Databáze CzechTourism

Transkript

1 VÝSLEDKY REPREZENTATIVNÍHO PRŮZKUMU PROVEDENÉHO U ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ V LÁZEŇSKÝCH ZAŘÍZENÍCH V ČESKÉ REPUBLICE I. etapa ( ) Červen 2002

2 Obsah: 1. Úvod Návštěvnost lázeňských zařízení Indikace léčby Počet lázeňských zařízení Průměrná ošetřovací doba Pracovníci v lázních Základní cíl průzkumu lázeňských zařízení Metoda a program zpracování výzkumu Některé problémy při průzkumu Shrnutí výsledků průzkumu 10.1 Souhrnné výsledky Německá spolková republika Ruská federace Karlovy Vary Mariánské Lázně Františkovy Lázně Výdaje lázeňských hostů na území ČR Hlavní připomínky lázeňských hostů z průzkumu Přílohy Tabulková příloha Příloha A Dotazník Výzkum veřejného mínění lázeňských hostů Příloha B Základní informace o lázeňských místech, v nichž byl průzkum prováděn 2

3 1. Úvod Česká republika oplývá bohatstvím přírodních léčivých zdrojů, které umožnily vznik široké sítě různorodých lázeňských zařízení. Lázeňství v České republice má dlouholetou tradici a již v minulosti dosáhlo evropského věhlasu. Lázeňství je především zdravotnickou - léčebnou záležitostí, avšak v současnosti stále více je využíváno i pro rekondiční, rekreační a ozdravné účely. Lázeňství však také vystupuje jako komplex ekonomických činností různých odvětví a oborů, které svými výkony a nabídkou služeb vytvářejí materiální podmínky pro pobyt lázeňských hostů, pro lázeňskou léčbu a pro plné uspokojování všestranných potřeb lázeňských hostů, vč. podmínek pro jejich kulturní, zábavné, sportovní aj. vyžití. Oprávněně lze tedy lázeňství chápat jako významnou ekonomickou aktivitu, která vedle přínosů pro veřejné zdraví má i nesporné ekonomické důsledky. Podle mezinárodních zvyklostí se lázeňství z ekonomického hlediska zařazuje mezi základní klasifikační skupiny cestovního ruchu. Tak jako cestovní ruch však lázeňství není jednoznačně ekonomicky vymezeno, lázeňství stejně jako cestovní ruch není samostatným ekonomickým odvětvím, ale zasahuje prakticky do všech sfér ekonomického a sociálního života společnosti. Lázeňství se tedy kromě ekonomicky neměřitelných přínosů pro veřejné zdraví podílí na ekonomických aktivitách, na tvorbě hrubého domácího produktu, na tvorbě devizových zdrojů, na příjmech státu, lázeňských měst a obcí, ovlivňuje podnikatelskou a investiční činnost, zaměstnanost a významně přispívá k rozvoji lázeňských míst a regionů. V tom směru je rozvoj lázeňství středem zájmu a pozornosti obcí, regionů i příslušných státních orgánů, které v zájmu podpory rozvoje tohoto perspektivního odvětví přijímají různá podpůrná opatření a rozvojové programy, jejichž cílem je podpořit rozvoj lázeňských míst, přilákat další návštěvníky (a to nejen domácí, ale i zahraniční), zvýšit tak návštěvnost a ekonomické přínosy jak pro lázeňská zařízení, tak i pro lázeňská místa, regiony i stát. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto uskutečnit kvantitativní průzkum na reprezentativním souboru zahraničních lázeňských hostů v lázeňských zařízeních České republiky ve dvou etapách, a to v I. etapě od do a v druhé etapě od do , při čemž v každé etapě u cca respondentů. Tato studie uvádí průběžné výsledky prvé etapy šetření, při které byly získány odpovědi od zahraničních lázeňských hostů. Provedený průzkum u lázeňských hostů - cizinců - má za cíl identifikovat základní charakteristické ukazatele, které mohou být cenným podkladem pro další analytické práce a formulaci obchodní a hospodářské politiky na všech relevantních úrovních. 2. Návštěvnost lázeňských zařízení Hosté přijíždějí do lázní v převážné míře za účelem léčení, prevence či rehabilitace, v poslední době však přibývá i odpočinkových a rekondičních pobytů. Významným faktem, který odlišuje lázeňské hosty od běžných návštěvníků, je délka pobytu. Průměrná délka pobytu hostů v lázeňských zařízeních v České republice v roce 2001 byla 16,7 dne (z toho 12,1 dne u cizinců a 19,7 dne u domácích hostů), zatímco průměrná délka pobytu ve všech 3

