Akcie a jejich druhy

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva Akcie a jejich druhy Bakalářská práce Autor: Andrea Horváthová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Martin Steininger Praha Duben, 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečnostní, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Ústí nad Labem, dne Andrea Horváthová

3 Poděkování: Ráda bych poděkovala JUDr. Martinu Steiningerovi, za odborné vedení mé bakalářské práce, věnovaný čas, vstřícný přístup při konzultacích a trpělivost. Dále bych také chtěla poděkovat své rodině za podporu, kterou mi poskytovala během zpracování bakalářské práce.

4 Anotace Cílem bakalářské práce je analyzovat akcie a uvést členění dle jejich druhů. Nastíněn byl i historický vývoj a uvedení cenných papírů. Zmíněny byly také změny nového občanského zákoníku, které nám přinesly malé úpravy těchto cenných papírů. Akcie jsou velmi diskutované téma, jak pro obchodníky v zahraničí, tak i na území České republiky, i to byl jeden z důvodů, proč jsem si zvolila právě toto téma práce. Bakalářská práce je rozdělena na 4 hlavní kapitoly. V první kapitole je nastíněna historie akcií, dozvídáme se, kdy se poprvé objevily akcie na burzách. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou akcií, i jako cenných papírů, je uveden krátký popis definice cenných papírů a poté se analyzují akcie a souvislosti s nimi spojené. Třetí kapitola se snaţí popsat právní dispozice s akciemi, kapitola se snaţí popsat shrnutí nové právní úpravu akcií. A poslední čtvrtá kapitola pojednává o akciových trzích a obchodování s akciemi, není opomenuta ani historie akciových burz, zmíněno je i o zahraničních burzách. Hlavní cílem je tedy poskytnutí čtenářům informace o akciích a jejich nové právní úpravě, aby pochopili, ţe obchod s těmito cennými papíry není pouze pro bohaté lidi, ale pro kaţdého, kdo by chtěl své úspory zhodnotit. Klíčová slova: akcie, cenný papír, akcionář, obchodník Annotation The goal of this thesis is to analyze shares and state break down according to their types. There is also indicated the historical development and introduction of the securities. I ve mentioned changes of the new civil code of law, which brought us some minor changes in these securities. Shares are a highly discussed topic not only for businessman abroad but also for those in the Czech Republic, which was one of the reasons why I chose this topic for my thesis. My bachelor thesis is divided into 4 main chapters. In the first chapter there is indicated the history of shares and we will learn when did the shares first appear on the stock market. The second chapter is dealing with characteristics of shares as securities. It involves short definition of securities and then the shares are being analyzed as well as other subjects related to it. The third chapter is describing legal dispositions with shares, this chapteral so describes the general legal rules of shares. The last fourth chapter is

5 dealing with stock market and trading of shares. The history of stock market is not forgotten and there are also mentioned the foreign exchanges. The main goal is giving the reader information about shares and to get them to understand, that trading shares and securities isn t only forrich people but for everyone, who wants to evaluate their savings. Keywords: stocks, security, shareholder, bussinesman

6 OBSAH ÚVOD HISTORIE AKCIÍ Akciová společnost CHARAKTERISTIKA AKCIÍ, JAKO CENNÝCH PAPÍRŮ Cenný papír Klasifikace akcie v rámci cenných papírů Definice akcie Práva spojená s akcií Náleţitosti akcie Vydání akcie Emisní kurz akcie Rozhodný den Štěpení akcie Hodnota akcie Oceňování akcie Metody pro odhad cen Kurz akcie Akciový index Dělení akcií dle podoby: Přeměna listinné akcie na zaknihovanou akcii a naopak Dělení akcií dle formy: Dělení akcií dle druhu: Akcie se zvláštními právy Samostatně převoditelná práva Dělení akcií dle trţní kapitalizace... 33

7 3 PRÁVNÍ DISPOZICE S AKCIEMI AKCIOVÉ TRHY A OBCHODOVÁNÍ S AKCIEMI Historie akciových burz České burzy Účastníci burz Způsob obchodování na akciových burzách Zahraniční burzy Potřeby k investování do akcií Výběr akcií Riziko Doporučení a zásady Vyhodnocení a prodej akcií ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK...54 PŘÍLOHY...55

8 Úvod Dle nové právní úpravy nabyly účinnosti ke dni dva zákony, jejichţ úprava přinesla pro právní řád zásadní měny. Konkrétně jde o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NObčZ) a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK). Hlavním tématem mé bakalářské práce jsou akcie a jejich druhy, kterých se změna právní úpravy dotknula, jak z hlediska cenných papírů obecně, tak i změny vztahující se jen výlučně k samotné akcii. Tato práce je rozdělena do 4 částí. V první části bych se chtěla krátce zmínit o historii, která by navazovala na akciové společnosti. Po vymezené pojmu akciové společnosti, bych se ráda v druhé části věnovala v zachycení pojmu akcií, jako cenných papírů a s náleţitostmi se kterými akcie souvisí, jako je vydání akcií aţ po vymezení pojmu k oceňování akcií. Poté bych přímo přešla k jejich členění druhů dle různých hledisek. Ve Třetí části této práci bych ráda uvedla v krátké zmínce právní dispozice s těmito cennými papíry, kde jsou obsaţeny v judikaturách a obecné shrnutí rekodifikace akcií. Závěrem práce bych ráda navázala na obchod s akciemi a zmínila doporučené zásady při obchodování s těmito cennými papíry. Cílem této práce je vymezení podstatných rysů akcií, jako cenného papíru a postihnutí zásadních změn, týkající se úpravy akcií a jejich druhů, ke kterým došlo v rámci rekodifikace. Literatura bude také obsaţena z právních předpisů a zásadních změn dle nové právní úpravy. 8

9 1 HISTORIE AKCIÍ V roce 1602 byla vybudována Verenigde Oostindische Compagnie (Dutch East-Indian Company), šlo o první veřejnou emisi akcií na Amsterodamské zboţové burze. Amsterdam byl v tomto období finančním centrem Evropy, neboť v roce 1631 vznikla v Amsterdamu burza cenných papírů. Postupem času vznikaly následující burzy v Berlíně (1739), Londýně (1745), New Yorku (1792), Bombaii (1860), Sydney (1871), Johannesburgu (1887) a Tokiu (1878) (Jílek, 2009). Ve 20. století burzy v New Yorku a v Londýně byly na velmi vysoké úrovni a staly se z nich mezinárodní burzy, začalo se obchodovat skrze počítačové technologie. S Akciemi se také začalo obchodovat přes internet a v roce 2000 se obchod s akciemi velmi zvýšil. 1.1 Akciová společnost Akciová společnost (dále jen a. s.) je obchodní společnost, která má svůj základní kapitál rozdělen na určitý počet akcií. Majitel akcie (akcionář) vlastní tedy podíl na společnosti (Hladík, 2009, s. 28). Společnost můţe zaloţit jen jedna osoba, pokud je zakladatelem právnická osoba, v dalších moţnostech můţe být zaloţena dvěma a více zakladateli fyzických osob. Pokud se jedná o zaloţení společnosti s veřejnou nabídkou, základní kapitál činí Kč, pokud je společnost zaloţena bez veřejné nabídky, základní kapitál činí Kč (Akciová společnost 2015). Pokud bude mít společnost vedeno účetnictví v eurech, je moţné mít hodnotu základního kapitálu v EU. Základní kapitál můţe být peněţitý i nepeněţitý, v případě ţe je vklad do základního kapitálu nepeněţitý, musí být oceněn znalcem. Firma společnosti musí mít označení akciová společnost, nebo zkratku "a. s." popřípadě "akc. spol.". Dle 250 ZOK je třeba k zaloţení společnosti přijetí stanov. Za zakladatele se povaţuje ten, který přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií. Stanovy musí obsahovat následující: firmu a předmět podnikání či činnosti výši základního kapitálu 9

