Smlouva o postoupení pohledávky

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Smlouva o postoupení pohledávky Bakalářská práce Zdena Brandová Duben 2015

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Smlouva o postoupení pohledávky Bakalářská práce Autor: Zdena Brandová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Radek Spurný Praha Duben, 2015

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu jsem uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Ústí nad Labem dne Zdena Brandová

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce JUDr. Radkovi Spurnému za projevenou pomoc a podporu při přípravě této práce a za možnost konzultace.

5 Anotace Tématem této bakalářské práce je seznámení s institutem Smlouva o postoupení pohledávky. Zprvu se věnuji obecně pojmu změna závazkových právních vztahů a podstatě postoupení pohledávky. První část práce obecně podává právní vymezení a náležitosti smlouvy, která umožňuje postoupení pohledávky dle občanského zákoníku, zákon č.89/2012 Sb. Následující část práce sleduje využívání smlouvy o postupování pohledávek v praxi a to v bankovní i nebankovní sféře. Klíčová slova: smlouva, pohledávka, postoupení pohledávky, dlužník, postupitel, postupník, závazek, změna závazku, závazkový právní vztah. Summary The subject of this bachelor's dissertation is to introduce the institute to a Contract for the Assignment of Receivables. First, I focus generally on the concept of changes in obligatory legal relations and on the essence of the assignment of receivables. The first part of the paper presents a general legal definition and general requirements of the contract which allow the assignment of receivables under the Civil Code, Act No. 89/2012 Coll. The subsequent part of the dissertation monitors the use of the Contract for the Assignment of Receivables in practice in both the banking and non-banking sectors. Keywords: contract, receivable, assignment of receivables, debtor, assignor, assignee, liability, change in liabilities, obligatory legal relations.

6 Obsah ÚVOD OBECNÉ VYMEZENÍ POJMŮ SMLOUVA SMLOUVA, JAKO OBCHODNĚ ZÁVAZKOVÝ VZTAH NABÍDKA PŘIJETÍ NABÍDKY ZÁVAZEK-ZÁVAZKOVÝ PRÁVNÍ VZTAH VS. ZÁVAZEK POHLEDÁVKA VZNIK POHLEDÁVKY PŘÍSLUŠENSTVÍ POHLEDÁVKY SOUBOR POHLEDÁVEK POSTOUPENÍ HISTORICKÝ VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY INSTITUTU POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY PRÁVNÍ ÚPRAVA POSTOUPENÍ V ABGB PRÁVNÍ ÚPRAVA V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU Z ROKU VÝVOJ ÚPRAVY V ZÁKONĚ Č. 40/1964 SB ZÁKLADNÍ ZMĚNY V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU ÚPRAVA V ZÁKONÍKU MEZINÁRODNÍHO OBCHODU PRÁVNÍ VYMEZENÍ A NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY PRAMENY PRÁVA SUBJEKTY SMLOUVY PŘEDMĚT SMLOUVY FORMA SMLOUVY POHLEDÁVKY Z POHLEDU ZPŮSOBILOSTI K POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY ZPŮSOBILÉ K POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY VYLOUČENÉ Z POSTOUPENÍ VYROZUMĚNÍ O POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY

7 3.6.1 VYROZUMĚNÍ POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY DLUŽNÍKOVI VYROZUMĚNÍ POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY OSOBÁM ZAJIŠŤUJÍCÍM POHLEDÁVKU NÁMITKY DLUŽNÍKA ODPOVĚDNOST POSTUPITELE ZA POSTOUPENOU POHLEDÁVKU POSTOUPENÍ SOUBORU POHLEDÁVEK VÍCENÁSOBNÁ CESE TRH S POHLEDÁVKAMI FAKTORING PRŮBĚH FAKTORINGOVÉ OPERACE ZÁKLADNÍ DRUHY FAKTORINGU REGRESIVNÍ FAKTORING BEZREGRESIVNÍ FAKTORING VÝVOZNÍ FAKTORING TUZEMSKÝ FAKTORING FORFAITING ESKONT SMĚNEK DALŠÍ VYUŽITÍ INSTITUTU POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK ODKUP POHLEDÁVEK SPRÁVA POHLEDÁVEK ZÁVĚR LITERATURA: PŘÍLOHA Č PŘÍLOHA Č

8 Úvod Tématem této bakalářské práce je institut postoupení pohledávky. Institut působící změnu v osobě věřitele, kdy na jeho místo nastupuje věřitel nový. Tato změna v subjektu nezpůsobí zánik původního a vznik zcela nového závazku, ale původní závazek dále trvá s novým subjektem na straně věřitele. Z hlediska obsahu se závazek postoupením pohledávky nemění a závazkový vztah zůstává nedotčen. Přesněji se budu zabývat postoupením pohledávky na základě smlouvy mezi původním věřitelem a věřitelem, který pohledávku přebírá. Tedy jedním z typů změn závazků výslovně regulovaným občanskoprávními předpisy. Při zadání výrazu postoupení pohledávky do internetového vyhledávače se objeví celá řada komerčních odkazů. Media nás prakticky denně upozorňují na nabídku této služby. Předmětem podnikatelských aktivit již dávno nejsou jen služby a běžné zboží, ale také pohledávky, které představují nepochybně zajímavý obchodní artikl. Obchodování s pohledávkami je pro některé podnikatele dokonce základním předmětem činnosti. Cílem mé práce je provést analýzu platné právní úpravy, která tento institut upravuje. Tato práce by měla poskytnout komplexní pohled na institut postoupení pohledávky, zhodnotit jeho právní úpravu. Podrobně vysvětlit pojmy, s kterými se můžeme při využití nabídky postoupení pohledávky setkat jako právnická ale i fyzická osoba. Využití institutu smlouvy o postoupení pohledávky může v dnešní době pomoci podnikatelům, kteří řeší akutní nedostatek kapitálů. Z důvodu velké konkurence pak firmy nabízí dlouhé, až 90 denní doby splatnosti pohledávky V horším případě jsou nuceni řešit dokonce nedobytnost svých pohledávek již po splatnosti. Situace, kdy podnikatel dodá objednané zboží, avšak objednatel za toto zboží nezaplatí, mu může způsobit i existenční potíže. Může to znamenat nedostatek prostředků například na nákup materiálu pro další výrobu, tedy zastavení toku peněz a dlouhodobou platební neschopnost. Alespoň základní znalosti institutu postoupení pohledávky by měl mít i běžný občan. Řada z nás se již mohla dostat do situace, kdy si půjčí peníze od bankovních či nebankovních institucí, nebo od soukromé osoby. Nebo je v prodlení se splátkou pohledávky za své 7

9 běžné služby. Každý občan by mě vědět, jakým způsobem může on sám pohledávku řešit, či jaké instrumenty může na něho, jako na dlužníka, věřitel uplatnit. Cílem této práce je formou analýzy především zpracovat problematiku postoupení pohledávky z právního hlediska co nejuceleněji a pokusit se nastínit a zodpovědět stěžejní právní otázky, které jsou s touto problematikou spojené. 8

10 1. Obecné vymezení pojmů 1.1 Smlouva Smlouva je právní úkon založený právním jednáním. Je to úkon, kterým se člověk zavazuje a zároveň nabývá práva a také povinnosti. Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Smlouva je právní úkon vícestranný a vzniká až souhlasným projevem skutečné vůle dvou a více účastníků právního úkonu. Dle občanského zákoníku (dále jen OZ) právní jednání vychází ze zásady neformálnosti a zásady autonomie smluvní vůle. Zásadou neformálnosti je umožněno, aby většina právních jednání byla učiněna ústní formou - to znamená, že většina smluv je platných bez písemné formy. Písemná forma je předepsána například u dispozic s nemovitostí, což jsou zvlášť významné případy, nebo pokud si ji strany dobrovolně ujednají. Anatomie smluvní vůle umožňuje stranám, aby si ve smlouvě sjednaly vše, co potřebují a na čem se shodují. Tato zásada je omezena výslovnými příkazy a zákazy zákona a jejich jednání nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Tedy co není zakázáno, je dovoleno. Nově právní úprava vychází z neplatnosti relativní oproti původní neplatnosti absolutní. To znamená, že neplatné jednání bude všemi, tedy i soudem, považováno za platné a závazné, pokud se jeho platnosti nedovolá ta strana, která je v daném vztahu chráněna. 1 Posílení neformálnosti a autonomie smluvní vůle přispěje k posílením zásady ochrany poctivého jednání a jednání v dobré víře. Nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Předpokládá se, že strany uzavírají smlouvu proto, aby ji plnily. Daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny. 2 To je jedna ze základních zásad soukromého práva. 1 Novotný, P., Nový občanský zákoník. Smluvní právo. Str odst. 2 d) OZ 9

