ROČNÍ OPERAČNÍ VYHODNOCENÍ OPLZZ 2012

Transkript

1 ROČNÍ OPERAČNÍ VYHODNOCENÍ OPLZZ 2012 Příloha č. 3 Závěrečné zprávy 10 případových studií Špatné praxe či problémových oblastí při realizaci a hodnocení vybraných projektů OP LZZ PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST

2 Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2012 " financované z projektu technické spolupráce OP LZZ "Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ " (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/ ). IREAS centrum, s.r.o. Mařákova 292/ Praha 6 Českárepublika 30. června

3 OBSAH 1. Oblast podpory Nevhodné zaměření témat kurzů s ohledem na a) dosažení cílů projektu a b) na cílovou skupinu Problematika veřejné podpory v projektech zaměřených na tvorbu nových účelových pracovních míst v soukromé sféře a s tím spojený zákaz tvorby účelových pracovních míst ve státní správě Soulad národních aktivit APZ s podporami EU (snížení efektivity podpory v důsledku dodržení projektového principu) Spolupráce příjemce podpory při evaluaci projektu Složitost spolupráce orgánů a institucí státní správy při vyhodnocování projektů a programu Oblast podpory Flexibilita v podpoře orgánů veřejné správy v období jejich reorganizace Oblast podpory Zjišťování výsledků projektu u podpořených osob a evidence cílové skupiny Oblast podpory Legislativní bariéry spojené se založením firemní školky Oblast podpory Spolupráce s uživateli výsledků projektu jako klíčový faktor zajištění pozitivních dopadů Průřezově celý OP LZZ Problémová oblast10:minimální vypovídací hodnota indikátorů

4 1. Oblast podpory Nevhodné zaměření témat kurzů s ohledem na a) dosažení cílů projektu a b) na cílovou skupinu Projekt: Realizátor: Cílová skupina: CZ.1.04/2.1.00/ , Vzdělání - praxe zaměstnání Úřad práce v Brně absolventi škol Popis a analýza špatné praxe Projekt Vzdělání praxe zaměstnání byl realizován Úřadem práce v Brně v rámci oblasti podpory 2.1. Cílem projektu bylo zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost absolventů škol v Jihomoravském kraji. Projekt se správně zaměřoval na získání praxe, obsahoval však i část vzdělávací, kdy účastníci povinně absolvovali mimo jiné i vzdělávací kurz na obsluhu PC. Jak ukázalo dotazníkové šetření mezi cílovou skupinou i expertní posouzení evaluátora, měla tato aktivita téměř nulový přínos jak pro cílovou skupinu, tak i pro dosažení cílů projektu. Cílovou skupinou v tomto případě byli absolventi středních škol s maturitou nebo absolventi vysokých škol. Tedy cílové skupiny s vyšším vzděláním, které se s obsluhou PC bezpodmínečně musely v době svého studia na střední či vysoké škole setkat. To nakonec potvrzovali i respondenti dotazníkového šetření, kteří přímo uváděli, že kurz obsluhy PC byl pro ně zbytečný. Z tohoto pohledu tak byla relativně rozsáhlá aktivita projektu s téměř nulovým přínosem, neboť nenaplňovala potřebu cílové skupiny. Naopak se spíše zaměřovala na silnou stránku cílové skupiny, kterou však většinou nebyla schopna posunout dále. Teoreticky byl přínosem certifikát ECDL, který účastníci obdrželi, který však měl hodnotu pouze samotného certifikátu, protože reálně nic nového cílové skupině nepřinesl. Z hlediska naplnění cíle projektu, kterým bylo zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti cílové skupiny, je zařazení vzdělávacího kurzu na obsluhu PC rovněž diskutabilní. Účastníci projektu absolvovali pracovní stáž na různých pozicích ve veřejné správě. Zde lze očekávat potřebu obsluhy PC, nicméně s ohledem na variabilitu zaměstnavatelů, u kterých probíhala praxe, nemohli být účastníci připraveni na konkrétní pozici. Obecné znalosti z obsluhy PC přitom cílová skupina měla. Zobecnění Projekt poukázal na to, že v některých případech jsou do projektu zahrnuty vzdělávací (případně jiné) aktivity, které však postrádají konkrétní přímou vazbu buď na dosažení cíle projektu, nebo na naplnění potřeby cílové skupiny. V projektech tak dochází občas k tomu, že aktivity jsou zahrnovány nikoli primárně proto, že by vedly k dosažení cíle projektu, nebo proto, že by naplňovaly potřebu cílové skupiny, ale proto, že realizátor tyto aktivity dělá a zná. (To se projevilo například i v projektu společnosti Androsa, CZ.1.04/2.1.01/ , který se rovněž zaměřoval na absolventy škol, které připravoval na práci obchodního reprezentanta ve farmaceutickém průmyslu). Zahrnutí takovýchto aktivit do projektu je často způsobeno tím, že realizátor podcenil fázi zjišťování potřeb cílové skupiny, případně je vůbec nezná, nebo navrhuje aktivity nikoli s orientací na dosažení 4

