na poskytování zdravotních sluïeb. Obdobnû je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku fyzickou osobou provozující zafiízení na ochranu opu tûn ch zvífiat nebo ohroïen ch druhû zvífiat. Podle znûní 29 odst. 1 písm. e) ZDP je pfii nabytí majetku darováním vstupní cenou nabytého hmotného majetku cena stanovená podle zákona o oceàování majetku ke dni nabytí s v jimkou majetku odpisovaného právním nástupcem poplatníka [ 30 odst. 10 písm. a) ZDP], pokud u poplatníka danû z pfiíjmû fyzick ch osob neuplyne od nabytí doba del í neï 5 let, zv ená u nemovitostí o náklady vynaloïené na opravy a technické zhodnocení. Pfii nabytí majetku darováním je podle znûní 29 odst. 1 písm. d) ZDP vstupní cenou nabytého majetku reprodukãní pofiizovací cena, je-li doba od nabytí del í neï 5 let. Z v e uveden ch ustanovení ZDP vypl vá, Ïe z fyzick ch osob mûïe u darovaného hmotného majetku uplatnit daàové odpisování: 1) Fyzická osoba, která získala darem hmotn majetek od skupiny osob zafiazen ch do III. skupiny, tedy od ostatních fyzick ch osob a od právnick ch osob (nejde o osoby zafiazené v I. a II. skupinû ve smyslu 11 zákona o trojdani). Dary mezi tûmito osobami podléhají dani darovací, pokud se na nû nevztahuje nûkteré ustanovení zákona, t kající se osvobození od danû. 2) Fyzická osoba, která získala darem hmotn majetek v souvislosti s v konem ãinnosti podle 6ZDP nebo s podnikáním nebo jinou samostatnou v dûleãnou ãinností, kter vloïí do svého obchodního majetku. Tento dar pfiedstavuje nepenûïní pfiíjem ocenûn podle zákona o oceàování majetku a podléhá zdanûní daní z pfiíjmû a nikoliv daní darovací. příklad 2 Obãan obdrïel darem od svého dûdeãka byt 2+KK. Tento byt následnû pronajal a pfiíjmy z pronájmu zdaàuje dle 9 ZDP. Darovan majetek je pfiedmûtem danû darovací, ale protoïe jde o dar mezi osobami zafiazen mi ve skupinû I, je podle znûní 19 odst. 3 zákona o trojdani bezúplatné nabytí majetku osvobozeno od danû darovací. Z toho dûvodu není moïno s odvoláním na znûní 27 písm. ch) ZDP uplatnit odpis bytu pfii jeho následném pronájmu (hmotn majetek je vylouãen z odpisování). Pro poplatníka bude v hodné uplatnit v daje pau álem ve v i 30 % z dosaïen ch pfiíjmû z pronájmu. příklad 3 Otec daroval dcefii volnou nemovitost, ve které si dcera zfiídí kosmetick salon a provozuje podnikatelskou ãinnost. U dcery jde o dar (nepenûïní pfiíjem) v souvislosti s jejím podnikáním, kter podléhá dle 3 odst. 4 písm. a) ZDP zdanûní daní z pfiíjmû na základû ocenûní daru podle zákona o oceàování majetku. ProtoÏe dar podléhá zdanûní daní z pfiíjmû, není pfiedmûtem danû darovací ve smyslu znûní 6 odst. 4 písm. c) zákona o trojdani. Na dceru se tudíï nevztahuje znûní 27 písm. ch) ZDP a dcera mûïe odpisovat darovanou nemovitost ze vstupní ceny, která je stanovena podle zákona o oceàování majetku ke dni nabytí daru. příklad 4 Obãan obdrïel garáï darem od firmy, ve které je zamûstnán. GaráÏ vloïí do svého obchodního majetku a umístí v ní auto vyuïívané ke svému podnikání. Na pfiípad se vztahuje 3 odst. 4 písm. a) ZDP, proto- Ïe jde o dar v souvislosti