10 počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcí, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány údaje o vnitřní struktuře společnosti či jiné údaje, pokud to ţádá zákon Dle 253 ZOK zaloţení společnosti je účinné, splatil-li kaţdý zakladatel případné emisní áţio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií v době určené ve stanovách a na účet banky určený ve stanovách, nejpozději však do okamţiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku (Zákony od centrum.cz,[b.r.]). Výhodou akcionářů je, ţe neručí za závazky společnosti, ručí za ně společnost. Zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích je akciová společnost upravena. A. S. můţe být: veřejná či soukromá. Veřejná a. s. má své akcie obchodovatelné na sekundárních trzích, jsou tedy dostupné pro všechny, hlavním cílem je získat kapitál od nejširší veřejnosti. Soukromá (uzavřená) a. s. má dostupnost svých akcií omezenou pro určitý okruh osob. Orgány akciové společnosti a) Valná hromada - nejvyšší orgány ve společnosti, který je svolán představenstvem minimálně jednou ročně. Tento orgán rozhoduje například o účetních a finančních záleţitostech společnosti, dále rozhoduje o členech představenstva a dozorčí rady, změny formy akcií či zrušení a. s. b) Představenstvo - statutární orgán a. s., má na starost řízení činnosti a. s. a jednat jejím jménem. Volí ho valná hromada a člen můţe být pouze fyzická osoba, která musí být zapsána v obchodním rejstříku. Hlavním úkolem představenstva je rozhodování o všech záleţitostech a. s. c) Dozorčí rada - má na starost kontrolu nad účetnictvím a nad činností zda je v souladu s legislativou, stanovami a závěry valné hromady. Členové mají oprávnění k nahlíţení do všech dokladů a. s. (Hladík, 2009) 10

11 2 CHARAKTERISTIKA AKCIÍ, JAKO CENNÝCH PAPÍRŮ 2.1 Cenný papír V 514 Občanského zákoníku je cenný papír definován, jako listina, se kterou nabývají práva, které bez této listiny nejdou uplatnit ani převést. Konkrétně uplatnění neboli pouţití práva u soudu či jiného oprávněného orgánu veřejné moci, nebo také uplatnění u povinné osoby. Uplatnění práva spojeného s listinou, lze vysvětlit, ţe po vydání cenného papíru, je potřeba převést vlastnické právo k listině a fyzicky ji předloţit. Zákon nestanovuje materiál cenného papíru ani podobu, jak by měl cenný papír vypadat. Mělo by tedy být akceptováno jakékoliv vyhotovení (Marek a Jeţek, 2013). V souladu s novou úpravou věci v právním smyslu podle 489 a násl. NObčZ se jedná o věc i v případě, kdy právo do listiny inkorporováno není, nebude se ale jednat o cenný papír (Marek a Jeţek, 2013, s. 1). Dle 520 odst. 1 ObčZ vzniká cenný papír dnem, kdy splňuje náleţitosti stanovené pro něj zákonem či jiným právním předpisem a kdy se určeným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele. Emisní kurs cenného papíru je peněţní výše, za kterou emitent cenný papír vydává (Zákony od centrum.cz,[b.r.]). Cenný papír má mnoho funkcí jednou z nejdůleţitějších je funkce průkazní. Právo spojené s fyzicky existujícím předmětem, listinou, je zásadním způsobem prokazatelnější než bez této listiny. Právo spojené s listinou, které netvoří cenný papír, např. kvůli možnosti převodu práva bez listiny, bude ovšem plnit velmi obdobnou průkazní funkci (Marek a Jeţek, 2013, s. 2). Další důleţitou funkcí je převodní funkce cenného papíru, která je v NObčZ upravena oproti ObčZ. Převedení vlastnického práva k cennému papíru je řešeno v 1103 NObčZ. Převod závisí na formě cenného papíru. Platí přitom obecné pravidlo, že pokud jde o cenný papír, tak bez hmotného substrátu, se kterým je právo spojeno, není možno takové právo převést. Vždy je třeba převést s právem i listinu, aby se jednalo o cenný papír.pokud je 11

12 možno převést právo samostatně bez hmotného substrátu, se kterým je spojeno, nejedná se o cenný papír (Marek a Jeţek, 2013, s. 3). Dle Chalupy a Reitermana (2014) jsou povaţovány za cenné papíry následující: Akcie Zatímní list Opční list Kmenový list Dluhopis Směnka Šek Zemědělský skladní list Skladištní list Náloţní list Podílový list Investiční list 2.2 Klasifikace akcie v rámci cenných papírů Akcie je důleţité rozlišit od cenných papírů, tato klasifikace klasicky roztřídí teorie cenných papírů. Cenné papíry na doručitele, na řad a na jméno Dle 518 NObčZ Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele, na řad, nebo na jméno. Neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad. Neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí že se jedná o cenný papír na doručitele. 12

13 Cenné papíry věcně právní, podílnické a obligační Pokud se jedná o cenné papíry věcně právní, dá se říct, ţe je v nich vtěleno právo věcné, tedy zejména právo vlastnické a zástavní. Za věcně právní cenné papíry se dají nazvat skladištní listy. Zatímco cenné papíry obligační se vztahují na subjektivní závazkové právo, ty se dají poté ještě dělit na cenné papíry peněţité plnění, cenné papíry na zboţí a cenné papíry proměnlivé (Kotásek a Pokorná, 2009). Účast na majetku nebo podnikání se povaţují podílnické cenné papíry. Mohou být také nazvány jako korporační či členské. Akcie lze v tomto členění charakterizovat, jako cenný papír podílnický (Pihera,2002). Cenné papíry obchodovatelné a neobchodovatelné Cenný papír lze povaţovat v této klasifikaci především za cenný papír na jméno. Znak v tomto členění spočívá především ve schopnosti cirkulace a oběhu schopnosti tohoto cenného papíru. Tento druh cenného papíru je moţným předmětem koupě a prodeje (Černá, 2006). Cenné papíry konstitutivní a deklaratorní Deklaratorní cenný papír je nazván z důvodu, neboť je v akcii vtěleno právo, které existovalo jiţ před vydáním cenného papíru. Oproti konstitutivnímu cennému papíru je vydání cenného papíru předpokladem vzniku práv (Dědič, 2000). Cenné papíry soukromé a veřejné Pokud se jedná o cenný papír veřejný, jde především o veřejnoprávní korporaci. A. s. je vţdy emitentem akcií, jakoţto subjekt práva soukromého. Cenné papíry zastupitelné a nezastupitelné Dle 516 ObčZ, Cenný papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná páva, jsou zastupitelné. 13

