ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2004

Transkript

1 ÚŘAD PRÁCE V KARVINÉ Odbor trhu práce Oddělení analýz a prognóz TP ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2004 Únor 2005

2 OSNOVA ZPRÁVY O STAVU A VÝVOJI NA TRHU PRÁCE Oddíl Část Pří. Oblast Strana A. OSNOVA ZÁKLADNÍ ZPRÁVY I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU 4 Vývoj počtu obyvatelstva a jeho věková struktura 5 II. VÝVOJ A STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI A VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST 7 1. Zaměstnavatelé v okrese k datu Zaměstnavatelé podle mikroregionů, sektorů a velikosti X 2 Zaměstnavatelé podle sektorů a podílu mikroregionů X 2. Vývoj zaměstnanosti k Zaměstnanost odvětvově ve státní sektoru a souhrnně v soukromém k X 4 Zaměstnanost podle oblastí a sektorů NH od roku 1991 X 5 Zaměstnanost podle odvětví a sektorů NH v dlouhodobé časové řadě od r X 6 Vývoj zaměstnanosti podle odvětví a oblastí u subjektů s 20 zaměstnanci X 7 Vývoj zaměstnanosti podle odvětví a oblastí u subjektů s 25 zaměstnanci X 3. Informace z monitoringu 16 8 Přehled o počtu provedených šetření (výběrová a běžná šetřen ) X 4. Hromadné propouštění zaměstnanců z důvodu organizačních změn 17 9 Chronologický přehled o hlášeném hromadném propouštění zaměstnanců - nezveřejněno X 5. Vývoj volných pracovních míst Počty a struktura volných pracovních míst X 11 Kvalifikační struktura volných pracovních míst X Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa 22 III. NEZAMĚSTNANOST POHYB, STRUKTURA A VÝVOJ Míra nezaměstnanosti Měsíční vývoj míry nezaměstnanosti ve srovnání s republikovým průměrem X 13 Čtvrtletní vývoj míry nezaměstnanosti podle mikroregionů X 2. Pohyb uchazečů o zaměstnání za období roku Měsíční pohyb uchazečů ve srovnání s předchozím rokem X 15 Počty nově evidovaných uchazečů první evidence X 16 Počty vyřazených uchazečů podle jednotlivých forem X 17 Počty uchazečů vyřazených umístěním podle oblastí X 18 Podíl poboček na jednotlivých formách vyřazení a forem vyřazení u jednotlivých pob. X 2

3 Oddíl Část Příl. OBLAST Strana 3. Vývoj koncových stavů uchazečů o zaměstnání k Vybrané skupiny uchazečů vývojově X 20 Uchazeči podle skupin a obcí X 21 Kvalifikační struktura uchazečů vývojově X 22 Kvalifikační struktura uchazečů podle oblastí k datu X 23 Pr Věková struktura uchazečů vývojově 24 Věková struktura uchazečů podle oblastí k datu X 25 Délka evidence uchazečů vývojově X 26 Délka evidence uchazečů podle oblastí k datu X 27 Průměrná délka evidence uchazečů podle oblastí X X IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE A NAŠI OBČANÉ V CIZINĚ 41 V. KONTROLNÍ ČINNOST Počet kontrol provedených kontrolním oddělení od roku 1992 X Insolvence 46 Povolování výkonu činnosti dítěte 46 VI. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Souhrnný přehled X 30 Veřejně prospěšné práce X 31 SÚPM rozděleno na SÚPM a SVČ X 32 SÚPM celkem X Chráněné dílny a pracoviště 51 Rekvalifikace 55 VII. STRUČNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN Osoby se zdravotním postižením - stav a podíl X 35 Osoby se zdravotním postižením - pohyb (noví, vyřazení) X 36 Absolventi škol a mladiství po základní škole X VIII. SHRNUTÍ 64 IX. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ B. TÉMATICKÝ ROZBOR PRO MPSV 69 I. Situace v jednotlivých mikroregionech 69 II. Vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelů 72 III. Faktory příznivě ovlivňující nezaměstnanosti 72 C. 37 MAPKA OKRESU S MÍROU NEZAMĚSTNANOSTI 74 3

4 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU o Okres Karviná vznikl v roce Po obvodu měří 136,6 km a tvoří jej na severu 71,6 km dlouhá státní hranice s Polskem a 65 km hranic okresních, a to s Ostravou, Frýdkem Místkem a Opavou. Celkem zaujímá rozlohu 347,3 Km % hranic tvoří vodní plochy. Zemědělská půda tvoří 51,1 % celkové rozlohy okresu. o Okres Karviná je charakteristický malou rozlohou ale vysokou hustotou obyvatel na 1 km 2, která představuje 796 osob, čímţ se řadí po městech s tzv. krajskou působností (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) na 5. místo v republice. o o o o o o o Obyvatelstvo je soustředěno v 16 obcích, přičemţ statut města má 7 obcí okresu. Města Karviná a Havířov jsou statutárními městy obyvatel okresu se na celkovém počtu obyvatel ČR k podílelo 2.72 % a v rámci ČR se okres řadí na 5. místo po Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Průměrný věk obyvatelstva v roce 2003 činil 38,8 let, přičemţ u ţen byl o 1.5 roku vyšší a představoval 40,3 let. Muţi dosáhli průměrného věku 37,2 let. V uplynulých 200 letech se na rozvoji okresu podílel především těţební průmysl. Ještě počátkem 90. let se těţilo více neţ 15 milionů tun uhlí pouze v okrese Karviná. V současné době dosahuje těţba uhlí v rámci celého OKD 11 milionů tun. Na dolech OKD, ČMD a u a.s. VOKD bylo k zaměstnáno zaměstnanců, coţ je ve srovnání s rokem 1991 o zaměstnanců méně. Dalších cca 1,5 tisíce osob, převáţně zahraničních zaměstnanců, pracuje pro OKD v rámci dodavatelských firem. I přes více neţ 10 % pokles podílu zaměstnanosti důlních závodů na celkové zaměstnanosti okresu v průběhu posledních 10 let, představuje těţební průmysl v okrese nadále 1/5 celkové zaměstnanosti okresu. Dalšími odvětvími s nejvyšší zaměstnaností jsou odvětví výroby základních kovů a hutních a kovodělných výrobků, vzdělávání, odvětví dopravy, skladování a spojů a odvětví zdravotnictví, sociálních věcí a veterinární činnosti. Vlastní zaměstnanost okresu neposkytuje s ohledem na vysoký počet osob v produktivním věku dostatečný zdroj pro uplatnění těchto občanů. Proto mnoho občanů vyjíţdí z okresu za prací. Nejčetnější vyjíţďka je za prací do Ostravy. K zaměstnavatelům s 26 a více zaměstnanci takto v 1. pololetí 2004 vyjíţdělo z našeho okresu osob, coţ bylo 9 % z celkové zaměstnanosti těchto ostravských firem. Absolutní nejvyšší vyjíţďka do ostravských firem se týkala odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, a to osob, tj. 30,3 % všech vyjíţdějících do Ostravy. Druhý nejvyšší počet obyvatel okresu, tj. 13,7 %, vyjíţděl do organizací zabývajících se dopravou, skladováním a spoji. Na třetím místě byli naši občané, kteří vyjíţděli za prací k zaměstnavatelům veřejné správy a obrany (644, tj. 7,4 %). Více neţ 500 osob vyjíţdělo za prací také do organizací odvětví zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti. Jednalo se o 538 osob, tj. 6,2 %. Naši občané, kteří vyjíţděli k zaměstnavatelům do Ostravy, dosahovali nejvyššího podílu na zaměstnanosti firem u odvětví těţby nerostných surovin (32,3 %), u odvětví výroby a oprav strojů a zařízení (16,1 %) a u odvětví výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (12,8 %). Ve srovnání s předchozími léty se vyjíţďka do Ostravy mírně sniţuje. Od roku 1998 dosáhl pokles celkem1.467 osob, tj. 14,4 %. Občané našeho okresu pracovali ve 455 subjektech sídlících v Ostravě. 100 a více těchto občanů bylo u 14 zaměstnavatelů, přičemţ nejvíce u a.s. Ispat Nová Huť Ostrava, a to osob. Od 204 do 385 našich občanů pracovalo ve firmách OKD Bastro, OKD Doprava, ČD Depo kolejových vozidel a VOKD. Pokud hodnotíme podíl našich občanů na celkové zaměstnanosti ostravských firem, pak nejvyšší podíl byl zaznamenán ve firmách S.T.A., spol. s r.o., OKD Rekultivace, a.s., KARBON INVEST, a.s., MÍRODĚV OVD, SANRE, s.r.o. a 4

5 Zásobování, o.z., a to nad 50 %. Ve všech případech se však jednalo o zaměstnavatele s počtem zaměstnanců do 100 osob. Následuje přehled o věkové struktuře obyvatelstva: Ukazatel celkem Ţeny celkem ţeny celkem ţeny Obyvatelstvo celkem Z toho věk let * * Z toho věk let Obyvatelstvo ve věku 0-14 let Průměrný věk obyvatelstva 38,1 * 38,4 39,9 38,8 40,3 * informace v této struktuře nebyly ČSÚ zveřejněny Podíl obyvatelstva ve věku od do 14 let dosahoval v roce 2004 v okrese hodnoty o 0,47 % vyšší neţ republikový průměr. Ve srovnání s podílem MSK je o 0,17 % niţší. Naopak ve věkové skupině let dosahuje podíl v okrese hodnoty nejvyšší. Oproti republikovému podílu je vyšší o 1,07 % a oproti kraji o 0,46 %. Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let dosahoval naopak nejniţších hodnot. Ve srovnání s ČR byl niţší o 1,54 % a ve srovnání s krajem o 0,29 %. Přehled o počtu obyvatelstva k z pohledu věkové struktury a podílu na obyvatelstvu MSK a ČR zachycuje následující tabulka: NÁZEV OKRESU OBYVATELSTVO 0 14 let Produktivní věková skupina let Poproduktivní věková skupina 65+ let muţi ţeny celkem celkem muţi ţeny celkem muţi ţeny celkem ČR MSK Okr. Karviná Podíl skupin 49,20 50,80 100,00 15,69 73,84 70,03 71,91 9,82 14,90 12,40 Podíl sk. ČR 48,72 51,28 100,00 15,22 72,87 68,91 70,84 11,09 16,64 13,94 Podíl sk. MSK 48,84 51,16 100,00 15,86 73,45 69,53 71,45 9,95 15,30 12,69 Podíl okr. k ČR 2,73 2,68 2,71 2,79 2,77 2,72 2,75 2,42 2,40 2,41 Podíl okr. k MSK 22,09 21,77 21,93 21,68 22,21 21,93 22,07 21,80 21,21 21,44 Mezi silné stránky okresu patří: komunikace - široká síť, sousedství s okresy Frýdek-Místek, Ostrava, Opava poloha - hranice s Polskem, potencionální trh turistika - blízkost pohoří Beskyd, Těrlická přehrada, Lázně Darkov pracovní síla - dostupná a kvalifikovaná - vysoký podíl vyučených uchazečů, vysoká produktivita v těţkém průmyslu, příznivá věková struktura, vysoký podíl osob v produktivním věku mimo těţký průmysl (doly, hutě), niţší průměrné výdělky, široká síť vzdělávacích zařízení od U po VŠ energie - místní dostupné zdroje (elektrická energie, uhlí, teplo) spolupráce - fungující komunikace a spolupráce orgánů a institucí v rámci okresu s konkrétními výstupy a výsledky průmyslové zóny jiţ fungující větší část průmyslové zóny v Karviné na Novém poli, rozjíţdějící se průmyslová zóna v Českém Těšíně a perspektivní průmyslová zóna v Dolní Lutyni, jejíţ realizace je vzhledem k dalším iniciativám ochránců přírody opět odsunuta. 5