5 cíle projektu, ale takové aktivity, které se mu lépe dělají. Pak může docházet k tomu, že realizované aktivity tohoto typu pouze nafukují projekt i jeho rozpočet a vedou k neefektivnímu využívání přidělených prostředků. Návrhy a doporučení K eliminaci případů realizace aktivit, které reálně nepovedou k dosažení cíle projektu ani naplnění potřeb cílové skupiny, by mělo primárně docházet v procesu hodnocení žádostí. Již v současné době je v pokynech pro žadatele uvedeno, jaké by měly být v popisu klíčových aktivit uvedeny informace. Ve skutečnosti je však kvalita i obsah informací uváděných žadateli velmi různá. Doporučujeme proto zaměřit se na zejména na proces hodnocení žádostí, kde by tyto aktivity měly být identifikovány. Hodnotitelé by například měli přidělit plný počet bodů pouze v takovém případě, kdy v popisu klíčových aktivit bude jednoznačně a podloženě uvedeno: Na jakou potřebu cílové skupiny aktivita reaguje? Jak konkrétně tuto potřebu aktivita naplní (jaký bude přínos pro CS)? Jak realizace aktivity naplní cíl projektu? Toto veřejné doporučení hodnotitelům, které by například bylo uvedeno i v jednotlivých výzvách, by mohlo přimět žadatele k zamyšlení se nad provázaností potřeb a navrhovaných aktivit. Tento nepřímý způsob apelace jak na hodnotitele, tak na žadatele navrhujeme z toho důvodu, že neshledáváme jako vhodné přímo tyto otázky začleňovat do formuláře projektové žádosti. Současně s tím je nutné zaměřit se i na doložení či prokázání skutečné potřeby cílové skupiny, např. opět apelací na hodnotitele či vyžadováním strukturované analýzy potřeb cílové skupiny při předkládání žádosti. 5

6 1.2 Problematika veřejné podpory v projektech zaměřených na tvorbu nových účelových pracovních míst v soukromé sféře a s tím spojený zákaz tvorby účelových pracovních míst ve státní správě Projekt: Realizátor: Cílová skupina: CZ.1.04/2.1.00/ , Vzdělání praxe - zaměstnání Úřad práce v Brně absolventi škol Popis a analýza špatné praxe Projekt Vzdělání praxe zaměstnání byl realizován Úřadem práce v Brně v rámci oblasti podpory 2.1. Cílem projektu bylo zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost absolventů škol v Jihomoravském kraji prostřednictvím vzdělávání a praxí. Projekt byl v rámci evaluace (viz příslušná případová studie) hodnocen jako velmi úspěšný z hlediska dosažení cílů projektu. Jak vyplynulo z rozhovoru se zástupcem realizátora i z dotazníkového šetření, bylo pro cílovou skupinu absolventů jednoznačně nejpřínosnější získání praxe. Právě zde však projekt narážel na legislativní bariéry. Současná legislativa neumožňuje vytváření takzvaných společensky účelných pracovních míst ve státní správě. To znamená, že podpora z OP LZZ nemohla být při zajištění praxí pro absolventy určena přímo pro zaměstnance úřadů. I z tohoto důvodu byla realizace projektu provedena přes prostředníka, kterým byla pracovní agentura. V soukromé sféře sice možnost vytváření společensky účelných pracovních míst je, naráží však na to, že v takovém případě je mzda absolventa na praxi započítávána do veřejné podpory. V případě poskytování zaměstnanců absolventů škol do soukromé sféry by tak záhy pracovní agentura vyčerpala limit pro veřejnou podporu de minimis. Přenesení veřejné podpory na poskytovatele stáže by snížilo zájem o tyto stážisty, neboť přidaná hodnota těchto dočasných pracovníků je pro firmy nízká a navíc dojde k odčerpání části limitu pro veřejnou podporu de minimis. Z tohoto důvodu byly jako poskytovatelé stáží zvoleny instituce veřejné správy, kde nejsou splněny podmínky pro vznik veřejné podpory. Zobecnění Zajišťování praxe pro absolventy škol se ukazuje na základě provedených evaluací jako velmi účinný nástroj pro řešení jejich znevýhodnění na trhu práce. Zajištění praxe je však negativně ovlivňováno legislativními faktory. V případě stáží ve státní správě naráží realizace na zákaz tvorby účelových pracovních míst, avšak nikoli na problém veřejné podpory. Naopak při realizaci stáží v soukromém sektoru vzniká problém s čerpáním veřejné podpory. Čerpání veřejné podpory na stáže absolventů škol pro firmy většinou není zajímavé, neboť tito absolventi nemají pro firmu příliš velkou přidanou hodnotu. Jednak proto, že jí čerpají část limitu pro veřejnou podporu de minimis, jednak proto, že absolventi škol mají nižší výkonnost z důvodu absence pracovních návyků. Návrhy a doporučení 6

