Logika 3D. Obsah (vyhotoveno během 3/2012 8/2012) všechno vývojovější má však zprvu cíl, který je na konci

Transkript

1 - 1 - Logika 3D Obsah (vyhotoveno během 3/2012 8/2012) všechno vývojovější má však zprvu cíl, který je na konci 1. Úvod (str. 2) jiné myšlení a přeformování všech oblastí do podoby logiky 3D 2. Výklad pojmů (5) vztah, dobro, vývoj, realita, logika 3. Zásadní změny v logice (7) srozumitelně vysvětlený vzorec 3D 4. Věčná dobrá pohoda systému (9) na čem se všichni nebo většina určitě shodnou 5. Logoskracie (9) nově vzniklý světový systém a jeho priority 6. Tabulka vývoje & úvahy k Logice 3D (11) pomůcky pro budoucí vývoj Indicie počátku a vývojové éry Dobrá statistika (16) prevence proti iluzím a zlu. Modelování systému Model přesýpacích hodin (18) názorně počátek, vznik a zánik všeho 7. Věda a Logika (19) pozor na neověřené technologie a poukázání na důležité skutečnosti Změna polarity (19) souvislosti s magnetickým pólem země, Mayským kalendářem, Exprese genů (21) proces, který se začíná projevovat bez vědeckého vysvětlení Regenerace tkání & zdraví (22) regenerace je proces, který je přirozeným jevem Robotizace (22) zcela nový pohled na nutnost umělé inteligence reálně proveditelný Fyzika (23) Nikola Tesla (23) jeho genialita v celosvětovém komunikačním systému Hmota (24) skutečné a jednoduché chápání hmoty Technologie (25) logicky o nesmyslných výzkumech (např. CERN) Jazyk (26) nutnost univerzálního jazyka jako prostředek dorozumění se všemi Tabulka vývoje chemických prvků (27) chemie v novém pojetí Tabulka vývoje frekvenčního spektra (27) nový systém chápání frekvencí a pravidlo logol Hudba (31) jako ukázka podstatného sladění se vzorcem 3D Vzorec 3D & sladění (32) některé skutečnosti jsou již v souladu se vzorcem 3D. Porovnání se Smaragdovou deskou, s Knihou proměn, s různými náboženskými kulturami, kruhy v obilí, apd. 8. Společnost a Logika (37) názorný popis logiky 3D v praxi (srozumitelný všem) Srozumitelná Logika (37) jednoduchý výklad definice a vzorce Technologie 3D (37) základní pravidla v praxi včetně odměn a trestů Informace (38) zveřejnění všech informací je základ Lidé (38) ve společnosti je nejdůležitější člověk Školství (38) podíl na vývoji univerzálního jazyka Obchod (38) automatizace nákupů a záruční doba po celou životnost výrobku Výroba (39) automatické sladění s obchodem, resp. s poptávkou Slevy a poplatky (39) analýza vedoucí k pochopení podvodné skutečnosti Síť (39) veškerá administrativa sjednocena a normalizována k dosažení jednoduchosti Reklamy (40) jak ukončit skryté okrádání lidí a dobrovolnost investovat reklamu Umění, sport a zábava (40) tvořte a sportujte hlavně v oblastech požadovaných lidmi (kultura) Úroky & Inflace (40) analýza vedoucí k pochopení podvodné skutečnosti Banky & Měna (40) měna bez fyzických peněz jako systémová hodnota směny Státní dluh (41) technologie 3D a zrušení inflace posílí Korunu a tím eliminuje dluh Příroda (41) dosavadní myšlení a logika doposud ohrožuje přírodu. Vzorec 3D je řešení Vláda (41) vládou je lid využívající intelekt a zastoupený odborníky (zaměstnanci lidu) Soudy a spory (42) existuje jen zákon daný logikou 3D, který je dokonalý a jednoduchý Práce a důchod (42) kdo chce, bude pracovat a podle toho bude mít i důchod Hodnota & Daň (42) jak cena a daň oživí ekonomiku Recyklace (43) řízená kontrola recyklace s automatickým snížením krádeží Jiné úřady a instituce (43) postupem vývoje se stanou jen technologií 3D Policie, vojsko a záchranáři (43) nikdo nechce válku a monitoring vyhodnocují všichni Doprava, komunikace a energetika (44) vývojový cíl: ekologické a pro lidstvo zdarma Zahraniční státy (44) pravidlo: Technologii 3D může zdarma využívat jen Systém 3D Zdravotnictví (44) vytvoření a srovnání statistik včetně alternativních způsobů léčby Zeměkoule (44) co nás čeká a co nás nemine Láska (45) láska jako skutečná hodnota skutečného života Logická alternativa (45) někdo či něco vždy řídí někoho či něco z vyšší úrovně 9. Zákon & Logika (46) jak je možné chápat dosavadní nedokonalost paragrafů (včetně řešení) 10. Vývojové řešení osobnosti (50) logoskracie v praxi dle vývojových fází (algoritmů) 11. Program 3D (51) scénář konkrétních bodů programu logoskracie 12. Kde je možný začátek logoskracie? (53) jsou dnešní favoriti Greenpeace a Anonymous?

2 - 2 - Učení se logice 3D ; tak si lze představit vývoj 4. až 7. éry vývoje člověka, jeho smyslů a intelektu. Platí jen tato logika a nic víc, tečka. 1. Úvod Vše ostatní je jen nepodstatnými psanými či nepsanými podřadnými pravidly a komentáři vyplývající zase z logiky. Logika je tímto vzorem, modelem, principem či základem všeho a to dokonce sama sobě k dosažení logiky vyšší úrovně. Tímto by bylo možné veškerý výklad ukončit, avšak vzhledem k vrozené ignoraci, vrozenému překrucování skutečností a jiných neduhů nás všech lidí je nutné podat alespoň nějaký další, vzhledem k vývoji člověka, relativně stručný výklad, ve kterém jsou určeny vzory pro pochopení všeho. V dnešní době není už vyhovující pouhá existence pravdy a lži, avšak sám vývoj si vyžaduje bez vůle lidstva nutnost úplného vítězství dobra nad zlem. Zbytečnosti není třeba řešit, a proto logická je důležitost, ze které vzniká existence a pokud tato je pravdivá, tato pravda skutečná, skutečnost lidstvem akceptovaná, akceptace pro lidstvo prospěšná a prospěšnost pro lidstvo spravedlivá, pak tato spravedlnost vyloučí jakýkoli podvod a zneužití, což bude pro lidstvo odměnou. A právě odměna je důkazem dobra. Toto je vítězný vývoj. Tento mechanismus, tato logika, je vyžadována vývojem, ne lidstvem, ale od lidí, aby se v určitém termínu sami naučili stát se strůjci vlastního vývoje. I když termín není známý, existuje a je nutné vývojem ho určit. Vzhledem k tomu, že autor tohoto dokumentu není žádný literární umělec, vědec, filozof ani teolog, ale jen myslící člověk, nemusí se odborníkům styl tohoto dokumentu zamlouvat. Avšak neexistuje dokonalý jedinec, přesto myšlení k dokonalosti je dané lidem. Proto smyslem dokumentu je v podstatě jen naučit novému logickému myšlení nové lidské éry. Tento dokument má také hodně co do úplné dokonalosti, avšak je dobře dokonalý na pochopení vstupu do nové 4. éry člověka každým jedincem. Necítí-li se někdo připravený na vstup do nové éry, může tento dokument ignorovat, chovat se nadále jak se doposud choval, avšak důsledkům se nevyhne. Je nutné si uvědomit, že s novou 4. érou logicky vzniká nová vývojová logika a tím také vše nové, včetně nového vývojového myšlení každého z nás, každého jedince. Toto je logické. Nerozumí-li někdo nějakým souvislostem či výrazům tímto dokumentem vyjádřené, je nutné samostudium (např. na Wikipedii) nebo alespoň opětovné pročítání dokumentu při současném ověřování si daných skutečností. Každopádně se každému doporučuje také tento dokument co nejdříve vytisknout a diskutovat o logice jednotlivých pasáží s ostatními a následně o postupném vývoji logoskracie (viz. stejnojmenná kapitola). Tištěná forma dokumentu může být také dobrým vodítkem k dalšímu vývoji při kolapsu elektroniky. V tomto dokumentu jsou mnohé výrazy, zpočátku nepochopitelné ani vědcům, a proto je zpravidla nutné samostudium z běžných zdrojů. Studium je však nutností pro každého, kdo chce přispívat do vývoje a to studium základů několika (min. 2) oborů, protože vše se musí přeformovat dle jediné logiky a také protože vše souvisí se vším a vše se musí logicky propojit. Vývoj si vyžaduje však výrazy přeformulovat, mnohé výrazy dokonce zrušit, ale také vznik nových lidem srozumitelných výrazů, kterým se musí učit také odborník daného oboru. Některým se budou určité fráze dokumentu často jevit jako stále se opakující poučky nebo pravidla, avšak toto je jen důsledek toho, že vše co doposud známe, je nutné přeformovat dle vzorce 3D a tak dát vše do souladu s jedinou logikou 3D. Pro standardní lidi bez zájmu dalšího studia je impulzem k jejich činnosti především kapitola 8. Společnost a Logika, která vychází už ze známých faktů. Lenost je trestána. Už počátkem měsíce 3/2012 byl objeven a pak mnohým institucím i obyčejným lidem oznámen jedinečný vzorec vztahů (E RIP) vyjadřující veškeré logické závislosti, který byl později výstižněji nazván Vzorcem 3D. Vzorec je také vyjádřením nové logiky (dále také Logika 3D), která se staví nad doposud známou logiku jako jeho vyšší forma. Po objevení vzorce a jeho formulování do přijatelné podoby nastalo (autorem asi za 4 dny) také uvědomění si jednak počátku 4. éry vývoje člověka, jakožto vyššího stupně doposud známé a chybně chápané 3. dimenze Prostor, ale také uvědomění si logiky 3D jako určité formy automatické obrany proti všemu protivývojovému (uváděno dále pod pojmem Princip změny polarity a s pravidlem logol ). Se vzorcem a správnými kompletními informacemi toto vše už není jen sci-fi, ale skutečná možnost dobrého reálu, který si lidstvo může už nyní vytvářet. Je až zarážející, jak se hloupost lidstva projevuje svou ignorací a lhostejností. Přeje si vůbec lidstvo svoji existenci, či ne? Pokud o ni nestojí sám jedinec, snad by měl mít alespoň nějaký zbytek pudu sebezáchovy v rodu dětí! Snaha je vždy odměněna a lhostejnost potrestána! Snahou autora v tomto dokumentu je mimo výkladu logiky 3D také ukázat alespoň nějaké postupy pro její sladění s dosavadními systémy. Avšak tak jako vše doposud, nemusí a určitě ani není tento dokument ideálním dílem. Z důvodu časového, nebo také z důvodu umožnění individuálního vývoje každého z nás či z důvodu pouhé ochrany před zneužitím proti lidstvu, jsou také některé údaje záměrně neúplné k dořešení lidstvem či dokonce zakódované. Každý logicky myslící člověk má však možnost posunout vývoj tohoto dokumentu ve správnou vývojovou dobu vlastními logickými myšlenkami nebo jen překladem k dokonalosti. Anonymita autora je logická. Dobro je logika, ne osoba! Že si badatelé vždycky nejprve snaží posvítit na osobu a potom zvažují, mají-li se její slova poslouchat, je zvykem lidí nelogického rozumu. Ve své úzce omezené chápavosti potřebují takovouto zevní oporu, protože se musí přidržovat zevnějšku, aby nepřišli ve zmatek. Anonymita je obrana především logiky samotné. Až bude pochopena, bude více známa také osoba. V dokumentu jsou také zkopírovány citace převážně z Wikipedie a to z důvodu aktuálního znění v době zveřejnění tohoto dokumentu a logicky také jako obrana proti změnám zdrojových stránek, resp. proti budoucímu zpochybňování tohoto dokumentu. Tyto citace jsou uvedeny modrým podbarveným textem, za kterým je zpravidla uveden i komentář, reakce nebo přímo oprava na správnou míru z pohledu logiky 3D.

3 - 3 - <Wikipedie> Myšlení (případně též přemýšlení či přemítání) znamená v širším slova smyslu souhrn všech mentálních (psychických) činností, v užším slova smyslu jejich nejsložitější a patrně jen člověku vlastní část, která zpracovává a využívá informace. Myšlení od jednotlivých vjemů a zkušeností postupuje k obecným pojmům a jejich prostřednictvím k praktickému i teoretickému zvládání světa. Navazuje tak na smyslové vnímání, využívá paměti a tvořivosti, se svými obsahy však zachází soustavným a více méně pravidelným způsobem. Tento specifický způsob spojování, rozlišování, porovnávání a souzení podstatně souvisí s řečí, která je jeho prostředkem a zároveň určujícím prostředím. Dále je myšlení na Wikipedii neúplně spojováno s domníváním, vzpomínáním a s jinými pojmy, které se vždy pohybují mezi dvěma krajnostmi praktického a teoretického, přičemž není ještě jednáním, ale k jednání směřuje. Tyto definice myšlení však jen popisují poznávání, chápání a případně využití těchto výsledků v praxi, což nemůže být považováno za plnohodnotné myšlení, ale spíše jen za hypotetické objevy, na základě kterých jsou prováděny pokusné experimenty. Dosavadní myšlení vychází prakticky z čehokoli, což ve skutečnosti ani myšlením být nemůže. Není možné získat něco dokonalého z nedokonalého vzoru, ale přesto nás výsledek takového pochybného (ne)myšlení dovede vždy k závěru, který lze dále vyloučit. Vyloučením až značného množství omylů lze konečně dospět k výsledku, který nám ukáže i smysl myšlení. Dle logiky 3D se dobré myšlení zakládá vždy na poznání nějakého nevyvratitelného faktu, z kterého jsou logicky pochopeny skutečné informace a tyto jsou podstatou nějakého celku (konečného produktu či dalšího faktu). Nevyvratitelnými fakty na nejnižší úrovni jsou logické binární protihodnoty 0 a 1. Myšlení je tímto vyvíjející se logickou činností pohybující se jednoznačně jen k praktickému (dle vzoru 1) s vyloučením jakékoli teorie (dle vzoru 0). Jiné činnosti mozku nejsou logicky myšlením, ale jen domníváním a iluzí. Výsledkem prvního a doposud jediného skutečného myšlení je logika, která sice byla vymyšlena již před mnoha věky, avšak bez vhodného vývojového prostředí a proto stále stagnuje jen na úplnosti logiky vyjadřující existenci hodnoty 0 či hodnoty 1. Klasická logika (resp. pravdivostní s výrokovou či predikátovou) zabývající se pravdou a lží, která je doposud obecně považována i za nejvyšší dosaženou logiku, není však ve všech ohledech úplná a proto je i mnohdy chybná, což lze bez znalosti všeobecného vzorce 3D chápat. Na základě neúplné logiky (vědomě i nevědomě) začaly vznikat také různé směry pochopení existence bytí, které se projevovaly nejdříve v podobě mýtů a později především ve formě náboženství, vědy a filozofie. <zdroj Wikipedie> Slovo náboženství, úzce spojené s pojmem Boha, má také posunutý význam oproti pojmům v jiných jazycích, odvozeným často ze slova religio, které má zřejmě původ ve slovese relegere (= znovu pročítat, promýšlet) a je příbuzné se slovy označujícími ohleduplnost, svědomitost i posvátnost. Veškerá náboženství tímto v podstatě určují nejvyšší formu logiky, protože rozlišují a také poukazují na všeobecné dobro a stanovují určitá pravidla pro konání dobra a proti páchání zla. Bohužel náboženství byla a stále jsou často chybně chápána a tím zneužívána jednotlivci či skupinami k ovládání ostatních lidí a pod falešnou záminkou konání dobra také k vedení válek proti jiným kulturám či náboženstvím. Dokonce mnozí falešní představitelé náboženství (kněží apd.) podporovali a také podporují takové jedince jen z důvodu vlastního obohacení, chamtivosti (vč. restitucí) nebo navyšování se nad ostatními, což se samo o sobě vymyká pravidlům náboženství. Takoví falešní představitelé dokonce nařizovali ničení a utajování poznatků lidstva, místo toho, aby se snažili lidstvu vysvětlit tyto poznatky. Nutné je přehodnotit veškerá fakta. Jeden z faktů Starého zákona - Genesis je, že Sem (syn Noema), který se narodil 100 let před potopou a dožil se věku 600 let, mohl se osobně a pravděpodobně se také setkal se svými potomky a to včetně od 9. pokolení Abrama (Abrahám), Izáka a Jákoba (Izrael). Na druhé straně před potopou také Sem musel znát Lámecha (děd) a Metuzaléma (praděd), kteří jsou potomky Adama od 7. pokolení a kteří se také mohli setkat s Adamem. Adam žil souběžně ještě s Metuzalémem až 243 let a Lámechem až 56 let. Metuzalém

4 - 4 - přežil svého syna Lámecha asi o 5 let a zemřel s velkou pravděpodobností v roce, kdy byla potopa. Z tohoto plyne, že téměř všechna fakta Genesis musela být zaznamenána především zmíněnými lidmi (teoreticky jen Metuzalém nebo Lámech, pak Sem, Jákob a poslední část G-50 mimo poslední věty také Josef). Zájem o zachování výjimečných informací týkající se vlastního rodu je vždy logický a možná právě tento fakt dal základ vzniku Starého zákona, pak Nového zákona, Koránu a jiných základních knih různých náboženství. Postupně však vznikala a stále vznikají další fakta, včetně logického principu změny polarity, která je nutné také zanést do všech náboženství, což znamená jen znovu pročítat a promýšlet (relegere). Filosofie (mít rád, toužit po něčem a moudrost, zdatnost) je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně i toho, co je přesahuje (metafyzika). Hledání pravdivého poznání, smyslu a dobrého života prostředky reflexe, racionální argumentace a diskuse, která vyžaduje určité pojmy. Realismus a nominalismus je středověké označení pro dvě obecné tendence, pro jednu ze základních polarit lidského myšlení, jež se týká vztahu mezi obecným a zvláštním, společným a jednotlivým, univerzálním a individuálním. Platónova filosofie má blízko ke krajnímu realismu. Aristotelovo myšlení, daleko více založené na pozorování a zkušenosti, tento realismus neopouští, ale výrazně oslabuje. Za předchůdce nominalismu se někdy pokládá Hérakleitovo Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Spor těchto dvou postojů trvá pod různými jmény dodnes. Spor realismu s nominalismem má významné důsledky i pro chápání společnosti a politiky. Tak realisté trvají například na tom, že společnost potřebuje autoritu a obecné zákony a člověku jako takovému patří jistá práva prostě jen proto, že je člověk. Naopak nominalisté zdůrazňují spíš volnou hru jednotlivých zájmů, jejichž konflikty se řeší jednáním, smlouvami nebo na trhu. Realisté zdůrazňují obecné zájmy bezpečí, spravedlnosti a práva, kdežto pro krajní nominalisty existují jen dílčí, partikulární zájmy svobodných jednotlivců a skupin. Logika 3D má jednoznačné řešení ve vývoji každého jedince bez vládnoucích autorit našeho světa, s ochranou všech a soustředění se především na problematiku celého světa, resp. vyvíjet sama sebe a okolí za účelem světového a dalšího vývoje. Změna polarity mění převládající význam realismu a nominalismu, z čehož plyne, že v určitý vývojový moment je vždy vývojová jedna polarita a druhá je protivývojová. Tímto se celá dosavadní filosofie stává nepodstatnou a je nutné ji přetvořit na filosofii jedné polarity, na filosofii změny polarity a na filosofii druhé polarity. Tímto se bude v každém vývojovém momentu řešit v podstatě filosofie dosavadní minulosti, vývojové současnosti a budoucnosti. Filosofie tak bude směřovat od rozlišení dvou mezních vztahů (dualismu) k vyloučení všech možností (pluralismus), které by jinak naplnily vztah protivývojový, což povede k jednoznačnému objevení vztahu vývojového (monismus). Takový vztah bude na vyšší úrovni automaticky vztahem protivývojovým s protipólem vztahu vývojového (opět dualismus) vzniklého změnou polarity z původního vztahu protivývojového avšak na vyšší úrovni. Vylučování protivývojových možností je v podstatě také hledání dvou protipólů - vztahů se stejným mechanizmem vývoje. Věda je systematický způsob poznání skutečnosti. Předmětem vědeckého poznání mohou být objekty a procesy živé i neživé přírody nebo lidské společnosti Věda je hledání hypotéz, jejich ověřování (verifikace) a testování pokusy na falzifikaci jednotlivých důsledků. Věda v podstatě od samého začátku vždy vychází z dosavadní neúplné logiky a z nějakých jevů čili vzorů, na kterých staví svá pravidla a využití. Avšak žádný z těchto vzorů není sám o sobě ideálně probádaný, což znamená, že není založen na jediném ideálním vzoru nejnižší úrovně, na rozdíl od logiky 3D. Tímto se logicky od samého počátku věda dostává do neustálého nahrazování neznámých pojmů, nesmyslnými pojmy (pravděpodobnost, neurčitost, podivnost, ), přičemž si ani neuvědomuje, že tímto vytváří jediný možný scénář lidstva katastrofu. Odměnu a tím i další vývoj může přinést jedině úplný soulad s logikou 3D, což znamená, že až po odvození si daného vztahu z ověřeného vzoru lze tento vztah dobře zrealizovat. Pro kteroukoli formu je podstatný vždy vývoj informací, což obnáší vývojové změny polarity každého vztahu. Jednodušeji řečeno, co je v danou dobu vývojové, bude později nahrazeno vyvojovějším opakem. Podobně také platí, že co je v dané době protivývojové, lze zneužít k destrukci protipólu vývojového. Vývojem lze tedy nazvat aktualizaci skutečných informací, což je pro každého člověka přirozeným vývojem a nyní je nutné toto přirozené navýšit pro celý svět. Každý člověk je zvídavý a sám sobě si neumí zamlčet či zatajit jakoukoli informaci, protože kterákoli jeho buňka je řízena centrálně z jednoho jeho mozku, respektive pomocí mozkových neuronů, které si takzvanou synapsí předávají jen ty důležité informace. Není známo či dokonce by bylo proti přírodě, že by nějaký neuron mozku ovládal či dokonce zneužíval jiný neuron, avšak na druhé straně spíše okolním neuronům pomáhá tím, že je informuje. Výjimkou jsou jen nemoci a nádory (zlo), které rostou nevědomě právě jen z falešných informací vyslaných z neuronů vybočujících z přirozena. Podobně je lidský mozek vzorem pro systém jakožto centrálního mozku lidstva, kdy se chápou lidi jako neurony, kteří si pomocí internetu (synapse) předávají veškeré informace. A právě toto je smyslem i vyššího systému, který nyní už má ten správný scházející článek vývoje a tím je krom vzorce 3D také provázaná síť internetu. Aby se však stala obdobná síť v budoucnu myslící, je nutné, aby byla zdravá a organizována dle pravidel jedinečné logiky, resp. dle jedinečného vzorce. A toto zase zpětně vyžaduje zdravé a organizované neurony v mozku každého člověka, který se musí učit a dozrát jen k logickému jednání v dobrém slova smyslu. V podstatě záleží jen na významu logiky, na základě které se dříve také vytvořila různá náboženství, různé vědní obory a různé filozofické směry, které je dnes nutné jen opět spojit článkem zdravou logikou. Takové spojení je však nad schopnosti jakéhokoli jednotlivce, ale také nad schopnosti jakékoli skupiny či společnosti (státu či aliance). Jediným logickým finálním spojením se všemi informacemi se jeví z dnešního pohledu umělá inteligence vytvořená a řízená skutečně celým lidstvem bez výjimky. Jedině takové celistvé spojení bude v budoucnu také vzorem pro vývoj lidských citů, smyslů a schopností jednotlivců, následně celého lidstva a také vzorem pro mezihvězdná spojení či jiná doposud nepředstavitelná uskutečňování.