6 Mezi slabé stránky okresu patří: ţivotní prostředí - plochy zdevastované poddolováním, znečištěné ovzduší a voda, zanedbané oblasti, kontaminovaná půda zdravotní stav - vysoká úmrtnost, jedna z nejvyšší nemocnosti a úrazovosti v republice infrastruktura - nedokončená plynofikační síť, místy nedostačující kapacity ČOV a rozvodů elektrické energie, schází napojení na dálniční síť ČR a jiných hraničních zemí obyvatelstvo, pracovní síla niţší zájem o málo placenou práci především u zaměstnanců dříve zaměstnaných v těţkém průmyslu, niţší podíl absolventů vysokých škol, vysoká kriminalita, soustředění obyvatelstva na malých plochách (sídliště) bez dostatečné infrastruktury průmysl - i přes značné změny ve struktuře okresu je zaměstnanost nadále ovlivňována těţkým průmyslem (především těţebním), na němţ závisí vysoký počet obyvatel okresu i podnikatelských subjektů malého a středního charakteru, které důlním závodům zabezpečují neproduktivní činnosti převáţně na povrchových pracovištích. Restrukturalizace a zájem o zlepšení ekonomických výsledků se odráţí v poklesu pracovních míst v okrese a mnohdy v likvidaci firem. Úbytek míst v těţkém průmyslu nebyl dosud adekvátně pokryt novými pracovními místy v lehkém průmyslu, sluţbách a obchodu, coţ se projevují zvyšováním evidované nezaměstnanosti v okrese podnikání - nedostatek investičního kapitálu, niţší úroveň platební disciplíny v dodavatelských a odběratelských vztazích, nepříznivá ekonomická situace 6

7 II. VÝVOJ A STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI 1. Zaměstnavatelé v okrese k Ke dni byla zjišťována v rámci našeho okresu zaměstnanost u zaměstnavatelů. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet zaměstnavatelů nepatrně sníţil, a to o 37, tj. 0,8 %. Pokles zaznamenali jak zaměstnavatelé veřejného a druţstevního sektoru (-6), tak také soukromého sektoru (-31). Projevil se v mikroregionech Havířovsko (-57), Bohumínsko (-9) a Českotěšínsko (-18). Nárůst zaznamenaly oblasti Karvinsko o 4 zaměstnavatele, Orlovsko o 11 a mimookresní oblast o 32 subjektů. Pohyb v oblastech není vţdy ovlivňován úbytkem nebo přírůstkem subjektů, ale často přechodem zaměstnavatelů mezi oblastmi z důvodu změny sídla zaměstnavatele nebo jednotek vykazujících zaměstnanost. Následující přehled zachycuje vývoj počtu zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců, který je v podrobnějším členění a také z hlediska mikroregionů součástí tabulkových příloh. Tabulka č. II/1 Vývoj počtu zaměstnavatelů Ukazatel Stav k datu Rozdíl / absolutně V % Zaměstnavatelé s 25 a více zaměstnanci ,96 Zaměstnavatelé s 1 24 zaměstnanci ,02 Celkový počet zaměstnavatelů ,84 Z přehledu vyplývá, ţe 9,5 % všech zaměstnavatelů zaměstnává 25 a více zaměstnanců a zbývajících 90,5 % méně neţ 25 zaměstnanců. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se mírně o 0,2 % zvýšil podíl zaměstnavatelů s 25 a více zaměstnanci. Loňský meziroční úbytek zaměstnavatelů se oproti roku 2003 zvýšil o 8 subjektů. Následující tabulka zachycuje počty zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců ve členění podle 3 základních skupin. Tabulka II/2 Počty zaměstnavatelů podle velikostních skupin Velikostní skupina k K K Absolutně v % Absolutně v % Absolutně v % , , , , , , a více 45 1, , ,03 Celkem , , ,00 z řádku 3: , , ,57 z řádku 3: , , ,30 z řádku 3: ,21 8 0,18 7 0,16 z řádku 3: 5000-více 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Meziročně se výrazněji sníţil počet zaměstnavatelů s 1-49 zaměstnanci, a to o 36 subjektů, coţ představovalo pokles o 0,9 %. V ostatních skupinách byl pohyb zanedbatelný. Obdobná situace byla také u skupiny zaměstnavatelů s více neţ 250 zaměstnanci, u níţ byly meziroční výkyvy v maximálním rozsahu 1 2 subjektů. 2. Zaměstnanost v okrese k Z následujícího přehledu vyplývá, ţe zaměstnanost u zaměstnavatelů dosáhla na konci roku 2004 výše zaměstnanců. 22,2 % této zaměstnanosti bylo u malých subjektů s počtem zaměstnanců do 24 osob a zbývajících 77,8 % u subjektů s 25 a více zaměstnanci. Meziročně se zaměstnanost u zaměstnavatelů sníţila o osob, coţ představovalo pokles o 2,6 %. Větší pokles nastal u subjektů s 25 a více zaměstnanci, u nichţ představoval 2,8 %. Zaměstnanost u malých subjektů s počtem niţším neţ 25 osob klesla o 1,9 %. 7

8 Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Ukazatel Stav k datu Rozdíl / Absolutně V % Zaměstnanci u firem se stavem 25 a více os ,78 Zaměstnanci u firem se stavem do 24 osob ,88 Celková zaměstnanost u firem ,58 Osoby vykonávajících SVČ registrovaní - Ova ,92 Osoby vykonávajících SVČ hradící DP - Kar ,22 Pokles zaznamenaly i osoby vykonávající SVČ. U obecně registrovaných OSVČ klesl jejich počet o 870 osob, tj. 5,9 %. U osob vykonávajících hlavní činnost s povinností platit zálohy důchodového pojištění z výkonu této činnosti, který pouţíváme k dopočtu zaměstnanosti v okrese, je pokles o 21 osob minimální. Zaměstnanost u zaměstnavatelů spolu s osobami vykonávajícími hlavní činnost v rámci samostatně výdělečné činnosti s povinností platit zálohy důchodového pojištění z výkonu hlavní činnosti, dosáhla celková zaměstnanost výše osob. Ve srovnání s rokem 2003 se sníţila o osob, tj. 2,3 %. Pokud tento úbytek porovnáme s meziročním úbytkem z roku 2003, je loňský o osob niţší. I přes pokles zaměstnanosti ve výši osob, tj. 4 %, dosahovala nejvyššího počtu zaměstnanců nadále oblast Karvinska. Pokles zaznamenaly také oblasti Havířovska (-892), Orlovska (-701) a Českotěšínska (-104), přičemţ procentní pokles byl nejvyšší u oblasti Orlová, kde se zaměstnanost meziročně sníţila o 5,3 %. Meziročně se zvýšila zaměstnanost u oblasti Bohumínsko a mimookresní. Nárůst u mimookresní oblasti o 709 osob byl ovlivněn příchodem nových subjektů zajišťujících na celém území okresu jiným zaměstnavatelům nerůznější sluţby, např. úklidové, hlídací a ochranné, stravovací apod., které si dříve zajišťovaly tyto subjekty samy. U bohumínské oblasti se zvýšila zaměstnanost o 140 osob, tj. 1,2 %. Na celkové zaměstnanosti okresu se podílel zaměstnanci, tj. 24 %, veřejný a druţstevní sektor, dále zaměstnancem, tj. 65,1 %, soukromý sektor a 10,9 % zbývajících osob samostatně výdělečně činných. V průměru zaměstnával jeden zaměstnavatel 18 zaměstnanců. Ve srovnání s rokem 2003 se tento počet sníţil o 0,3 zaměstnance. Následující přehled zachycuje zaměstnanost u zaměstnavatelů z pohledu 3 velikostních skupin s dalším členěním u zaměstnanosti nad 250 osob. Zaměstnanost podle velikostních skupin Velikostní skupina k K K Absolutně v % Absolutně v % Absolutně v % , , , , , , a více , , ,65 Celkem , , ,00 z řádku 3: , , ,97 z řádku 3: , , ,60 z řádku 3: , , ,08 z řádku 3: 5000-více 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Nejvyšší meziroční pokles zaměstnanosti se projevil u skupiny zaměstnavatelů s 250 a více zaměstnanci, u nichţ pokles o osob představuje meziroční sníţení o 4,9 % zaměstnaných. Na tomto poklesu se podíleli pouze zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců vyšším neţ 1 tisíc osob. U této skupiny pokles o zaměstnanců představoval meziroční úbytek ve výši 14,2 %. Od konce roku 2002 jiţ v okrese neexistuje zaměstnavatel s 5 tisícovým a vyšším stavem zaměstnanců. Zaměstnanost u zbývajících dvou skupin zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců se zvýšila o osob, coţ představovalo meziroční nárůst o 12,6 %. U posledních dvou skupin 8

9 s počtem niţším neţ 250 zaměstnanců došlo rovněţ k poklesu, který však dosahoval v souhrnu výše 1,2 %. Následuje podíl jednotlivých mikroregionů na celkové zaměstnanosti v okrese: Ukazatel Podíl mikroregionů na celkové zaměstnanosti okresu k let KARVINSKO 38,2 37,6 36,8 35,1 34,5 HAVÍŘOVSKO 22,0 21,9 22,8 22,8 22,4 ORLOVSKO 13,6 14,2 14,2 14,6 14,2 BOHUMÍNSKO 12,4 12,6 12,4 13,2 13,7 ČESKOTĚŠÍNSKO 8,7 8,6 8,7 8,7 8,8 MIMOOKRESNÍ OBLAST 5,1 5,1 5,1 5,5 6,4 OKRES ÚHRN 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 I přes postupný meziroční pokles si nadále udrţuje nejvyšší podíl oblast Karvinsko. Nejniţší podíl zaměstnanosti je v oblasti mimookresní, i kdyţ zaznamenala nejvyšší nárůst. Ve srovnání s rokem 2003 se sníţil podíl zaměstnanosti u oblastí Karvinsko o 0,6 % a Havířovsko a Orlovsko shodně o 0,4 %. U ostatních oblastí se podíl zaměstnanosti zvýšil, přičemţ nejvyšší nárůst o 0,9 % zaznamenala jiţ zmíněná oblast mimookresní. Přírůstek zaznamenaly také oblasti Bohumínsko o 0,5 % a Českotěšínsko o 0,1 %. Podíl mikroregionů na zaměstnanosti veřejného a druţstevního sektoru je následující: Ukazatel Podíl mikroregionů na zaměstnanosti veřejného a druţstevního sektoru okresu let KARVINSKO 42,9 41,3 39,6 29,0 29,0 HAVÍŘOVSKO 19,4 19,9 21,9 23,4 22,9 ORLOVSKO 8,4 8,6 9,1 11,2 11,2 BOHUMÍNSKO 11,0 11,7 12,3 13,6 14,0 ČESKOTĚŠÍNSKO 11,3 11,7 10,5 11,5 11,2 MIMOOKRESNÍ OBLAST 7,0 6,8 6,6 11,2 11,7 OKRES ÚHRN 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Také u tohoto sektoru dosahuje nejvyššího podílu oblast Karvinsko. Nejniţší je však v oblasti Českotěšínska. Meziročně byl zaznamenán pokles podílu zaměstnanosti oblasti Havířovsko o 0,5 % a pokles u Českotěšínska o 0,3 %. U zbývajících oblastí se podíl zvýšil, přičemţ nejvyšší přírůstek zaznamenala oblast mimookresní s 0,5 % a Bohumínsko s 0,4 %. Nezměněn zůstal podíl u Karvinska a Orlovska. Následuje podíl mikroregionů na zaměstnanosti soukromého sektoru, včetně OSVČ: Ukazatel Podíl mikroregionů na zaměstnanosti soukromého sektoru k let KARVINSKO 38,7 38,4 37,8 37,1 38,2 HAVÍŘOVSKO 20,2 20,1 20,5 22,6 19,6 ORLOVSKO 15,5 16,2 16,3 15,7 15,1 BOHUMÍNSKO 13,2 13,1 12,5 13,1 13,9 ČESKOTĚŠÍNSKO 7,2 6,9 7,4 7,8 7,7 MIMOOKRESNÍ OBLAST 5,2 5,3 5,5 3,6 5,5 OKRES ÚHRN 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 9

