Ú ední v stník Evropské unie C 385/1 III. (P ípravné akty)

Transkript

1 Ú ední v stník Evropské unie C 385/1 III (P ípravné akty) Ú ETNÍ DV R STANOVISKO. 9/2020 (podle l. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU) k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se m ní rozhodnutí. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (COM(2020) 220 final), který p edložila Komise (2020/C 385/01) OBSAH Body Strana Úvod Mechanismus civilní ochrany Unie Naše stanovisko k navrhovaným zm nám 7 4 P ipomínky k finan ním aspekt m P im enost celkového zvýšení rozpo tu není dostate n podložena Zavedení p ímého zadávání ve ejných zakázek m že reakci EU na krize zrychlit Nep ímé ízení m že vnést do ádného finan ního ízení operací mechanismu civilní ochrany Unie flexibilitu, ale také ur itá rizika Ochrana finan ních zájm Unie a kontroly na míst provád né EÚD P ipomínky k výkonnostnímu potenciálu mechanismu civilní ochrany Unie Není zaru eno minimální finan ní krytí pro jednotlivé pilí e (prevence, p ipra venost, reakce) mechanismu civilní ochrany Unie Monitorování n kterých nových inností mechanismu civilní ochrany Unie má nedostatky

2 C 385/2 Ú ední v stník Evropské unie Ú ETNÍ DV R EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na l. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy, s ohledem na na ízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) stanoví finan ní pravidla o souhrnném rozpo tu Unie ( 1 ),. 2018/1046 ze dne 18. ervence 2018, kterým se s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady civilní ochrany Unie ( 2 ),. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se m nismu civilní ochrany Unie, který p edložila Komise ( 3 ), ní rozhodnutí. 1313/2013/EU o mecha s ohledem na žádost Rady o stanovisko k výše uvedenému návrhu ze dne 18. ervna 2020, P IJAL TOTO STANOVISKO: Úvod 1. Pandemie COVID-19 není první celosv tovou zdravotní krizí, které Evropa elí. Její d sledky jsou však bezprece dentní. Ukazuje se, že je pot eba, aby EU byla na budoucí rozsáhlé krize lépe p ipravena. lenské státy byly rozsahem a rychlostí postupující krize zasko eny a jejich systémy zdravotní pé e se dostaly pod zna ný tlak. Chyb l dostatek zdravotnické vybavení a vyskytly se problémy se skladovací kapacitou ( 4 ). 2. Hlavní odpov dnost za prevenci katastrof a krizí na svém území a za p ípravu a reakci na n stále nesou lenské státy EU. Komise má však v oblasti civilní ochrany podp rnou úlohu. To znamená, že n která opat ení v této oblasti se p ijímají na úrovni EU a že i samotná EU bude hrát v reakci na budoucí zdravotní hrozby ur itou roli. 3. Dne 26. b ezna 2020 Evropská rada projednala reakci EU na tuto pandemii. Vydala spole né prohlášení ( 5 ), v n mž uvedla, že je t eba se z krize zp sobené onemocn ním COVID-19 pou it. Dále uvedla, že nastal as zavést v rámci EU ambiciózn jší a rozsáhlejší systém krizového ízení a vyzvala Komisi, aby v tomto sm ru p edložila návrhy. Komise následn dne 2. ervna 2020 p edložila návrh, kterým se m ní rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. 1313/ 2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie ( 6 ) ( návrh ). 4. Dne 18. ervna 2020 požádala Rada Evropské unie Ú etní dv r, aby k návrhu co nejd íve vydal své stanovisko. Toto stanovisko je reakcí na tuto žádost a dopl uje naše další stanoviska, která jsme zve ejnili k mimo ádné flexibilit pro ( 1 ) Ú. v st. L 193, , s. 1. ( 2 ) Ú. v st. L 347, , s. 924, ve zn ní na ízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 ze dne 2. íjna 2018 (Ú. v st. L 250, , s. 1), a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/420 ze dne 13. b ezna 2019 (Ú. v st. L 771, , s. 1). ( 3 ) (COM (2020) 220 final), (2020/0097 (COD)), ( 4 ) Podrobn jší informace viz d vodová zpráva k návrhu (COM(2020) final), t etí oddíl, tvrtá odrážka: Ú elnost právních p edpis a zjednodušení, s. 4. ( 5 ) Spole né prohlášení len Evropské rady, 26. b ezna ( 6 ) Ú. v st. L 347, , s. 924.