11 1.1.1 Smlouva, jako obchodně závazkový vztah Podle občanského zákoníku smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 3 Smlouva je nejméně dvoustranným právním aktem, tedy dohodou nejméně dvou účastníků o jejich závazku. Jedná se o souhrn vzájemně dohodnutých pravidel, podle kterých se strany budou chovat. Smyslem smlouvy je, že smluvní strany ji uzavřely právě proto, aby ji plnily. Ze smlouvy vzniká obchodně závazkový vztah. Podmínkou uzavření smlouvy je shoda obou smluvních stran na jejím obsahu. Strany při tom mají svobodnou vůli, aby si ve smlouvě sjednaly, co uznají za vhodné, pokud je jejich dohoda v mezích právního řádu. Tedy občanského zákoníku. 4 Není v rozporu se zákonem ani dobrými mravy. Striktně se již nevyžaduje, aby si strany sjednaly veškeré náležitosti smlouvy. Náležitostmi smlouvy se rozumí ty části smlouvy, na nichž se strany musí dohodnout, aby smlouva vznikla. 5 Pokud strana dají najevo svým následným chováním, že smlouvu považují za uzavřenou, je jejich jednání respektováno zákonem. 6 Je třeba, aby, některá ze stran učinila návrh na uzavření smlouvy a druhá strana tuto nabídku přijala. Proces uzavírání se skládá tedy ze dvou kroků: návrh na uzavření smlouvy-nabídka přijetí nabídky-akceptace. V procesu uzavírání smluv tak vystupují: osoba, která dává nabídku-nabízející (oferent) osoba, která nabídku přijímá-adresát nabídky (akceptant) odst. 1 OZ OZ 5 Žák Milan a kol., Velká ekonomická encyklopedie. Str OZ 10

12 1.1.2 Nabídka K tomu, aby se jednalo o relevantní nabídku, musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti. Musí být patrné, kdo ji činí i jeho úmysl uzavřít určitou smlouvu s adresátem nabídky. 7 Součástí obsahu nabídky musí být i specifikace osoby, které je nabídka určena. V nabídce musí být uvedeno, kdo se má stát stranou smlouvy. Výjimkou je podnikatel nabízející dle zboží či služby dle 1732 odstavec 2. I když zde není přímo uveden adresát, pouhé vystavení zboží s cenovkou, je nabídka. Zde je na místě upozornit, že dle občanském zákoníku je termín nabídka závazným návrhem na uzavření smlouvy, jejímž prostým přijetím dochází k uzavření smlouvy a vzniku smluvního závazku. Nabídka musí obsahovat všechny podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena prostým nepodmíněným přijetím 8 všechno ostatní je pouze přípravným jednáním k formulaci nabídky-k návrhu smlouvy. Rozumím tomu tak, že to co lze jednoduše a bez dalších podmínek přijmout je nabídka, pokud nesplňuje náležitosti nabídky, právně závaznou nabídkou prostě není. Nabídku lze zrušit tehdy, pokud nabídka nebyla na druhé straně ještě doručena 9, oproti tomu nabídku lze odvolat, až když nabídku druhá strana již obdržela, a to v případě, že nebyla výslovně označena za neodvolatelnou OZ OZ OZ OZ 11

13 1.1.3 Přijetí nabídky Nabídku musí přijmout osoba, které je nabídka určena svým výslovným souhlasem. Nabídku je nutné přijmout v přiměřené lhůtě. 11 Nabídka je přijatá jen tehdy, pokud je přijata právním jednáním a bezvýhradně. 12 Pokud chce tedy přijímající ještě upřesnit další podmínky budoucí smlouvy, pak nejde o přijetí nabídky, ale o odmítnutí nabídky a o nabídku novou. Je-li jednáno o uzavření smlouvy ústně, musí být návrh, není-li ujednáno jinak, přijat ihned. 1.2 Závazek-závazkový právní vztah vs. závazek Předtím, než se budu zabývat výkladem pojmu pohledávka, je nezbytné vymezit pojem závazek. V právní řeči se jím rozumí dvojí. Předně: jako závazkový právní vztah a dále povinnost z tohoto právního vztahu vycházející, neboli závazková povinnost. Pojem závazek (též závazek v užším smyslu) je obecně chápán pouze ve smyslu závazkové povinnosti a rozumí se jí povinnost (dluh) jedné strany závazkového vztahu (dlužníka) poskytnou druhé straně (věřiteli) nějaké plnění, tj. požadovat od něho, aby něco dal (předal, zaplatil) či něco konal nebo nekonal. Této závazkové povinnosti pak odpovídá právo věřitele (pohledávka) dané plnění po dlužníkovi procesně vynutit. 13 Pojem závazkový právní vztah (lze se setkat též jako závazek v širším slova smyslu) je právní vztah, druh občanskoprávního vztahu, jehož subjekty jsou navzájem vázány právy a povinnostmi. Určitá osoba (věřitel) má právo na určité plnění od jiné určité osoby OZ 12 Pražák, Z., Občanský zákoník II. s komentářem. Str Knapp, V., Knappová, M., Švestka, J., Občanské právo hmotné, svazek 2. Str

14 (dlužníka) a právo v době splatnosti toto plnění požadovat a dlužník má povinnost (závazek) toto plnění věřiteli poskytnout. 14 Z toho vyplývá, že závazek je nedílnou součástí závazkových právních vztahů. Pokud budeme chtít hovořit o změně závazku, bude to změna určité závazkové povinnosti nebo celého právního vztahu. Podstata institutu postoupení pohledávky spočívá ve změně v subjektu závazku nikoliv samotného závazkového právního vztahu. 1.3 Pohledávka V současné době dochází v obchodních vztazích k velmi častému jevu, kdy věřitel poskytne službu nebo zboží a dlužník je v prodlení se zaplacením. Často se dokonce stává, že dlužník neuhradí pohledávku vůbec. Dostáváme se v tomto případě do režimu pohledávek po splatnosti, což velmi významným způsobem zatěžuje prakticky všechny subjekty a způsobuje jim nemalé ekonomické problémy. Pojem pohledávka a závazek vyplývá z občanského zákoníku, podle kterého je závazkovým vztahem právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek. 15 Pohledávka nemusí mít pouze finanční podobu plnění. Obsahem pohledávky můžou být i jiná plnění, a to plnění naturální, plnění službami a plnění činností nebo zdržením se činnosti. Můžeme tedy zjednodušeně říct, že pohledávka je právo věřitele na určité plnění od dlužníka. 16 Právo věřitele požadovat po dlužníkovi určitou majetkovou hodnotu, určité plnění. Tomuto právu odpovídá povinnost dlužníka splnit svůj závazek vůči věřiteli. Pohledávky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v občanském zákoníku. Pohledávky ze smluv označujeme jako smluvní pohledávky. Typickým příkladem jsou 14 Žák Milan a kol., Velká ekonomická encyklopedie. Str OZ 16 Žák Milan a kol., Velká ekonomická encyklopedie. Str

15 kupní smlouvy, strany jsou zde v tzv. vzájemném - synallagmatickém vztahu. Tento vztah se též nazývá reciproční. Na jedné straně je finanční pohledávka prodávajícího za kupujícím k úhradě kupní ceny, na straně druhé pohledávka kupujícího za prodávajícím k předání předmětu koupě. 17 Vedle těchto smluvních pohledávek existují pohledávky, které jsou dány např. veřejnoprávním předpisem. Každý občan je zná, jsou to pohledávky státu z titulu daní či poplatků Vznik pohledávky Podstatou vzniku obchodních pohledávek a závazků je časový nesoulad mezi okamžikem provedení dodávky výrobků nebo poskytnutí služeb odběrateli dlužníkovi a okamžikem úhrady těchto výkonů. Pohledávka vzniká k určitému datu, momentu realizace s dohodnutou lhůtou splatnosti. Podle vzniku lze pohledávky rozdělit do základních skupin: Pohledávky z obchodního styku, ty jsou nejběžnější a nejčastější a vznikají od vystavení platebního dokladu dodavatelem vůči odběrateli a zanikají úhradou částky, která je na platebním dokladu uvedena. K předmětu plnění většinou existují i dodací listy, dokladující dodávku zboží, materiálu či služby. Písemná forma smluvního vztahu ale nemusí vždy existovat, může se jednat i o ústně dohodnuté kontrakty. U této skupiny bývají zajišťující instrumenty vytvořeny jen ojediněle. Pohledávky z peněžních půjček a bankovních úvěrů, z finančních mezipodnikových půjček a výpomocí, z půjček mezi fyzickými osobami. Patří sem i pohledávky z dluhopisů (obligace, směnky). Zpravidla mají písemnou podobu, kde je domluven a stanoven termín a způsob úhrady pohledávky a případného příslušenství, tedy vzniklých úroků a sankcí při prodlení úhrady. Také je zde stanovena forma dokladu o převzetí finanční hotovosti. Tyto pohledávky jsou často zajištěny některým ze zákonných zajišťovacích instrumentů. 17 Vaigert,D., Philippi, T., Riško, P., Navrátilová, H., Pohledávky- Právní příručka věřitele. Str