10 Pořadí mikroregionů podle jejich podílu v rámci soukromého sektoru je stejné jako u celkové zaměstnanosti. Meziročně se zvýšila zaměstnanost v tomto sektoru u oblastí Karvinsko, Bohumínsko a mimookresní oblasti. U zbývajících byl zaznamenán pokles. Na zaměstnanosti soukromého sektoru se podílelo také osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávaly jako hlavní s povinnou zálohou DP z této činnosti. Jejich podíl představoval 14,4 % celkové zaměstnanosti soukromého sektoru a meziročně vzrostl o 0,2 %. Jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 1,1 %. Následující tabulka zachycuje počty OSVČ podle jednotlivých mikroregionů: Ukazatel * * * celkem ţeny celkem ţeny celkem ţeny KARVINSKO HAVÍŘOVSKO ORLOVSKO BOHUMÍNSKO ČESKOTĚŠÍNSKO OKRES ÚHRN OSVČ, kteří si hradí pojištění údaje pouţívané k zaměstnanosti v okrese Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet OSVČ mírně sníţil o 21 osob. Větší úbytek o 101 však zaznamenaly ţeny podnikatelky. Následující přehled zachycuje podíl mikroregionů na počtu OSVČ od roku 2000: Ukazatel Podíl mikroregionů na zaměstnanosti OSVČ k let KARVINSKO 24,8 25,1 25,7 25,4 24,8 HAVÍŘOVSKO 37,9 36,8 37,2 37,2 38,0 ORLOVSKO 14,9 15,2 13,7 15,3 15,3 BOHUMÍNSKO 11,0 11,3 11,5 11,7 11,6 ČESKOTĚŠÍNSKO 11,5 11,6 11,9 10,4 10,3 OKRES ÚHRN 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Z uvedeného přehledu vyplývá, ţe nejvíce podnikatelů je v oblasti Havířovsko, a to 38 % všech OSVČ, které tuto činnost vykonávají jako hlavní. Nejméně je osob v oblasti Českotěšínska. Meziročně se podíl těchto OSVČ zvýšil pouze u oblastí Havířovsko (o 0,8 %). U oblasti Orlovsko se nezměnil, pokles o 0,1 % zaznamenaly mikroregiony Bohumínsko a Českotěšínsko a o 0,6 % oblast Karvinska. Podíl obyvatel připadajících na 1 pracovní místo v oblastech Ukazatel Podíl obyvatel připadajících na 1 pracovní místo v oblastech k let KARVINSKO 2,08 2,10 2,16 2,33 2,42 HAVÍŘOVSKO 4,77 4,77 4,57 4,71 4,92 ORLOVSKO 3,81 3,64 3,60 3,60 3,78 BOHUMÍNSKO 2,59 2,56 2,58 2,49 2,45 ČESKOTĚŠÍNSKO 3,36 3,43 3,36 3,44 3,48 OKRES ÚHRN 3,00 2,97 2,96 3,05 3,11 S poklesem zaměstnanosti dochází k nárůstu počtu obyvatel, který připadá na 1 pracovní místo v dané oblasti za předpokladu, ţe nedochází současně k poklesu počtu obyvatel. Z přehledu 10

11 vyplývá, ţe nejhorší stav je nadále v oblasti Havířovsko, Orlovsko a Českotěšínsko, které překračují okresní průměr, jenţ činí 3,11 obyvatel na 1 pracovní místo. Meziročně se zhoršil tento stav u všech oblastí mimo oblast Bohumínska, kde se díky konjunktuře hutní a strojírenské výroby opět zvýšila zaměstnanost. Z hodnocení počtu ekonomicky aktivních obyvatel připadajících na 1 pracovní místo vyplývá, ţe okresní průměr ve výši 1,54 EAO, který se meziročně zvýšil o 0,04, nepřekračují pobočky Karviná s 1,20 EAO a Bohumín s 1,24 EAO. Nejvíce těchto osob připadá tradičně na 1 místo v oblasti Havířovsko, a to 2,37, a Orlovsko s 1,89 EAO. Meziročně vzrostl jejich počet u všech oblastí mimo Bohumínsko, kde zůstal na úrovni roku Následující tabulka zachycuje podíl jednotlivých sektorů na zaměstnanosti v mikroregionech k : Sektor NH Karvinsko Havířovsko Orlovsko Bohumínsko Českotěšínsko Mimo okres Veřejný a druţstevní 20,11 24,50 18,97 24,50 30,42 43,91 Soukromý 72,06 56,97 69,21 66,25 56,85 56,09 OSVČ 7,83 18,53 11,82 9,25 12,73 0,00 Celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Veřejný a druţstevní sektor dosahuje mimo atypickou mimookresní oblast nejvyššího podílu na celkové zaměstnanosti v oblasti Českotěšínska a naopak nejniţší v orlovské oblasti. Soukromý sektor naopak představuje nejvyšší podíl u karvinské oblasti a nejniţší u těšínské oblasti. OSVČ představují nejvyšší podíl na zaměstnanosti v oblasti Havířovska a nejniţší v oblasti Karvinska. V okrese působí celkem 108 zaměstnavatelů se zahraniční a mezinárodní účastí. Ze 77 firem se zahraniční účastí bylo 30 firem, které zaměstnávaly 20 a více zaměstnanců. Jejich celková zaměstnanost činila k osob. Ze 31 zaměstnavatelů s mezinárodní účastí bylo 11 firem s 20 a více zaměstnanci, jejichţ zaměstnanost činila osob. To znamená, ţe firmy se zahraniční a mezinárodní účastí zaměstnávající 20 a více zaměstnanců zaměstnávaly celkem osob a na celkové zaměstnanosti subjektů s tímto počtem zaměstnanců se podílely 10,6 % Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci a jejich zaměstnanost 20 a více zaměstnanců mělo k celkem 498 zaměstnavatelů. Tito zaměstnavatelé v průměru zaměstnávali 127 osob. UKAZATEL Zaměstnanost celkem Z toho 20 a více zaměstnanců (do roku a více zaměstnanci) Podíl firem s 20 a více zaměstnanci k zaměstnanosti (do r s 21 a více zaměst.) K let Mikroregiony okresu Karvinsko Havířovsko Orlovsko Bohumínsko Českotěšínsko Mimo okres Úhrnem ,2 54,7 70,9 75,5 59,3 96,2 72, ,7 55,6 71,5 76,1 59,7 94,5 72, ,4 55,8 70,9 75,0 57,8 92,6 71, ,9 57,9 71,1 75,9 59,3 91,7 71, ,9 56,0 69,3 77,6 60,2 90,9 71,3 11

12 Počet zaměstnanců u těchto subjektů se meziročně sníţil o osob, tj. 3,1 %. Na celkové zaměstnanosti se podíleli zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci 71,3 %. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se jejich podíl sníţil o 0,6 %. Nejvyšší podíl na celkové zaměstnanosti v oblasti (mimo specifickou oblast mimookresní) zaznamenala tato skupina zaměstnavatelů u oblasti Karvinsko, kde tyto subjekty dosahovaly 78,9 % a Bohumínsko s 77,6 %. Pouze u těchto dvou oblastí byl tento okresní průměr překročen. Nejniţší podíl těchto subjektů byl v havířovské oblasti, kde dosahoval 56 % celkové zaměstnanosti. Podíl těchto subjektů se meziročně sníţil u všech oblastí mimo Bohumínsko a Českotěšínsko, kde se navýšil o 1,7 % a 0,9 %. 484 subjekty s 20 a více zaměstnanci předpokládaly na konci roku 2004 zaměstnanost ve výši osob. Ve skutečnosti byla dosaţena zaměstnanost 20 a více osob u 498 subjektů ve výši osob. To znamená, ţe se sice zvýšil o 14 počet subjektů, které této zaměstnanosti dosáhly, ale jejich zaměstnanost se oproti prognózovanému stavu sníţila ještě o dalších 441 osob. Následující přehled zachycuje vývoj zaměstnanosti v posledních dvou letech: Odvětví Rozdíl 2004/2003 Rozdíl v počtu subj. Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov a chov ryb Těţba nerostných surovin Výroba základních kovů, hutních a kovod. výrobků Výroba strojů a zařízení pro další výrobu Výroba elektrických a optických přístrojů Spotřební průmysl Chemický průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a výroba pro Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnik. čin Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví a sociální činnosti, veterin. Činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby Celková zaměstnanost Zaměstnanost u této skupiny zaměstnavatelů meziročně poklesla o osob. Na tomto úbytku se největší měrou podílelo odvětví těţby nerostných surovin, kde ubylo zaměstnanců, coţ představuje pokles o 10 %. Druhý nejvyšší úbytek o 422 osob zaznamenalo odvětví spotřebního průmyslu, coţ bylo ovlivněno především ukončením nebo omezením výroby některých zaměstnavatelů nebo z důvodu konkurzu. U 7 odvětví pak byl zaznamenán nárůst, přičemţ nejvyšší byl v rozsahu 377 osob v odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. Příznivý vývoj zaměstnanosti byl zaznamenán u subjektů odvětví výroby strojů a zařízení pro další výrobu (292) a v odvětví stavebnictví (245). 498 subjektů stanovilo do prognózu dalšího vývoje zaměstnanosti u subjektů s 20 a více zaměstnanci tak, ţe uvedeného stavu dosáhne 495 z nich, přičemţ ve srovnání s koncem roku 2004 tyto subjekty očekávají pokles o 754 osob, tj. o 1,2 %. Nejvyšší úbytek se předpokládá opět u odvětví těţby nerostných surovin: 12