4 ubytovacích zařízeních v ČR byla 4,6 dne (4,2 cizinci, 4,9 domácí). Při tom v různých krajích, podle charakteru přírodních léčebných zdrojů, se délka pobytu v lázeňských zařízeních dosti odlišuje - např. od 12,9 dne (z toho cizinci 7,4 dne) ve Středočeském kraji po 29,6 dne (z toho cizinci 12,3 dne) v kraji Královéhradeckém 1. Delší doba pobytu v lázeňských zařízeních má vliv na podobu produktu, který lázeňská místa nabízejí. Klienti vzhledem k dlouhodobějším pobytům upřednostňují kvalitní ubytovací a stravovací služby, pestrou nabídku programů a doprovodných akcí. Z hlavního motivu pobytu v lázeňském zařízení - léčby - vyplývá další typický znak, kterým je sezónnost. V lázeňských zařízeních je sezóna podstatně delší než v hotelech a léčebné pobyty se mohou realizovat většinou po celý rok. Uvedený aspekt léčení, délka pobytu a sezónnost je determinující při vymezení sféry lázeňství v odvětví zdravotního cestovního ruchu. Výrazným zlomem ve vývoji českého lázeňství byla transformace v průběhu prvé poloviny devadesátých let minulého století, která znamenala i dočasný výrazný pokles lázeňských hostů. Od roku 1993 počet lázeňských hostů však stoupal, a to i přes určité problémy ve finanční situaci zdravotních pojišťoven, které omezovaly finanční prostředky pro poskytování lázeňské péče. Souvislost lze hledat ve zlepšující se kvalitě a pestrosti nabídky služeb a ve zvýšeném zájmu o zdravotní dovolené. Podobný vývoj byl zaznamenán i u lázeňských hostů - cizinců. V roce 1991 poklesl počet pacientů - cizinců na nejnižší úroveň - na cca , od tohoto roku jejich počet každoročně stoupal na více než v roce Vývoj počtu lázeňských pacientů (včetně dětí) je patrný z tohoto grafu 2 : 250 Vývoj počtu pacientů v lázeňských zařízeních 200 v tis. osob tuzemci 256,7 212,9 207,8 154,7 167,7 171,8 169,6 168,5 165,3 167,2 182,8 cizinci 27,3 16,4 22,0 29,9 37,8 43,3 48,6 56,6 68,6 71,3 93,0 Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Z grafického znázornění je patrný význam zahraničních hostů pro výkony lázeňství. V roce 2000 zahraniční hosté představovali již třetinu všech lázeňských pacientů, přičemž jejich počet od roku 1995 stoupal v průměru o 16,5 % ročně (jejich počet se v uvedeném období více jak zdvojnásobil). Pro srovnání počet domácích pacientů ve stejném období vzrostl jen o 6,4 % (v průměru ročně o 1,25 %). Zahraniční hosté představují i významný přínos pro ekonomiku lázeňských zařízení. Pokud jde o strukturu pacientů, dochází od roku 1995 k výrazné změně podílu v neprospěch pacientů na náklad zdravotního pojištění. Podíl pacientů s komplexní lázeňskou péčí se od roku 1995 snížil z 56,6% na 41,9% v roce Příčinou však nebyl jejich výrazný absolutní úbytek, ale nárůst pacientů, kteří si hradili pobyt na vlastní náklady. 1 Pramen ČSÚ publikace o návštěvnosti ubytovacích zařízení 2 Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) publikace Lázeňská léčba 4

5 Podobný vývoj nastal u pacientů s příspěvkovou lázeňskou péčí, jejichž podíl klesl z 15,5 % v roce 1995 na 9,7 % v roce Ačkoliv docházelo k úbytku pacientů na náklad zdravotního pojištění, celkový počet pacientů stoupal zásluhou rostoucího podílu pacientů, kteří si léčbu hradili na vlastní náklady. Mimořádně se zvýšil také počet zahraničních pacientů léčených na vlastní náklady (v roce 2000 proti roku 1995 téměř 2,3krát). Podrobný přehled je uveden v následující tabulce. Vývoj počtu pacientů v lázeňských zařízeních Dospělí pacienti Počet pacientů celkem na náklad zdrav. pojištění v tom: komplexní lázeň. péče příspěvk. lázeň. péče na vlastní náklady v tom: tuzemci cizinci Hrazený doprovod Celkem pacienti + doprovod Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 100% 80% 60% 20,2 7,4 17,7 22,1 5,81 15,5 24,4 7,7 13,6 27,3 9,9 12,8 Struktura pacientů v % - dospělí 31,5 10,14 11,23 32,2 10,9 10,5 36,0 12,4 9,7 40% 20% 54,6 56,6 54,3 50,0 47,1 46,4 41,9 0% komplex. láz. péče příspěvk. láz. péče samoplátci - tuzemci samoplátci - cizinci ,4 22,0 27,3 29,9 Vývoj počtu pacientů - cizinci 37,8 43,3 48,6 0,0 20,0 40,0 60,0 80,0 100,0 120,0 56,6 počet pacientů v tis. 68,6 71,3 93,0 Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 5