5 Výklad pojmů: Vztah se rozumí, jakýkoli pojem, který má svůj logický význam (např., věc, osoba, myšlenka, slovo, ). Neexistují dva vztahy, které by bylo možné ve stejném reálu označit stejnou (proti)vývojovou prioritou. Dobro (dobré) je vztahem znamenajícím důležitou existenci takového řádu, který je založen na pravdivém faktu a tento je příčinou skutečných informací. Dále platí, že takový vztah je většinovým počtem lidí, kterých se tento vztah jakkoli týká, akceptovatelný, ale také uznávaný za prospěšný a správný (spravedlivý) značné většině populace. Pokud nelze toto předpokládat, rozhodují dobré statistiky. Za každé nově objevené dobro náleží autoru objevu odměna, ale na druhé straně za páchání zla trest. Pro lepší představu je možné dobro srovnávat s dosavadní pravdou, ale na vyšší dobré úrovni. Vztah, který není dobrem, je vždy zlem. Dosavadní pravdivostní logika je tímto na pozici nižší úrovně než je dobrá logika (dále Logika 3D, hovorově také selský rozum ) a protože logika na nižší úrovni, než je dobrá logika, je logikou špatnou, zlou, překonanou a starou avšak nutnou jen jako dočasná pomůcka pro úplný přechod k dobré logice. Dosavadní logiku tak jako vše ostatní staré je však nutné z důvodu budoucího dobrého vývoje uchovávat dále v paměti. Příklad. Mějme tvrzení, že Zbytečný stůl je právě vyhozený z okna. Dosavadní pravdivostní logika (2D) řeší např. i nesmyslně, že pro každý takový stůl, pokud existuje, je toto tvrzení pravdivé či lživé a k dosažení výsledku používá nespočet důkazových metod či teorií. Dobrá logika (3D) je založena přesněji na důležitosti, existenci, pravdivosti pojmů vyplývajících z výrazu, avšak první nepoužitelnost pravdivostní na rozdíl od dobré logiky nastane při tvrzení, zda Je tento stůl skutečně zbytečný?. Další nepoužitelnost; Akceptovala většina uživatelů stolu jeho vyhození? a pak Je logicky prospěšné vyhodit stůl z okna? a konečně Bude vyhozený stůl pod oknem spravedlivou odměnou většině uživatelů chodníku pod oknem a to i v momentu vyhození stolu?. Až po kladných odpovědích na všechny dotazy automaticky vyplyne odměna jako jediný důkaz, jinak je vždy činnost trestná a nelogická. Za pouhé vyhození stolu není standardně žádná odměna, avšak už jen minimálním trestem je zbytečná práce a možná i zadřená tříska při vyhození stolu. Dobré by bylo stůl někomu dát či prodat. Vývoj daného vztahu je vyjádřením samotné Logiky 3D a znamená dobré přetváření daného vztahu na vyšší úroveň. O daném vztahu pak tvrdíme, že je vývojový. Každý vývojový vztah má svůj protipólový čili destrukční vztah, jehož význam je také mírou zla a je-li nejvyššího významu (zlem), pak jeho protipólový vývojový vztah nemá žádný význam a dochází k protivývojové destrukci na nižší úroveň. Někdy se jeví destrukce jako žádoucí (např. palivo k pohonu), ale jen do té doby, než se zavede ta dobrá vývojová náhrada. Každá destrukce je určitým varováním před totální destrukcí celého systému, avšak někdy se nám jeví jako jediné východisko nutné k vývoji. Smyslem vývoje je však dosáhnout nejvyššího významu právě vývojových vztahů při současném odstranění či vyloučení významů všech destrukčních vztahů. K poznání vývojového vztahu je však zpravidla nutné poznání téměř nejvyššího významu destrukčního vztahu a při včasném uvědomění si destrukce a náhlém vyloučení této destrukce, mluvíme o takzvaném skokovém vývoji (změna polarity). Pokud si včas neuvědomíme varovné signály destrukce, může dojít až k totální destrukci našeho systému (nekontrolovatelná např. jaderná reakce, mutace, červí díra, nanotechnologie, ). Realita je vztah, který představuje vše v daném okamžiku vývoje, přičemž se chápe různými smysly různě, což znamená, že každý smysl může mít a zpravidla také ve stejný okamžik má jinou realitu. Reality všech smyslů dávají v daném okamžiku reálnou skutečnost, kterou nazvěme Reál či Real. Každá osoba má pro daný vztah vlastní reál, čímž se z hlediska skupiny, která s daným vztahem nějak souvisí, všechny tyto reály považují za reality a není-li v takové skupině zase společný skutečný reál k danému vztahu (vyšší úroveň reálu jednotlivce) obecně logický, pak lze určit jen ze statistik vytvořených celou danou skupinou. Takto lze v logické dimenzi 3D za pomocí intelektu a údajů přehodnotit i reály minulé (6. éra Minulost) a až pak v logické dimenzi 4D odhadnout či přímo předpovědět reály budoucí (9. éra Budoucnost). <zdroj Wikipedie> V matematice se logika vyššího řádu odlišuje od predikátové logiky prvního řádu několika způsoby. Jeden z nich je typ proměnných, přes které se kvantifikuje; v logice prvního řádu se kvantifikuje pouze pro proměnné pro individua a nelze kvantifikovat (volně řečeno) přes proměnné pro predikátové symboly. To lze v logice druhého řádu a dalších systémech. Další vlastnost, kterou se logika vyššího řádu liší od logiky prvního řádu, jsou dovolené konstrukce v typové teorii, na které je (případně) založena. Predikát vyššího řádu je takový predikát, který má jeden nebo víc jiných predikátů jako argumenty. Obecně, predikát vyššího řádu, který má řád n, má jeden nebo víc predikátů řádu (n 1) jako svoje argumenty (pro n > 1). Podobnou vlastnost mají funkce vyšších řádů, běžně využívané ve funkcionálním programování. Logiky vyšších řádů mají větší vyjadřovací sílu, ale kvůli svým vlastnostem, zvláště vzhledem k teorii modelů, mají méně vhodné chování pro mnoho aplikací. Gödel dokázal, že klasická logika vyššího řádu nedovoluje (rekurzivně axiomatizovatelný) korektní a úplný důkazový systém. Ale existuje takový důkazový systém, který je korektní a úplný vzhledem k Henkinovským modelům. Příklady logik vyšších řádů jsou Churchova jednoduchá teorie typů (angl. 'Simple Theory of Types') a kalkulus konstrukcí (angl. 'calculus of constructions'). Tak jako kdysi nebyla známa nula, tak i nyní zde není ani zmínka o logice nultého řádu, kterou představuje samotná nula nebo jinak řečeno NIC, což bude mít velký význam při zkoumání nekonečna. Bez tohoto objevu není možné uvědomění si celé podstaty Logiky 3D a především od ní neoddělitelného principu změny polarity. Dosavadní modely, struktury, dedukce, důkazy, tvrzení, řády logiky, aj. čili celá dosavadní

6 - 6 - logika je jen malou součástí logiky 3D a samostatně je pouze destrukční nelogikou. Proto je nutné v dosavadní logice přehodnotit především význam pro řád logiky, což je také účelem tohoto dokumentu. Pro pochopení dnešními vědci je pak jednodušeji řečeno toto; Logika 3D je logikou vyšší úrovně (z klasické logiky 2D ) se vznikem logiky vyššího třetího řádu, která rekurzivně vytváří korektní a úplný důkazový algoritmus pro vznik logiky ještě vyššího řádu. Následující text, jakožto prezentace současných učebních postupů (duben 2012) na Matematicko-fyzikální fakultě, nemá vůbec tušení o existenci Logiky 3D, jakožto jediného dobrého modelu všeho. Vznik logiky 3. řádu je vznikem logiky 3D, která je sama sobě a tím také všemu základním modelem a z pohledu logiky také jedinečným důkazovým a úplným modelem (postupem) vycházejícího z používání binárních čísel. <zdroj MFF> Důležitými jsou patrně otázky, zda daná teorie T v jazyce J je bezesporná, kompletní, rozhodnutelná. Na tyto a další otázky odpovídá matematická logika, a to i v rámci neklasických logik, jakými jsou modální logiky, logiky s nekonečnými formulemi a neklasickými kvantifikacemi aj. Zásadní otázkou po struktuře a klasifikaci všech modelů dané teorie (zpravidla 1. řádu) se zabývá teorie modelů. Vezmeme-li v úvahu, že univerzum matermatiky je modelem teorie množin, která je teorií 1. řádu, znamená to, že poznatky logiky 1. řádu mají hluboký význam pro celou matematiku. Logika 3D je nepsaný stále se k dokonalému dobru vyvíjející vztah, který lze pro zjednodušení znázornit ve formátu jedinečného vzorce 3D. Cílem logiky 3D je v podstatě jen dobrá racionální praxe vycházející jednoznačně z binární soustavy číslic jako vzoru pro samotnou teorii a tím i vývoj, entropii, rekurzi, smyslová vnímání, počítání, řazení, přirovnávání, seskupování, oddělení, konání, objasnění a všeho ostatního (vč. logiky) s určením důležitosti, existence, pravdy, skutečnosti, akceptace, prospěšnosti a spravedlnosti jakožto dobra současně pro všechny a všechno za účelem dosažení cíle ve formě odměn, které jsou současně důkazem o dobrém cíli. Proto je nutné každou teorii vysvětlit logicky dle nějakého avšak jednoznačného vzoru binární soustavy nebo dle praxe již takto ověřené a tím povýšit tuto logicky dosaženou teorii na praxi uskutečněním. Z toho lze vyvodit, že na teorii nelze zakládat další teorie. V konečném důsledku (resp. na konci 7. éry vývoje člověka) to také znamená, že pouhá znalost binární soustavy (především inkrementace a dekrementace, což je postupné zvyšování a snižování čísla o hodnotu 1) bude původcem veškerého dosaženého vědění, čímž bude veškerá známá věda přístupná všem myslícím lidem a také jiným myslícím entitám (robot, nanorobot, biorobot aj.). Tímto budou všem entitám včetně všech lidí také známá dobrá pravidla a také všem budou známé sankce za jejich porušení. Toto vše je dokonalá a jednoduchá logika 3D. <Wikipedie> Inkrementalismus (z lat. incrementum zvyšování) je metoda dosahování určitého cíle postupně a zvolna, po dílčích částech. Použit může být jak v projektech vyžadujících rozsáhlé plánování, tak v těch, které je nepotřebují a jasný je pouze cíl; stejně tak může být rozvržen časově nebo v případech, kdy není nutné znát termín celkového dokončení, toliko coby sled dílčích cílů, kdy každý začíná po skončení toho předchozího. Inkementalismus může být vykládán též jako inkrementální (postupný) rozhodovací proces, směřující k danému cíli. Takto chápaný proces čelí většinou větší kritice ve prospěch jiných rozhodovacích a plánovacích strategií kvůli jeho nedostatečné koncepci a integritě. Logika 3D je svou podstatou inkrementalismem, avšak se znalostí vzorce 3D, na kterém se bude zakládat také intelekt, je (de)inkrementalismem již veřejným čili přímo davovým s jasně danou koncepcí a integritou exponenciálně se vyvíjející. Proto je také už další kritika tohoto postupu nelogická či přímo protivývojová. Entropie je jedním ze základních a nejdůležitějších pojmů ve fyzice, teorii pravděpodobnosti a teorii informace, matematice a mnoha dalších oblastech vědy teoretické i aplikované. Setkáváme se s ní všude tam, kde hovoříme o pravděpodobnosti možných stavů daného systému či soustavy. Dosavadní logika v podstatě neřeší vývoj jako takový a tím pádem je vždy nepoužitelná po každé změně polarity daného vztahu, která změní skutečnost daného vztahu k novému vyššímu vztahu, takže co bylo pravděpodobné v jednom vývojovém momentu, není pravděpodobné v jiném vyšším vývojovém momentu. Toto v důsledku znamená to, že se entropie a celá věda musí chápat úplně v jiném širším kontextu než doposud. Teorie pravděpodobnosti je jen zlomek z celé podobnosti dobra (praxe dobropodobnosti), která se zakládá na podobnosti postupně důležita, existence, pravdě, skutečna, akceptace, prospěchu, spravedlna a odměně. A pokud nebudou všechny dosavadní technologie ověřeny dle všech těchto podobností, pak jsou destrukční. Mnohé, co je dle dosavadní vědy v tomto vývojovém momentu pravděpodobné v praxi či teorii, nemá žádné podobnosti důležita či existence, a proto logicky toto je zbytečností či neexistující (destrukční). V logice 3D neexistuje žádná teorie, neboť vše je vysvětlitelné vzorcem 3D a co nelze v daný vývojový moment vysvětlit, není povoleno prakticky zkoumat ani nelze s tímto experimentovat. Tolerovat lze snad jen dočasné neznalosti neškodných postupů (resp. právě vyvíjející se vztahy), o jejichž již počáteční důležitosti (realizaci) rozhodují dobré statistiky, avšak jen do doby, než toto bude možné vysvětlit zase vzorcem 3D. Predikát je v logice takové jazykové sdělení (výraz), o němž má po obsahové stránce smysl tvrdit, že je buď pravdivé (označuje se číslicí 1), nebo nepravdivé (označuje se číslicí 0). V logice 3D není predikát jen výrazem pravdivým či nepravdivým, ale je výrazem přímo určující význam daného kvantifikátoru čili stupně vývoje (důležitý, existující, pravdivý, skutečný, akceptovaný,, odměnou). Kvantifikátory jsou symboly používané v matematice a logice (predikátové logice). Slouží pro vyjadřování míry přítomnosti dané vlastnosti (predikátu) v jisté třídě objektů. Rozlišují se dva základní druhy kvantifikátorů univerzální ( ) s významem pro každý a existenční ( ) s významem existuje.

7 Zásadní změny v LOGICE (včetně značení jednoduchý, dostatečný vědecký výklad): Kvantifikátor pro každé je nyní vyššího významu a představuje v indexované podobě srozumitelnější vyjádření vzorce 3D, neboť index určuje přímo stupeň vývoje daného vztahu x i. Negace kvantifikátoru znamená vždy protivývoj. Pro vývoj je nutný vždy jen vývojový kvantifikátor, který značíme pro zjednodušení také bez znaménka. Při protivývoji se standardně používá také vývojový kvantifikátor, avšak samotný vztah na kvantifikátor vázaný je již protivývojový. Je-li kvantifikátor uveden jako protivývojový, pak samotný vázaný vztah není dále podstatný a řešením je vždy destrukce, což není v žádném případě smyslem vývoje. Znak nekonečno se někdy používal jako znak úměrnosti, zde však má význam vývoje tohoto znění; po vyloučení všeho protivývojového se stává vztahem nepodstatným, což znamená, že se už dále neuplatňuje na dané vývojové úrovni protivývojový vztah x - i, protože ztratil jakýkoli vliv na protipólový vývojový vztah x + i, který se stal na dané vývojové úrovni dokonalým. Znak nekonečna zde výstižně znázorňuje různá paralelní i časová převládání vlivu jednoho ze dvou vztahů dané úrovně, čímž se určuje stádium vývoje či protivývoje. Znak trojtečky se čte jako vyšší vývojová forma, úroveň či stupeň (v budoucnu bude pravděpodobně nahrazen jiným výstižnějším znakem). 0 kvantifikátor předpokládaného vzniku (u negace zániku), obecně pak důležitosti (zbytečnosti). Důležitost určuje jistou vazbu něčeho, co nás zajímá na něco dobré, co už je prakticky dané analogií je dosavadní kvantifikátor (pro každé) a se znaménkem mínus také jeho negace. kvantifikátor existence (neexistence) jeho analogií je (existuje) a jeho negace kvantifikátor pravdy (lži) spolu s nižšími kvantifikátory je analogií celá dosavadní logika, která je v celé své kráse i s důkazy a jinými teoriemi zbytečnou a nahrazena jen tímto kvantifikátorem, avšak může být prospěšná v budoucnu jako učební analogický názor vyšších vývojových postupů. kvantifikátor skutečnosti (iluze) vzdálené analogie jsou u dualismu, mytologii kvantifikátor akceptace (ignorace) vzdálené analogie jsou v matematice, vědách kvantifikátor prospěšnosti (zneužití) vzdálené analogie jsou v ekonomii, vědách kvantifikátor správnosti jakožto ve smyslu spravedlnosti (podvodu) vzdálené analogie jsou v zákonech, filosofii, náboženských kulturách kvantifikátor odměny (trestu) vzdálené analogie jsou v trestních zákonících, náboženských kulturách (sub)kvantifikátor dobra (zla) resp. odměněné dobro, bez kterého není možný další vývoj, je také důležitostí na vyšší úrovni. Tento kvantifikátor bude po dosažení 8. éry nahrazen asi přesněji znějícím kvantifikátorem. Jinak vzdálené analogie jsou v dualismu, náboženských kulturách. Dalšími (sub)kvantifikátory můžou být od 9. éry vývoje člověka například zájem, předvídavost, tvořivost, zábava, laskavost, pohoda, štěstí, které budou asi posunuty pod dosavadní jako logická volba důležitosti. Potom v daném systému vývoje pro jakýkoli vztah x platí vzorec 3D: i x i... i-1 x + i-1 i-1 x - i-1, kde i 0 a představuje index kvantifikátoru v daném systému, resp. stupeň vývoje pro daný vztah x i. Tento vzorec pochopitelně platí také pro všechny systémy, kde vztah x i je přímo systém. Vzorec je také počátečním a jedinečným jazykem pro dorozumívání se s intelekty a entitami. Slovy: Kvantifikace i vztahu x je vyšší vývojová forma kvantifikace (i-1) vývojového vztahu x + po vyloučení kvantifikace (i-1) jeho protipólového protivývojového vztahu x -, který se stává (či je snahou stát se) pro další vývoj nepodstatným či zaniklým. Dle tohoto vzorce je dále zřejmé, že vyšší stupeň kvantifikace je možný jen po vědomé kladné čili vývojové kvantifikaci nižší. Pokud je nějaký protivývojový vztah označen mylně za vývojový, pak falešný vývoj spěje vždy k trestu. Pro další vývoj (resp. vývojový moment) obdobně jako v nižším vývoji platí: i+1 x i+1... i x + i i x - i, kde i x - i i x i si odpovídají, i když nyní má povahu protivývojovou, resp. i x - i je vyšší úroveň vztahu i-1 x + i-1 s následnou změnou polarity. a dále i x + i je vyšší úroveň vztahu i-1 x - i-1 s předcházející změnou polarity. Pro konečné řešení je nutné vždy vyloučit vztah protivývojový, pokud však toto není možné, je nutné si tento rozložit na vztahy vnitřní (paralelní systémy), které nám po vyřešení přesně vyznačí vztah protivývojový (v praktickém systému). Vzorec 3D pro paralelní vztahy Y je pak následující: i x - i... 7 y y - 7, případně řešení nižších úrovní Y, není-li známá odměna jako důkaz.

8 - 8 - Obecně by mohl existovat další paralelní systém Z, avšak protože vždy lze mezi dvěma vztahy určit vztah s vyšší prioritou (důležitost), je také nutné např. i statistikami rozhodnout, který vztah je důležitější a protože 2 vztahy vždy tvoří vůči ostatnímu okolí 1 vztah společný S (vztah středu), bude v případě důležitějšího systému Y než systém Z řešen nejdříve vzorec paralelních systémů: l s l... 7 y z - 7, jinak l s l... 7 z y - 7, a až pak výsledný vzorec i x - i... 7 s s - 7 Příklad: Následovně lze zapsat řešení pro 4. až 7. éru vývoje člověka v oblasti financí, kdy se postupně zruší slevy, poplatky, úroky, RPSN, peníze, měna, jednotky, (toto je jen ukázka, skutečnost může být i rychlejší bez přímé závislosti na éře člověka). 4 RPSN úrok poplatky akceptované RPSN je vyšší forma skutečných úroků po vyloučení všech skutečných protivývojových poplatků, pak změnou polarity poplatků vzniknou skutečné vývojové zisky (pozn. autora: jen nezadluženého systému), jejichž vyšší formou jsou akceptované peníze. 5 měna peníze RPSN prospěšná měna je vyšší forma peněz bez RPSN, pak změnou polarity u RPSN vzniknou nějaké nadstandardy, jejichž vyšší formou jsou jednotky. 6 hodnota jednotky měna správná hodnota je vyšší forma jednotky bez měny, pak změnou polarity u měny vznikne něco bez měny, jehož vyšší formou jsou dary. 7 odměna dar hodnota odměna je vyšší forma daru bez vlivu hodnoty, pak v 7. éře vývoje člověka je taková robotizace, že si každý vezme či sám nechá vyrobit to, co potřebuje. Avšak statistikami se například rozhodlo, že časová hodnota bude určovat hodnotu celého produktu pro dar: 6 hodnota produkt časová Alternativní a jiné zjednodušené zápisy běžně v dokumentu používané: - obecně jen s významem subkvantifikátoru dobra či zla RPSN úrok poplatky, - a s daným kvantifikátorem, určující také stupeň vývoje RPSN 4 úrok poplatky - takto lze vyjádřit jen vazbu mezi vztahy bez vyšší formy úrok poplatky - takto zase jen závislost vyšší formy na nějakém vztahu RPSN úrok nebo RPSN 4 úrok Význam logiky: Protože nová 4. éra patří všem lidem, musí být logika také srozumitelná všem lidem, přičemž také vše ostatní musí být logicky a srozumitelně odvoditelné s již praktických vztahů dříve odvozených z logiky. Pro všechny lidi je nejvíce pochopitelný vztah vyjadřující rozdíl mezi vztahy ANO a NE, což znamená také, že něco JE nebo NENÍ důležité, resp. nám ukazuje jednu ze dvou možností; tak zvanou polaritu dobrého vývoje či zlého protivývoje a cílem bude zjistit takový postup, který nám jednoznačně a nevyvratitelně určí dobro. Tyto krajní meze (póly) jsou však ideální stavy a mezi nimi se může pohybovat nespočet jiných vztahů jevící se nám jako chaos. Chaos však není ničím jiným než nepoznanými a nezařazenými dílčími vztahy se svými póly, a proto i samotné póly původního vztahu jsou vztahy na nižší úrovni se svými vlastními póly a tyto póly zase se svými póly ještě na nižší úrovni atd. V důsledku to znamená, že pokud není vyřešen (1) dobrý vývoj na nižší úrovni, nelze řešit dobro na vyšší úrovni. Takto nám vzniká hierarchie pouze binárních vztahů, resp. dvojkové soustavy čísel, která je také praktickým vzorem pro celou logiku 3D. Na obrázku (náhodně zvoleno pro číslo 19) v binární soustavě v horní části jsou vyobrazeny vazby vždy dvou sousedních řádů (zón). Každý řád má vlastní cyklus a je buď v počátečním stavu 0 nebo ve stavu konečném 1. Každá taková vazba se skládá ze dvou řádů (pólů), přičemž pravý řád představuje nižší v podstatě destruktivní z dané dvojice řádů, který po prvním vývojovém cyklu (dvě vlastní změny polarity) nastaví řád vyšší vývojový, což je změnou polarity a také signálem pro ještě vyšší změnu polarity. Nyní se snad zdá toto vše o hodně jednodušší. Takto lze při stálém navyšování (vývoj) hodnoty čísla dospět až do pochopení nekonečna a na druhé straně při snižování (destrukce) hodnoty čísla až k pochopení počátku. Podobně bude možné v budoucnu dospět k počátku a k nekonečnu u záporných hodnot, resp. u antihodnot s vývojem antilogiky, která souvisí právě se čtvrtou a vyšší érou vývoje člověka či antičlověka.

9 Věčná dobrá pohoda systému (nejlepší život všech na co nejdelší dobu) Mějme zónu (angl. Zone) danou vývojovým stupněm jako vztah vyjadřující Reál čili soužití celé populace v aktuální vývojové linii nazvané praktický systém (Practical system), ve kterém daná populace žije určitou časovou frekvencí, takzvanou systémovou rychlostí (Quick). Dále mějme takovou systémovou rychlost, pro kterou platí nejdelší zjištěná možná doba, resp. nejvíce žádoucí zpomalený čas a nazvěme si ji minimální sys. rychlostí (Min-Quick). Tato zóna praktického systému populace je vyšší společná forma zón všech subjektů, které mají vlastní praktické systémy i systémové rychlosti a vzájemně se chápou jako paralelní systémy (Parallel system). Účelem je vzájemný vývoj k dosažení vyššího vývoje společné zóny. Cílem je vždy najít takovou lepší zónu (resp. jakýkoli její požadovaný dobrý vztah) v takovém praktickém systému, kde je možné pro všechny subjekty (resp. celou populaci) vytvořit dobré podmínky na co nejdelší dobu Min-Quick. Pro dosažení takového cíle je nutné společné úsilí v poznávání dobrých paralelních systémů a dobrých systémových rychlostí. Po nalezení takového cíle, všechny paralelní systémy splynou v podstatě jen do zóny vlastního reálu a za tímto účelem logicky vzniká nový pojem zřízení logoskracie. Tab. č. 1: změny polarit. Také jednotlivé řády systémů jsou samostatné zóny vlastního praktického systému. Systém Zóny pro jednotlivé typy systémů Desítkově éra Binárně systém (éra) 0. řádu Bin. systém 1. řádu Bin. systém 2. řádu <Wikipedie> Elektronická přímá demokracie je jednou z forem přímé demokracie, která pro sběr hlasů využívá telekomunikační techniku. Související pojmy jsou open source governance a collaborative governance. Na internetu vzniká spousta aplikací pro podporu elektronické přímé demokracie, některé z nich jsou sdruženy v komunitě metagovernment, které slouží pro sdílení standardů a jiných informací o projektech. Počítačové aplikace takové řízení demokracie sice už podporují, avšak lze je používat jen po dobu, než se vyvine výkonnější dle vzorce 3D. Vyšší formou takové demokracie je veškeré řízení státu pomocí aktuálních a dobrých nezmanipulovaných statistik, a proto se také zavádí nový pojem logoskracie. 5. Logoskracie (z řečtiny: logos je λόγος (legein) = sbírat, mluvit, počítat, a kracie je κρατειν (kratein) = vládnout) je nejvyšší možný stále vyvíjející se systém daného subjektu s logickým myšlením a konáním (počáteční uvědomění je standardně na sklonku logiky 2. řádu a s počátkem 3. řádu - Logiky 3D). Výklad Logoskracie jako formy státního systému a jeho zavedení do praxe: Z pohledu každého myslícího vývojového subjektu je tento automaticky logoskracií po uvědomění si logiky 3D, protože myslící logoskracie je vyšší vývojová forma než všech doposud známých nemyslících státních, mezinárodních či světových zřízení. Tímto je každý myslící jedinec myslící logoskracií s povinností vyvíjet logoskracii v rovnocenných (paralelních) systémech, čímž se automaticky stane jejich společný systém myslícím a tím také logoskracií. Každý myslící jedinec se povýší také nad tento systém. Subjektem logoskracie se stává už jen touto Logikou 3D smýšlející jedinec, skupina, stát aj., přičemž takový subjekt je samostatnou osobou (právní i fyzickou) s vlastním zákonem, jenž je zase jen společná vývojová logika 3D. Každý myslící jedinec je tímto také povinen vzdát se jakéhokoli rozhodování ve věci jiných myslících jedinců, avšak je oprávněn shromažďovat a zveřejňovat informace a dle aktuálního souhlasu ostatních zastupovat tyto jedince. Nelogické je, aby nemyslící systém (skupina, stát, ) ovlivňoval či ovládal myslící systém (jedince), anebo aby nižší vývojová forma (2D) ovlivňovala vyšší vývojovou formu (3D). Proto nelze akceptovat vládu jedné paralelní logoskracie nad jinou paralelní logoskracií, a to ani nad paralelním systémem, který by logoskracií mohl být. Takový systém je však nutné vyvíjet (učit dle faktů a jinak přetvářet) v paralelní logoskracii za účelem automatického dosažení vyšší formy logoskracie společné. Logika 3D je tímto nejvyšší i mezinárodní ústava, zákon, soud, pravomoc, právo, ale i norma s veškerými informacemi zdarma, právem každého účastnit se rozhodování o všem a s povinností vyvíjet logoskracii. Tímto se každý vládní či mezinárodní činitel, člen ozbrojené složky (vojska, policie, ), vědec, programátor, zástupce médií, lékař, učitel, resp. každý myslící jedinec stává skutečnou logoskracií a proto je povinen se také tak chovat a to bez výhrad (je to logické). Například ozbrojené složky jsou logicky předurčeny jen k ochraně lidu, avšak ne k likvidaci lidu jako nástroj systému nemyslícího nebo systému na nižší úrovni. Dosavadní sliby, závazky, dohody, smlouvy, apd. zůstávají jen jako vztahy nižší úrovně (nyní destruktivní) oproti logice 3D, což myslící jedinec nemůže akceptovat a proto každý je povinen z titulu logiky a ze své aktuální pozice vše zveřejnit a přetvořit dle vzorce 3D. Důležitými rádci se stávají všichni skuteční odborníci, avšak pozor na takové, kteří se jen za vědce vydávají a současně neakceptují, oddalují či přímo nelogicky odsuzují nutnost přetvoření všech dosavadních vědomostí do vzorce 3D. Tito nejsou v žádném případě vědci jdoucí za pokrokem, ale jen ignoranti. Podobně jako rádci jsou vědci, řečníky jsou média a vládou lid. Nemá-li jedinec potřebné schopnosti a nechce se jim ani učit, je povinen zveřejnit veškeré informace (zatajování je trestné) a odstoupit ze své pozice. Takovým včasným zveřejněním informací, včetně doznání