16 Do ostatních pohledávek řadíme pohledávky z pracovně právních vztahů, sociálního a zdravotního pojištění, pohledávky státu z daňových povinností. Tyto pohledávky za fyzickými osobami mají drobnější jmenovitou hodnotu a nebývají jištěny zajišťovacími instrumenty Příslušenství pohledávky Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 19 Zákon hovoří o tom, že postoupením pohledávky nabývá postupník také práva s ní spojená, je pak takovým právem i nárok na smluvní pokutu. 20 Pokutu, která v souvislosti s neuhrazenou pohledávkou vznikla. Toto ovšem platí, jen tehdy pokud se účastníci nedohodnou jinak. Institut smluvní pokuty bývá příčinou sporů, zda pohledávka, která je zajištěna smluvní pokutou, přechází na postupníka včetně práv na smluvní pokutu. Nejvyšší soud v této věci došel k závěru, že Pohledávka, která je zajištěna smluvní pokutou, přechází na postupníka včetně práva na smluvní pokutu bez ohledu na to, zda toto právo spojené s pohledávkou bylo v době postoupení pohledávky již splatné, či dosud nesplatné, popřípadě se jednalo teprve o budoucí nárok. Není přitom rozhodné, zda právo spojené s postupovanou pohledávkou je či není samostatně uplatitelné. Zajištění pohledávky trvá i nadále a svědčí postupníkovi. 21 Nehovoříme zde ale o příslušenství pohledávky ale o nároku, který před postoupením existoval a nebyl před postoupením uspokojen. Základní ustanovení o smluvní pokutě nalezneme v občanském zákoníku v ustanoveních 2048 a Smluvní pokuta je peněžitá částka, kterou je dlužník povinen zaplatit, pokud poruší povinnost, k jejímž 18 Šantrůček, J., Štěrba, D., Pohledávky, jejich cese a hodnota. Str NOZ 20 Pražák, Z., Občanský zákoník II. s komentářem. Str Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn. 32 Odo469/

17 zajištění byla pokuta sjednán. 22 V dohodě smluvních stran o smluvní pokutě musí být zejména stanovena výše smluvní pokuty nebo způsob, jak se její výše určí. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Pro sjednání smluvní pokuty není v občanském zákoníku stanovena žádná zvláštní forma. Je tedy možné si smluvní pokutu sjednat i ve formě elektronické komunikace či ústně Soubor pohledávek Postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. 23 Typickým příkladem je hromadné postoupení pohledávek vznikajících z provozu určitého obchodního závodu. 24 Právní úprava zákona připouští i postoupení budoucích pohledávek a to navíc bez nutnosti jejich individuální určitelnosti v době uzavření postupní smlouvy. Je ovšem nezbytné, aby kritéria uvedená ve smlouvě o postoupení pohledávky byla určitá a umožňovala identifikovat budoucí pohledávky jako předmět postoupení v době jejich vzniku Postoupení Římské právo v Ottově naučném slovníku říká: Cesse (lat. cessio), postup, jest postoupení pohledávky jinému věřiteli (cesionáři), který nabývá práva svého předchůdce (cedenta). 25 Postoupením pohledávky postupuje původní věřitel - postupitel, svou pohledávku třetí osobě na základě dohody, tedy novému věřiteli-postupníkovi. 22 Žák Milan a kol., Velká ekonomická encyklopedie. Str občanského zákoníku 24 Eliáš Karel a kol., Nový občanský zákoník, s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Str Ottův naučný slovník: Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Achchive.org. [online]. 16

18 Postoupením pohledávky tak dochází ke změně v osobě věřitele na základě právě této dohody a to tak, že přechází spolu s postoupenou pohledávkou i jí příslušenství a všechna práva s ní spojená. 26 Postupitel cedent - je ten, kdo pohledávku postupuje. Postupník cesionář - je ten, komu je pohledávka postupována. Cese - tak je označováno postoupení pohledávky. Latinsky cesse. Platný občanský zákoník hned v prvním ustanovení označuje smluvní strany jako postupitele a postupníka. Postoupení lze podle hlediska důvodu změny věřitele rozlišit na postoupení dohodou stran, jedná se o postoupení dobrovolné a postoupení nezávislé na vůli stran, postoupení nedobrovolné. K nedobrovolnému postoupení může dojít na základě zákonného postoupení, kdy dojde ke změně věřitele ze zákona v zákonech stanovených případech nebo soudním rozhodnutím. V této mé práci se budeme zabývat postoupením dobrovolným, ke kterému dochází na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Postoupení se děje smlouvou uzavřenou mezi postupitelem a postupníkem. V zákoně je zdůrazněno, že dlužníkův souhlas není k postupu zapotřebí, toto právní pravidlo je však dispozitivní, dlužník si může s věřitelem případné postoupení pohledávky vymezit občanského zákoníku 17

19 2. Historický vývoj právní úpravy institutu postoupení pohledávky Kořeny institutu postoupení pohledávky sahají daleko do římského práva. Zde byl závazek chápán jako osobní svazek věřitele a dlužníka vylučující personální změnu na jedné i druhé straně závazkového vztahu. Vzhledem k tomu, že toto chápání závazkových právních vztahů přestalo brzy vyhovovat praktické potřebě, zavedl se institut postoupení pohledávky i do soukromého práva. A to až v poklasickém římském právu císařské doby. Byla připuštěna možnost změny v osobě věřitele při zachování závazkového právního vztahu. 2.1 Právní úprava postoupení v ABGB Cese je institutem, který se v právních normách platných na území dnešní České republiky objevuje již od dob Rakouska-Uherska. Základním občanskoprávním kodexem na našem území byl až do roku 1950 Všeobecný zákoník občanský (Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch, dále jen ABGB ). Zákon, který nabyl účinnosti roku 1812 a dodnes, pochopitelně s určitými změnami platí v Rakousku, obsahoval také poměrně podrobnou úpravu postoupení pohledávky. Postupitel je zde nazývám jako převodce a postupník jako přejímatel. Právní úprava postoupení pohledávky byla obsažena v díle třetím s názvem O ustanoveních společných pro práva osobní a práva věcná, pod který spadala hlava druhá nazvaná O změně práv a závazků obsahující kromě dalšího i ustanovení o cessi pohledávky. Postoupení pohledávky bylo upraveno konkrétně v 1392 až 1399 ABGB. Samotná cesse byla vymezena v 1392 ABGB následovně: Je-li pohledávka jednou osobou převedena na druhou a touto přijata, vzniká změna práva přistoupením nového věřitele. Takové jednání se jmenuje postup (cesse) a může býti sjednáno za plat nebo bezplatně. 27 V této době nebyla požadována písemná smlouva o postoupení pohledávky, 27 Obecný zákoník občanský.wikizdroje.cs.wikisource.org.[online]

20 stejně jako je tomu v dnešní právní úpravě. Stejně jako dnes, ani podle úpravy v ABGB nemohla být cedována práva absolutní povahy. V ustanovení 1393 zakotven jediný výslovný zákaz cese v ABGB, vyjádřený přímo v ustanoveních o postoupení pohledávky, a sice zákaz postupu práv vázaných na osobu, práva, která lpí na osobě, tedy s ní zanikají, nemohou býti postoupena. 28 Ustanovení 1394 ABGB potvrzovalo obecný princip cese, podle nějž postupník vstupuje do práv věřitele, když stanovilo, že práva přejímatelova jsou co do postoupené pohledávky tatáž, jako práva převodcova. 29 Obdobně i ustanovení 1395, podle nějž smlouvou o postup vzniká nový závazek jen mezi převodcem (cedentem) a příjemcem pohledávky (cesionářem); nikoli však mezi posléze řečeným a převzatým dlužníkem (cesem), 30 odpovídá obecnému pojetí postoupení pohledávky. V 1396 je ustanoveno, že po oznámení změny příjemce jeho pohledávky není již oprávněn zaplatit prvnímu věřiteli. Právo uplatnit své námitky se mu však zůstavuje. Stejně jako dnes, i zde se ustanovení o odpovědnosti cedenta vztahovala na případy úplatných cesí. Oproti dnešní úpravě bylo v 1397 ABGB výslovně stanoveno, že kdo postoupí pohledávku bezplatně, tedy daruje, neručí za ni dále. Výše cedentova ručení byla v citovaném ustanovení také limitována, a to tak, že dlužník nikdy neručí za více, než obdržel od přejímatele. Tuto formulaci lze vyložit tak, že ručí do výše přijaté úplaty s případným příslušenstvím. Stejně jako dnešní občanský zákoník, dával i ABGB dlužníkovi možnost uplatnit proti postupníkovi jak námitky, které má vůči němu jakožto novému věřiteli, tak námitky které má vůči věřiteli původnímu. Zároveň má dlužník právo se námitek proti pohledávce vzdát, což ABGB v 1396 vyjadřuje formulací uznal-li dlužník pohledávku vůči poctivému příjemci za pravou je zavázán uspokojiti ho jako svého věřitele. Odpovědnost cedenta za pravost a dobytnost pohledávky byla upravena v 1397 a násl. ABGB. Odpovědnost cedenta při úplatných cesích byla v ABGB vymezena také negativně. Ustanovení 1398 vymezovalo situace, kdy cedent neručí za dobytnost pohledávky. Jednak šlo o situaci, kdy se mohl cesionář o dobytnosti pohledávky přesvědčit z veřejných knih, a dále o situaci, kdy se pohledávka byla v době postoupení dobytná, ale později se 28 Tamtéž 29 Tamtéž 30 Tamtéž 19