7 K řešení této situace je možné na problém poukázat a zahájit odbornou diskusi, případně připravit právní rozbor společně s návrhem, jak situaci řešit. Dle informací MPSV by řešení měla iniciovat sekce 4. Reálnější je varianta pozměnění národní legislativy než celoevropské týkající se zákazu veřejné podpory, spojené s množstvím výjimek, díky kterým mohou jinak zakázané dotace do soukromého sektoru existovat. 7

8 1.3 Soulad národních aktivit APZ s podporami EU (snížení efektivity podpory v důsledku dodržení projektového principu) Projekt: Realizátor: Cílová skupina: CZ.1.04/2.1.00/ (NIP) - Poradenství a rekvalifikace MPSV, Úřad práce ČR nezaměstnaní Popis a analýza špatné praxe Projekt Poradenství a rekvalifikace byl realizován v rámci oblasti podpory 2.1 jako národní individuální projekt. Cílem projektu bylo zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost žadatelů o práci evidovaných na Úřadech práce ČR. Jednalo se o systémový projekt, který byl připravován centrálně Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a následně byl realizován jednotlivými územními pracovišti Úřadu práce. Projekt byl připravován a realizován v době eskalace celosvětové finanční krize, která byla ve většině států včetně České republiky spojena s úspornými opatřeními ve státním rozpočtu. K financování činnosti Úřadů práce, které v rámci aktivní politiky zaměstnanosti nabízejí nezaměstnaným možnost absolvovat poradenství a rekvalifikační kurzy, tak bylo přistoupeno projektovým způsobem s využitím národního individuálního projektu v rámci oblasti podpory 2.1. Tím bylo umožněno pokračování velmi přínosných rekvalifikací a poradenství cílové skupině i v době úsporných opatření ve státní správě. Projektový přístup k financování jinak standardní činnosti Úřadů práce s sebou však přinesl zejména zvýšené náklady na administraci této činnosti, a to od přípravné fáze (sepsání projektového návrhu) přes hodnocení projektů (náklady na formální i věcnou kontrolu, zprostředkující subjekt), jeho administraci a monitorování (sestavování a odevzdávání monitorovacích zpráv, náročnější evidence) až po ukončení projektu (závěrečná zpráva, vyhodnocení). Nutností formální realizace těchto běžných činností projektovou formou tak byly navýšeny náklady, což vede ke snížení efektivnosti podpory. Zobecnění Uvedený příklad poukazuje na to, že projektová forma podpory včetně dodržení veškerých procedur spojených s vypsáním výzvy, sestavováním projektové žádosti, jejím hodnocením a následnou administrací projektu, zvyšuje v některých případech zbytečně náklady na realizaci podpory a tím snižuje její efektivitu. V případě grantových projektů, kde probíhá mezi žadateli soutěž tak, aby byly podpořeny ty nejlepší projekty, je tento způsob vyhovující. Jeho využití u projektů individuálních, kdy je předem stanoveno, jaká instituce dostane kolik prostředků a na co, však představuje spíše zbytečnou administrativní i finanční zátěž, která často vede ke zdržením v realizaci. Dodržování projektového schématu u individuálních projektů v praxi znamená, že projektové návrhy jsou opravovány, doplňovány a opakovaně hodnoceny tak dlouho, dokud nezískají dostatečný počet bodů, aby mohly být podpořeny. V praxi to však většinou znamená jen zvýšené náklady, časové zpoždění realizace, avšak dopad na následnou vlastní realizaci je spíše nulový. 8

9 Tato situace se týká dvou případů: Individuální projekty, které u kterých je předem dáno kdo, na co a kolik prostředků získá Využitím financování ze strukturálních fondů na běžnou činnost instituce Případně se může jednat o kombinaci těchto dvou případů, jako tomu bylo ve výše zmíněném projektu. Návrhy a doporučení Při přípravě postupů k předkládání, hodnocení a administraci projektů v dalším programovacím období doporučujeme: prozkoumat možnosti zjednodušeného předkládání a schvalování projektových žádostí u individuálních projektů. Prozkoumat možnost úplného vypuštění projektového přístupu v případech, kdy dotace je použita na zajištění běžné činnosti instituce. V souvislosti s tímto zjednodušením případně úplným vypuštěním fází přípravy, schvalování a administrace projektu je však nezbytně nutné posílit zpětné hodnocení realizace těchto projektů zejména s ohledem na dosažení výstupů a výsledků. To lze zajistit například externí on-going nebo ex post evaluací projektů. Obecně by zvýšení důrazu na skutečné výsledky než na formální náležitosti mohlo výrazně přispět ke zvýšení kvality výstupů projektů. Evaluátor proto doporučuje zaměřit se primárně na: Ex ante evaluaci projektových návrhů u grantových projektů, kde je třeba vybrat v soutěži návrhů ty nejlepší, a Ex post evaluaci výsledků projektu u individuálních projektů, kde ex ante hodnocení je spíše kontraproduktivní. 9