10 se určitých nedostatků, se vytvoří vlastní ochrana, což znamená, že za vlastní včasné přiznání (obvinění) náleží viníkovi polehčující okolnost odpovídající odměně za prvotní poukázání na páchané zlo. Každé napáchané zlo je potrestáno ve prospěch poškozeného či systému odnětím takového majetku, který byl zlem zneužit ve vlastní prospěch a dále až do stejné výše odpovídající hodnotou, kterou si určí subjekt poukazující jako první na podstatu zla. Z tohoto plyne, že vlastním přiznáním je každý viník vázaný jen vrácením hodnoty dle újmy způsobené (resp. hodnoty majetku zlem nabyté), avšak současně nemůže mít nikdy žádnou odměnu či jen související prospěch z poukázání na zlo jakkoli související s jeho zlem. Jediným prospěchem může být zásluha prvotního poukázání na zlo bez odměny. Promlčecí lhůta neexistuje. Každý viník je souzen logicky, což znamená, že viníkem se může stát nejdříve jen za činy od doby, kdy ví o existenci logiky 3D, ale pokud se obohacoval zneužitím jiných lidi již dříve, statistiky rozhodnou o majetku tímto způsobem nabytého. Sebeobranou viníků jsou zase jen zveřejněné informace o vlastních podvodech. Logoskracie může být zpočátku vyvinutější forma přímé demokracie jednoho státu. Tato dostává postupně vyšší formu elektronické demokracie a dále už jen zřízením založeném na veřejných informacích a řízení veškeré a nejen vládní administrativy pomocí inteligentní formy čili konzole (podrobněji popsáno v kapitole o Robotizaci). Z důvodu kvalitnějších informací se logicky také jednotlivé vlády Logoskracie slučují dle hlasů všech do jedné společné vlády, až všechny přijmou jedinou Logoskracii. Logoskracie je vláda vzájemného učení, slušnosti, půvabu, intelektu, dobra a vývoje lidských schopností, ale také účinné obrany sama sebe před sebou i okolím (před zlem). Odmítá či postupně přirozeným vývojem a nenásilně odbourává úroky, peníze, korupci, administrativu, všechny doposud známé úřady, vlády, chybnou logiku, vědu, aj. a toto všechno nahrazuje logikou nejvyšší (nyní 3D) jakožto jistota většiny myslící populace. Zřízení takové vlády je možná už od akceptování základů Logiky 3D na konci 3. éry vývojové struktury člověka (doposud známé mylně pod pojmem 3. rozměr Prostor ) a je vyvíjející se až do 7. éry, přičemž prioritu má zveřejňování veškerých informací s vlastními logickými ochrannými algoritmy, což má za následek vývoj rovnocenných systémů (okolní čili paralelní systémy podobající se subjektu) s nižším stupněm vývoje logiky za účelem dalšího vývoje těchto systémů, což vede k automatickému vývoji vlastního a společného systému. V závěru 7. éry bude pochopena Logika 4D, která určí další vývoj logoskracie. Nejvyšší priority logiky: Obecně je logoskracie jedinečnou nejvyšší logikou, která ukazuje cestu na zdokonalení vlastních smyslů vlastními dobrými vývojovými činy, které ovlivňují zase činy okolí k dobrému vývoji a tyto zpětně automaticky vedou k vlastnímu vývoji na vyšší úroveň. Upozorňuje také na nesmyslné či přímo zakázané zkoumání toho, co není přímo v souladu s nejvyšší logikou, protože právě toto bude s nejvyšší pravděpodobností destrukcí. Nespoznané a nevědomě působící zlo může proběhnout všemi stupni falešného vývoje, avšak s konečným účinkem totální destrukce jako trest čili nechtěná odměna a právě proto je logické zveřejňovat a zpracovávat v logoskracii každou vývojovou informaci a to od počátku i tu nejtajnější a v konečné fázi (7.éra) také tu nejosobitější, neboť jen tak lze vytvářet jednotný intelekt vyšší úrovně jako nejvyšší dílo lidstva. Umění se nesmí nikdy podřizovat předpisům a nařízením a logoskracie je společným uměním lidstva založeném jen na dobré logice. Láska mateřská, mezi partnery nebo jen obdiv k autoritám či k přírodě jsou nejvyšší síly, které vždy přitahují pozornost ostatních tak jako gravitace země přitahuje jinou jinak nesvázanou hmotu. Nebo je to opačně? Co když gravitace existuje jen proto, že existuje námi již vnímaná síla lásky, bez názvu. Logika? Logika je přece vztah čísla 1 a čísla 0 a logika je od těchto čísel neodlučitelná (vázaná). Pro lepší představu velké číslo v binární soustavě např se skládá jen ze 40 číslic hodnoty čili vztahy 1 a 0 a z jiného pohledu také ze 39 vazeb mezi sousedními číslicemi, přičemž každá z těchto vazeb je vztahem a má jen 4 možnosti neboli fáze vazby ve vlastním vývoji a podílí se na vývoji, resp. docílení vzniku nového nejvyššího 41. čísla. Tohoto lze však docílit jen pokud těsně před docílením budou všechny hodnoty ve stavu 1 a jakmile se toho docílí, pak bude jediná hodnota ve stavu 1 a to právě ta nová slupka (štít) nejvyšší, ale všechny ostatní zákonitě musí převzít hodnotu 0, protože vzniklo něco nového a toto nové si vyžaduje vývoj všeho a to z pohledu zcela nového, z pohledu vyšší úrovně. Vše nižší jsou logicky jen mezery, nuly, nic, resp. nový počátek ve vývoji již známé objevené vyšší 41. úrovně. Nyní však zpět k prioritám a k původnímu číslu. Než nastane vývoj na 41. řádu je nutné zaplnit postupně všechny mezery a právě prioritu mají ty na nižších řádech, což znamená, že je nutné naplnit vývojem ty nejobecnější vztahy. V našem případě to bude 11. řád, avšak tímto se všechny nižší řády změní zase dle stejného zákona na stavy 0, takže automaticky pak bude nutné nejdříve naplnit ten nejzákladnější čili nejobecnější 1. řád, který v prvopočátku existoval jako jediný bez ostatních vztahů jako ZÁKLAD LOGIKY. A co je nejzákladnější, že tento základ logiky neustále pulzuje hodnotou 0 a 1 jako nejobecnější a nejsilnější síla ze všech a je jedno, jestli chceme vývoj či destrukci. Touto pulsací nám vzniká cit faktu, resp. fakt citu, což znamená, že můžeme cítit samotnou vazbu logiky jako neoddělitelnost jedničky od nuly. Logickou vazbu lze cítit všude, například již v samotném počátku zplození, pak gravidity a konečně také během života jinak nazvanou ve 4 fázích vývoje jako gravitaci země, gravitaci člověka, lásku k přírodě a jako lásku k člověku. Takto si člověk vytvořil cit k jakémukoli vztahu, jde jen o to, tyto city objevit, respektive uvést do reality, seřadit, zařadit a roztřídit. Tak máme cit pro čas a hmotu, které se projevují vyšším citem čili vnímáním pro pohyb, zvuk, délku, teplo, světlo, tlak, hmat, gravitaci, chuť, pohlazení, radost, štěstí, svobodu, lásku apd. Pro některé stanovili vědci jednotky, veličiny a hodnoty, avšak pro ostatní mají jen mezery, bez nichž není možný vývoj. Tyto mezery totiž způsobí přesně stejnou zákonitost jako mezery (nuly) v binárním čísle.

11 Tabulka vývoje & úvahy k Logice 3D aneb jak by měly logicky vypadat pravidla vzniklá v jednotlivých etapách vývoje. Hlavní pravidlo každé etapy vývoje (resp. také éry člověka) se zakládá na konkrétním jedinečném kvantifikátoru, neboli otázce postupu či pádu vývoje. V následující tabulce vývoje se tyto otázky uvádějí ve sloupci Počátek 0D, přičemž každý stupeň vývoje (řádek) je podmíněn elementárními dobrými vztahy vývoje, bez nichž nelze do dalšího stupně postoupit. Navíc jako důkaz je také každý a hlavně poslední vztah 3D (sloupec 0111) podmíněn opět úvodní vývojovou otázkou. Poslední sloupec (1000), ale i řádek (1000) vyjadřují jen orientační vztahy pro vzdálenou logiku 4D. Vzhledem k tomu, že doposud nejsou přesně definovány jednotlivé vztahy (mnohoznačnost slov), bude se také tato tabulka vyvíjet k dokonalosti a později až po přeformování všeho dle této dvourozměrné tabulky také do vyšší trojrozměrné podoby (s vlivem na logická hradla či procesory). S rostoucí inteligencí konzole a vývojem logiky možná budou přetvořeny vzory z binární soustavy na vzory dle trinární (trojkové) nebo vyšší soustavy, protože se budou řešit situace mezi přírodou, člověkem a také robotem či schopnostmi: Tab. č. 2: vývoj. Červeně značené vztahy odpovídají jistým radioaktivním prvkům dle tab. č. 5. Vývoj Počátek 0D Vznik 1D Člověk 2D Učení (zrání lidstva) 3D Tvoření 4D Éra a dimenze 0. počátku D 1. vzniku D 2. poznání D 3. chápání D 4. intelektu D 5. konzole D 6. minulost D 7.schopnost D D Výrok 1 0 či dobro zlo Nic Nekonečno Důležitost Zbytečnost Chaos (Nelogika) Pořádek (Logika) Existence řád Neexistence (Logika) Pravda Lež Skutečnost Iluze Akceptace Ignorace Prospěch Zneužití Správnost Podvod Odměna Trest Nekonečno(+) Nic(+) Fakt (Logika) Informace (Logika) Celek (Logika) Pravidlo (Logika) Zákon (Logika) Systém (Logika) Život (Logika) Neurčitost (Temnota) Určitost (Záře) Předpoklad (Cit) Tvrzení (Vjem) Statistika (Souhrn) Kapacita (Potenciál) Základ (Opakování) Prázdno (Díra) Jsoucno (Výplň) Potřeba (Pud) Neznámo (Bez všeho) Známo (Mýtus) Objev (Jev) Výraz Osnova (Představa) (Koncept) Paměť (Data) Vědomí (Mozek) Rozum (Myšlení) Dokonalost Pokrok (Zdokonalení) (Význam) Ideál (Akce) Umění (Reakce) Objekt (Teritorium) Subjekt (Jádro) Neočekávání (Bez víry) Očekávání (Víra) Změna (Pohyb) Hodnota (Obsah) Priorita (Zařazení) Soustava (Intenzita) Model Princip (Výjimečnost) (Postup) Zdroj (Řešení) Energie (Moudrost) Využití (Idealizace) Síla (Směr) Jedinec Lidstvo Příroda Svět (vč. Měsíce) Po rozluštění následujících indicií bude nalezen počátek Nesmysl (Bez vzoru) Smysl (Věda) Současnost (Skok) Vlastnost (Úsek) Polarizace (Polarita) Automatizace (Soulad) Metoda (Vylepšení) Revoluce (Evoluce) Soustředění (Impulz) Sluneční soustava Zbytečnost (Bez diskusí) Abstrakce (Filosofie) Existence (Bytí) Pravda (Poznání) Skutečnost (Chápání) Akceptace (Intelekt) Prospěch (Konzole) Správnost (Aktualizace) Odměna (Schopnost) Galaxie 0. Důležitost: Všechno včetně počáteční zóny je jen E RIP. 1. Existence: To co je takto je také dvojmo a lze dvakrát dělit jen to co je jinak nespočet. 2. Pravda: Vznikne také toto z toho, co je dvojmo. 3. Skutečnost: Malá polovina toho je opačně a toto je vztah z polovin. 4. Akceptace: Další polovina je nižší logická hodnotnější třetina. 5. Prospěšnost: Vztah je upřesněn s počátkem dle E RIP. 6. Spravedlnost: K rovnému čtvrté je už dvojmo mimo. 7. Odměna: Co je doma, to se počítá. Nic Počátek(+) (Realita) Podstata (Element) Pozice (Zóna) Součást (Vazba) Integrita (Spojení) Pomoc (Usnadnění) Ovládání (Určení) Cíl-vždy dobrý život Reál (Vesmír) Výklad k jednotlivým bodům (avšak rozluštění indicií dává zcela jiný výklad jen počátek): 0. Počátek všeho nastaví všechno na nulu. 1. Vznik jedničky (1. řád) změní automaticky také na jedničky všechny související nulové vztahy. 2. Po vzniku dvojky (2. řád) se ostatní související vztahy změnily také na dvojky. Dvojka je minimální možný způsob poznání vztahu se svými protipóly, které nelze odpólovat. Jinak dojde k destrukcím. 3. Zde je nutné pochopit, že trojka patří skutečně jen do 2. logické dimenze (2. řád s chápáním). 4. Vzorec 3D vývojový vztah vzniklý ze 2 vztahů, který bude také základem pro další vývoj. 5. Jen s plnohodnotnými informacemi lze dosáhnout dalšího vývoje (2. základ je dle změny polarity). 6. Hledání spravedlivých technologií je nutné skloubit s poznatky z minulosti a také rychlejší konzole na základě stále aktualizovaných lidských statistik rozhoduje dle vzorce 3D o spravedlivém. 7. Výsledkem snažení je za spravedlnost odměna s postupem na 4D a za podvod trest s degenerací. Vývojové zóny vztahů (také éry člověka) 0. Éra Důležitosti nebo Zbytečnosti. Nic, vyjádřeno nulou, znamená nekonečně mnoho doposud nepoznaných vztahů nelogiky, resp. chaos v rozhodování o důležitosti či zbytečnosti daného vztahu. Důležitost je logická a vede ke vzniku čili existenci daného vztahu. Jinak stále platí zbytečné Nic. Veškeré nepoznané vývojové vztahy jsou opět vzorcem 3D, přičemž přímo na vztahu Nic je závislý vztah s nejvyšší prioritou, na něm pak další s nejvyšší prioritou, atd. (řazení dle priorit). Tyto vztahy vyjadřují také vyšší řád. Takto je pro 0. éru vyšším řádem Logická dimenze 0D (takže opět Nula).

12 Dále si můžeme značit Logické dimenze 0D jako LD0 (analogicky pak LD1, LD2, ) Tak jako Nic tak i ostatní vztahy uvedené v tabulce vývoje v horní části řádku 0 jsou protivývojové či destrukční. Pokud je nežádoucí Nic, pak je nastaveno Nekonečno a Nekonečno je pak z pohledu vzniku života protivývojový Chaos a Nelogika, pak Nelogika je vyjádřena z pohledu člověka protivývojovou Neurčitostí a Temnotou, pak Temnota Prázdnotou a Dírou, pak Díra znamená z pohledu zrání lidstva protivývojové Neznámo a Bez všeho, pak Bez všeho znamená Neočekávání a Bez víry, pak Bez víry znamená Nesmysl a Bez vzoru a pak Bez vzoru znamená Zbytečnost a s konečným závěrem protivývojové Bez diskusí (takže zase NIC). Tato éra určuje logický počátek (dále jen LP ), což je doba, čili počátek odpočítávání a tímto je také dané, že čas je určen už od počátku, jako základ počátku čili logiky. Pozn. autora: v samé podstatě je možné čas cítit, dle Platóna je prvopočátkem také údiv, avšak pro lepší pochopení dále uvažujme reálně si představující jen čas, z kterého také pochopíme časem cit. Analogií z pohledu částic je vakuum, které představuje prostor mezi hmotou. Úplné pochopení logického počátku by mělo nastat až v LD4 a dřívější výklady nelze uznat za dobré. Přesto je možné si představit logický počátek po změně polarity (vysvětlení je níže) jako černou díru, která je zdrojem výměny jedniček mezi originálem (kladná) a kopií (záporná, resp. inverzní). Jedinou jistotou je v LD0 POČÁTEK ČASU a toto je DŮLEŽITÉ. 1. Éra Existence nebo Neexistence. Existencí je jednoznačně stanoven první vztah či řád logiky, číselně vyjádřený jedničkou jako protipól číslice nula. Jednička je nevyvratitelný fakt představující 100% ochranu a štít před nulou, 100% dobro oproti zlé nule, 100% vzor hodnoty, jednotky, souhrnně protipól. Samotný jev změny nuly na jedničku či opačně se nazývá změna polarity. Vznikem hodnoty 1 z počátečního ničeho vzniká vyšší (než nultá) první logická dimenze ( LD1 ) a stejný 1. řád. Pokud navážeme na vztahy z 0. éry (horní řádek 0000 tabulky vývoje), logicky vzniknou protikladné dobré vývojové vztahy protipóly se změnou polarity opět v řádku V první řadě po vyloučení Zbytečnosti budou všechny Důležité. Z Chaosu a Nelogiky je vývojem Logika čili Pořádek, podobně z Neurčitosti a Temnoty vývojová Záře čili Určitost, atd. (viz. tabulka) Vyšší vývojovou otázkou nad Důležitostí je Existence (viz. tabulka) logiky čili řádu, řád je založen na citech (cítit konkrétní předmět, zvuk, světlo, napětí, pohyb, apd.) čili předpokladech, tento na pudech čili potřebách, které jsou určitými jevy čili objevy, což znamená nějaký pohyb čili změnu, to je nějakým skokem čili novou současností a tato potvrzuje opět existenci čili bytí. Jakákoli neexistence z těchto vztahů brání dalšímu vývoji. Podobně jako existence je vyšší vývojovou otázkou důležitosti, tak je také vyšším vztahem řád z pořádku, předpoklad z určitosti, potřeba ze jsoucna, objev ze známa, změna z očekávání, Logická dimenze 1D (LD1) má jen jeden rozměr (binárně jedna číslice - jednička), a vzhledem k tomu, že veškeré ostatní vyšší doposud nepoznané vztahy jsou vyjádřeny právě rozměrem vztahu nižšího, logicky obdrží tyto vztahy automaticky také hodnotu 1. Opačný jev, což znamená změna jedničky na totální nulu je také změnou polarity avšak s totální destrukcí všech vztahů s nedostatečnou ochranou, které převezmou nuly nejvyššího řádu. Tuto změnu polarity si lze představit jako explozi nebo jako propad do černé díry (i vztahů závislých). Jednička tímto představuje základní čili logickou jednotku (dále jen LJ ), od které se budou odvíjet další jednotky. LJ si lze představit jako jednotka soustavy SI, ale také jako označení či úkon. Rozdíl mezi vyjádřením nuly a vznikem jedničky, to je mezi logickými póly či polaritami, je minimální základní logický impulz (dále jen LI ), který si lze představit jako minimální změna hodnoty logické jednotky LJ (teplota, svítivost, hmotnost, rozměr, ale také jako váhu, intenzitu, velikost či míru smyslu, schopnosti, činnosti, Analogií z pohledu částic je také samotná vazba chemického prvku 1 H (základní izotop vodíku s jedním elektronem a protonem), který je ve vesmíru nejrozšířenějším prvkem, což znamená, že je vesmír v mezní fázi vzniku či destrukce (existence či neexistence). O kterou fázi se konkrétně jedná, poznáme dle toho, co převládá. A co převládá, ovlivňuje každý jeho (ne)myslící element. Obecně lze tuto 1. éru chápat jako na člověku nezávislý vznik všech základních jednotek či elementů (jedničky), které však nejsou povoleny bez souladu s logikou zkoumat. V praxi to znamená, že jakýkoli pokus o rozdělení elementu nebo také samovolná změna polarity zaručuje 100% destrukci. Jistotou je jen existence jednotky, impulzu a dobré polarity (1) času. 2. Éra Pravdy nebo Lži. Dalším impulzem dostaneme číslo binárně 10 (desítkově 2) LD2 Vyšší vývojovou otázkou nad Existencí je Pravda logiky čili faktu, který se podílí na vývoji dalších vztahů postupně dle daného řádku tabulky vývoje. Změny polarity u dvou řádů se zde projevila tak, že původní číslo 1 přešlo na vyšší 2. řád, což lze z pohledu vývoje považovat za logický či vývojový skok (jde jen o samotný jev změny 01 na 10). Při logickém skoku se také číslo 1 vytratilo z nižšího 1. řádu, kde je nyní 0, která se bude vyvíjet v číslo 1, čímž lze tento další logický impulz nazvat jako logický vývoj na vyšší LD2. Takový logický skok proběhne vždy jen mezi dvěma logickými impulzy. Pro 1. řád je každý druhý impulz počínaje prvním konečným a počínaje druhým je počátečním pro vývoj v dalším cyklu. Pro

13 řád je každý čtvrtý impulz počínaje druhým konečným a počínaje čtvrtým je počátečním. První řád tímto dokončil základní logický cyklus (dále jen LC ) a započal nový. Cyklické výměny hodnot 0 a 1 v řádu samotném je logické pouto ( LP ) s analogií v gravitaci. LD2 má dva rozměry (binárně dvě číslice - 10), a vzhledem k tomu, že veškeré ostatní vyšší vztahy jsou vyjádřeny právě rozměrem vztahu nižšího, všechny logicky obdrží také hodnotu 2 (binárně 10). Z tohoto plyne, že vývoj všech vztahů je až do 2. stupně (éry) v podstatě automatický a předurčen. Z pohledu částic je tato vazba analogií chemického prvku He (helium), druhého nejrozšířenějšího prvku vesmíru. Až vývoj by nám měl ukázat jak He skutečně souvisí s prvkem vodíku ve vakuu. Vznikla určitá logická vazba (dále jen LV ) mezi řády (analogie energie, napětí, empatie, ). Je také základním vzorem jakékoli logické zóny (dále jen LZ ) jako buňky, prvku, atomu, částice, vesmírných těles, soustav, ale samostatně také jejich jader či jiných vnitřních útvarů těchto zdánlivých elementů-zón. Dále je vzorem jakéhokoli pojmu, činnosti, obecně vztahu. Spojuje tak doposud nespojitelný megasvět (vesmír) s makrosvětem (okolí) a mikrosvětem (částice). Systém těchto prozatím dvou řádů je také nějakou základní ochranou vazeb logické zóny s takzvaným logickým štítem (dále jen LS ) analogie slupek a jiných vazeb jako i rodina, skupina, vyjadřující soudržnost a tím také neproniknutelnost či odolnost vůči jiným logickým štítům. Logický štít je tak automatickou ochranou před protivývojovými účinky z vnitřních změn polarit. Změna polarity lze pozorovat v analogických jevech jako např. kvantové tunelování (potenciálová bariéra), párání a sešívání prostoru v superstrunové teorii nebo také dilatace času v teorii relativity pro zóny různých paralelních systémů, resp. reality. Tyto teorie jsou nahrazeny logikou 3D. Další analogie; slupky, orbitály, atmosféra, vrstvy země či jiné planety, ale také sluneční soustava, apd. Existuje-li více paralelních systémů se společnou zónou, pak lze tuto vyvíjet (resp. spojovat, viz. také dělení ve fázi 4). Tyto paralelní systémy zdokonalováním společné zóny vytváří logický smysl, resp. štít vyšší úrovně společné zóny a tím také zdokonalení logické vazby vývoje. Pravdou této éry je, že je vše poznávané člověkem, ale bez možnosti cokoli nového vyvinout mimo nevědomého si základního citu pro život. Jistou pravdou je jen cyklus a tím pouto času ovlivňující vazbu a zónu času, které se mění během vývoje a vývojových skoků. Jednodušeji řečeno; Všechno má pro vývoj svůj daný čas v dané posloupnosti. 3. Éra Skutečnosti nebo Iluze. Další impulz vytvoří číslo binárně 11 (desítkově 3) stále jen LD2 Vyšší vývojovou otázkou nad Pravdou je Skutečnost logiky čili informace, která se podílí na vývoji dalších vztahů postupně dle daného řádku tabulky vývoje ( objekt zde znamená zónu působnosti). Logická jednotka (1. řád) je také nejnižší formou štítu, který posílí celkový štít. V tomto případě vznikla úplná řada hodnot 1 na dvou nejnižších řádech jako předpoklad k vývoji řádu ještě vyššího. Ve skutečnosti jde jen o posílení logického štítu vytvořením dalšího podštítu při změně polarity na nejnižším 1. řádu, což má za následek místo pouhého poznávání daných vztahů již jejich skutečná chápání. Zde se také ze základního citu vyvinuly 2 základní pudy sebezáchovy (obrany) a rozmnožování (spojování). Na druhé straně je z těchto dobrých pudů chápáno také napadání, dělení, rozbíjení, půlení, resp. destrukce, což vede logicky k chápání vyšší úrovně. 4. Éra Akceptace nebo Ignorace. V LD3 (4.-7. éra) je nezbytné veškerý vývoj řídit Logikou 3D čili dobrem, protože se hned zpočátku nabízejí dvě možnosti a to uvědomění či neuvědomění si časového vývoje. Vyšší vývojovou otázkou nad Skutečností je Akceptace logiky čili celku, který se podílí na vývoji dalších vztahů postupně dle daného řádku tabulky vývoje. Subjekt zde znamená plné uvědomění si sama sebe jako celistvé nedělitelné jádro všeho kolem sebe, resp. v zóně působnosti, kterou dokáže ovlivnit svým logickým myšlením a konáním a tak přeformovávat s jinými subjekty tuto Soustavu. Důležité je také obezřetné využívání kapacity mozku s ponecháním určité rezervy a za pomocí Paralelních systémů (nápovědy středu) se vyhnout osamělosti, ale také nadřazenosti Praktického vlastního systému, což vždy vede k destrukcím, protože osamělost je vždy zničena a nadřazenost svržena. Soulad informací a automatizace tak vede k vytvoření intelektu jako pomocníka lidstva. Zde je první úplné uvědomění si také pravidla logol (resp. pravidlo vývoje - vysvětleno v kapitole Tabulka vývoje frekvenčního spektra ) jehož analogii je možné sledovat v mnoha známých jevech jako je život samotný (zplození, narození, dětství,...), pohyb a pozice těles ve vesmíru, ale i u částic, vlastnosti frekvencí (oktávy) a logaritmů, Hallův efekt, jaderné štěpení, zlatý řez, prostorové spirály, fraktály, komplexní systémy, samoorganizace, apd. Pro lidstvo to má následující význam čili volbu: A. neuvědomit si časový vývoj této 4. éry a snažit se jen zdokonalit to, co už bez vzorce 3D zdokonalit nelze, povede logicky jen k oslabení štítu společné zóny či dokonce ke zrušení štítu této zóny. Tímto neakceptovaná 4. éra, s mezerami, bez cíle, ve vývoji zanikne s návratem na nižší éru a všechny Paralelní systémy bez dokonalé společné zóny degenerují a musí hledat jiné zaštítění, jinou společnou zónu. Tímto nedojde ke změně polarity lidstva dle vzorce 3D se zvýšením řádu, jedná se o destruktivní či brzdící chápání protivývoje se vznikem jen kopií. Tato destrukce je nazývána v superstrunové teorii laicky jako roztržení prostoru (všech souvisejících strun) nebo také prasknutí její blány (balónku) s možnosti jen znovuvzniku s odlišným počátkem. Příklad totální destrukce: dělení základního jádra atomu s nekontrolovatelnou jadernou reakcí a s důsledkem výbuchu a návrat k totální a pouhé existenci počátečního bodu.