13 Odvětví Skutečnost 12/2004 Prognóza 6/2005 Rozdíl 2005/2004 Rozdíl v počtu subj. Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov a chov ryb Těţba nerostných surovin Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Výroba strojů a zařízení pro další výrobu Výroba elektrických a optických přístrojů Spotřební průmysl Chemický průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a výroba pro osobní potřebu Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské čin Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví a sociální činnosti, veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby Celková zaměstnanost Pokud hodnotíme očekávaný přírůstek nebo úbytek z hlediska podílu na skutečné zaměstnanosti na konci roku 2004, dosahuje nejvyššího úbytku zaměstnanosti v okrese ve výši 20 % odvětví výroby elektrických a optických přístrojů, a to v souvislosti s ukončením výroby a.s. Graddo Praha v průmyslové zóně Nové pole v Karviné-Starém Městě. Druhé v pořadí se umístilo odvětví spotřebního průmyslu, u něhoţ by měla klesnout zaměstnanost o 6,4 %, a to v souvislosti s ukončením nebo omezením výroby u některých subjektů. Nejvyšší přírůstek podílu zaměstnanosti ve výši 24,5 % očekávají subjekty odvětví zemědělství, myslivosti a lesnictví, ve výši 6 % z chemického průmyslu a 1,9 % v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb Zaměstnavatelé s 25 a více zaměstnanci a jejich zaměstnanost Zaměstnanosti ve výši 25 a více zaměstnanců dosáhlo k celkem 415 zaměstnavatelů. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 se jejich počet zvýšil o 4, ale ve srovnání s koncem 1. pololetí 2004 klesl o 10 subjektů. Zaměstnanost byla zjišťována za 29 odvětví činnosti, z nichţ dvě odvětví (výroba koksu, jaderných paliv a rafinérské zpracování ropy a dále rybolov a chov ryb) nebyla těmito zaměstnavateli zastoupena. Meziroční pokles počtu zaměstnavatelů zaznamenalo 10 subjektů, z nichţ nejvyšší v počtu 5 je u odvětví textilií, textilních a oděvních výrobků a v počtu 4 u odvětví dopravy, skladování a spojů. Meziročně se zvýšil počet zaměstnavatelů s tímto počtem zaměstnanců také u 10 odvětví, přičemţ nejvyšší přírůstek zaznamenalo odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelských sluţeb (6) a odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb (4). Zaměstnanost u této skupiny zaměstnavatelů dosáhla za rok 2004 výše zaměstnanců a podílela se na celkové zaměstnanosti okresu 69,3 %. Ve srovnání se subjekty s 20 a více zaměstnanci byla tato skupina o 83 zaměstnavatelů a zaměstnaných niţší. Meziročně došlo u této skupiny k poklesu zaměstnanosti o osob, tj. o 2,8 %. Tento pokles zaznamenali zaměstnavatelé 14 odvětví, přičemţ pokles vyšší neţ 100 osob byl zaznamenán u 7 odvětví. Nejvyšší meziroční pokles ve výši osob, tj. o 10,1 %, byl zaznamenán u zaměstnavatelů odvětví těţby nerosných surovin. Podíl tohoto odvětví se na celkové zaměstnanosti této skupiny během roku 2004 sníţil o 2,2 % na 27,3 %, přesto však stále dosahuje nejvyšší hodnoty. Druhý nejvyšší pokles ve výši 286 osob, tj. o 4,9 %, byl zjištěn u odvětví dopravy, skladování a spojů. Na tomto úbytku se ze 43,4 % podílel pokles zaměstnanosti u českých drah. O 217 zaměstnanců se sníţila zaměstnanost také v odvětví výroby textilií, textilních a oděvních výrobků, a o 196 osob se také sníţila zaměstnanost v odvětví veřejné správy a obrany a povinného 13

14 sociálního zabezpečení, coţ ovlivnily především celní instituce, u nichţ došlo v souvislosti se vstupem ČR do EU k výrazným změnám. O 170 zaměstnanců se sníţila zaměstnanost v odvětví výroby usní a výrobků z usní, coţ ovlivnila zlínská společnost, na niţ byl v roce 2004 prohlášen konkurz a která do konce 1. pololetí 2005 v okrese ukončí výrobu. Pokles zaměstnanosti o 144 osob zaznamenalo také odvětví zdravotnictví, sociální a veterinární činnosti a o 130 osob se sníţila zaměstnanost v odvětví obchodu. Na meziročním přírůstku zaměstnanosti se podílelo celkem 13 odvětví, přičemţ vyšší neţ 100 osob byl zjištěn u 5 odvětví. Nejvíce se zaměstnanost zvýšila v odvětví výroby motorových vozidel, přívěsů, návěsů, a to o 281 osob. Druhý nejvyšší přírůstek zaznamenalo odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti. Zde byl zaznamenán příznivý vývoj u firem zajišťujících pátrací a ochranné sluţby a úklidové sluţby. O 218 osob se zvýšila zaměstnanost u odvětví ubytování a stravování a o 110 osob subjekty ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb. Následuje souhrnný přehled meziročních přírůstků a úbytků zaměstnanosti podle jednotlivých odvětví k Odvětví 14 Skutečnost 12/2003 Skutečnost 12/2004 Rozdíl 2004/2003 Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov a chov ryb Těţba nerostných surovin výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabák. výrobků výroba textilií, textilních a oděvních výrobků výroba usní a výrobků z usní zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků kromě nábytku výroba vlákniny, papírů a výrobků z papíru výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy výroba ostatních nekovových minerálních výroků výroba nábytku, zpracovatelský průmysl jinde nezařazený recyklace druhotných surovin výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken výroba pryţových a plastových výrobků Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků výroba a opravy strojů a zařízení jinde nezařazených výroba motorových vozíků, přívěsů, návěsů kromě motocyklů. a ost. dopr. pr Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a výroba pro osobní potřebu Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví a sociální činnosti, veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby CELKEM * odráţka u odvětví znamená, ţe se jedná o bliţší zaměření činnosti v rámci zpracovatelského průmyslu 2.3. Prognóza stavu zaměstnanosti subjektů s 25 a více zaměstnanci do zaměstnavatelů, kteří k dosáhli stavu 25 a více zaměstnanců, prognózovalo do konce 1. pololetí 2005 pokles zaměstnanosti o 484 osob, tj. na celkový počet

15 zaměstnanců. Tento úbytek představuje pokles zaměstnanosti o 0,8 %. Počet subjektů, které dosáhnout zaměstnanosti 25 a více osob by se měl zvýšit o 9, tj. na celkový stav 424 zaměstnavatelů. Prognózovaný počet zaměstnavatelů by měl klesnout v maximálním počtu 2 subjektů pouze u 3 odvětví. U 9 odvětví se má naopak jejich počet zvýšit, přičemţ maximální nárůst ve výši 3 subjektů by se měl vyskytnout pouze u odvětví stavebnictví. Úbytek zaměstnanosti do konce 1. pololetí 2005 očekává 14 odvětví, přičemţ nejvyšší v počtu 231 osob, tj. 1,4 %, je opět prognózován subjekty odvětví těţby nerostných surovin. Na tomto úbytku se budou nejvíce podílet především důlní závody v okrese. Z uvedeného vyplývá, ţe jiţ dříve naznačené tendence OKD sniţovat zdroj vlastních zaměstnanců a zvyšovat podíl těţby zabezpečované dodavatelským způsobem, se postupně realizují. Ze strany OKD nejsou podnikány ţádné zásadní kroky k zajištění vlastní kvalifikované pracovní síly. Rekvalifikace zaměstnanců ve spolupráci s ÚP, která je však v rámci tohoto odvětví zanedbatelná, stav na trhu práce neovlivní. Je předpoklad, ţe časem dojde také k vyčerpání kvalifikovaného, věkově přijatelného a uplatnitelného zdroje polských pracovníků. Ti mohou brzy po zpřístupnění trhů práce v ostatních zemích EU projevit zájem o práci v jiných státech. Jelikoţ po 15 letech, ve kterých se nepřipravovala nová pracovní síla pro důlní činnosti, je jiţ vyčerpán kvalifikovaný a uplatnitelný zdroj našich občanů, mohou se tyto důlní závody začít potýkat se skutečným nedostatkem kvalifikované pracovní síly pro další těţební činnost. Úbytek nad 100 osob je rovněţ očekáván v odvětvích výroby elektrických a optických přístrojů, a to o 177 osob, coţ tvoří celou jednu pětinu stavu zaměstnanců na konci roku Na tomto úbytku nese hlavní podíl a.s. Graddo Zlín, která ke konci roku 2004 ukončila svou činnost v okrese. Na očekávaném poklesu zaměstnanosti v odvětví výroby potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků o 118 osob se bude podílet především a.s. Walmark, která koncem roku ohlásila ukončení výroby v těšínském závodě a hromadné propouštění zaměstnanců, které probíhá také ještě v tomto pololetí. U zbývajících 11 odvětví se pohybovaly očekávané úbytky v rozsahu od 1 do 72 osob. Očekávané přírůstky zaměstnanosti do předpokládá 9 odvětví, přičemţ nejvyšší nárůst ve výši 54 osob předpokládá odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení. O 45 osob by měla vzrůst zaměstnanost také v odvětví výroby pryţovaných a plastových výrobků. O 40 zaměstnanců by se měla zvýšit také zaměstnanost v odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. V 6 odvětvích se zaměstnanost zvýší v rozsahu od 2 do 37 osob a u 6 odvětví se neočekávají oproti konci roku 2004 ţádné změny. Následující tabulka uvádí údaje o očekávaném vývoji zaměstnanosti v 1. pololetí 2005 z odvětvového hlediska ve srovnání se skutečně dosaţeným stavem zaměstnanců k : Odvětví 15 Skutečnost 12/2004 Zaměstnanost Prognóza 6/2005 Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov a chov ryb Těţba nerostných surovin výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabák. výrobků výroba textilií, textilních a oděvních výrobků výroba usní a výrobků z usní zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků kromě nábytku výroba vlákniny, papírů a výrobků z papíru výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy výroba ostatních nekovových minerálních výroků výroba nábytku, zpracovatelský průmysl jinde nezařazený recyklace druhotných surovin výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken výroba pryţových a plastových výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovodělných výrobků výroba a opravy strojů a zařízení jinde nezařazených výroba motorových vozidel, přívěsů, návěsů kromě motocyk Výroba elektrických a optických přístrojů rozdíl Rozdíl u počtu subjektů

16 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motor.voz.a výroba pro osobní potřebu a přev. pro dom Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví a sociální činnosti, veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby CELKEM * odráţka u odvětví znamená, ţe se jedná o bliţší zaměření činnosti v rámci zpracovatelského průmyslu Na konci 1. pololetí 2005 předpokládáme ţe celková zaměstnanost v okrese, tj. včetně OSVČ a malých firem s počtem do 24 zaměstnavatelů, se jiţ nebude výrazněji sniţovat. Spíše očekáváme mírné oţivení trhu a tím i její mírný nárůst těsně pod hranicí 90 tisíc osob, tj. na cca osob. To však za předpokladu, ţe nedojde k tak neočekávaným změnám u zaměstnavatelů jako ve druhé polovině loňského roku. 3. Monitoring zaměstnavatelů v průběhu roku 2004 Informace o skutečném vývoji zaměstnanosti a její struktuře a očekávaném vývoji v období dalších 6 měsíců jsou zajišťovány prostřednictvím pracovníků monitoringu zaměstnavatelů u poboček a pracovníky analýz trhu práce. Tato monitorovací činnost probíhá jak osobními návštěvami zaměstnavatelů pracovníky monitoringu ve svěřené oblasti, tak pracovníky analýz při sběru hlášení o zaměstnání v pololetí a na konci roku. V rámci monitorovací činnosti jsou uskutečňována šetření u těch zaměstnavatelů, kteří začínají na trhu práce v našem okrese působit. Mimo běţného servisu, jakým jsou informace o jejich právech i povinnostech při zaměstnávání pracovníků, jsou jim poskytovány také informace o moţnosti jejich dalšího rozvoje podpořeného finančními příspěvky v rámci APZ v případě tvorby nových pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání a při další spolupráci s ÚP, např. v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a dalších osob, jimţ úřad práce věnuje zvýšenou pozornost. Dále jsou návštěvy zaměřeny také na ty subjekty, u nichţ probíhají nejrůznější změny, např. je na ně podán návrh na prohlášení konkurzu, mění právní formu své organizace, vyhlašují hromadné propouštění zaměstnanců, plánují rozšíření činnosti a zvýšení zaměstnanosti nebo si návštěvu pracovníka monitoringu vyţádají. V loňském roce bylo provedeno ÚP celkem 397 těchto šetření. Ve srovnání s rokem 2003 se jejich počet sice sníţil o 39 šetření, ale pracovníci monitoringu byli pověřováni dalšími úkoly v souvislosti s aktivní politikou zaměstnanosti a kontrolou totoţnosti osob na pracovištích zaměstnavatelů. Např. za rok 2004 provedli celkem 825 kontrol na pracovištích zaměstnavatelů. Kontrolami bylo prověřeno celkem zaměstnanců, při čemţ bylo nalezeno 177 uchazečů o zaměstnání, 65 osob samostatně výdělečně činných, 16 cizinců a dalších 77 občanů, kteří neměli sjednanou pracovní smlouvu. Nejvíce kontrol proběhlo v součinností s cizineckou policií, a to jich bylo uskutečněno s městskou policií a 20 s celní správou. 10 kontrol bylo provedeno s Policií ČR, v šesti případech se jí zúčastnili pracovníci ţivnostenských úřadů a ve čtyřech případech proběhla v součinnosti s finančními úřady. Počet všech šetření v letech Karvinsko Havířovsko Orlovsko Bohumínsko Českotěšínsko ÚHRNEM