10 1.4 Spolupráce příjemce podpory při evaluaci projektu Projekt: Realizátor: Cílová skupina: CZ.1.04/2.1.01/ , Nabídka rekvalifikačních kurzů účetnictví, daňové, mzdové evidence a personalistiky Centrum ekonomického vzdělávání Ostrava, o.p.s. nezaměstnaní Popis a analýza špatné praxe Projekt Nabídka rekvalifikačních kurzů účetnictví, daňové, mzdové evidence a personalistiky byl realizován v rámci oblasti podpory 2.1. Jeho realizátorem byla obecně prospěšná společnost založená v únoru Již dva roky po svém založení získala tato společnost dotaci z OPLZZ na vytvoření realizaci projektu. Tento projekt končil , tedy v době zpracování evaluace. Evaluační tým oslovil zástupkyni projektu s požadavkem na setkání za účelem realizace řízeného rozhovoru. Tento rozhovor byl přislíben a dohodnut přesný termín. Na tento rozhovor se kontaktní osoba nedostavila. Pouze zástupci evaluátora zaslala sms zprávu, že se na schůzku nedostaví, avšak až v době, kdy tento již absolvoval cestu z Prahy do Ostravy. Jakékoli další pokusy o kontaktování zástupce projektu selhaly. Nedařilo se ani kontaktovat další zástupce společnosti, kteří jsou uvedeni v projektových dokumentech, a to i přesto, že jsou tyto kontakty uvedeny na webových stránkách příjemce. Buď bylo volané číslo nedostupné, nebo neexistovalo. Statutárního zástupce organizace rovněž nebylo možné kontaktovat, neboť je u jeho jména v projektové žádosti uvedeno evidentně falešné telefonní číslo Evidentní snaha realizátora nekomunikovat a nepravdivé údaje uvedené již v projektové žádosti vyvolávají otázky na téma možného zneužití dotace. Evaluátor proto doporučuje provést u tohoto projektu hloubkovou kontrolu. Zobecnění Při zpracování evaluace byla většinou evidentní snaha realizátorů spolupracovat. Z tohoto pohledu se tedy jedná spíše o výjimečný případ. Na druhou stranu je třeba upozornit na to, že někteří realizátoři odmítli spolupracovat na evaluaci jejich projektu již při prvním oslovení s odvoláním například na časové vytížení. Spolupráce příjemců podpory je klíčovým faktorem zajištění úspěšnosti projektu a jeho případné evaluace. Přestože je v podmínkách OP LZZ i podmínkách smlouvy o poskytnutí dotace povinnost spolupráce příjemce při vyhodnocování projektu zakotvena, evidentně ne vždy je možné s touto spoluprací počítat. Přestože se jedná o spíše výjimečnou situaci, jak již bylo uvedeno, její závažnost nás přivádí k formulaci doporučení uvedených níže. 10

11 Návrhy a doporučení Pro účinnější kontrolu kvalitní realizace projektu a včasné odhalení potenciálních problémových projektů navrhujeme zvážit zavedení následujících opatření: Prověřovat žadatele a zejména formální informace uvedené v žádosti (kvalitní kontrola žádosti musela odhalit již smyšlené telefonní číslo u statutárního zástupce) Zavést povinnost příjemce předávat poskytovateli dotace seznam účastníků projektu včetně kontaktních informací (viz doporučení u problémové oblasti č. 6) a namátkově při ověřovat informace uváděné příjemcem. Zavést reálnou věcnou kontrolu realizace projektů, nikoli pouze formální, jak je tomu dosud (zavedením povinnosti příjemce předem oznamovat konání seminářů či dalších akcí a namátkové inspekce, zda se tyto akce skutečně uskutečnily). 11