21 stala nedobytnou pouhou náhodou či postupitelovým nedopatřením. Posledně zmíněnou situaci konkretizoval 1399 ABGB stanovující, že takového nedopatření dopouští se příjemce, když pohledávku v době, kdy může býti vypovězena, nevypoví, nebo po projití platební lhůty nevymáhá; když dlužníkovi shovívá ; když zamešká v pravý čas opatřiti si možné ještě zajištění nebo opomene na soudní exekuci naléhati Právní úprava v občanském zákoníku z roku 1950 V roce 1950, tedy více než třiceti letech od vzniku Československé republiky, byl ABGB nahrazen značně ideově zabarveným Občanským zákoníkem. Zákon č.141/1950 Sb. nabyl účinnosti v roce 1951 a nahradil tak stávající právní úpravu obsaženou v ABGB. Ve své části čtvrté, hlavě třinácté nazvané Změna v osobě věřitele nebo dlužníka obsahoval v ustanoveních 262 až 267 úpravu postoupení pohledávky. Stejně jako v ABGB se neobjevoval požadavek písemné smlouvy. Platnost postupu byla podmíněna pouze existencí platného právního důvodu. V 262 je uvedeno Je-li postupitelem nebo postupníkem socialistická právnická osoba, má se za to, že tu takový důvod je. 32 Stačilo tedy být socialistickou právnickou osobou a právní důvod byl dán. Úprava zákazů cese v 263 odpovídala současné úpravě. Zakázány byly cese pohledávek, jejichž obsah by se změnou věřitele změnil, zanikajících nejpozději smrtí věřitele, dále pokud jde o pohledávky, jež nemohou být zabaveny a také odporovala-li by cese dohodě s dlužníkem. Přechod práv spojených s pohledávkou byl upraven podobně jako dnes. Na rozdíl od ABGB, byla již v zákoně č. 141/1950 Sb. zakotvena možnost vymáhání pohledávky postupitelem. Zákon totiž v 265 odst. 2 stanovil, že postupitel může pohledávku vymáhat sám ve prospěch postupníka, souhlasí-li s tím postupník a sám ji 31 Tamtéž 32 Střední zákoník občanský.wikizdroje.cs.wikisource.org.[online]

22 nevymáhá. 33 Úprava v 265 odst. 1 stanovila, že dokud dlužník neví o postupu, může pohledávku vyrovnat s původním věřitelem. 34 Odpovědnost za dobytnost postoupené pohledávky v době postupu byla upravena 267, cedent odpovídal nejen do výše přijaté úplaty i s úroky, ale výslovně se jeho odpovědnost zvyšovala ještě o náklady spojené s bezvýsledným vymáháním pohledávky. 35 Obdobně jako v dnešním občanským zákoníku i v zákoně č. 141/1950 Sb., konkrétně v 266, bylo stanoveno, že námitky proti pohledávce, které měl dlužník v době postupu, mu zůstávají zachovány i po postupu. 36 Stejně tak mohl namítat své vzájemné pohledávky, i když v době postupu ještě nebyly splatné. V občanském zákoníku z roku 1950 je nepřehlédnutelná jistá návaznost na ABGB i pokus o rozšíření a detailnější vymezení některých paragrafů vztahujícím se k postoupení pohledávky. 2.3 Vývoj úpravy v zákoně č. 40/1964 Sb. V roce 1964 pak byl přijat občanský zákoník č. 40/1964 Sb., který ve znění početných novelizací platil do roku Postoupení pohledávky původně upraveno v první části, hlavě šesté s názvem Změna práv a povinností, konkrétně v ustanovení 63 až 67. Dne nabyl účinnosti zákon č. 509/1991 Sb., který občanský zákoník novelizoval a změnil mimo jiné i jeho systematiku a uspořádání. Od této novelizace je úprava postoupení pohledávky obsažena v části osmé, hlavě první, oddílu čtvrtém 524 až 530, pod názvem Změna v osobě věřitele nebo dlužníka. V 524 bylo stanoveno, že věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (v odst. 1) a dále, že s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (v odst. 2). Oproti dnešnímu občanskému zákoníku ( 1727) zde byla nutnost písemné smlouvy. 33 Tamtéž 34 Tamtéž 35 Tamtéž 36 Tamtéž 21

23 Na rozdíl od úpravy v zákoně č. 141/1950 sb. je zde už konstruována odpovědnost za dobytnost pohledávky pouze tehdy, bylo-li to smluveno, a jen do výše přijaté úhrady s příslušenstvím. Stejně jako dnes 529 odst. 1 stanovil, že i po postoupení pohledávky zůstávají dlužníkovi zachovány námitky, které měl proti pohledávce v době postoupení Základní změny v novém občanském zákoníku Základním hmotněprávním současným platným předpisem, obsahující úpravu institutu postoupení pohledávky je nový občanský zákoník. Zákon č. 89/2012 Sb. platný od Jak uvádí důvodová zpráva k 1879 až 1887, které se vztahují k postupu pohledávek: Úpravy postoupení pohledávek vychází z dosavadní úpravy se zohledněním vývoje tohoto institutu v dalších právních řádech. Nová úprava sleduje zúžení dosavadních zákazů postoupení pohledávky, upřesňuje podmínky a rozsah ručení postupitele za postoupenou pohledávku a výslovně upravuje možnost globálních cessí. 38 Postoupení pohledávky přešlo do současné právní úpravy a až na některé výjimky bez obsahových změn. Jednou z těchto výjimek je upuštění od písemné formy, která byla doposud pro smlouvu o postoupení pohledávky vyžadována. V této souvislosti je však nutné pamatovat na skutečnost, že postoupení pohledávky je změnou závazku, pokud tedy mezi smluvními stranami bylo dohodnuto, že je možno měnit smlouvu pouze písemně, musí mít i smlouva o postoupení pohledávky písemnou formu. Další novinkou, kterou nový občanský zákoník přináší, je výslovné zakotvení možnosti postoupení souboru pohledávek, tzv. globální cesse. Takto mohou být postoupeny i pohledávky, které budou vznikat teprve v budoucnu, za předpokladu, že jsou ve smlouvě o postoupení pohledávek vymezeny dostatečně určitě. 37 Občanský zákoník. Zákon č.40/1964 Sb. Občanský zákoník.businesscenter.cz[online] Eliáš Karel a kol., Nový občanský zákoník, s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Str

24 V rámci nového občanského zákoníku se již nesetkáme s povinností postupitele oznámit dlužníkovi bez zbytečného odkladu postoupení pohledávky. Vypuštěním této povinnosti ale nedojde k žádné změně ve smyslu potřeby oznámit dlužníkovi postoupení. Podle nové právní úpravy nastává ručení postupitele za dobytnost pohledávky přímo ze zákona. Pro uplatnění ručení ovšem nadále zůstává nezbytné, aby bylo postoupení pohledávky úplatné. Podstata změny tak spočívá v tom, že ručení nastupuje až na dvě výjimky na základě zákona. 2.5 Úprava v zákoníku mezinárodního obchodu Vedle občanského zákoníku obsahoval ustanovení o postoupení pohledávky také zákoník mezinárodního obchodu (dále jen ZMO), který nabyl účinnosti v roce Tento zákon upravoval majetkové vztahy v mezinárodním obchodním styku. Případy, kdy se jedná o mezinárodní obchodní styk, vymezoval 2 ZMO. Pokud se na základě norem mezinárodního práva soukromého či na základě volby práva mělo v těchto případech použít československého právního řádu, použilo se výhradně tohoto zákona. Tato úprava přestala platit s účinností zákona č.513/1991 Sb. 23