s v konem ãinnosti podle 6 ZDP. NepenûÏní pfiíjem zamûstnance podléhá dani z pfiíjmû s ocenûním podle zákona o oceàování majetku. Pokud garáï vloïí obãan do obchodního majetku a garáïuje v ní svûj automobil vyuïívan k podnikání, mûïe obãan garáï odpisovat rovnomûrn m nebo zrychlen m zpûsobem. příklad 5 Obãan daruje svému stomatologovi poãítaã ocenûn ãástkou Kã. Darovan majetek je pfiedmûtem danû darovací, ale s odvoláním na znûní 20 odst. 10 zákona o trojdani je darování osvobozeno od danû darovací. Ve smyslu znûní 3 odst. 4 písm. a) ZDP není nepenûïní pfiíjem pfiedmûtem danû z pfiíjmû. S odvoláním na znûní 27 písm. ch) ZDP nemûïe stomatolog uplatnit daàov odpis poãítaãe. příklad 6 Obãan daruje svému stomatologovi na základû darovací smlouvy ãástku Kã. Lékafi si následnû zakoupí polohovací stomatologické zafiízení za ãástku Kã. Dar finanãní ãástky podléhá dani darovací, ale s odvoláním na znûní 20 odst. 10 zákona o trojdani je účetnictví v zemědělství listopad

19 daň z příjmů osvobozen od této danû. Zakoupen hmotn majetek z poskytnuté darované ãástky mûïe stomatolog daàovû odpisovat ze vstupní ceny Kã. Zděděný majetek použitý kpodnikání Zdûdûn hmotn majetek po zûstaviteli mûïe dûdic vloïit do svého obchodního majetku a pou- Ïívat ho k podnikání. Tím mûïe u tohoto hmotného majetku uplatnit jako daàov v daj i daàové odpisy. Pfiitom je nutno vycházet z následujících ustanovení ZDP: 29 odst. 1 písm. e) a d) ZDP hovofiící o vstupní cenû hmotného majetku nabytého zdûdûním, 30 odst. 10 písm. a) ZDP stanovící postup odpisování hmotného majetku právního nástupce poplatníka (dûdice) v pfiípadû, Ïe pûvodní vlastník (zûstavitel) odpisoval hmotn majetek, 29 odst. 7 ZDP stanovící postup odpisování pfii zv ení nebo sníïení vstupní ceny, ke kterému dochází u jiï odpisovaného hmotného majetku z jiného dûvodu, neï je jeho technické zhodnocení. Podle znûní 29 odst. 1 písm. e) ZDP je pfii nabytí majetku zdûdûním vstupní cenou nabytého hmotného majetku cena stanovená podle zákona o oce- Àování majetku ke dni nabytí, s v jimkou majetku odpisovaného právním nástupcem poplatníka [ 30 odst. 10 písm. a) ZDP], pokud u poplatníka danû z pfiíjmû fyzick ch osob neuplyne od nabytí doba del í neï 5 let, zv ená u nemovitostí o náklady vynaloïené na opravy a technické zhodnocení. Pfii nabytí majetku zdûdûním je podle znûní 29 odst. 1 písm. d) ZDP vstupní cenou nabytého majetku reprodukãní pofiizovací cena, je-li doba od nabytí del í neï 5 let. Ve smyslu znûní 29 odst. 7 ZDP se pfii zv ení vstupní ceny, ke které dochází u jiï odpisovaného majetku z jiného dûvodu, neï je technické zhodnocení majetku, stanoví odpis ze zmûnûné vstupní ceny (zûstatkové ceny) pfii zachování platné sazby (koeficientu) podle 31 nebo 32 ZDP. Podle znûní 30 odst. 10 písm. a) ZDP pokraãuje právní nástupce poplatníka v odpisování zapoãatém pûvodním vlastníkem ze vstupní ceny, ze které odpisoval pûvodní vlastník, a to pfii zachování zpûsobu odpisování. Pokud nabyvatel zdûdûného hmotného majetku vloïí tento majetek do svého obchodního majetku a vyuïívá jej k v konu podnikatelské