6 Příjezdy lázeňských hostů ze zahraničí vykazují velkou dynamiku. Přes výrazný pokles v roce 1991 (cca 60 % stavu z roku 1990) vzrostl jejich počet do roku 2000 téměř na šestinásobek (z 16,4 tis. v roce 1991 na 93 tis. v roce 2000). K rapidnímu růstu došlo v roce 2000, kdy přijelo o 30 % zahraničních pacientů více ve srovnání s rokem V lázeňských místech nepobývají pouze pacienti, kteří se přijeli léčit, ale též další hosté, kteří využívají služeb hotelů a jiných ubytovacích zařízení vedle lázeňských léčeben. 3. Indikace léčby Nejčastější indikací u pacientů léčených na náklad zdravotního pojištění jsou nemoci pohybového ústrojí (45,3 %), dále nemoci oběhového ústrojí (12,5 %) a nemoci nervové (12,1 %). Strukturu všech pacientů v ČR na náklad zdravotního pojištění podle indikačních skupin v % - rok 2000 trávicí 3,96% močové 1,93% dýchací 12,20% nemoci žláz s vn.s. 3,66% nervové 12,30% oběhové 12,70% duševní 1,12% ženské 4,67% pohybové 46,04% kožní 1,42% Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 4. Počet lázeňských zařízení Většina lázeňských zařízení (v resortu zdravotnictví, mimo resort ministerstva vnitra a obrany) přešla do soukromého sektoru. V roce 1992 vznikly z většiny státních lázeňských společností soukromé obchodní společnosti. V roce 1990 u nás bylo celkem 87 lázeňských zařízení, v současné době jich u nás existuje 46 nestátních a 17 státních. Ve vlastnictví státu zůstalo pouze několik dětských léčeben a lázeňských rehabilitačních zařízení (např. SLL Karlova Studánka, SLL Darkov nebo SLL Bludov) a resortu obrany a vnitra. 6

7 Počet lázeňských zařízení státní nestátní Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Lázně v Česku disponují celkem přibližně lůžky (údaj ČSÚ k ). Počet lůžek v lázeňských místech se výrazně liší od cca 8,5 tis. lůžek v Karlových Varech, přes 5 tis. lůžek v Mariánských Lázních až po nejmenší lázně s kapacitou okolo 200 lůžek jako např. Bechyně, Dubí, Toušeň, Osečná, atd. 5. Průměrná ošetřovací doba Průměrná ošetřovací doba v lázeňských zařízeních (u všech pacientů, domácích hostů i cizinců) je nejkratší u dospělých pacientů a nejdelší u dětí. Pro tyto dvě skupiny pacientů je také typické to, že průměrná ošetřovací doba od roku 1994 klesá ,2 29,6 43,1 21,7 36,3 40,4 Průměrná ošetřovací doba ve dnech 22,1 30,3 39,9 21,4 32, ,3 20,7 34,0 30,5 20,4 33,8 38,3 19,0 32,8 36,8 dospělí dorost děti Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 7

8 U dospělých pacientů ze zahraničí - samoplátců - průměrná ošetřovací doba poklesla ze 17,9 dnů v roce 1996 na 14,3 dnů v roce Stejně tak klesá od roku 1994 ošetřovací doba i u zahraničních pacientů samoplátců - ve věkové kategorii dorost a děti. U domácích pacientů, kteří si léčebný pobyt hradili na vlastní náklady, je vývoj obdobný. Průměrná ošetřovací doba klesla z 13,5 dne v roce 1994 na 9,5 dne v roce Da 6. Pracovníci v lázních áz tab Lázeňství je obor náročný na pracovní sílu. Kromě zdravotnického personálu je nutné počítat s početným obsluhujícím personálem. Lázeňství je tak významným generátorem pracovních míst v příslušné oblasti. Schopnost tvorby pracovních míst lázeňství zachycují grafy s podílovým vyjádřením počtu ubytovacích zařízení a počtu pracovníků jednotlivých zón cestovního ruchu. Podíl počtu pracovníků v ubytovacích zařízeních zóny lázeňského cestovního ruchu je podle více jak trojnásobný v porovnání s podílem podle počtu ubytovacích zařízení. Počet osob pracujících v ubytovacích zařízeních v roce zóny cestovního ruchu ec Počet ubytovacích zařízení v roce 2000 zóny cestovního ruchu městský a kulturněpoznávací 21,0% ze nevyhraněný 28,0% městský a kulturněpoznávací 34,1% lázeňský 5,2% v okolí vodních ploch 15,6% nevyhraněný 18,2% horský 19,5% v okolí vodních ploch 9,8% Pramen: ČSÚ publ ur To ch horský 30,2% lázeňský 18,3% Vedle pracovníků lázeňských zařízení vyvolává lázeňství potřebu pro široký rozsah vyvolaných a navazujících aktivit a služeb, čímž se zvyšují pracovní příležitosti a zaměstnanost v dalších odvětvích; lázeňství v tomto směru má významný přímý vliv na zaměstnanost a pracovní příležitosti pro obyvatele lázeňských míst a tím i pro ekonomiku města i širší oblasti. ism 8