17 4. Hromadné propouštění zaměstnanců z důvodu organizačních změn Hromadné propouštění v průběhu celého roku 2004 nahlásilo celkem 10 subjektů, z toho ve třech případech se jednalo o zaměstnavatele, kteří mají sídlo na území okresu. Ve zbývajících 7 případech se jednalo o hlášení, která podaly firmy se sídlem mimo okres, přičemţ pouze 2 z nich měly pracoviště na území našeho okresu. Z toho vyplývá, ţe u 5 zaměstnavatelů se jednalo o hlášení o propouštění občanů našeho okresu, kteří v těchto mimookresních firmách pracovali. Celkový počet zaměstnanců, u nichţ mělo v roce 2004 proběhnout hromadné propouštění, činil 885 osob. Z tohoto počtu jich 158 pracovalo na pracovištích našeho okresu a zbývajících 727 bylo zaměstnanci subjektů sídlících mimo náš okres. Z nich bylo 22 našich občanů. Ve skutečnosti bylo v roce 2004 realizováno v rámci hromadného propouštění celkem 608 odchodů z těchto firem, přičemţ v 72 případech se jednalo o zaměstnance z našich firem a ve 37 případech o naše občany zaměstnané v mimookresních firmách. Mimo tato realizovaná opatření proběhla v ostravské firmě ISPAT NOVÁ HUŤ a.s. organizační změna, která měla za následek uvolnění zaměstnanců, z toho 272 z našeho okresu. I kdyţ byl takto hromadně propuštěn velký počet zaměstnanců, nejednalo se o hromadné propouštění ve smyslu 52 ZP, neboť zaměstnanci ukončili dobrovolně pracovní poměr dohodou z důvodu obdrţení nadstandardního odstupného. Mimo formu hromadného propouštění nám v průběhu roku 2004 bez oficiálně stanovené povinnosti nahlásilo celkem 18 zaměstnavatelů našeho okresu probíhající organizační změny, při nichţ bylo propuštěno celkem 207 zaměstnanců. Nejvíce osob bylo z tohoto důvodu propuštěno zaměstnavateli odvětví dobývání nerostných surovin (68), výroby kovů a kovodělných výrobků (48), odvětví dopravy, skladování, pošt a telekomunikací (38) a odvětví vzdělávání (31). Počty v dalších 5 odvětvích byly minimální a nepřekročily 10 osob. Hlášení od zaměstnavatelů z 10 odvětví nebyla zasílána. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet subjektů, které nahlásily hromadné propouštění, sníţil o 12. Počet zaměstnanců, jichţ se mělo hromadné propouštění dotýkat, se sníţil téměř o polovinu, tj. o 805 osob. Počet zaměstnavatelů, kteří nahlásili organizační změny mimo HP se sníţil o jednoho, ale počet propuštěných z těchto důvodů klesl o 108 osob. Z uvedeného i dalších rozborů vyplývá, ţe počty osob uvolňovaných v rámci hromadného propouštění a organizačních změn obecně se postupně sniţují. Důvody jsou především ekonomické, neboť zaměstnavatelé šetří na odstupném náleţícím při uplatnění výpovědi nebo dohody o ukončení pracovního poměru z důvodu organizačních změn. Této povinnosti se obecně předchází tím, ţe jsou zpravidla uzavírány pracovní poměry na dobu určitou a se zkušební dobou nebo je propouštění rozmělněno do delšího časového období. 17

18 5. Volná pracovní místa vývoj a struktura Ke dni evidoval ÚP celkem 230 volných pracovních míst. Po listopadu 2004 se jedná o druhý nejniţší počet VPM ve srovnání s jednotlivými měsíci v průběhu 7 posledních let, tj. od roku Další pokles počtu VPM v letošním roce byl z větší části ovlivněn poklesem poptávky zaměstnavatelů zabývajících se těţební činností v souvislosti se vstupem ČR do EU a změnou podmínek souvisejících se zaměstnáváním cizinců a nyní občanů EU a EHP, coţ bude dokladováno dále u toku poptávky a její struktury. Počet VPM na konci roku se podílel na celkovém počtu VPM v MSK 8,6 % a na celkovém počtu VPM v ČR 0,4 %. To znamená, ţe kaţdé cca 12. VPM hlášené v kraji a co 230. místo hlášené v rámci celé ČR je místem hlášeným pro náš okres. Následující přehled zachycuje počty VPM hlášených k podle poţadovaného stupně vzdělání ve srovnání s počty uchazečů s daným stupněm dosaţené kvalifikace ve srovnání s vývojem na konci roku 2003 a v 1. pololetí Stupeň vzdělání (dle ISCED97) UoZ UoZ/ UoZ/ UoZ/ VPM UoZ VPM UoZ VPM 1 VPM 1 VPM 1 VPM Bez vzdělání 30 0 x X ,0 Základní vzdělání , , ,0 Střední odborné (OU+OŠ) , , ,9 SOŠ a SOU s maturitou , , ,3 z toho: USO (SOU s matur.) , , ,8 z toho: USO (SOŠ s matur.) , , ,0 z toho: VOV (VOŠ) 56 0 x , ,0 ÚSV (gymnázia) x , ,5 Vysokoškolské , , ,0 Celkem , , ,9 Z tohoto přehledu vyplývá, ţe nadále a tradičně je nejvíce VPM s poţadovaným vyučením v oboru, a to především v klasických učebních oborech bez maturity (60,4 %). Poté následovala volná pracovní místa pro osoby s ÚSO vzděláním, tj. ze středních odborných škol (15,2 %) a s vysokoškolským vzděláním (12,6 %). Minimální zájem byl o gymnazisty, absolventy VOŠ a vyučence s maturitou (0,4 % do 3,5 %). U 7 % VPM se předpokládalo základní vzdělání. Z dlouhodobějšího hlediska je zřejmý zájem o kvalifikovanou pracovní sílu ať jiţ dělnickou nebo s vyšším vzděláním. Pro dokreslení vývoje počtu hlášených VPM doplňujeme průměrné měsíční stavy volných pracovních míst hlášených v průběhu let Průměrné měsíční koncové stavy volných pracovních míst Rok CELKEM OSOBY SE ZP DĚLNÍCI TZ zaměstnanci Počet % Počet % Počet % Počet % , , , , , , , , , , , , , , , / ,0-5 -0, ,0-10 6,0 Letošní rok patří v tomto ohledu za nejméně příznivý, neboť průměrné měsíční stavy VPM se ve srovnání s předchozím rokem sníţily o více neţ 38 %, coţ představovalo v průměru sníţení měsíčního stavu VPM o 203 VPM. Jedná se dosud o nejniţší průměrný měsíční stav VPM v historii ÚP. 79,4 % těchto míst bylo určeno pro dělnické kategorie a 20,6 % VPM pro TH a administrativní 18

19 funkce. Ve srovnání s předchozím rokem mírně klesl podíl VPM pro dělnické profese ve prospěch administrativních VPM. Následující přehled zachycuje počty volných pracovních míst k a jejich podíly na celkovém počtu u jednotlivých oblastí. Rok Počty volných pracovních míst k a podíly jednotlivých oblastí na jejich celkovém počtu Karvinsko Havířovsko Orlovsko Bohumínsko Českotěšínsko ÚHRNEM Z toho důlní ,09 25,62 9,89 5,84 10,56 100, ,30 37,09 9,90 3,88 5,83 100, ,03 43,55 10,99 10,89 5,64 100, ,61 6,69 15,24 13,37 9,09 100, ,22 16,09 21,30 10,00 7,39 100,00 Nejvíce VPM bylo hlášeno tradičně v oblasti Karvinska. I na konci roku 2004 tomu nebylo jinak. Počty se však postupně i u této oblasti sniţují. Meziroční nárůst počtu VPM zaznamenala pouze oblast Havířovska. VPM pro důlní profese jsou od poloviny roku hlášeny v minimálním počtu a pouze pro oblasti Karvinska a Orlovska. Z následujícího přehledu, který zachycuje údaje o struktuře odvětví, u nichţ byla k let hlášena VPM. Nejvíce VPM, i přes jejich značný pokles, je nadále evidováno od subjektů z odvětví těţby nerostných surovin. Odvětví Kód OKEČ Počet VPM hlášených k A Zemědělství, myslivost, lesnictví 01, B Rybolov a chov ryb C Těţby nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl - z toho D1 DJ výroba zákl. kovů, hutních a kovověl. výrobků 27, 28, D2 DK, DM výroba strojů a zařízení pro další výrobu 29,34, D3 DL výroba elektrických a optických zařízení D4 D A-F, DH, DI, DN spotřební průmysl 15-23, 26,36, D5 DG chemický průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody C+D+E PRŮMYSL F Stavebnictví G Obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboţí H Ubytování a stravování I Doprava, skladování, spoje J Finanční zprostředkování K Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu L Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení M Vzdělávání N Zdravotnictví a sociální činnosti, veterin. činnosti O Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby /95, Úhrnem

20 Nejvíce VPM k let bylo hlášeno v 7. třídě KZAM. Poté následovaly se stejným podílem 5. a 2. třída KZAM. VPM zařazené v 7. třídě KZAM si udrţují prvenství jiţ od roku K datu Podíl hlášených volných pracovních míst dle jednotlivých tříd KZAM tř. 1 tř. 2 Tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 tř ,7 6,1 11,0 0,4 15,3 0,0 54,8 10,6 1,1 0, ,7 6,4 15,5 10,7 6,4 0,2 37,7 20,4 1,0 0, ,8 11,3 14,9 2,8 9,3 0,0 28,2 27,0 5,7 0, ,8 5,6 5,9 0,8 4,8 0,5 74,3 6,2 1,1 0, ,2 15,2 14,3 2,2 15,2 0,0 45,7 3,5 1,7 0,0 Zaměstnavateli bylo v průběhu roku 2004 nahlášeno celkem volných pracovních míst ve 218 profesích vyjádřených 4 místným kódem KZAM. Za stejné období pak bylo VPM v ve 235 profesích zrušeno. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se sníţil počet nově hlášených VPM o VPM, tj. 60,3 %. Počet zrušených VPM klesl o míst, tj. 52,5 % stavu z roku Profesní struktura VPM nejčetněji nahlášených v roce 2004 je následující: KZAM NÁZEV PROFESE POČET VPM 7111 Horníci, lamači pro uhelné doly Zedníci, kameníci, omítkáři Prodavači v obchodech Číšníci, servírky Švadleny, vyšívači Sekretářky, sekretáři Řidiči nákladních automobilů a tahačů Kuchaři Důlní a hutní technici Pracovníci v oblasti účetnictví Obchodní cestující, obchodní zástupci Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci Obsluha automatických, poloautomatických montáţních linek Ostatní techničtí pracovníci Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři Tesaři a truhláři Obchodní agenti Kadeřníci a holiči Obsluha strojů na výrobu a úpravy obuvi 30 Z rozboru meziročního pohybu poptávky po pracovní síle vyplynulo, ţe nárůst o více neţ 20 hlášených VPM v průběhu roku 2004 zaznamenaly pouze tři profese, a to: KZAM NÁZEV PROFESE 341 Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí Pracovníci zajišťující ostatní osobní sluţby Montáţní dělníci /práce na montáţních linkách/ 22 POČET VPM Naopak pokles poptávky o více neţ 20 VPM zaznamenalo celkem 13 profesí, přičemţ nejmarkantnější byl u 6 následujících profesí, jejichţ počet klesl o více neţ 50 míst. 20