3 Ú ední v stník Evropské unie C 385/3 využití evropských strukturálních a investi ních fond ( 7 ), k iniciativ REACT-EU a na ízení o spole ných ustanoveních ( 8 ), k Fondu pro spravedlivou transformaci ( 9 ) a k facilit na podporu oživení a odolnosti ( 10 ). Mechanismus civilní ochrany Unie 5. Mechanismus civilní ochrany Unie (UCPM) byl z ízen rozhodnutím. 1313/2013/EU. Zám rem bylo mít mecha nismus, který bude p ispívat k provád ní lánku 196 (o civilní ochran ) a lánku 222 (o solidarit mezi lenskými státy EU) Smlouvy o fungování Evropské unie. Cílem mechanismu je zlepšit spolupráci mezi Evropskou unií (EU) a ú astnic kými státy ( 11 ), a pomoci tak ú inn ji p edcházet p írodním a lov kem zp sobeným katastrofám, p ipravit se na n a reagovat na n. O pomoc v rámci mechanismu civilní ochrany Unie m že požádat kterákoliv zem na sv t. Ráme ek 1 znázor uje, jak mechanismus civilní ochrany Unie funguje. Ráme ek 1 Jak funguje mechanismus civilní ochrany EU? 6. Právní rámec mechanismu civilní ochrany Unie byl dvakrát pozm n n. Jedna zm na byla provedena na ízením (EU) 2018/1475 ( 12 ). Druhá pak rozhodnutím (EU) 2019/420 ( 13 ), kterým byl v návaznosti na p eshrani ní lesní požáry ( 7 ) Stanovisko. 3/2020, p ijaté dne , zve ejn né dne ( 8 ) Stanovisko. 4/2020, p ijaté dne , zve ejn né dne ( 9 ) Stanovisko. 5/2020, p ijaté dne , zve ejn né dne ( 10 ) Stanovisko. 6/2020, p ijaté dne , zve ejn né dne ( 11 ) Ú astnickými státy mechanismu civilní ochrany Unie jsou také Island, Severní Makedonie, erná Hora, Norsko, Srbsko a Turecko. ( 12 ) Na ízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 ze dne 2. íjna 2018, kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity a kterým se m ní na ízení (EU). 1288/2013, na ízení (EU). 1293/2013 a rozhodnutí. 1313/2013/EU (Ú. v st. L 250, , s. 1). ( 13 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/420 ze dne 13. b ezna 2019, kterým se m ní rozhodnutí. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (Ú. v st. L 77I, , s. 1).

4 C 385/4 Ú ední v stník Evropské unie a povodn na území lenských stát EU z ízen mechanismus resceu. P i poslední revizi ( 14 ) byla také zavedena ustanovení ( 15 ) zam ená na zmírn ní rizik, která mají nízkou pravd podobnost výskytu, ale vysoký dopad. V tomto ohledu m ly být do prosince 2020 u in ny zásadní kroky. Avšak vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 vypukla d íve, než ustanovení nabyla ú inku, nebylo možné posoudit jejich celkový potenciál. Naše stanovisko k navrhovaným zm nám 7. Celkovým cílem návrhu ( 16 ) je zajistit, aby Unie mohla svým ob an m v Evrop i mimo ni poskytovat lepší podporu v p ípad krize i mimo ádné situace. Naše stanovisko obsahuje p ipomínky k finan ním aspekt m a výkonnostnímu potenciálu mechanismu civilní ochrany Unie. P ipomínky k finan ním aspekt m 8. souladu V zásadami se subsidiarity proporcionality a ( 17 ) by Komise m la na úrovni EU jednat jen v p ípadech, kdy je to nezbytné, a zp sobem, který nep ekra uje rámec toho, co je pot eba k vy ešení problému ( 18 ). Z toho vyplývá, že mechanismus civilní ochrany Unie lze využít ke koordinaci pomoci pouze tehdy, když krize ohrožuje schopnost zem na ni reagovat, a když zem požádá o pomoc. 