14 Cenné papíry kauzální a abstraktní Akcie by měli být vţdy cennými papíry kauzálními (Kotásek a Pokorná, 2009). Někteří autoři rozdělují cenné papíry dle abstraktnosti textové, formálně první či hmotně právní (Rouček a Sedláček, 1998). Cenné papíry hlavní a vedlejší Cenné papíry hlavní se dají povaţovat za ty, ve kterých náleţí právo základní, a nejsou závislé na jiných cenných papírech. Zatímco vedlejší cenný papír obstojí pouze v závislosti s hlavním cenným papírem. Ke vztahu akcie, jako cenný papír hlavní a kupón, jako cenný papír vedlejší (Rozvod, Cenné papíry, 2010). Cenný papíry cirkulační, úložné a spekulační Ke snadnému a rychlému oběhu slouţí především cenné papíry cirkulační. K uloţení volných prostředku jsou zejména cenné papíry úloţné. Cenné papíry spekulační slouţí především k vloţení investic s nezáručním a neodhadnutým výnosem (podílem na zisku) (Kotásek a Pokorná, 2009). Cenné papíry hromadné a individuální Hromadné cenné papíry jsou ty, které je moţné vydat ve velkém počtu. Typické jsou akcie. Individuální cenný papír je například směnka či šek aj. Cenné papíry investiční a neinvestiční Dle 3 odst. 2 v Zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu je investiční cenný papír definován takto: Investičními cennými papíry jsou cenné papíry, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Investičními cennými papíry jsou zejména a) akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, b) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splácení dlužné částky, 14

15 c) cenné papíry nahrazující cenné papíry uvedené v písmenech a) a b), d) cenné papíry opravňující k nabytí nebo zcizení investičních cenných papírů uvedených v písmenech a) a b) e) cenné papíry, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota je určena hodnotou investičních cenných papírů, měnových kurzů, úrokových sazeb, úrokových výnosů, komodit nebo finančních indexů či jiných kvantitativně vyjádřených ukazatelů. 2.3 Definice akcie Jak uvádí Chalupa a Reiterman (2014) akcie je tedy cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, kterým akcionář získává práva v akciové společnosti. Můţe být tedy vydána v listinné podobě či zaknihované podobě. S akcií zákon stanovuje, právo společníka podílení na řízení společnosti, na jejím zisku formou dividendy a na likvidačním zůstatku. V platné právní úpravě zákon říká, ţe Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií ( 243 odst. 1 ZOK). Marek a Jeţek (2013) uvádí,zákon dává společníkům volnost, ţe si mohou prostřednictvím stanov určit určitou náplň, konkrétních práv zvlášť ke kaţdému druhu akcií, které zákonem nejsou omezené. Můţeme si tedy představit společnost, která můţe mít několik druhů akcií, jako je jejich počet. U akcií v právní úpravě v zákoně o obchodních korporacích je stanoven princip jednotnosti regulace akcie. Akciové právo má převáţně soukromoprávní charakter, podobně jako obchodní právo. Ale o akciových společnostech platí současně ve zvýšené míře to, co o všech obchodních korporacích: že se právě na poli jejich normativní úpravy střetávají okruhy práva soukromého a veřejného. Veřejnoprávní prvky vystupují v úpravě akciových společností místy velmi výrazně (Eliáš, 2000, s. 95). Lze tedy konstruovat obecné a zvláštní akciové právo. Obecné akciové právo lze povaţovat za právní úpravu stanovenou v obchodním zákoníku a spadající na všechny akciové společnosti. Zvláštní akciové právo lze povaţovat za právní úpravu vztahující na akciové společnosti se zvláštním předmětem a speciálními zákony (Eliáš, 2000). 15

16 Podle Chalupy a Reitermana (2014) akcionáři vznikají práva v akciové společnosti ještě před jejím vydáním akcie, proto se akcii také říká deklaratorní cenný papír. Emitentem akcií je akciová společnost, která je právnickou osobou soukromého práva, tudíţ lze akcie charakterizovat za cenný papír soukromý.akcie lze charakterizovat také jako cenný papír zastupitelný, pokud jde o akcie stejného emitenta, stejné formy a podoby, zda z nich vznikají stejná práva. Spekulační jsou nazvány z důvodu, ţe investor očekává zejména dividendu či zhodnocení kurzovním rozdílem, výnos není nikdy jistý, spíše spekulativní. Az důvodu jejich převoditelnosti, akcie lze označit, i jako cirkulační (Kotásek a Pokorná, 2009). 2.4 Práva spojená s akcií Akcie je určena za právní poměr, který je do ni inkorporován. Právní poměr lze nastává mezi akcionářem a akciovou společností, který je definován zákonem a obsahem stanov. Kromě základních akcionářských práv jsou zahrnuta v souboru práv i další práva. Práva, která jsou zahrnuta v akcii je moţné rozdělit do dvou kategoriích: práva majetková a práva nemajetková (Černá, 2006). Právo na podíl na zisku nebo likvidačním zůstatku, právo na přednostní úpis nových akcií při zvýšení základního kapitálu ( 484 ZOK), právo na přednostní získání prioritních či výměnných dluhopisů ( 292 ZOK) nebo právo na odkup akcií za podmínek 395 ZOK, spadá pod právo majetkové. Do nemajetkových práv spojených s akciemi spadá právo účastnit se na řízení společnosti, pod které spadá právo účastnit se na valné hromadě, právo poţadování vysvětlení, právo hlasovat na valné hromadě nebo právo předkládat návrhy a protinávrhy. Dále do nemajetkových práv lze zařadit i právo na podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ( 428 ZOK). Dle 244 ZOK je uvedeno zvláštní právo, dle kterého je moţné řídit vztahy mezi akcionáři a společností. Akcionář má právo, poţadovat po společnosti, aby zacházela za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně. 16