21 KZAM NÁZEV PROFESE POČET VPM 711 Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušninami a kameníci Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech Prodavači v obchodech a předváděči zboţí Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v průmyslu /ve výrobě/ -52 Tyto údaje potvrzují jiţ dříve komentovaný vývoj, který byl v předchozím roce ovlivněn především vstupem ČR a dalších evropských států do EU a s tím související změnou v oblasti povolování práce cizincům. Jelikoţ došlo ke zrušení povinnosti ţádat o povolení k zaměstnávání pracovníků z EU a EHP, které bylo dříve podmíněno nahlášením volných pracovních míst, klesl nejvíce počet hlášených VPM u horníků, a to o míst. Jedná se o polské pracovníky, kteří mohli u nás od pracovat pouze na základě poskytnuté informace a od pak na základě vyplněné informační karty. Druhou profesí, jejíţ meziroční pokles představoval 290 míst byla profese techniků, coţ opět souvisí s důlními činnostmi, protoţe tento propad se týká především důlních techniků. Meziroční pokles pak zaznamenala také profese prodavačů, coţ bylo ovlivněno tím, ţe v uplynulém roce nezahájil provoz ţádný nový obchodní řetězec, přičemţ spíše docházelo k redukci stavu zaměstnanců ve stávajících obchodních organizacích. V letošním roce očekáváme ještě větší propad u profesí horníků, neboť zahraniční a mezinárodní firmy zajišťující těţbu a příbuzné důlní práce pro důlní závody mají dostatečný zdroj polských pracovníků, kteří mohou na tato místa nastoupit. Nová pracovní místa by měla vzniknout v odvětví obchodu, neboť v letošním roce zahájí činnost nový HPM Hypernova v Orlové, jehoţ součástí budou rovněţ další menší obchodní jednotky. Následující přehled zachycuje profese nahlášených VPM, které byly v roce 2004 nejčastěji obsazovány, případně rušeny. KZAM NÁZEV NEJČASTĚJI OBSAZOVANÉ NEBO ZRUŠENÉ PROFESE 711 Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušninami a kameníci Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech Prodavači v obchodech a předváděči zboţí Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech Kvalifikovaní výrobci textilií, oděvů a výrobků z kůţí, koţešin a v příbuzných oborech Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí Řidiči motorových vozidel Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce Kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky, písařky Odborní administrativní pracovníci 53 POČET VPM Na prvních pěti pozicích tohoto přehledu se objevují shodně profese horníků, zedníků, prodavačů, číšníků a servírek a švadlen jako u nejčastěji hlášených VPM. Na dalších pozicích zhruba do 30. místa je obdobná situace s menšími výkyvy v pořadí. To potvrzuje, ţe nabídka pracovní síly v okrese je tak různorodá, ţe lze s ní pokrýt většinu hlášených VPM. Existují však výjimky, kdy sice dostatek uchazečů se zájmem o určitý druh práce máme, ale nesplňují poţadavky na výkon dané profese (horníci, svářeči apod.) I kdyţ ojediněle, tak se přesto vyskytují také VPM, o něţ neprojevil zájem ani jeden uchazeč. Jedná se o počet 11 profesí s celkovým počtem 44 VPM. Převáţně jde o vysoce kvalifikované profese, které si ţádný z uchazečů evidovaných k nezadal jako poţadovanou profesi. To však neznamená, ţe uvedené profese by nemohli evidovaní uchazeči 21

22 vykonávat. Ve srovnání s rokem 2003, kdy bylo evidováno 57 těchto míst, se jejich letošní počet sníţil o 13. Následuje jejich přehled: KZAM NÁZEV PROFESE POČET VPM 1150 Přednostové, vedoucí okresních a obecních úřadů Vedoucí pracovních dílčích celků Vedoucí, ředitelé ve stavebnictví a zeměměřictví Vedoucí, ředitelé v podnicích poskytujících obchodní sluţby Vědci a odborníci v příbuzných oborech Vědeckopedagogičtí pracovníci Nevysvěcení pracovníci náboţenských společností Kvalifikovaní dělníci připravující přírodní vlákno Montáţní dělníci montující výrobky z kovů, plastů Řidiči speciálních vozidel Výběrčí peněz z prodejních automatů 1 V průběhu roku 2004 naopak nebylo nahlášeno ţádné pracovní místo v profesi, kterou si jako poţadovanou uvedlo uchazečů evidovaných k Během 2. pololetí 2004 se počet těchto uchazečů sníţil o 1.390, přičemţ počet profesí klesl o 89 na 175. Přehled o struktuře uchazečů, pro které nebylo v průběhu roku 2004 nahlášeno ţádné VPM, které by odpovídalo jejich poţadované profesi, je zachycen v části Evidované nezaměstnanosti stejně jako o uplatnitelnosti uchazečů na místech hlášených v průběhu roku Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa (DE VPM) K bylo evidováno celkem 43 VPM, která se nepodařilo obsadit déle neţ 3 měsíce. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se jejich počet však znatelně sníţil, a to o 172, tj. o celých 80 %. 67,4 % z těchto míst, tj. 29 VPM, je evidováno se stupněm vzdělání vyučen v oboru bez maturity. 10 těchto VPM má poţadované vysokoškolské vzdělání, 4 úplné střední odborné a 1 VPM vyšší odborné vzdělání. Jejich struktura a podíl na celkovém počtu míst v daném stupni vzdělání zachycuje následující přehled. Stupeň vzdělání (dle ISCED97) VPM celkem DE Podíl DE VPM DE Podíl DE VPM DE VPM k cel. celkem VPM k cel. celkem VPM Podíl DE k cel. Bez vzdělání 0 0 0, , ,0 Základní vzdělání , , ,0 Střední odborné (OU+OŠ) , , ,9 SOŠ a SOU s maturitou , , ,1 z toho: USO (SOU s matur.) , , ,0 z toho: USO (SOŠ s matur.) , , ,6 z toho: VOV (VOŠ) 0 0 0, , ,0 ÚSV (gymnázia) 0 0 0, , ,0 Vysokoškolské , , ,5 Celkem , , ,2 Další přehled zachycuje podíl těchto DE míst na jejich celkovém počtu podle jednotlivých tříd KZAM: 22

23 Stupeň vzdělání (dle ISCED97) VPM DE Podíl VPM DE Podíl VPM DE celkem VPM DE celkem VPM DE celkem VPM Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci , Vědečtí a odborní duševní pracovníci , ,6 Techničtí, zdravotničtí pedagog. pracov , , ,1 Niţší administrativní pracovníci , Provozní prac. ve sluţbách a obchodě , ,4 Kvalifikovaní dělníci v zeměd. a lesnictví , Řemeslníci a kvalif. výrobci, zpr.., oprav , , ,8 Obsluha strojů a zařízení , , Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , Celkem , , ,7 Podíl DE Nejvíce dlouhodobě evidovaných VPM je zařazeno v 7. třídě KZAM (58,1 %) a ve 2. třídě KZAM (23,3 %). Meziročně se projevil nejvyšší pokles počtu DE VPM v 7. třídě KZAM, a to z důvodu poklesu počtu VPM pro horníky hlášené důlními závody v okrese, která i dříve zpravidla patřila mezi dlouhodobě evidované. Přesto se v evidenci nacházelo nadále 25 VPM pro horníky. Na druhém místě se pak řadila stejným počtem 3 DE VPM v profesi KZAM 2224 magistr v lékárně, KZAM 2354 učitel jazyků, KZAM 5123 číšník a servírka. Zbývající DE VPM se vyskytovala v počtu 1 nebo 2 míst. S počtem 4 a více DE VPM na konci roku 2004 byla pouze jediná profese horník, coţ dokládá přiloţená tabulka. Stupeň vzdělání bez vzdělání + základní vzdělání Střední odborné (SOU+OU+OŠ) KZAM název stav k horníci, lamači pro uhelné doly horníci, lamači pro uhelné doly zprostředkovatelé finanč. transakcí 10 Střední odborné s mat. (SOU+SOŠ) Střední všeobecné Vysokoškolské Nejvíce dlouhodobě evidovaných VPM bylo v oblasti Karvinsko (65,1 %), kde převládala VPM pro horníky a ta tvořila z uvedeného podílu 58,1 %. 5 DE VPM, tj. 11,6 %, bylo v oblasti Českotěšínsko a 4, tj. 9,3 %, v oblasti Bohumínsko. Shodný počet 3 míst, tj. 7 %, pak zaznamenaly oblasti Havířovsko a Orlovsko. Průměrná délka evidence DE VPM v jednotlivých profesích dosahovala nejvyššího počtu dnů u KZAM 2354 učitel jazykové školy. Jednalo se o 805 dnů. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 dosahovala letos ještě o 14 dnů více. Na druhém místě je profese KZAM 3228 farmaceutický laborant s 507 dny, dále KZAM magistr v lékárně se 445 dny, KZAM 2142 stavební inţenýr technolog se 401 dnem, a KZAM 3226 rehabilitační a fyzioterapeutických pracovník s 319 dny. U ostatních DE VPM se pohybovala délka evidence od 100 do 216 dnů. Nejčastějšími důvody neobsazení těchto VPM je buď nedostatek uchazečů s poţadovanou kvalifikací nebo uchazeči, kteří nesplňují další podmínky podstatné pro přijetí do pracovního poměru, mezi něţ obvykle patří, např. atestace u lékařů, aprobace u učitelů, délka praxe, jazykové znalosti, znalost práce s PC apod. Ne zřídka se rovněţ projevují nadměrné poţadavky zaměstnavatele na zaměstnance bez adekvátních platových, pracovních a dalších podmínek. 23