25 3. Právní vymezení a náležitosti smlouvy o postoupení pohledávky 3.1 Prameny práva Základním hmotněprávním předpisem, obsahující úpravu institutu postoupení pohledávky je nový občanský zákoník. Zákon č. 89/2012 Sb. Ten ve svém čtvrté části nazvané Relativní majetková práva, první hlavy, díl šest, obsahuje ustanovení upravující změnu závazků v osobě věřitele a dlužníka, konkrétně potom ustanovení 1879 až 1900 upravující právě institut postoupení pohledávky. Tato ustanovení obsahují pouze úpravu cese dobrovolné, ke které dochází na základě smlouvy o postoupení pohledávky. O cessi se zmiňuje rovněž zákon směnečný a šekový 39 ve svém ustanovení 11 odst. 2, podle kterého pojal-li výstavce do směnky slova nikoli na řad nebo jinou doložku stejného významu, lze převést směnku jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cesse). Dalším předpisem, ve kterém najdeme odkaz na cessi je zákon o veřejných dražbách 40 zákon č. 26/2000 Sb. kde se v ustanovení 17 odst. 3. říká, že předmětem dražby může být nejen věc, podnik nebo jeho část nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, byt nebo nebytový prostor, ale také převoditelné majetkové právo, což nepochybně zahrnuje také pohledávky. Ustanovení dotýkající se problematiky postoupení pohledávky obsahuje také 41g odst. 5 písm. b) bankovního zákona 41, upravující ve spojení s 1 odst. 2 písm. a) postoupení pohledávky z vkladu. Dalším předpisem je zákon o pojistné smlouvě 42, který upravuje zákonnou cessi, spočívající v přechodu práva na náhradu škody z pojištěného na pojistitele v ustanovení Předpis č. 191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový 40 Předpis č. 26/2000 Sb. Zákon o veřejných dražbách 41 Předpis č. 21/1992 Sb. Zákon o bankách 42 Zákon č.37/2004 Sb. Zákon o pojistné smlouvě 24

26 3.2 Subjekty smlouvy Subjekty cese jsou postupitel (cedent), postupník (cesionář) a dlužník. Aktivními účastníky cese jsou však pouze dva prvně jmenovaní, dlužník je zde odstaven do pozice jakési třetí nezúčastněné osoby, bez možnosti postoupení pohledávky ovlivnit, a to i přes to, že se jej změna věřitele zásadním způsobem týká. Postupník je osobou, která vstupuje vůči dlužníkovi do pozice věřitele na místo postupitele na základě smlouvy mezi nimi. Vedle práva na plnění na postupníka při postoupení pohledávky přecházejí také určité povinnosti, například poskytnout dlužníkovi součinnost při splnění dluhu. 3.3 Předmět smlouvy Předmětem postoupení je pohledávka ve smyslu 1721 OZ. Je chápána jako právo věřitele na plnění od dlužníka. Při cesi nejde jen prostý převod pohledávky, ale právě o změnu závazku záměnou v osobě oprávněné strany. Při této změně postupník jako nový věřitel nenabývá jen tuto pohledávku ale i oprávnění k jejímu uplatnění v době splatnosti popřípadě splatnost vymáhat před soudem. 43 Předmětem cese může být tedy jen pohledávka, jejíž povaha nevylučuje soudní a exekuční vydobytí, byť není v době účinnosti postoupení ještě splatná. 44 Je na místě upozornit, že předmětem cese je opravdu pouze pohledávka nikoliv povinnost dodat např. předmět koupě (jestliže by pohledávka vznikla při neplnění kupní smlouvy). Stejně tak je možno převést své právo na podíl ze zisku, nikoliv však členství (u smluv o sdružení). Předmětem postoupení tak není celý závazkový vztah ale pouze pohledávka. Předmětem postoupení může být i pohledávku, která v okamžiku uzavření smlouvy sice existuje, ale není ještě splatná. 43 Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str Tamtéž 25

27 Pohledávka přechází na postupníka ve stavu, v jakém je v době postoupení a to též včetně svého příslušenství a práv s ní spojených 45. Mění se jen osoba věřitele, kdežto pohledávka sama zůstává nezměněna. Na postupníka přechází jak sama vlastní pohledávka, tak její příslušenství, tím se rozumí úroky a úrok z prodlení i případné náklady spojené s uplatněním pohledávky, pokud v předchozí době cese cedentovi nějaké vznikly. S právy přechází na postupitele i povinnost strpět případné uplatnění námitek, na které má dlužník dle 1884 OZ zákonný nárok. Součástí postoupení je povinnost postupitele vydat postupiteli potřebné doklady o postoupené pohledávce 46. To je zákonná právní povinnost. Uzavřením postupní smlouvy vzniká postupiteli povinnost sdělit postupníkovi vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí a předat mu doklady o pohledávce. Splnění této povinnosti je důležité, takto lze zajistit, aby se nový věřitel ujal postoupené pohledávky ve stejné kvalitě jako věřitel dosavadní. Je nutné připomenout, že dle ustanovení občanského zákoníku 1879 je možné postoupit pohledávku nebo její část. Pohledávka je v zásadě věc, která je dělitelná i když u nepeněžního plnění pohledávky si lze představit výjimky. Je nutné dbát, aby postoupením části dělitelné pohledávky nemělo za následek změnu k tíži dlužníka. 3.4 Forma smlouvy Forma smlouvy zákonem nařízena není. Uplatní se tedy pravidlo o svobodné vůli stran zvolit si libovolnou formu. Písemnou nebo ústní. Dle 1758 projeví-li však třeba i jen jedna ze stran vůli, aby smlouva v písemné formě, musí být tato forma dodržena. Obsah smlouvy určují její strany. Je právem obou stran smlouvu měnit či rušit, pokud není domluveno jinak odst. 1 OZ odst. 2 OZ 26

28 3.5 Pohledávky z pohledu způsobilosti k postoupení Pohledávky způsobilé k postoupení Předmětem cese je pouze pohledávka, tedy věřitelovo právo na plnění ze závazkového vztahu, nikoliv právo absolutní např. vlastnické právo. Nelze převést pohledávku, jejíž převod je určen jinými právními instituty. Týká se to například převodu užívacího práva nájemce, ten je určen institutem podnájmu. Pohledávka musí náležet věřiteli, musí spadat do jeho majetku a věřitel musí mít oprávnění s ní disponovat. Musí se jednat o pohledávku převoditelnou. Pohledávka může být jakéhokoliv druhu, tedy nejen v peněžní podobě ale i nepeněžní. Postoupit je možné pohledávky splatné i nesplatné. Při postupu nezáleží, při jakém právním jednání pohledávka vznikla, lze tudíž postoupit i pohledávku založenou smlouvou, zákonem, úředním rozhodnutím či vyplývající např. z deliktu. Postoupení není vyloučen ani v případě, že by se jednalo o pohledávku promlčenou nebo relativně neplatnou, pokud samozřejmě taková pohledávka již dříve nezanikla. Podle dostupného rozhodnutí soudu jsou k postoupení způsobilé i pohledávky, jejichž existence je sporná a pohledávky, jejichž vznik je vázán na splnění podmínky. 47 Postoupit lze i pohledávku v budoucnu vzniklou. V těchto případech se jedná o postoupení s odkládací podmínkou vázanou na vznik budoucí pohledávky. K postoupení pohledávky z postupitele na postupníka dochází k okamžiku, kdy budoucí pohledávka postupiteli vznikne. 48 Jinak řečeno, postupní smlouva,kterou se převádí pohledávka, jež má vzniknou teprve v budoucnu, má za následek, že pohledávka, která by v okamžiku svého vzniku náležela cedentovi, přísluší cesionáři, jako osobě oprávněné, tedy jako věřiteli Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 33 Cdo 4658/ Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 33 Cdo 681/ Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str