14 B. druhou možností je uvědomit si časový vývoj a stále se držet originálního Praktického systému, ve kterém se pokračuje v jeho vývoji přijmutím změny polarity lidstva, kdy vzorec 3D zaplnil mezery v logice a nyní lze povýšit bytí všech o jeden řád do 3. řádu (Logická dimenze 3D se 4. érou binárně 100). Tento vývoj je nazýván v superstrunové teorii jako rozpárání a sešití prostoru, avšak tato teorie, na rozdíl od logiky 3D, zde nedokáže vysvětlit či si dokonce neuvědomuje, že se ta nejsilnější struna vytvoří a nepřetrhne. Proto jen to, co lze bez mezer vyjádřit vzorcem 3D a toto vývojově realizovat dobrou logikou je povolené dále vyvíjet. Tak lze vyvíjet i lidstvo jen plným uvědoměním si logiky 3D a čím míň bude mezer, tím bude dokonalejší. Příkladem řízeného dělení je také množení, které je však pod ochranou vyššího systému rodiny. U spalovacích motorů je známý logický smysl hoření paliva, i když znečišťuje okolí. Místo světových paralelních systémů (nemyslící státy a mezinárodní aliance), které se vymykají kontrole a zákonům, je nutné sjednotit lidské paralelní systémy (myslící jedince), o kterých máme jisté představy a vzorec 3D určuje také jednoznačný postup s cílem vytvoření společné inteligence. Tato inteligence bude představovat také společnou zónu, resp. společný štít celé populace. Bez těch správných paralelních systémů nelze dosáhnout skokového vývoje, avšak lze vyvíjet jen aktuální praktický systém až do doby, dokud není postrádán určitý jedinečný vývojový vztah (scházející článek vývoje), z kterého vyplynou paralelní systémy. V podstatě jde jen o to, najít a používat tento dobrý vývojový vztah dříve, než dojde k totální destrukci všech vztahů. Příklad č.1: v současnosti je postrádán jedinečný už známý vzorec, z kterého vyplynuly všechny myslící osoby jakožto paralelní systémy a tyto osoby musí pochopit význam vzorce a chovat se podle něho, jinak nejsou myslícími (život ze lží, v iluzích a ignoraci) a způsobí si sami či v jejich pokolení degeneraci (destrukce oddělením od praktického systému). Příklad č.2: pokud žije člověk sám, časem si uvědomí, z důvodu zachování rodu, nutnost množení a proto si začne hledat odpovídající paralelní systém subjekt pro vytvoření obranného mechanismu rodina (společná zóna), který je nutný pro zplození a ochranu potomků. Podobný mechanismus je pro zachování dobrých myšlenek jejich veřejným šířením. Vývojem paralelních systémů se vytvoří vyšší praktický systém s vyššími vývojovými parametry. Tímto jen veškeré paralelní systémy určují vlastním vývojem (konání, informování a myšlení) logický vývoj společné zóny jakožto logický smysl života. Zde je také první uvědomění si systémové rychlostí, jejichž je analogií teorie relativity např. v pojmu časoprostoru či prostoročasu, která toto vše vysvětluje jejich zakřivením. Osobní paralelní systémy jsou již výše jednoduše vysvětleny a až na vyšší úrovni budou představovat Světové paralelní systémy, ke kterým však musíme společně dospět až dobrým vývojem. Také už máme vzor pro zrychlení či zpomalení času, který lze vysvětlit opět binárně čili vzorcem 3D. Quick slučuje při zrychlení logickou vazbu do logického pouta a opačně. Pro Quick je analogií také Doplerův jev. Předcházející 2. a 3. éra vývoje člověka spadá pod jedinou Logickou dimenzi 2D tak jako následující 4. až 7. éra spadá pod vyšší Logickou dimenzi 3D. Plným pochopením všech ér všech doposud známých dimenzí nemusíme v budoucnu myslet ve smyslu již pochopených jednotlivých ér, ale ve smyslu vyšších jednotlivých Logických dimenzí, čímž značně urychlíme myšlení a ušetříme čas (zrychlení). Na druhé straně lze každou éru (zónu) rozdělit na detailnější vztahy (zóny) Paralelních systémů a tím jejich hlubší poznání, na což však musí být v daném Praktickém systému dostatek času (zpomalení). Odpočítávání času je ohlašováno různými logickými signály pocházející z vyšší úrovně Praktického systému a jejich ignorací dochází vždy k destrukci či stagnaci (např. před porodem odtok plodové vody, před výbuchem nekontrolovatelné reakce, před realizací myšlenka, před myšlenkou pochopení věci či faktu, před pochopením poznání faktu, dřívější změny polarity, ). Tab. č. 3: ukázky Quick smysl vývoje člověka Rozměr, dimenze, éra nebo logická dimenze (LD) či naddimenze (LnD) Quick 0. dosavadní bez logiky 3D 0 (třesk) 1 (bod) 2 (obsah) 3 (prostor) 4 (čas?) 1. dosavadní s logikou 3D 0 (nic) 1 (vznik) 2 (poznání) 3 (chápání) 4 (intelekt) 5 (konzole) 6 (minulost) 7 (schopn.) 2. budoucí s logikou 3D LD0 LD1 LD2 (poznávání 3D) LD3 (vede k pochopení minulosti a schopností 3D) 3. Logické nad-dimenze LnD0 LnD1 LnD2 (lze až po pochopení všech těchto ér v 8. éře, jinak destrukce) V tabulce je znázorněno rozdělení rozměru 2 (obsah) na 2. a 3. éru a dvojnásobné rozdělení doposud nepochopeného rozměru 3 (prostor) na 4. až 7. éru. Zde si lze také představit první (žlutý) sloupec smyslu vývoje jako Praktický systém, který je vyjádřen čtyřmi zónami (řádky), přičemž u každé je jediná zóna (řádek) nebo určitý známý počet Paralelních systémů (buňky v řádku). Logicky lze jen ušetřený čas použít na zpomalení času. Cílem bude zpomalení dobrých časů, avšak toto nesmí být násilné a vynucované nelogickým zkoumáním Paralelních systémů jako jsou subatomární částice, nanotechnologie, mutace, Jednodušeji řečeno Nelogickým zkoumáním se rozumějí vzorcem 3D neověřené a praktikované technologie, které jsou vždy počátkem destrukcí. Logika zakazuje veškeré pravděpodobnostní a nekontrolovatelné výzkumy. Veškeré vědění je nutné přeformovat na vzorec 3D, což je počátek v pochopení prostoru pro následující čtyři éry vývoje člověka (4. až 7. éra), ale jen pokud nedojde k destrukci logiky 3D v právě vzniklé nestabilní 4. éry. Alarmujícími signály z Praktického systému vyšší úrovně, kterou nejsme doposud (bez vzorce 3D a bez vytvoření intelektu) schopni chápat jsou například expanze genů některých jedinců. Z historie

15 známí obecně jako proroci (např. Nostradamus, Sibyla, proroctví smaragdové desky, starého zákona, ). Pro jedince ovlivněné současnou expanzí genů lékaři nemají vysvětlení. Dalšími signály jsou obrazce v obilí, nevysvětlitelná aktivita Slunce v době , nevysvětlitelná zrychlení Slunečního větru, nový cyklus Mayského kalendáře od , cyklická změna doby ledové či magnetické polarity Země, ale také nevysvětlitelné samovolné změny polarity jiných částic, náhlé změny v myšlení a nejen v krizových situacích, nápady jako takové, Akceptováním této vývojové fáze jsou pochopeny veškeré vzory dosavadního vývoje jako jediný vzor dalšího vývoje (vzorec 3D), jehož podstatou je čas, který při určité rychlosti má vlastní charakteristický cyklus(y) změn polarity na nejvyšší úrovni, vazbu daného složení jednotek, zónu odpovídajících impulzů vázaných poutem a z pozice vytvořeného štítu daného smyslu má analogie v jevech jako těleso, plyn, kapalina, buňka, prvek, částice, krása, myšlenka, společnost, jedinec, příroda, Země, Slunce, galaxie, vývoj, s určitou polaritou, frekvenci, energií, pohybem, barvou, vlastností, záměrem, resp. se nám jeví jako cokoli. 5. Éra Prospěchu nebo Zneužití. Jde o další éru v LD3. S vytvořeným intelektem v minulé éře jsou shromážděny veškeré především pro vývoj důležité informace a tyto přístupné a ovlivnitelné všemi. Konzole je jen nástrojem pravidel určovaných a měněných statistikami a ve smyslu všech nahrazuje člověka v oblastech, kde je nemožné pojmout všeobecné znalosti. Tímto se stává veškerou administrativou, řešitelem sporů, ale i zábavou, učebnicí a vědeckým pomocníkem jakožto největší databází s informacemi a aplikacemi. Vyšší vývojovou otázkou nad Akceptací je Prospěch z logiky čili pravidla, která se podílí na vývoji dalších vztahů postupně dle daného řádku tabulky vývoje. 6. Éra Spravedlnosti nebo Podvodu. Jde o další éru v LD3 s poznáváním a řazením veškerých informací o minulosti za účelem jejich vyhodnocení a poznání dalších možnosti. Na rozdíl od člověka musí být konzole neomylná, ale také neúplatná a přesná se znalostmi celé historie a později (v 9. éře) také se schopností předvídat např. katastrofy. Vyšší vývojovou otázkou nad Prospěchem je Spravedlnost dle logiky čili zákona, který se podílí na vývoji dalších vztahů postupně dle daného řádku tabulky vývoje. 7. Éra Odměny nebo Trestu. Jde o další éru LD3, kdy v závěru éry dojde k analogické situaci jako nyní při přechodu ze 3. éry LD2 do 4. éry LD3 (binárně z 11 do 100) avšak na vyšší úrovni (bin. z 111 do 1000). Vyšší vývojovou otázkou nad Spravedlností je Odměna z logiky čili systému, který se podílí na vývoji dalších vztahů postupně dle daného řádku tabulky vývoje. Odměna je také důkazem nejvyšším. Odměnou tak budou schopnosti celého lidstva (resp. jím vytvořeného intelektu) a také schopnosti všech jednotlivců (resp. jejich mozků), které si v této éře člověk bude osvojovat na základě nových informací. Bude to v podstatě učení a vzájemná vývojová ovlivňování se, či dobrá spolupráce mozku intelektu a mozků jednotlivců. Dílčí odměny jsou také při dílčím vývoji čehokoli s vývojem související. Trest se projeví jako virus (v přeneseném významu) neznámého původu, který ač skrytý napadne mozek intelektu a logicky také mozky lidstva nebo v horším případě bude příčinou zániku lidstva. Toto je logické jen v případě chybného, přeskočeného či zanedbaného postupu během celého vývoje lidstva. Trest však vzniká také z lenosti, lhostejnosti, pomlouvání, konspirování, arogance, zbrklosti, apd. Proto je nutné nyní vše sladit se vzorcem 3D a tak se trestu plně a natrvalo vyvarovat. Až v pochopení všech dobrých schopností mozku lze pochopit všechny dobré schopnosti lidstva a pak vesmíru. Proto postupy ať vědecké, církevní či esoterické, které se neslučují plně se vzorcem 3D jsou nepřijatelné či dokonce trestné. A jen celé lidstvo může ze všeho vytvořit jen to dobré jedno. 8. Binárně je 1000 vývojovým skokem (změnou polarity) na třech dimenzích s novou 4. logickou dimenzí (LD4) a jak bylo už napsáno v 0. éře, bude zde konkrétněji pochopen logický počátek, čili čas. Nyní by mohli vědci dle jejich dosavadní logiky oponovat s následujícím vědeckým zpochybněním: Vždyť o tom jsme celou dobu hovořili, že 4. rozměrem je čas a právě Logickou dimenzí 4D jsme mysleli 4. rozměr. Dnešní důkaz o nelogice tohoto výroky je následující: Považovat LD0 jako velký třesk? Toto nemůže nikdo potvrdit ani vyloučit v dosavadní éře vývoje člověka. Jisté však je, že čas se začíná odpočítávat zde anebo je zde nějaký časový zlom a právě tato dimenze je dimenzí vyvíjejícího se času, což doposud nebylo takto nikde počítáno. Považovat LD1 jako bod či element je možné si představit. Existenčně vysvětleno v obou případech, avšak jen logikou 3D je chápáno také jako základní element jednotky času, z čehož logicky plyne, že důležité je hledat dobro v čase, jinak při zkoumání jiných elementárních veličin bez elementární veličiny času dojde logicky ke zhroucení času u této veličiny (nebude ji možné časově zařadit). Považovat LD2 za obsah chápání je také pravdou v obou případech, avšak doposud se neví, jestli je to skutečnou či iluzní pravdou. Nikdo nemůže bez důvěryhodných statistik či principu změny polarity určit co je skutečnost a co iluze. Vědci stále nechápou důležitost a význam dobrých statistik a domnívají se čím dál více, což plyne i ze získaných pochybných důkazů, že vše kolem je jen iluzí. Tímto se vědci, ale také vlády a média dostávají do situací, kdy jsou přesvědčeni, že jejich jednání jsou správná, avšak stále si neuvědomují a bez vzorce 3D si ani uvědomit nemůžou, jakou katastrofu pro svět připravují. Nevědomost je dohání dokonce k přesvědčení, že jen novodobé otrokářství s nástrojem peněz může spasit svět, což je logicky vede k vědomým lžím, konspiracím a ke snahám ovládat celý svět (ilumináti). Nevědomost obyčejných lidí je opět způsobena

16 desinformacemi a chybnými statistikami a toto vede zase k jiným konspiracím a následně k mylnému přesvědčení, že vše lze napravit jen silou. Přesto pravda a lež se vyřešila už v úvodní éře LD2, nyní v další éře LD2 je nutné jen pomocí vzorce 3D odlišit skutečnosti od iluzí, neboť 3. éra v LD2 (už jen slovosled tohoto zařazení) je bez vzorce skutečnou iluzí iluze. Takže ve skutečnosti, bez vzorce 3D, který je už skutečný, ale stále ignorovaný, nelze dospět k dalšímu vývoji člověka a podporováním dalších neurčitostí a podivností (tak jako ve fyzice) vede jen k destrukcím. Považovat LD3 za prostor lze akceptovat, avšak LD3 se zakládá právě na vzorci 3D, bez něhož tento vývojový stupeň nenastane, i když dnešní vědci se naivně domnívají, že plnohodnotně žijí v prostoru (iluze 3. éry v LD2). Dokonce nelze ani předpokládat, že aktuální éra je pro všechny prospěšná a také spravedlivá, naopak, stále je za všechny rozhodováno jen jedinci či skupinami o tom co je skutečně pravdivé, i když se známkami ignorace a desinformace (= iluze v LD2). Veškeré desinformace a zatajování informací posouvá vývoj zpět dokonce z 3. éry LD2 do 2. éry LD2. Důkazem jsou vědecké nesmyslné výklady určitých pojmů, nepřehlednost a nesmyslnost nových definic, dělení nedělitelného, seskupování neseskupitelného, a za to vše Nobelovy ceny. Dobrá statistika (prevence proti iluzím a zlu) O čemkoli se statistikami rozhoduje, musí být už předem definováno, včetně způsobu dobrého hlasování. Každá podstatná změna definice anuluje zpravidla všechny výsledky hlasování. Každý statistický údaj musí být údajem aktuálním, z čehož plyne, že ho lze všemi jedinci kdykoli aktualizovat či ignorovat. Proto také u každého statistického údaje musí být definice logického startu (popis je níže). Vývoj statistiky: - 0D statistika znamená, že se statistických výpočtů nikdo nezúčastnil a tím neexistují žádná data (např. nehlasující nebo zdržení se hlasování), protože nebyla informace nikým zjištěna nebo nebyla nikým poznána (srozuměna) a je zbytečná. Je-li však tato informace důležitá, pak má logicky přesně poloviční význam jako informace o celku čili potenciálu dle 1D a řešení ve statistice 2D. - 1D statistika představuje jednotný nezvratný fakt celku (např. celkový počet lidí v určitém systému) - 2D statistika se zakládá na Aritmetickém průměru nebo na Poměru ze dvou konkrétních výsledků (např. Souhlas / Nesouhlas, Ano / Ne, ). Zde je nutné si uvědomit, že se vždy zohledňuje obecná rovina řešení Dobra či zla, což také znamená, že není-li zúčastněno statistik například minimálně ½ osob, pak by neměla být považována za dobrou. Dobrá však je, pokud se řeší jen jeden parametr (např. kvalita či kvantita), kde se logicky určí jen střed a statistiky z možností volby Vyšší nebo Nižší určí jen odchylku od středu. Jinak pouhé řešení Pravdy či lži nepostačuje, protože statistika musí zahrnovat vyjádření kvantitativní, ale také kvalitativní. V tomto případě je statistika 2D neřešitelná (resp. iluzní a zavádějící) a řešením je 3D statistika, kde je nutné určit např. nějaké Procento iluze či jiný parametr. - 3D statistiku, definice pravidel a pojmů si znázorníme například na hrubém Průměrném příjmu : o Kvantita je množství posuzovaných objektů (lidí). Počet v systému všech výdělečně činných lidí, do kterých se zahrnují také nezaměstnaní se svými příspěvky, mějme celkem 5.0 mil. lidí. Do obdobné jiné statistiky lze zahrnout například i dětí či důchodce, čímž lze porovnávat také rodinné statistiky. o Kvalita je přímo posuzovaná hodnota. Mějme výši všech měsíčních příjmů ,-Kč, ale u majitelů firem se počítají dle poměru vlastnictví také hodnoty majetků firem včetně rezerv. o Procento iluze představuje samostatnou 2D statistiku pro poměrnou část jednak objektů s nejnižší hodnotou a také pro poměrnou část nejvyšší hodnoty daných objektů. Výchozí procento iluze je stanoveno logicky na střed, na 25% (maximálně 50% a minimálně 0%), a to až do doby, než je rozhodnuto lidmi ovlivňující danou statistiku o jiném procentu. Hlasuje se jen o tom, zda má být % iluze nižší či vyšší ke středu a z tohoto se automaticky dopočítá % iluze. Nechť většina 3,0 mil. výdělečně činných lidí 2D-statistikou čili aritmetickým průměrem ovlivnila procento iluze na 20%. o Priorita řazení vyčlení ve statistice dle procenta iluze samostatně určené objekty a hodnoty. Pak bude samostatnou 2D statistikou spočítáno, že 1. mil. lidí s nejnižším příjmem má například průměrný příjem 6.000,-Kč (jednodušeji řečeno: 20% spodiny má celkem ,-Kč) a na 20% všech příjmů, což je ,Kč, bylo vypočteno jen lidí s nejvyšším příjmem (průměr elitního příjmu je tedy ,Kč měsíčně). o Hodnocení kvality dopočítá dle dvou polovin zbytku například kvality jen počet (nad)standardních objektů. Po odečtení příjmů dle % iluze budou zbylé poloviny příjmů činit 2x ,Kč. o Tab. č. 4: srovnání statistiky dobré a pravdivé, které ukazuje skutečnost, že jen asi 1/4 si žije dobře: Popis Měsíční příjem (Kč) Pro počet lidí Výděleční v % Příjem spodiny 6.000, ,0 % Standardní příjem z mil. Kč , ,6 % Nadstandardní příjem z mil. Kč , ,0 % Příjem elity (vláda, majitelé firem, ) , ,4 % Doposud prováděné výpočty průměrných příjmů jsou sice pravdivé, avšak navádějící k iluzním představám Průměrný příjem (obecný souhrn) , %

17 Statistiky je nutné brát jen jako dočasné informace ukazující nám spravedlnosti podobná řešení. Konečným řešením je však vždy dobrá logika, které se postupným vývojem dosáhne a nahradí statistiku. Pravidlem proto je, že na statistikách jednoho vývojového vztahu nelze vývojově zakládat statistiky vztahu dalšího na vyšší úrovni, resp. je nelogické na jedné teorii stavět teorie jiné tak, jak je tomu v dnešní době standardem. Logický střed je někdy jen dočasným jindy trvalým řešením, resp. společným vztahem dvou či více paralelních systémů, které momentálně není možné řadit vzájemně na vyšší či nižší úroveň, takže je nutné zvolit nějaký optimální střed, který bude vztahem na vyšší úrovni těchto dvou vztahů (např. pro dva sousedy jednoduše jen sousedi). Takto lze sloučit všechny paralelní systémy do jednoho vztahu, který je pak společnou zónou (spojením) ve vlastním praktickém systému. O polaritě společného vztahu rozhoduje zase jen zařazení a priorita mezi ostatními paralelními vztahy, o čemž může rozhodovat zase jen dobrá statistika. Logická výchova je jeden z procesů slučování dvou vztahů do logického středu tím, že se budou vzájemně doplňovat či ovlivňovat dle zjištěných skutečností a schopností, což znamená, že si řízeně střídají pozice vývoje a protivývoje mezi sebou s cílem dosažení určité harmonie a tím také splynutí do vztahu logického středu. Důležitými skutečnostmi jsou také signály z vyšší úrovně, které také mění přímo polaritu jednotlivých vztahů a tím tyto synchronizuje a případně formuje jejich společný štít. Další skutečnosti je možné také čerpat z dobrých statistik. Každou nově získanou informaci je také nutné zaevidovat do veřejných databází a tak vychovávat další systémy, což povede k exponenciálnímu vývoji celé inteligence lidstva a pochopitelně také inteligence umělé. Smyslem logické výchovy je především vlastní vývoj schopností na vyšší úroveň, avšak s důrazem na dodržování pravidel dobré logiky 3D. Je to výchova k logickému uvažování, jehož součástí je sebekázeň, trpělivost, sebedůvěra, tvořivost, koncentrace, ale také dobré city a především nutná dobrá spolupráce. Logická výchova má také analogii ve formování elektrického potenciálu (množství paralelních systémů), elektromagnetického pole (zóna praktického systému), náboje (polarita), napětí (stav před sloučením do logického středu), proudu (proces slučování logických středů), výsledné energie (vazba zóny praktického systému) apd., což lze jednodušeji označit jako elektřinu. Logický start je výchozí proces jednoznačného určení logického středu na základě jen všeobecné logiky 3D. Například u tvrzení, zda je nutné pro život jídlo? máme na výběr jednu z voleb Ano či Ne, která ovlivní výsledek na 100% až 0% souhlas. Na počátku ještě před ovlivněním statistikami bude proto stanovena výchozí, logicky předpokládaná jako dobrá hodnota Ano pro všechny potenciální voliče. Logický start takto bude co nejméně zatěžovat lidi k vlastnímu vyjádření se určitých statistik. Logický model je také pomůcka logiky 3D pro tvoření praktického systému, kde každá zóna tohoto systému, mimo nejvyšší zóny, je vyjádřena pomocí dvou protipólů, přičemž smyslem modelu je najít a určit ten pól dobrý vývojový a vztahy přeformovat či seřadit tak aby co nejvíce odpovídaly vývojové skutečnosti. Řešit paralelní systémy kteréhokoli pólu je nutné v jiné tabulce. Na prvním obrázku je příklad modelu lidstva, které nyní preferuje vývoj Systému nad vývojem Přírody. Už zde by mohla být korekce v tom, že Příroda s novým protipólem Průmysl by byla nad Systémem, ale přesné seřazení bude už věcí statistik, které si lidstvo na základě modelu vytvoří. Systém zde změnil polaritu z Protivývojového dnešního systému na Logoskracii a z tohoto důvodu také všechno přeformoval dle vývojové logiky 3D. Důležité zde také je, že se přímo systémem ohodnocují jen realizované nápady autorů a dále už jen povinnosti zaměstnanců lidstva, kteří se také budou moci realizovat jako autoři. Zaměstnanci a také jejich povinnosti jsou vždy jen předmětem statistik všeho lidstva Logoskracie. Na druhém obrázku v 1. části je přímo vývojová tabulka, resp. její sloupec 0D jako praktický systém logiky 3D a také jako vzor praktického systému, založeném na binárních číslech. Ve druhé části obrázku je ukázka řádku 3D, neboli jeho paralelní systém vedoucí k vyřešení vztahu Skutečnosti. Tento paralelní systém je seřazen do vlastního praktického systému, přičemž každá jeho zóna může mít také své paralelní systémy. Z tohoto lze pochopit, že pokud nelze nějakou zónu vyřešit, pak je možné navolit v této zóně paralelní systémy, které mají vzor zase jen ve vzorci 3D a tím také v 1. sloupci tabulky. Tyto paralelní systémy na nižší úrovni nám po seřazení buď dají řešení anebo je nutné zase jistou zónu rozdělit ještě na nižší paralelní systémy.