24 III. NEZAMĚSTNANOST POHYB, STRUKTURA A VÝVOJ Ke dni bylo evidováno celkem uchazečů o zaměstnání. Z uvedeného počtu bylo ţen, tj. 48,7 % osob se zdravotním postiţením se podílelo na celkovém počtu uchazečů 11,9 % absolventů škol a mladistvých po ZŠ představovalo 8,1 %. Z celkového počtu uchazečů bylo k uvedeném datu uchazečů, tj. 95,7 %, dosaţitelných pro okamţité zprostředkování zaměstnání. Nárok na podporu mělo osob, tj. 14,7 % z evidovaných uchazečů. Vzhledem k tomu, ţe bylo k dispozici pouze 230 volných pracovních míst, připadlo na 1 toto místo cca 121 uchazečů o zaměstnání. Statistický přehled se srovnáním s loňským rokem zachycuje následující tabulka. Ukazatel Stav k datu Rozdíl / absolutně V % Evidovaní uchazeči o zaměstnání ,8 Z toho ţeny ,6 Z toho absolventi škol, učilišť a mladiství ,1 Z toho občasné se zdravotním postiţením ,8 Z toho uchazeči dosaţitelní ,1 Uchazeči s nárokem na podporu ,9 Volná pracovní místa ,5 Uchazeči připadající na 1 VPM 72,3 85,6 120,9 48,6 67,2 Míra nezaměstnanosti - starý výpočet 20,4 20,96 20,93 0,53 2,6 Míra nezaměstnanosti nový výpočet* x 19,16 19,59 x x * oficiální pouţívání od pro srovnání pouţit dodatečný propočet MPSV Nadprůměrnou nezaměstnanost našeho okresu lze doloţit tím, ţe evidovaní uchazeči o zaměstnání našeho okresu se podíleli na celkovém počtu uchazečů Moravskoslezského kraje celkem 26,4 % a na nepublikovaném počtu 5,1 %, přičemţ rovné podílové zastoupení jednoho okresu v rámci kraje odpovídá 16,7 % a v rámci republiky 1,3 %. Z těchto údajů vyplývá, ţe kaţdý čtvrtý uchazeč MSK a kaţdý 19. uchazeč ČR je občanem našeho okresu. 1. Míra nezaměstnanosti Od došlo ke změně výpočtu míry nezaměstnanosti, která spočívala především v pouţití zdroje uchazečů, kteří jsou dosaţitelní pro zprostředkování a dále rozšíření zdroje pracovní síly, ke které se výpočet provádí, o cizince. Průběţně s tímto novým výpočtem byla však zjišťována míra nezaměstnanosti také podle původního výpočtu. Pro srovnatelnost uvádíme časovou řadu údajů vypočtených původním způsobem, která je doplněna z důvodu regionálního sledování také výpočtem z ekonomicky aktivního obyvatelstva. Měsíční vývoj MN podle nového výpočtu z uchazečů dosaţitelných je součástí tabulkových příloh, ve kterých je doplněn dodatečný výpočet této míry od ledna Míra nezaměstnanosti podle původního výpočtu dosáhla na konci roku 2004 výše 20,93 %. Z vývoje posledních 9 let vyplývá, ţe meziročně se sice hodnota míry nezaměstnanosti nesníţila jako v letech 2000 a 2001, ale její nárůst ve výši 0,53 % patřil ve srovnání s ostatními léty mezi dosud nejniţší. Z měsíčního vývoje vyplývá, ţe po prvních 4 měsících roku, kdy se její hodnoty přehouply přes 21 %, došlo v měsících květen a červen opět k jejímu poklesu pod tuto hodnotu, která byla opět překročena aţ v měsících červenci aţ září. Poté se situace zopakovala a její výše klesla pod 21 %. Obdobný měsíční vývoj zaznamenávala také republiková míra nezaměstnanosti, která se však pohybovala na úrovni o cca 10 % niţší. V uvedených měsících také zaznamenávala pokles pod hranici 10 %, pouze v měsíci prosinci 2004 zůstala na výši 10,33 %. Rozdíl mezi republikovou a okresní mírou nezaměstnanosti dosáhl na konci roku 10,56 %. Ve srovnání s mírou nezaměstnanosti v okrese Most, který se dlouhodobě umísťuje před našim ÚP na prvním místě v ČR, dosahovala naše MN hodnoty o 3,07 % niţší. 24

25 Graf vývoje míry nezaměstnanosti v okrese a ČR: Z pohledu jednotlivých mikroregionů, na něţ byl proveden propočet pracovní síly z VŠPS pro okres, dosahuje MN nejvyšších hodnot uţ po dva roky u pobočky Karviná. Na konci roku dosahovala její výše 22,24 %, coţ bylo o 0,37 % více neţ u pobočky Orlová, která se s hodnotou 21,87 % umístila na druhém místě. Tato pobočka však dosahovala nejvyšších hodnot MN celkem 5 x v posledních 9 letech. Nejniţší podíl MN dlouhodobě dosahuje pobočka Bohumín, a to 17,67 %. Vývoj míry nezaměstnanosti dle VŠPS a EAO podle mikroregionů k let zachycuje následující tabulka: Pobočka - mikroregion ZDROJ Vývoj míry nezaměstnanosti k let KARVINSKO HAVÍŘOVSKO ORLOVSKO BOHUMÍNSKO ČESKO- TĚŠÍNSKO C E L K E M O K R E S VŠPS 9,32 11,54 15,17 19,45 18,76 19,42 20,87 21,65 22,24 EAO 9,02 10,82 14,56 18,25 18,49 20,75 21,66 21,41 22,02 VŠPS 6,02 8,51 11,92 16,68 17,03 17,19 18,28 19,79 20,73 EAO 5,62 7,70 11,07 15,15 16,39 17,95 18,41 19,01 20,06 VŠPS 8,92 11,69 15,23 20,63 19,90 18,88 21,05 21,30 21,87 EAO 8,59 10,96 14,66 19,46 19,92 20,18 21,77 21,06 21,60 VŠPS 7,49 10,06 12,17 15,83 16,86 15,88 18,35 18,30 17,67 EAO 7,11 9,26 11,50 14,42 16,17 16,43 18,27 17,46 16,73 VŠPS 7,54 11,83 15,35 18,35 17,50 17,84 19,21 19,70 19,87 EAO 7,15 10,95 14,76 17,20 17,06 18,63 19,45 19,06 19,18 VŠPS 7,75 10,39 13,76 18,21 18,04 18,02 19,58 20,40 20,93 EAO 7,37 9,60 13,04 16,85 17,61 18,99 19,96 19,85 20,40 25

26 Podle nového výpočtu dosahovala MN v okrese hodnoty 19,59 %, coţ bylo ve srovnání s republikovým průměrem o 10,12 % více. Ve srovnání s okresem Most, který zaujímá s 22,7 % prvenství, byla naše MN o 3,11 % niţší. Pro srovnatelnost s vývojem v letošním roce provedlo MPSV přepočet míry nezaměstnanosti z dosaţitelných uchazečů také na období leden červen 2004, který je součástí tabulkových příloh. Míra nezaměstnanosti vypočtená z EAO dosahovala v okrese hodnoty 20,40 %, coţ bylo o 0,53 % méně neţ u původního výpočtu z VŠPS. Pořadí poboček u tohoto výpočtu se neliší od původního hodnocení. Souhrnný přehled o vývoji hodnot MN v letech s výpočty ze zdroje VŠPS a EAO zachycuje následující přehled: 2. Pohyb uchazečů o zaměstnání za období roku 2004 V průběhu roku 2004 se nově zaevidovalo celkem uchazečů o zaměstnání a uchazečů bylo z evidence vyřazeno. To znamená, ţe meziročně došlo k nárůstu stavu uchazečů o 749 osob. Následující přehled zachycuje tok uchazečů o zaměstnání v jednotlivých měsících let 2002 aţ 2004: Období Uchazeči celkem Nově evidovaní UoZ Vyřazení UoZ Umístění UoZ Leden Únor Březen Celkem 1. čtvrtletí x x x Průměr 1. čtvrtletí Duben Květen Červen Celkem 1. pololetí x x X Průměr 1. pololetí Červenec Srpen Září Celkem čtvrtl. x X X Průměr čtvrtl Říjen Listopad Prosinec Celkem rok X X X Průměr za rok Uchazeči o zaměstnání nově evidovaní v roce 2004 Celkový počet nově evidovaných uchazečů představoval v průměru měsíční přírůstek uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se jejich celkový počet zvýšil o 602 osob, coţ představovalo v průměru měsíční nárůst o cca 50 osob. Následující přehled zachycuje počty nově evidovaných z pohledu mikroregionů. Nejvíce uchazečů se zaevidovalo opět u pobočky Havířov, a to celých 34,5 % jejich okresního počtu. Nejniţší podíl ve výši 9,8 % zaznamenala pobočka Bohumín, u níţ jako jediné počet nově evidovaných i jejich podíl meziročně klesl a patří v posledních 5 letech mezi nejniţší. U pobočky Český Těšín byl naopak počet nově zaevidovaných v posledních 5 letech nejvyšší. 26

27 Nově evidovaní uchazeči CELKEM Podíl nově evidovaných u poboček k celk. počtu nově evidovaných Podíl uchazečů pobočky k celkovému počtu evidovaných ÚP Počet uchazečů nově evidovaných po organizačních změnách P O B O Č K Y: Za rok Karviná Havířov Orlová Bohumín Č.Těšín CELKEM ,42 35,85 17,93 10,67 10, ,15 34,75 18,00 10,69 10, ,05 34,25 18,08 11,17 10, ,56 34,30 17,79 10,65 10, ,18 34,52 17,93 9,80 10, ,02 32,55 19,03 9,99 9, ,32 32,73 18,60 9,51 9, ,12 31,94 19,09 10,07 9, ,09 33,06 18,52 9,69 9, ,10 33,94 18,48 9,04 9, Evidenci uchazečů o zaměstnání, tj. 39,6 % všech, kteří se zaevidovali v průběhu roku 2004, předcházelo zaměstnání nebo obdobná činnost. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet uchazečů, kteří se zaevidovali bezprostředně po ukončení zaměstnání, sníţil o 831 a jejích podíl klesl o 5,3 %. Druhým nejčetnějším důvodem, který předcházel evidenci, byla neevidovaná nezaměstnanost, kterou potvrdilo uchazečů, tj. 29,5 %. Poté následovalo s případy, tj. 12,2 %, studium a příprava na povolání a s případy, tj. 7,1 %, nemoc a léčení. Ukončení samostatné výdělečné činnosti uvedlo 719 nově evidovaných uchazečů, tj. 3,5 % jejich celkového počtu. Ve srovnání s rokem 2003 se pořadí posledních činností před zaevidováním nezměnilo. Vzrostl však podíl u všech těchto skupin mimo uchazeče po ukončení studia, kde klesl o 0,1 %. Počet OSVČ se meziročně zvýšil o 219 osob, přičemţ jejich podíl na celkovém počtu nově evidovaných vzrostl o 1 %. Nejčastějším důvodem ukončení předchozího zaměstnání nebo obdobné činnosti byla jako tradičně dohoda o ukončení pracovního poměru, a to i přes její opětovný meziroční pokles o 150 případů na osob. Tímto způsobem ukončilo pracovní poměr 36,3 % uchazečů, jejichţ poslední činností bylo zaměstnání nebo obdobný vztah, coţ bylo o 1,6 % méně neţ před rokem. Druhým nejčetnějším případem bylo ukončení pracovního poměru sjednaného na dobu určitou, které se vyskytlo v případech, tj. u 23,7 % dříve zaměstnaných uchazečů. Podíl této skupiny se meziročně sníţil o 4,1 %. Pokles o 1,6 % na 12,8 % zaznamenala také skupina nově evidovaných uchazečů, jejichţ předchozí pracovní poměr skončil ve zkušební době. Na tomto způsobu ukončení pracovního poměru se podíleli především zaměstnavatelé. Občané jej vyuţili ve 259 případech, tj. 3,2 %. Odchod na základě organizačních změn potvrdilo 621 osob, tj. 7,6 % dříve zaměstnaných, coţ bylo ve srovnání s rokem 2003 o 187 osob a 1,4 % méně. Okamţité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance vyuţilo 56 nově evidovaných uchazečů, coţ bylo o 11 více neţ před rokem. V průběhu roku 2004 přišlo do evidence nejvíce uchazečů z odvětví obchodu, a to osob, coţ představovalo 23,3 % všech nově evidovaných uchazečů, jejichţ poslední činností před zaevidováním bylo zaměstnání nebo obdobná činnost. Na dalších místech se umístila tato odvětví: Odvětví - kód a název Počet nově evidovaných G Obchod, opravy motor.vozidel a výroba pro os.potřebu a převáţně pro domácnost 1903 K Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti 1118 D4 Spotřební průmysl 998 F Stavebnictví 981 D1 Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