9. Jinými slovy úlohou mechanismu civilní ochrany Unie dopl je ovat vlastní kapacity lenských stát, nikoliv je nahrazovat. Aby byly spln ny výše uvedené zásady, je t eba d kladn posoudit, které kapacity pro odezvu v lenských státech chybí, a na základ toho ur it oblasti, v nichž by bylo možné žádat o podporu v rámci mechanismu civilní ochrany Unie. P im enost celkového zvýšení rozpo tu není dostate n podložena 10. Návrh zvyšuje rozpo tové zdroje pro mechanismus civilní ochrany Unie na období na 3,5 miliardy EUR v b žných cenách. To je oproti p vodnímu rozpo tu 1,4 miliardy EUR v b žných cenách nár st o 150 %. ást t chto prost edk (1,3 miliardy EUR) bude poskytnuta p ímo z víceletého finan ního rámce na období (nový odst. 1 písm. a) v lánku 19). Dalších 2,2 miliardy EUR bude uvoln no z nového evropského nástroje na podporu oživení (ERI) (nový lánek 19a). Zdroje z nástroje pro podporu oživení budou p edstavovat vn jší ú elov vázané p íjmy v souladu s l. 21 odst. 5 na ízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 19 ). 11. Uvedený 150% nár st rozpo tových prost edk mechanismu civilní ochrany Unie na období byl potvrzen na mimo ádném zasedání Evropské rady v ervenci 2020: rozhodnutím Rady se zvýšil celkový rozpo et mechanismu civilní ochrany na 3 miliardy EUR z p vodních 1,2 miliardy EUR v cenách roku V reálných hodno tách jsou ástky v návrhu a v rozhodnutí Rady shodné, vyjád ené v prvním p ípad v b žných cenách a ve druhém v cenách roku Celkem 1,1 miliardy EUR bylo poskytnuto z víceletého finan ního rámce na období Dalších 1,9 miliardy EUR bylo vy len no z nástroje Next Generation EU (NGEU)( 20 ). Rada rovn ž vytvo ila pro mecha nismus civilní ochrany Unie novou rozpo tovou položku. Nyní spadá pod okruh 2 Soudržnost, odolnost a hodnoty namísto okruhu 5, který byl p ejmenován na Bezpe nost a obrana (viz ráme ek 2 ). ( 14 ) Ú. v st. L 77I, , s. 1. ( 15 ) lánky 6 ( Zvládání rizik ), 21 ( Zp sobilá opat ení v oblasti prevence a p ipravenosti ), 23 ( Zp sobilá opat ení související s vyba vením a operacemi ), 32 ( Provád cí akty ). ( 16 ) Který staví na návrhu Komise (COM(2019) 125) ze dne , jenž se omezuje pouze na rozpo tová ustanovení rozhodnutí. 1313/2013/EU v souladu s návrhem víceletého finan ního rámce na období p edloženým Komisí (COM(2018) 321) ze dne ( 17 ) l. 5 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (Ú. v st. C 202, , s. 1). ( 18 ) Pokyny ke zlepšování právní úpravy (SWD(2017) 350), , s. 4, kapitola I.2, ocess/ planning-and-proposing-law/better-regulation-why-and-how/better-regulation-guidelines-and-toolbox_cs. ( 19 ) Ú. v st. L 193, , s. 1. ( 20 ) Evropský nástroj na podporu oživení, ozna ovaný nyní Radou jako Next Generation EU, byl navržen Komisí dne 28. kv tna 2020 (COM(2020) 441) na podporu oživení EU po pandemii COVID-19.

5 Ú ední v stník Evropské unie C 385/5 Víceletý finan ní rámec a nástroj NGEU Od p Ráme ek 2 vodního návrhu Komise v kv tnu 2018 k dohod Evropské rady v ervenci 2020 Zdroj: EÚD. Informace na základ ve ejn dostupných dokument. 12. Posuzovali jsme, zda návrh obsahuje jasnou interven ní logiku, která ukazuje, jakým zp sobem bude financování EU ešit zjišt né pot eby, a p idanou hodnotu podpory EU. Komise uvedla, že návrh vycházel z p edb žných poznatk získaných na základ rozší ení onemocn ní COVID-19, které byly identifikovány v úzké spolupráci s p íslušnými zú ast n nými stranami na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, což p isp lo k d kladnému vyhodnocení dopadu navrhovaných politik ( 21 ). Považujeme takové tvrzení za p ehnané, protože kv li naléhavosti, s jakou bylo t eba reagovat na pandemii COVID-19, nebylo k návrhu vypracováno obvyklé posouzení dopad ani neprob hly konzultace se zú astn nými stra nami. 13. Podle návrhu budou rámci v mechanismu civilní ochrany Unie pln ny další úkoly ( 22 ). Návrh však neobsahuje žádné informace o odhadovaných nákladech, které jsou s nimi spojeny. Podle našeho názoru jsou tyto informace nezbytné k od vodn ní navrhovaného výrazného zvýšení rozpo tu. 14. Vzhledem výše k uvedeným skute cíl p im ený. nostem nem žeme ur it, zda je navrhovaný rozpo et pro dosažení stanovených ( 21 ) D vodová zpráva k návrhu, t etí oddíl, t etí odrážka: Posouzení dopad, s. 4. ( 22 ) Nap íklad innosti na podporu meziodv tvových a p eshrani ních p ístup, vytvá ení strategických rezerv zdravotnického vybavení na úrovni EU, rozvoj kapacit pro zdravotní evakuaci a vytvá ení zdravotnických záchranných tým.

6 C 385/6 Ú ední v stník Evropské unie Zavedení p ímého zadávání ve ejných zakázek m že reakci EU na krize zrychlit 15. V rámci mechanismu civilní ochrany Unie v jeho sou asné podob m že Komise podpo it lenské státy formou p ímých grant nebo prost ednictvím spole ného zadávacího ízení na po ízení kapacit resceu jménem lenských stát ( 23 ). Podle dohody o spole ném zadávání ve ejných zakázek ( 24 ) koordinuje zadávání ve ejných zakázek Komise. Ta sleduje pot eby lenských stát, vypracovává technické specifikace, organizuje zadávací ízení, posuzuje nabídky a zadává zakázky. lenské státy pak mohou v rámci t chto zakázek zadávat individuální objednávky a nakupovat zdra votnické vybavení. 16. Stávající právní p edpisy umož ují ( 25 ) u init v krizových situacích výjimky z omezení, která se jinak musí p i zadávání ve ejných zakázek dodržovat. Nap íklad jednací ízení bez p edchozího uve ejn ní lze použít pokud je to nezbytn nutné, když z d vod krajní naléhavosti zp sobené událostmi, které ve ejný zadavatel nemohl p edvídat, nelze dodržet lh ty pro otev ené ízení [ ] ( 26 ). Podobn podrobná pravidla pro zadávání zakázek stanovená v p íloze I finan ního na ízení stanoví, že ve ejný zadavatel m že jednací ízení bez p edchozího uve ejn ní oznámení o zahájení zadávacího ízení použít bez ohledu na odhadovanou hodnotu ve ejné zakázky, [ ] pokud je to nezbytn nutné, když z d vod krajní naléhavosti zp sobené nep edvídatelnými událostmi nelze dodržet lh ty [ ] a pokud okolnosti od vod ující tuto krajní naléhavost nelze p i ítat ve ejnému zadavateli ( 27 ). Dne 1. dubna 2020 vydala Komise pokyn ( 28 ), v n mž uvádí, že pro situaci, jako je sou asná krize COVID-19, která p edstavuje krajní a nep edvídatelnou naléhavost, neobsahují sm rnice EU procesní omezení. 17. Podle Komise by možnost, aby zadávala ve ejné zakázky p ímo, bývala umožnila reagovat na úrovni EU rychleji, nebo p etíženým lenským stát m trvalo ty i týdny, než zahájily první zadávací ízení ( 29 ). Prozatím byla v návaznosti na pandemii COVID-19 zahájena ty i spole ná zadávací ízení v maximální souhrnné hodnot 3,5 miliardy EUR ( 30 ). Právní p edpisy upravující spole ná zadávací ízení však mají ur itá p irozená omezení. Jedním z nich je, že Komise odpovídá za podpis rámcové smlouvy, ale p ímo po izovat vybavení mohou pouze lenské státy v souladu s p edem stanovenou kvótou. To znamená, že Komise nem že vytvá et zásoby sama, což omezuje její p ísp vek k celkové úrovni p ipravenosti EU. 18. Podle návrhu bude Komise zmocn na k p ímému zadávání ve ejných zakázek v mimo ádných situacích podob ných krizi COVID-19. Domníváme se, že takový krok mohl Komisi umožnit rychleji reagovat v podobných situacích v budoucnu a také snížit provozní zát ž lenských stát. Má-li však mechanismus civilní ochrany Unie plnit v p ímém zadávání ve ejných zakázek dopl kovou úlohu (viz bod 9), je nutné, aby to, co po izuje EU, bylo v plné mí e komple mentární k tomu, co po izují lenské státy postižené krizí. Ur ité d ležité nástroje pro zaru ení takové dopl kovosti již existují. Jde o lánek 5 a 6 rozhodnutí o civilním mechanismu ochrany Unie, které vyžadují pravidelné posuzování rizik ( 23 ) l. 12 odst. 3 rozhodnutí. 1313/2013/EU o UCPM ve zn ní pozd jších p edpis. ( 24 ) lánek 5 Spole né zadávání ve ejných zakázek na léka ská protiopat ení rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. 1082/ 2013/EU ze dne 22. íjna 2013 o vážných p eshrani ních zdravotních hrozbách o a zrušení rozhodnutí. 2119/98/ES (Ú. v st. L 293, , s. 1) stanoví podmínky pro ú ast na spole ných zadávacích ízeních, jimž p edcházela dohoda o spo le ném zadávacím ízení. ( 25 ) Sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání ve ejných zakázek a o zrušení sm rnice 2004/18/ES (Ú. v st. L 94, , s. 65) ( sm rnice o zadávání ve ejných zakázek ), a na ízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. ervence 2018, kterým se stanoví finan ní pravidla pro souhrnný rozpo et Unie, m ní na ízení (EU). 1296/2013, (EU). 1301/2013, (EU). 1303/2013, (EU). 1304/2013, (EU). 1309/2013, (EU). 1316/2013, (EU). 223/2014 a (EU). 283/2014 a rozhodnutí. 541/2014/EU a zrušuje na ízení (EU, Euratom). 966/2012 (Ú. v st. L 193, , s. 1) ( finan ní na ízení ). ( 26 ) l. 32 odst. 2 písm. c) sm rnice 2014/24/EU. ( 27 ) Odst písm. c) p ílohy I finan ního na ízení. ( 28 ) Pokyny Evropské komise k používání rámce pro zadávání ve ejných zakázek v mimo ádné situaci související s krizí COVID-19 (Ú. v st. C 108I, , s. 1). ( 29 ) P estože Komise na ší ení tohoto onemocn ní okamžit zareagovala vytvo ením unijní zásoby zdravotních prost edk, byla první ve ejná zakázka zadána až p ibližn za ty i týdny po potvrzení prvních p ípad COVID-19 v Evrop, protože lenské státy byly zam stnány ešením této mimo ádné události a nebyly schopny zajistit rychlý nákup a skladování kapacit resceu v za ízeních lenských stát. D vodová zpráva k návrhu, t etí oddíl, tvrtá odrážka: Ú elnost právních p edpis a zjednodušení, s. 5. ( 30 ) Evropská komise, Zdravotnická a zdravotní podpora ze strany EU: rusresponse/eu-medical-and-health-support_cs.

7 Ú ední v stník Evropské unie C 385/7 v rámci preventivních opat ení, dále požadavek, aby lenské státy poskytovaly informace o své provozní kapacit prost ednictvím St ediska pro koordinaci odezvy na mimo ádné události, a posuzování kapacit v souladu s ustanoveními lánku 34 odst. 2 rozhodnutí o civilním mechanismu ochrany Unie ( 31 ). Nep ímé ízení m že vnést do ádného finan ního ízení operací mechanismu civilní ochrany Unie flexibilitu, ale také ur itá rizika 19. Komise navrhuje vedle p ímého ízení, které využívala dosud, plnit rozpo et mechanismu civilní ochrany Unie také v režimu nep ímého ízení ( 32 ). V praxi to znamená, že Komise pov í provád ním operací v rámci mechanismu subjekty uvedené v l. 62 odst. 1 písm. c) finan ního na ízení. Komise režim nep ímého ízení již uplat uje v mimo ád ných situacích a situacích humanitární pomoci, a to jak v EU, tak mimo ni. Podle našeho názoru to v krizových situacích p ináší v tší flexibilitu. 20. pv ípad nep ímého ízení se provád cí partne i ídí p i provád ní opat ení svými vlastními administrativními postupy. Ú innost opat ení, u nichž se uplat uje tento zp sob ízení, proto závisí na schopnosti a odbornosti provád cích partner. 21. Pro to, aby se zajistila správnost a ádné finan ní ízení operací mechanismu civilní ochrany Unie v rámci nep ímého ízení, bude proto zcela zásadní, aby byli p edem d kladn posouzeni potenciální provád cí partne i. l. 154 odst. 3 a 4 finan ního na ízení vyžaduje, aby Komise p ed tím, než s potenciálními provád cími partnery uzav e smlouvu, posoudila jejich pravidla a postupy ( 33 ). 22. P estože jsou tyto požadavky stanoveny finan ním na ízením, EÚD p i své nedávné auditní innosti zjistil ur ité chyby v legalit a správnosti v mimo ádných opat eních v rámci nep ímého ízení, jako nap. nezp sobilost náklad ( 34 ). Ochrana finan ních zájm Unie a kontroly na míst provád né EÚD 23. Obecn se domníváme, že naše kontrolní pravomoci jsou dostate n chrán ny novým 19. bodem od vodn ní a odkazem na uplat ování finan ního na ízení v láncích 25 a 27 návrhu. Obáváme se však, že lánek 27 nemusí tená m ze zemí mimo EU dostate n objas ovat rozsah kontrolních pravomocí EÚD. Naše obavy pramení z toho, že v lánku se zmi uje právo ú adu OLAF provád t kontroly na míst, ale o právu EÚD init totéž se v n m již nehovo í. 24. Skute nost, že chybí zmínka o kontrolních pravomocích EÚD, je problém. Smlouvy a finan ní na ízení stanoví, že EÚD má právo provád t audity na míst u všech subjekt, které spravují p íjmy nebo výdaje jménem Unie, a v prostorách p íjemc finan ních prost edk Unie. tená i obeznámení s institucionálním uspo ádáním EU toto pojetí znají. Avšak pro tená e ze zemí mimo EU a pro t etí strany, které se v právních p edpisech EU orientují mén, nemusí být odkaz v bodech od vodn ní takto jednozna ný. Navrhujeme proto p esunout vsuvku v etn kontrol na míst do první v ty lánku 27 a z druhé v ty lánku ji vypustit, aby se text neopakoval. ( 31 ) Komise každé dva roky p edloží Evropskému parlamentu a Rad zprávu [ ]. Tato zpráva obsahuje informace o pokroku p i pln ní cíl kapacity a o p etrvávajících nedostatcích [ ], a to s ohledem na vytvá ení kapacit resceu [ ]. Ve zpráv je rovn ž obsažen p ehled vývoje rozpo tu a náklad souvisejících s kapacitami pro odezvu a také posouzení pot eby dále tyto kapacity rozvíjet. ( 32 ) Nový lánek 25: Komise provádí finan ní podporu Unie v souladu s finan ním na ízením v p ímém nebo nep ímém ízení se subjekty uvedenými v l. 62 odst. 1 písm. c) finan ního na ízení. ( 33 ) Komise zajistí úrove ochrany finan ních zájm Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany stanovené v p ípad pln ní rozpo tu Komisí (režim p ímého ízení). Komise tak u iní posouzením systém, pravidel a postup osob nebo subjekt vynakládajících finan ní prost edky Unie, pokud se na tyto systémy, pravidla a postupy hodlá spoléhat p i provád ní akce, nebo p ijetím vhodných dohledových opat ení. ( 34 ) Výro ní zpráva za rok 2019 (bude zve ejn no) (kapitola 7 VFR 3) ráme ek 7.3 Nadhodnocení mzdových náklad a výro ní zpráva o ERF za rok 2019 (bude zve ejn no) ráme ek 5 P íklady vy íslitelných chyb.