12 1.5 Složitost spolupráce orgánů a institucí státní správy při vyhodnocování projektů a programu Projekt: Realizátor: Cílová skupina: CZ.1.04/2.1.00/ (NIP) - Poradenství a rekvalifikace MPSV, Úřad práce ČR nezaměstnaní Popis a analýza špatné praxe Projekt CZ.1.04/2.1.00/ (NIP) - Poradenství a rekvalifikace byl zaměřen na rekvalifikaci a pomoc s návratem na trh práce cílové skupině nezaměstnaných. Smyslem tedy bylo, aby účastníci projektu získali nové zaměstnání. Jejich návrat na trh práce a tudíž splnění hlavního cíle projektu, bylo možné ověřit prostřednictvím porovnání s databází České správy sociálního zabezpečení. Jak si evaluátor ověřil i v jiných evaluačních projektech, lze z této databáze vysledovat, kolik účastníků projektu je k určitému datu zaměstnaných, vedených jako OSVČ, případně nezaměstnaných. Při hodnocení uvedeného NIP probíhalo šetření na Úřadě práce v Českých Budějovicích a v Kutné Hoře. Zástupce ÚP v Českých Budějovicích poskytl seznam účastníků projektu k ověření. Zástupkyně ÚP v Kutné Hoře ochotně spolupracovala při realizaci dotazníkového šetření mezi cílovou skupinou, avšak žádost o jmenný seznam účastníků projektu po poradě s vedením ÚP odmítla poskytnout s odvoláním na zákon o zaměstnanosti, který vymezuje, v jakém případě mohou tato data poskytnout, přičemž evaluace projektu tímto případem není. Seznam účastník projektu z ÚP v Českých Budějovicích byl předán ČSSZ se žádostí o ověření, zda k určitému datu byli tito účastníci projektu zaměstnaní, sebezaměstnaní či nezaměstnaní. Jak již bylo zmíněno, evaluátor již v předchozích evaluačních projektech s ČSSZ úspěšně tímto způsobem kooperoval. Zástupci ČSSZ vždy ochotně žádosti vyhověli a vyšli při hodnocení výsledků projektu evaluátorovi vstříc. Na druhou stranu bylo vždy třeba oficiálně požádat o spolupráci na úrovni vrchního ředitele. Tato oficiální žádost potom představovala i více než týdenní prodlevu, nemluvě o nutnosti vrchních ředitelů se oficiálnímu povolování spolupráce věnovat. Zobecnění Vyhodnocení úspěšnosti jednotlivých projektů i celého programu je většinou spojeno se spoluprací několika institucí. Obecně lze z pohledu evaluátora konstatovat, že orgány a instituce veřejné správy při hodnocení aktivně spolupracují, ať již se v tomto případě vyskytují v jakékoli ze tří možných rolí. Těmito rolemi jsou: Příjemce dotace (tj. realizátor projektu, který je z OP LZZ podpořen) Zprostředkující subjekt (tj. subjekt, který zastupuje poskytovatele dotace; sem řadíme i zadavatele evaluace) Třetí strana z oblasti veřejné správy, jejíž informace je důležitá pro hodnocení projektu (například zmíněná ČSSZ spravující databázi sociálního pojištění). 12

13 Přestože jednotlivé subjekty ochotně při evaluaci spolupracují, je spolupráce ztížena několika faktory. Prvním z nich je nepropojenost databází, kdy zprostředkující subjekty nemohou samy ověřit výsledky, ale musí o spolupráci žádat další veřejnou instituci. Druhým faktorem je složitost komunikace ve veřejné správě, kdy za předpokladu, že komunikace mezi dvěma subjekty veřejné správy není standardizovaná, je třeba nejprve spolupráci domluvit na určité úrovni řízení, což nejen zatěžuje samotné vedoucí pracovníky, ale vede i k prodlevám při řešení. Posledním významným faktorem jsou pak legislativní omezení vyplývající zejména ze zákona o ochraně osobních údajů, ale i dalších zákonů a předpisů, jako například výše zmíněný zákon o zaměstnanosti. Například z důvodu ochrany osobních dat jsou informace z ČSSZ poskytovány v agregované podobě, která sice umožňuje základní posouzení úspěšnosti projektu, ale neumožňuje případné nadstavbové analýzy, např. u jaké skupiny účastníků byla podpora nejúčinnější. Návrhy a doporučení K zefektivnění průběhu evaluace a vyhodnocení programu navrhuje evaluátor realizovat tato opatření: Propojit či zpřístupnit mezi jednotlivými institucemi veřejné správy ty databáze, které jsou důležité pro zhodnocení účinnosti podpory z OP LZZ. S ohledem na náročnost propojení databází doporučujeme dočasně Projednat způsoby a podmínky spolupráce a komunikace mezi subjekty veřejné správy tak, aby nebylo nutné při každém zjišťování oficiálně žádat o spolupráci. Stanovit a případně i taxativně uvést, jaké informace mohou dodavatelé evaluací od příjemců vyžadovat s ohledem na ustanovení zákona o ochraně osobních údajů, případně dalších zákonů. Ideálně již v pověřovacím dopise uvést, že dodavatel je vázán mlčenlivostí a mohou mu určitá data nutná k vyhodnocení programu či projektu být poskytnuta. 13