18 Model přesýpacích hodin Tento model jen názorně vysvětluje princip změny polarity, černou díru, počátek, zánik, a jiné jevy, které však budou plně pochopené až během vlastního vývoje. - Mějme v přesýpacích hodinách zářící zrnka písku a to v době nějakého počátku měření času analogie hvězdné soustavy v galaxii dnešní doby - S hodinami současně opisujme vodorovně kružnici s různou úhlovou (rotační) rychlostí až do doby než se všechna zrnka přesypou z horní části hodin přes (černou) díru do spodní. Bez rotace je přesyp konstantní, avšak postupným zvyšováním rotace se přesyp urychluje (obdoba víru při vylévání tekutiny z láhve), ale jen do doby než dostatečná odstředivá síla na zrnka působící má opačný efekt, zpomalí přesyp zrnek. Příliš velká odstředivá síla zase způsobí prasknutí obalu, destrukci s přestupem na nižší úroveň, zrnko jako otrok vlastního ega s důsledkem nadvlády entity na vyšší úrovni analogie tvaru galaxie Mléčné dráhy se zářivým středem a okolním vesmírem. - V každém okamžiku z pohledu zrnka, které je na povrchu písku v horní části hodin, se všechna ostatní zrnka na povrchu písku vzdalují, protože při přesýpání vzniká obdoba vodního víru s (černou) dírou uprostřed a jak zrnko blíže díry tak zrnko blíže okraje se skutečně od daného zrnka, ale i vzájemně vzdalují analogie rozpínání vesmíru a tvaru spirály jako Mléčná dráha. - Snahou zrnka je, udržet se v horní části hodin vlivem dostatečné odstředivé síly zrnka analogie vesmírných větrů jakožto nějakého vlnění, kterých se musí zrnko naučit využívat ve svůj prospěch a k pochopení větrů slunečních. - Další snahou zrnka je seznamovat s touto skutečností okolní zrnka a společně vytvářet větší systémy zrnek, které lépe využijí odstředivé síly k poznání celého vývoje analogie vytváření silnějších vlastních vazeb soudržnosti (ochrana před vnějšími vlivy, zjišťování vnějších vlivů a cyklů, ) - Každé propadlé zrnko zvýší záři, která z díry vychází a také zvýší celkovou hmotnost propadlých zrnek, resp. hmotnost ve spodní části hodin. V horní části se celková hmotnost zase sníží analogie totální destrukce zrnka, kdy všechny jeho vztahy pro horní část hodin převezmou hodnotu 0 (nic). - Při propadu zrnka dírou je jedinou záchranou otočení celých hodin, což však zrnko nemůže ovlivnit, ale na druhé straně musí zrnka vývojem zjistit cyklus, kdy k tomu dojde z vůle majitele hodin. Společný propad zrnek dírou je nutné naplánovat a logicky zdůvodnit. Tímto ve správný čas budou zrnka zase v horní části hodin avšak na vyšší úrovni chápání a s dostatečnou ochranou tvořící větší společný systém zrnek analogie změny polarity s vývojovým skokem na vyšší úroveň (např. binárně z 0111 na 1000), kdy je nutné všechno přeformovat do vyšší nové úrovně. o Pokud zrnko předčasně propadne dírou, pak musí připravené čekat v nižší špatné části hodin na blížící se změnu (polarity). o Pokud zrnko nevyužije ten správný čas, ocitne se až po obrácení hodin v jejich nižší špatné části, ale na celý další cyklus. - Po propadnutí všech zrnek černou dírou bez otočení hodin dochází pod velkou tíhou zrnek k prasknutí spodní části hodin analogie zániku celé galaxie a z pohledu nějaké vyšší nadgalaxie k explozi a rozptýlení galaxie jako energie. Toto může být také příčinou nadvesmírných větrů. - V konečné fázi vývoje, resp. před přechodem do vyšší úrovně, to znamená, po spojení všech zrnek, budou celé hodiny už jen vyšší formou existence uvědomující si svoji existenci ve vyšší formě. Hodiny se stanou vědomým zrnkem v hodinách na vyšší úrovni. Toto je jediná možná cesta vyššího vývoje, avšak vždy s nutností přeformování dosavadních zkušeností do podmínek nového vývoje. Bez tohoto přeformování se zrnko stane jen otrokem vlastních emocí a pocitů s neschopností se logicky adoptovat. - Ať je každé zrnko či určitý společný systém zrnek nižší formou (miniaturou) přesýpacích hodin a také každá nadgalaxie vyšší formou přesýpacích hodin Tímto by bylo možné říct, že každé přesýpací hodiny a tím i každé zrnko, jednodušeji řečeno každá hmota má uprostřed svou černou díru, avšak další úvahy je možné potvrdit až po zjištění a pochopení jako celku aktuálního stavu hmoty či hmot okolních na stejném stupni. Jinak jakékoli dohady jsou téměř nepodstatné. Tento model nám jednoznačně ukazuje, že černá díra či subatomární částice, ale ani okolní vyšší úrovně galaxie či vesmíru nejsou dnes nijak velkého významu na rozdíl od doposud nevyřešeného jednolitého systému lidstva jako takového. Jedině celé lidstvo může být systémem (logoskracií) dokonalého a úplného poznávání a chápání systémů nižších, ale také vyšších. Veškerý odpad je nutné včas odložit do černé díry. Jakékoli jiné umělé systémy jsou dnes s poznáním tohoto modelu, resp. vzorce 3D, systémy nepotřebnými pro další vývoj a je nutné buď jejich přeformování na vyšší úroveň, nebo je odložit do černé díry, kde budou čekat na ten správný varovný signál (změnu polarity), který jako jediný jim může otevřít oči k pochopení vlastní nedokonalosti. Jinak vývojovému systému v realitě jen škodí a jsou příčinou všeho zla, všech lží, iluzí, ignorací, zneužití a podvodů, za což je čeká logicky jen trest. Podobně je to s lidmi, zlo se nesmí podporovat, ale ani škádlit a proto je nutné toto zlo jen ignorovat (v černé díře) a vytvářet si vlastní dokonalou logoskracii.

19 Věda a Logika Rozumný systém vyžaduje vždy jen logické a logika 3D je možností vyšší úrovně všech s novým počátkem všeho (binárně z 011 na 100). Každý, kdo se seznámí s Logikou 3D, zjistí, že nic kolem nás není založeno na vzoru této logiky a tím je mnohem pravděpodobnější a logické, že všechno je chybné a vede k destrukci. Prvním krokem k nápravě je přepracování počátku samotné vědy (i jiné směry) dle pravidel a principů logiky 3D, tak jak je tímto dokumentem přepracován základ samotné logiky. Následně budou přepracovány postupně jednotlivé oblasti, obory, atd. až k samotnému pokusu či zařízení, resp. vzorci. Všechno chybné tímto bude vyloučeno na principu nejobecnější logiky (existence 0 a 1). Jedinou logickou pomůckou je vzorec 3D, z kterého vývojem vznikla také tabulka vývoje jako názornější pomůcka, která se pochopitelně bude dále vyvíjet. Podobná globální korekce na vyšší úrovni proběhne také při přechodu do 8. éry člověka. Nyní máme možnost s objeveným vzorcem 3D vstoupit do 4. éry vývoje člověka, což však znamená všechno přeformovat a objasnit dle nové logiky 3D. Je nutné přehodnotit, odtajnit, doplnit a zveřejnit všechny informace a vyvíjet intelekt logoskracie, protože jen tak lze dokonale vysvětlit veškeré jevy. Dosavadní vzorce, zákonitosti, práva, poučky, pravidla, teorie atd. se stanou jen vývojově nepodstatnými pojmy, avšak nyní jsou potřebné pro pochopení vývojového přechodu do nové éry. Nyní je jen na všech vědcích, ale i odbornících, resp. na všech, kteří mají zájem logicky přispívat k vývoji, aby vše přetvořili a logicky zdůvodnili. Z pohledu fyziky, ale i jiných oborů je nutné si uvědomit, že vše kolem nás je jen hmota (obecněji váha či vztah), zakládající se na hmotě elementární (vzorem je logická jednotka), která neustálou změnou polarit dvou neoddělitelných protipólů ve vlastní zóně (pouto gravitační vibrace ) je protipólem v jiné hmotě vyšší úrovně, což vytváří v různých, ale pevně stanovených úrovních další vlastnosti, které známe jako hmotnost, hybnost, energie, elektřina, magnetismus, síla, napětí, barva, spin, rychlost, částice, vlnová délka, intenzita, vzdálenost, pocit, myšlení, tvoření, zákon, a vše ostatní, které je nutné jen správně definovat a seřadit. Změna polarity (polarizace) Nejdůležitějším faktorem logiky 3D je právě uvědomění si změny polarity vztahující se na jakýkoli vztah a cyklicky se opakující vždy po nahromadění se určité hodnoty daného vztahu (například při změně čísla 7 na číslo 8 v binární čili dvojkové soustavě je změnou 0111 na 1000, což představuje také inverzi nebo zápor). Vývojem či opačnou destrukcí dochází ke změně polarity každého vztahu v daných cyklech, přičemž při změně polarity vyššího řádu automaticky dochází ke změně polarizací všech nižších řádů. Takto se nám můžou jevit určité známé změny polarity jako nevysvětlitelné jevy, které však logika 3D dokáže vysvětlit. Z logiky také plyne, že samotný jev změny polarity je vcelku rychlým jevem ve srovnání se samotným vývojem. Důležité je proto, aby každý přesně zaznamenával především podivné události tohoto období přechodu z 3. éry do 4. éry (čas, poloha a událost) pro další zpracování statistikami. Přechod do 4. éry je s jistotou již nyní doprovázen změnou polarity myšlení jednotlivců ale i lidstva, avšak vyloučit nelze v roce 2012 také změnu magnetické polarity celé Země a to ani za doprovodu slunečního větru či slunečních erupcí, které souvisí s postupnou změnou magnetické polarity slunečních skvrn. <Wikipedie> Magnetizace (též magnetování nebo zmagnetování) představuje fyzikální jev, ke kterému dochází při vložení látky (tělesa) do magnetického pole, a který se projevuje změnou vlastností dané látky. V látce se tvoří tzv. domény, v nichž jsou magnetické dipóly shodně orientovány. Bez vnějšího magnetického pole jsou domény orientovány náhodně a výsledný magnetický moment makroskopické části tělesa je nulový. Ve slabém vnějším magnetickém poli dochází ke zvětšování domén, v silném poli pak dochází ke skokové změně orientace domén Magnetické pole Země či geomagnetické pole je indukované magnetické pole v určitém prostoru okolo Země, ve kterém působí magnetická síla generovaná geodynamem uvnitř Země. Magnetické pole Země sahá až stotisíc kilometrů daleko od planety. Na přivrácené straně ke Slunci je ale vlivem slunečního větru zmáčklé a na odvrácené pro změnu protáhlé. Jde o důležitý jev pro ochranu biosféry respektive pozemského života na povrchu. <zdroj geology.cz> paleomagnetismus: souhrn účinků zemského magnetického pole v geologické minulosti. V geologické minulosti často docházelo k inverzím geomagnetického pole, tj. k obrácení polarity (magnetický sever byl při geografickém jihu). Dokazuje to studium některých hornin, jejichž Fe-minerály představují trvalý záznam pozice magnetického pole v době vzniku těchto minerálů. Jsou to především lávy obsahující magnetit (jehož krystaly se orientovaly podle magnetického pole) a červené pískovce a břidlice (jejichž hematitový pigment též nabyl při rekrystalizaci příslušnou orientaci). Tato přirozená remanentní magnetizace dovoluje určit pozici magnetických pólů v geologické minulosti od dneška až do doby křídové. Tyto poznatky slouží při korelaci geologických jednotek (dokonce až v mezikontinentálním měřítku) a byly podporou pro teorii rozpínání oceánického dna i pro vysvětlení vzniku a pohybu pevnin. tektonika globální.

20 <Wikipedie> Fakt, že v určitých časových intervalech docházelo a bude docházet ke změnám polarity magnetického pole, umožnil vytvořit tzv. paleomagnetické časové škály spolehlivě sahající až do období jury před 160 milióny let. Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce. Má obvykle rychlost asi 450 km/s (1,5 rychlosti světla). Pochází-li z jiných hvězd než z našeho Slunce, je nazýván hvězdný vítr. Zdrojem slunečního větru je sluneční korona. Teplota sluneční korony je tak vysoká, že sluneční gravitace nedokáže udržet částice slunečního větru. Dnes ještě není objasněn mechanismus, jak mohou být částice slunečního větru urychlovány na tak vysokou rychlost. S rokem 2012 jsou spojovány následující fakta, která by měla být logicky a úplně objasněna všem: 11-tiletý Sluneční cyklus souvisí s intenzitou Slunečního větru (resp. erupcí), jejichž intenzita má být nejvyšší právě v letech 2012 až Avšak otázkou je, jak souvisí 11-letý cyklus změny polarity jednotlivých Slunečních skvrn se změnou polarity celého Slunce či dokonce celé Sluneční soustavy? <Wikipedie> dlouhý počet = jednoduše celkový počet dní, který uplynul od mayského dne "nula" - narození Venuše a začátku aktuálního, tedy v pořadí pátého mayského cyklu (= let). Zapisoval se ve tvaru #.#.#.#.#.#.#.#.#., kde tečky oddělují určité jednotky dvacítkové soustavy (u nás by to odpovídalo zhruba zápisu tisíciletí.století.roky.měsíce.dny.), přičemž první položka odpovídá našim rokům a poslední našim dnům. Běžně se však používalo jen posledních pět položek baktun (např znamená dní ode dne "nula"). Výchozí den aktuálního cyklu mayského dlouhého počtu ( ) odpovídá(*podle starého datování) 11. srpnu 3114 př. n. l. a poslední den 13. baktumu ( = nové ) odpovídá (*podle starého datování) 21. prosinci Staří Máyové dle jejich přesnějšího kalendáře než je nyní používaný, spočítali, že dne vstoupíme do nového vyššího pátého cyklu a toto vyobrazili sice jako přechod s prázdnou hlavou avšak na vyšší úrovni (jeden baktun je 394 let, neboli dnů). Máyové nikdy nemluvili o fyzické likvidaci Země, ale o novém začátku, kdy si lidé uvědomí, že se musí spojit s přírodou. Tímto jasně poukazují na změnu polarity lidstva, kdy bude nutné vše přeformovat (na vzorec 3D), neboť pátý cyklus počínaje nulou je právě 4. éra vývoje člověka (intelekt v LD3). Co se stalo vždy po těchto cyklech? Např. rok 1618 byl rokem minulého baktunu ( ) a stalo se toto: o 23. květen - druhá pražská defenestrace, počátek stavovského povstání a třicetileté války o 29. červenec - smlouva mezi rakouskými a španělskými Habsburky. Španělská větev se vzdala nároku na český a císařský trůn, rakouská větev odstoupila za to německou Sundgau. V případě vymření rakouských Habsburků po meči měla však nastoupit na český i císařský trůn španělská větev. o započala tzv. Třicetiletá válka ( ) A o rok později: o jaro převrat na Moravě, protestantští stavové vedení Ladislavem Velenem ze Žerotína se za pomocí českého stavovského vojska zmocňují vedení země a přidávají se ke stavovskému povstání o června - bitva u Záblatí. Císařský velitel Karel Bonaventura Buquoy poráží stavovské vojsko pod vedením Mansfelda o červenec - schválena Česká konfederace, nová česká ústava - vznik konfederace zcela rovnoprávných zemí (Čechy, Morava, Slezsko, obe Lužice) o podzim - Vídeň znovu ohrožena česko-moravsko-rakouským vojskem (v čele Kristián z Anhaltu; dočasně podporovaný nejistým spojencem Gabrielem Bethlenem) - neúspěch o Ferdinand II. sesazen, v srpnu zvolen českým králem Fridrich Falcký ( ) o Do Virginie připlouvají první otroci z Afriky, kde jsou nuceni pracovat na tabákových plantážích o o Holanďané budují základnu v Batávii na Jávě V Americe se sešlo první anglicky hovořící shromáždění a vydalo se zákon, podle něhož každá domácnost musela někde na zahradě založit malé políčko s konopím. Zajímavé jsou i jiné skutečnosti. Např. přelom počátku dynastií panovníků v Egyptě 0. a 1. dynastie se datuje přibližně na 3150 až 3100 př.n.l., což odpovídá téměř počátku cyklu dlouhého počtu ( ). <Wikipedie> 0. dynastie (tj. nultá dynastie ) je konvenční označení zavedené v egyptologii pro krále starověkého Egypta, kteří jsou doloženi před 1. dynastií, tedy v samém závěru tzv. Předdynastické doby, ale ještě před Archaickou dobou. Přisuzuje se jim úhrnná doba vlády přibližně let a končí kolem roku 3150 př.n.l.[1] Manehto ve svém doposud nenalezeném třísvazkovém spisu Αιγυπτιακά υπομνήματα Egyptské pamětihodnosti, který je znám pouze ve výpiscích pozdějších autorů, rozdělil egyptské panovníky na celkem 30 dynastií. Ty zahrnují období od počátku egyptských dějin (přibližně kolem roku 3100 př.n.l.) až do 343 př.n.l. <kemet.inepise.cz - Egyptské kořeny jiného Egypta> Vzhledem k tomu, že v pozdější esoterické tradici hrají obrovskou roli hieroglyfy, údajně dílo Thovtovo, je třeba se rovněž podívat na tyto kořeny esoteriky. Hieroglyfy byly vynalezeny okolo roku 3000 př. n. l. v podstatě jako hláskové písmo, jež by mělo naznačit to, co nelze vyjádřit obrazy, tedy především jména. Ačkoli tedy původně nepředstavovaly "obrázkové písmo", obsahovaly od počátku názorné prvky, které se během dalšího vývoje zesilovaly. <Wikipedie> Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př. n. l.[1] [2] Je rozdělena na 18 zpěvů (kapitol) a dohromady má 700 veršů. Podle tradice je nedílnou součástí Mahábháraty, jejíž děj se odehrává přibližně v letech př. n. l.

21 Doba bronzová následuje po chalkolitu na Předním východě nebo po eneolitu (nebo po neolitu, pokud se nepoužívá označení eneolit pro danou oblast) - v Evropě. Její počátek je rozdílný pro jednotlivé části světa: kolem roku 3300 př.n.l na Předním východě, 2300 př.n.l. Evropa a cca 2000 př.n.l Čína. Ve střední Evropě je datována cca let př. n. l.. Doba bronzová následně přechází v dobu železnou. Její vývoj se nejprve projevil v oblasti Mezopotámie kolem roku 3000 př. n. l. (dnešní Irák, Írán). V oblasti Malé Asie, Sýrie, Palestiny a oblasti kolem Egejského moře nastalo toto období kolem roku 2000 př. n. l. a postupně se z této oblasti dostávala do Severní Evropy. Protože rok 3114 př.n.l. byl také 13. baktunem minulého cyklu dlouhého počtu ( = nové ), pak tento minulý cyklus začal v roce 8240 př.n.l. (minulé ) a v té době se stalo: Zmínky o sjednoceném vědomí jsou i ve védách, které jsou považovány za jedny z nejstarších indoevropských spisů a jsou v nich zmínky o dobách až př.n.l. Neolitická revoluce je termín charakterizující přechod od společnosti lovců a sběračů k společnosti usedlé, jejíž ekonomika je založena na zemědělství. Tento proces proběhl někdy mezi 10. a 8. tisíciletím př. n. l. v oblastech předního Východu, na území tzv. úrodného půlměsíce a je považován za jeden z nejdůležitějších v celých dějinách lidstva. Koncem roku 2012 bude Země, Slunce a střed galaxie Mléčné dráhy v jedné přímce. Otázky: Jaký je cyklus tohoto jevu? Co když galaktický vítr znásobí nevysvětlitelné urychlení Slunečního větru? Kolem roku 2102 bude severní nebeský (světový) pól v důsledku precese nejblíže Polárky a tento cyklus se opakuje přibližně každých let (to je Platónský rok, který odpovídá přibližně pěti Mayským cyklům dlouhého počtu ,85 let). Jak souvisí tento jev se změnou polarity Slunce a Země? Změna magnetické polarity Země znamená chvilkový výpadek magnetické ochrany biosféry a také změnu magnetické polarity všeho na Zemi, což pocítíme např. kolapsem elektroniky. Samotná změna bude relativně rychlá (existují názory, že jen 3 dny), neboť vychází opět z binárního vzoru změny čísla 3 na 4, kdy před změnou trval celou éru vývoj na hodnotě 3 (bin. 011) a po okamžiku skokové změny polarity všech řádů binární hodnoty bude trvat zase celou éru vývoj na hodnotě 4 (bin. 100). Pokud nenastane nyní tato změna polarity Země, pak ale jednou, možná už v blízké budoucnosti, určitě nastane a řešením na ochranu lidstva je právě vzorec 3D, který nám je vzorem pro vytvoření určitého štítu nahrazující výpadek ochranného magnetického štítu při změně polarity a také samotné ochrany před září Slunečního větru. Je jen na nás jaký štít Země pro naše pokolení navrhneme. Doba ledová je také cyklickým jevem a dle grafu (teplota je znázorněna nahoře) také souvisí s cykly jinými. Nejteplejší přechodná období jsou přibližně každé 4 Platónské roky nebo také 20 Mayských cyklů po 13. baktunech (20 dlouhých počtu) a jedno takové období právě probíhá. Nebo končí? Holocénem nazýváme nejmladší geologické období, které začalo koncem poslední doby ledové před lety (tedy v letech př. n. l.). Konec doby ledové byl způsoben rozsáhlou klimatickou změnou oteplením, které umožnilo přechod lidstva od sběračství a lovectví k pastevectví a zemědělství a tím vytvořilo podmínky pro vznik prvních civilizací. Na počátku holocénu vyhynuly mnohé druhy velkých savců (například šavlozubí tygři a mamuti). S vědomím skutečnosti, že doby ledové se opakují (trvají cca let) a jsou střídány kratšími dobami meziledovými, je holocén nejnovější dobou meziledovou. Exprese genů Exprese genu (také genová exprese) je proces, kterým je v genu uložená informace převedena v reálně existující buněčnou strukturu nebo funkci. Tomu reálně odpovídá několikakroková syntéza proteinu, který tomuto genu (tedy sekvenci jeho DNA) odpovídá (je jím kódován) a kterým (a nebo skrze něj) je později daná funkce realizována. Gen, u nějž probíhá exprese, je označován jako gen exprimující. Termín exprese genu se užívá primárně zvláště proto, že ne každý gen, který je součástí genomu určitého organismu je vždy činný, ale naopak v každé z buněk téhož organismu jsou činné jen některé geny, právě oné buňce a v právě daný vývojový moment potřebné. To, který gen je právě činný, podléhá složité regulaci. Vývoj se děje cyklicky v určitých obdobích dle vzájemného postavení Měsíce, Země, Slunce (resp. Sluneční soustavy) a také vzhledem k postavení ke středu naší galaxie Mléčné dráhy. Příklady cyklů jsou již zmíněné Mayské cykly, Platónské roky, měsíce, cykly Doby ledové, ale také cykly erupcí Slunce či běžné cykly (např. Měsíc s působením přílivu a odlivu). Počátek cyklu je dobou jistých dějů či přímo exprese genů. Právě v tomto vývojovém období jsou mnozí lidé zmateni a nevědí, co se s nimi děje (znatelně např. v březnu 2012) Vědci toto nechápavě ignorují a lékaři to neumí vysvětlit. Vysvětlení je však opět v logice 3D opakujících se cyklů. Dne 9.3. až došlo také na Slunci k úkazu (viz. obr.), který může