17 2.5 Náležitosti akcie Chalupa a Reiterman (2014) uvádí, ţe náleţitosti akcie jsou určeny v zákoníku o obchodních korporacích v 259 a 260, zde obsahují: označení akcie identifikace společnosti - název akciové společnosti, její sídlo a identifikační číslo a údaje o zápisu akciové společnosti v obchodním rejstříku s uvedením oddílu a vloţky jmenovitá hodnota - peněţní částka, kterou se podílník skrze akcie podílí na základním kapitálu a. s. označení formy - akcie na jméno nebo akcie na majitele, pouze u zaknihované akcie se neuvádí její forma identifikace akcionáře (u akcie na jméno) - akcionář můţe být fyzická nebo právnická osoba. U fyzické osoby musí být zapsáno její jméno, bydliště a datum narození, popřípadě rodné číslo. U právnické osoby je uveden název, sídlo a identifikační číslo údaje o druhu - obsahují práva, která jsou s akcií spojena. U kmenových akcií údaj o druhu být nemusí číselné označení - bývá označeno arabskými nebo římskými číslicemi u listinné akcie výše základního kapitálu datum emise a počet akcií k datu emise akcie podpis člena nebo členů představenstva 2.6 Vydání akcie Dle Jílka (2009) emise akcií, jiným slovem vydání akcií přináší podniku peníze, které jsou potřeba na udrţení chodu podniku, na nové investiční projekty či na dluhové financování podniku, emisí vzniká také základní kapitál ve společnosti. Akcie emitují akciové společnosti (Seknička a kol., 2003). 17

18 U akcií je tedy emitentem a. s., která prodává své akcie a tím získává kapitál, který je hlavní účel burzy cenných papírů. Emise akcií má několik forem, pokud společnost vystupuje se svými akciemi poprvé na trhu, jedná se o počáteční veřejnou nabídku akcií. Výhody této formy jsou, ţe podnik získá peníze, současní akcionáři mohou poté se ziskem prodat akcie, reklama společnosti a po emisi má podnik lepší vyjednávací pozici při sjednávání úvěrů. Nevýhody této formy jsou, veliké jednorázové počáteční náklady emise akcií, náklady spojené s publikací, riziko převzetí, příprava je velmi zdlouhavá a sloţitá záleţitost. Pokud společnost vydala své akcie na trhu jiţ v minulosti, jde o sekundární veřejnou nabídku (Jílek, 2009). 2.7 Emisní kurz akcie Akcionář získá akcii poté, co splatí její emisní kurz. Emisní kurz akcie je suma, za kterou je a. s. vydává, nesmí být vyšší neţ jmenovitá hodnota. Jestliţe je jmenovitá hodnota niţší neţ emisní kurz, vzniká rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií, který nazýváme emisní áţio (Jílek, 2009). 2.8 Rozhodný den Rozhodný den představuje den, odkdy může určité akcionářské právo vůči společnosti uplatňovat pouze osoba, která byla v tento den jejím akcionářem, a na to i v případě, že po tomto rozhodném dni dojde k převodu akcie na jinou osobu ( 284 odst. 1 ZOK). Z toho vyplývá, že případný převod akcie, ke kterému dojde v průběhu rozhodného dne, je třeba ještě zohlednit. Rozhodujícím je tedy až samotný konec rozhodného dne (Chalupa a Reiterman, 2014, s.78). 2.9 Štěpení akcie Některé a. s. své akcie štěpí. Štěpení akcií je zvýšení počtu akcií v oběhu roztřídění současných akcií. Štěpení akcií je výhodné pro drobné akcionáře, neboť se štěpením akcií sniţuje trţní cena a drobní akcionáři mají větší dostupnost k akciím. Význam štěpení akcií je 18

19 moţné odůvodnit technicky či psychologicky. Většinou ke štěpení dochází z důvodu sloučení dvou emisí akcií do jednoho podniku, které jsou charakteristické různou jmenovitou hodnotou. Další důvodem štěpení akcií je motivace zájmu koupě akcií, akcie s niţší jmenovitou hodnotou, jsou pro obchodníky levnější a moţná i zajímavější. Rozdělením akcií se ale majetek společníků nezvýší. Dle americké studie, se v období před štěpením ceny akcií zvyšují a po štěpení ceny akcií mírně klesají. Souhrnný růst ceny je jednoznačný (Jílek, 2009) Hodnota akcie Podle Hartmana a týmu FX Street(2013) u akcií diferencujeme několik druhů hodnot: Nominální hodnota = základní kapitál/počet vydaných akcií, vyjadřuje nám podíl na vlastnictví a. s., součet nominálních hodnot všech akcií se rovná výši základního jmění Tržní hodnota - cena, za kterou se obchoduje akcie na kapitálovém trhu Dividendová hodnota- podíl na zisku společnosti vycházející z vlastnictví akcie Dividendy mohou být vypláceny ročně, pololetně a čtvrtletně, mohou být také vyplacené sníţené o sráţkovou daň. Dividendy jsou vypláceny v penězích, v dalších akciích nebo ve výrobcích. Není moţné ţádat zpět peníze za akcie od a. s., pouze z burzy prodejem akcií. Pokud by se ale podnik zavřel, akcionáři mají právo dostat peníze od podniku (Jílek, 2009) Oceňování akcie Jak uvádí Jílek (2009), předvídat změny cen akcií je velmi obtíţné, metody, které jsou pouţívány pro oceňování akcií, nemůţeme charakterizovat, jako přesné a správné, neboť nejsou specializované na všechny důleţité faktory, které ovlivňují cenu. Metody slouţí pouze pro představu, kde by asi cena akcie mohla být. Cena se odvíjí na základě nabídky a poptávky. Louis Bachelier ( ) jako student na Sorbonské Univerzitě a žák Henriho Poincarého považoval za příčinu růstu a poklesu cen akcií neviditelnou náladu tisíce investorů. Velká společnost má v oběhu mnoho akcií. Každá z tisíce spekulantů kupujících a prodá- 19

20 vajících akcie nepatrně přispívá k stanovení ceny akcie. Cena akcie podobně jako Brownův pohyb představuje náhodnou procházku (randomwalk) (Jílek, 2009, s.85). Paul Samuelson (1915) z Massachusetts Institute of Technology (MIT) poněkud upravil myšlenku Bacheliera. Nikdo snad nenáviděl fondy a manažery portfolií tolik, jako právě Samuelson. U negativního tvrzení, že nikdo nemůže přebít trh, Samuelson chtěl také mít kladné prohlášení. Co má investor činit? Částečné na tuto otázku odpověděl Markowitz efektivním portfoliem a Sharpe CAPM. Tyto modely odpověděly na otázku v jednom časovém okamžiku. Samuelson požadoval kontinuální teorii, kterou by mohli investoři každý den používat, aby se navždy zbavili manažerů portfolií. Odpověď je v náhodné procházce Bacheliera. Ale Samuelsonneohl nalézt, jak to udělat. Pomohl mu Robert C. Merton. Jeho otec Robert k. Merton byl sociolog a jeho největším objevem byla myšlenka "sebe naplňující se věštby" (selffulfilling prophecy). Robert K. Merton to například demonstroval v bankovních panikách (bank runs), kdy pouhý názor, že banka je nesolventní, může skutečně způsobit nesolventnost, jestliže všichni vkladatelé se pokusí stáhnout své prostředky (Jílek, 2009, s ) Metody pro odhad cen 1. Technická analýza Víšková (1997) popisuje, ţe technická analýza (dále jen TA) se zabývá studiem grafů. Tato metoda pro odhad cen je zaměřena na studiu jednotlivých akcií a celkového trhu, které jsou závislé na vztahu nabídky a poptávky. Dle vývoje cen a předchozích objemů obchodů, stanovuje vývoj cen v budoucnosti. Principy TA: Kurzy akcií, stanovují pouze dle nabídky a poptávky,na nabídku s poptávkou působí iracionální a racionální činitelé Pohyb poptávky a nabídky vyvolávají změny v trendech, které lze ověřit studiem předchozích cen a objemu obchodů 20