14 2. Oblast podpory Flexibilita v podpoře orgánů veřejné správy v období jejich reorganizace Projekt: Realizátor: Cílová skupina: CZ.1.04/2.2.00/ , Personální a odborné zajištění realizace aktivní politiky zaměstnanosti na úřadech práce Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR pracovníci Úřadů práce ČR Popis a analýza špatné praxe Projekt CZ.1.04/2.2.00/ Personální a odborné zajištění realizace aktivní politiky zaměstnanosti na úřadech práce byl realizován MPSV ČR v rámci oblasti podpory 2.2. Cílem projektu bylo posílení personální a odborné kapacity služeb zaměstnanosti (resp. úřadů práce). Dle provedených šetření vyplynulo, že projekt naplnil své původně plánované cíle, ačkoliv kontext podmínek pro jeho realizaci se výrazně v průběhu projektu změnil. Jednalo se především o rozsáhlou reorganizaci fungování úřadů práce v ČR, která měla výrazné dopady do systému fungování úřadů práce a jejich personálního zabezpečení. Z důvodu provedené reorganizace nebylo možné přistoupit ke vzdělávacím aktivitám průběžně, ale teprve ke konci realizace projektu. Kontext podmínek pro realizaci projektu se v průběhu výrazně změnil. Jednalo se především o rozsáhlou reorganizaci fungování úřadů práce v ČR, která měla výrazné dopady do systému fungování úřadů práce a jejich personálního zabezpečení. Tyto aspekty představovaly největší komplikaci při realizaci projektu. Dle provedených řízených rozhovorů s koordinátorkou projektu i odborným garantem vyplynulo, že z důvodu provedené reorganizace nebylo možné přistoupit ke vzdělávacím aktivitám průběžně, ale teprve ke konci realizace projektu, což nebylo zcela ideální (organizačně i koncepčně). V rámci projektu však byly sestaveny odborné vzdělávací podklady, které reagují na dlouhodobé trendy spojené s hospodářskou krizí a zvýšenými nároky na agendu úřadů práce (tj. zejména dlouhodobá potřeba spojená s individualizací přístupu pracovníků ke klientům a jejich specifickým problémům na trhu práce). Podle názoru zástupců managementu projektu je však velmi obtížné hodnotit celkové výsledky projektu, neboť v rámci procesu reorganizace došlo k výrazné fluktuaci pracovníků. Jednoznačně slabou stránkou realizace projektu, která negativně ovlivnila i celkový efekt, bylo zpoždění v realizaci vzdělávacích aktivit, které byly z důvodu reorganizace úřadů práce uskutečněny až těsně před ukončením projektu. Tento aspekt byl velmi negativně hodnocen téměř všemi podpořenými pracovníky, kteří si však uvědomili, že po provedení reorganizace byla jejich původní pracovní pozice zcela zrušena, a tudíž prostřednictvím tohoto projektu tak bylo uchováno jejich zaměstnání. 14

15 Zobecnění V rámci zobecnění příkladu špatné praxe lze poukázat zejména na to, že projekt byl navrhován s určitým cílem a zaměřením, avšak nebral v úvahu celkový kontext, ve kterém byl realizován. Při plánování projektu je třeba brát v úvahu nejen hlavní myšlenku a příčinnou vazbu potřeba aktivity cíl, ale i okolní podmínky, ať již aktuální nebo plánované, které mohou pravděpodobně ovlivnit realizaci. Tyto rizikové faktory by měly být zohledněny v analýze rizik, která je součástí projektové žádosti. Na základě zhodnocení několika projektových žádostí však lze konstatovat, že tato část projektového návrhu je často žadateli nejvíce podceňována. Uváděná rizika jsou většinou uvedena pouze formálně a drtivá většina z nich obsahuje rizika typu špatná volba manažera opatření: bude vybrán kvalitní manažer nebo špatná volba dodavatele opatření: bude vybrán kvalitní dodavatel. Projektové žádosti se tak tváří jako zcela bezriziková s cílem zvýšit šanci na získání podpory. Návrhy a doporučení Pokud se budou realizovat obdobné rozsáhlejší projekty, a přitom během jejich realizace dojde k významnějším změnám, které negativně ovlivní zdárný průběh projektu, mělo by se tak jako u programů, tak i projektů přistoupit k tzv. mid-term (resp. on-going) evaluaci. Smyslem by byla úprava cílů a příp. doby realizace tak, aby ve výsledku projekt dosáhl hlavního smyslu podpory ve veřejné správě. V krajním případě by mělo dojít ke zrušení realizace takového projektu v případě, kdy externí evaluátor by usoudil nevhodnost pokračování takového projektu. Při přípravě budoucího systému hodnocení projektových žádostí klást větší důraz na analýzu rizik projektu. 15