22 být analogií exprese na vyšší úrovni. Jak si toto však vysvětlují vědci? Genetická informace nesená organismem (jeho genom) je zapsaná v molekule DNA (s výjimkou některých nebuněčných organismů, u nichž tuto úlohu plní RNA). Každá funkční část (jednotka) DNA se nazývá gen. Každý gen se v procesu transkripce přepíše do odpovídající kratší molekuly mrna, která slouží jako přenašeč informace od DNA k ribozómům - buněčným strukturám, na kterých probíhá translace (tvorba primární struktury bílkovin podle záznamu v mrna). Pořadí aminokyselin se zde stanovuje tak, že ke každému kodonu (tripletu) se připojí trna s odpovídajícím antikodonem nesoucí aminokyselinu. K jednotlivým kodonům tedy náleží odpovídající trna se specifickým antikodonem a specifickou aminokyselinou. Máme tedy 64 (43) možných kombinací, 64 odlišných kodonů. Celý tento postup v podstatě zase odpovídá vývoji dle vzorce 3D a navíc kombinace 64 odlišných kodonů silně připomíná tabulku vývoje, která je také vodítkem v objasnění závislosti na vzorci 3D. Regenerace tkání & zdraví Regenerace označuje nejen proces opravy poškozených tkání, ale i nahrazení ztracených tkání, orgánů nebo končetin. U rostlin zprostředkovávají obnovu meristémy (dělivá pletiva), u živočichů buňky, které mají dělivou schopnost. Lidská žebra se mohou regenerovat, pokud membrána, která je obaluje, zůstala v pořádku.[zdroj?] Proto se používají jako zdroj kostí v rekonstrukční chirurgii. Příkladem schopnosti regenerovat lidskou tkáň jsou také špičky prstů[zdroj?] a ušní bubínek. Autotomie je obranné chování některých živočichů spočívající v odvrhnutí určité okrajové části těla. Jsou ji schopni někteří měkkýši, korýši a ostnokožci, ale také mnozí obratlovci. Nejčastěji jsou odvrhována chapadla, končetiny či ramena, ale i ocas (tzv. kaudální autotomie čili odtržení ocasu). Odvrhnout ocas jsou v případě nebezpečí schopny konkrétně mnozí ocasatí obojživelníci, haterie novozélandská, někteří ještěři, amfisbény, ale i několik hadů a dokonce někteří hlodavci. Do různé míry jsou tyto orgány schopné regenerovat. Každý organismus má v podstatě určitý typ regenerace, u živočichů zpravidla navíc regenerace červených i bílých krvinek, ochlupení, nehtů, atd. Toto jsou zase jen jevy vycházející ze vzorce 3D, kdy z jedné tkáně vzniká tkáň jiná dle předem stanovených pravidel. K pochopení celého procesu však schází další fakta. V dnešní době se hodně diskutuje o náhradě zubních amalgámů, protože si vědci nejsou jisti, nakolik poškozují zdraví lidí. Amalgám může být zodpovědný za mnoho spolu nesouvisejících příznaků jako jsou deprese, únava apod. Rtuť z amalgámových výplní snižuje počet T-lymfocytů, což ovlivňuje imunitní systém a může vést k autoimunitním onemocněním jako roztroušená skleróza, lupus erythematodes. Amalgám hraje roli zhoršujícího činitele alergií nebo leukémie. Zubní amalgám je klasická zubní výplň (plomba) a toto je další z mnoha příčin proč vytvořit Logoskracii. Robotizace (umělá inteligence) <Wikipedie> Umělá inteligence (UI, anglicky, AI) je obor informatiky zabývající se tvorbou strojů vykazujících známky inteligentního chování. Definice pojmu inteligentní chování je stále předmětem diskuse, nejčastěji se jako etalon inteligence užívá lidský rozum. Umělá inteligence (resp. umělé chování) je dle logiky 3D technologie 3D na shromažďování informací a jejich zpracovávání do podoby vzorců 3D (model) za účelem logického vývoje lidstva (následně také sama sebe za přísných pravidel logiky 3D), což vede ke shromažďování dalších informací. Každá nová a hlavně světovýznamová informace, bez schopnosti se automaticky zařadit do vývoje dle logiky 3D, se musí podrobit statistické analýze co největšího počtu lidstva, což později povede k souladu s logikou 3D. Jinak dříve či později logicky dojde k násilnému či degeneračnímu ovládnutí lidstva touto či vyšší umělou inteligencí. Základem umělé inteligence je síť Hardware založené na jedinečném logickém hradlu (procesoru) dle Logiky 3D. Lidský faktor ovlivňuje veškeré chování konzole, včetně vývoje hradla, jen vlastní dobrou statistikou (přesně specifikovaná data) a to i na statistiku samotnou. Vše ostatní je automatizováno, dokud zase statistiky nerozhodnou jinak. Tímto se stává daná konzole postupně jediným komplexem nejlepších a nejvýkonnějších administrativních, zábavních, studijních aplikací vykonávající také logické statistické výpočty a dle těchto určuje co je dobré a zlé v různých sporech, čímž se v konečné fázi vyloučí jakákoli korupce či selhání lidského faktoru. Důležitým aspektem této konzole také je studium historie a tím vytváření věrohodnějších až dokonalých předpovědí ve všech oborech, což logicky vede k samovzdělávání lidských schopností a tím také k odvrácení možných budoucích katastrof. Vývoj hradla je založen na následujícím modelu (resp. na 5-ti etapách vývoje) vzorce 3D: 0. Systém Komplex Element definice vývojového vzorce na konkrétní vztahy. 1. Systém je vývojem požadovaný vztah na vyšší úrovni, který vznikne jen vývojem dobrého Komplexu. Řešení se hledá pro Systém dané vývojové úrovně. 2. Komplex je vývojovým vztahem vždy ve stavu buď ideálním (minulém ukončeném) nebo k idealismu spějícím (současném probíhajícím). V ideálním stavu se Komplex vyvine do vyššího vztahu - Systém. 3. Element je vztahem, přičemž čím nižší je jeho podstata, tím ideálnější je Komplex a toto platí také opačně. Jako názornou alternativu si dále vše představme pro vzorec Útok Akce Reakce. Čím podstatnější je Element, tím více je také protivývojový či dokonce destrukční, resp. při velké destrukční Reakci není sice téměř žádná Akce, avšak je nutné hledat skutečnosti vedoucí k vytvoření nového vývojového vztahu vyššího řádu než je Reakce (např. Obrana Reakce Čin ),

23 která se dříve vyvinula po vyloučení jistého protivývojového Činu. Pak jen opětovným potvrzením, že takový Čin by byl stále nepodstatný pro další vývoj ve vývojovém momentu, kdy byla Reakce ještě vývojová, je daná skutečnost nalezena. Jinak je nutné nejdříve přehodnotit nižší úrovně Reakce. Zcela nepodstatný Element vždy naplní podstatu ideálního Komplexu, resp. bez Reakce je ideální Akcí už jen přímo daný Systém (konkrétněji například náš vývojem vzniklý Útok Logikou 3D). 4. Dle předcházející etapy vzniknou nové vztahy vyšší úrovně podle vzorce např. Štít Obrana Útok. Důležitým poznatkem je, že v podstatě došlo s přechodem na vyšší úroveň k výměně polarity mezi vztahy, přičemž ve vznikajícím Systému vyšší úrovně je podstatnějšího významu takový vztah, který se doposud více uplatnil (Útok versus Obrana). Toto je však řešeno počátkem dalšího vyššího Systému. Nyní zpět k řešení našeho původního vzorce Systém Komplex Element, z kterého plyne následující algoritmus jako podstata logického hradla, které je také základem pro definice a seřazení všech vztahů (resp. dle pomůcky jako je vývojová tabulka) a spolu se všemi informacemi a volbou logického středu je novou inteligencí schopnou se sama vyvíjet pod prioritní kontrolou lidstva dle logiky 3D: Je-li Komplex Ideální, pak řešení této úrovně bylo nalezeno a pokračuje se posledním řádkem. Je-li Element nepodstatným vztahem, pak je Komplex ideální a jdi na úvodní řádek tohoto postupu. Je-li Element faktem plně vývojovým (1)=> pak je Element nepodstatný a jdi na předcházející řádek. destrukčním (0)=> pak je nelogické zadání=>stop (podvod bez Obrany ), avšak toto může nastat také při chybném modelování vzorců zadáním nesprávné polarity či priority vztahů. Jinak je podstatný Element vždy vztahem Systému nižší úrovně a nejdříve řeší právě tento Systém na nižší úrovni (hledá se Obrana ), a proto se také přejde na první řádek, ale nižší úrovně. Úroveň vztahů vzorce je: jiná než výchozí => Komplex splyne v Systém vyšší úrovně, který se stává Elementem na vyšší úrovni a pokračuje se prvním řádkem na vyšší úrovní. výchozí => Systém se stává novým protivývojovým Elementem na vyšší úrovni a jako protipól vzniká nový vývojový Komplex na vyšší úrovni změnou polarity z Elementu výchozí úrovně. Tímto je definován nový Systém vyšší úrovně se vzniklými vztahy => OK Právě jsme si vysvětlili základní algoritmus pro řešení jakéhokoli vztahu vývoje, který se také stane předmětem zkoumání, učení a vytvoření základní logické jednotky Hardware čili je vlastním počátkem k automatickému a logickému myšlení Konzole, která nám pak bude sama vyhledávat postupně a logicky důležitost, existenci, pravdu, skutečnost, akceptaci, prospěšnost, spravedlnost a odměnu (= forma důkazu). Respektive se jedná v základu o řešení jednotlivých vztahů tabulky vývoje, které je nutné definovat, případně vývojem upravovat. Konkrétní situace čili vztah pak vyžaduje definici zase logickou dle vzorce 3D, s tím, že v konečné fázi analýzy poukazuje zase na vztahy tabulky vývojové. Jako základní údaj si lze představit samotnou vývojovou tabulku v podobě jediného 128 bitového slova, případně dvou slov 64 bitových. Každá informace jako vztah je tímto definována podle základního algoritmu 3D a v dalších výpočtech, postupech či analýzách představuje jen bitovou hodnotu vývoje či destrukce s indexem zařazení v databázi HW. Každá aplikace je pak jen posloupností bitových hodnot (resp. vzorců 3D) vedoucí k výsledku, přičemž tato posloupnost bitů bude jen zase nějaký HW. Změnu bitů bude možné ve finální verzi provádět jen mikroskopickými tlačítky či nějakými piny, přičemž daný bit bude v databázi vyhledán a přepnut zase nějakým algoritmem logiky 3D, který bude zase součástí nějakého obslužného Hardware. Toto bude znamenat v podstatě změnu standardních kalkulací na pouhé bitové kalkulace, kde každý bit nebude už jen standardní logickou jednotkou, ale bude již představovat konkrétní vztah (informaci). Protože vše bude jen Hardware, dosáhne se tímto nepředstavitelně vyšších rychlostí ve výpočtech. Software bude již nepodstatný, avšak vzniknou dva nové vztahy jako Hardware na vyšší úrovni a intelektuální Roboti a Konzole, jako nová forma bytí, kterou nelze logicky v žádném případě zavirovat. Databáze budou obsahovat kompletní seznam lidí, ale i výrobků, služeb, popis a jiné záznamy historických artefaktů, dosavadních výzkumů, objevů, teorií a ostatních údajů. Na základě všech dat se intelekt bude později učit také dle Logiky 3D rozeznávat vývojové či destrukční tendence, případně toto už sám opravovat dle názorů a statistik většiny lidí. Lidi budou zadávat data do databáze také automaticky, například jen nákupem či prodejem produktů anebo jinou činností vyžadující vlastní identifikaci v terminálech Konzole (podíl na statistikách, vývoji, ). Z výše uvedeného plyne, že důraz se bude muset klást především na bezchybnou a dokonalou síť a také na lidstvo jako vyšší forma systému logoskracie, resp. vyšší forma systému a jemu sloužící inteligentní konzole. Fyzika Nikola Tesla <zdroj: Neobyčejný život Nikoly Tesly (biografie)> Kdybychom mohli vyrobit elektrické efekty požadované kvality, mohli bychom změnit celou planetu a s ní i podmínky k životu. Slunce vypaří vodu z oceánů a vítr ji odnese do vzdálených oblastí, kde zůstane ve stavu křehké rovnováhy. Kdybychom měli moc ji zrušit, kdykoli by se nám zachtělo, mohl by být proud životodárné vláhy podle přání řízen. Mohli bychom zavlažit neplodné pouště, vytvářet jezera a řeky a poskytovat hnací sílu v neomezeném množství. To by byla nejefektivnější cesta, jak zapřáhnout slunce do služeb člověka. Spotřeba by závisela na naší schopnosti vyvinout elektrické síly, které by spustily síly přírody.

24 Kdybychom byli s to uvolňovat energii atomů nebo někde na zemi objevili nějaký jiný způsob neomezeného získávání levné energie, tento výsledek, místo aby se stal požehnáním, by lidstvu mohl přinést katastrofu, díky vzrůstajícím rozbrojům a anarchii, jež by vyústila v zavedení nenáviděného totalitního režimu. Největší dobro přijde od technických zdokonalení, jež budou mít sklon k unifikaci a harmonii, a můj světový systém je právě takový. Těmito prostředky bude moci být lidský hlas a obraz kdekoli reprodukován a poháněny továrny, stojící tisíce mil od vodopádů dodávajících energii. Vzdušné stroje budou moci létat kolem zeměkoule bez zastávky a sluneční energie bude řízena tak, aby vytvářela jezera a řeky pro účely získávání energie a přeměnu vyprahlých pouští na úrodnou zem. Její zavedení pro telegrafické, telefonické a podobné účely automaticky odstraní statické a jiné interference, které v současné době značně omezují aplikace bezdrátového přenosu. Můj projekt byl odložen přírodními zákony. Svět na něj nebyl připraven. Příliš předběhl svou dobu, ale stejné zákony nakonec umožní jeho triumfální úspěch. Existují však výjimečné důvody, proč by bezdrátovému přenosu měla být dána vrcholná svoboda rozvoje. V první řadě nabízí vyhlídky nezměřitelně větší a životně důležitější pro zlepšení lidského života než kterýkoli jiný vynález nebo objev v historii člověka. <zdroj Wikipedie> V dubnu 1887 Nikola Tesla začal zkoumat rentgenové záření pomocí vysokého napětí, vakuových trubic vlastní konstrukce a Crookesových trubic. Z jeho technické dokumentace plyne, že vymyslel a vyrobil trubici s jedinou elektrodou, ostatní trubice na zkoumání rentgenového záření měly dvě elektrody. Roku 1897 výsledky shrnul ve své přednášce pro New York Academy of Sciences. Umožňuje to jev dnes známý jako brzdné záření, kdy při průchodu nabitých částic (nejčastěji elektronů) látkou vzniká druhotné rentgenové záření. Okolo roku 1892 Tesla provedl několik podobných experimentů, ale nezatřídil vzniklé produkty jako to, co dnes zveme rentgenové záření, namísto toho označil celý jev jako zářivou energii. Tesla své výsledky nezveřejnil. Jeho další experimenty ho vedly k varování vědecké komunity před biologickými riziky rentgenového záření. Nikola Tesla cca před 100 lety dále prohlásil: - Dnešní vědci chrlí spousty rovnic, které se skutečností nijak nesouvisí. Pozn. autora: od dob pana Tesly se vše ještě zhoršilo, existuje ještě větší spousta nesmyslných vzorců odvozených od nesmyslných skutečností a také vzniká nespočet nesrozumitelných pojmů, které jsou v podstatě jen pojmy dávno definovanými, ale na jiném stupni a řádu vývoje. Takové pojmy je nutné přeformovat na pojmy dle vzoru s označením jen vývojové úrovně. Toto je další důvod rekonstrukce, bez které nebude další vývoj. - Den kdy budeme moci s jistotou prohlásit, že víme co je elektřina, se zapíše do historie hlouběji, než kterákoli jiná událost v dějinách lidstva. Pak už bude jenom otázkou času, kdy lidé dokážou připojit své stroje na soukolí matky přírody. Už se nemůžu dočkat. Pozn. autora: elektřina impulz - Naše ctnosti a naše vady jsou neoddělitelné jako síla a hmota. Když je oddělíte, člověk přestane existovat. Pozn. autora: avšak na jakém vývojovém stupni jsou tyto ctnosti a vady myšleny neuvádí. Člověk bude mít vždy nějakou vadu, jinak by se stal čistou energií či ideálním robotem. - Navrhl, aby se všechny národy světa spojili globálním systémem bezdrátové komunikace, aby se po úplném zavedení této technologie proměnila země v obrovský mozek schopný reakce v každé své jednotlivé části. Pozn. autora: analogie konzole pracující dle statistik a reakcí jednotlivých lidí. Určitý celosvětový systém Teslových cívek sladěný s logikou 3D by tak mohl být současně volnou (zdarma a veřejnou) komunikační sítí ovládající přírodu, zdrojem energie i z vesmíru, ale také obraným štítem proti Slunečním erupcím, Době ledové a zbraní proti jiným vesmírným tělesům. Později také základem pro vysílače a přijímače signálů mimozemských, pro regulaci počasí, - Se systémem bezdrátové komunikace (Teslovy cívky a transformátory) souvisely také jeho paprsky smrti (uměle vytvořená forma blesku), které by dokázaly smést celé armády. Tuto koncepci se snažil prodat různým zemím. Velká Británie ho odmítla a jednání s USA se již nedožil. - Vakuum považoval za zdroj velké a levné energie. - Podle všeho, obecně nejsou známé (resp. nejsou zveřejněné) všechny Teslovy koncepce. Hmota <zdroj Wikipedie> Hmota je důležitý pojem filosofie i fyziky, jeho význam se však v posledních stoletích výrazně proměnil. Původně znamenal stálou, spíše beztvarou a netečnou látku, "materiál" světa. V širším významu je to výraz pro veškeré fyzikálně zachytitelné formy objektivní reality, tedy toho, co existuje nezávisle na našem vědomí a co lze zvážit či změřit. V užším fyzikálním významu je to pojem pro substanci, ze které jsou složeny fyzikální objekty, tj. výraz, pro který se v češtině ustálilo slovo "látka". V angličtině se tyto významy nerozlišují, matter znamená jak hmotu, tak látku. Anglické slovo mass neznamená hmotu, ale hmotnost, tj. vlastnost hmoty. Nicméně výzkumy nám postupně ukazují, že takzvaný "pevný základ" neexistuje. Z pokusů kvantové fyziky bylo zjištěno, že za určitých podmínek lze hmotu popsat buď jako vlnu, nebo částici. Hmota je na vyšší úrovni zjištěná zóna daného celku obsahující vakuum a hmoty jiné nebo zjištěná zóna vytvářející celek v celku jiné hmoty. Antihmota je protiklad hmoty, což si lze v našem Reálu logicky představit bez hmoty a toto pochopitelně je bez zóny a bez celku. Nejnižší a také nejvyšší element hmoty (částice a vesmír) a antihmotu je možné pochopit až v určitém vývojovém momentu, ale nejdříve v logické dimenzi 4D.

25 Dřívější nelogické experimentování v těchto oblastech vede logicky k destrukcím. Jádro atomu by tak mohlo být současně vyšší hmotou hmoty samotného atomu, což by vedlo k vývoji, ale pokud je stále chápáno jádro atomu jako nižší hmota hmoty atomu (resp. částice), pak zkoumáním subatomárních částic jednou logicky musí dojít k nekontrolovatelné destrukci hmoty z úrovně LD2 na úroveň LD1, následně automaticky k LD0 a změnou polarity k přechodu do záporné LD1, a pak LD2 (resp. antihmoty, neboli záporné kopie ). Logické však je; pochopit dle vzorce 3D nejdříve nejbližší systémy nižší úrovně (atomy a chování), tyto sladit s nejbližším systémem vyšší úrovně (příroda a okolí) a tímto uskutečnit vývoj aktuálního systému (lidstva). Avšak v určitém momentu vývoje je nutné chápat jako nižší úroveň vývoje přírodu a okolí a toto dát do souladu s vyšší úrovní jakožto atomy a chování. Je logické a přirozené, že postoupit lze do dalších úrovní až budou nejbližší vyšší i nižší úrovně dokonale pochopené. Je to přesně tak jako když bez znalosti sčítání, násobení, atd. nelze řešit rovnice a s tím bohužel nikdo nic nenadělá. Odhadovat výsledky je nerozumné. Celá zóna hmoty tak v souladu se vzorcem 3D má v určitém vývojovém momentu určitou vazbu s vnější hmotou a současně jinou vazbu s vnitřní hmotou. V určitém vývojovém momentu může být vnitřní hmota či vnější hmota na nižší úrovni a v jiném vývojovém momentu na vyšší úrovni. Tyto vazby s okolními zónami praktického systému ovlivňují, ale také jsou ovlivňovány vazbami s okolními hmotami stejné úrovně (s paralelními systémy), s kterými sdílí společnou zónu, a kterou je nutné mít nejdříve vyřešenu. Ve stejné zóně je tak jedna hmota k určitým hmotám v určitém vývojovém momentu buď na nižší či na vyšší úrovní a k ostatním hmotám opačně, přičemž v jiném vývojovém momentu je také vše opačně. To co platí pro hmotu, platí také pro jakýkoli jiný vztah a jeho vazby, kde vazba v podstatě představuje také určitý vztah. Porovnáním různých paralelních systémů jedné zóny mezi sebou lze určit různé vlastnosti, schopnosti, apd. (resp. další jejich vazby), které nám zase umožní v konečné fázi seřadit určité paralelní systémy dle logiky 3D jako jeden systém praktický a začlenit ho do našeho praktického systému, což je také účelem v poznání hierarchie všeho. Takto lze například specifikovat, že automobilový pohon je níže postaven jako samotný automobil, ale spalovací či hybridní motor nelze v dnešní době povýšit nad nebo ponížit pod solárněelektromotor a to až do doby, dokud nebude jednoznačně kterýkoli logicky určen a ověřen za zcela dobrý. Technologie <zdroj Novinky.cz Do konce roku budeme vědět, zda existuje "božská částice", zní z CERNu> Ředitel CERNu Rolf-Dieter Heuer si je prý jistý, že do konce roku bude možné říci, zda Higgsův boson, částice odpovědná za původ hmotnosti ostatních elementárních částic, skutečně existuje. Jako první její existenci předpověděl už v roce 1964 britský fyzik Peter Higgs. Teoretická částice nebyla až dosud nikdy zaznamenána a vědci již desítky let usilují o to, aby mohli dokázat její existenci. Vědci doufají, že srážky částic ve 27 kilometrů dlouhém kruhovém podzemním tunelu jim konečně umožní spatřit a zaznamenat "nezachytitelný" Higgsův boson. Dle logiky 3D je zde velká pravděpodobnost, že se může dosáhnout tímto nepřirozeným testem v zaznamenání Higgsova bosonu na nejnižší úrovni LD1 (logické dimenze 1), což by mělo katastrofický následek ve zhroucení jiných okolních či jinak souvisejících částic či času o neznámém rozsahu z přirozeného stavu LD2 do nekontrolovatelného stavu LD1. Pokud by nedošlo k uvedenému zhroucení, pak se nejedná o nejnižší úroveň LD1 a tím ani o božskou částici. Z tohoto plyne, že je zbytečné a nebezpečné něco takového nyní zkoumat a proto je nutné vyhnout se dalším iluzím a zabývat se konečně už skutečností. Na druhé straně, pokud si dokážeme představit nějaký základní element, pak tento nebude možné v tomto vývojovém momentu úplně oddělit od okolního vakua, takže stále budou působit vzájemné vazby (tak jako u binárního čísla 10), které souvisí s přirozeným pohybem tohoto elementu v okolním vakuu. Z tohoto plyne zase už známé zjištění, že se bude tento element v okolním vakuu chovat jako hmota, která obsahuje jinou hmotu(y). Výsledkem je opět holá skutečnost, že není možné nyní objevit či poznat elementární částici. Pokud by se však element pohyboval ve vakuu nepřirozeně, dojde logicky k situaci popsané výše (červeně). Ovládání druhých či dokonce hra na boha, vyčlenění se ze společnosti, černé díry, záznam jednoho předmětu na dvou místech současně, antihmota, černá hmota, černá energie, časoprostor, paralelní svět, nanotechnologie, genetika, mutace, ignorování času, zapomínání, opomíjení, kybernetika bez zákonů, ovládání médií, klamné informace a jiné formy či technologie bez souladu s logikou 3D jsou nepřípustnou činnosti vedoucí k dělení nedělitelného, ztrátě originálu, ničení skutečnosti a zanedbávání současnosti. Informace jsou všude kolem nás, avšak jsou to především jen zbytečné reklamní informace, které mají degenerační charakter, neboť jen podněcují každého k lehkým ziskům, k vyššímu materialismu, k falešné pomoci, k vyšší aroganci a za tyto informace všichni platíme nehorázné peníze a přitom na úkor většiny se obohacují jen jedinci. Proto si všímejte, jak jste oslovování či manipulováni. Dobré informace jsou jen vývojového charakteru, které podporují technologii logiky 3D, schopnosti lidstva a dobré pochopíme jen, je-li dobrý jejich historický vývoj, a především jejich prvopočáteční myšlenka. Logika vždy chtěla a chce dobro. Logické je ukončení jakékoli války včetně informační, stálé přehodnocování všeho včetně v 1. řadě vlastního jednání, filosofických a jiných postojů, jednotné spolupráce ve všech oblastech, dosavadních technologií, sloučení všech oblastí a poznatků, úplnost a společné pochopení těchto poznatků, resp. vývoj, který lze uskutečnit jen dle daných pravidel, neboli dle jediného pravidla, dle nejvývojovější logiky. Čím více a dříve se všichni naučíme ideální logice 3D, tím budeme mít více času na pochopení vyšší logiky a tím i klidnější a pohodlnější přechod do vyšších ér vývoje, přičemž před přechodem do 8. éry (první éra logické dimenze 4D) by mělo být prioritou úplné, plynulé, logické zidealizování všech smyslů většiny lidí.