nebo jiné samostatné v dûleãné ãinnosti a pfiíjmy zdaàuje podle 7 ZDP, anebo tento zdûdûn majetek pronajímá a pfiíjmy zda- Àuje podle 9 ZDP, mûïe z hlediska daàového odpisování tohoto majetku dojít ke dvûma variantám: 1. Pokraãování v odpisování zdûdûného hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku zûstavitele Pokud mûl zûstavitel hmotn majetek zahrnut v obchodním majetku a odpisoval jej rovnomûrn m nebo zrychlen m zpûsobem, mûïe právní nástupce poplatníka pokraãovat v odpisování hmotného majetku zapoãatém pûvodním vlastníkem pfii zachování pfiíslu né metody daàového odpisování tohoto majetku, pokud dûdic zahrne tento zdûdûn majetek do svého obchodního majetku. Dûdic právní nástupce poplatníka odpisuje podle znûní 30 odst. 10 písm. a) ZDP ze vstupní ceny, ze které odpisoval pûvodní vlastník zûstavitel. V pfiípadû, Ïe dûdic pokraãuje v podnikatelské ãinnosti zûstavitele jiï ve zdaàovacím období, ve kterém pûvodní vlastník hmotného majetku zemfiel, mûïe uplatnit odpis ve v i jedné poloviny roãního odpisu. Jedná se o pfiípad, kdy právní nástupce poplatníka (dûdic) nabyl hmotn majetek v prûbûhu zdaàovacího období, eviduje jej na konci zdaàovacího období a pokraãuje v odpisování zapoãatém pûvodním vlastníkem (zûstavitelem). Obdobnû pokraãuje v odpisování hmotného majetku dûdic, kter zdûdil pronajíman hmotn majetek (nejãastûji nemovitost), kter pronajímatel (zûstavitel) pronajímal a souãasnû jej daàovû odpisoval. příklad 7 Podnikatel zakoupil v roce 2010 nákladní automobil, zahrnul jej do obchodního majetku a odpisoval jej rovnomûrn m zpûsobem ze vstupní ceny Kã. Podnikatel vedl daàovou evidenci. Fyzická osoba v dubnu 2013 zemfiela, syn jakoïto jedin dûdic zdûdûn automobil vloïí do svého obchodního majetku a vyuïívá jej ke svému podnikání od kvûtna Do daàov ch v dajû roku 2013 lze uplatnit u zemfielého poplatníka polovinu roãního odpisu z hmotného majetku evidovaného k Syn mûïe pokraãovat v odpisování hmotného majetku zapoãatého pûvodním vlastníkem pfii zachování odpisování rovnomûrn m zpûsobem, tzn. Ïe odpisuje automobil ze vstupní ceny Kã. Jde o pfiípad, kdy zûstavitel mûl tento hmotn majetek zahrnut v obchodním majetku a odpisoval jej, a dûdic zahrne tento zdûdûn majetek do svého obchodního majetku. 18 listopad 2013 účetnictví v zemědělství

20 daň z příjmů Pfiehled uplatnûn ch odpisû ZdaÀovací období Odpis u zûstavitele v Kã Odpis u dûdice v Kã x 11 / 100 = x 22,25 / 100 = x 22,25 / 100 = ,5 x x 22,25 / 100 = ,5 x x 22,25 / 100 = x 22,25 / 100 = Odpisování zdûdûného hmotného majetku nezahrnutého v obchodním majetku zûstavitele Dûdic mûïe zdûdûn hmotn majetek, kter zûstavitel nemûl zahrnut v obchodním majetku, zahrnout do svého obchodního majetku a zahájit jeho odpisování ze vstupní ceny, kterou je: cena stanovená podle zákona o oceàování majetku ke dni nabytí, pokud u poplatníka danû z pfiíjmû fyzick ch osob neuplynula od nabytí doba del í neï 5 let, zv ená u nemovitostí o náklady vynaloïené na opravy a technické zhodnocení; reprodukãní pofiizovací cena zji tûná podle zákona o oceàování majetku ke dni