21 Mnoho grafických útvarů se opakuje, coţ odhadne k budoucímu vývoji kurzů akcií,kurzy akcií, vychází z trendů, které vytrvávají Dle principů TA je moţné shrnutí, ze kterého vyplývá, ţe trendy vyhodnocuje, zabývá se zkoumáním grafů a indikátorů. S touto metodou jsou také spojeny ekonomické, politické a psychologické informace, které jsou zahrnuty v cenách. TA má za to, ţe skutečná cena akcie vychází zejména ze vztahu nabídky a poptávky, nezabývá se příčinou změny nabídky a poptávky, ale důsledkem těchto změn u ceny akcie. Pokud bude nabídka vyšší neţ poptávka, cena klesne, naopak jestliţe, poptávka bude vyšší neţ nabídka, cena poroste. Podle Hartmana a týmu FX Street (2013) lze trend charakterizovat, zjednodušeně jako pohyb cen. Pokud jde cena nahoru, jedná se o rostoucí trend, uptrend či býčí trend. Pokud jde cena dolů, jedná se o klesající trend, downtrend či medvědí trend. Pokud se cena nepohybuje, jde o boční trend. Víšková (1997) uvádí, ţe TA je podle jejího názoru zaloţena na následujícím principu.na trhu akcií jsou dva druhy informací: a) Fundamentální informace - je moţné charakterizovat, jako informace, které informují o formě a jejím hospodaření, o makroekonomické situace v zemi, o politice, o zahraničním obchodě či kursech b) Informace o chování trhu - je moţné charakterizovat, jako informace, které informují o chování investorů, o jejich reakcích v předchozích konkrétních situacích či o trendech Technická analýza diferencuje tři základní typy trendů - rostoucí, klesající a postranní. 2. Fundamentální analýza Fundamentální analýza (dále jen FA) se zabývá interní hodnotou akcie, pomocí rozboru účetních výkazů dané firmy, ze které vychází aktuální kurz akcie. Zda je interní hodnota akcie niţší neţ její trţní cena, pokládají akcii za nadhodnocenou a předvídají budoucí pokles její ceny. Pokud má ale akcie interní hodnotu vyšší neţ je její trţní cena, předvídají růst její ceny a povaţují ji za podhodnocenou (Víšková, 1997). 21

22 Základní údaje, ze kterých FA vychází lze povaţovat trţní kapitalizaci, účetní hodnotu na akcii, cena/účetní hodnotu trţby, cena/trţby, zisk na akcii, zisková marţe, rentabilita vlastního jmění, rentabilita aktiv či dividendový výnos. Trţní kapitalizace= aktuální hodnota kurzu* počte akcií na burze. Pokud je trţní kapitalizace trhu rostoucí, je s ní spojen vyšší obrat akcií. Proto tento ukazatel investoři často pouţívají k měření vyhodnocení objemu obchodu a trţní likvidity podniku Účetní hodnota na akcii = (vlastní kapitál- prioritní akcie) / počte vydaných kmenových akcií. Poté je moţné vycházet z výsledku ke stanovení trţní hodnoty akcie Cena/Účetní hodnota - odvíjí se od velikosti a kvality společnosti. Pokud má společnost malou publikaci a nejasný výhled, hodnota je niţší Trţby - musí být dané za poslední účetní rok. Trţba je peněţní částka, kterou podnik získá prodejem akcií v daném účetním období Cena/Trţby - v analýze, představuje poměr ceny a trţeb na jednu akcii Zisk na akcii - nejsledovanější ukazatel v jakékoliv společnosti. Informuje o tom, zda je podnikání úspěšné či ne. Dále z čistého zisku je moţné rozdělit dividendy, které se uskutečňují ročně Zisková marţe = (čistý zisk / celkové trţby) * 100. Zisková marţe je čistý zisk z trţeb společnosti v procentním vyjádření Rentabilita vlastního jmění (dále jen ROE) představuje schopnost ocenit vloţený kapitál. ROE = čistý zisk / vlastní kapitál Rentabilita aktiv (dále jen ROA) charakterizuje výsledný efekt dosahovaný z celkového kapitálu, ROA = (čistý zisk + úroky po zdanění)/ celkovými aktivy Dividendový výnos - roční procentuální výnos z dividend při aktuální ceně (Akcie.cz, 2013) 22

23 Podle Víškové (1997) techničtí analytikové tvrdí, ţe snahy měřit vnitřní hodnotu akcie jsou neúčinné a zbytečné, a FA je příliš zdlouhavá Kurz akcie Hartman a tým FX Street (2013) udává, ţe kurz akcie můţeme charakterizovat také jako hodnotu akcie, kterou stanovuje nabídka a poptávka na trhu, pokud poptávka stoupá, cena akcie také roste. Naopak pokud poptávka bude klesat, cena půjde také dolů. Kurz akcie je velmi proměnlivý, můţe se změnit v průběhu dne, nebo také i během několika hodin či minut. Kurzy všech akcií se mohou v kaţdém okamţiku měnit jiným směrem. Negativní a pozitivní vlivy na kurz mohou mít například sdělení o akciové společnosti, vývoj v hospodářství, ekonomice, průmyslového odvětví, objem produkce firmy, nebo také vývoj trţního podílu a schopnost managementu. Situace, kdy kurz akcí poroste, můţe být kdyţ: roste zisk firmy a trţby, pokud trh očekává výplatu vyšší dividendy, firma provede úspěšnou změnu struktury, organizace či systému, publicita pozitivní informace o společnosti, při růstu produkce odvětví, při poklesu úrokové sazby či při převisu poptávky na trhu po akcii. Situace, kdy kurz akcií klesá, můţe být kdyţ: poklesne zisk firmy, poklesne obrat firmy, klesá vyplacená dividenda, při politických změnách, při havarijních komplikacích ve společnosti, publicita negativní informace o společnosti, pokles produkce odvětví, zvýší se úrokové sazby či při vysoké nabídce na trhu Akciový index Jílek (2009) říká, ţe akciový index slouţí ke sdělování o vývoji konkrétního akciového trhu, dále slouţí jako měřítko průměrné výnosnosti určitého trhu, pomocí které lze měřit úspěch či neúspěch investování portfoliových manaţerů. Akciové indexy lze charakterizovat 23

24 také jako indikátory akciového trhu, které vyrovnávají pohyb cen. Výpočet akciového indexu lze metodou obyčejným průměrem nebo váţeným aritmetickým průměrem. Existují následující druhy indexů: Indexy souhrnné - spadají pod ně všechny akcie registrované na konkrétní burze Indexy výběrové - spadají pod ně určité akcie Indexy, které náleţí v ostatních zemích jako například Americké indexy - Dow Jonesův industrial average, Standard &Poor s 500, NASDAQ Composite, Japonský index - Nikkei 225, Evropský index - Dow Jones Stoxx 50, Britský index - Financial Times Stock Exchange 100, Německý index - Deutscher Aktien - Index (DAX), Francouzský index - CAC 40, Český index PX. Pražská burza při příležitosti prvního výročí zahájení obchodování dne 5.dubna 1994 zavedla index PX 50, a to s výchozí úrovní bodů. Původně byl index PX 50 složen z 50 emisí. Podíl bazických emisí na tržní kapitalizaci burzovního akciového trhu činil k tomuto dni 71,5 %. Index se počítá jako vážený aritmetický průměr. Index měří změnu tržní hodnoty reprezentativního portfolia akcií zařazených do báze indexu. Každé emisi přísluší váha úměrná počtu akcií. Do báze indexu se nezařazovaly emise investičních fondů, neboť v jejich kurzech se již promítaly cenové pohyby bazických emisí (Jílek, 2009, s. 180) Dělení akcií dle podoby: Zaknihované akcie Zaknihované akcie jsou vedeny v centrálním depozitáři cenných papírů, kde je vedena evidence všech zaknihovaných akcií vydaných v České republice. Převádět se mohou pouze změnou zápisu v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Zaknihované akcie jsou neomezeně převoditelné, pokud stanovy neomezí jejich převoditelnost, vyloučit ji ale nemohou.převod zaknihované akcie je účinný poté, aţ předloţí vlastník výpis z účtu vlastníka, nebo doručením či převzetím výpisu z evidence emise akcií dle zákonu č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Akcionář u zaknihovaných akcií se tedy identifiku- 24

25 je ze zápisu z evidence zaknihovaných cenných papírů.výhodou akcií na kontech je, ţe se nemohou snadno falšovat (Centrální depozitář cenných papírů, [b.r.]). Listinné akcie Charakterizují se jiţ v názvu zmíněném akcie v papírové podobě. V dnešní době jsou akcie více zaznamenány na kontech neţ na papíře, vyskytují se ale výjimky, kde jsou akcie méně firem, vydány dnes v menším mnoţství také na papíře, za účelem pověšení jedné akcie za rámeček na zeď. Listinné akcie se skládají z pláště, kupónového archu a talónu, jsou opatřeny ochrannými prvky proti padělání (AKCIOVÁ SPOLEČNOST 2015). Dle nové právní úpravy v ZOK musí listinná akcie obsahovat údaj, o tom ţe se jedná o akcii. Zatímco obchodní zákoník poţadoval, aby na listinné akcii byla vyznačena firma a sídlo společnosti, která je emitentem akcie, ZOK stanoví, ţe akcie musí obsahovat údaje jednoznačně identifikující společnost. Právní teorie, se ale nedrţí jen jednoho názoru na to, které údaje stačí uvést k jednoznačné identifikaci společnosti. Někteří autoři tvrdí, ţe tento poţadavek je zcela volný oproti povinnosti uvést na akcii firmu a sídlo, jak to poţadoval obchodní zákoník. Dle této analýzy k jednoznačné identifikaci stačí uvést jen firmu společnosti (Štenglová a kol.,2013, Bělohlávek, 2013) Přeměna listinné akcie na zaknihovanou akcii a naopak Dle 250 odst. 2 písm. c) ZOK musí stanovy při zaloţení a. s. obsahovat, zda budou akcie vydané jako listinné cenné papíry či zaknihované cenné papíry. Pokud se ale akcionáři rozhodnou, ţe chtějí formu akcie změnit během existence společnosti, učinění je moţné. Pokud se jedná o transformaci listinné akcie na zaknihovanou akcii, emitent, který tak rozhodl o přeměně, zveřejní včetně lhůty povinnost vlastníka odevzdat emitentovi cenný papír a téţ uveřejní své rozhodnutí. Povinnost vlastníka cenného papíru je sdělení emitentovi číslo účtu v příslušné evidenci, na který mu má být zaevidována přeměnná akcie. Jestliţe vlastník číslo svého účtu nesdělí, bude mu určena dodatečná lhůta, nejméně dva měsíce. Pokud vlastník neučiní ani v téţe lhůtě, je povinnost emitenta odkoupit od vlastníka akcii za spravedlivou cenu.pokud se jedná o transformaci zaknihované akcie na listinnou, musí emitent doručit 25

26 oznámení o transformaci centrálnímu depozitáři, který do třiceti dnů vydá výpis z centrální i navazující evidence obsahující údaje o emisi zaknihovaných akcií a o jejich vlastnících ( 537, NObčZ). Poté centrální depozitář zruší evidenci zaknihovaných akcií ke dni, kterou určil emitent ( 538, odst. 1 NObčZ). Povinnost majitele účtu zákazníků je zrušit evidenci zaknihovaných akcií ke stejnému dni jako centrální depozitář. Den kdy byla zrušena evidence, vlastníci zaknihovaných akcií mají nárok na to, aby jim emitent odevzdal listinné akcie, které emitent můţe vydat nejdříve dnem zrušení evidence (Zákony od centrum.cz,[b.r.]) Dělení akcií dle formy: Dle zákona se akcie vykazují na dvě formy: akcie na jméno (na řad) a akcie na majitele (na doručitele), dělení je uznáno v mnoha zemích. Toto dělení také uznává i Chalupa a Reiterman (2014). Dle NObčZ v ustanovení 518 cenný papír můţe mít formu na doručitele, na řad nebo na jméno, zatímco ZOK rozlišuje akcie na jméno a akcie na majitele. Platí, ţe akcie na majitele je cenným papírem na doručitele a na jméno je cenným papírem na řad ( 263 odst. 2 a 3 ZOK). Akcie na jméno (na řad) Charakterizuje se tím, ţe je vydávána na jméno určité právnické nebo fyzické osoby a je zařazena do cenných papírů na řad. Pokud je akcie vydána na jméno, musí společnost sepsat seznam akcionářů, kde je zapsáno označení druhu a formy akcie, její jmenovitá hodnota, firma / název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, číselné vyjádření akcie a změny těchto údajů. Seznam akcionářů je neveřejný a slouţí pouze pro potřeby konkrétní akciové společnosti a jejich akcionářů. Listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem a předáním (Jílek, 2009, s.65),takzvaným indosamentem. V rubopisu musí obsahovat tyto náleţitosti: firma / název společnosti a sídlo právnické osoby, u fyzické osoby jméno a bydliště osoby, na které se akcie převádí. Dle 156 odst. 6 ObchZ, proběhla praktická změna, není vyţadováno, aby rubopis obsahoval i den převodu akcie.převoditelnost u akcií na jméno můţe být omezena stanovami akciové společnosti, není ale moţné, ţe by jejich převoditelnost vyloučili. Rozdíl mezi akcií na jméno a akcií na majite- 26

27 le je ten, ţe u akcie na jméno je moţné zjistit, kdo je v daném okamţiku akcionářem společnosti. Podle Chalupy a Reitermana (2014) převoditelnost u akcií na jméno je omezena dvěma typy: a) převod je podmíněn souhlasem orgánu a. s. Pokud jde o tento typ převoduje nutné získat souhlas od konkrétního orgánu společnosti. Například valnou hromadou, představenstvem, dozorčí radou nebo jinými stanovami určenými orgány společnosti. Stanovy mají právo určit, kdy konkrétní orgán musí souhlas udělit nebo kdy musí jeho udělení odmítnout dle 272 odst. 1 ZOK. Není moţné, aby převod akcií nabyl bez souhlasu příslušného orgánu.smluvní strany musí získat souhlas od příslušného orgánu do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, popřípadě odchylnou úpravu, která obsahuje, ţe předpokládaný dopad vůbec nenastane, nebo nastane za jiných podmínek. Příslušný orgán má tyto moţnosti po podání ţádosti: 1. souhlas udělit 2. být nečinný 3. udělení souhlasu odmítnout Pokud konkrétní orgán do dvou měsíců od jejího doručení nerozhodne, dle zákona 272 odst. 2 ZOK. znamená to, ţe souhlas byl udělen. Akcionář má právo na odkoupení akcií za přiměřenou cenu dle 272 odst. 3 ZOK, pokud konkrétní orgán akciové společnosti odmítne udělit souhlas k převodu. Právo na uplatnění má akcionář jeden měsíc od doručení zamítavého rozhodnutí. Společnost nemusí akceptovat akcionáři návrh na převodní smlouvy, akcionář má právo domáhat se uzavření smlouvy u soudu nebo právo na náhradu újmy a to do 6 měsíců ode dne doručení návrhu smlouvy společnosti. b) jiné omezení Převoditelnost akcií můţe být omezena přípustností převodu akcií pouze mezi akcionáři, nebo splnění povinnosti nabídnout akcie ke koupi ostatním akcionářům, coţ je předkupní právo k akciím. Pokud se toto omezení poruší, dle 271 odst. 3 ZOK vzniká neplatnost převodu akcií a původní akcionář je stále ve vlastnictví. 27

28 Akcie na majitele (na doručitele) Jak uvádí Jílek (2009) listinná akcie na majitele nemusí mít konkrétního akcionáře a akcionářská práva náleţí osobě, která je jejich vlastníkem. Převod je velmi jednoduchý, jde pouze o předání. Vlastník akcie na doručitele v listinné podobě se legitimuje pouze předloţením akcie. U majetkových převodů mezi dvěma právními subjekty, je ale zapotřebí smlouva, tudíţ známost, ţe se převádějí listinné akcie na majitele předáním, nelze povaţovat v kaţdé situaci. U listinných akcií je celosvětově známé, ţe nezajišťují transparentnost a průkaznost operací, napomáhají k boji proti praní špinavých peněz a umoţňují podvodníkům daňové úniky. V České republice je také moţnost vlastnit společnosti s listinnými akciemi na doručitele. Výhodou je, ţe anonymita vlastníků není úplná a existují zápisy z valných hromad se seznamy akcionářů. Podvodníci v České republice však našli jiné východisko, tím ţe vyhledávají zahraniční podniky, které vlastní nebo spravují podíly v českých podnicích. Od zákonodárce provedl změnu u listinných akcií na majitele. Listinné akcie na majitele mohou existovat jiţ jen jako zaknihované či imobilizované.vzhledem k těmto skutečnostem byl přijat nový zákon č. 134/2013 Sb., o opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a změně dalších zákonů (dále jen ZZTAS ), tento zákon zakázal vydávat listinné akcie na majitele a určil pravidla, jak s těmito jiţ vydanými listinnými akciemi naloţit. Pokud společnost bude stále drţitelem listinných akcií na majitele je povinna je zaknihovat nebo imobilizovat (Zeman, 2013). Při zaknihovaných akciích na majitele, akcionáři anonymita zaniká, jelikoţ je moţné identifikovat akcionáře z účtu, na kterém jsou evidované zaknihované cenné papíry. Zaknihované cenné papíry na majitele se registrují ve středisku cenných papírů.prává které náleţí majiteli akcie, náleţí tomu, kdo předloţí nebo prokáţe písemným prohlášením osoby, která má úschovu nebo uloţení, ţe je akcie pro něho uloţena. Prohlášení musí obsahovat účel, proč se prohlášení vydává a den jeho vystavení. Práva, která náleţí zaknihované akcii na majitele, můţe pouţít osoba, která je vedená v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Tento druh akcie je neomezeně převoditelný (Jílek, 2009). Evidence o převodech ani přechodech se nikde neeviduje (Marek a Jeţek, 2013). 28

29 2.18 Dělení akcií dle druhu: Kmenové akcie S kmenovými akciemi nejsou spojena ţádná zvláštní práva, akcionář má všechna práva z akcií vyplývajících ( 276 odst. 1 ZOK) Dle 259 odst. 2 ZOK, kmenová akcie nemusí obsahovat označení druhu. Jílek (2009) rozděluje kmenové akcie dle několik typů variant: a) Kmenové akcie,,a se charakterizují stejně, jako obyčejné kmenové akcie, mají rozdíly pouze v niţších hlasovacích právech. Například 1 hlasovací právo na 5 drţených akcií, nebo jsou zcela bez hlasovacích práv. Aby se udrţela hlasovací práva ve společnosti v rukou konkrétních osob za nynějšího vstupu jiných společníků, emituje se pro ně tato varianta kmenových akcií. Kmenové akcie,,a jsou rozdílné od obyčejných akcií niţší cenou, coţ vede k niţšímu statusu a jejich výnosnost je vyšší b) Svolatelné akcie - charakterizují se stejně jako obyčejné kmenové akcie, odlišují se pouze od sebe tím, ţe emitent je můţe za určitých okolností svolat a právo na emisi má pouze tehdy, ţe existují obyčejné kmenové akcie c) Akcie s oddálenou výplatou dividend - charakterizují se stejně jako obyčejné kmenové akcie, mají pouze rozdíl v tom, ţe je oddálen nárok na výplatu dividend aţ do určitého okamţiku v budoucnu, jsou lacinější, tím se téţ odráţí jejich status a výnosnost je tedy vyšší d) Zakladatelské akcie jsou emitovány pouze pro zakladatele akciové společnosti, někdy mají vyšší hlasovací práva neţ obyčejné kmenové akcie. Například 7 hlasovacích práv na 5 drţených akcií, akcionáři mají někdy nárok na minimální výši dividend, tato varianta akcií je vydána výjimečně 29