29 Základním předpokladem převoditelnosti pohledávky je skutečnost, že jde o pohledávku existující nebo i o pohledávku v budoucnu vzniklou nebo teprve platně vznikne. Z toho plyne, že nelze smluvně postoupit pohledávku mezitím již zaniklou např. pohledávku na peněžní plnění, byla-li uzavřená v době, kdy dlužník již dluh poukázal s využitím služeb 50 peněžního nebo poštovního ústavu. Pohledávka může zaniknout také platným odstoupením od smlouvy. Další podmínkou postoupení je přesná specifikace, individualizace a vymezení předmětu převodu přímo ve smlouvě (množství, přesná cena, přesné datum uskutečnění dodávky), což u pohledávky v budoucnu vniklé může způsobit i neplatnost postoupení, neboť některé specifikace nelze dopředu přesně určit takovým způsobem, aby bylo možné individualizovat ji. Soudní praxe připustila sice možnost postoupení souboru pohledávek, které nejsou v postupní smlouvě jednotlivě identifikovány 51, avšak požaduje nadále označení dlužníka postupovaných pohledávek jako základní předpoklad určitosti, a tedy i platnosti postupních smluv. Požadavek určitosti smlouvy o postoupení pohledávek je naplněn i v případě, je-li souhrn postupovaných pohledávek označen co do osoby dlužníka a co do právního důvodu jejich vzniku 52 (např. odkazem na příslušnou smlouvu, s tím, že se postupují všechny pohledávky z této smlouvy), aniž by postupované pohledávky musely být v postupní smlouvě výslovně jednotlivě identifikovány. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. 53 Dohodnou-li se dlužník i věřitel, že konkrétní pohledávku postoupit nelze, pak dohoda platí pro obě strany. Rozsah omezení postoupení závisí zcela na vůli smluvních stran. To ladí s celkovým důrazem na zásadu autonomie vůle OZ. 54 Dohodu o vyloučení postoupení pohledávky není nutné uzavřít ihned při jejím vzniku, ale lze ji uzavřít kdykoliv do doby, kdy k postoupení dojde. Pokud by věřitel přesto postoupil pohledávku, porušil by právní povinnost plynoucí z uzavřené smlouvy. 50 Tamtéž. 51 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 32 Odo 1433/ Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str odst. 1 OZ 54 ELIÁŠ, Karel., Některé otázky související s postoupením pohledávky. In:Občan.cz[online]

30 3.5.2 Pohledávky vyloučené z postoupení Občanský zákoník uvádí na prvním místě v 1881 odst. 1 zákaz postoupení pohledávky opřený o ujednání stran. Toto opět odráží důraz na zásadu autonomie vůle a na zásadní dispozitivnost zákonných ustanovení. Dle druhého odstavce téhož paragrafu, postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele. 55 To bývají pohledávky vázané smlouvou nebo zákonem na dobu života výlučně určité osoby, např. nárok na bolestné, právo na důchod 56, právo na výživné či ztížení společenského uplatnění, které smrtí konkrétní osoby bez dalšího zanikají. Rozumí se pohledávka pevně spjatá, vázaná na osobnost věřitele. To ovšem nevylučuje, že si strany smlouvy o postoupení nemůžou ujednat smrt, jako důvod zániku určitého závazku. Dle 1881 odst. 2 OZ dále nelze postoupit pohledávku, jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. Jde o opatření k dlužníkově ochraně. Znamená to, že pohledávka je svým obsahem vázána na osobu věřitele. Účelem je ochrana dlužníka, aby se postoupení nezhoršilo jeho postavení a to v konkrétním závazkovém vztahu. 57 Podstatou tohoto zákazu je zásada, že postoupení pohledávky se nedotkne postavení dlužníka a obsah závazku se postoupením pohledávky nezmění. Pohledávku, u které by se změna věřitele promítla i do předmětu plnění závazku postoupit nelze. Je třeba poznamenat, prakticky každá změna v osobě věřitele do jisté míry mění obsah závazku. Například změna bydliště věřitele může zhoršit postavení dlužníka v tom směru, že je nucen vynaložit vyšší náklady na dopravu v případě zájmu splnění pohledávky. Ale zákazem z postupu jsou vyloučeny jen ty pohledávky, jejichž obsah se záměnou věřitele změní podstatně a v neprospěch postoupeného dlužníka. 58 Soudní praxe to vidí například takto: smlouvy o postoupení pohledávky jsou neplatné, neboť jimi bylo postupováno právo, které postoupit nelze. Šlo totiž o pohledávku směřující k užívání nemovitosti, přičemž spoluvlastníci nemovitosti v ní chtěli podnikat v rozsahu odst NOZ 57 Vaigert,D., Philippi, T., Riško, P., Navrátilová, H., Pohledávky - Právní příručka věřitele. Str Eliáš, K. Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str

31 svého podílu; postoupením takové pohledávky by se jejich postavení jako vlastníků zhoršilo, neboť bez jejich souhlasu by tak mohl v nemovitosti podnikat kdokoliv. 59 Podstatné zhoršení dlužníkovo postavení reprezentují i takové případy, postoupí-li se pohledávka proti určité osobě právě určitému cesionáři. Zde se jedná typicky o pohledávky, které vznikají z rodinného poměru a z poměru osob blízkých. Práva jsou zde natolik spjatá s původní osobou věřitele, že výkon těchto práv je buď nemožný, nebo zde dojede tímto ke změně obsahu. Zákon tak chrání dlužníka před zhoršení jeho pozice právě v konkrétním závazkovém vztahu Vyrozumění o postoupení pohledávky Vyrozumění postoupení pohledávky dlužníkovi K postoupení dochází postupní smlouvou uzavřenou mezi postupitelem a postupníkem, Dlužník se postoupní smlouvy neúčastní. K tomu, aby nastaly účinky postoupení vůči němu je třeba, aby mu postoupení pohledávky bylo notifikováno ( oznámeno, vyrozuměno). Notifikace postoupení je upravena v 1882 odst. 1 OZ, podle něhož platí, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Notifikace postoupení dlužníkovi již není zákonem stanovena jako zákonná povinnost. Notifikací tedy rozumíme vyrozumění. Vyrozumění postoupení se provede tak, že dlužník je o postoupení pohledávky buď vyrozuměn postupitelem, anebo je mu prokázáno postupníkem, že se nabytím pohledávky stal jeho novým věřitelem. Zákoník neobsahuje nic o obsahu vyrozumění. Postupitelovo oznámení dlužníkovi musí být určité a srozumitelné, z oznámení musí být zřejmé, jakou pohledávku a komu dlužníkův věřitel postoupil. V případě, že postupitel dlužníka nevyrozumí je prokazováno 59 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 6 C 137/98 60 Viz 58 30

32 postoupení postupníkem. Postupník tedy musí dlužníku doložit, že se cesse udála a že dlužník má plnit právě jemu. Literárně se často doporučuje dokázat to dlužníku smlouvou o postoupení pohledávky, nepochybně však postačí předložit dlužníku postupitelovo jednostranné prohlášení nebo jeho potvrzení, že k cessi došlo. 61 Právní úprava postoupení pohledávky žádné formální požadavky s vyrozuměním o postoupení pohledávky výslovně nespojuje. Není stanoveno zákonem, zda má být dlužník vyrozuměn přímo písemně. Bereme-li v úvahu, že dlužník se smlouvy o postoupení neúčastní jako strana smlouvy, pak pouze o toto vyrozumění opírá dlužník své právní postavení ve vztahu k postupiteli i postupníkovi. Ochrana dlužníka, jehož postavení by se nemělo postoupením zhoršit, je jednou ze základních zásad, na kterých je celý institut postoupení pohledávky vybudován. Je v zájmu dlužníka, aby vyrozumění o postoupení bylo provedeno v písemné formě, zejména pokud sama smlouva o postoupení je písemná, v opačném případě by se jeho postavení mohlo zhoršit a stát se nejistým. 62 Pokud není dlužník o postoupení vyrozuměn, nic se pro něho nemění a má se chovat tak, jak to odpovídá dosavadní podobě obligace. Platí pro něj ten právní stav, který je mu znám. 63 Nevyrozuměný dlužník se může závazku zprostit plněním postupiteli. Formulace 1882 odst. 1 OZ v podstatě dovoluje dlužníkovi slnit dluh původnímu věřiteli i po postoupení pohledávky na jiného věřitele tím, že se dlužník s původním věřitelem vyrovná jinak. Postupník tím může o plnění z pohledávky přijít. Před vyrozuměním není postoupení pohledávky vůči dlužníkovi účinné a postupník se v této době nemůže postoupené pohledávky vůči dlužníkovi úspěšně domáhat. Pokud postupník přijme plnění dlužníka, dlužníkova povinnost plně zaniká a postupitel to co získal, musí vydat postupníkovi bez zbytečného odkladu. Jinak by se jednalo podle 2991 OZ a násl. o bezdůvodné obohacení ELIÁŠ, Karel., Některé otázky související s postoupením pohledávky. In:Občan.cz[online] Právní rozhledy. Praha: C. H. Beck, s. r. o. 2013, č. 22. Str Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str Pražák, Z., Občanský zákoník II. s komentářem. Str