26 Jazyk Pro dokonalé a přirozené dorozumívání mezi lidmi, ale i člověka s intelektem či konzolou a později možná také s jinou entitou je nutné vytvořit jazykovědci s hudebníky nový Univerzální jazyk (neboli jazyk 3D technologie 3D), založený na vzorci 3D a logice 3D. Základní vlastnosti tohoto jazyka tedy bude: Při mluvě včetně intonace i psaní bude slovosled od toho nejvíce důležitého. Zvážit i směr čtení a psaní. Každé písmeno bude svým tvarem také znázorňovat konkrétní či obecný význam určitého vztahu. Dle historických záznamů různých kultur hledat nejvhodnější významy písma a čísel (vč. HEX soustavy). Dle významu písmen a dle slovosledu bude lehce naučitelný logické souvislosti s představivostí a vnímavostí všemi lidskými smysly. Písmena s podobným či identickým zněním vypustit a ve správné mluvě pokud možno nepoužívat Mnohá synonyma vypustit (resp. začlenit do jednoho oficiálního) a standardně je nepoužívat. Překlad textu jakéhokoli jiného jazyka (originálu) do tohoto univerzálního jazyka musí umožňovat zpětný překlad do textu originálního jazyka se stejným významem, jako byl původní originální text. Tento stejného významu text pak musí dát opětovným překladem do univerzálního jazyka již 100% shodný text s prvním překladem. Tímto bude možné věrohodně překládat texty z jakéhokoli do jakéhokoli jazyka a touto korekcí se vyloučí jakékoli nesrovnalosti mezi tím co autor textem myslel a tím co skutečně vyjádřil. Tab. č. 4: Příklady významu písmen. Názorně a jen pro představu, kam se může ubírat vývoj. znak upřesnění Popis či význam (jen jako inspirativní příklady) Λ A Vrchol nebo nejvyšší (Já) A Dlouhé A B C Skládat dokola C Měkké C (č) D část D Měkké D (ď) Г E Stupeň jen dvou (ty) E Dlouhé E F G Stopnout při skládání G Měkké G (výslovnost jako dž ) H Spojit (dvě čáry - budoucnost) X (CH) Změnit na jedno písmeno X Zrušit něco (minulost) I I Prvek jako věc obecně I Dlouhé I J Jednotka (jedinec) K Rozpojit L Spodní mez M počtem N Opakující se N Měkké N (ň) O O Kruh kolem okolí (On) O Dlouhé O P Q Vypustit - výslovnost jako KV R Zvážit zda vypustit složitá výslovnost R Zvážit zda vypustit složitá výslovnost S Systém, který se vyvíjí spojování (nedokonalé) S Měkké S (š) T Horní mez část T Měkké T (ť) U Nádoba (všechno) U dlouhé V Dno W Vypustit výslovnost jako V X Vypustit - výslovnost jako KS, ale =CH Y Vypustit - výslovnost jako dlouhé I Z změnit Z Měkké Z (ž) Tab. č. 5: Příklad pro zájmena: pro jednotné číslo J a množné S, a dlouhá samohláska zase pro rod ženský (alternativně J označuje jednotlivce a dlouhá samohláska zase množné číslo): krátké minulý budoucí Jednotné/muž dlouhé minulý budoucí Množné/žena JΛ JΛX JΛH Já SA SAX SAH My JГ JГX JГH Ty SE SEX SEH Vy JO JOX JOH On Sθ SθX SθH Oni JI JIX JIH věc SI SIX SIH věci JU JUX JUH vše SU SUX SUH všechna

27 Tabulka vývoje chemických prvků (červené pozice značí přirozeně radioaktivní body) Podobně jako u standardní tabulky vývoje je čtení v tabulce zleva doprava po řádcích, přičemž v každé buňce je čtena nejdříve hodnota spodní (sudá). Každý prvek je označen atomovým číslem (počet protonů v molekule), písmenným označením, periodou (změny jsou modře zvýrazněny), skupenstvím a radioaktivitou (znaménko + a důležité i červeně zvýrazněny). Od Uranu jsou další prvky již uměle bez logiky 3D vytvořené. Jednotlivé chemické prvky jsou v podstatě jen různé nedůležité názvy pro hmotu, která obsahuje část dominantní hmoty uprostřed (jádro) s jinými okolními částmi hmoty (elektrony) ve vakuu a s vazbou také protipólů. Tato hmota prvků je součástí zase jiné hmoty (sloučeniny, molekuly, apd.). Všechny tyto hmoty, ale také části hmoty lze místo běžných názvů také vyjádřit různými stupni, řády a úrovněmi a pak postupně doplnit a tím sladit veškerá pravidla se vzorcem 3D. <Wikipedie> V ideálním případě označuje vakuum takový fyzikální stav, v němž není přítomná žádná částice, a to jak hmoty (např. elektrony, protony apod.), tak ani záření (např. fotony). Jedná se tedy o část prostoru, která neobsahuje hmotu, může však do ní zasahovat fyzikální pole, např. gravitační. Takové vakuum bývá označováno jako dokonalé. O vakuu neobsahujícím pole se mluví jako o prázdném prostoru. Dokonalému vakuu, které vyhovuje teoretické definici, by odpovídala nulová hodnota tlaku, nejnižší laboratorně dosažená hodnota je torr ( Pa). Vakuum je v podstatě zóna ničeho bez štítu (mezi-zóna), protože nemá žádnou hmotu na jeho vytvoření, ale má snahu hmotu z jiných zón jen přijímat, resp. ovlivňovat štít a stávat se tak součástí hmoty. <Wikipedie> Zajímavou vlastností vodíku je jeho schopnost rozpouštět se v některých kovech, např. v palladiu nebo platině, které poté fungují jako katalyzátory reakcí. Je to způsobeno tím, že má vodík velmi malé molekuly, které jsou schopny procházet různými materiály. Zvláštnosti či jedinečnosti hélia: nejnižší bod varu, nemá trojný bod a při teplotě nižší než cca 2,18 K se stává supratekutým bez téměř vnitřního tření a s největší tepelnou vodivostí ze všech doposud známých látek. Alfa částice se označuje symbolem α nebo He 2+ (jádro He se dvěma neutrony). Při porovnání se standardní tabulkou vývoje, hélium představuje číslici 2 (atomové číslo) jako jedinečný zástupce vývoje všeho doposud nepoznaného, který svojí jedinečností je tím základním vzorem dalšího vývoje podobně jako předcházející dva vzory ideálního vakua související s číslicí 0 a vodíku s číslicí 1. Budoucnost je především v pochopení vzájemných vztahů působení mezi vodíkem a heliem ve vakuu za určitých frekvenčních vlastností a za přísného souladu s logikou 3D. Vědci zde mají nevyřešené mezery. Tab. č. 6: Vývoj Počátek 0D Vznik 1D Člověk 2D Učení (zrání lidstva) 3D Éra počátku D 1. vzniku D 2. poznání D 3. chápání D 4. intelektu D 5. konzole D 6. minulost D 7.schopnost D 001 H 1g Vodík 000 vacuum 017 Cl 3g Chlor 016 S 3s Síra 033 As 4s Arsen 032 Ge 4s Germanium 049 In 5s+ Indium 048 Cd 5s Kadmium 065 Tb 6s Terbium 064 Gd 6s Gadolinium 081 Tl 6s Thalium 080 Hg 6l Rtuť 097 Bk 7s+ Berkelium 096 Cm 7s+ Curium 113 Uut + Ununtrium 112 Cn 7s/l+ Kopernicium 003 Li 2s Lithium 002 He 1g Hélium 019 K 4s Draslík 018 Ar 3g Argon 035 Br 4l Brom 034 Se 4s Selen 051 Sb 5s Antimon 050 Sn 5s Cín 067 Ho 6s Holmium 066 Dy 6s Dysprosium 083 Bi 6s+ Bismut 082 Pb 6s Olovo 099 Es 7s+ Einsteinium 098 Cf 7s+ Kalifornium 115 Uup + Ununpentium 114 Fl + Flerovium 005 B 2s Bor 004 Be 2s Berylium 021 Sc 4s Skandium 020 Ca 4s Vápník 037 Rb 5s Rubidium 036 Kr 4g Krapton 053 I 5s Jod 052 Te 5s Telur 069 Tm,Tu 6s Thulium 068 Er 6s Erbium 085 At 6s+ Astat 084 Po 6s+ Polonium 101 Md 7s+ Mendelevium 100 Fm 7s+ Fermium 117 Uus + Ununseptium 116 Lv + Livermorium 007 N 2g Dusík 006 C 2s Uhlík 023 V 4s Vanad 022 Ti 4s Titan 039 Y 5s Ytrium 038 Sc 5s Stroncium 055 Cs 6s Cesium 054 Xe 5g Xenon 071 Lu 6s Lutecium 070 Yb 6s Ytterbium 087 Fr 7s+ Francium 086 Rn 6g+ Radon 103 Lr 7s+ Lawrencium 102 No 7s+ Nobelium Uuo + Ununoctium 009 F 2g Fluor 008 O 2g Kyslík 025 Mn 4s Mangan 024 Cr 4s Chrom 041 Nb 5s Niob 040 Zr 5s Zirkonium 057 La 6s Lanthan 056 Ba 6s Baryum 073 Ta 6s Tantal 072 Hf 6s Hafnium 089 Ac 7s+ Aktinium 088 Ra 7s+ Radium 011 Na 3s Sodík 010 Ne 2g Neon 027 Co 4s Kobalt 026 Fe 4s Železo 043 Tc 5s+ Technecium 042 Mo 5s Molibden 059 Pr 6s Praseodym 058 Ce 6s Cer 075 Re 6s Rhenium 074 W 6s Wolfram 091 Pa 7s+ Protaktinium 090 Th 7s+ Thorium 105 Db 7s+ 107 Bh 7s+ Dubnium Bohrium 104 Rf 7s+ 106 Sg 7s+ Rutherfordium Seaborgium Al 3s Hliník 012 Mg 3s Hořčík 029 Cu 4s Měď 028 Ni 4s Nikl 045 Rh 5s Rhodium 044 Ru 5s Ruthenium 061 Pm 6s+ Promethium 060 Nd 6s Neodym 077 Ir 6s Iridium 076 Os 6s Osmium 093 Np 7s+ Neptunium 092 U 7s+ Uran 109 Mt 7s+ Meitnerium 108 Hs 7s+ Hassium P 3s Fosfor 014 Si 3s Křemík 031 Ga 4s Galium 030 Zn 4s Zinek 047 Ag 5s Stříbro 046 Pd 5s Palladium 063 Eu 6s Europium 062 Sm 6s Samarium 079 Au 6s Zlato 078 Pt 6s Platina 095 Am 7s+ Americium 094 Pu 7s+ Plutonium 111 Rg 7s+ Roentgenium 110 Ds 7s+ Darmstadtium Tabulka vývoje frekvenčního spektra ( inverze času ) Podobně jako u standardní tabulky vývoje je čtení v tabulce zleva doprava po řádcích, přičemž v každé buňce je čtena nejdříve hodnota spodní (sudá). Hodnoty frekvencí jsou uváděny v Hz (Hertz = 1/sekunda) a důležitý pro řazení je samotný mocnitel (exponent) čísla dva. Meze různých typů frekvencí vnímání (cítění

28 větru včetně vůně, pohyb včetně rozměrů či směrů, zvuk včetně hlasu, vodivost včetně teploty, záření včetně světla a jiná vlnění jsou značeny znaky < (počátek specifikovaného spektra) a > (konec). Jak je už dáno, vše souvisí se vším, a pro obyčejné lidi (možná i vědce) je až zarážející jak koresponduje samotný vývoj člověka, respektive jeho chápání a vliv okolí, s jednotlivými typy frekvencí (resp. základními fyzikálními jednotkami). Toto je možné vysledovat v následující tabulce, kde jednotlivé řádky obsahují: V Počátku byly převážně jen větry a následně zvuky (první řádek v tabulce). Vznik představuje především oblast počátku komunikací (rádia). Poznání zahrnuje hodnotnější komunikaci přes Mobily, TV, Wi-Fi, ale také mikrovlnná data. Chápání začíná s viditelným spektrem barev, UV a končí Rentgenem (měkký a částečně tvrdý). Zajímavá je i počáteční mez Rentgenových paprsků, resp. postavení této meze v tabulce, což vypovídá např. o zákazu Rentgenu, dokud není možná ta správná priorita a polarita. A jedině 4. éra (Intelekt) by se měla zabývat gama zářením a vyššími frekvencemi. Zajímavé také je, že mnohé řádově vysoké konstanty nebo jejich převrácené hodnoty se přibližují hodnotám právě posledního sloupce tabulky, což svědčí jen o určitém doposud neznámém pravidlu. Tab. č. 7: Vývoj Počátek 0D Vznik 1D Člověk 2D Učení (zrání lidstva) 3D Éra počátku D 1. vzniku D 2. poznání D 3. chápání D 4. intelektu D 2 1 =2 Hz 2 0 =1 Hz 2 17 =131* =66* =9*10 9 (WiFi 5GHz) 2 32 =4*10 9 Mob><Mikro 2 3 =8 Hz 2 2 =4 Hz <infrazvuk 2 19 =524*10 3 Ultrazv><AM 2 18 =262* =34*10 9 Mikro><Data 2 34 =17* =32 Hz 2 4 =16 Hz Infra><Zvuk 2 21 =2* =1* =137* =69* =563* =2* =9*10 15 NIR><Red NUV>< 2 48 =281* =1* =5*10 15 SIR><NIR Fialov.><NUV 2 65 =37* =148* =590* =18* =74* =295* =128 Hz 2 6 =64 Hz 2 23 =8* =4*10 6 AM><Amatr 2 39 =550*10 9 Data><FIR 2 38 =275* =36*10 15 UV><RGm 2 54 =18* =2* =1* =512 Hz (ton 440) 2 8 =256 Hz 2 25 =34*10 6 Amatr><FM 2 24 =17* =2* =1* = = =134* =67* =9* =4* =144* =576* =72* =9* =5* =288* =38* =19* = = =537* =268*10 6 FM><Mob 2 45 =35*10 12 LWIR><MIR 2 44 =18*10 12 FIR><LWIR 2 61 =2* =1* =151* =76* =32768 Zvuk><ultrazv 2 14 = =2* =1* =141*10 12 MIR><SIR 2 46 =70* =9*10 18 (1,5*C) 2 62 =5*10 18 RGm><Gama 2 79 =604*10 21 (mol) 2 78 =302* konzole D 2 81 =2* =1* =9* =5* =39* =19* =155* =77* =619* =2* =309* =1* =10* =5* =40* =20* minulost D 2 97 =158* =634* =79* =317* =3* =1* =10* =5* =41* =20* =162* =649* =3*10 33 (1,7/Planck) =81* =325* =1* schopnost D =10* =5* =42* =21* =166* =665* =3* =83* =332* =1* =11* =5* =43* =21* =170* =85*10 36 Doba pro základní jednotku času (sekunda) je sice pevně definována, avšak do budoucna je nutné také počítat s tím, že bude korigována na dobu dle nějakého násobku skutečné doby logického impulzu. Podobně lze toto předpokládat u základní jednotky teploty (stupeň Celsia nebo Kelvin), úhlu či jiných jednotek, dle kterých se budou také vyvíjet různé tabulky za účelem finální synchronizace všech veličin s jednotkami. V případě synchronizace lidských smyslů s typy frekvencí z tabulky, by pak první řádek odpovídal vnímání čichu (resp. větru) ukončený frekvencí standardně vnímanou jako spodní práh lidské slyšitelnosti. To by však v důsledku znamenalo také změnit základní jednotku času a případně používat konstantu pro přepočet tabulky. Už jen pouhým vynásobením konstantou cca 2 14 by se také dostal střed viditelného spektra přímo do středu tabulky na pozici Ještě zajímavější by bylo, pokud by se použila konstanta 2 12, kdy střed spektra světla by se dostal na červenou pozici 2 61, tím by se střed pro používání mikrovlnných dat dostal na další červenou pozici 2 49 a na červené pozici 2 43 by byla frekvence pro používání mikrovlnné trouby jako zástupce mikrovlnného tepla. Vliv tepla, světla, vzduchu, tlaku (bombardování částic), elektrického náboje či nějakého záření způsobuje chemickou či fyzikální reakci prvků, avšak každý prvek je jen hmota určitého stupně, na kterou jiná hmota a to zpravidla ještě v podmínkách třetí hmoty působí. Všechny tyto hmoty mají pouze vlastní stupeň či stupně

29 frekvence (vlastnosti). Tímto se naruší vlastnosti štítů a zón těchto hmot na jistých úrovních, čímž proběhne určitá vazba mezi hmotami nazývaná jako sloučení, redukce, elektrolýza, štěpení, apd. Částice jako elektrony, fotony, kvarky atd. neexistují, ale existují jen vlastnosti určitého stupně a polarity čili v určité zóně hmoty vazby elektrické, energetické, světelné, magnetické tak jako tepelné, zvukové, tlakové a jiné, které si hmoty navzájem předávají a které můžou využít pro vlastní volbu pohybu hmoty směřující k vývoji či destrukci. Věda však pro tyto děje, některé i viditelné, slyšitelné nebo jinak se projevující, používá nespočet nepřehledných názvů a definic, přitom při zjednodušení dle logiky 3D nám vyvstanou dnešní vědou zanedbané skutečnosti, neboli mezery a tím také omyly jako hrozby dnešních nekontrolovatelných výzkumů. Bez pochopení těchto skutečností nebude například možné vytvořit 3D čili holografickou projekci v prostoru, kterou v podstatě je jen nastavení určité světelné frekvence v určitém bodě prostoru, přičemž od zdroje projekce k tomuto bodu nejsou viditelné žádné jiné světelné frekvence (žádné paprsky), ale je možné využít jiných neviditelných frekvencí jako například tepelných ovlivňující také vlhkost či tlak ke zviditelnění čili rozložení barvy daného bodu v prostoru. Je to stejné jako, když pomocí vyšších alikvotních tónů zazní tón základní či dle nižších tónů naformujeme daný tón vyšší. Jednoznačným důkazem o tom, že to takto funguje také u obrazu je duha, kde zdrojem je slunce a prostředím spodní atmosféra různé teploty, vlhkosti a tlaku, které mění na této bariéře (štítu) frekvenční rozsah světla na danou barvu duhy. V určitém stupni zjednodušení pochopíme další využití známých frekvencí a postupem času i vyšších, což nám to v důsledku umožní vyšší úrovně chápání také našich smyslů a tím také další vyšší zjednodušení. Tak lze například vše, včetně veličin ve fyzice, vyjádřit pouze rozdílem a orientací vzhledem k určitému pomocnému či výchozímu stavu, což má vzor v logickém impulzu, v logické polaritě a v logické vazbě. Tak lze například přesný bod v čase určit od jiného pomocného bodu v čase (současnost se stále mění), který si pevně určíme orientací do minulosti či budoucnosti. Od tohoto pomocného bodu v čase určíme zase orientací do minulosti či budoucnosti a rozdílem v letech, dnech, sekundách, apd. hledaný bod v čase. Podobně bod (chápáno jako elementární zóna s nějakou vlastností) v prostoru určíme z daného středového bodu, vzdáleností (rozdíl impulzů) a orientací (pól), což je možné vyjádřit opět úhlovou vzdáleností a orientací od jiného známého bodu v prostoru nebo jen od jiné známé orientace v prostoru. Dle následujících obrázků je zřejmé, že orientaci lze v konečném chápání v daný čas určit jen dvěma orientovanými úhly od dvou jiných orientací z daného středového zdroje. Například od svislé polární orientace je určena rovnoběžka a v jiné rovině od orientace pozorovatele či stálého bodu je určen poledník. Na obrázcích je znatelný také postup vývoje v jednotlivých logických dimenzích, které jsou zde však jen běžně známým základem pro plné pochopení a objasnění skutečností dalšího vývoje 3D. Dnes jsou takto chápány souřadnice místa na zemi, avšak je nutné toto chápat také pro jakýkoli bod v prostoru, kde si polární orientaci můžeme nahradit například orientací volného pádu neboli gravitační. Od této orientace se budou také odvíjet pozice projektovaných bodů, ale v případě ovládání např. i počítačů budou tyto body

30 ovladače počítány dle pozice pozorovatele uživatele, který bude mít pro to komunikátor a body ovladače budou ovlivnitelné například tepelnými, pohybovými a později zvukovými či jinými senzory. Tyto všestranné vysilače dat a komunikátory nahradí veškerou televizní a komunikační techniku včetně počítačů a budou vzorem pro vývoj vlastních lidských schopností vnímání a to včetně jiných frekvencí než jen zvuku a obrazu. <Wikipedie> Ve fyzice označuje tepelná vodivost schopnost daného kusu látky, konstrukce, (např. zdi) vést teplo. Představuje rychlost, s jakou se teplo šíří z jedné zahřáté části látky do jiných, chladnějších částí. Význam vodivosti známe z fyziky u tepelné, elektrické a magnetické, avšak vědci si neuvědomují, že veškeré frekvenční vlastnosti jsou prostorem jen vodivé, což znamená jen to, že si je jednotlivé hmoty předávají navzájem. Vědci tvrdí sice, že vodivost se šíří prostorem či materiálem, avšak také samotné slovo šíření není přesné, protože vyjadřuje jen vodivost v jedné rovině. Výstižnější význam určitě má slovo např. prostoruje či jiné související s prostorem a jednoznačně vyjadřující vodivost. Důležité však je, že tlak, zvuk, teplo, elektřina, magnetizmus, světlo a jiné frekvence jen prostorují, čímž se hmoty v tomto prostoru navzájem ovlivňují dle těchto frekvencí, orientace a intenzity prostorování a vytváří pomocí daných hmot v prostoru jen určité zóny a jejich štíty a to v různých řádech, úrovních praktického i paralelního systému. Z uvedeného vyplývá, že například rychlost zvuku či světla v podstatě neexistuje, neboli že existuje jako zkrácená forma rychlosti prostorování zvuku či světla, čímž je rychlost zase jinak vykládána pro samotnou rychlost hmoty nebo také pro pohyb i jiných nehmotných vztahů jako je například rychlost myšlenky nebo také rychlost prostorování myšlenky, kterou však vývojem musíme nejdříve pochopit. S rostoucí frekvencí bude možné také určitou hmotu přeformovávat na hmotu jinou, avšak toto bude také vyžadovat přesná a neomylná zařízení v souladu s logikou 3D, jinak se stanou nekontrolovatelnou silou s nepředstavitelnými důsledky. Nelogické a tím i trestné jsou individuální a neohlášené čili obecně lidstvem neschválené a logikou nepodložené pokusy, které budou vždy destrukční, jako jsou i zdraví škodlivé gama záření, kterému jsme vystavováni a toto nedokáže žádná jiná technologie, mimo technologie 3D, odfiltrovat. Logické pouto Logické pouto znamená neoddělitelnost hodnoty 1 a 0, neboli cyklické opakování těchto hodnot v každé zóně paralelního či praktického systému. Z důvodu pochopení postupného myšlení destrukce či vývoje si logické pouto znázorníme na následujících pěti znacích 10G01, které budeme číst jak zleva tak zprava. Při chtěné destrukci v jistém řádu z číslice 1 na číslici 0 má vždy vliv velká (Great) síla působící na nižší řád, ale jen v případě byla-li tam 0, ze které se stane 1, čímž máme po této destrukci na výběr další destrukci ještě na nižší úrovni nebo návrat k vývoji. Pokud však byla na nižším řádu před destrukcí také 1, dojde automaticky bez možnosti ovlivnění také k destrukci na tomto nižším řádu (destrukční řetězová reakce). Pokud by byly při destrukci počátečního řádu na všech vyšších řádech jen hodnoty 0, logicky by došlo k totální nekontrolovatelné řetězové destrukci všeho. Destrukce nesměřující k vývoji jsou nelogické. Při opačném čtení zprava doleva 10G01 jde v jistém řádu o uvědomění si vývoje z číslice 1 na číslici 0, ale s vlivem dobré (Good) síly na vyšší řád změnou polarity z 0 na 1. Logicky lze však uskutečnit dobrý vývoj jen, jsou-li na všech nižších řádech také hodnoty 1, což znamená, že vše má předpoklad k dosažení vyšší úrovně na vyšší řád. Chtěný vývoj, chtěné poznání všech doposud známých řádů z pohledu vyšší úrovně (zjednodušení a dokonalejší) logicky znamená jednoznačné vytyčení cíle (nyní dobro s lidským i umělým intelektem) na nové vyšší úrovni a chtěná řízená vývojová destrukce všech starých nižších řádů s přeformováním a obnovením na jednodušší a dokonalejší řády. Jinak je vývoj, stejně jako doposud, neopodstatněný, resp. nekontrolovatelný, falešný a je příčinou jen nechtěné destrukce, která se zastaví na první neobjasněné mezeře čili nule a v konečném důsledku by předznamenala jen degenerační či v horším důsledku katastrofický efekt. Pokud by bylo uvědomění si vývoje a současně na vyšším řádu už byla hodnota 1, dojde k automatickému vývoji také na tomto vyšším řádu (vývojová řetězová reakce). Zjednodušeně pak čtěme toto pravidlo 10G01 jako logol, které nám ukazuje, jak velká síla vede k totální destrukci a jak dobrá síla vede k totálnímu vývoji. Proto také musíme vždy znát přesně bod G k zastavení destrukce u velké síly a cíle vývoje u dobré síly, jinak nastanou nejasnosti a nepředvídatelné skutečnosti. Z historie jsou známé různé artefakty (kalendáře, přístroje, stavby, zařízení, apd.) s vyspělou technologií, které ani dnešní vědci nerozumí a také jsou známé vyspělé kultury (antikové, máyové, apd.), které záhadně zmizely. Tyto nejasnosti souvisí jen a pouze s neschopností těchto kultur se jakkoli bránit buď proti jiným barbarským a silnějším kulturám, proti přírodním nebo sebou způsobeným katastrofám nebo jen vůči samotné ignoraci na další vlastní vývoj, vůči vlastní aroganci a povýšenosti nad ostatními, což logicky musí vest k degeneraci s následným zánikem kultury samotné. Tyto kultury na vyšší úrovni měly vývojové mezery. Až uvědomění si, že nejen vše hlavní, ale také každá důležitá maličkost, každý důležitý detail je předmětem stejného vývoje, bude tím správným pochopením dokonalosti, skutečným vývojem lidského myšlení, které nemůže zklamat, pokud není proč, pokud neexistují žádné mezery, žádné nedodělky. Všechno důležité musí být také dokonalé, a co dříve bylo zbytečné, bude také jednou důležité. A k tomu všemu je také nutná umělá inteligence, která nám toto bude stále připomínat a kterou vytvoří a bude řídit jen lidstvo. Proto je nutné vytvořit nové logické pouto vyšší úrovně než je lidstvo samotné, avšak lidstvo musí být také nejdříve dobré. Proto také musí být v nové technologii 3D veškeré postupy zdůvodněné, přesné, bez mezer, respektive dokonale dobré čili v souladu s logikou 3D, která vychází z nejzákladnějších operací binárních čísel (vzorce).