9 7. Základní cíl průzkumu lázeňských zařízení Lázeňství patří v České republice vedle svých léčebně zdravotních přínosů k tradiční součásti cestovního ruchu s mimořádně příznivými ekonomickými přínosy pro rozvoj lázeňských měst, regionů i celé ekonomiky. Z počtu lázeňských hostů tvoří cizinci zhruba třetinu a jejich podíl s postupně zvyšuje. Cílem provedeného průzkumu bylo především zjistit, jak se v českých lázní cítí lázeňští hosté ze zahraničí. Jakým způsobem se o lázních dozvěděli, jakým způsobem pobyt hradí, jak jsou spokojeni s jednotlivými službami, co jim chybělo, co doporučují apod. Výsledky průzkumu by měly poskytnou informace pro další rozvoj lázeňství, a to jak pro provozovatele lázeňských zařízení, tak i pro další instituce a subjekty, které tuto významnou součást cestovního ruchu ovlivňují. 8. Metoda a program zpracování průzkumu Výzkum probíhal v deseti českých lázeňských místech (původně byl plánován též v Janských Lázních, avšak pro nesouhlas vedení lázeňských zařízení nemohl být uskutečněn): Karlovy Vary Mariánské Lázně Františkovy Lázně Jáchymov Teplice Třeboň Poděbrady Luhačovice Jeseník Darkov Lázeňským hostům byly rozdány předem sestavené dotazníky ve čtyřech jazykových mutacích: v češtině, němčině, angličtině a ruštině (vzor dotazníku v češtině je v příloze A). Každý dotazník byl označen pořadovým číslem. Číslo obsahuje 8 znaků. První dva (01 11) označují lázeňské místo, třetí znak zemi respondenta. Bylo vybráno sedm nejvýznamnějších zemí, ze kterých do České republiky přijíždějí lázeňští hosté (při zpracování výsledků bylo však podle četnosti respondentů jednotlivým teritoriím přiřazeno jiné označení). Číslo 8 a 9 značí ostatní země světa v rozdělení na ostatní Evropu a ostatní svět kromě Evropy. Čtvrté pole je prázdné. Poslední čtyři políčka obsahují pořadové číslo dotazníku v jednotlivých lázeňských místech. Údaje z dotazníku byly zapisovány do sestavené tabulky v programu Excel a vyhodnoceny. Následující část studie obsahuje výsledky výzkumu, tabulky a příslušné grafy. A kód lázeňského místa 01 - Karlovy Vary 02 - Mariánské Lázně 03 - Františkovy Lázně 04 - Jáchymov 05 - Teplice 9

10 07 - Třeboň 08 - Poděbrady 09 - Luhačovice 10 - Jeseník 11 Darkov B C D kód země (ve zpracování) Při zpracování byly kódy přiděleny zemím s největším počtem návštěvníků. 1 Německo 2 Rusko 3 Izrael 4 Arabské země 5 Nizozemsko 6 Švýcarsko 7 USA 8 ostatní evropské země 9 ostatní mimoevropské země pořadové číslo dotazníku, podle jednotlivých lázeňských míst pobyt v lázních 1 poprvé 2 byl(a) jsem již 2-4x 3 byl(a) jsem více než 4x E-N E F G H I J K L M N plánovaná délka pobytu plán. délka pobytu v ČR do 7 dnů do 14 dnů do 21 dnů více než 21 dnů plán. délka pobytu v lázeňském místě do 7 dnů do 14 dnů do 21 dnů více než 21 dnů Sloupce F-I a K-N jsou skryté. O informace o lázních 1 od lékařů 2 od přátel a příbuzných 3 z propagačních materiálů 4 z tisku 5 z TV a rádia 6 od cestovních kanceláří 7 z Internetu 8 z výstav a veletrhů 9 jiné 10