33 3.6.2 Vyrozumění postoupení pohledávky osobám zajišťujícím pohledávku Podle zásady, že pohledávka přechází na postupníka v tom stavu, v jakém byla ke dni účinnosti smlouvy o postoupení, platí, pokud je pohledávka kryta zajištěním, přechází pohledávka včetně tohoto zajištění. Vyrozumění o postoupení pohledávky se tedy týká i osoby, která případně pohledávku zajistila, např. zástavním právem nebo ručením. Ručitel je tedy osobou, která se zavázala věřiteli uspokojit závazky dlužníka v případě dlužníkovy insolvence. 65 Stejně jako u dlužníka se nevyžaduje u této osoby souhlas s postoupením, ale zákon ukládá postupiteli povinnost tyto osoby vyrozumět. Toto výslovně stanoví 1883 OZ, pokud postupitel tuto osobu, která pohledávku zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem nevyrozumí o postoupení nebo dokud jí postupník postoupení neprokáže, nemá postoupení pohledávku vůči takové osobě účinky. Prokázat postoupení znamená doložit smlouvu o postoupení pohledávky anebo potvrzení původního věřitele, že k postoupení došlo. Postupitel musí postupníkovi vydat všechny listiny a pomůcky vztahující se k postoupené pohledávce a podat mu potřebné informace. Tím je zajištěno, aby se nový věřitel ujal postoupené pohledávky ve stejné kvalitě, v jaké ji měl věřitel dosavadní. 3.7 Námitky dlužníka Již v době trvaní původního vztahu pří prvotním vzniku pohledávky může dlužník uplatnit námitky vůči věřiteli. Toto právo si zachovává a nese i v momentě postoupení pohledávky, jde již o zmiňovanou zásadu, že i po postoupení pohledávky musí právní postavení dlužníka zůstat nezhoršeno. 66 může tedy dlužník proti postoupené pohledávce uplatnit vše, co by namítnul, kdyby k postoupení nedošlo. 65 Žák Milan a kol., Velká ekonomická encyklopedie. Str Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str

34 Dlužník totiž může uplatnit jednak námitky vůči cesionáři, jenž se stal novým věřitelem, také mu však zůstávají zachovány i námitky, které mohl uplatnit v době postoupení vůči postupitelovi. Může se jednat o námitku, která se týká samotné podstaty pohledávky. Může vznášet námitky týkající se existence pohledávky, tedy že pohledávka vůbec neexistovala nebo v momentě postoupení již byla zaniklá. Může vznášet námitky co do výše postoupené pohledávky. Může mít námitky, že pohledávka byla postoupena v rozporu s dobrými mravy. Může namítat neplatnost postoupení, popřípadě účinnost samotného postoupení. Může pohledávku shledávat promlčenou. Podrobněji se zabývá zákon námitkou započtení. Toto zvýhodnění pozice dlužníka představuje ustanovení 1884 odst. 1. OZ, který upravuje námitky dlužníka. Umožňuje dlužníkovi za splnění zákonných podmínek dlužníkovy pohledávky, které má vůči cedentovi započíst vůči cesionáři. Tato možnost se týká i pohledávek, které v době oznámení nebo prokázání postoupení ještě nebyly splatné. Pokud má dlužník také pohledávku proti svému věřiteli a než dojde k vzájemnému započtení pohledávek, postoupí věřitel pohledávku jinému. Dlužníkovi 1884 zachovává právo započíst svou pohledávku vůči původnímu věřiteli, tedy proti pohledávce, kterou původní věřitel proti němu má. Musí se jednat o pohledávku k započtení způsobilou, dále pohledávku musel dlužník mít již v době vyrozumění o postoupení a také musí být splněna povinnost oznámení cesionáři, bez zbytečných odkladů poté, co se o postoupení dozvěděl, jinak jeho právo zaniká. Tato povinnost je účelná jednak proto, že nelze ponechávat nového věřitele příliš dlouho v nejistotě a jednak i jemu musí být zajištěna možnost postihu odpovědnosti postupitele. 67 Nejvyšší soud dospěl k právním závěrům ve své judikatuře při řešení konkrétních sporů a pojem bez zbytečných odkladů vymezujme podobně jako Ústavního soudu ve své Sbírce nálezů a usnesení takto: většinou je tato lhůta určena ke splnění povinnosti nebo k uskutečnění právního úkonu či jiného projevu vůle. Takto vymezená lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Jde tak o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení bez zbytečného odkladu je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění 67 Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str

35 povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu Odpovědnost postupitele za postoupenou pohledávku Postoupit pohledávku lze jak bezúplatně, tak za úplatu. Obvykle se však děje za úplatu. Důležitou náležitostí smlouvy tedy bude ujednání o úplatnosti smlouvy a výši úplaty, pokud není ovšem ze smlouvy patrný úmysl převést pohledávku bezúplatně. Občanský zákoník upravuje ručení postupitele vůči postupníkovi za postoupenou pohledávku. A to za pohledávku, byla-li postoupena za úplatu. Povinnost ručení postupitele za dobytnost pohledávky nastává přímo ze zákona. Postupitel odpovídá postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky za to, že pohledávka v době postoupení trvala, a ručí za její dobytnost. Postoupením za úplatu se nerozumí jen její převod za peněžní ekvivalent, ale i za jinou penězi ocenitelnou hodnotu. 69 Zákonné ručení má však dvě výjimky. Ručení nebude platit, pokud postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná. 70 Druhá výjimka, kdy postupitel nebude odpovídat za dobytnost postoupené pohledávky, je dána tehdy, pokud se pohledávka stala nedobytnou až po postoupení buď náhodou, anebo nedopatřením postupníka. Postupitel nemůže odpovídat ani za pasivitu nebo liknavost postupníka, když nedopatření může být postupníkovi přičteno, jestliže pohledávku po její splatnosti nevymáhá bez zbytečného odkladu nebo pokud odloží splatnost pohledávky. 71 I ručení lze ale smluvně vyloučit, pokud se tak strany dohodnou. Třetí odstavec 1885 OZ zaručuje postupníkovi přímo ze zákona možnost uplatnit za vadu pohledávky například slevu či jinou náhradu dle OZ. Vadu pohledávky však musí postupník u postupitele vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl a měl 68 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 32 Cdo 2484/ Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str odst. 1 OZ odst. 2 OZ 34

36 zjistit. Stane-li se tak, může požadovat odstranění vady, slevu z úplaty za postup nebo odstoupit od smlouvy Postoupení souboru pohledávek Souborem pohledávek se rozumí větší počet pohledávek. Postoupením souboru pohledávek (neboli globální cessí) je situace, při které postupitel postupuje právě větší počet pohledávek, ať již současných nebo v budoucích. Právní úprava říká, že postupitel nemusí postupovat pouze jednotlivé pohledávky, které jsou dostatečně určené, ale lze postoupit i celý soubor pohledávek. Soubor pohledávek musí dle 1887 OZ být dostatečně určen, celkovou výší postoupené pohledávky, právním důvodem pohledávky, určitou dobou vzniku nebo specifikací dlužníka. V komentáři k tomuto paragrafu se uvádí možnost vzniku problému při uplatnění přechozího 1880 ods.2, tedy o nutnosti vydat postupníkovi potřebné doklady o pohledávce. Také k souboru pohledávek je nutné připojit i potřebné doklady a informace, které má postupitel sdělit 73. Pokud postupník některé tyto informace nedostane, postupitel tím poruší svoji zákonnou povinnost Vícenásobná cese Možnost tzv. vícenásobné cesse, kdy věřitel postoupí stejnou pohledávku více subjektům, je v rámci zákona nepřípustná. Zákon upravuje vícenásobnou cessi, kdy je jedna pohledávka postoupena postupitelem více postupníkům. Platí zde zákonné ustanovení ochrany dlužníka, vůči kterému je účinné jen to postoupení, o kterém se dozvěděl 72 ELIÁŠ, Karel., Některé otázky související s postoupením pohledávky. In:Občan.cz[online] Pražák, Z., Občanský zákoník II. s komentářem. Str. 78 Český Těšín: Poradce,

37 nejdříve 74. Význam tohoto ustanovení by měl směřovat především k jistotě dlužníka, kterému z postupníků má plnit. 4. Ekonomické hlediska cese Na pohledávky a jejich postupování nelze nahlížet pouze z pohledu právního, ale též z pohledu ekonomického. S rozvojem trhu a obchodování dochází i k vývoji trhu s pohledávkami. Mezi subjekty pohledávky nejen vznikají a zanikají, ale vzniká potřeba s nimi i obchodovat. Věřitelé přistupují k postoupení svých pohledávek z několika důvodů. Postoupení umožňuje řešit situace vyvolané například platební neschopností dlužníka nebo prostým nedostatkem hotových peněz v oběhu. Pohledávka je určitou majetkovou hodnotou. Není vázána v hotovosti, ale v právu na plnění. Postoupení je tak forma bezhotovostního převodu majetkové hodnoty. Postoupení pohledávky může být i zdrojem peněžních prostředků a to jak pro firmy, které se zabývají přímo nákupem pohledávek za účelem zisku, tak pro podnikatele, kteří využívají pro své podnikání nabídku faktoringu a forfaitingu. V současné době je obchodování s pohledávkami běžnou podnikatelskou činností. A pohledávky se tak na trhu můžou řadit mezi zboží, jsou ve smyslu 496 odst. 2 věcí. 4.1 Trh s pohledávkami S vývojem trhu a tržního mechanizmu dochází k vývoji trhu s pohledávkami. Pohledávky tedy jen nevznikají a nezanikají, ale vzniká obchod s pohledávkami. Na jedné straně poptávka a na druhé nabídka. Význam pohledávek souvisí s platební morálkou obchodní veřejnosti. Vzniku pohledávek nelze úplně zabránit, většina obchodů probíhá bezhotovostním stykem. Pohledávky se stávají typem majetku, s kterým lze obchodovat. Subjekt, který vytváří a kumuluje pohledávky, zejména proto, že v obchodních vztazích musí počítat s delší dobou splatnosti i 90 dní nebo s tím, že platební morálka obchodních odst. 2 OZ 36