oceàování majetku, pokud je doba od nabytí u poplatníka danû z pfiíjmû fyzick ch osob del í neï 5 let. příklad 8 Syn zdûdil v roce 2013 po svém zemfielém otci garáï, kterou otec nemûl v obchodním majetku ani ji nepronajímal. Syn zdûdûnou garáï pronajme od obãanovi za úãelem garáïování jeho osobního automobilu. V daném pfiípadû pronajímá syn nemovitost, kterou otec neodepisoval. Syn zahájí odpisování nemovitosti ze vstupní ceny stanovené podle zákona o oceàování majetku ke dni úmrtí otce, tj. ke dni nabytí nemovitosti. Tyto odpisy uplatní jako daàové v daje k pfiíjmûm z pronájmu. příklad 9 ManÏelé vlastní byt, kter je ve spoleãném jmûní manïelû. Byt zakoupili v roce 2009 za ãástku Kã a od roku 2010 tento byt pronajímají, pfiiãemï pfiíjem z pronájmu zdaàuje manïel. V jeho daàov ch v dajích jsou uplatnûny k pfiíjmûm z pronájmu odpisy z bytu stanovené ze vstupní ceny Kã rovnomûrn m zpûsobem. V roce 2013 manïel zemfiel. Souãástí dûdického fiízení je polovina pfiedmûtného bytu a tato pfiipadla man- Ïelce (dûdiãce). Pro úãely dûdického fiízení je cena poloviny bytu stanovena soudním znalcem podle zákona o oceàování majetku na ãástku Kã. ManÏelka pokraãuje nadále v pronájmu bytu. ManÏelka musí v roce 2013 upravit vstupní cenu pro odpisování pronajímaného bytu v návaznosti na 29 odst. 7 ZDP následujícím zpûsobem: vstupní cena poloviny bytu, která pfiipadá v rámci SJM na manïelku ãiní Kã (polovina z ãástky Kã), vstupní cena zdûdûné poloviny bytu, která pfiipadá na základû dûdického fiízení manïelce, ãiní Kã (cena podle zákona o oceàování majetku ke dni úmrtí manïela). Dûdiãka tak bude pokraãovat v odpisování ze vstupní ceny Kã Kã = Kã s pouïitím odpisové sazby 3,4 % (sazba pro odpisování v dal ích letech odpisování). příklad 10 ManÏelé vlastní byt, kter je ve spoleãném jmûní manïelû. Byt zakoupili v roce 2009 za ãástku Kã a od roku 2010 tento byt pronajímají, pfiiãemï pfiíjem z pronájmu zdaàuje manïel. V jeho daàov ch v dajích jsou uplatnûny k pfiíjmûm z pronájmu odpisy z bytu stanovené ze vstupní ceny Kã rovnomûrn m zpûsobem. V roce 2013 manïelka zemfiela. Souãástí dûdického fiízení je polovina pfiedmûtného bytu a tato pfiipadla synovi. Pro úãely dûdického fiízení je cena poloviny bytu stanovena soudním znalcem podle zákona o oceàování majetku na ãástku Kã. Byt je nadále pronajímán. Na základû v sledkû dûdického fiízení se stávají otec a syn spoluvlastníky bytu v pomûru 50 : 50. Zdanûní pfiíjmû z pronájmu a uplatnûní v dajû k tûmto pfiíjmûm probíhá dle 11 ZDP. Postup pro úãely uplatnûní odpisû od roku 2013 bude následující: otec pokraãuje v daàovém odpisování ze vstupní ceny poloviny bytu Kã uplatní odpis pfii rovnomûrném odpisování ve v i Kã, syn jakoïto podílov spoluvlastník zdûdûné poloviny bytu uplatní do daàov ch v dajû k pfiíjmûm z pronájmu odpisy stanovené ze vstupní ceny Kã pfii zachování odpisové sazby (pfii rovnomûrném odpisování) a koeficientu (pfii zrychleném odpisování) pro 4. rok odpisování pokud syn zvolí rovnûï rovnomûrn zpûsob odpisování, uplatní za rok 2013 odpis ve v i Kã. účetnictví v zemědělství listopad