16 3. Oblast podpory Zjišťování výsledků projektu u podpořených osob a evidence cílové skupiny Projekt: Realizátor: Cílová skupina: CZ.1.04/3.1.02/ , Výukou češtiny k lepší sociální integraci cizinců Volonte Czech cizinci Popis a analýza špatné praxe Projekt Výukou češtiny k lepší sociální integraci cizinců byl realizován v rámci oblasti podpory 3.1. Cílem projektu bylo zvýšit zaměstnatelnost a zaměstnanost legálně pracujících cizinců v České republice prostřednictvím zlepšení jejich jazykových znalostí a dovedností. Projekt podle vykazovaných informací umožnil jazykové vzdělání 286 cizincům. Úspěšnost projektu a reálný přínos vyplynul i z dotazníkového šetření mezi cílovou skupinou, které evaluátor provedl. Realizace dotazníkového šetření mezi cílovou skupinou však byla velmi obtížná. Nakonec se podařilo prostřednictvím spolupráce s klubem Hanoi získat alespoň 25 vyplněných dotazníků. Příčinou byl fakt, že realizátor neevidoval kontaktní údaje na cílové skupiny, které projektem prošly. Oslovování cílových skupin se žádostí o zpětnou vazbu, na základě které by bylo možné vyhodnotit reálný přínos projektu, tak bylo téměř nemožné. 25 odpovědí se podařilo získat pouze pomocí prostředníka, kterému dotazníky snad vyplnili účastníci projektu. Podobný problém se vyskytl i v dalších projektech, jako například CZ.1.04/3.2.01/ , Terénní sociální práce v sociálně vyloučené romské lokalitě v Orlové Porubě. Obecně je evidence účastníků projektu složitější právě u cílových skupin, jako jsou cizinci, Romové, apod., avšak problém se vyskytuje prakticky u všech cílových skupin. Zobecnění V současném programovém období není povinnost pro příjemce evidovat kontaktní informace o podpořených cílových skupinách a osobách. Výsledkem je velmi obtížně kvantifikovatelné hodnocení přínosu a dopadu. Evidence cílových skupin v jednotlivých projektech je potom velmi různé kvality a pohybuje se od velmi pečlivé evidence, kdy nechybí jméno, adresa, datum narození, a telefon, až po evidenci pouze ve formě podepsaných prezenčních listin, kde jediným údajem o cílové skupině je Marie Nováková s Matýskem. Vyhodnocení přínosu a reálných výsledků, zejména pak dlouhodobých, je tím v podstatě znemožněno. Realizátor není často schopen cílovou skupinu kontaktovat, aby mohl být průzkum realizován. V případě evidence informací o cílové skupině alespoň ve struktuře jméno, příjmení a datum narození lze použít alternativní posouzení prostřednictvím porovnání stavu účastníků se záznamy databáze ČSSZ. Tímto porovnáním však lze zjistit pouze to, zda je daná osoba 16

17 zaměstnaná, avšak hlubší kvalitativní průzkum možný není. V některých případech však ani tato základní evidence cílových skupin neexistuje. Návrhy a doporučení Aby mohly být kvalitně prováděny evaluace, je nutné zavést povinnost příjemců uchovávat a předávat, ať již automaticky nebo na vyžádání, poskytovateli dotace údaje o cílových skupinách, které prošly projektem, a to ideálně v následující struktuře: Jméno a příjmení Datum narození Kontaktní adresa Telefon Současně s tím je třeba legislativně zajistit a komunikovat příjemcům povinnost předávat tyto informace pro potřeby vyhodnocování přínosu projektu. Problematiku zákona o ochraně osobních údajů lze v tomto případě řešit například požadavkem na písemný souhlas účastníků projektu se zpracováním osobních údajů pro potřeby poskytovatele dotace za účelem vyhodnocení podpory. 17

18 4. Oblast podpory Legislativní bariéry spojené se založením firemní školky Projekt: Realizátor: Cílová skupina: CZ.1.04/3.4.04/ , Firemní školka LINET LINET spol. s r.o. rodiče Popis a analýza špatné praxe Projekt Firemní školka LINET byl realizován v rámci oblasti podpory 3.4. Cílem projektu bylo usnadnit a urychlit návrat zaměstnanců do zaměstnání po rodičovské dovolené a zvýšit jejich flexibilitu v době, kdy se starají o dítě. Projekt vytvoření firemní školky však narážel na legislativní bariéry. V případě firmy Linet šlo o to, že firemní školka nemůže být vedena v rámci firmy, která ji iniciuje, ale musí byt kvůli tomu zřízen zcela nový právní subjekt (dceřiná společnost). Tento právní subjekt musí platit např. své účetní a další aktivity. V současné době neexistuje v ČR legislativa, která by firemní školky upravovala. Na podobné problémy s legislativou narážely i další podnikatelské subjekty, ve kterých byly případové studie realizovány, například v projektu CZ.1.04/3.4.04/ , Harmonie v rodině, harmonie na pracovišti, který realizovalo Inovační technologické centrum VÚK, a.s. Zobecnění V současné době neexistuje v České republice legislativa, která by upravovala statut, podmínky a provoz firemních školek. Existují v zásadě dvě možnosti, jak ke zřízení firemní školky přistupovat. Prvním způsobem je založení školky podle školského zákona. V tomto případě je školka zapsána do seznamu školských zařízení a vztahují se na ni veškeré podmínky a pravidla spojená s provozem mateřských škol. Toho se týkají i hygienické a stavební normy. Provozovatel pak může zažádat o zápis do veřejnoprávního seznamu mateřských škol. V případě uznání školky jako veřejnoprávní pak může provozovatel nárokovat dotaci od MŠMT na provoz mateřské školy. Z projektů hodnocených v rámci případových studií toho využila například Univerzita Palackého Olomouc, která univerzitní mateřskou školu zřídila a díky získání provozní dotace zajistila snáze její udržitelnost. Výhodou Univerzity Palackého však bylo, že byla sama zřízena podle školského zákona, kterému podléhá. V případě podnikatelských subjektů je nutné založení nového právního subjektu, který bude školku provozovat. Druhou možností je potom zřízení firemní školky, respektive dětského koutku, který bude spravovat a provozovat přímo podnikatelský subjekt, kterému by měla školka primárně sloužit. V takovém případě se na zřízení ani provoz nevztahuje školský zákon. Alternativní specializovaná pravidla, která by upravovala provoz takového zařízení, a to včetně hygienických a stavebních norem, neexistují a firma se nemusí pravidly pro školy řídit. Současně pak není možnost získání statutu veřejnoprávní mateřské školy, který by zakládal možnost požádat o provozní dotaci na provoz takového zařízení. Firma je tak nucena buď dotovat provoz mateřské školy, případně nastavit pro rodiče cenu tak, aby se pokryly náklady na provoz, nebo jinak upravit provoz firemní školky. Touto cestou postupovalo 18