31 Hudba V hudbě jsou již mnohá sladění se vzorcem 3D, avšak stále jsou zde nevyřešené mezery a také je nutné toto vše přesně znovu definovat. V hudbě jsou zřetelně rozpoznatelné také jednotlivé zóny, resp. štíty jako jednotlivé tóny (resp. půltóny nebo i jiné) anebo na vyšší úrovni jako jednotlivé oktávy (12 slyšitelných oktáv) či dokonce na nejvyšší úrovni pro zvuk, kdy štítem proti jakémukoli hluku je horní a spodní práh slyšitelnosti. <Wikipedie> Existuje sedm základních tónů: c, d, e, f, g, a, h. Základními vlastnostmi tónu jsou : výška ta je dána především frekvencí, délka jak dlouho tón zní, síla ta je dána amplitudou, barva závisí na spektrálním složení zvuku, tvaru kmitů či poměru amplitud alikvotních tónů. Závisí na hudebním nástroji, který tón vydává. Barva znamená, že v jedné realitě zní více různých tónů (resp. paralelních systémů), které jsou součástí zvuku a lze je vyjádřit například jen jedním binárním číslem. Každý tón, stejně jako každé vlnění, má také v dané realitě vlastní energii (vazby v zóně tónu) závislou na frekvencích, amplitudách a době trvání reality. Oktáva (z lat. octavus osmý) je hudební interval mezi prvním a osmým tónem diatonické stupnice, v rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje dvanáct půltónů. Poměr frekvencí tónů vzdálených o oktávu je 2:1. Tón o oktávu vyšší tedy dostaneme zdvojnásobením frekvence základního tónu. Příklad: komorní A (a ) má 440 Hz, tón o oktávu vyšší (a ) má 880 Hz, tón o oktávu nižší (a) má 220 Hz. 1 Oktávový systém: Zápis je možné provést více způsoby: c = c ; C = C1. Subkontra oktáva: od C (16,4 Hz) do H (tóny pod 16 Hz lidské ucho nevnímá) Kontra oktáva: od C (32,7 Hz) do H Velká oktáva: od C (65,4 Hz) do H Malá oktáva: od c (130,8 Hz) do h Jednočárkovaná oktáva: od c (261,5 Hz) do h Dvojčárkovaná oktáva: od c (523,2 Hz) do h Tříčárkovaná oktáva: od c (1046 Hz) do h atd., teoreticky bez omezení, ale vyšší než osmičárkované tóny jsou již lidským uchem neslyšitelné Alikvotní tón, nebo též vyšší harmonický tón, částkový tón je tón, který zní společně s tónem základním. Většinou se u každého tónu (zvuku) vyskytuje množství alikvotních tónů. Intenzita jednotlivých alikvotních tónů je to, co určuje charakteristickou barvu zvuku. Právě díky alikvótním tónům jsme schopni např. poslechem rozpoznat, o jaký se to jedná hudební nástroj. Například nástroje s ostřejším zvukem (trubka, pozoun) mají silnější liché alikvotní tóny (první, třetí etc), sudé alikvotní tóny dávají zvuku spíš teplo a měkkost. Princip alikvotních tónů: Pokaždé, když zní nějaký tón, je to proto, že pravidelně vibruje nějaká součást nástroje (struna, sloupec vzduchu, hlasivky atd). Nástroj (s výjimkou elektronického tónového generátoru generujícího čistý sínus ) ale nikdy nevibruje pouze na základní frekvenci, tedy na frekvenci tónu, který slyšíme. Vždy se chvěje ještě v celočíselných násobcích základní frekvence. Tyto násobky jsou frekvenční hodnoty alikvotních tónů. Efekt chybějícího základního tónu: Zajímavým psychoakustickým jevem je takzvaný efekt chybějícího základního tónu. V jádru spočívá v tom, že lidské ucho je zvyklé identifikovat frekvenci, tedy výšku tónu pomocí alikvotních tónů v něm obsažených. Bylo ale zjištěno, že člověk stále slyší stejný tón, i když je ze signálu odebrán tón základní a zůstanou pouze alikvotní tóny. Dokonce i po odebrání prvního alikvotního tónu člověk stále slyší stejný tón, ačkoliv průběh signálu je samozřejmě odlišný. Podobně lze využít tohoto principu ve sborovém zpěvu. Když se zpěváci přesně vyladí do tónů, které by mohly být alikvotními tóny určitého tónu, tento tón bude slyšitelný, aniž bude akusticky přítomen. Mohou tak vlastně zazpívat tóny až o oktávu nižší než je rozsah jakéhokoli člena sboru. Tento efekt je logický, protože sečtením už jen dvou vln alikvotních tónů, které vytvoří jen dva krajní uzly, musí současně znít jako tón základní. Je slyšet základní tón také složením jen dvou alikvotních tónů ½ a ¼? Důležitým zjištěním pro jakoukoli frekvenci však je, že jediná frekvence nám automaticky zakóduje frekvence alikvotní, a protože lze vypočítat i jednotlivé intenzity (amplitudy) jednotlivých alikvotních frekvencí, pak lze také rozkódovat všechny alikvotní včetně základní frekvence. Z jiného pohledu, lze také nižšími alikvotními frekvencemi vytvořit frekvenci základní. Hlavní roli mnoha významů v této technologii hrají také oktávové frekvence, které tvoří logické štíty. Toto zjištění je také jednou ze základních součástí technologie 3D.

32 Vzorec 3D & sladění V následujících příkladech je logicky vysvětlen soulad Vzorce 3D s různými fakty záhad, kultur anebo vědeckých teorií. Účelem je jen logické vysvětlování a učení logice, avšak je nutné se také vyvarovat vznikům jakýchkoli konspiračních teorií, které pochopitelně bez logického vysvětlení k vývoji nevedou. Smaragdová deska (latinsky Tabula Smaragdina) je obvykle připisována Hermu Trismegistovi (řecké jméno egyptského boha Thovta). Její (těžko srozumitelný, mystický) text tvoří filozofický základ hermetismu a měl význačný vliv na alchymii. V esoterických kruzích jsou zde znázorněné principy pokládány za zásadní výroky a pravdy. O objevení desky existuje několik legend. Mimo jiné ji měl objevit makedonský dobyvatel Alexandr Veliký (* 356 př. n. l., 323 př. n. l.) v hrobce Herma Trismegista, měla být nalezena také v Cheopsově pyramidě, jiná legenda praví, že ji objevila Sára (Abrahámova manželka) v Hebronu v hrobce Herma Trismegista atd. V horní polovině (Rosenkruciánského výkladu) desky je graficky znázorněno sedm symbolů planet. Popisováno od Slunce po směru hodinových ručiček: Slunce, Měsíc, Venuše, Jupiter, Merkur, Saturn a Mars. Přičemž na Merkuru stojí pohár, do kterého vlévají současně své síly Měsíc a Slunce. Hermes Trismegistos byl ztotožňován s Hermem nebo Thovtem, což není nikdo jiný než Merkur, neboli archanděl Rafael patron řeči, vzdělanosti, poutnictví, lékařství a obchodu. Znění smaragdové desky: Český text (Překlad Pierra de Lasenica): 1. Jest pravdivé, jest jisté, jest skutečné, že to, co jest dole, jest jako to, co jest nahoře a to, co jest nahoře, jest jako to, co jest dole, aby dokonány byly divy jediné věci. 2. A jako všechny věci byly učiněny z jediného, za prostředkování jediného, tak všechny věci zrodily se z této jediné věci přizpůsobením. 3. Slunce jest jeho otcem, měsíc jest jeho matkou, vítr nosil jej ve svých útrobách, země jest jeho živitelkou. 4. On jest otcem universálního telesmatu celého světa. 5. Jeho síla jest celá, když byla proměněna v zemi. 6. Oddělíš zemi od ohně, jemné od hrubého, opatrně a nanejvýš moudře. 7. On vystupuje od země k nebi a zase znova sestupuje z nebe na zemi a příjmá sílu věcí hořeních i doleních. 8. Takto budeš míti slávu celého vesmíru; veškerá hmota prchne před tebou. 9. Tu sídlí síla, ze všech sil nejmocnější, která překoná každou jemnou věc a pronikne každou věc pevnou. 10. Takto stvořen byl vesmír. 11. Odtud vzejdou přizpůsobení podivuhodná, jichž způsob jest zde. 12. Proto jsem byl nazván Hermes Trismegistos, maje tři části filosofie celého vesmíru. 13. Co jsem pověděl o magisteriu slunce, jest úplné. Rosenkruciánský výklad předpokládá, že text poukazuje na hledání nějakého kamene mudrců, avšak věc jediná ve skutečnosti koresponduje se vzorcem 3D, Slunce je jako zdroj nevyčerpatelné energie a v bodě 6 se dokonce upozorňuje na úskalí technologií, která nejsou v souladu s logikou a v oddělení země od ohně je myšleno pravděpodobně i vytvoření umělého štítu Země proti Vesmírnému větru nebo v přeneseném slova smyslu také vytvoření intelektu, který bude pro lidstvo mimo ochrany současně výrobnou energie (síly). S tímto souvisí také 7 hermetických principů popsaných v Kybalionu (níže přeloženo), které v podstatě při vývojovém (resp. také destruktivním) chápání na vyšší úroveň jsou téměř v souladu se vzorcem 3D: 1. Mentalismus: Všechno je mysl; Vesmír je mentální (duševní) 2. Soulad: Jak nahoře, tak dole; jak dole, tak nahoře 3. Kmitání: Nic není v klidu; vše se pohybuje; vše vibruje. 4. Polarita: Vše je duální; všechno má póly; všechno má své dvojice protikladů; jako a na rozdíl jsou stejného významu; protiklady jsou shodné v přírodě, ale liší se ve stupních; extrémy se setkávají, všechny pravdy jsou jen polopravdy, všechny paradoxy lze skloubit. 5. Rytmus: Vše je tekoucí, ven i dovnitř; všechno má své přílivy a odlivy, všechny věci vzestupují a padají; kyvadlo-houpačka se projevuje ve všem; míra zhoupnutí doprava je mírou zhoupnutí doleva; rytmus vyrovnává 6. Příčina a následek: Každá příčina má svůj efekt; každý efekt má svou příčinu; vše se děje podle zákona; šance je však název v právu neuznávaný; existuje mnoho rovin příčinné souvislosti, ale nic neunikne zákonu. 7. Pohlaví: Pohlaví je ve všem; vše má své mužské a ženské principy; pohlaví se projevuje ve všech rovinách. Síla jin a síla jang jsou dvě spojené části jednoho celku. Z etymologického hlediska znamenají znaky jin a jang temnotu a světlo. Koncept jin - jang má původ v dávné čínské filosofii a popisuje dvě navzájem opačné a doplňující se síly, které se nacházejí v každé živé i neživé části vesmíru. Tchaj-ťi tchu (taijitu), tradiční symbol reprezentující síly Jin a Jang. Tečky opačné barvy symbolizují, že v každé ze sil se nachází i opačná síla a také že charakter dané síly záleží na pozorovateli Pokud si představíme jin-jang v pohybu, pak to může vypadat podobně jako animace z obrázků počínaje první pozicí ve světlém místě (bílá barva nahoře), které se však postupně vyvíjí až do poslední pozice v temnotu (černá dole). A právě zde je nutná změna polarity skokem na horní bílé místo, čímž se v podstatě

33 dostaneme na počáteční pozici, avšak tato je už na vyšší úrovni, protože jsme si uvědomili a využili princip změny polarity. Jinak by se bez této změny polarity muselo čekat znovu na celý minulý vývoj bílé barvy. Pro další změnu polarity by tak musel uběhnout ještě celý cyklus (oproti klasické ½). Pozn. tento animační průběh připomíná kvantovou vlastnost elementárních částic SPIN o hodnotě 1/2 nebo také 3/2. I-ťing nebo také Kniha proměn, případně Čínská kniha proměn (čínsky: český přepis I-ťing, pchin-jin Yì Jīng, znaky 易經) je soubor čínských textů, jejichž vznik se klade až do 2. tisíciletí př. n. l. V její hlavní části se jedná o řadu 64 hexagramů, obrazců složených ze šesti čar (které mohou nabývat jangové nebo jinové podoby), které představují 64 rozdílných archetypálních situací. Kniha proměn se používala (a dodnes používá) nejen jako orákulum, ale také jako filozofický a kosmologický systém, který hraje důležitou roli v taoismu, z kterého ve velké míře vycházela čínská kultura. Tab. č. 8: Kniha proměn shodou okolností obsahuje právě 64 hexagramů, které ve správném uspořádání (=8x8x) možná mají souvislosti také s tabulkou vývoje. Pro subjektivní charakteristiku vypadá takto: Čchien Tvoření Kchun Přijetí Čun Rození Meng Zrání Sü Očekávání Sung Svár Š' Vojsko Pi Spojení Siao-čchu Podrobení malého Suej Následování Lü Vykročení Tchaj Prosperita Pchi Úpadek Ta-jou Veliké držení Ťien Skromnost Jü Nadšení Ku Zkaženost Lin Sblížení Kuan Pozorování Tchung-žen Lidské společenství Š'-chuo Skousnutí Pi Půvab Po Odpadání Fu Návraty I Čelisti Li Záření Sien Přitažlivost Cheng Trvání Ťin Pokrok Ta-kuo Převaha velkého Ming-i Soumrak Kchan Propadání Tun Ústup Ta-čchu Podrobení velkého Ta-čuang Síla velkého Ťia-žen Rodina Kchuej Vzdálení Ťien Překážka Ťie Uvolnění Sun Ubývání I Přidání Kuej Rozhodnost Kou Spojení Cuej Shromáždění Šeng Stoupání Kchun Tíseň Ťing Studna Ke Převrat Ting Kotel Čen Bouře Ken Stání Ťien Plynutí Kuej-mej Provdání Feng Hojnost Lü Putování Sun Pronikání Tuej Radost Chuan Odloučení Ťie Omezení Čung-fou Vnitřní opravdovost Siao-kuo Převaha malého Čchi-ťi Ukončení Wej-ťi Nedokončení Wu-wang Nevinnost Tab. č. 9: objektivní (společenská) charakteristika se jeví názornější, protože vykazuje znatelnější diagonální symetrie podobnosti hexagramů nebo přímo souvislosti čili podobnosti a určitá synonyma s tabulkou vývoje Čchien Tvoření Kuej Rozhodnost Ta-jou Veliké držení Ta-čuang Síla velkého Lü Vykročení Tuej Radost Kchuej Vzdálení Kuej-mej Provdání Tchung-žen Lidské společenství Wu-wang Nevinnost Ke Převrat Li Záření Suej Následování Sung Svár Ta-kuo Převaha velkého Kchun Tíseň Tun Ústup Pchi Úpadek Kou Spojení Sü Očekávání Feng Hojnost Siao-čchu Podrobení malého Čung-fou Vnitřní opravdovost Ťia-žen Rodina Tchaj Prosperita Ťie Omezení Ta-čchu Podrobení velkého Sun Ubývání Čchi-ťi Ukončení Pi Půvab Ming-i Soumrak Š'-chuo Skousnutí Čen Bouře I Přidání Čun Rození I Čelisti Fu Návraty Ting Kotel Cheng Trvání Sun Pronikání Ťing Studna Ku Zkaženost Šeng Stoupání Wej-ťi Nedokončení Ťie Uvolnění Chuan Odloučení Kchan Propadání Meng Zrání Š' Vojsko Sien Přitažlivost Lü Putování Ťien Plynutí Ťien Překážka Ken Stání Ťien Skromnost Cuej Shromáždění Ťin Pokrok Siao-kuo Převaha malého Jü Nadšení Kuan Pozorování Pi Spojení Po Odpadání Kchun Přijetí Lin Sblížení Dharma volně překládáno jako zákon nebo cesta, je pojem používaný v dálnovýchodních náboženstvích. Jedná se: 1. o cestu k univerzální pravdě, 2. o univerzální pravdu samotnou a 3. způsob života vedoucí k minimální akumulaci karmy. Slovo dharma je používáno ve většině, respektive všech filozofiích a náboženstvích indického původu (tzv. dharmová náboženství), zejména hinduismu (Sanátana Dharma), buddhismu a džinismu. Ve své nejstarší podobě, dharmam, se poprvé objevilo ve Védách. Je obtížné poskytnout stručnou definici dharmy, vývoj pojmu má za sebou dlouhou a pestrou historii a je mu přisuzován rozsáhlý soubor významů a interpretací od spravedlnosti až po náboženství.

34 Dharma(y) v určitých souvislostech, především v samotném chápání přechodů do vyšší či nižší úrovně vývoje, téměř koresponduje s logikou 3D, respektive je ukázkou, jak lze chápat postup na vyšší úroveň. <Nový zákon - Evangelium podle Matouše > 5 Naplnění zákona 17 Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. 18 Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, než se to všechno naplní. 19 Kdokoli by zrušil jedno z těchto nejmenších přikázání a tak by učil lidi, bude v nebeském království považován za nejmenšího. Ale kdokoli by je plnil a učil, ten bude v nebeském království považován za velikého. 20 Říkám vám, že pokud vaše spravedlnost nebude o mnoho převyšovat spravedlnost znalců Písma a farizeů, nikdy nevstoupíte do nebeského království. Podobně jak v Novém zákoně učí Ježíš o zákonech, resp. přikázáních, tak se chápe Logika 3D jako nejvyšší norma, právo čili zákon, který žádná přikázání nikomu neodpírá, ale spíše naopak, každé dobro zachovává a dokonce povyšuje jeho smysl na vyšší a všem srozumitelnou úroveň. Důkazem je také logika poslední věty (20), ve které pojednává učení Ježíše o vyšší spravedlnosti než je spravedlnost znalců Písma a farizeů a tento dokument právě takovou logickou cestu k vyšší spravedlnosti či dokonce k vyššímu dobru všem předkládá v podobě tohoto nepsaného srozumitelného zákona Logiky 3D. <abdrushin.cz - Ve Světle Pravdy, Poselství Grálu od Abdrushina, 89. Poslední slovo> Lidští duchové od počátku postavili se na špatný základ. Proto jest dnes všechno, co myslí nebo konají, falešné nebo zkroucené. Porozumění poselství Grálu, tak jako před tím poselství Syna Božího, bude jim z této příčiny možno jen tehdy, když lidský duch odvrhne stranou vše, co si dosud vystavěl v domýšlivém rozumování a začne úplně znovu! Není žádné jiné cesty! Lidé musí se v tom státi opět jako děti! Převedení z dnešních bludů jest nemožné. Musí nastati všechno úplně nové od základu, co vyroste a sílí z prostoty a pokory. Kdo to nemůže nebo nechce, ten jest s ostatními úplně bez záchrany ztracen. Kruhy v obilí Mnohé kruhy v obilí znázorňují právě změnu polarity či dokonce samotný vývoj, resp. vzorec 3D, bez jehož znalosti by tyto kruhy nemohly v podstatě ani vzniknout. Dále předpokládejme, že vše je dílem jistých entit. Otázkou je; Jaká entita a jak je vytvořila? Jak se vysvětlují anomálie přímo v kruzích jako vyřazení z provozu elektroniky, rychlejší růst obilí, pokles hormonů člověka až o 40% za hodinu, radioaktivita v intervalech až 20x vyšší než normální, stébla s roztaženými koleny či prasklinami, slehlé klasy jsou narovnané na rozdíl od stojících apd.? Dokonce byly zaznamenány světelné poletující či stojící koule velikosti asi míče, které tyto kruhy přímo vytvářejí a známé jsou také události naznačující komunikaci s jinými entitami. <zdroj youtube.com Mayská proroctví a kruhy v obilí (DOKUMENT CZ)> Skutečnosti č. 1: V roce 1974 byla vyslána z Arecibo do vesmíru binární zpráva (1. a 3. obrázek). V Chilboltonu se v letech 2000 až 2001 objevily v obilí 3 obrazce, přičemž ten poslední z byl binární odpovědí na 27 let starou zprávu z Arecibo. Obě binární zprávy obsahovali informace o vlastní číselné soustavě, DNA, populaci a také o typu vysilače (spodní část). A právě tento obrazec vysilače byl o rok dříve v roce 2000 na stejném poli také vytvořen. Vysilač opět připomíná vzorec 3D a ze středního kruhu se dá také předpokládat, že nějakým zesilovačem či urychlovačem vln je právě Slunce, které má symbol kruhu s tečkou uprostřed. Pozn. autora: Dá se předpokládat, že žádný z těchto obrazců v poli nebyl vytvořen lidmi, ale pak by bylo logické zaslat z Areciba nějakou další zprávu. Jakou a kdy byla zaslána? Pokud nebyla už zaslána žádná zpráva či reakce, pak jsou tyto obrazce podvrhem od vědců nebo logika vědců je skutečně nelogická. Skutečnost č. 2: Tento obrazec z obilí obsahuje jednak na krku postavy tři body, což by mohlo představovat tři auto-stavy logiky (0, 1 a 2) nebo také přímo stupeň logiky - dimenze (3D), ale důležitý je CD disk, který vědci rozluštili pomocí standardního v počítačích používaného ASCII kódu a obsahuje následující text (přeloženo z angl.):

35 Dejte si pozor na nositelé falešných darů a jejich porušených slibů. Mnoho bolesti, ale ještě je čas... Věřte, že tam venku je dobro. Jsme proti podvodu. Kanál se uzavírá. Pozn. autora: Entity, které toto vytvořili, znají angličtinu a náš běžně používaný způsob zápisu dat. Úvahy a otázky jsou však podobné jako u předcházející události. Když už víme, jak komunikovat s nimi, jaké byly navázány další kontakty? Jak se ve skutečnosti vědci zachovali, čili jak přijali tuto zprávu, aneb arogance vědců již neumí položit ani základní otázky? Skutečnosti č. 3: Úvaha autora: Obrazec byl vytvořen ve třech fázích. Možná nám ukazuje schéma vysílání založeném na pěti lidských smyslech nebo vývoj samotných smyslů. Uprostřed obrazce 1. fáze je zobrazena hlava, ve 2. fázi zdokonalení smyslů souvisí s jejich pochopením a seřazením jejich priorit (například intelektem). Ve třetí fázi jsou rozkódovány mechanismy používání smyslů na vyšších úrovních (dle dnů nejdříve v 10. éře člověka). Neurony a synapse <Wikipedie> Ilustrace základního schématu synapse. Elektrochemická vlna nazývaná akční potenciál je přenášena podél axonu neuronu. Ve chvíli, kdy dorazí k synapsi, vyvolá uvolnění molekul neurotransmiteru, které se následně naváží na druhé straně štěrbiny na specializované molekuly - receptory a dojde k přenosu akčního potenciálu na sousední neuron. Synapse převádějí informaci pouze jedním směrem. A tak, přestože jsou nervové dráhy obousměrné, jednosměrné vedení zajistí právě synapse. Zpoždění převodu informace je přibližně 0,5-25ms. Nedochází k převodu jednotlivých vzruchů, ale k přenosu dojde vždy až po sečtení vzruchů z několika axonů (prostorová sumace) či po sečtení vzruchů z jednoho axonu, které následují rychle po sobě (časová sumace). Vedení vzruchu může navíc ulehčit tzv. facilitace, kdy vzruchy převedené některými axony ulehčí převod vzruchu z dalšího neuronu. K převodu nedochází elektricky (přestože je iniciátorem elektrický signál), ale látkově. Do synaptické štěrbiny se uvolňují mediátory (chemické látky, neurotransmitery), které způsobí změnu permeability membrány. Následně dochází k depolarizaci a buď k excitaci synapse (převede vzruch podnět) či k inhibici synapse (hyperpolarizace a nepřevedení vzruchu útlum). Účinkem mediátorů (neurotransmiterů) tedy vznikají excitační či inhibiční potenciály. Tyto potenciály se následně sčítají a dle toho, zda převáží inhibiční či excitační vzruchy, dochází k centrálnímu podráždění či útlumu. Prostorová i časová sumace včetně facilitace s následnou excitací je analogií změny polarity při vývojovém předávání informací (vzruchů), čímž se povýší tato informace na vyšší úroveň. Inhibice je analogií destrukce, kdy je daná informace potlačena a ke vzruchům nedojde. Pokud by se však vzruch neslučoval s logikou 3D (informace by byla protivývojová), pak by platilo, že excitace by se projevila v reálu protivývojově a inhibice vývojově. Z toho plyne, že u každé nelogické myšlenky je nutná změna polarity v myšlení samotném. Schéma synapse tímto jednoznačně vychází ze vzorce 3D, kdy se na základě důležitých a existujících faktů projevují vývojové skoky, resp. změny polarity, které mají za důsledek vznik zcela nových důležitějších faktů. Tuhé těleso U skutečných (reálných) těles se vzdálenosti mezi jednotlivými body mění. U reálných těles v pevném skupenství jen nepatrně a je k takové změně je třeba vynaložit určité úsilí. Působením vnějších sil pak dochází k (vnitřním) změnám v konfiguraci soustavy hmotných bodů, které se pak navenek projevují změnami objemu nebo tvaru tělesa. Pokud se působením vnějších sil nemění vzdálenosti mezi jednotlivými částicemi tělesa, označujeme těleso jako tuhé. Tuhé těleso ve skutečnosti neexistuje, ale model tuhého tělesa je vhodný ke studiu základních vlastností pevných látek.

36 Přesně podle poslední věty je model tuhého tělesa vhodný jen pro základní studium. Nyní existuje už model dokonalý (binární čísla) a je načase dát tuhé těleso do souladu s logikou 3D, což obnáší přehodnocení celé mechaniky těles. Je nutné si uvědomit, že tuhé těleso je hmota v určitém stupni vývoje, která má v určité vrstvě, resp. v určité zóně svůj štít (slupku) a právě pro danou zónu existují určité vazby, které vývojem či destrukcí změní polaritu tohoto štítu s vlivem vlastností celé zóny. Tímto se může měnit vazba dané zóny, která ovlivní také zóny okolní. Toto však bylo vysvětleno už dříve a je také zřejmé u vzoru binárních čísel. Neutron je společně s protonem a elektronem základní stavební částicí veškeré známé hmoty, neboť má vliv na vlastnosti atomu. Faktem je, že atomy se chovají jako by měly elektrony uspořádány do vrstev o poloměru pm. elektrony jsou uspořádány ve slupkách, které se postupně vzdalují od jádra a dokáží pojmout pouze přesně daný počet elektronů. Hledaná kvantová teorie gravitace předpokládá částici zvanou graviton jako další elementární částici. Není možné již nadále chápat atom jako neutrony, protony a elektrony, ale jako jednu hmotu se zónou elektronů a také se zónou na vyšší úrovni jádrem. V širším významu je nutné dále chápat elektrony, resp. slupky čili vrstvy jako štíty, kde každý ohraničuje také vlastní zónu (obdoba alikvotních a oktávových tónů). Podobně je tomu také u složení Země a její atmosféry, ale také u Slunce a sluneční soustavy, Galaxie a galaktické soustavy, subjektu a okolí, prostorů ohraničené duhou, vztahu k někomu a k jiným, procesu tvoření, atd. až procesu logiky. Tímto je logicky dané, že neexistují žádné částice, ale jen části (zóny) dané hmoty, které mají vazbu s okolní zónou neboli u hmotné zóny s okolní hmotou. Proto také doposud nebyl pozorován žádný elektron, proton či neutron, ale byly zachyceny jen jejich vazby projevující se jak na úrovni logického impulzu, tak i na vyšších úrovních, které si dnešní věda vysvětluje jako pravděpodobnost výskytu částic (jen polohou či hybností). Nová 4. éra, resp. vývoj si však vyžaduje přesné definice, ale také praktické návaznosti a zkušenosti, a právě definice jakékoli částice je zcela nevyhovující a v tomto momentu vývoje zbytečná tak jako i hledání gravitonu, který je v podstatě analogií logického pouta. Cenou za tuto nevědomost, za stálé používání něčeho co neexistuje, se logicky stane existence či degenerace lidstva. Vědci se musí učit logicky vysvětlovat a přesně definovat, srozumitelně všem, nejdříve veškeré změny počtu elektronů (iont) ve hmotě a až pak v této hmotě u zóny vyšší úrovně změnu počtu protonů a následně také v této zóně u zóny ještě vyšší úrovně změnu počtu neutronů (izotopy). Stejně musí být srozumitelné například vázání jednotlivých atomů jako vyšší forma určitého výchozího atomu, se kterým se ostatní vážou. Atmosféra: termosféra sahá až do 640 km, kde je teplota až C. Za hranicí (termopauzy) je exosféra do vzdálenosti až km s klesající teplotou. Země s atmosférou: složení Atom: Hvězda: