SITUACE NA TRHU PRÁCE

Transkript

1 ÚŘAD PRÁCE VE FRÝDKU-MÍSTKU SITUACE NA TRHU PRÁCE V OKRESE FRÝDEK MÍSTEK V ROCE 2006 Zpracoval odbor trhu práce únor 2007

2 Zdrojem číselných údajů v tabulkách a grafech jsou, pokud není uveden jiný zdroj, údaje Úřadu práce ve Frýdku-Místku, získané z evidence uchazečů o zaměstnání, volných míst, monitoringu atd.

3 Obsah 1 Celková charakteristika okresu Hlavní jevy na trhu práce v roce Zaměstnanost a volná pracovní místa Celkový vývoj zaměstnanosti Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst Dojíţďka za prací Nezaměstnanost (evidovaná) Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR Tok nezaměstnanosti Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ Podle věku a pohlaví Podle vzdělání Podle délky nezaměstnanosti Absolventi škol a mladiství Osoby se zdravotním postiţením Nezaměstnanost z hlediska regionů Cizinci na trhu práce Kontrolní činnost Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte Aktivní politika zaměstnanosti Zaměření uplatnění APZ v roce Projekty a programy k ovlivnění situace na trhu práce v roce Projekt NADĚJE Program AKTIV (podle 120 ZoZ) Program První příleţitost Průběţná opatření Uplatňování jednotlivých nástrojů APZ Společensky účelná pracovní místa SÚPM pro samostatně výdělečnou činnost Překlenovací příspěvek Příspěvek na zapracování Veřejně prospěšné práce Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postiţených nezaměstnaností... 49

4 9.4 Rekvalifikace a poradenství Rekvalifikace Poradenské sluţby a aktivity Implementace ESF Celkový vývoj uţití nástrojů APZ a jejich financování Kontrolní činnost v rámci APZ Zabezpečení výkonu státní sociální podpory Lékařská posudková sluţba Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v I. pololetí 2007 v okrese Pouţité zkratky Přílohy

5 1 Celková charakteristika okresu počet obyvatel cca počet ekonomicky aktivních obyvatel cca rozloha 1273 km 2 hustota obyvatel cca 180 osob / km 2 míra nezaměstnanosti k ,4 % počet evidovaných UoZ k nejvýchodnější okres České republiky - součást Moravskoslezského kraje - společné hranice s Polskou a Slovenskou republikou; vnitrostátní hranice s okresy Vsetín, Nový Jičín, Ostrava a Karviná - spádovými centry jsou okresní město Frýdek-Místek (cca obyvatel) a město Třinec (cca obyvatel) - na území okresu je 70 obcí (cca obyvatel) a 7 měst (cca obyvatel) - počtem obyvatel se řadí okres Frýdek-Místek na 5. místo v rámci ČR (2,2 % obyvatel státu) - průměrný věk 39,5 let je pod průměrem ČR (40,0 let) - hustotou obyvatelstva je na 14. místě v rámci ČR - rozlohou mezi okresy ČR zaujímá 20. místo - rozhodující podíl na výměře okresu má lesní půdní fond, který tvoří zhruba polovinu území - nachází se zde Chráněná krajinná oblast Beskydy, státní přírodní rezervace, chráněná naleziště a chráněné přírodní útvary - celé území se rozkládá od nadmořské výšky 220 m aţ po 1323 m; klimaticky jde o oblast od mírně teplé aţ po chladnou - vlastní nerostné zdroje okresu jsou bohaté na černé uhlí, coţ ovlivnilo i historické zaměření na těţký průmysl - zemědělství je orientováno na chov skotu, v adekvátních podmínkách i na obilnářství a pěstování brambor převáţně pro krmné účely a na pěstování řepky - významná část práceschopného obyvatelstva okresu vyjíţdí za prací mimo okres (cca 9 %), především do okresu Ostrava - specifikem okresu jsou relativně početně silné národnostní menšiny; polská tvoří cca 8 % (s její vyšší koncentrací v regionu Třinecka), slovenská představuje cca 3 % z celkového počtu obyvatel 1

6 podíl v % z toho ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2006 Tabulka 1a Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Frýdek-Místek 1) stav k stav k index 2005/2004 celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny Počet obyvatel celkem ,00 1,00 věková kategorie let věková kategorie 0 14 let ,00 1, ,97 0,98 Průměrný věk obyvatel 39,2 40,7 39,5 41,0 1,01 1,01 1) Data, která poskytuje Český statistický úřad údaje z demografické statistiky ve věkové struktuře jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců. Celkový počet obyvatel okresu se v posledních letech mírně zvýšil (viz Tabulka 1a). Došlo k nárůstu počtu obyvatel vyšších věkových kategorií a naopak ve věkové kategorii do 15 let došlo k poklesu. V souvislosti s tím nadále rostl průměrný věk obyvatel. Věková kategorie let obyvatel okresu je nejsilnější, v mladších věkových kategoriích je stále méně obyvatel okresu. Jak je patrno z následujícího grafu, kde jsou porovnávány podíly jednotlivých věkových kategorií v celé populaci okresu Frýdek-Místek (poslední dostupný údaj) s podíly stejných kategorií v počtu UoZ v evidenci Úřadu práce ve Frýdku-Místku, je podíl UoZ v kategorii let a také v kategorii osob ve věku a let výrazně vyšší neţ v celé populaci. Meziročně se výrazněji sníţil podíl UoZ v kategorii let - o cca 1,5% bodu, zatímco podíl obyvatel se v této kategorii sníţil pouze o 0,1% bod; naopak v kategorii let došlo meziročně ke zvýšení podílu UoZ o 2% body, zatímco podíl obyvatel se v této kategorii zvýšil pouze o 0,5% bodu. Graf 1b Podíl obyvatel ve srovnání s podílem UoZ ve věkových kategoriích 18,0 16,0 obyv. k UoZ k ,6 14,0 12,6 12,7 12,0 10,0 9,8 9,7 11,2 11,4 10,2 10,7 9,7 10,1 10,2 10,6 9,6 11,3 10,4 10,0 8,0 8,0 6,0 4,6 4,0 2,6 2,0 0, věk Zdroj dat: počet obyvatel - ČSÚ, počet UoZ - ÚP F-M 2

7 Silné stránky okresu - dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví - relativně nízké náklady na pracovní sílu - dostupnost kvalifikované a rekvalifikovatelné pracovní síly v dělnických a středoškolských profesích - mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s průměrem v ČR - pracovní síla zvyklá na dojíţďku za prací a na práci na směny - dostatečná kapacita vzdělávacích zařízení - základních a středních - příhraniční poloha okresu (s Polskou a Slovenskou republikou) - turisticky atraktivní pohoří Beskyd - kulturní a přírodní potenciál okresu Slabé stránky okresu - velká vzdálenost od ostatních regionů ČR a EU - soustředění těţkého průmyslu - značný podíl občanů s nedostatečnou nebo s jednostranně zaměřenou kvalifikací po útlumu hornictví a těţkého průmyslu - poddolování části okresu - omezená moţnost hospodaření v CHKO, pásmech hygienické ochrany vod - nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch, nízká kvalita poskytovaných sluţeb - nízká územní mobilita pracovní síly do větších vzdáleností - nízká flexibilita pracovní síly - strukturálně nevyváţená nabídka a poptávka na trhu práce - slabá identifikace obyvatel průmyslových oblastí okresu s vlastním územím - vysoká dlouhodobá nezaměstnanost - kapacitně nedostatečná a nekvalitní dopravní infrastruktura - odloučenost regionu od evropské dálniční sítě - existence starých ekologických zátěţí z průmyslové výroby 3

8 2 Hlavní jevy na trhu práce v roce situace na trhu práce okresu Frýdek-Místek se v uplynulém roce vyvíjela pozitivně i ve vazbě na celkové oţivení ekonomiky České republiky - v okrese Frýdek-Místek se řada firem rozvíjela a hledala nové zaměstnance. Odrazilo se to i na postupném růstu počtu nových hlášených volných pracovních míst zaměstnavateli. Objem plánovaných investic ve firmách zejména zahraničních rostl, coţ by se mělo projevit v roce 2007 a dále - na oţivení trhu práce v okrese a blízkém regionu mělo také významný vliv rozhodnutí jihokorejské automobilky Hyundai o umístění investice v našem okrese v průmyslové zóně Nošovice. Ihned po uzavření smlouvy mezi automobilkou a ČR v květnu roku 2006 došlo k výraznému nárůstu zájmu o umístění investic, zejména zahraničních investorů, jak tradičních tak i potencionálních dodavatelů automobilky, v našem okrese - projevilo se to na okamţitém zájmu o průmyslové zóny v okrese Frýdek-Místek, kde ještě v roce 2005 byly problémy s jejich vyuţitím i na zaplňování zón v sousedních okresech, zejména v okrese Ostrava - růst celkové zaměstnanosti je odhadován na cca 1400 osob (z toho u velkých zaměstnavatelů růst o cca 700, u malých zaměstnavatelů stejný nárůst o cca 700) - počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) dle údajů ČSSZ k osob poklesl o cca 40 osob oproti do evidence ÚP přišlo cca 840 osob, které ukončily SVČ a vykonávaly ji jako hlavní činnost (tj. o cca 280 osob méně neţ v roce 2005) - v rámci odvětví nedošlo u jednotlivých zaměstnavatelů k významnějším nárůstům, ale šlo spíše o součet drobnějších pohybů v zaměstnanosti u jednotlivých subjektů odvětví, s výjimkou nárůstu zaměstnanosti o cca 220 zaměstnanců v odvětví "obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost a z pododvětví výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, kde došlo k růstu zaměstnanosti do cca 80 osob - v průběhu roku 2006 se pohyboval průměrný počet nahlášených VPM ke konci měsíce na počtu 984 (501 v roce 2005). Uvedené údaje vypovídají o zhruba 100%ním nárůstu počtu hlášených volných pracovních míst do databáze našeho ÚP - průměrný počet evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo za rok 2006 činil 13,8, přičemţ v roce 2005 tento počet činil 30,6 - za rok 2006 bylo nahlášeno celkem 5874 a zrušeno 5608 (celkový tok VPM); oproti roku 2005 se zvýšil tok v oblasti volných pracovních míst o 46 % - v rámci Moravskoslezského kraje se okres Frýdek-Místek pohyboval v počtu volných pracovních míst na místě, přičemţ na 3. místě se udrţoval po dobu celkem 9 měsíců (k počtem 991 na místě 3., za okresem Ostrava a Nový Jičín) - v ukazateli počet UoZ na 1 volné pracovní místo se okres Frýdek-Místek v rámci MSK pohyboval na 3. aţ 5. místě (k na 4. místě za okresy Karviná, Bruntál, Opava) - v rámci České republiky se okres Frýdek-Místek počtem VPM umisťoval na 15. aţ 31. místě. V ukazateli počtu UoZ/1 VPM se řadil střídavě na 4. aţ 17. místě s tím, ţe k se zařadil na 9. místo - stále přetrvávaly disproporce jak v počtech, tak ve struktuře volných pracovních míst 4

9 - v roce 2006 měl počet evidovaných UoZ obdobný průběh jako v roce 2005, ale v niţší hladině. V I. pololetí 2006 začala nezaměstnanost klesat stejně jako v předchozím roce jiţ v únoru. V červnu nedošlo k obvyklému nárůstu počtu UoZ, naopak jejich počet se dále sníţil, ve 3. čtvrtletí zůstal na stejných hodnotách, ve 4. čtvrtletí opět došlo k poklesu a ke konci roku k nárůstu nezaměstnanosti. K činil celkový počet evidovaných UoZ a byl o 1968 osob (13,5 %) niţší neţ k Takový počet UoZ byl naposledy dosaţen na počátku roku průměrný počet evidovaných UoZ v roce 2006 (13534) byl o cca 1800 osob niţší neţ v roce z celkového počtu UoZ k tvořil podíl ţen 51,9 %, absolventů škol a mladistvých 7,9 % a osob se ZP 19,3 % (k to bylo 50,7 % ţen, 8,3 % absolventů škol a mladistvých, 17,0 % osob se ZP) - z hlediska absolutního počtu UoZ figuroval okres Frýdek-Místek v roce 2006 v rámci kraje na 3. místě (za okresy Ostrava a Karviná), v rámci celé ČR v I. čtvrtletí na 5., od dubna na 6. místě (za okresy Karviná, Ostrava, Praha, Brno, příp.most) - počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti činil k UoZ (cca 27 % z celkového počtu UoZ, coţ bylo o cca 3%ní body více neţ k ) - průměrná výše podpory v nezaměstnanosti k se zvýšila oproti stejnému období roku 2005 o 138,- Kč na 4375,- Kč - k činila celková míra nezaměstnanosti 10,4 % (12,0 % k ). Míra nezaměstnanosti ţen k byla 12,1 % (14,1 % k ) - k se okres Frýdek-Místek se v míře nezaměstnanosti umístil na 18. místě v rámci ČR a na 4. místě (stejně jako v přecházejících 6 letech) v rámci Moravskoslezského kraje - celkový počet nově evidovaných UoZ za rok 2006 (14951) byl oproti roku 2005 niţší o 149 osob. Také celkový počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených za rok 2006 (16937) byl oproti roku 2005 niţší (o 262 osob). Naopak počet umístěných UoZ (11557) byl meziročně vyšší o 253 osob a jejich podíl vzhledem k UoZ s ukončenou evidencí a vyřazeným (68,2 %) byl vyšší o 2,5 %ního bodu - z hlediska věkové struktury UoZ jsou dlouhodobě problémovou skupinou UoZ ve věku nad 50 let. Absolutní počet UoZ ve věku nad 50 let k byl 3819 osob - výraznou skupinou je kategorie do 25 let (cca 17 %), která v sobě zahrnuje převáţně absolventy škol, i kdyţ se v posledních letech výrazně sníţil počet i podíl těchto UoZ. V absolutním počtu bylo k v této kategorii evidováno 2189 UoZ (k to bylo 2737 osob), z toho 1073 ţen (t.j. cca 49 %) - podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš nemění ani s rostoucí či klesající nezaměstnaností. V evidenci úřadu práce je stále nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 51 % všech UoZ) - kategorie UoZ se základním vzděláním (včetně bez vzdělání) nadále patří z hlediska umístitelnosti k nejproblémovější kategorii a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti (cca 25 % z UoZ evidovaných déle neţ 12 měsíců) - došlo k meziročnímu poklesu absolutního počtu dlouhodobě nezaměstnaných UoZ; k bylo evidováno 5380 UoZ (z toho 2873 ţen) s délkou evidence nad 12 měsíců, tj. cca 42 % z celkového počtu UoZ a 7431 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. cca 58 %. Pro srovnání k bylo evidováno 6578 UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců (cca 45 %) a 8943 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců (cca 61 %) 5

10 - přestoţe dlouhodobá nezaměstnanost meziročně poklesla, vzrostla dále průměrná délka evidence a k činila 657 dnů (u ţen 603 dnů). V porovnání se stavem k vzrostla o 29 dnů (u ţen o 12 dnů). Průměrná délka evidence celé ČR k byla 649 dnů (meziroční nárůst o 39 dní). Průměrná délka evidence UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených k činila v okrese F-M 333 dnů (meziroční pokles o 38 dnů) - nejpočetnější skupinu dlouhodobě nezaměstnaných představují UoZ ve věku nad 50 let (2180 UoZ k ) - k úřad práce evidoval 688 absolventů, coţ je nejniţší počet od května ve srovnání s jinými okresy ČR okres Frýdek-Místek z hlediska absolutního počtu UoZ absolventů k zaujímal, stejně jako i k , 5. místo ze 77 okresů - k úřad práce evidoval 2463 UoZ se ZP a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 19,3 % (z toho 1985 osob pobírajících částečný invalidní důchod, z nichţ bylo 63,1 % muţů) a ve srovnání se stavem k to bylo o 51 osob méně - v ţebříčku 77 okresů ČR k se řadil okres Frýdek-Místek v kategorii UoZ se ZP na 4. místo (k na 5. místo). Vyšší počet evidovaných UoZ se ZP byl k zaregistrován pouze v okresech Karviná (3529), Ostrava (3003) a Brno (2479) - na celkové dlouhodobé nezaměstnanosti nad 12 měsíců se osoby se ZP k podílely 31,2 %. Ve srovnání se stavem k se tento podíl zvýšil o 4,6%ního bodu. Výraznější je však podíl osob se ZP evidovaných déle neţ 12 měsíců na celkovém počtu UoZ se ZP. I kdyţ tento podíl oproti skutečnosti k poklesl o 1,6%ního bodu, k činil 68,1 % (absolutně počet těchto osob meziročně klesl o 74 UoZ) - ze všech 77 obcí a měst okresu k mělo 38 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr, z toho 8 obcí vykázalo vyšší míru nezaměstnanosti neţ 14 %. Pro srovnání k vyšší míru neţ okresní průměr vykazovalo 34 obcí a měst okresu (z toho 23 obcí vyšší neţ 14 %) - k nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v obcích Hrčava (22,69 % - region Třinecko), Horní Lomná (21,89 % region Třinecko) a Niţní Lhoty (20,21 % - region Frýdecko-Místecko). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Krmelín (5,17 % - region Frýdecko- Místecko), Pazderna (6,15 % - region Frýdecko-Místecko) a Stará Ves (6,66 % - region Frýdecko-Místecko) - k působilo na našem trhu práce dle evidence celkem 2267 cizinců, z toho 249 ţen. Největší část mezi cizinci na našem trhu práce zaujímali v počtu 2074 osob, z toho 234 ţen, občané EU/EHP a Švýcarska. Největší skupinu těchto občanů v počtu 1684 osob, z toho 199 ţen, tvořili jiţ tradičně občané Slovenské republiky. Druhou nejpočetnější evidovanou skupinou byli občané Polské republiky v počtu 360 osob, z toho 28 ţen - uplatněním přímých nástrojů APZ (SÚPM, SVČ, ChPM/ChPD, rekvalifikace) byla v roce 2006 ovlivněna situace na trhu práce u nejméně 3650 osob (nezapočten 78) - objem finančních prostředků čerpaných na realizaci APZ meziročně klesl o 14,1 % na tis. Kč - podíl výdajů na APZ z celkových výdajů politiky zaměstnanosti v roce 2006 činil 27,7 % (v roce ,1 %) - v souladu se zněním zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, který v 78 upravil výši a termíny poskytování příspěvku pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více něţ 50 % zaměstnanců se ZP z celkového počtu svých zaměstnanců, byl v roce 2006 vyplacen 25 subjektům příspěvek na 471 zaměstnanců se ZP ve výši tis. Kč - podíl finančních prostředků, které byly v roce 2006 vynaloţeny na rekvalifikace a poradenské programy, činil 24,1 % z celkových vynaloţených prostředků APZ - v roce 2006 bylo na PPZ vynaloţeno cca 189 mil. Kč, v roce 2005 to bylo cca 187 mil. Kč 6

11 - v roce 2006 bylo celkově vyplaceno na dávkách SSP cca 805 mil. Kč (v roce 2005 cca 786 mil. Kč) Mezi nejvíce ohroţené skupiny na trhu práce okresu podle výše uvedených poznatků patřily: - osoby se ZP, jichţ bylo v evidenci úřadu práce k cca 2460 (cca 19 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání); déle neţ 12 měsíců je neumístěno cca 1680 z těchto osob, tj. cca 68 % z jejich celkového počtu - osoby nad 50 let věku, které jen obtíţně nacházejí v případě ztráty zaměstnání nové uplatnění, jichţ bylo v evidenci úřadu práce k cca 3820 (cca 30 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání), přičemţ cca 2180 z nich, tj. cca 57 %, bylo evidováno déle neţ 12 měsíců - osoby ve věku do 25 let, jichţ bylo v evidenci úřadu práce k cca 2190 (cca 17 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání) a z nich zejména absolventi škol - osoby dlouhodobě evidované (déle neţ 12 měsíců), jichţ bylo k v evidenci úřadu práce cca 5380 osob s podílem cca 42 % na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání; osob evidovaných déle neţ 24 měsíců je v evidenci k cca dalšími skupinami jsou osoby dlouhodobou nezaměstnaností ohroţené, jako: osoby s délkou evidence delší neţ 6 měsíců osoby se základním vzděláním matky s dětmi do 15 let věku zejména po návratu z mateřské dovolené osoby nad 45 let osoby se zdravotními omezeními osoby uvolněné z organizačních důvodů osoby vyţadující zvláštní pomoc 7

12 3 Zaměstnanost a volná pracovní místa 3.1 Celkový vývoj zaměstnanosti Celkový vývoj zaměstnanosti v okrese v roce 2006 lze charakterizovat níţe uvedenými znaky: - situace na trhu práce okresu Frýdek-Místek se v uplynulém roce vyvíjela pozitivně i ve vazbě na celkové oţivení ekonomiky České republiky - v okrese Frýdek-Místek se řada firem rozvíjela a hledala nové zaměstnance. Odrazilo se to i na postupném růstu počtu nových hlášených volných pracovních míst zaměstnavateli. Objem plánovaných investic ve firmách zejména zahraničních rostl, coţ by se mělo projevit v roce 2007 a dále - na oţivení trhu práce v okrese a blízkém regionu mělo také významný vliv rozhodnutí jihokorejské automobilky Hyundai o umístění investice v našem okrese v průmyslové zóně Nošovice. Ihned po uzavření smlouvy mezi automobilkou a ČR v květnu roku 2006 došlo k výraznému nárůstu zájmu o umístění investic, zejména zahraničních investorů, jak tradičních tak i potencionálních dodavatelů automobilky, v našem okrese - projevilo se to na okamţitém zájmu o průmyslové zóny v okrese Frýdek-Místek, kde ještě v roce 2005 byly problémy s jejich vyuţitím i na zaplňování zón v sousedních okresech, zejména v okrese Ostrava (viz dále) - růst celkové zaměstnanosti je odhadován na cca 1400 osob (z toho u velkých zaměstnavatelů růst o cca 700, u malých zaměstnavatelů stejný nárůst o cca 700) - počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) dle údajů ČSSZ k osob poklesl o cca 40 osob oproti do evidence ÚP přišlo cca 840 osob, které ukončily SVČ a vykonávaly ji jako hlavní činnost (tj. o cca 280 osob méně neţ v roce 2005) - v rámci odvětví nedošlo u jednotlivých zaměstnavatelů k významnějším nárůstům, ale šlo spíše o součet drobnějších pohybů v zaměstnanosti u jednotlivých subjektů odvětví, s výjimkou nárůstu zaměstnanosti o cca 220 zaměstnanců v odvětví "obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost a několika firem z pododvětví výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, kde došlo k růstu zaměstnanosti do cca 80 osob (viz blíţe kapitola 3.3) - v roce 2006 byl zaznamenán růst i v tradičním odvětví našeho okresu, t.j. hutním průmyslu. Např. VÁLCOVNY PLECHU a.s. očekávají za rok 2006 rekordní zisk (4-násobný nárůst zisku oproti roku 2005). TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY a.s. rovněţ v očekávají dosaţení zisku v obdobné výši jako v roce 2005, který byl rekordní - problémová situace přetrvávala v odvětví textilním, kde vlivem rostoucích cen vstupů a trvajícího tlaku levné asijské konkurence se dále projevovaly ekonomické problémy jednotlivých subjektů působících na trhu práce - jen pozvolně se zlepšovala ekonomická situace zbývajících subjektů odvětví zemědělství působících v našem okrese - na situaci v zaměstnanosti v okresu se podílel i vývoj u zaměstnavatelů v okrese Ostrava, kam stále vyjíţdělo za prací cca 7 % práceschopného obyvatelstva 8

13 3.2 Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců V rámci pravidelného statistického sledování zaměstnanosti úřadem práce v rozhodujících organizacích okresu bylo v roce 2006 dotázáno cca 480 zaměstnavatelských subjektů (většinou s počtem 26 a více zaměstnanců). Do následujících rozborů byly pouţity údaje 399 z nich, které k zaměstnávaly 26 a více osob v okrese Frýdek-Místek, a které tyto údaje poskytly. Zaměstnanost v malých organizacích doplňují údaje ČSSZ. Z hlediska celkové zaměstnanosti došlo podle údajů tabulky 3.3a u firem zaměstnávajících 26 a více zaměstnanců a sledovaných úřadem práce k růstu zaměstnanosti o cca 1180 osob. U tohoto čísla je nutné provést korekci, neboť do sledování bylo nově do jednotlivých odvětví zařazeno 12 zaměstnavatelů (nově evidované firmy a ty, u kterých došlo k nárůstu počtu zaměstnanců nad 25 osob) s cca 680 zaměstnanci a na druhé straně vyřazeno 5 zaměstnavatelů, jejichţ stavy zaměstnanců poklesly pod 26 (k cca 175 osob). Ve skutečnosti tak ve sledovaném vzorku došlo k růstu zaměstnanosti firem pouze o cca 680 osob. U 32 rozhodujících zaměstnavatelů okresu (s počtem 250 a více zaměstnanců) pracuje cca 33 % zaměstnanců (u 13 zaměstnavatelů s počtem 500 a více zaměstnanců pracuje cca 24 % zaměstnanců). Situace u těchto zaměstnavatelů i nadále významně ovlivňovala celkovou situaci na trhu práce okresu. Tabulka 3.2a Počet zaměstnavatelů a zaměstnanců v kategoriích podle počtu zaměstnanců k velikostní kategorie zaměstnavatele počet a podíl zaměstnavatelů počet a podíl zaměstnanců absolutně % absolutně % 1 49 zaměstnanců 1) , , zaměstnanců 2) 197 4, , a více zaměstnanců 2) 32 0, ,39 celkem , ,00 1) údaje z ČSSZ a monitoringu ÚP 2) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP Tabulka 3.2b Zaměstnavatelé Vývoj počtu zaměstnavatelů stav k rozdíl 12/ / absolutně v % počet velkých zaměstnavatelů 1) (26 a více zaměstnanců) ,91 počet malých zaměstnavatelů 2) (do 25 zaměstnanců vč.) ,28 celkový počet zaměstnavatelů ,41 1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ Počet zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců včetně, evidovaných ČSSZ v okrese Frýdek-Místek, po mírném sníţení v roce 2003, opět vzrostl a k dosáhl počtu 4478 subjektů. 9

14 počet osob ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2006 Tabulka 3.2c Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci stav k rozdíl 12/ / absolutně v % počet zaměstnanců velkých zaměstnavatelů (26 a více zam.) 1) (678) 3 2,47 počet zaměstnanců malých 2) zaměstnavatelů (do 25 zam. vč.) ,47 celkový počet zaměstnanců (1358) 3 2,76 osoby vykonávající SVČ 2) -hlavní činnost - vedlejší - celkem ,47 +0,24-0,25 celkový počet zaměstnanců a OSVČ (1319) 3 2,20 celkový počet zaměstnanců a OSVČ (1308) 3 2,32 (pouze hlavní činnost) 1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ 3) po provedené korekci popsané v odstavci 2 této kapitoly Celkový počet zaměstnanců (sledovaných velkých i malých zaměstnavatelů) v okrese meziročně vzrostl o cca 1360 osob. Zaměstnanost v drobném podnikání od roku 1996 (podle údajů ČSSZ) znázorňuje následující graf, ze kterého je patrný nárůst počtu zaměstnanců u malých zaměstnavatelů v roce 2006 na cca 20 tisíc. Nárůst osob samostatně výdělečně činných se v roce 2003 zastavil, od té doby docházelo ke stálému poklesu (s výjimkou I. pololetí 2006) aţ na cca osob k Jedná se o osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost, které ji vykonávaly jako hlavní i vedlejší činnost. Počet evidovaných OSVČ na hlavní činnost k byl cca Graf 3.2d Zaměstnanost okresu F-M v drobném podnikání (zdroj ČSSZ) /96 06/97 12/97 06/98 12/98 06/99 12/99 06/00 12/00 06/01 12/01 06/02 12/02 06/03 12/03 06/04 12/04 06/05 12/05 06/06 12/06 zaměstnanci malých zaměstnavatelů OSVČ OSVČ - hlavní činnost 10

15 V roce 2006 přišlo do evidence úřadu práce 844 osob, které ukončily výkon SVČ, coţ je o cca 280 méně neţ v roce Podle údajů ČSSZ bylo v roce 2006 v okrese Frýdek-Místek nově zaevidováno 635 a vyřazeno z evidence 535 malých organizací. Pro srovnání v roce 2006 bylo nově evidováno 826 a vyřazeno 686 malých organizací. Celková zaměstnanost okresu ke konci roku 2006 (podle údajů ČSSZ) představuje cca 88 tis. osob (ke konci roku 2005 cca 85 tis.). Z toho bylo zaměstnanců velkých organizací cca 53 tis., zaměstnanců malých organizací cca 20 tis. a OSVČ (vč. vedlejší činnosti) cca 15 tis. osob (k cca 50 tis. zaměstnanců velkých organizací, cca 20 tis. zaměstnanců malých organizací, cca 15 tis. OSVČ). Metodika sledování zaměstnanosti u ČSSZ je však odlišná od metodiky sledování úřadu práce (viz příloha 3.2). Tabulka 3.2e počet zaměstnanců v organizaci Malé organizace v okr. F-M dle počtu zaměstnanců (údaje ČSSZ) počet organizací počet zaměstnanců celkem k k index k k index , aţ , ,02 6 aţ , ,01 11 aţ , ,98 16 aţ , ,11 21 aţ , ,17 26 a více *) , ,97 celkem v evidenci , ,03 počet zaměstnanců v organizaci podíl organizací v % podíl zaměstnanců v % k k k k ,9 1,5 0,0 0,0 1 aţ 5 73,2 73,6 35,0 34,6 6 aţ 10 13,8 13,5 23,6 23,0 11 aţ 15 6,0 5,8 17,1 16,2 16 aţ 20 2,9 3,1 11,3 12,2 21 aţ 25 1,8 2,1 9,2 10,4 26 a více *) 0,5 0,5 3,8 3,6 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 v evidenci *) jedná se o velké firmy, které OSSZ eviduje jako malé z toho důvodu, že se počet jejich zaměstnanců občas snižuje pod tuto hranici Největší podíl zaměstnanosti u subjektů do 25 zaměstnanců byl nadále u zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců do 10 osob. 11

16 3.3 Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích Údaje v této kapitole vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce a zahrnujícího zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců (viz úvod kapitoly 3.2). Tabulka 3.3a Počet osob zaměstnaných v jednotlivých odvětvích (údaje vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce a zahrnují zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců) odvětví OKEČ název OKEČ kód stav k rozdíl rok rok 2005 zemědělství, myslivost, lesnictví 01, rybolov a chov ryb těţba nerostných surovin zpracovatelský průmysl z toho: výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků 15, výroba textilií, textilních a oděvních výrobků 17, výroba usní a výrobků z usní zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk 21, výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken výroba pryžových a plastových výrobků výroba ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků 27, výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuved výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení výroba dopravních prostředků a zařízení 34, zpracovatelský průmysl jinde neuved. 36, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody stavebnictví obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost ubytování a stravování doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby, činnosti domácností 90-93, 95-97, celkem (678)* * provedena korekce v souladu s následujícím textem této kapitoly

17 Dle výše uvedené tabulky 3.3a došlo v okrese k některým větším nárůstům a poklesům v jednotlivých uvedených odvětvích. Tyto však byly často způsobeny formálními změnami v zařazování sledovaných firem do odvětví (z důvodu, aby toto lépe odpovídalo stávajícím předmětům jejich činnosti) a na celkovou zaměstnanost v okrese neměly vliv (viz níţe). Výjimkou je zejména odvětví obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost, kde došlo k většímu absolutnímu nárůstu zaměstnanosti (o cca 250 osob). Dále v pododvětví výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (o cca 130 osob), kde došlo k absolutnímu nárůstu počtu zaměstnanců u více firem zařazených do tohoto odvětví V dalších odvětvích došlo k absolutnímu zvýšení zaměstnanosti, které bylo součtem méně významných nárůstů a poklesů zaměstnanosti u více firem. Podrobnější rozbor je uveden níţe a týká se odvětví, kde dle tabulky 3.3a došlo k většímu růstu či poklesu zaměstnanosti. Z hlediska celkové zaměstnanosti došlo podle údajů tabulky 3.3a u firem zaměstnávajících 26 a více zaměstnanců, sledovaných úřadem práce, k růstu zaměstnanosti o cca 1180 osob. U tohoto čísla je nutné provést korekci, neboť do sledování bylo nově do jednotlivých odvětví zařazeno 12 zaměstnavatelů (nově evidované firmy a ty, u kterých došlo k nárůstu počtu zaměstnanců nad 25 osob) s cca 680 zaměstnanci a na druhé straně vyřazeno 5 zaměstnavatelů, jejichţ stavy zaměstnanců poklesly pod 26 (k cca 175 osob). Ve skutečnosti tak ve sledovaném vzorku došlo k růstu zaměstnanosti firem pouze o cca 680 osob. K největšímu růstu zaměstnanosti dle tabulky 3.3a došlo v: - pododvětví výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, kde došlo k zařazení 1 subjektu (cca 440 zaměstnanců) z pododvětví pryţových a plastových výrobků a 1 subjektu (cca 80 zaměstnanců) z odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody ; z tohoto důvodu bez většího vlivu na celkovou zaměstnanost v okrese - odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti způsobený zejména přeřazením do tohoto odvětví 4 firem, z toho 2. (cca 220 zaměstnanců) z odvětví ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby, činnosti domácnosti a dále 2 firem (cca 140 zaměstnanců) z odvětví stavebnictví - odvětví obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost došlo k celkovému skutečnému růstu zaměstnanosti o cca 250 osob (po úpravě o vliv spojený s formálními změnami zařazování firem do odvětví) - pododvětví výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků došlo k celkovému skutečnému růstu zaměstnanosti o cca 130 osob - odvětví těţba nerostných surovin, zařazením 4 nových zaměstnavatelů do vzorku firem, které v okrese Frýdek-Místek zaměstnávají především osoby z EU a třetích zemí s počtem zaměstnanců cca 410 K největšímu poklesu zaměstnanosti dle tabulky 2.3a došlo v: - pododvětví výroba pryţových a plastových výrobků. Tento pokles byl způsoben převodem 1 subjektu (cca 440 zaměstnanců) z tohoto pododvětví do pododvětví výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení a na celkové zaměstnanosti v okrese se toto neprojevilo - odvětví ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby, činnosti domácnosti způsobeny zejména vyčleněním 2 firem z tohoto odvětví (cca 220 zaměstnanců) do odvětví činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti a na celkové zaměstnanosti v okrese se toto neprojevilo 13

18 Počet volných míst ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst Graf 3.4a Počet volných míst v okrese F-M v roce 1991 aţ rok Vývoj v oblasti volných pracovních míst na okresním trhu práce je, jak potvrzuje dlouhodobé sledování, odrazem a důsledkem aktuální ekonomické situace. Přesto, ţe databází úřadu práce neprochází všechna volná místa a pracovní příleţitosti trhu práce, má z hlediska dlouhodobého sledování tento údaj významnou vypovídající hodnotu. V průběhu roku 2006 se pohyboval průměrný počet nahlášených VPM ke konci měsíce na počtu 984 (501 v roce 2005). Uvedené údaje vypovídají o zhruba 100%ním nárůstu počtu hlášených volných pracovních míst do databáze našeho ÚP. Průměrný počet evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo za rok 2006 činil 13,8, přičemţ v roce 2005 tento počet činil 30,6. Nejvyšší počet volných pracovních míst ke konci měsíce byl zaznamenán v srpnu 1254, nejniţší v květnu

19 Tabulka 3.4b Vývoj počtu volných míst a počtu UoZ na 1 volné místo ke konci měsíce měsíc počet uchazečů o zaměstnání rok míra nezaměstnanosti rok ,17 12,22 12,03 11,36 10,68 10,46 10,59 10,65 10,60 10,19 9,96 10,40 počet volných míst rok z toho horníci rok z toho horníci počet UoZ rok ,7 16,5 16,2 14,9 17,5 14,8 13,5 10,4 10,4 11,5 11,5 12,9 na 1 VM rok ,5 41,7 40,0 38,4 35,6 35,6 37,2 33,6 23,5 21,0 22,4 20,9 Poznámka: hodnoty VPM z části ovlivňuje profese horník, po které je na okresním trhu práce poptávka dlouhodobá a trvalá a jejíž zadavateli jsou zejména firmy zaměstnávající občany Polské republiky a Ukrajiny Za rok 2006 bylo nahlášeno celkem 5874 a zrušeno 5608 (celkový tok VPM); oproti roku 2005 se zvýšil tok v oblasti volných pracovních míst o 46 %. Tabulka 3.4c Tok volných pracovních míst v roce 2006 ve srovnání s předchozími lety měsíc počet nově nahlášených volných míst počet zrušených a obsazených volných míst rok rok rok rok rok rok V období měsíců leden aţ červenec se pohyboval celkový počet volných pracovních míst v databázi našeho ÚP do 1000 (v průměru 880 VPM), naopak od měsíce srpna do listopadu nepoklesl počet VPM pod hranici 1000 (v průměru 1164 VPM), v měsíci prosinec byl zaznamenáno 991 VPM. Z výše uvedeného vyplývá, ţe na trhu práce došlo v roce 2006 v oblasti volných pracovních míst meziročně k ţádoucímu výraznému obratu, který byl důsledkem nejen zlepšující se celkové ekonomické situace, prezentovanému a stále se zvyšujícímu zájmu investorů o realizaci podnikatelských záměrů v našem regionu, ale i komplexního a efektivního přístupu kompetentních pracovníků úřadu práce k práci s nimi, a to jak ve fázi hlášení a udrţování operativního kontaktu se zadavateli v průběhu jejich obsazování, tak zprostředkováváním vhodných uchazečů a zájemců o zaměstnání včetně nabízení a vyuţívání různých sluţeb a forem napomáhajících k oboustranné spokojenosti při jejich obsazování (realizace předvýběrů, organizace výběrových řízení, cílené rekvalifikační programy a další související aktivity). 15

20 Výrazný posun nastal v aktivním, efektivním a operativním vyuţívání portálů a dalších internetových zdrojů zabývajících se a souvisejících se zaměstnaností. Ze strany zaměstnavatelů a zadavatelů volných pracovních míst a příleţitostí bylo vyuţíváno tzv. přístupových práv k samoobsluţnosti při údrţbě volných pracovních míst. Uchazeči o zaměstnání a zájemci byla vyuţívána rovněţ moţnost prezentovat individuálně svou pracovní nabídku prostřednictvím internetu. Zaměstnavatelům byly tímto krokem rozšířeny moţnosti uspokojení jejich personální poptávky výběru vhodných zaměstnanců vyuţitím i této cesty. V rámci Moravskoslezského kraje se okres Frýdek-Místek pohyboval v počtu volných pracovních míst na místě, přičemţ na 3. místě se udrţoval po dobu celkem 9 měsíců (k počtem 991 na místě 3., za okresem Ostrava a Nový Jičín). V ukazateli počet UoZ na 1 volné pracovní místo se okres Frýdek-Místek v rámci MSK pohyboval na 3. aţ 5. místě (k na 4. místě za okresy Karviná, Bruntál, Opava). V rámci České republiky se okres Frýdek-Místek počtem VPM umisťoval na 15. aţ 31. místě. V ukazateli počtu UoZ/1 VPM se řadil střídavě na 4. aţ 17. místě s tím, ţe k se zařadil na 9. místo. I v roce 2006 se projevovaly disproporce jak v počtech VPM, tak v jejich struktuře vůči profesnímu sloţení UoZ (nejvýznamněji v profesi horník). Poptávka zaměstnavatelů se často nesetkala s odpovídající nabídkou pracovní síly na trhu práce. Vyskytovala se i VPM a na druhé straně mnoţství UoZ v poţadované profesi. Tento jev byl typický např. u profese číšník-servírka (k v této profesi 39 VPM a 327 UoZ), zedník (44 VPM v této profesi a 455 uchazečů), řidič (82 VPM a 557 uchazečů). Tato fakta lze vysvětlit jednak odloučeností pracovišť, často bez moţnosti ubytování a neplnění dalších předpokladů pro výkon profese poţadované zaměstnavateli (např. nedostatečná praxe, uţší odbornost, další oprávnění, resp. jejich kombinace, zdravotní handicapy a omezení atd.) Graf 3.4d 160 Počet volných pracovních míst a počet evidovaných nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo počet evidovaných nezaměstnaných na 1 VM počet VM počet osob na 1 VM počet volných míst Pozn. počet volných pracovních míst nebyl v roce 1990 sledován; do 04/98 jsou ve statistice VPM zahrnuta okresní i mimookresní VPM, od 05/98 jen okresní 16

21 Tabulka 3.4e Počty hlášených volných pracovních míst (nejčastější profese) - evidence ÚP k k Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek Profese Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek Profese horník horník řidič slévárenský dělník zámečník číšník, servírka zedník doručovatel tisku svářeč řidič kuchař zedník číšník, servírka kuchař doručovatel tisku svářeč šička dělník potravinářské výroby obchodní zástupce 23 9 obchodní zástupce Pozn. Tabulka vychází ze seznamu míst, kterými ÚP disponoval k danému datu a z nich vybírá ty profese, pro které byla volná místa nabízena nejčastěji. Dle měsíčního sledování byla v roce 2006 dlouhodobě relativně největší poptávka ze strany zaměstnavatelů po níţe uvedených profesích. Tabulka 3.4f Profese, po kterých byla v roce 2006 v jednotlivých měsících největší poptávka (největší počty hlášených VPM) profese KZAM měsíční průměr horník řidič zedník svářeč číšník-servírka kuchař Dle kvalifikačních poţadavků se nejvíce pracovních příleţitostí k vyskytovalo pro uchazeče s předpokladem vyučení (661 z toho v profesi horník 208), výrazně méně pak pro uchazeče se základním vzděláním (179), středoškolským vzděláním (108) a vysokoškolským vzděláním (43). V ukazateli počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo dle vzdělání byl zaznamenán nejvyšší údaj v kategorii uchazečů se středoškolským vzděláním, kdy na 1 volné pracovní místo k bylo 29 uchazečů (k byl nejvyšší průměr v kategorii základního vzdělání, a to 63 UoZ). Poklesy v tomto ukazateli byly zaznamenány u všech kategorií, přičemţ k nejvyššímu poklesu došlo rovněţ v kategorii základního vzdělání, kdy k tento údaj činil 63 UoZ na 1 volné pracovní místo. 17

22 Tabulka 3.4g Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání stupeň vzdělání UoZ k k k volná UoZ/ volná UoZ/ volná UoZ/ UoZ UoZ místa /1 místo místa /1 místo místa /1 místo bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) vysokoškolské celkem Oproti předchozím létům došlo k početně výraznému zlepšení pracovní nabídky pro absolventy škol, která činila v roce 2006 v průměru měsíčně 136 VPM, coţ byl 100%ní nárůst oproti roku 2005, kdy průměr nabídky činil 70 VPM. Pracovní příleţitosti pro osoby se ZP činily v průměru měsíčně 14 VPM, coţ byla srovnatelná hodnota s předchozím obdobím (v roce 2005 činil průměr 15 VPM měsíčně). Pro zlepšení moţností pro osoby se ZP přetrvával individuální reţim práce s volnými pracovními místy, kdy ve fázi hlášení byla důsledně zjišťována moţnost obsazení míst osobami se ZP a pro tuto skupinu UoZ pak byla zprostředkovávána přednostně. I přes úzkou spolupráci a součinnost se zaměstnavateli přetrvávala v registru VPM poptávka zaměstnavatelů, která se dlouhodoběji (déle neţ 3 měsíce) nesetkávala s nabídkou disponibilní pracovní síly na trhu práce. Úřad práce obtíţně zajišťoval obsazení těchto volných míst uchazeči o zaměstnání s příslušnou kvalifikací, příp. v příbuzných profesích a rekvalifikovanými UoZ. K se v databázi vyskytovalo celkem 332 dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst nad 3 měsíce (k ), z toho nejvíce v profesi horník 117 (k ), řidič 29, doručovatel 25, zámečník 19, zedník 16. Nejvíce DE VPM bylo ve skupině s poţadovaným vyučením (224, z toho 117 v profesi horník), následovala skupina s poţadovaným základním vzděláním (71), středoškolským 27 a vysokoškolským 10. Dle klasifikace zaměstnání převaţovala dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa v 7. třídě KZAM Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (celkem 210, tj. 63 % z celkového počtu DE VPM), po té následovala místa v tř. 8 Obsluha strojů a zařízení (celkem 43, t.j. 13 % z celkového počtu DE VPM) a 4. třída Niţší administrativní pracovníci (26, t.j. 8 % z celkového počtu DE VPM). 18

23 Tabulka 3.4h Nejčetnější DE VPM k dle profesí KZAM Název profese Počet VPM Důvody horník 117 nedostatek UoZ a zájemců s poţadovaným vzděláním, praxí a zdravotními předpoklady 8324 řidič poštovní doručovatel zámečník zedník svářeč kuchař truhlář 10 nedostatek UoZ s poţadovaným řidičským oprávněním, resp. jeho kombinací, nedostatečná praxe vysoká fluktuace v uvedené profesi, zkrácený úvazek, nízké mzdové ohodnocení nedostatek UoZ v této profesi, scházející poţadované svářečské oprávnění, dovednost čtení výkresové dokumentace nedostatek UoZ s poţadovanou praxí, zdravotními předpoklady, příp. nedostatečná, resp. scházející další odbornost nedostatek UoZ s poţadovaným svářečským oprávněním příslušné skupiny, příp. s poţadovanou délkou praxe nedostatek UoZ s poţadovanou praxí, odloučenost pracovišť, nedostatečná dopravní obsluţnost, vysoká fluktuace nedostatek UoZ v příslušné odbornosti, vysoká náročnost na kvalitu práce Mezi důvody, které vedly k dlouhodobému neobsazení zmiňovaných míst, patřily: nedostatek UoZ v evidenci s příslušným vzděláním (nebo jeho zaměřením), zdravotními předpoklady, nedostatečnou (nebo nevhodnou) praxí, příp. absencí dalších poţadovaných předpokladů pro výkon poţadované profese (řidičská oprávnění vyšších skupin ŘP sk. C, E, ADR), specifická odbornost. Ve spolupráci s odborem zprostředkování a poradenství byl pravidelně čtvrtletně prováděn rozbor a analýza příčin dlouhodobě neobsazených VPM s cílem přijetí opatření, směřujících k ţádoucí eliminaci jejich výskytu: - jednání s okolními úřady práce s cílem vyhledání vhodných UoZ v jejích databázích - individuální jednání se zaměstnavateli o moţnostech případného uplatnění cíleně rekvalifikovaného UoZ - jednání o moţnostech úpravy původních poţadavků pro výkon profese 19

24 3.5 Dojížďka za prací Údaje o dojíţďce jsou získávány pouze ze vzorku zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců 26 a více, kteří tyto údaje k poskytli. Z tohoto důvodu lze celkovou dojíţďku do okresu Frýdek-Místek pouze přiměřeně odhadnout. Následující údaje se týkají dojíţďky za prací do okresu Frýdek-Místek a byly zpracovány na základě rozboru údajů 333 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců 26 a více. Tabulka 3.5 Počet zaměstnanců vybraných firem okresu Frýdek-Místek podle okresu trvalého bydliště Okres Počet zaměstnanců k absolutní % Frýdek-Místek ,4 Ostrava ,6 Karviná ,6 Nový Jičín 621 1,5 Vsetín 49 0,1 Opava 118 0,3 Bruntál 15 0,0*) Šumperk 19 0,0*) Jeseník 10 0,0*) ostatní okresy 661 1,6 celkem ,0 *) z hlediska četnosti jde o nevýznamné počty Celkový počet zaměstnanců firem, u nichţ byly rozborovány údaje o dojíţďce za prací k činil osob. Z nich 5794, tj. 13,6 % dojíţdělo z jiných okresů, a to stejně jako v minulých letech především z okresů Karviná a Ostrava 10,2 % (k podíl těchto dvou okresů činil 9,6 %). Z míst mimo nejbliţší region dojíţdělo 1,6 % osob (pro srovnání k ,2 %), vzhledem k poloze okresu to jsou jiţ dlouhodobě zejména občané Slovenské republiky. Podíl dojíţdějících osob, vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců konkrétního odvětví, byl nejvyšší v odvětví dobývání nerostných surovin (39,6 %). Nejniţší dojíţďka ze sledovaných odvětví byla v odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví (pouze 3,4 % osob). 20

25 4 Nezaměstnanost (evidovaná) 4.1 Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Evidovaná nezaměstnanost v okrese Frýdek-Místek má od roku 2004 klesající tendenci. V roce 2006 měl počet evidovaných UoZ obdobný průběh jako v roce 2005, ale v niţší hladině. Průměrný počet evidovaných UoZ v roce 2006 (13534) byl o cca 1800 osob niţší neţ v roce V I. pololetí 2006 začala nezaměstnanost klesat stejně jako v předchozím roce jiţ v únoru. V červnu nedošlo k obvyklému nárůstu počtu UoZ, naopak jejich počet se dále sníţil, ve 3. čtvrtletí zůstal na stejných hodnotách, ve 4. čtvrtletí opět došlo k poklesu a ke konci roku k nárůstu nezaměstnanosti. K činil celkový počet evidovaných UoZ a byl o 1968 osob (13,5 %) niţší neţ k Takový počet UoZ byl naposledy dosaţen na počátku roku Také počet absolventů škol měl obdobný průběh jako v roce 2005, ale v hladině o cca 250 osob niţší. Od počátku roku 2006 klesal aţ do června. Ve II. pololetí, zejména v srpnu a září došlo k nárůstu jejich počtu a ve 4. čtvrtletí opět k mírnému poklesu aţ na 1004 k , coţ bylo o 225 UoZ (cca 18 %) méně neţ ke stejnému datu roku 2005 (blíţe viz kapitola 4.4.4). Počet UoZ se ZP v I. čtvrtletí mírně narůstal, ve II. čtvrtletí pak došlo k poklesu tohoto počtu. Ve druhé polovině roku zůstal počet téměř nezměněn a ke konci roku opět mírně vzrostl na 2463 k , coţ je o cca 50 osob (2 %) niţší hodnota neţ ke stejnému datu předchozího roku (blíţe viz kapitola 4.4.5). Podrobný vývoj nezaměstnanosti v roce 2006 dle jednotlivých měsíců je uveden v tabulce 4.1a v příloze. Tabulka 4.1a viz příloha Tabulka 4.1b Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst a míry evidované nezaměstnanosti stav k rozdíl 12/ / absolutně v % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,5 z toho: absolventi škol a mladiství ,3 občané se ZP ,0 UoZ s nárokem na podporu v nezaměst ,3 volná pracovní místa ,6 UoZ připadající na 1 volné prac. místo 20,9 14,8 12,9-8,0-38,3 míra nezaměstnanosti v % 12,01 10,46 10,40-1,61 Z hlediska absolutního počtu UoZ figuroval okres Frýdek-Místek v roce 2006 v rámci kraje na 3. místě (za okresy Ostrava a Karviná), v rámci celé ČR v I. čtvrtletí na 5., od dubna na 6. místě (za okresy Karviná, Ostrava, Praha, Brno, příp.most). Z celkového počtu UoZ k tvořil podíl ţen 51,9 %, absolventů škol a mladistvých 7,9 % a osob se ZP 19,3 % (k to bylo 50,7 % ţen, 8,3 % absolventů škol a mladistvých, 17,0 % osob se ZP). Podíl ţen pravidelně ke konci roku klesá (cca o 2%ní body oproti pololetí), jelikoţ na sezónní práce se více umisťují muţi a ti pak přicházejí ke konci roku do evidence. Pokles celkového počtu UoZ na druhé straně obvykle přináší zvyšování podílu skupin, které jsou z různých důvodů znevýhodněny (osoby se ZP, osoby ve věku nad 50 let atd. viz další části této kapitoly). 21

26 ve fyzických osobách ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2006 Graf 4.1c Vývoj nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek v letech 1992 až únor uchazeči o zaměstnání celkem ženy osoby se ZP 2463 Počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti činil k UoZ (cca 27 % z celkového počtu UoZ, coţ bylo o cca 3%ní body více neţ k ). Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti k se zvýšila oproti stejnému období roku 2005 o 138,- Kč na 4375,- Kč. V souladu se zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti mohou uchazeči o zaměstnání od vykonávat souběţně s evidencí na ÚP tzv. nekolidující zaměstnání 1. Trend počtu těchto uchazečů je vzrůstající; k většímu poklesu došlo v lednu 2006, k mírnému poklesu pak v červenci a srpnu; k vykonávalo nekolidující zaměstnání 747 osob, coţ představuje podíl 5,85 % na celkovém počtu UoZ (meziroční nárůst o 1,55%ní body). 4.2 Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR Od února 2004, kdy bylo dosaţeno historického maxima, má míra nezaměstnanosti v okrese F-M klesající tendenci i přes tradiční zvýšení počátkem roku. Průběh v jednotlivých letech od roku 2004 je obdobný, ale v niţších hladinách. K činila celková míra nezaměstnanosti 10,4 % (12,0 % k ). Míra nezaměstnanosti ţen k byla 12,1 % (14,1 % k ). Průměrná míra nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje v roce 2006 výrazně převyšovala celorepublikový průměr (o cca 5 %ních bodů). V okrese Frýdek-Místek byla o cca 1,5%ního bodu niţší neţ průměrná míra nezaměstnanosti MSK. V roce 2006 byly v rámci České republiky mezi prvními 10 okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti 3 okresy z Moravskoslezského kraje - Karviná, Ostrava, Bruntál; k Karviná (2.; 16,9 %), za prvním okresem Most (19,5 %), Bruntál (6.; 13,4 %) a Ostrava (9.; 13,3 %). K se okres Frýdek-Místek v uvedeném ukazateli umístil na 18. místě v rámci ČR a na 4. místě (stejně jako v přecházejících 6 letech) v rámci Moravskoslezského kraje. 1 Za nekolidující zaměstnání lze označit výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud za období, na které byly sjednány, měsíční odměna nebo průměrná měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy 22

27 míra nezaměstnanosti v % ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2006 Graf 4.2 Srovnání míry nezaměstnanosti okresu F-M, MS kraje a ČR v r max 15,9 % -únor okres F-M MS kraj ČR 12,6 % 10 10,4 % 8 7,7 % Pozn. - do roku 1991 nejsou všechna data k dispozici - do zahrnoval Severomoravský kraj více okresů než následný (Ostravský) Moravskoslezský kraj 4.3 Tok nezaměstnanosti Počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených v roce 2006 měl obdobný průběh jako v předchozím roce, avšak ve II. čtvrtletí se pohyboval v niţší hladině, ve IV. čtvrtletí naopak ve vyšší hladině. Počet nových UoZ byl do dubna vyšší a naopak od května do července niţší neţ v roce 2005, dále pak byly hodnoty obou let téměř shodné. V lednu a únoru a potom aţ v prosinci byl zaevidován větší počet nových UoZ neţ byl počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených. V období březen červen pak počty UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených převyšovaly počty nově evidovaných UoZ v souvislosti zejména se sezónními pracemi. Vzhledem k dlouhé zimě sezónní práce začaly poněkud opoţděně. Ve II. pololetí byl počet nových UoZ, aţ na prosinec, jen mírně vyšší neţ počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených. Tabulka 4.3 Počet nových a vyřazených UoZ v letech noví uchazeči ukončení evidence a vyřazení z toho umístění celkem měs.prům celkem měs.prům celkem % z ukonč. měs.prům rok ,8 863 rok ,1 708 rok ,2 829 rok ,5 833 rok ,7 745 rok ,6 755 rok ,9 839 rok ,3 891 rok , rok , rok ,0 927 rok ,7 953 rok ,5 940 rok ,7 942 rok ,

28 Celkový počet nově evidovaných UoZ za rok 2006 (14951) byl oproti roku 2005 niţší o 149 osob. Také celkový počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených za rok 2006 (16937) byl oproti roku 2005 niţší (o 262 osob). Naopak počet umístěných UoZ (11557) byl meziročně vyšší o 253 osob a jejich podíl vzhledem k UoZ s ukončenou evidencí a vyřazeným (68,2 %) byl vyšší o 2,5 %ního bodu. Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ. 4.4 Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ Podle věku a pohlaví Tabulka Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání věková kategorie k k k absolutně % absolutně % absolutně % do 20 let 716 4, , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let 338 2, , ,62 65 a více 5 0,03 4 0,03 4 0,03 celkem , , ,00 Z hlediska věkové struktury UoZ je dlouhodobě výraznou skupinou kategorie do 25 let (cca 17 %), která v sobě zahrnuje převáţně absolventy škol, i kdyţ se v posledních letech výrazně sníţil počet i podíl těchto UoZ. Pokles byl dán mj. také změnou zákona o zaměstnanosti v roce 2004, kdy naprostá většina absolventů škol ztratila nárok na podporu v nezaměstnanosti, a proto do evidence ÚP mnozí absolventi vůbec nepřišli. V absolutním počtu bylo k v této kategorii evidováno 2189 UoZ (k to bylo 2737 osob), z toho 1073 ţen (t.j. cca 49 %). Dlouhodobě problémovou skupinou jsou UoZ ve věku nad 50 let. Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti se stále zvyšoval aţ do poloviny roku 2004 (k dosáhl 25,1 %). Ve druhém pololetí 2004 došlo k mírnému poklesu, coţ souviselo s novelou zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém zabezpečení od , která omezila moţnosti odchodu do předčasného důchodu a také se zaměřením APZ na tuto skupinu UoZ. K dalšímu růstu tohoto podílu došlo v pololetí 2005 a dále v roce 2006 s mírným poklesem ke konci roku (30 % k ). Absolutní počet UoZ ve věku nad 50 let k byl 3819 osob. Ačkoli došlo k meziročnímu poklesu počtu těchto UoZ o 208 osob, jejich podíl se meziročně zvýšil o 2,6%ního bodu, jelikoţ pokles počtu osob starších 50 let nebyl stejně výrazný jako pokles celkového počtu UoZ. Kategorie let je nejčetnější vůbec (1862 UoZ, tj. 14,6 %); v I. pololetí 2005 tato kategorie předstihla kategorii let. Je zde i vysoké zastoupení ţen (968 ţen, tj 52 %). Podíl UoZ ve věku let je sice relativně niţší, cca 12,5 %, ale stále se zvyšuje; zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání těchto osob je malý a v rámci organizačních opatření jsou zpravidla uvolňovány nejčastěji. 24

29 Počet osob v kategorii nad 60 let k byl 338 osob. V této kategorii jsou evidováni zejména muţi, kteří pobírají rentu (do 65 let), pro něţ je odchod do starobního důchodu finančně nevýhodný a dále pak ţeny, které nesplňují podmínku počtu odpracovaných let pro přiznání starobního důchodu. Dalším důvodem začíná být také zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. Relativně nejméně jsou zastoupeny jednotlivé kategorie od 25 do 45 let. V tomto věku mají potencionální zaměstnanci nejvyšší hodnotu na trhu práce vyplývající z jejich zkušeností a výkonnosti. Věková kategorie let zahrnuje větší zastoupení ţen, o které zaměstnavatelé jeví niţší zájem, hlavně z důvodu péče o nezletilé děti. Průměrný věk evidovaných UoZ má vzrůstající tendenci; meziročně se zvýšil z 39,4 k na 40,2 roků k U ţen vzrostl z 38,8 na 39,3 let. Ve srovnání věkových kategorií celé populace a UoZ je podíl UoZ v kategorii let daleko vyšší neţ v celé populaci okresu Frýdek-Místek. Největší disproporci lze pozorovat u osob ve věku let (viz graf 1.b). Průměrně byl v evidenci úřadu práce v roce 2006 větší podíl ţen (cca 52 %) neţ muţů (cca 48 %). Podíl muţů pravidelně ke konci roku narůstá (cca o 2%ní body oproti pololetí), jelikoţ na sezónní práce se více umisťují muţi a ti pak přicházejí ke konci roku do evidence Podle vzdělání Podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš nemění ani s rostoucí či klesající nezaměstnaností. V evidenci úřadu práce je stále nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 51 % všech UoZ). Podíl obyvatel se středním odborným vzděláním (bez maturity) na počtu obyvatel celkem dosahuje cca 40 % (okres F-M i ČR), a tedy UoZ této kategorie výrazně převyšují celorepublikovou i okresní úroveň podílu obyvatel. Kategorie UoZ se základním vzděláním (včetně bez vzdělání) nadále patří z hlediska umístitelnosti k nejproblémovější kategorii a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti (cca 25 % z UoZ evidovaných déle neţ 12 měsíců). Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti (cca 21 % k ) byl niţší cca o 4%ní body neţ podíl obyvatel (ve věku nad 15 let) se základním vzděláním okresu F-M na počtu obyvatel okresu celkem (podle sčítání lidu z roku 2001 poslední dostupný údaj). UoZ s vysokoškolským vzděláním se podílejí na evidované nezaměstnanosti pouze cca 3 %. Tabulka stupeň vzdělání Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání k k k Index /12-05 absolutně % absolutně % absolutně % (fyzické osoby) bez vzdělání 8 0,1 6 0, ,50 základní vzdělání , , ,1 0,90 střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) , , ,7 0, , , ,8 0, , , ,1 0,88 vysokoškolské 454 3, , ,3 0,93 celkem , , ,0 0,87 25

30 podíl uchazečů o zam. v % ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce Podle délky nezaměstnanosti Tabulka 4.4.3a Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti k k k ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách v % Index / (fyzické osoby) do 3 měsíců , , ,3 0, měsíců , , ,6 0, měsíců , , ,1 0, měsíců 941 6, , ,9 0, měsíců , , ,9 0,74 nad 24 měsíců , , ,2 0,87 celkem , , ,0 0,87 Do roku 2000 se projevovala tendence rychlého zvyšování podílu UoZ s delší dobou evidence (nad 12 měsíců), od roku 2000 toto zvyšování bylo velmi pozvolné a s mírnými poklesy, obdobně v roce Vývoj podílu dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti zobrazuje následující graf. Graf 4.4.3b Podíl dlouhodobé na celkové nezaměstnanosti nad 6 měsíců nad 12 měsíců Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q stav k poslednímu dni daného čtvrtletí Podíl UoZ s evidencí nad 6 měsíců se meziročně sníţil o 2,4%ní body, stejně tak i podíl UoZ s evidencí nad 12 měsíců. 26

31 Počet UoZ Podíl v % , ,7 31,2 30,9 32,7 32,1 32,5 32,6 33,3 35,1 35,9 38,0 40,5 ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2006 Došlo také k meziročnímu poklesu absolutního počtu dlouhodobě nezaměstnaných UoZ; k bylo evidováno 5380 UoZ (z toho 2873 ţen) s délkou evidence nad 12 měsíců, tj. cca 42 % z celkového počtu UoZ a 7431 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. cca 58 %. Pro srovnání k bylo evidováno 6578 UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců (cca 45 %) a 8943 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců (cca 61 %). Přestoţe dlouhodobá nezaměstnanost meziročně poklesla, vzrostla dále průměrná délka evidence a k činila 657 dnů (u ţen 603 dnů). V porovnání se stavem k vzrostla o 29 dnů (u ţen o 12 dnů). Průměrná délka evidence celé ČR k byla 649 dnů (meziroční nárůst o 39 dní). Průměrná délka evidence UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených k činila v okrese F-M 333 dnů (meziroční pokles o 38 dnů). Na dlouhodobé nezaměstnanosti (nad 12 měsíců) se v předchozích letech podíleli více muţi neţ ţeny. Od roku 2001 se tento rozdíl sniţoval, v roce 2004 se na dlouhodobé nezaměstnanosti podíleli téměř stejně muţi jako ţeny, v roce 2005 podíl ţen podíl muţů převýšil a k činil u muţů 46,6 %, u ţen 53,4 % (u celkové nezaměstnanosti muţi 48,1 %, ţeny 51,9 %). Nejpočetnější skupinu dlouhodobě nezaměstnaných představují UoZ ve věku nad 50 let (2180 UoZ k ). Ačkoliv počty UoZ této skupiny vykazují v posledních dvou letech, stejně jako celkové počty UoZ, klesající tendenci, jejich podíl na celkovém počtu naopak vzrůstá (a to i přes cílené zaměření nástrojů APZ na tuto skupinu) viz graf. Graf 4.4.3c Počet UoZ nad 50 let v evidenci nad 12 měsíců a jejich podíl na celkovém počtu UoZ v evidenci nad 12 měsíců , , , , , Počet Podíl v % 12, ,0 0 rok 2000 pol 2001 rok 2001 pol 2002 rok 2002 pol 2003 rok 2003 pol 2004 rok 2004 pol 2005 rok 2005 pol 2006 rok ,0 Z uvedeného vyplývá, ţe v evidenci úřadu práce zůstává stále poměrně velký počet starších osob, které nemohou nalézt uplatnění na trhu práce vzhledem k negativním postojům zaměstnavatelů, coţ je často násobeno i zdravotními problémy, které jim neumoţňují vykonávat některé činnosti zejména v dělnických profesích. 27

32 Tabulka 4.4.3d Dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců v evidenci ÚP) k do 19 let Věk a více bez Z SO Stupeň vzdělání SO s mat. SV VŠ Celkem Muţi Ţeny celkem UoZ se ZP v evidenci ÚP nad 12 měsíců OZP - zdrav. znevýhodnění OZP - částečně invalidní OZP - plně invalidní občané se ZP celkem Stupeň vzdělání: bez - bez vzdělání Z - základní vzdělání SO - střední odborné vzdělání bez maturity ÚS - střední odborné vzdělání s maturitou SV - střední všeobecné vzdělání VŠ - vysokoškolské vzdělání Tabulka 4.4.3e Procentuální podíl UoZ dle věkových kategorií a dosaženého stupně vzdělání a ZP k datu u dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců v % do Věk a více bez Z SO Stupeň vzdělání SO s mat. Podíl k 1) celkové nez 4,6 22,8 20,7 22,0 29,9 0,0 21,1 50,7 21,8 3,1 3,3 19,3 Podíl k 2) dlouhod.nez 0,7 12,4 20,0 26,4 40,5 0,0 25,3 52,9 17,2 2,5 2,2 31,2 1) Podíl UoZ dle kategorií k počtu UoZ celkem 2) Podíl UoZ dlouhodobě nezaměstnaných dle kategorií k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) celkem SV VŠ OZP Typickými UoZ ohroţenými dlouhodobou nezaměstnaností jsou vyučení ve věku nad 50 let (se zvyšujícím se věkem ohroţenost roste). Věk nad 50 let tak spolu se zdravotními obtíţemi vytváří největší potenciál dlouhodobé nezaměstnanosti. I přesto, ţe aktivní politika zaměstnanosti je směřována téměř výhradně na tuto skupinu UoZ, je podíl dlouhodobé nezaměstnanosti stále vysoký. Z této skutečnosti je zřejmé, ţe samotná aktivní politika zaměstnanosti k řešení této problematiky nemůţe stačit. Je zapotřebí hledat řešení dlouhodobého charakteru (např. investiční pobídky, odstranění administrativních bariér podnikání apod.) v kombinaci s motivačními a rekvalifikačními aktivitami pro skupinu těchto osob, včetně konkrétní individuální práce s nimi. Důleţitá je také osvěta zaměstnávání starších osob. 28

33 4.4.4 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých (dále jen absolventi) v roce 2006 byl podobný jako v roce 2005 avšak v niţších hladinách. I. pololetí 2006 bylo charakteristické neustálým poklesem počtu absolventů, v II. pololetí 2006 příchodem nových absolventů opět došlo k zvýšení počtu UoZ této kategorie. V lednu 2006 úřad práce evidoval 1201 absolventů (ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 to je o 344 osob 22,3 % - méně), v květnu pak 869 UoZ této kategorie (o 201 osob 18,8 % - méně neţ v květnu 2004). K úřad práce evidoval 688 absolventů, coţ je nejniţší počet od května 1997, v září 2006 bylo v evidenci úřadu práce 1269 těchto UoZ a ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 to je o 208 osob (14,1 %) méně. K úřad práce evidoval 1004 absolventů a ve srovnání se skutečností k to je o 225 osob (18,3 %) méně. Tabulka 4.4.4a Počty absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP (stav k poslednímu dni daného měsíce) leden květen září prosinec Počet absolvent. míst rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok *) rok rok *) na základě zákona č. 435/2004 Sb. byl s platností od tento nástroj APZ zrušen Pozn: V průběhu sledovaného období došlo v roce 2002 a následně v r ke změně metodiky zařazování UoZ do kategorie Absolvent. Na pokles absolventů v evidenci v posledních letech měl nemalý vliv pozitivní ekonomický vývoj v ČR a další faktory, jako výrazně vyšší počet absolventů středních škol, kteří pokračují ve vzdělávání, změna nároku na podporu v nezaměstnanosti u absolventů škol, zrušení základní vojenské sluţby. Ve srovnání s jinými okresy ČR okres Frýdek-Místek z hlediska absolutního počtu UoZ absolventů k zaujímal, stejně jako i k , 5. místo ze 77 okresů (vyšší počty absolventů vykazovaly okresy Karviná 1634, Praha 1386, Ostrava 1249 a Brno 1087). Na celkové nezaměstnanosti okresu se absolventi podíleli k ,9 % (pro srovnání k tento podíl činil 8,3 %). Situaci evidovaných absolventů se úřad práce snaţil ovlivnit opatřeními v rámci opatření APZ (viz blíţe kapitola 9). 29

34 V roce 2006, stejně jako i v předcházejících letech, se na nezaměstnanosti uchazečů této kategorie nejvíce podíleli absolventi se středním odborným vzděláním s maturitou (k UoZ, coţ je však o 8,7 % méně neţ ke stejnému datu roku 2005). Druhou největší skupinu jiţ dlouhodobě tvoří absolventi se středním odborným vzděláním bez maturity (k UoZ, tj. o 23,3 % méně neţ k ). Tabulka b stupeň vzdělání absolventů Počty a podíl absolventů podle stupně vzdělání k k k index počet % počet % počet % 9-06/9-05 bez vzdělání 0 0,0 0 0,0 0 0,0 -- základní vzdělání 48 3,2 61 5,7 40 3,2 0,8 střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s mat. (SOU+SOŠ) , , ,3 0, , , ,2 0,9 ÚSV 36 2,4 47 4,4 38 3,0 1,1 vysokoškolské ,5 82 7, ,4 0,9 c e l k e m , , ,0 0,9 K bylo evidováno 170 absolventů vysokých škol, coţ je o 7,6 % méně neţ ve stejném období roku Jejich umístitelnost je stále relativně nejlepší, protoţe mají lepší teoretické znalosti, jsou jiţ vyzrálejší, často mají za sebou různě dlouhé praxe, příp. různé pobyty a stáţe v cizině. Mají také lepší předpoklady i pro uplatnění v samostatně výdělečné činnosti. Obecně stále platí, ţe se vzrůstajícím stupněm vzdělání, jeho šíří, roste uplatnitelnost na trhu práce. Naopak stále přetrvávaly problémy s umísťováním mladistvých s dokončenou nebo nedokončenou základní školou nebo speciální základní školou, kteří si často nemohou nebo ani nechtějí doplňovat vzdělání. Důleţitými poţadavky zaměstnavatelů vedle teoretických znalostí a praxe, která zvláště u některých oborů a v menších firmách je nezbytnou podmínkou, jsou dovednosti v práci s počítačem, jazykové vybavení, sociální dovednosti (schopnost týmové práce apod.). Úroveň počítačové gramotnosti získané na středních školách není vţdy dostatečná. Znalosti cizích jazyků, kterými disponují především absolventi středních škol, jsou pro hospodářskou praxi často nedostačující. Podle současných poznatků poptávka s většinou nedostatečnou nabídkou, je v oborech: - horník - obráběč kovů - soustruţník - svářeč - řidič (nákladního automobilu) Vyšší poptávka po oboru horník je způsobena především neexistencí tohoto učebního oboru v ČR, který byl na základě předpokládané neperspektivnosti hlubinné těţby uhlí v ČR zrušen rozhodnutím ministra školství v roce V profesi řidič, kde poptávka v posledních dvou letech výrazně převyšuje nabídku, je problémem neexistence samostatného učebního oboru. U oborů, kde je součástí jiné výuky, studenti většinou nedosáhnou 18-ti let do ukončení školy a nemohou proto získat dostatečnou praxi v rámci školní výuky. 30

35 Poptávanými obory ze strany zaměstnavatelů, u kterých je dlouhodobě registrována nedostatečná nabídka a nebo kvalita nabídky, jsou: - zedník - tesař - truhlář - zdravotní sestra, vč. oborů ošetřovatelských a pečovatelských - nástrojář - zámečník - klempíř - kuchař - číšník servírka - lékař - rehabilitační pracovník - projektant Poptávka po výše uvedených oborech pravděpodobně poroste s tím, jak se s odchodem starších odborníků do důchodu bude projevovat generační obměna. Na trhu práce jsou na jedné straně volná pracovní místa a na druhé straně dostatek vhodných UoZ v určité profesi, přičemţ tato volná pracovní místa zůstávají přesto neobsazená. Projevuje se to zejména v profesi číšník-servírka, méně kuchař a řidič. Důvody jsou různé - často souvisejí s odloučeností pracovišť, chybějící praxí, nedostatečným mzdovým ohodnocení s ohledem na kladené poţadavky, příp. některými chybějícími zaměstnavatelem definovanými předpoklady pro výkon uvedené profese u disponibilních UoZ a zájemců. Na druhé straně existuje převis nabídky nad poptávkou v oborech: - ekonomika a administrativa - zemědělství - osobní a provozní sluţby (zejména kadeřník, aranţér) - hotelnictví a turismus Trvale vyskytujícími se dlouhodobě neobsazenými volnými pracovními místy jsou v současnosti: - horník - svářeč v ochranné atmosféře - technik s poţadavkem znalosti práce v AUTOCAD a dovednosti čtení výrobní dokumentace - zámečník - frézař kovů - řidič nákladního automobilu - důlní technik - projektant - konstruktér - programátor - lékař s příslušnou atestací - zedník - zedník - obkladač - fyzioterapeut Uvedenou uplatnitelnost oborů je nutno chápat v celkovém kontextu ekonomického vývoje, v němţ můţeme očekávat i rozvoj dalších odvětví a přesun pracovníků z primárního a sekundárního sektoru do sektoru terciárního, vliv poptávky nových zahraničních investorů, kteří jiţ dnes obtíţně hledají zaměstnance v některých profesích. Výrazněji se zlepšila uplatnitelnost hutnických profesí oproti minulosti, neboť hutnictví zaznamenává v okrese rozvoj. Vliv na zvýšenou poptávku má i to, ţe populace v těchto profesích zestárla a odchází do důchodu a také to, ţe hutnictví prošlo v minulosti řadou restrukturalizačních procesů, kdy řada pracovníků z tohoto odvětví byla nucena odejít a nyní jiţ nemá zájem se vrátit k původním hutnickým profesím. 31

36 Rovněţ v posledních letech stoupl zájem zaměstnavatelů o strojírenské profese, zejména v souvislostech s jednorázovými poptávkami zahraničních investorů, kteří vybudovali či budují své investice v regionu. Zde se projevuje i dlouhodobý nezájem mladých lidí o tyto profese, který v řadě případů prohlubuje rozpor mezi poptávkou a nabídkou. Velký vliv na poptávku po profesní struktuře bude mít zejména příchod velkého zahraničního investora do našeho okresu, který působí v oblasti automobilového průmyslu (firmy HMMC), a na něhoţ jiţ navazují budováním svých investic dodavatelské firmy s různorodou strukturou zaměstnanosti. Doposud není známá struktura kvalifikačních poţadavků firmy HMMC, ale lze odhadnout na základě obdobných investic v Kolíně a v Ţilině, ţe budou poţadovány profese především montáţních dělníků, operátorů, pracovníků svařovny a lakovny. Šanci budou mít i osoby, které nebudou mít přímo poţadovanou kvalifikaci, případně budou bez vzdělání, ale budou učenlivé, zručné a ztotoţní se s cíli společnosti a způsoby jejich naplňování. Vznikne potřeba obsazení pracovních míst i na některých manaţerských a obchodních postech, které budou zaměřeny především na kontrolu pracovních procesů. Zde bude vyţadována zřejmě dobrá jazyková vybavenost a vyšší schopnost adaptability v souladu s cíly společnosti. Další pracovní místa vzniknou u dodavatelů komponent a logistických a dalších sluţeb pro zajištění výroby, kde se budou vyţadovat profese, jako např. obsluha vysokozdviţných vozíků, vazačství břemen a také řidičů. Současně rovněţ vznikne potřeba u těchto dodavatelů obsazování manaţerských a obchodních postů. Přestoţe z pohledu úřadu práce je prvořadým cílem umístitelnost absolventa na trhu práce, je nutno poukázat na širší význam vzdělání pro osobnostní rozvoj mladého člověka a na oprávněný poţadavek mladých lidí na svobodnou volbu oboru studia jako prostředku ţivotní seberealizace, která nemusí vţdy nutně být spojena s pracovní kariérou Osoby se zdravotním postižením Nepříznivý vývoj v rostoucím počtu uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (dále UoZ se ZP) lze pozorovat jiţ od roku V letech 2000 a 2001 a také v prvních měsících roku 2002 se růst zastavil a v podstatě s mírnými výkyvy stagnoval. Od června 2002 počet osob se ZP opět začal postupně narůstat. V roce 2004 se počet UoZ se ZP víceméně pohyboval s menšími nárůsty a poklesy okolo průměrné hodnoty. V lednu 2005 dosáhl historického maxima, kdy bylo evidováno 2684 osob této kategorie. V následujících obdobích se začaly projevovat tendence k poklesu počtu UoZ se ZP, avšak s menší progresí neţ u celkového počtu UoZ. K úřad práce evidoval v této kategorii 2463 uchazečů a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 19,3 % (z toho 1985 osob pobírajících částečný invalidní důchod, z nichţ bylo 63,1 % muţů) a ve srovnání se stavem k to bylo o 51 osob méně. Vývoj nezaměstnanosti v kategorii UoZ se ZP zobrazuje především následující tabulka a graf. Tabulka 4.4.5a Vývoj počtu evidovaných UoZ se ZP stav k rozdíl 12/ / absolutně v % počet UoZ se ZP ,0 jejich podíl na celkovém počtu UoZ 17,0 18,9 19,3 2,3 32

37 počet UoZ ve fyz.osobách ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2006 Graf 4.4.5b 3000 Počet osob se zdravotním postižením evidovaných na ÚP v letech Z celostátní statistiky absolutního počtu nezaměstnaných UoZ se ZP vyplývá, ţe náš okres se v ţebříčku 77 okresů ČR k řadil s počtem 2463 UoZ této kategorie na 4. místo (k na 5. místo). Vyšší počet evidovaných UoZ se ZP byl k zaregistrován pouze v okresech Karviná (3529), Ostrava (3003) a Brno (2479). Kromě oficiálně sledovaného počtu UoZ se ZP je v evidenci dalších nejméně 2500 UoZ s různými zdravotními omezeními, která jim výrazněji znesnadňují moţnost pracovního uplatnění. V průběhu roku 2006 poţádalo o zprostředkování 1064 nových UoZ se ZP, coţ představuje 7,1 % z nově evidovaných UoZ. Pro srovnání v roce 2005 to bylo 1000 nových UoZ se ZP (6,6 % z nově evidovaných UoZ). Tabulka 4.4.5c Délka evidence UoZ se ZP podle délky evidence UoZ se ZP % k celkovému počtu ZP k k k k do 3 měsíců ,0 10,4 3-6 měsíců ,3 7, měsíců ,0 14,0 nad 12 měsíců ,7 68,1 c e l k e m ,0 100,0 Na celkové dlouhodobé nezaměstnanosti nad 12 měsíců se osoby se ZP k podílely 31,2 %. Ve srovnání se stavem k se tento podíl zvýšil o 4,6%ního bodu. Výraznější je však podíl osob se ZP evidovaných déle neţ 12 měsíců na celkovém počtu UoZ se ZP. I kdyţ tento podíl oproti skutečnosti k poklesl o 1,6%ního bodu, k činil 68,1 % (absolutně počet těchto osob meziročně klesl o 74 UoZ). Z této skutečnosti vyplývá, ţe i nadále umístitelnost UoZ se ZP zůstává obtíţná a tyto osoby se mnohem více neţ UoZ z ostatního vzorku nezaměstnaných dostávají do kategorie dlouhodobé nezaměstnanosti a častěji v ní setrvávají. 33

38 Z hlediska věkového sloţení je nejpočetněji zastoupena kategorie UoZ se ZP od 55 do 59 let (28,0 %), další je kategorie let (27,5 %). Ve věku nad 40 let je tak úřadem práce evidováno 84,9 % osob se ZP (k to bylo 81,7 %). Z hlediska stupně vzdělání tvoří v kategorii občanů se ZP, stejně jako v předchozích letech, největší podíl UoZ se ZP se stupněm vzdělání "střední odborné (OU+OŠ)", a to 59,7 %. Tato skutečnost je dána především tím, ţe tato kategorie je mezi UoZ všeobecně nejvíce zastoupena. Vzhledem ke změně zdravotního stavu však tyto osoby prakticky ztrácejí moţnost najít uplatnění ve své původní profesi a problematická je i moţnost jejich rekvalifikace. Pro tyto osoby nabízejí zaměstnavatelé v drtivé většině pouze pomocné a nekvalifikované práce, které jsou však většinou spojeny s vysokou náročností na fyzickou zátěţ a tím také kladou nároky na zdravotní stav. Návazně to vyplývá i z rozdělení UoZ se ZP dle KZAM, podle skutečné moţnosti vykonávat určité kategorie zaměstnávání. Nejpočetnější skupinu zde dlouhodobě představuje třída 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Dlouhodobě nepříznivá situace přetrvává v oblasti pracovních příleţitostí pro osoby se ZP. K úřad práce mohl této kategorii UoZ nabídnout pouze 11 vhodných volných pracovních míst, coţ je 224 UoZ se ZP na 1 volné pracovní místo (k bylo v nabídce 19 volných pracovních míst). Ke zvýšení počtu příleţitostí pro osoby se ZP přispívá i přijetí určitých opatření na úseku práce s volnými pracovními místy ÚP F-M, kdy ve fázi hlášení VPM zaměstnavateli je důsledně zjišťována moţnost jejich obsazení občany se ZP. Poţadavky ze strany zaměstnavatelů a moţnosti uplatnění UoZ se ZP se stále setkávají mnohem obtíţněji neţ u ostatních volných pracovních míst. Také uplatňování nástrojů APZ je zaměřeno i na osoby se ZP (včetně cíleného projektu NADĚJE). V roce 2006 bylo do nástrojů APZ zařazeno 178 těchto UoZ. V okrese k bylo dle údajů, dostupných úřadu práce min. 25 subjektů zaměstnávajících více neţ 50 % osob se ZP. Z toho největší je Výrobní druţstvo VKUS Frýdek-Místek. Většina těchto zaměstnavatelů se po stránce ekonomické, aţ na výjimky, stále potýkala s řadou problémů. Hlavní příčinou zůstávaly, stejně jako i v minulých letech, především následující potíţe: - zajištění stabilního výrobního programu, který by byl vhodný pro osoby se ZP s ohledem na jejich zdravotní stav - mnohdy niţší produktivita práce osob se ZP - některé zvýšené náklady při zajištění vhodných pracovních podmínek. Významnými nástroji, které přispívaly k udrţení těchto zaměstnavatelů na trhu práce, byly i různé cílené podpory jako příspěvky na částečnou úhradu provozních nákladů chráněných pracovních dílen a chráněných pracovních míst, příspěvky zaměstnavatelům zaměstnávajícím více neţ 50 % osob se ZP z celkového počtu svých zaměstnanců a dále byly v rámci aktivní politiky zaměstnanosti poskytovány příspěvky na vytvoření nových pracovních míst pro osoby se ZP, resp. zahájení SVČ (blíţe viz kap. 9). 34

39 4.5 Nezaměstnanost z hlediska regionů Okres Frýdek-Místek je z hlediska trhu práce rozdělen do tří regionů, jejichţ členění je dáno spádovostí obcí k městům Frýdek-Místek, Třinec a Frýdlant nad Ostravicí. Region Frýdecko-Místecko je jak rozlohou, tak i počtem obyvatel největší. K zahrnoval území 35 obcí a 4 města. Celkem tato oblast zaobírá cca obyvatel, coţ je cca 55 % celkového počtu obyvatel v okrese. Oproti ostatním regionům má Frýdecko-Místecko příznivější polohu. Převáţná část jeho území se rozkládá v mírné pahorkatině a hornaté jsou v podstatě jen okrajové části, které zasahují na území Beskyd. Má relativně nejlépe vybudovanou infrastrukturu a také dopravní spojení s okolními okresy je na poměrně dobré úrovni. Na území tohoto regionu jsou zastoupena prakticky veškerá odvětví od hutnictví, průmyslu paliv a energetiky, textilního průmyslu aţ po dopravu, sluţby atd. K největším zaměstnavatelům regionu se sídlem v okrese Frýdek-Místek patří OKD, a.s., Důl Paskov, SLEZAN Frýdek-Místek a.s., Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace, VÁLCOVNY PLECHU, a.s., ČSAD Frýdek-Místek a.s. a Biocel Paskov a.s. Region Třinecko zahrnoval k celkem 25 obcí a 2 města. Celkem tato oblast zaobírá cca obyvatel, coţ je cca 35 % celkového počtu obyvatel v okrese. Jedná se o nejvýchodněji poloţené území ČR, hraničící s Polskou republikou a Slovenskou republikou. Od ostatních dvou regionů je Třinecko geograficky výrazně odděleno. Téměř 60 % jeho území je zalesněno a zemědělsky jde o podhorské oblasti nevhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Významným prvkem regionu Třinecka je závislost na dominantním zaměstnavateli TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a. s. Z dalších významnějších zaměstnavatelů zde dále působí Strojírny Třinec, a.s., D 5, akciová společnost, Třinec, Slévárny Třinec, a.s. a KOVO Třinec s.r.o., které jsou technologicky vázané na TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a.s. Mezi významné zaměstnavatele tohoto regionu i nadále patří Nemocnice Třinec, příspěvková organizace. Region Frýdlantsko zahrnoval k území 10 obcí a 1 město. Celkem tato oblast zaobírá cca obyvatel, coţ je cca 10 % celkového počtu obyvatel v okrese. Region Frýdlantsko hraničí se Slovenskou republikou, je ze 2/3 zalesněný a svou podstatnou částí zasahuje do pohoří Beskyd. Na jeho území se nachází největší zásobárna pitné vody pro okres Frýdek-Místek a další části Ostravska přehradní nádrţ Šance. To způsobuje, ţe v části tohoto území není moţno, z důvodu ochranných pásem, rozvíjet investiční aktivity. Většina zaměstnavatelských subjektů je zde soustředěna do města Frýdlant nad Ostravicí. Mezi hlavní zaměstnavatele patří Beskydské rehabilitační centrum,s.r.o., Technomont Frýdek-Místek, s.r.o., GIFF a.s., LAKUM - KTL, a.s., FERRCOMP, a. s., Beskyd spol. s r.o., InterLinka s.r.o., PV-Czech, s.r.o. a STROJFERR, s.r.o. Významným zaměstnavatelem tohoto regionu je i NÁŠ SVĚT centrum pro lidi s mentálním postiţením Prţno, příspěvková organizace. Tomuto výše uvedenému členění do tří regionů odpovídá i rozmístění jednotlivých pracovišť úřadu práce. Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech ukazuje následující tabulka a graf. Vzhledem k neexistenci odpovídajících údajů o pracovní síle (která je brána za základ výpočtu oficiální míry nezaměstnanosti okresu) za niţší jednotku neţ za okres, je proto dále v této kapitole v regionech a obcích vypočtena míra nezaměstnanosti v poměru k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu (EAO). 35

40 procenta ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2006 Tabulka 4.5a Míra nezaměstnanosti (v %) a počet UoZ v regionech ve srovnání s okresem (výpočet k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu dle údajů ze sčítání lidu r. 2001) k k Index 2006/2005 MN % UoZ MN % UoZ MN UoZ okres (oficiální údaje) 12, , ,87 0,87 okres k počtu EAO 12,6 10,9 0,87 Frýdecko-Místecko 13, , ,84 0,85 Třinecko 12, , ,89 0,88 Frýdlantsko 12, , ,91 0,90 V rámci okresu Frýdek-Místek míra nezaměstnanosti, vypočtená z EAO, činila k ,9 % a ve srovnání se stavem k poklesla o 1,7%ního bodu. Graf 4.5b Míra nezaměstnanosti regionů ve srovnání s okresem F-M v roce 1999 až 2006 Frýdecko-Místecko Frýdlantsko Třinecko okres k počtu EAO Pozn. v roce 2005 došlo ke změně metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti regionů Míra nezaměstnanosti k byla nejvyšší v regionu Frýdlantsko (11,1 % a ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 poklesla o 1,1%ního bodu), i kdyţ od roku 2001 aţ doposud zde byla nejpříznivější. Počet evidovaných UoZ k činil 1233 osob (k osob). V tomto regionu vykazovalo k z 10 obcí a 1 města tohoto regionu 8 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr (nejvyšší míra k byla v obci Ostravice, a to 15,84 %; ve stejném období minulého roku vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr vykazovalo rovněţ 8 obcí, nejvyšší míra byla v obci Malenovice 17,30 %). Jedná se především o obce podhorského charakteru, kde téměř není zastoupena průmyslová výroba. 36

41 Nejniţší míru nezaměstnanosti k vykazoval region Třinecko (10,8 %) a v porovnání se skutečností k poklesla o 1,4%ního bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v tomto regionu byla zaznamenána v obci Hrčava (22,69 %, 1. místo v okrese), nejniţší pak v obci Dolní Tošanovice (8,80 %). Počet evidovaných UoZ v regionu k činil 4295, tj. o 579 osob méně neţ k Nejproblémovější v rámci tohoto regionu i nadále zůstává mikroregion Jablunkovsko, který patří k nejméně průmyslově rozvinuté části okresu. Oblast Jablunkovska zahrnuje celkem 11 obcí a 1 město, z toho jsou 2 obce, které v rámci okresu dlouhodobě vykazují nejvyšší míru nezaměstnanosti. Region Frýdecko-Místecko - k vykazoval míru nezaměstnanosti 10,9 %, její pokles byl meziročně nejvyšší (o 2,1%ního bodu méně neţ k ). Počet evidovaných UoZ k činil 7243 osob a ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 to je o 1277 osob méně. V jednotlivých obcích tohoto regionu byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obci Niţní Lhoty (20,21 %), nejniţší v obci Krmelín (5,17 %). Ze všech 77 obcí a měst okresu k mělo 38 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr, z toho 8 obcí vykázalo vyšší míru nezaměstnanosti neţ 14 % (viz graf 4.5c a mapka 4.5d v příloze). Pro srovnání k vyšší míru neţ okresní průměr vykazovalo 34 obcí a měst okresu (z toho 23 obcí vyšší neţ 14 %). K nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v obcích Hrčava (22,69 % - region Třinecko), Horní Lomná (21,89 % region Třinecko) a Niţní Lhoty (20,21 % - region Frýdecko-Místecko). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Krmelín (5,17 % - region Frýdecko- Místecko), Pazderna (6,15 % - region Frýdecko-Místecko) a Stará Ves (6,66 % - region Frýdecko- Místecko). Pro srovnání k byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Horní Lomná (21,89 % - region Třinecko), Morávka (18,75 % - region Frýdecko-Místecko) a Bílá (17,90 % - region Frýdlantsko). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Krmelín (7,00 % - region Frýdecko-Místecko), Vělopolí (7,53 % - region Třinecko) a Fryčovice (7,91 % - region Frýdecko- Místecko). V okresním městě Frýdek-Místek činila míra nezaměstnanosti k ,91 % (k ,08 %) a dlouhodobě se tak udrţuje nad okresním průměrem. Stejně jako v minulých letech je to dáno také koncentrací obyvatel s niţším vzděláním či niţší úrovní sociálních postojů. Od nabývá účinnosti vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb. o ustanovení území okresů České republiky a území hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s touto změnou dojde i ke změně územního obvodu Úřadu práce ve Frýdku-Místku. Obec Horní Bludovice přechází do správního obvodu Úřadu práce v Karviné, obce Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice a Vratimov do správního obvodu Úřadu práce v Ostravě. 37

42 počet osob ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce Cizinci na trhu práce Graf 5a Vývoj počtu evidovaných cizinců v okrese F-M od roku celkem, z toho Slováci Poláci ostatní Tabulka 5b Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska Platná povolení k zaměstnání pro cizince Evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska Evidovaní cizinci dle 98 písm. a) aţ e), j), k) Celkem K působilo na našem trhu práce dle evidence celkem 2267 cizinců, z toho 249 ţen. Největší část mezi cizinci na našem trhu práce zaujímali v počtu 2074 osob, z toho 234 ţen, občané EU/EHP a Švýcarska. Největší skupinu těchto občanů v počtu 1684 osob, z toho 199 ţen, tvořili jiţ tradičně občané Slovenské republiky, pro které je okres Frýdek-Místek svou příhraniční polohou pracovně přitaţlivý z hlediska dopravní dostupnosti a moţnosti lepšího výdělku i v důsledku kurzu české a slovenské koruny. Tito občané pracovali převáţně ve stavebnictví, hornictví, hutnictví, strojírenství, lesnictví, ale taky ve zdravotnictví. Druhou nejpočetnější evidovanou skupinou byli občané Polské republiky v počtu 360 osob, z toho 28 ţen. Rozhodující podíl na tomto stavu mají občané Polské republiky zaměstnáni v profesi horník. Dále pracovali hlavně ve stavebních profesích a také jako duchovní. Ostatních 30 evidovaných osob, z toho 7 ţen, tvořili občané Rakouska, Belgie, Německa, Francie, Velké Británie, Řecka, Maďarska, Švýcarska, Nizozemska, Itálie, Irska a Slovinska. 38

43 K dalším evidovaným cizincům v počtu 28 osob, z toho 9 ţen, patří dle zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 98 písm. a) občané z třetích zemí s povoleným trvalým pobytem na území České republiky. Jednalo se o občany Arménie, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Kazachstánu, Rumunska, Ruské federace, Ukrajiny, Spojených státu, Indie, Vietnamu a Srbska. Kromě jiţ zmiňovaných občanů EU/EHP a Švýcarska a občanů ze třetích zemí s povoleným trvalým pobytem na území České republiky působilo v našem okrese 165 cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání, z toho 6 ţen. Největší počet povolení byl udělen občanům Ukrajiny v počtu 136 osob, kteří pracovali převáţně v profesi horník. V souvislosti s připravovanou investicí zahraničního investora v průmyslové zóně Nošovice vstoupili nově na náš trh práce občané Korejské republiky v počtu 13 osob. V příštím roce lze předpokládat jejich další nárůst. Ostatní povolení k zaměstnání pro občany Indie, Makedonie a Spojených státu byla vydána na profese se specifickými poţadavky, jako např. lektor cizích jazyků rodilý mluvčí, frézař horizontkář a také společníkům obchodních společností, kteří jsou současně i jejich zaměstnanci. 39

44 6 Kontrolní činnost V průběhu roku 2006 provedli kontrolní pracovníci Úřadu práce ve Frýdku-Místku celkem 154 kontrol a 152 šetření u zaměstnavatelů a jejich organizačních jednotek. Z celkového počtu 154 kontrol nebylo zjištěno ţádné porušení u 78 kontrolovaných subjektů. Kontrolní pravomoc úřadů práce je stanovena zákonem o zaměstnanosti, zákonem o státní sociální podpoře a zákonem o finanční kontrole. Kontrolní činnost byla zaměřena zejména na oblast kontroly nelegálního zaměstnávání včetně zaměstnávání cizích státních příslušníků, oblast plnění povinného podílu osob se zdravotním postiţením, kontroly správnosti podkladů pro dávky státní sociální podpory, na veřejnoprávní kontroly zaměřené na uţití poskytnutých finančních prostředků ze státního rozpočtu, a nově i na kontrolu součinnosti zdravotnických zařízení při poskytování podkladů pro lékařskou posudkovou sluţbu. Velká část prováděných kontrol byla zaměřena na veřejnoprávní kontroly dle zákona o finanční kontrole. V roce 2006 provedeno 60 kontrol týkajících se 100 dohod o poskytnutí finančních příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Pouze u sedmi dohod bylo zjištěno porušení dohody. Provedeno bylo 48 kontrolních akcí zaměřených na zaměstnávání cizinců. Ve 34 případech se tyto akce realizovaly ve spolupráci s Cizineckou policí ČR a Celním úřadem. Při součinnostních kontrolách byli zjištěni 3 cizí státní příslušníci, kteří na území ČR pracovali bez platného povolení k zaměstnání. Dále bylo zjištěno 12 případů, kdy zaměstnavatelé cizích státních příslušníků porušili zákon o zaměstnanosti tím, ţe nesplnili informační povinnosti vůči úřadu práce. Rozsáhlou agendou byla různá podání a stíţnosti občanů týkající se nelegálního zaměstnávání uchazečů o zaměstnání. Celkem bylo řešeno 64 oznámení. Kontrolami na pracovištích bylo odhaleno 27 osob, které byly současně v evidenci uchazečů o zaměstnání. Tyto osoby byly vyřazeny z evidence uchazečů o zaměstnání. Kontrolním oddělením odboru státní sociální podpory bylo v roce 2006 prověřeno v rámci vnější kontroly 15 zaměstnavatelů. Kontrolou doloţených příjmů u případů bylo zjištěno 169 rozdílů. V roce 2006 bylo prověřováno dokládání příjmů ţadatelů o dávky SSP, kteří jsou uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a vyuţili moţnosti nekolidujícího zaměstnání. Z celkového počtu 604 ověřovaných osob nedoloţilo příjem z tohoto zaměstnání celkem 70 ţadatelů o dávky. Nedílnou součástí činnosti kontrolního a právního odboru ÚP ve Frýdku-Místku byla osvětová a poradenská činnost občanům. Častou příčinou dotazů byla obava občanů jednat se zaměstnavatelem o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru. Občané byli často upozorňování na to, ţe úřad práce není orgánem příslušným poskytovat poradenskou činnost v oblasti zákoníku práce, ale pouze v oblasti zákona o zaměstnanosti. Zároveň byli občané v rámci poradenské činnosti upozorňováni na skutečnost, ţe posuzovat a rozhodovat v individuální spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem můţou jen soudy. 40

45 7 Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Zákon č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele řeší situace, kdy zaměstnavatelé z důvodu své platební neschopnosti nevyplácejí mzdy svým zaměstnancům. Zaměstnanci mohou uplatňovat dluţné mzdy u úřadu práce při splnění podmínek uvedených v zákoně. Základní podmínkou je podání návrhu na prohlášení konkurzu na majetek dluţníka u příslušného Krajského soudu a to, ţe zaměstnavatel je v platební neschopnosti. Vyřizování ţádostí týkajících se této agendy se provádí centrálně na pracovišti ve Frýdku-Místku, příjem ţádostí je však zabezpečen na všech pracovištích, tj. i v Třinci a ve Frýdlantu nad Ostravicí. V období leden prosinec 2006 bylo dle sdělení Krajského soudu v Ostravě podáno 85 návrhů na prohlášení konkurzu. Moţnost uplatnit dluţné mzdové nároky u úřadu práce vyuţilo 45 zaměstnanců 10 zaměstnavatelů. Bez nákladů na poštovné představoval objem uspokojených mzdových nároků včetně provedených odvodů Kč. Tabulka 7 Výsledky realizace zákona o insolvenci ukazatel rok 2004 rok 2005 rok 2006 počet firem, kterých se týkaly podané ţádosti * počet podaných ţádostí * Z toho: počet kladně vyřízených ţádostí zamítnutých ţádostí část. kladně vyřízených, část. zamítnutých nevyřízené ţádosti (vyřízení přešlo do dalšího roku) * týkající se roku

46 8 Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte V roce 2006 bylo našim úřadem práce evidováno celkem 20 ţádostí o povolení k činnosti dítěte. Z toho bylo vydáno 10 povolení k umělecké a herecké činnosti dětí. Počet vydaných povolení byl v tomto roce větší neţ v předchozích letech, z důvodu natáčení filmu Babylon v Ostravě, kdy provozovatel potřeboval pro komparsní a hereckou činnost větší počet dětí. Počet ţádostí o povolení výkonu činnosti dítěte Výkon činnosti povolen Výkon činnosti nepovolen Správní řízení zastaveno k k k

47 9 Aktivní politika zaměstnanosti 9.1 Zaměření uplatnění APZ v roce 2006 Pro rok 2006 byly základní cíle uplatňování APZ stanoveny na základě analýzy situace na trhu práce, v souladu s novým zákonem o zaměstnanosti, NAPZ a Programem aktivních opatření na trhu práce v okrese Frýdek-Místek v roce 2006 (dále Program). Program stanovil hlavní cílové skupiny: - osoby se zdravotním postiţením - uchazeči ve věku do 25 let zejména absolventi škol - osoby nad 50 let věku - osoby dlouhodobě evidované nad 12 měsíců. Cílené zaměření na skupiny ohroţených osob přispělo ke zlepšení tendencí umístění těchto osob na trhu práce či alespoň omezení negativních vlivů nezaměstnanosti na tyto UoZ. Jak vyplývá z tabulky 9.1, byly do aktivních opatření v roce 2006 zapojovány osoby z hlavních cílových skupin přednostně. Tabulka 9.1 Zapojení osob vybraných kategorií do aktivních opatření na trhu práce Vybrané kategorie UoZ Nástroj Celkový počet umístěných UoZ počet osob do 25 let podíl na celk. počtu počet osob nad 50 let podíl na celk. počtu dlouhodobě evidovaných (nad 6 měsíců) počet osob podíl na celk. počtu Nástroje APZ ,6 % ,9 % ,4 % rekvalifikace a poradenské programy ,2% ,6 % ,3 % Celkem ,3 % ,7 % ,5 % Nejvyšší byl podíl u dlouhodobě evidovaných UoZ obecně a dále pak UoZ do 25 let. 43

48 9.2 Projekty a programy k ovlivnění situace na trhu práce v roce Projekt NADĚJE Cíl projektu Prostřednictvím poradenských programů, specifických rekvalifikačních kurzů, projektů realizovaných v rámci ESF a podporou vzniku nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postiţením zvýšit zaměstnatelnost a zaměstnanost uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením a umístit do alespoň 35 % z celkového počtu zařazených uchazečů do projektu, tj. 70 UoZ. Cílová skupina Uchazeči o zaměstnání, kteří při zařazení do projektu splňují podmínku 33, odst. 1, písm. a) zák. č. 435/2004 Sb. zařazení do evidence uchazečů do ; přičemţ s účastníky byl uzavřen individuální akční plán. Tabulka Hodnocení projektu, uplatnění účastníků na trhu práce počty UoZ plán celkem k podíl % 1. účastníků projektu ,00 2. ukončení a vyřazení: ,6 3. z řádku č. 2 do zaměstnání ,3 nástup po rekvalifikaci 12 nástup po motiv. programech pomocí APZ , Program AKTIV (podle 120 ZoZ) Úřad práce ve Frýdku-Místku zpracoval pro UoZ ve věku nad 45 let (evidované déle neţ 6 měsíců) speciální program s názvem AKTIV a MPSV na jeho realizaci poskytlo finanční prostředky ve výši 2,5 mil. Kč. Doba trvání projektu roky 2006 a Na realizaci projektu se podílejí čtyři odborná vzdělávací zařízení, která byla vybrána v rámci výběrového řízení. Cíle projektu: Zvýšit zaměstnatelnost a následně i zaměstnanost UoZ účastníků Programu prostřednictvím dvouměsíčního vzdělávacího kurzu s praxí u vybraných zaměstnavatelů s následným pracovním uplatněním min. 35 % účastníků Programu v zaměstnání. Cílová skupina: Uchazeči o zaměstnání ve věku nad 45 let s evidencí nad 6 měsíců. Do programu bylo zařazeno 60 uchazečů o zaměstnání z cílové skupiny. 44

49 Tabulka Plnění záměru programu k Ukazatele Plánovaný počet Skutečný počet Podíl v % Počet účastníků Programu Počet účastníků, kteří úspěšně ukončili Motivační program (předčasně vyřazeno 9 účastníků) Počet účastníků, kteří nastoupili do zaměstnání ve sledovaném období do Z toho počet účastníků, kteří byli umístěni s příspěvkem ke mzdovým nákladům Procento uplatněných účastníků (k počtu účastníků, kteří úspěšně ukončili Motivační program) Počet dalších účastníků, kteří nastoupili do pracov. poměru do Celkový počet účastníků Programu, kteří nastoupili do zaměstnání % 59 % Stěţejní částí Programu "AKTIV" byla realizace dvouměsíčního Motivačního programu s praxí. Poté následovalo tříměsíční období, ve kterém vybraní realizátoři Programu (šlo o 4 vzdělávací zařízení) vyhledávali vhodná pracovní místa jednotlivým účastníkům Programu. Šlo převáţně o ty osoby, které nezůstaly v pracovním poměru u zaměstnavatele, kde vykonávaly praxi. Právě praxe byla velmi důleţitá pro získání dlouhodobého zaměstnání většiny účastníků Programu. V rámci Programu bylo stanoveno uplatnit v pracovním poměru min. 35 % účastníků Programu, k čemuţ byli realizátoři Programu smluvně zavázáni a také finančně motivováni. Pro další posílení moţnosti získat pracovní uplatnění byly zaměstnavatelům, kteří přijali účastníky Programu do pracovního poměru, poskytovány příspěvky ke mzdovým nákladům po dobu max. 6 měsíců. Stanovené cíle Programu byly k naplněny resp. překročeny. Program byl zahájen v měsíci květnu 2006 a jeho realizace bude ukončena závěrečným vyhodnocením výstupů a dlouhodobých výsledků v červnu roku Program První příležitost Cílová skupina: osoby do 25 let věku Opatření: - intenzivní zprostředkování, - individuální poradenství, - individuální akční plány, - motivační kurzy, - rekvalifikace, - nástroje APZ Program byl realizován od v souladu s Oznámením č. 9/2004 MPSV SSZ. Uchazečům do 25 let je nabízeno vypracování individuálního akčního plánu (IAP), jehoţ cílem je maximální aktivizace uchazeče k nalezení pracovního uplatnění. Nabídka zpracování IAP je prováděna z části formou skupinového poradenství a z části individuálně při pravidelných kontaktech UoZ na úřadu práce. 45

50 Tabulka Program První příležitost Rok 2006 UoZ do 25 let všechny evidence UoZ celkem z toho vyřazení počet uchazečů cílové skupiny* nabídnuto uzavření IAP** uzavřeno IAP** neuzavřeno IAP zdůvodněno** neuzavřeno IAP nezdůvodněno** dosud nenabídnuto * uchazeči do 25 let věku, kteří požádali o zprostředkování zaměstnání v období od do pro všechny evidence včetně odstěhovaných mimo okres ** počet uchazečů, kterým byla možnost zpracování IAP nabídnuta V roce 2006 poţádalo o zprostředkování zaměstnání celkem 4872 uchazečů ve věku do 25 let. Z toho 2326 uchazečům byla moţnost uzavřít individuální akční plán nabídnuta. IAP uzavřelo celkem 366 uchazečů do 25 let, 921 uchazečů IAP neuzavřelo, ale svoje rozhodnutí odůvodnilo. 589 uchazečů do 25 let IAP neuzavřelo a ani nezdůvodnilo. Uchazeči, kterým dosud nebyla moţnost uzavřít individuální akční plán nabídnuta, jsou zpravidla v evidenci jen krátce a v nejbliţší době jim bude nabídnuta. Z celkového počtu 4872 zaevidovaných UoZ do 25 let v roce 2006 bylo vyřazeno celkem 3189 osob. Jedná se o všechny evidence, včetně odstěhovaných mimo okres a včetně uchazečů, kteří poţádali 2 a vícekrát v průběhu roku o zařazení do evidence ÚP. Z UoZ, kteří se rozhodli uzavřít IAP ve sledovaném období, bylo vyřazeno z evidence celkem 191 UoZ. U uchazečů, kteří byli v průběhu roku 2006 vyřazeni z evidence a nebyla jim moţnost uzavřít IAP nabídnuta, se jedná o velmi krátké evidence cca do 2 měsíců Průběžná opatření Mimo uvedené projekty byla uplatňována opatření APZ i na další cílové skupiny Programu, které nespadaly do cílových skupin projektů a opatření jako: - absolventi vysokých škol do 2 let po ukončení studia, nejdéle však do 30-ti let věku - osoby nad 50 let věku - osoby se zdravotním postiţením - osoby pečující o dítě do 15 let věku - osoby, které jsou vedeny v evidenci déle neţ 6 měsíců - osoby, které potřebují zvláštní pomoc K ovlivnění jejich situace byla vyuţita zejména následující opatření: - individuální poradenství - skupinové poradenské aktivity - průběţné zprostředkování zaměstnání - rekvalifikace - nástroje APZ - informační a poradenská činnost - poradenské programy 46

51 V rámci průběţných opatření bylo 609 uchazečů uplatněno prostřednictvím nástroje SÚPM (vč. SVČ), 333 prostřednictvím nástroje VPP, do rekvalifikací bylo zařazeno 1694 UoZ a do poradenské činnosti 764 UoZ. Celkem bylo nástroji APZ v roce 2006 ovlivněno UoZ. U rekvalifikací a poradenské činnosti jsou uvedeny počty včetně UoZ zařazených do projektů v rámci ESF. 9.3 Uplatňování jednotlivých nástrojů APZ Společensky účelná pracovní místa Tento nástroj byl pouţit především pro uplatnění UoZ z ohroţených skupin, zejména osob do 25 let věku, osob nad 50 let věku, osob se ZP a osob ohroţených dlouhodobou nezaměstnaností. Obdobně jako v minulých letech nebyly (aţ na výjimky ve vztahu k UoZ) finanční příspěvky poskytovány zaměstnavatelům, kteří podnikají v oborech dealerská činnost, taxisluţba, zprostředkovatelské sluţby, stánkový prodej apod. Celkem bylo za rok 2006 v rámci nástroje SÚPM vyhrazeno 533 míst, coţ je oproti roku 2005 sníţení o 145 míst. Ze 546 schválených míst bylo vyhrazeno 85 míst pro UoZ se ZP, 231 míst pro UoZ do 25 let a 128 míst pro UoZ nad 50 let věku. 271 UoZ bylo s evidencí delší neţ 12 měsíců. Ostatní uchazeči byli s kumulovanými handicapy. Místa byla vyhrazena převáţně ve sluţbách a obchodu (276) a ve zpracovatelském průmyslu (150). Pro zřízení nových společensky účelných pracovních míst bylo schváleno poskytnutí jiného účelového příspěvku celkem na 51 míst (pokles oproti roku 2005 je o 10 míst), přeobsazeno bylo v průběhu roku dalšími UoZ celkem 18 míst. Na tato místa bylo umístěno 32 UoZ se ZP, 22 UoZ do 25 let a 17 nad 50 let věku. Zbylá místa byla obsazena UoZ s kumulovanými handicapy. Tato pracovní místa se zaměstnavatelé zavázali provozovat nejméně 18 měsíců SÚPM pro samostatně výdělečnou činnost Tak jako v minulých letech byly rovněţ v roce 2006 pro zájemce z řad UoZ pořádány dvoudenní semináře s názvem Byznys klub, kde zúčastnění obdrţeli nejen základní informace o samostatně výdělečné činnosti, ale i další doplňkové informace související s touto činností. V klubu přednášeli i zástupci dalších státních institucí jejichţ činnost je úzce spjata s ţivnostenským podnikáním. V průběhu roku 2006 bylo zorganizováno 11 těchto poradenských klubů a zúčastnilo se jich 286 UoZ (v roce 2005 bylo 11 klubů a zúčastnilo se 287 UoZ). V přímé návaznosti na tyto kluby byly pro vybrané UoZ zajišťovány rekvalifikační kurzy pro začínající podnikatele s tím, ţe úspěšní frekventanti těchto kurzů mohli úřad práce poţádat o jiný účelový příspěvek na náklady související se zřízením nového pracovního místa pro samostatně výdělečnou činnost. V roce 2006 bylo zorganizováno 7 těchto rekvalifikačních kurzů a zúčastnilo se jich 76 UoZ. Příspěvek na náklady související se zřízením nového pracovního místa pro SVČ byl poskytnut v roce UoZ (z toho 8x UoZ do 25 let a 1x UoZ nad 50 let). Větší důraz na přípravu na SVČ a kvalitu podnikatelského záměru spolu se zúţeným prostorem pro podnikatelskou činnost na trhu práce, jakoţ i stálá monitorovací a kontrolní činnost nových podpořených OSVČ ze strany úřadu práce přináší určitou stagnaci ţadatelů o finanční příspěvek na zahájení SVČ. 47

52 9.3.3 Překlenovací příspěvek Nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, který se pouţívá pro ty osoby, se kterými úřad práce uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku na zřízení nového místa pro SVČ, a to na základě jeho ţádosti. Celkem bylo v roce 2006 poskytnuto 25 těchto finančních příspěvků Příspěvek na zapracování Nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, který úřad práce uplatňuje při umisťování UoZ, a to zpravidla pro absolventy škol bez praxe po jenom měsíci evidence, dále pro UoZ kteří nebyli déle neţ jeden rok zaměstnaní a pro UoZ po rekvalifikaci na novou profesi. V roce 2006 byly uzavřeny 3 dohody na poskytnutí tohoto finančního příspěvku (všichni UoZ byli v evidenci déle neţ 6 měsíců) Veřejně prospěšné práce Na veřejně prospěšné práce byli umisťování UoZ s dlouhodobou evidencí a dále pak UoZ dlouhodobou evidencí ohroţení z důvodu nevhodné či nedostatečné kvalifikace, eventuálně v kombinaci s niţší sociální přizpůsobivostí a jinými handicapy. V měsíci lednu proběhla jednání se starosty obcí jak na Frýdecko-Místecku, Frýdlantsku tak i Třinecku a Jablunkovsku. V průběhu jednání byli starostové zúčastněných obcí vyzvání k úzké spolupráci při vytváření míst na VPP pro UoZ s dlouhodobou evidencí a handicapy, které u nich omezují běţný vstup na trh práce. V měsíci květnu a červnu byli pracovníky úřadu práce navštíveni ti starostové obcí, u kterých do té doby nevznikla ţádná místa na VPP. Většina starostů po jednání přistoupila ke zřízení míst na VPP ve svých obcích. V roce 2006 byly uzavřeny dohody celkem se 79 subjekty, převáţně obcemi či subjekty zajišťujícími obsluţné práce pro obce a bylo vytvořeno 333 pracovních příleţitostí s dobou trvání maximálně 12 měsíců. Na tato místa bylo umístěno 61 UoZ se ZP, 23 UoZ do 25 let a 129 UoZ na 50 let věku. 313 UoZ bylo s evidencí nad 12 měsíců. Převáţná část vytvořených pracovních příleţitostí byla zaměřena na údrţbu, úklid a správu obecního majetku Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa Vytvoření chráněné pracovní dílny a chráněných pracovních míst V roce 2006 nevznikly s podporou úřadu práce ţádné nové chráněné pracovní dílny a pracoviště. Pouze při přeobsazování pracovních míst v chráněných dílnách, které vznikly v roce 2005 bylo umístěno 17 UoZ se zdravotním postiţením Chráněné pracovní dílny a pracovní místa příspěvek na provoz V roce 2006 úřad práce poskytl finanční příspěvek na provoz 8 chráněných pracovních dílen a jednoho chráněného pracovního místa. Oproti roku 2005 došlo k nárůstu chráněných pracovních dílen o jednu u zaměstnavatele Výrobní druţstvo VKUS Frýdek-Místek. Počet podporovaných osob se ZP se navýšil o 11 a úřad práce v roce 2006 příspěvkem na provoz podpořil 199 pracovních míst pro OZP. Další moţnosti finanční podpory zaměstnavatelů zaměstnávajících v tomto případě více neţ 50 % osob se ZP se řídí dle 78 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Počty osob a náklady spojené s jeho realizací jsou uvedeny v kapitole 9. 6 Celkový vývoj uţití nástrojů a jejich financování. 48

53 9.3.7 Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností Úřad práce ve Frýdku-Místku na základě usnesení vlády ČR č. 556 ze dne 2. června 2004 a podle Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí o finanční podpoře pro zaměstnavatele v regionech s průměrnou mírou nezaměstnanosti vyšší něţ 14 %, uzavřel dohodu s jedním zaměstnavatelem na vytvoření 20 nových pracovních míst s moţností obdrţení finanční podpory. Nasmlouvaná místa jsou jiţ vytvořena a obsazena v souladu s dohodou. 9.4 Rekvalifikace a poradenství Rekvalifikace V roce 2006 bylo na základě 371 uzavřených Dohod o provedení rekvalifikace rekvalifikačními zařízeními do rekvalifikací vysláno 1694 uchazečů o zaměstnání. Tento počet zahrnuje i UoZ zařazené do projektů v rámci ESF. Z těchto UoZ bylo: 432 UoZ ve věku do 25 let 185 UoZ ve věku nad 50 let 107 UoZ se zdravotním omezením, 1016 UoZ s evidencí nad 6 měsíců, z toho 545 UoZ nad 12 měsíců evidence V souladu s Programem aktivních opatření na trhu práce pro rok 2006 byla zvýšená pozornost v oblasti rekvalifikací věnována i dalším ohroţeným skupinám uchazečů o zaměstnání, např. uchazečům s dětmi do 15 let věku, uchazečům o zaměstnání se základním vzděláním, kategorii uchazečů nad 45 let věku, osobám uvolněným z pracovního poměru na základě organizačních změn, uchazečům vyţadujícím zvláštní pomoc aj. Snahou bylo napomoci odstranění jejich kvalifikačních handicapů, které brání jejich opětovnému návratu na trh práce. V roce 2006 bylo nejvíce UoZ zařazeno do rekvalifikačních kurzů zaměřených na zvýšení počítačové gramotnosti, kterými prošlo 467 osob z toho 240 byly náklady kurzu hrazeny z prostředků ESF. Další početnou rekvalifikovanou skupinou byli svářeči všech typů a úrovní v počtu 179 zařazených osob. Třetí nejvíce obsazovaným typem kurzu byly kurzy nespecifické rekvalifikace s praxí pro absolventy škol v počtu 145 zařazených UoZ. V roce 2006 se podařilo realizovat 4 kurzy zámečníků a strojírenské výroby pro 49 osob a 4 kurzy pro 39 osob zaměřené na obrábění kovů se zaměřením na CNC. Ve sledovaném období bylo vyuţito nabídky rekvalifikačních zařízení k realizaci rekvalifikačních kurzů v rámci vyhlášených grantových projektů OPRLZ a ještě dobíhajících projektů Phare V rámci celkového počtu UoZ zařazených do rekvalifikací bylo prostřednictvím těchto projektů rekvalifikováno 342 UoZ v kurzech zaměřených např.: 240 UoZ v kurzech Obsluha osobního počítače - v rámci projektu UPGRADE-počítačová gramotnost včetně zkoušek ECDL, Počítačová gramotnost, Podpora rovných příleţitostí ţen a muţů k uplatnění na TP formou zaměstnání a sebezaměstnání, E-kompetence pro novou ekonomiku 13 UoZ v kurzech na pečovatelské práce a sociální pracovník projekt Nová příleţitost a projekt Lano 34 UoZ v kurzu základy podnikání projekt Posílení aktivní politiky zaměstnanosti prostřednictvím sítě Start-business-center, projekt SUPPORT, projekt Chceme začít znovu 14 UoZ v kurzu nespecifické rekvalifikace projekt Cesta do zaměstnání 49

54 19 UoZ v kurzech kuchařské práce, skladník, příprava řidičů VZV, prodavač/ka, zámečník, zedník, truhlář, jeřábník - projekt Návrat do práce 9 UoZ v kurzu na soustruţnické práce projekt Nová příleţitost Uchazeči o zaměstnání byli osloveni nabídkou vstupu do rekvalifikačního kurzu převáţně formou prezentací. V roce 2006 bylo zorganizováno 96 prezentací za účasti 1294 osob. Prezentace a nabídka realizovaných rekvalifikačních kurzů směrem k UoZ byla prováděna také za účasti rekvalifikačních zařízení a v případech naplňování rekvalifikačních kurzů ve strojírenských profesích (zámečník, obráběč kovů ze zaměřením na frézování) a profesích orientovaných do oblasti textilního průmyslu i za účasti zaměstnavatelů regionu. Nejvyšší úrovně uplatnitelnosti na trhu práce po úspěšném absolvování rekvalifikačních kurzů je tradičně dosahováno v oblasti profesí směřujících do rezortu strojírenství. Vysokou umístitelnost vykazují také kurzy obráběčů kovů, které byly ukončeny v II. pololetí roku K se umístilo 89% jejich účastníků. V roce 2006 vyuţilo moţnosti změnit svoji profesi, případně si ji rozšířit 28 zájemců o zaměstnání. Zájem z jejich strany byl zejména o rekvalifikační kurzy obsluha osobního počítače, účetnictví, svařování. V roce 2006 bylo se 6 zaměstnavateli uzavřeno 9 Dohod o příspěvku na rekvalifikaci 73 zaměstnanců. Tabulka Přehled rekvalifikačních kurzů v roce 2006 (nejčetnější profese) Profese rekvalifikované v roce 2006 Obor CELKEM počet UoZ Čtení technické dokumentace 31 Fiktivní firma 75 Nespecifická, AJAK, Labour Pool 145 Obchodní zástupce s jazykovou přípravou 50 Obráběč kovů 39 Obsluha PC 467 Obsluha PC ( pokladní, skladník ) 95 Osobní asistence, sociální péče 74 Ošetřovatelka 24 Podnikatelské minimum 71 Řidič VZV, manipul. vozíků 117 Řidiči sk. C, E,D 40 Svářeči všech typů 179 Základy strojírenské výroby+svař. 24 Zámečnické práce 25 50

55 9.4.2 Poradenské služby a aktivity Individuální a skupinové poradenství V roce 2006 poţádalo a nebo bylo doporučeno k poradenskému působení celkem 1794 UoZ, s nimiţ bylo provedeno konzultací. Z celkového počtu takto doporučených uchazečů o zaměstnání bylo 639 UoZ ve věku do 25 let, 496 UoZ ve věku nad 50 let, UoZ v evidenci nad 12 měsíců, 460 UoZ se ZP. Na základě poradenských pohovorů bylo zařazeno: UoZ do skupinového poradenství 149 UoZ ke konzultaci na IPS zájem o další studium 258 UoZ do rekvalifikačních kurzů 621UoZ do poradenských programů V rámci poskytování psychologických sluţeb bylo 464 UoZ testově vyšetřeno za účelem posouzení vhodnosti rekvalifikace, resp. podnikání aj, z toho 131 ţáků škol se podrobilo testovým vyšetřením jako součást poradenství k volbě povolání. Skupinové poradenství bylo realizováno v dlouhodobých klubech a formou jednorázových akcí. - dlouhodobá skupinová poradenství probíhala formou Klubů práce pro vybrané cílové skupiny, např. pro UoZ dlouhodobě evidované, pro osoby se zdravotním postiţením, pro UoZ ve věkové kategorii nad 45 a 50 let. Celkem se 8 klubových programů při 32 setkáních zúčastnilo 148 UoZ, z toho 49 UoZ do 25 let, 48 UoZ nad 50 let, 137 UoZ v evidenci nad 6 měsíců, 49 UoZ se ZP. Pro UoZ uvaţující o podnikání se konaly dvoudenní Byznys kluby, v roce 2006 bylo realizováno 11běhů, kterých se ve 22 setkáních zúčastnilo 287 osob. - jednorázová skupinová poradenství probíhala formou informativních seminářů pod názvem KROK, SETKÁNÍ, SETKÁNÍ 2 a v prvním pololetí bylo vyuţito bezplatných výukových videoprogramů Regionálního poradenského a informačního centra RPIC VIP v Ostravě, které byly vytvořeny v projektu EQUAL Restart k posílení osobních kompetencí UoZ. Celkem se zúčastnilo akcí jednorázového skupinového poradenství 647 UoZ ve 23 setkáních. V rámci skupinového předávání informací pro nové UoZ (tzv. INFOSEMINÁŘ) se uskutečnilo celkem 266 infoseminářů a seminářů k IAP, kterých se zúčastnilo UoZ Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením Na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a v souladu s prováděcí vyhláškou č. 518/2004 byla v průběhu roku 2006 rozvíjena práce se zdravotně postiţenými osobami. V roce 2006 bylo přijato celkem 5 ţádostí o pracovní rehabilitaci. Odborná pracovní skupina projednala 5 případů ţádostí o pracovní rehabilitaci s doporučením pověřit pracovní rehabilitací jinou právnickou osobu tak, aby rehabilitace obsahovalo praktickou přípravu. V průběhu roku 2006 probíhala pracovní rehabilitace u 4 osob, a to formou individuálního poradenství, motivačního programu, rekvalifikačního kurzu a přípravy k práci v chráněné pracovní dílně. Individuální plán pracovní rehabilitace byl ukončen u 3 osob, u všech došlo k umístění Poradenské programy V roce 2006 se uskutečnilo 41 běhů v 6 typech motivačních programů (motivační, motivační + PC, pro následnou rekvalifikaci, s praxí, s bilanční diagnostikou a Aktivizační program). V I.pololetí bylo vyuţito nabídky programů Phare 2003 pro cílové skupiny UoZ. Celkem bylo do poradenských programů zařazeno 762 UoZ, z toho 84 UoZ do 25 let, 147 UoZ nad 50 let,686 UoZ v dlouhodobé evidenci. 51

56 Informačně poradenské středisko pro volbu povolání (IPS) Cílem IPS je napomáhat souladu mezi poptávkou a nabídkou po kvalifikované pracovní síle, a tím předcházet dlouhodobé nezaměstnanosti občanů, zejména absolventů škol a učilišť. Středisko poskytovalo individuální i skupinové poradenství zejména ţákům 8. tříd a 9. tříd základních škol před první volbou povolání doporučením vhodných učebních a studijních oborů s perspektivou jejich uplatnění v praxi. Skupinové akce pro ţáky středních škol byly zaměřeny na přípravu před vstupem do zaměstnání, jednání se zaměstnavatelem, jak psát ţivotopis a ucházet se o pracovní místo. Byly poskytnuty základní informace ze zákona o zaměstnanosti a informace o moţnostech dalšího vzdělávání. Uskutečnilo se 150 akcí pro ţáků základních škol a 28 akcí pro 455 ţáků středních škol. Jednotlivě kontaktovalo IPS 712 osob, převáţně se jednalo o poradenství k volbě povolání, kdy ţáci přicházeli často v doprovodu rodičů, dále poradenství ke studiu na VOŠ a VŠ. Rovněţ bylo poskytováno poradenství 161 UoZ k moţnostem vzdělávání dospělých, zejména osobám bez kvalifikace, a to formou individuálních informací nebo skupinově v klubech práce. IPS vydalo pro vycházející ţáky základních a speciálních škol a jejich rodiče broţuru Informace o studijních a učebních oborech v okresech FM, OV, NJ, KA ve školním roce 2007/2008. IPS ve spolupráci se středními školami uspořádalo Trh studijních a učebních oborů pro školní rok 2007/2008. Prezentace škol z Moravy a Slezska byla určena ţákům devátých tříd k podpoře volby povolání ve Frýdku-Místku a v Třinci. Akcím předcházelo setkání pracovníků úřadu práce, výchovných poradců základních a speciálních škol se zástupci zaměstnavatelů. Celkem se této akce zúčastnilo cca 3500 osob Informačně poradenská kancelář (IPK) Poradenské sluţby IPK jsou poskytovány nejen uchazečům o zaměstnání, ale i ostatním občanům. Sluţeb IPK vyuţilo v roce 2006 za účelem získání informací osobní návštěvou 1998 osob. Dotazy, včetně telefonických a ových zpráv (celkem 1724 )se nejčastěji týkaly podmínek podání ţádosti o zprostředkování zaměstnání, moţností přivýdělku při evidenci na úřadu práce, nabídky volných míst v regionu a v jiných okresech v ČR, pomoci při vyuţití internetu a konzultací internetových odkazů, podmínek pro zařazování do rekvalifikačních kurzů a také činnosti jiných institucí. V roce 2006 si vyţádalo základní informace o práci v zahraničí nebo o konkrétních volných místech v EU prostřednictvím kontaktní adresy EURES 447 osob. V dalších případech navštívili IPK občané z důvodu sledování nabídky pracovních míst v inzertních novinách a v denním tisku, k vyuţití moţnosti vyhledávat volná místa na internetových stránkách, informovat se na agentury práce. IPK poskytuje informace o volných místech především z nabídky úřadů práce ČR. IPK kontaktovalo z uvedeného důvodu 1649 osob. Občané vyuţili také PC s textovým editorem k sepsání ţivotopisů a ţádostí o přijetí do zaměstnání. Informačně poradenská kancelář vede evidenci zájemců o zaměstnání a k bylo evidováno 11 takových osob. 9.5 Implementace ESF Úřad práce ve Frýdku-Místku se intenzivně zapojuje do realizace projektů v rámci nejrůznější Programů Evropské unie. Míra zapojení je přímo úměrná rostoucí kvalitě a mnoţství projektů z oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů. Aktuálně se úřad práce podílí na realizaci projektů, které jsou schvalovány v rámci Evropského sociálního fondu (k projektů, tento počet se však neustále zvyšuje), z toho jde především o Operační program Rozvoj lidských zdrojů (20) a okrajově také o Společný regionální operační program (1), či Iniciativy Společenství EQUAL 2. kolo (3 projekty). 52

57 Nejnovějšími aktivitami, na kterých Úřad práce ve Frýdku-Místku aktivně participuje, jsou národní projekty. Jde o rozsáhlé projekty, jejichţ realizátoři jsou vybíráni pověřeným Úřadem práce v Ostravě v rámci veřejné zakázky ve výběrovém řízení a to na základě rámcového projektu, který byl v předchozí fázi schválen MPSV ČR a určen k realizaci v daném kraji. Jako první byl v letošním roce zahájen projekt s názvem Návrat do práce a je určen dlouhodobě evidovaným uchazečům o zaměstnání se základním vzděláním. Během roku 2006 bylo do projektu zařazeno 62 uchazečů o zaměstnání z okresu Frýdek-Místek, z toho 22 je jiţ vyřazeno z evidence úřadu práce. Dalším národním projektem byl projekt Příprava na práci. Tento projekt je cílen na osoby se zdravotním omezením či postiţením v kombinaci s dalším handicapem (např. vyšší věk, nízké vzdělání, dlouhodobá nezaměstnanost, atd.). Během roku bylo do projektových aktivit zařazeno celkem 21 uchazečů o zaměstnání z okresu (z toho jiţ 4 jsou vyřazeni z evidence ÚP). Posledním národním projektem, který se však naplno rozjede aţ v roce 2007, je Najdi si práci. Aktivity tohoto projektu jsou zaměřeny zejména na krátkodobě nezaměstnané a zájemce o práci. Do projektů Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů bylo v roce 2006 zařazeno téměř 600 uchazečů o zaměstnání. V projektech EQUAL bylo zapojeno více neţ 50 účastníků z řad UoZ. V roce 2006 Úřad práce ve Frýdku-Místku ještě spolupracoval na dalších 14 projektech, které byly financovány v rámci Phare Tyto projekty byly v průběhu roku ukončeny. Do projektových aktivit bylo v průběhu roku 2006 zařazeno cca 60 uchazečů o zaměstnání. Celkově se do těchto projektů zapojilo za dobu jejich realizace cca 360 uchazečů o zaměstnání, přičemţ více neţ 170 z nich našlo poté zaměstnání a nebo jinak ukončilo evidenci na úřadu práce. 9.6 Celkový vývoj užití nástrojů APZ a jejich financování Tabulka 9.6a Celkový vývoj nástrojů APZ včetně počtu zařazených osob rok 2005 rok 2006 Prům. míra nezaměstnan. 12,01 10,94% Nástroje Počet míst (osob) Počet míst (osob) SÚPM příspěvek na zapracování 11 3 SVČ překlenovací příspěvek VPP Chráněné pracovní místo - zřízení 2 0 Chráněná pracovní dílna - zřízení 25 0 ChPM/ChPD - provoz Cílené programy 120 ZoZ 0 23 Rekvalifikace (UoZ,ZoZ,RZ) Poradenské programy Celkem osoby Ostatní programy podpory zaměstnanosti přísp. dle 78 zák. 435/ Celkem osoby

58 v tom ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2006 Uplatněním přímých nástrojů APZ (SÚPM, SVČ, ChPM/ChPD, rekvalifikace) byla v roce 2006 ovlivněna situace na trhu práce u nejméně 3650 osob (nezapočten 78). Tabulka 9.6b Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) v roce 2005 a 2006 poloţka rok 2005 rok 2006 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) rozdíl rok 2006 rok 2005 absolutně v % ,6 na aktivní politiku (APZ) ,1 na pasivní politiku (PPZ) ,2 podíl APZ na PZ v % 31,1 27,7 9.7 Kontrolní činnost v rámci APZ S realizací agendy APZ souvisí i kontrolní činnost naplňování uzavřených dohod v návaznosti na zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole. Z tohoto důvodů jsou všechny ţádosti podrobeny předběţné kontrole, která není zaměřená pouze na formální doloţení dokladů, ale stále častěji jsou prováděny předběţné kontroly na místě u ţadatelů o poskytnutí finančního příspěvku. V roce 2006 bylo provedeno u ţadatelů o finanční příspěvek celkem 57 předběţných kontrol v místě podnikání a to u ţádostí na SÚPM-zřízená místa a SÚPM SVČ. Dále bylo provedeno 17 předběţných kontrol u ţádostí na SÚPM-místo vyhrazené Souběţně s těmito kontrolami, v souvislosti s podanými ţádostmi, jsou na základě pololetních plánů kontrol prováděny průběţné a průběţné závěrečné kontroly plnění uzavřených dohod. Za rok 2006 provedli pracovníci oddělení APZ celkem 253 těchto kontrol. Z tohoto počtu bylo 171 kontrol průběţných závěrečných. Celkem bylo pracovníky oddělení APZ zkontrolováno 273 dohod. Nejčastější zjištěné nedostatky plnění uzavřených dohod jsou porušování lhůt při ohlašování změn souvisejících s dohodami (ukončení pracovního poměru). Úřad práce v souladu se zákonem č. 218/200 Sb. o rozpočtových pravidlech a zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole předává při závaţných zjištěních jednotlivé případy k dalšímu řešení příslušnému finančnímu úřadu. Na úseku rekvalifikací probíhaly kontroly plnění dohod o rekvalifikacích ze strany UoZ z hlediska plnění podstatných povinností účastníka rekvalifikace. Rekvalifikační kurzy nedokončilo 187 uchazečů o zaměstnání, z toho 162 z váţných osobních důvodů (v 85 případech se jednalo o nástupy do pracovního poměru). Bez váţných důvodů si zmařilo docházku do rekvalifikačního kurzu a tím i moţnost dalšího zaměstnání 26 UoZ coţ činí 1,5 % z celkově nastupujících do rekvalifikačních kurzů ve sledovaném období. Těmto UoZ byla předepsána 100 % úhrada nákladů rekvalifikačního kurzu. Dále bylo ve sledovaném období provedeno 183 kontrol Dohod o provedení rekvalifikace v rekvalifikačních zařízeních z hlediska plnění jejich podmínek. Na základě zjištění nedostatků bylo uloţeno 19 nápravných opatření a jedna pokuta. V průběhu realizace poradenských programů bylo v odborných zařízeních provedeno 83 kontrol bez zjištění závad. 54

59 10 Zabezpečení výkonu státní sociální podpory Odbor státní sociální podpory Úřadu práce ve Frýdku-Místku zabezpečuje agendu státní sociální podpory 8 kontaktními místy v rámci okresu tak, aby byla rovnoměrně zajištěna dostupnost sluţeb pro klienty jednotlivých obcí. Se změnou okresní příslušnosti na základě vyhlášky ministerstva vnitra č. 513/2006 Sb. ukončily k svou činnost 2 kontaktní místa Šenov a Vratimov. Agenda výplat dávek státní sociální podpory SSP na kontaktních místech podle územního členění: Kontaktní místo Brušperk Frýdlant nad Ostravicí Frýdek-Místek Hnojník Jablunkov Šenov Třinec Vratimov pro obce Brušperk, Krmelín, Stará Ves nad Ondřejnicí Frýdlant nad Ostravicí, Bílá, Čeladná, Janovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Prţno, Pstruţí, Staré Hamry Frýdek-Místek, Baška, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Fryčovice, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Lhotka, Lučina, Morávka, Niţní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pazderná, Praţmo, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Ţabeň, Ţermanice Hnojník, Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice, Komorní Lhotka, Řeka, Smilovice, Střítěţ, Třanovice, Vělopolí Jablunkov, Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná, Písek Šenov, Václavovice Třinec, Bystřice, Košařiska, Nýdek, Ropice, Vendryně Vratimov Dávky SSP vytvářejí ucelený systém, který je určen především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Druhy dávek: a) poskytované v závislosti na výši příjmu - přídavek na dítě - sociální příplatek - příspěvek na bydlení b) ostatní dávky - rodičovský příspěvek - dávky pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, odměna pěstouna ve zvláštních případech, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na motorové vozidlo) - příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc (do ) - porodné - pohřebné - příspěvek na školní pomůcky (od ) c) rodinné dávky EU Za rok 2006 bylo řešeno celkem 230 ţádostí o rodinné dávky EU za pouţití Nařízení Rady EU č.1408/71 a následně zákona o státní sociální podpoře č.117/95 Sb. v platném znění. Převáţně se jednalo o občany Slovenské republiky a Polska. 55

60 S účinností zákona č. 113/2006 Sb. byla od zavedena nová jednorázová dávka příspěvek na školní pomůcky. Podmínkou nároku bylo přijetí dítěte do 1. třídy rozhodnutím školy a současně nárok dítěte na dávku SSP přídavek na dítě. Zákonem č. 134/2006 Sb. s účinností od byla zrušena dávka SSP příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc. Kontrolním oddělením odboru státní sociální podpory bylo v roce 2006 prověřeno v rámci vnější kontroly 15 zaměstnavatelů. Kontrolou doloţených příjmů u případů bylo zjištěno 169 rozdílů. V roce 2006 bylo prověřováno dokládání příjmů ţadatelů o dávky SSP, kteří jsou uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a vyuţili moţnosti nekolidujícího zaměstnání. Z celkového počtu 604 ověřovaných osob nedoloţilo příjem z tohoto zaměstnání celkem 70 ţadatelů o dávky. Se vznikem nové dávky příspěvek na školní pomůcky se kontrolní činnost zaměřila i na prověření nároku ţadatelů na tuto dávku. V rámci kontroly bylo prověřeno 281 rozhodnutí o přijetí dítěte k povinné školní docházce u 8 základních škol a rovněţ rozhodnutí o odkladu povinné školní docházky. U uvedených kontrol nebyly zjištěny nedostatky. V rámci vnitřní kontroly bylo přezkoumáno 9 319, ţádostí, z toho bylo 134 vyhodnoceno jako konfliktní. 56

61 11 Lékařská posudková sluţba Schválením zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách a č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních sluţbách, došlo od k významné změně v organizaci dosud jednotné LPS, která působila do té doby v rámci ČSSZ. LPS ČSSZ nadále vykonává posudkovou činnost jen pro nemocenské a důchodové pojištění, tedy pro účely dávek, o kterých sama rozhoduje. Na ÚP ve Frýdku-Místku vznikl dnem nový útvar Lékařská posudková sluţba s kompetencemi k posuzování zdravotního stavu osob pro účely posuzování: - mimořádných výhod - příspěvků sociální péče - dávek státní sociální podpory - osob zdravotně znevýhodněné - schopnosti si zvýšit příjem vlastní prací - dlouhodobě nepříznivého stavu V roce 2006 ÚP ve Frýdku-Místku obdrţel 1214 ţádostí a z toho bylo ukončeno posudkem 806 ţádostí, z toho po překročení správní lhůty řízení bylo převedeno do roku posudků. Po bude ještě LPS ÚP vykonávat posuzování stupně závislosti (dříve tzv. bezmocností). 57

62 12 Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v I. pololetí 2007 v okrese Hlavní trendy ve vývoji zaměstnanosti: - v důsledku pokračujícího příznivého ekonomického vývoje v ČR i moravskoslezském regionu je předpoklad růstu zaměstnanosti u řady zaměstnavatelů a to i v nejbliţším okolí, především okresu Ostrava - zejména vlivem uvádění nových investic zahraničních investorů do provozu s větším vlivem investice automobilky HMMC dojde v zónách okresu, ale i okresu Ostrava a Nový Jičín, k vytváření dalších nových pracovních míst - pokračující příznivý vývoj v odvětví hutnictví bude mít vliv na stabilizaci zaměstnanosti u hutních subjektů okresu s výjimkou pokračování racionalizačních kroků u jednoho většího subjektu - v odvětví textilním poté, co v roce 2006 nastala stagnace levných dovozů textilních výrobků zejména z Číny, coţ bylo důsledkem Dohody o porozumění přijaté mezi Čínou a EU v roce 2005, je pravděpodobné, ţe toto odvětví budou nejvíce ohroţovat vysoké ceny energií a silný kurz koruny - v odvětví zemědělství se zhoršujícími klimatickými podmínkami, rostoucími náklady na vstupy a nízkými výkupními cenami můţe situace opět, po mírném zlepšení po vstupu ČR do EU, zhoršovat - v odvětví lesnictví (kde se řada lesnických firem odvolala proti ukončenému výběrovému řízení na zakázky na rok 2007, které vyhlásily Lesy České republiky, s.p.) bude vývoj situace odvislý od vyřešení této situace, neboť většina firem, které v tomto odvětví v okrese působí, ve výběrovém řízení neuspěla - v pododvětví výroba potravinářských výrobků se očekává výrazné omezení činnosti jednoho subjektu, který pravděpodobně sníţí své početní stavy - nedostatek pracovní síly v řadě profesí, který zejména v souvislosti s uváděním nových investic zahraničních investorů a odchody stávajících pracovníků do důchodu se bude prohlubovat, bude mít následek na zvyšování tlaku na dovozy pracovní síly ze zahraničí - růst terciální sféry nadále nebude odpovídat trendům v EU a svým podílem na trhu práce v okrese nebude naplňovat potřeby rozvoje této oblasti - v důsledku pokračujícího rozvoje dopravní infrastruktury v regionu bude docházet i vlivem této skutečnosti k dalšímu rostoucímu zájmu investorů o umístění investic v celém regionu Hlavní trendy ve vývoji nezaměstnanosti na zvýšení míry nezaměstnanosti bude mít vliv účinnost vyhlášky č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb. o ustanovení území okresů České republiky a území hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. Od obec Horní Bludovice přejde do správního obvodu Úřadu práce v Karviné, obce Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice a Vratimov do správního obvodu Úřadu práce v Ostravě, které mají většinou příznivější situaci v nezaměstnanosti lze předpokládat, v návaznosti na pokračující příznivý vývoj ekonomiky ČR a celého regionu, postupný další pokles nezaměstnanosti v návaznosti na první větší nábor automobilky HMMC v okrese se zvýší příleţitosti pro uplatnění některých UoZ jiţ v roce 2007 v souvislosti s postupným uváděním některých dalších investic do provozu v okrese, ale také v průmyslové zóně Ostrava Hrabová, budou vytvořena další nová pracovní místa 58

63 na trhu práce se bude prohlubovat nedostatek řady profesí, zejména s poţadovaným technickým vzděláním bude docházet k zvyšování podílu osob z obtíţně umístitelných skupin v evidenci úřadu práce, jako osob s různými zdravotními omezeními, osob nad 50 let apod. a také podílu osob, jejichţ umístění na trhu práce bude vyţadovat vyšší míru uplatnění nástrojů, které má úřad práce k dispozici počty absolventů, kteří přijdou do evidence v I. pololetí se budou dále sniţovat oproti minulým letům, a to vlivem lepšící se ekonomické situace a rostoucímu nedostatku řady profesí na trhu práce počet osob se zdravotním postiţením by měl být jiţ víceméně oscilovat kolem současných hodnot a nepředpokládáme významnější nárůsty, ale i poklesy v této kategorii vzhledem k předpokladu mírného průběhu zimy by dřívější zahájení sezónních prací mohlo mít vliv na pokles nezaměstnanosti dříve neţ tomu bylo v jiných letech očekávaný stav k počet evidovaných uchazečů lepší vývoj míra nezaměstnanosti v % počet evidovaných uchazečů horší vývoj míra nezaměstnanosti v % , ,0 59

64 Pouţité zkratky APZ ČR ČSÚ ČSSZ DE VPM EAO EHP ESF EU F-M; FM CHKO ChPD ChPM IAP IPK IPS KZAM LPS MN MPSV MSK OKEČ OKaP OSVČ OU OŠ OZP PC PPZ RPIC SOŠ SOU SSP SÚPM SVČ UoZ ÚP ÚSV VM; VPM VPP VOŠ VŠ ZP Aktivní politika zaměstnanosti Česká republika Český statistický úřad Česká správa sociálního zabezpečení Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Evropský hospodářský prostor Evropské strukturální fondy Evropská unie Frýdek-Místek Chráněná krajinná oblast Chráněná pracovní dílna Chráněné pracovní místo Individuální akční plán Informačně poradenská kancelář Informační a poradenské středisko Klasifikace zaměstnání Lékařská posudková sluţba Míra nezaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí Moravskoslezský kraj Odvětvová klasifikace ekonomických činností Odbor kontrolní a právní Osoba samostatně výdělečně činná Odborné učiliště Odborná škola Osoby se zdravotním postiţením Osobní počítač Pasivní politika zaměstnanosti Regionální poradenské informační centrum Střední odborná škola Střední odborné učiliště Státní sociální podpora Společensky účelná pracovní místa Samostatně výdělečná činnost (půjčky, dotace) Uchazeči o zaměstnání Úřad práce Úplné střední vzdělání Volná pracovní místa Veřejně prospěšné práce Vyšší odborná škola Vysoká škola; vysokoškolské vzdělání Zdravotní postiţení 60

65 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 3.2 Tabulka 4.1a Způsob evidence dat ČSSZ a ČSÚ Vývoj nezaměstnanosti v okrese Graf 4.5.1c Míra nezaměstnanosti obcí k Mapka 4.5.1d Míra nezaměstnanosti obcí k

66 Způsob evidence dat u ČSSZ, ČSÚ a ÚP Příloha 3.2 Zdroj metodika registrace poznámka ČSÚ eviduje: ČSSZ eviduje: - právnické osoby podle sídla firmy - fyzické osoby podle místa podnikání - samostatně hospodařící rolníky podle místa bydliště - právnické osoby podle sídla firmy - fyzické osoby podle místa bydliště - OSVČ podle místa bydliště - zaměstnance malých organizací (do 26 zam.) podle registrace firmy - zaměstnance velkých organizací podle sídla firmy (do r podle mzdové účtárny) evidují se i fyz. osoby nezapsané v obchodním rejstříku ţivnostníci, kteří nevykonávají činnost a nezrušili ţivnost ÚP eviduje: - zaměstnance velkých organizací (26 a více zaměstnanců) podle místa výkonu práce

67 Tabulka 4.1a