11 P zajištění pobytu 1 individuálně 2 prostřednictvím CK 3 jinak Q-AC spokojenost Q R S T U V W X Y Z AA AB AC ubytování stravování kvalita procedur časování procedur lékařský personál lázeňské prostředí obsluhujících personál kulturní vyžití sportovní vyžití nákupní možnosti turistické informace turistické atraktivity v ČR dopravní infrastruktura Stupeň spokojenosti: 1 velmi 2 spíše ano 3 spíše ne 4 ne 5 nevím AD úhrada pobytu 1 z vlastních zdrojů 2 částečně prostřednictvím zdrav. pojišťovny 3 komplexně prostřednictvím zdrav. pojišťovny 4 pobyt hradí zaměstnavatel 5 jinak AE-AF útrata během pobytu AE AF částka měna 1 CZK 2 EUR 3 USD 4 GBP 5 CHF 6 ostatní 11

12 AG-AR struktura výdajů AG-AH ubytování (AG-částka, AH-měna) AI-AJ stravování (AI-částka, AJ-měna) AK-AL doprava (AK-částka, AL-měna) AM-AN léčebné procedury (AM-částka, AN-měna) AO-AP nákupy (AO-částka, AP-měna) AQ-AR ostatní služby (AQ-částka, AR-měna) 1 CZK 2 EUR 3 USD 4 GBP 5 CHF 6 ostatní AS-AU úhrada předem 1 ano 2 ne AT AU částka (v případě, že AS=1) měna (v případě, že AS=1) 1 CZK 2 EUR 3 USD 4 GBP 5 CHF 6 ostatní AV plánovaná návštěva v budoucnu 1 ano 2 ne 3 nevím AW AX stát pohlaví 1 muž 2 žena AY věk 1 do a více AZ ubytovací zařízení 12

13 9. Některé problémy při průzkumu Pokud jde o strukturu respondentů podle jednotlivých zemí původu, byl největší podíl občanů Německa, kterých bylo 58 %, dále z Ruska - 15 %, Nizozemska 5,1 %, Izraele 4,4 %, Švýcarska 1,3 %, ostatních evropských zemí (země s nižším podílem, i když jim byl přiřazen samostatný kód - Rakousko, Itálie, Francie, Belgie, Lucembursko, Dánsko, Švédsko, Velká Británie, Maďarsko, atd., jsou ve výsledcích shrnuty do podskupiny ostatní evropské země ) 8,3 %, ze zámořských zemí USA 2,1 %, dále Kanada (zahrnuto v ostatních zemích). Podíl respondentů z arabských států byl 3,9 %. Šetření se v některých případech setkávalo s určitými obtížemi, které však ve svém souhrnu neovlivnily konečné výsledky, váha těchto vlivů ze statistického hlediska není významná. Jednalo se zejména o tyto okolnosti: Průzkum v první etapě se nepodařilo realizovat v Janských Lázních. Důvodem bylo, že i po několika jednáních s vedením lázeňské společnosti se nepodařilo získat souhlas k provedení průzkumu v lázeňských objektech. Podobný problém byl u lázeňských objektů v Mariánských Lázních. Ani po několikerém jednání na úrovni generálního ředitele lázeňské společnosti a starostky města se nepodařilo získat souhlas se vstupem tazatelů do jednotlivých lázeňských objektů k provedení dotazníkového šetření. Výjimku tvoří šetření u pacientů lázeňského zařízení Palace, který však patří pod společnost Imperial Karlovy Vary. Další údaje se podařilo získat tazatelům od lázeňských hostů mimo lázeňské objekty. Rozhovory byly provedeny s lázeňskými hosty např. v kavárenských zahrádkách, v parcích apod. Vedle neochoty ke spolupráci při průzkumu byl důvodem i nepříznivý zdravotní stav některých lázeňských hostů, upoutaných na lůžko, který byl též překážkou vzájemné komunikace (např. v lázních Darkov). V celkovém průzkumu není ve vztahu k návštěvnosti přiměřeně zastoupena klientela z arabských zemí. Hlavním důvodem byla okolnost, že lázeňští hosté z arabské oblasti odmítali v mnoha případech komunikaci a spolupráci při provádění průzkumu. Obdobně se nepodařilo získat dotazníky s odpověďmi od hostů z některých dalších, z hlediska návštěvnosti českých lázní významných zemí, jako např. Polska, Slovenska apod. 13