19 například Inovační technologické centrum VÚK, a.s., které po skončení projektu, ze kterého byly hrazeny mzdy opatrovatelek, jejich pracovní pozice zrušilo a z vytvořeného koutku udělalo prostor pro děti, ve kterém však nebylo zajištěno hlídání. Dalším z legislativních omezení je to, že výdaje na zřízení a provoz firemních školek jsou klasifikovány jako náklady, které nejsou nezbytné pro dosažení příjmů. Z tohoto důvodu je podle platných daňových zákonů (zákon o dani z příjmu a zákon o DPH) nelze uznat jako odečitatelnou nákladovou položku a firma je musí hradit ze zdaněného zisku a současně nemá nárok na odpočet DPH na vstupu. Návrhy a doporučení V současné době je připravován a diskutován návrh zákona o dětské skupině, který by měl tyto problematické oblasti řešit. Doporučujeme při návrhu zákona a diskusi k němu využít poznatků z případových studií, aby byla tato problematika v zákoně ošetřena, a to v souvislosti s výkladem a uplatňováním obchodního zákona, školského zákona a daňových zákonů, případně dalších, které s problematikou firemních školek souvisí. 19

20 5. Oblast podpory Spolupráce s uživateli výsledků projektu jako klíčový faktor zajištění pozitivních dopadů Projekt: Realizátor: Cílová skupina: CZ.1.04/5.1.01/ , Odhadování vzdělanostních potřeb v regionech v ČR Výzkumný ústav práce a sociálních věcí v.v.i. regionální instituce vzdělávání a trhu práce Popis a analýza špatné praxe Projekt Odhadování vzdělanostních potřeb v regionech v ČR byl realizován Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v rámci oblasti podpory 5.1Mezinárodní spolupráce. Cílem projektu bylo vytvořit matematicko-statistický model pro předvídání kvalifikačních potřeb regionálních trhů práce. Realizátor projektu vyhodnotil, že neexistuje žádný podobný komplexní nástroj, který by umožňoval predikovat budoucí vývoj v poptávce a nabídce kvalifikací. Realizátor však zjevně podcenil skutečnost, že samotná existence takového nástroje nemusí k úspěšnosti projektu stačit. Klíčovým je totiž i zájem cílové skupiny o využívání tohoto nástroje. Hlavními uživateli modelu měly být v tomto případě zejména školské odbory krajských úřadů, regionální svazy zaměstnavatelů, ale i jednotlivé školy či významní regionální zaměstnavatelé. Jak však studie ukázala, nebyl mezi potenciálními uživateli o vytvořený model zájem. Nezájem těchto cílových skupin potvrdila jak manažerka projektu, tak i zástupce cílové skupiny, kterým byl pracovník krajského úřadu Ústeckého kraje, pro který byl model pilotně naplněn daty. Přitom právě na zájmu cílových skupin je závislá další budoucnost využívání modelu a tím i úspěšnost projektu. V tuto chvíli je totiž model naplněn daty pouze za region Ústeckého kraje. Naplňování daty, a tedy zprovoznění modelu i pro ostatní regiony, plánuje realizátor právě až podle poptávky cílových skupin. Analýza projektové žádosti ukázala, že již od počátku byl podceněn způsob zjišťování zájmu cílové skupiny o výsledky projektu. Zdůvodnění potřebnosti je postaveno výhradně na tom, že tento nástroj neexistuje a mohl by být užitečný. Zobecnění Zájem cílové skupiny o využívání výstupů projektů je klíčovým faktorem v otázce posuzování celkové úspěšnosti. Obtížné je přitom rozlišit mezi skutečným zájmem cílové skupiny a pouze deklarovaným zájmem. V hodnoceném projektu uvedla manažerka, že potřeba vyplynula i z rozhovorů s pracovníky krajských úřadů, zjevně se však v tomto případě jednalo o spíše deklarovaný než skutečný zájem. Zejména u systémových projektů, za který lze považovat i tento hodnocený projekt, by bylo žádoucí spolupracovat s cílovými skupinami, respektive uživateli výstupu, aby tento výstup byl přizpůsoben jejich potřebám a požadavkům. Za vhodné považujeme u tohoto typu projektů využití běžného obchodního modelu dodavatel zákazník. Výsledný produkt by tak byl vytvářen přímo pro potřeby zákazníka. Často však, bohužel, dochází k tomu, že je vytvářeno něco, co by cílová skupina mohla využít. 20