30 Zakladatelské akcie Zakladatelskou akcii můţeme charakterizovat podobně, jako kmenové akcie, neboť s ní není a ani nemůţe být spojeno ţádné zvláštní právo, ani právo na odkup. Tento druh akcie musí být označen, o jaký druh akcie se jedná, musí mít tedy své označení. Zapisovaný základní kapitál tvoří částku, která je vloţena do majetku společnosti úpisem těchto akcií. Zapisovaný základní kapitál je zapsán v obchodním rejstříku. Zakladatelské akcie nemohou být obchodovatelné na evropském regulovaném trhu či jiném veřejném trhu (Chalupa a Reiterman, 2014) Investiční akcie Investiční akcie musí obsahovat označení akcie, aby bylo viditelné, ţe jde o tuto formu akcie a zápis o tom, zda investiční akcie obsahují hlasovací právo či ne.s investiční akcií vzniká právo na její odkoupení na ţádost jejího vlastníka, dle 162 odst. 1 ZISIF odkupem investiční akcie zaniká. Vlastníci investičních akcií jsou téţ akcionáři,mají tedy vliv na chod společnosti, změna je pouze ve větší či menší míře moţného zisku nebo ztráty, jimiţ jsou investiční akcie spojeny (Chalupa a Reiterman, 2014). Zaměstnanecké akcie Tento druh akcií, můţeme charakterizovat, jako akcie na jméno, které vlastní zaměstnanci či bývalý zaměstnanci společnosti, převádět je moţné pouze mezi zaměstnanci, či bývalými zaměstnanci společnosti, kteří jsou jiţ v důchodu. Pokud dojde k úmrtí u zaměstnance společnosti, nebo ukončení pracovního poměru, akcie zaměstnanci zaniká a musí být vrácena společnosti. Výhodou těchto akcií, je jejich nabytí za zvýhodněných podmínek, které jsou obsaţeny ve stanovách společnosti. Zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií nebo je mohou nabývat za jiných zvýhodněných podmínek (akcieatrhy.cz, zaměstnanecké akcie, [b.r.]). 30

31 2.19 Akcie se zvláštními právy Vycházejí ve speciálním postavení ze stanov společnosti, které obsahují zvláštní práva, a jejich obsah musí být určen. Zvláštními právy se rozumí například rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku či likvidačním zůstatku nebo také rozdílnou váhou hlasu a jiné.se zvláštními právy se taky vydávají i jednotlivé druhy akcií vydávané společnostmi, jejich úprava musí být zapsány vţdy ve stanovách společnosti (Chalupa a Reiterman, 2014). Prioritní akcie Jedná se o druh akcie, které mohou určit pouze stanovit společnosti, s nimiţ jsou spojena přednostní práva, která se týkají dividendy takzvané prioritní dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku. Dle nové zákonné úpravy je také přednostní právo na jiných vlastních zdrojích společnosti a lze prioritní akcie vydávat samostatně, bez vydání jiného druhu akcií. Pokud tedy bude splněna zákonná podmínka, která stanovuje, ţe pokud s akciemi není spojeno hlasovací právo, lze je vydat jen za podmínek, pokud souhrn jmenovitých hodnot nepřesáhne 90% základního kapitálu. Po uspokojení všech věřitelů v poměru odpovídající jmenovité hodnotě se dělí likvidační zůstatek mezi akcionáře.ve stanovách akciové společnosti, nalezneme jednotlivá přednostní práva. Prioritní akcie nemají hlasovací právo na valné hromadě. Pokud se na burze cenných papírů obchoduje s prioritními akciemi, jsou označeny pod číslem 3 dle burzovní zkratky. Z důvodu nehlasovacího práva u prioritních akcií, jsou většinou hodnoceny níţe. Prioritní akcie mají běţnou zkratku priority,která je pouţívána v akciovém obchodě.tento typ akcií můţe být na jméno i na majitele, dle zákona není omezeno (Jílek, 2009). Kusové akcie Dle 257 odst. 1 ZOK, se souhlasem stanov, můţe akciová společnost vydat kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu a stanoví stejné podíly na základním kapitálu. Jestliţe společnost vydá kusové akcie, nemá právo vydat akcie se jmenovitou hodnotou a nepouţije ustanovení zákona, které se týká jmenovité hodnoty. U kusových akcií se podíl na základním kapitálu stanoví dle počtu akcií, na jednu kusovou akcii přísluší jeden hlas, pokud stanovy 31

32 neurčí jinak. Tento druh akcie musí mít označení - kusová akcie, identifikaci společnosti, jmenovitou hodnotu, označení formy akcie, pokud nejde o zaknihovaný cenný papír, u akcie na jméno musí být uvedena identifikace akcionáře a údaje o druhu akcie (Zákony od centrum.cz,[b.r.]) Samostatně převoditelná práva Princip celistvosti akcie a samostatně převoditelná práva Chalupa a Reiterman (2014) uvádí, ţe dle právní úpravy 281 odst.1 ZOK se převodem akcií, převádějí na nabyvatele také veškerá práva, s ní spojená, s těmito akciemi nelze samostatně manipulovat. Jde o takzvaný princip celistvosti akcie. Výjimkou je institut samostatně převoditelných práv, se kterým je moţné disponovat s akciemi bez vlastnického práva akcií. Dle 283 ZOK Smlouva o postoupení pohledávky zajišťuje samostatně převoditelné právo. Nevýhodou převodu samostatně převoditelných práv je, sníţení hodnoty akcie.převod se vyznačuje na akcii nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů dle 282 odst. 3 ZOK, pokud je akcie na jméno, zapíše se převod do seznamu akcionářů dle 264 odst. 3 ZOK. I přesto, ţe by se převod nevyznačil ani nezapsal, převod samostatně převoditelného práva by byl platný.druhy samostatně převoditelných práv dle 281 odst. 2 ZOK: a) Právo na vyplacení podílu na zisku: ode dne, kdy valná hromada rozhodně o jeho výplatě, je moţné právo samostatně převést b) Přednosti právo na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů: ode dne, kdy valná hromada rozhodne o zvýšení základního kapitálu, je moţné právo samostatně převést c) Právo na podíl na likvidačním zůstatku: ode dne, kdy společnost vstoupí do likvidace, pokud stanovy neurčí jinak, je moţné právo samostatně převést d) Jiná obdobná majetková práva určená stanovami: okamţik, kdy práva budou převoditelná, určují stanovy 32