8 C 385/8 Ú ední v stník Evropské unie P ipomínky k výkonnostnímu potenciálu mechanismu civilní ochrany Unie Není zaru eno minimální finan ní krytí pro jednotlivé pilí e (prevence, p ipravenost, reakce) mechanismu civilní ochrany Unie 25. Strategie EU reakce krizi na má t i pilí e, jimiž jsou prevence, p ipravenost a reakce. P íloha I rozhodnutí o mecha nismu civilní ochrany Unie stanoví minimální procentní podíly financování (s flexibilitou 8 procentních bod v obou sm rech) pro každý z t chto základních pilí takto: Prevence: 20 % +/ 8 procentních bod, tedy mezi 12 % a 28 %. P ipravenost: 50 +/ % procentních 8 bod, tedy mezi 42 % a 58 %. Reakce: 30 % +/ 8 procentních bod, tedy mezi 22 % a 38 %. 26. Tyto procentní podíly zaru ují, že na každý pilí bude s jistotou p id lena ur itá minimální ástka. Podle našeho názoru to je dobrý postup. Komise však ve svém návrhu tvrdí, že p íloha I omezuje flexibilitu p i ešení pandemie COVID-19, a navrhuje proto tuto p ílohu vypustit. Na jednotlivé strategické pilí e tedy již nebudou vy len ny minimální p íd ly finan ních prost edk. 27. Komise od vod uje navrhované vypušt ní tím, že procentní podíly uvedené v p íloze I nezajiš ují dostate nou flexibilitu, aby mohla EU dosáhnout cíl, které si stanovila. V p ípad mimo ádné události vedou procentní podíly uvedené v p íloze I k nadm rné administrativní zát ži a mohou omezit flexibilitu pot ebnou k p izp sobení se pot ebám vyplývajícím z katastrof v kterémkoli daném roce ( 35 ). 28. Jak uvádí d vodová zpráva k návrhu, [z] dlouhodobého hlediska je prevence a minimalizace dopadu katastrof spole n s lepší p ipraveností nákladov efektivn jší než pouhá reakce na n. P ipravenost je základem krizového ízení. Na tomto p edpokladu byl mechanismus civilní ochrany Unie od po átku vystav n. Podle našeho názoru vypušt ní p ílohy I znamená, že jednotlivé strategické pilí e již nemají zaru en minimální finan ní p íd l. Domníváme se, že v právních p edpisech je t eba zd raznit, že Komise by m la investovat do všech t í strategických pilí (prevence, p ipravenost a reakce) cyklu zvládání katastrof. Monitorování n kterých nových inností mechanismu civilní ochrany Unie má nedostatky 29. Návrh obsahuje pouze následující dopl kový hlavní ukazatel: po et kapacit resceu z ízených za ú elem posky tování pomoci v kritických situacích ( 36 ). 30. nk kterým novým innostem a cíl m navrhovaným pro mechanismus civilní ochrany není stanoven žádný ukazatel ani žádné zvláštní monitorování. Jedná se o tyto p ípady: spole né výdaje vynakládané p ímo, zjednodušení/odpov /ú innost operací nep ímého ízení, posílení meziodv tvové a spole enské p ipravenosti, nová úloha, pokud jde o operativní koordinaci a monitorování St ediska pro koordinaci odezvy na mimo ádné události (ERCC), více investic do p ipravenosti na úrovni Unie. 31. Podle našeho názoru návrh by m l zahrnovat další ukazatele, které by zvláš monitorovaly výše popsané položky. ( 35 ) D vodová zpráva k návrhu COM(2020) 220 final, oddíl 5, druhá odrážka, Podrobné vysv tlení konkrétních ustanovení návrhu, s. 6. ( 36 ) l. 3 odst. 2 písm. b) návrhu.

9 Ú ední v stník Evropské unie C 385/9 32. Dále domníváme, se jelikož že návrh nestanoví minimální úrove výdaj pro každý ze t í klí ových strategických pilí strategie EU pro operace p i reakci na mimo ádné události (prevence, p ipravenost a reakce), bylo by na míst zavést pro každý z t chto pilí mechanismus podávání zpráv o skute ných výdajích v rámci mechanismu civilní ochrany Unie. Toto stanovisko p ijal Ú etní dv r v Lucemburku dne 28. zá í Za Ú etní dv r Klaus-Heiner LEHNE p edseda