38 partnerů není nejlepší, má možnost získat financování svého podnikání prostřednictvím pohledávek. Jsou to tyto způsoby: faktoring forfaiting eskont směnek Všechny tyto způsoby financování jsou založeny na principu postoupení pohledávek třetímu subjektu, který za různých podmínek, následně za toto dočasné nebo trvalé postoupení poskytuje jistou finanční protihodnotu. 75 Výše finanční protihodnoty a podmínky postoupení se dle jednotlivých případů liší a dle těchto rozdílů rozlišujeme typy a podtypy těchto finančních operací s pohledávkami. 4.2 Faktoring Faktoring je forma financování krátkodobých pohledávek se splatností nejčastěji do devadesáti dnů. Jedná se o odkup pohledávek ještě před dobou jejich splatnosti. Oproti postoupení pohledávky faktoringová společnost, např. banka poskytuje finanční plnění, které tak postupitel dostane dříve, než by mohl vzhledem k dlouhé době splatnosti, získat od svého dlužníka, např. odběratele zboží nebo služeb. Faktoringová společnost se stará o inkaso a kroky, které k inkasu předmětné pohledávky vedou. Faktoringové společnosti financují pohledávky vznikající právě z dodávky zboží nebo poskytnutí služeb a to bez dalšího jištění, pouze na základě posouzení jejich kvality a možných rizik vhledem k jednotlivým odběratelům, zde dlužníkům. Faktoring je předně vhodný pro dodavatele sériových výrobků, zejména spotřebního zboží, pokud prodávají relativně stabilnímu okruhu odběratelů. Faktoringová společnost se stává novým výhradním vlastníkem pohledávek klienta a to včetně příslušenství, právě formou postoupení pohledávek. 75 Vaigert,D., Philippi, T., Riško, P., Navrátilová, H., Pohledávky Právní příručka věřitele. Str

39 Základem spolupráce je faktoringová smlouva, která je vlastně formou smlouvy o postoupení pohledávky, kde se subjekty smlouvy dohodnou po jakou dobu a za jakých podmínek mezi nimi bude docházet k postupování pohledávek za konkrétními dlužníky. 76 Faktoringová smlouva se většinou uzavírá na určité časové období. Faktoringová společnost (faktor) odkoupí od klienta všechna pohledávky, které splňují podmínky této smlouvy. Česká leasingová a finanční asociace vymezuje faktoringovou smlouvu takto: Faktoringová smlouva může mít charakter smlouvy rámcové nebo konkrétní smlouvy o postoupení budoucích pohledávek. Pokud má charakter smlouvy rámcové, není smlouvou o postoupení konkrétní pohledávky, pokud není blíže specifikováno jinak, ale smlouvou o tzv. globální cesi pohledávek, jejichž obsah není předem určen a jejichž bližší specifikaci je nezbytné stanovit až v jednotlivých (konkrétních) postupních smlouvách. Za účelem splnění zákonného požadavku dostatečné určitosti převáděné pohledávky proto dodavatel zboží nebo služeb coby postupitel uzavírá s faktorem smlouvou o postoupení konkrétní pohledávky, popřípadě souboru konkrétních pohledávek. Smlouva o převodu určité pohledávky či určitého souboru pohledávek musí obsahovat označení smluvních stran, specifikaci postoupené pohledávky, osobu dlužníka, jakož i další podmínky, zpravidla okamžik nabytí účinnosti smlouvy, úplatu za převod pohledávky, popřípadě též rozhodčí doložku. 77 a většina podmínek souvisejících s postoupením pohledávek upravena je přímo ve faktoringové smlouvě či ve všeobecných obchodních podmínkách upravujících faktoringový vztah. Na samotnou postupní smlouvu pak zbývá většinou již jen specifikace postupovaných pohledávek (zpravidla jde o výčet faktur daňových dokladů, jimiž byly pohledávky vyúčtovány a v nichž je uveden právní titul vyúčtované pohledávky, obsahující pouze číslo faktury, datum jejího vystavení, datum splatnosti a výši pohledávky), specifikace osoby dlužníka a odkaz na faktoringovou smlouvu. 78 Pro klienta faktoringové společnosti je významné poskytnutí zálohy nejčastěji kolem 70-90% z nominální hodnoty postoupené pohledávky, tyto zdroje vázané v pohledávce jsou tak uvolněny pro další vlastní využití ještě před splacením pohledávky odběratelem. Pokud odběratel uspokojí pohledávku ve prospěch faktoringové společnosti, bude klientovi proplacena zbývající část hodnoty pohledávky. Tuto službu nabízí většina velkých bankovních ústavů ČR i soukromé specializované obchodní společnosti. Avšak faktoring 76 Vaigert,D., Philippi, T., Riško, P., Navrátilová, H., Pohledávky Právní příručka věřitele. Str Právní základ factoringu. In.clfa.cz.[online] Copyright ČLFA 78 tamtéž 38

40 je služba úplatná. Od doplatku se odečtou náklady na financování, tedy náklady faktoringové společnosti. Cena za faktoringové služby se pohybuje podle bonity odběratelů i dodavatelů, podle objemu pohledávek, podle délky spolupráce a podle používané mezibankovní sazby ve výši % z hodnoty pohledávky. Dle Vozňákové většina firem považuje tyto poplatky za velmi vysoké. 79 Náklady na služby rozděluje většina faktorů na dvě položky: úroková sazba dosahuje podobné úrovně jako běžné sazby, které účtují banky u kontokorentních úvěrů faktoringový poplatek procento z nominální hodnoty pohledávky (obvykle do 1,5 %), které si faktor účtuje za zpracování faktoringu. 79 Vozňáková, I., Efektivní řízení pohledávek. Str

41 4.2.1 Průběh faktoringové operace Na modelovém příkladu lze ukázat průběh faktoringové operace 80 : Zadání: Fakturovaná částka ,--Kč Doba splatnosti 45 dní Faktoringový poplatek (odměna faktorovi) 0,75 % Úrok z financování 1 M PRIBOR 81 5,3%+rizikový příplatek 1,5% p.a 82 Výše zálohy 80% 1. den operace: prodávající vystaví fakturu na kupujícího a postoupí ji faktorovi, 2. den: faktor poskytne zálohu dodavateli ve výši ,--Kč, 47. den: kupující uhradí ve prospěch faktora ,--Kč, 48. den: faktor provádí vyúčtování operace takto: objem pohledávky faktoringový poplatek náklady na financování (80 000,--x 45/365 x 6,8%) výše doplatku dodavateli náklady Celkové inkaso prodávajícího ,--Kč -750,--Kč -671,--Kč ,-- Kč 1 421,--Kč ,--Kč Výsledné inkaso pro prodávajícího při využití faktoringové společnosti je dle uvedeného zadání ,--Kč. 80 Sato Alexej., Aktuální otázky mezinárodního obchodu. Str Prague InterBank Offered Rate - je pražská mezibankovní nabídková sazba. Jedná se o úrokovou sazbu, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 82 neboli per annum, latinsky znamená roční a uvádí se u úrokové sazby jako roční úroková sazba. 40

42 Průběh faktoringové operace lze znázornit pomocí schématu (obr. č. 1) Obr. č. 1 Průběh faktoringové operace 83 Obrázek popisuje situaci, kdy do závazkového vztahu mezi dodavatelem a kupujícím vstupuje právě jedna třetí osoba, která zajišťuje jak financování, tak inkaso pohledávky. Mezi dodavatelem zboží nebo služby a faktorem je uzavřena dohoda o faktoringu, faktoringová smlouva (1). Na základě kupní smlouvy mezi dodavatelem a kupujícím proběhne dodávka zboží (2). Dodavatel postoupí pohledávku faktorovi (3). Faktor poskytne zálohu dodavateli (4). Kupující uhradí kupní cenu, pohledávku faktorovi (5). Faktor po odečtení nákladů na financování a faktoringového poplatku vyrovná pohledávku dodavateli (6). 83 Sato Alexej., Aktuální otázky mezinárodního obchodu. Str