28 Počet nově Odvětví - kód a název evidovaných H Ubytování a stravování 758 C Těţba nerostných surovin 753 I Doprava, skladování a spoje 573 O Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 421 M Vzdělávání 352 L Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 302 D3 Výroba elektrických a optických přístrojů 249 N Zdravotnictví a sociální činnosti, veterinární činnosti 242 D2 Výroba strojů a zařízení pro další výrobu 193 D5 Chemický průmysl 170 Ve srovnání s předchozím rokem 2003 zůstala stejná pouze pozice odvětví obchodu. Pořadí na ostatních místech se změnilo. Před spotřební průmysl se v roce 2004 dostali uchazeči zaměstnavatelů z odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelských sluţeb a před odvětví těţby nerostných surovin bývalí zaměstnanci z odvětví stavebnictví, výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků a odvětví ubytování a stravování. Nejvíce vzrostl počet uchazečů, kteří přišli od zaměstnavatelů z odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti, a to o 408 osob. Poté následovalo odvětví výroby kovů a kovodělných výrobků s přírůstkem 321 osob, stavebnictví s 256 osobami a odvětví obchodu s přírůstkem 240 osob. V ostatních odvětvích byl přírůstek niţší neţ 200 osob. K úbytku počtu nově evidovaných došlo pouze u zaměstnavatelů 4 odvětví, přičemţ nejvyšší byl u odvětví těţby nerostných surovin o 196 osob, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 46 osob a odvětví spotřebního průmyslu o 29 osob. Následující přehled zachycuje přehled zaměstnavatelů, kteří v roce 2004 nejvíce sytili registr uchazečů o zaměstnání (50 a více bývalých zaměstnanců). odvětví Název zaměstnavatle Počet zaevidovaných bývalých zaměstnanců C OKD, Důl Lazy 193 C OKD, Důl ČSA 157 C OKD, Důl Darkov 151 D1 ISPAT NOVÁ HUŤ, a.s. 148 C ČMD, Důl ČSM 120 K Ostrapack, s.r.o. 111 G Tesco Stores ČR, a.s. 106 D1 ŢDB, a.s. 101 D1 JÄKL Karviná, a.s. 99 D4 BB-CZ, s.r.o. 90 L Statutární město Havířov 90 D3 GRADDO, a.s. 87 I České dráhy, a.s. 85 I Česká pošta, s.p. 79 L Generální ředitelství cel 76 D5 Start - spol. s r.o. 69 D2 Shimano Czech Republic, s.r.o. 64 G Kaufland Česká republika, v.o.s. 63 G AHOLD Czech Republic, a.s. 60 Nejvíce nově evidovaných uchazečů vykonávalo u předchozího zaměstnavatele následující profese: 28

29 KZAM NÁZEV PROFESE POČET UCHAZ Prodavači v obchodech Pomocní a nekvalifikovaní montáţní a manipulační dělníci Číšníci, servírky Horníci, lamači pro uhelné doly Pomocníci a uklízeči v kancelářích, hotelích, nemocnicích a jiných zařízeních Sekretářky, sekretáři Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci Zedníci, kameníci, omítkáři Kuchaři Ostatní pracovníci - obchodní zprostředkovatelé jinde neuvedení Obchodní agenti Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dopravě, ve skladech, v telekomunikacích, na poštách Řidiči nákladních automobilů a tahačů Ostatní techničtí pracovníci jinde neuvedení Sběrači odpadků, popeláři Vrátní, hlídači, uvaděči a šatnářky Dělníci nádvorní skupiny Obchodní cestující, profesionální poradci v obchodě, obchodní zástupci Švadleny, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech Celní pracovníci Ostatní pracovníci ochrany a ostrahy jinde neuvedení Pracovníci v oblasti účetnictví, fakturace, rozpočetnictví, kalkulace Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři Úředníci ve skladech /vč. váţních/ Zpracovatelé pekárenských a cukrářských výrob. /např. pekař, moučníkář, cukrář, cukrovinkář/ 102 Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se aţ do třetího pořadí při hodnocení 3 místné KZAM profese nelišily. Na čtvrté pozici se umístila v roce 2004 profese odborného pracovníka - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí před horníkem, který tam byl v roce Poté se jiţ pořadí mírně obměňovalo. Z celkového počtu nově evidovaných uchazečů se jednalo u osob, tj. 27,4 %, o první evidenci, z čehoţ vyplývá, ţe u osob, tj. 72,6 % všech ostatních, se jedná jiţ o opakované evidence. Ve srovnání s rokem 2003 se počet i podíl poprvé evidovaných opět sníţil, a to o 84 osob a 1,2 %. Následující přehled zachycuje vývoj počtu opakovaně evidovaných uchazečů od roku 2002 s uvedením doby, do které se poslední opakovaná evidence uskutečnila. Rok Rok 2002 Rok 2003 ROK 2004 Rozdíl 2004/2003 Opakovaně evidovaní uchazeči do 1 měsíce Po 1 3 měs. Po 3 6 měs. Po 6 12 měs. Po měs. Po 24 a více měs ,00 5,48 12,37 16,80 19,34 17,89 28, ,00 5,69 12,26 15,47 18,06 16,65 31, ,00 3,36 10,09 17,12 19,73 15,55 34, ,00-2,33-2,17 1,65 1,67-1,10 2,28 Počet opakovaných evidencí u nově evidovaných uchazečů se meziročně zvýšil o 695 osob, tj. 4,9 %. Přesto došlo k poklesu o 310 uchazečů, kteří se zaevidovali do 1 měsíce po předchozí evidenci, po 1 do 3 měsících klesl počet o 239 osob a po měsíců o 48 osob. Nejvyšší nárůst zaznamenali opakovaně se evidující po více neţ 2 letech, a to o 563 osob. 29

30 U nově evidovaných osob se zdravotním postiţením činil podíl poprvé evidovaných pouze 26,3 %, coţ bylo o 1,1 % méně, neţ činil okresní průměr. U nově evidovaných absolventů škol a mladistvých dosahovala první evidence 65,3 %. Ve srovnání s rokem 2003 se však i tento podíl sníţil o 1,7 %. Opakovaná evidence se projevila u 73,7 % nově evidovaných osob se zdravotním postiţením. Meziročně se její podíl zvýšil o 0,5 %. Nejvíce těchto osob se vracelo do evidence po 2 létech (32,5 %) a dále po měsících (13,7 %). Sniţováním doby, která uplynula od poslední evidence, se rovněţ sniţoval podíl těchto opakovaných evidencí u osob se ZP. Ve srovnání s rokem 2003 poklesl podíl osob opakovaně evidovaných do 3 měsíců a od 6-12 měsíců souhrnně o 3,1 %. U nově evidovaných absolventů škol a mladistvých se opakovaná evidence meziročně zvýšila o 1,7 %. Nejvíce absolventů škol a mladistvých se od poslední evidence nově zaevidovalo po 3-6 měsících (9,2 %), poté po 6-12 měsících (7,7 %) a po 1-3 měsících (7,4 %). Meziročně nejvíce vzrostl počet nově evidovaných v této skupině po 3-6 měsících, a to o 1,9 %, a o 1,3 % po více neţ 2 létech. Nejvyšší pokles zaznamenaly nově opakované evidence do jednoho měsíce, a to o 1,8 %. Nejvyšší podíl opakovaných evidencí zaznamenaly u této skupiny absolventi VOŠ, u nichţ opakovaná evidence dosahovala 46,8 %, a dále vysokoškoláci s 43,3 %. U vyučenců se opakovaná evidence vyskytovala ve 37,2 %. Nejniţší podíl opakované evidence zaznamenali evidovaní absolventi gymnázií, a to pouze v 19,3 %. Z rozboru doby uplynulé od poslední evidence vyplývá, ţe u vyučenců převládá evidence po 3-6 měsících a poté po 1-3 měsících. U mladistvých po ZŠ pak převládá opakovaná evidence po 3-6 a 6-12 měsících. U absolventů SOŠ převládal počet evidovaných opakovaně po 6-12 a poté shodně po 1-3 a 3-6 měsících. U absolventů VOŠ převládala opakovaná evidence po více neţ 2 letech stejně jako u vysokoškoláků. U gymnazistů se opakovaná evidence vyskytovala nejčastěji po 3-6 a 1-3 měsících. Meziročně zaznamenali nejvyšší pokles opakované evidence absolventi VOŠ (o 15,6 %) a absolventi gymnázií (o 10,7 %). Naopak nejvyšší meziroční nárůst zaznamenali vyučenci, u nichţ podíl opakované evidence vzrostl o 13,5 %. Z regionálního pohledu se nejvyšší podíl uchazečů s opakovanými evidencemi ve výši 34,7 % vyskytuje u pobočky Havířov a nejniţší podíl ve výši 9,9 % u pobočky Bohumín, coţ odpovídá poměru počtu uchazečů evidovaných u poboček. Pokud hodnotíme podíl opakovaných evidencí k počtu nově evidovaných u jednotlivých poboček, okresní průměr ve výši 72,6 % překračují pobočky Český Těšín s 73,3 %, Bohumín s 73,2 % a Havířov s 72,9 %. Pod tímto průměrem byly pobočky Orlová s 72,1 % a Karviná s 72,2 %. Nejvíce se vyskytují 2 evidence, a to ve 31,2 %, coţ představuje z nově evidovaných s opakovanou evidencí. Se vzrůstajícím počtem evidencí se jejich počet i podíl sniţuje. Celkem 2 aţ 4 evidence mělo nově evidovaných, tj. 71,2 % osob s opakovanou evidencí. Nad tímto průměrem se vyskytovala pobočka Havířov se 72,1 % a Orlová se 71,7 %. Nejniţší podíl ve výši 69,4 % u této skupiny byl u pobočky Český Těšín. 5 a více evidencí mělo 4.321, tj. 28,8 %, z nově evidovaných s opakovanou evidencí. Nejvyšší podíl těchto nově evidovaných byl u poboček Český Těšín (30,6 %) a Bohumín (30,5 %). Nejniţší podíl pak zaznamenala pobočka Havířov s 27,9 %. Nejvyšší podíl nově evidovaných se 7 a více evidencemi zaznamenala pobočka Bohumín, kde tyto osoby představovaly 12,9 % všech nově evidovaných s opakovanou evidencí u této pobočky. Nejniţší podíl těchto osob ve výši 9,7 % byl u pobočky Havířov. Za celou dobu existence ÚP proběhlo celkem evidencí občanů našeho okresu. Z tohoto počtu se pouze jednou zaevidovalo celkem občanů, tj. coţ představovalo 44 % z proběhlých evidencí. Z toho vyplývá, ţe evidencí, tj. 66 %, jiţ bylo opakovaných. Kaţdý občan tak absolvoval v průměru 2,27 evidence. Ve srovnání s předchozím rokem se tento průměr zvýšil o 0,08 evidence. Ve srovnání s rokem 2003 se loni zvýšil počet poprvé evidovaných o 5.169, tj. o 4,6 %. Jejich podíl na celkovém počtu nově evidovaných však meziročně klesl o 1,6 %. Občané, kteří prošli evidencí, představují 86,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a 63,8 % obyvatel v produktivním věku (sčítání lidu, bytů a domů ). Ve srovnání s rokem 2003 došlo k nárůstu podílu jednou evidovaných občanů k EAO o 3,8 % a k obyvatelstvu v produktivním věku o 2,8 %. 30

31 2.2. Uchazeči o zaměstnání vyřazení z evidence v roce 2004 V průběhu roku 2004 bylo vyřazeno z evidence ÚP celkem uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s předchozím rokem se jejich počet zvýšil o 404 osob. Nejvíce z těchto osob bylo vyřazeno z toho důvodu, ţe si našli zaměstnání. Jednalo se o osob, tj. 46,8 % všech vyřazených uchazečů, tj. 21 % bylo vyřazeno z ostatních důvodů a 4.069, tj. 20,4 %, z důvodu umístění do zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. Nesoučinnost s ÚP byla důvodem ukončení evidence u uchazečů, tj. 11,8 %. Úřadem práce bylo v rámci aktivní formy vyřazení umístěno do zaměstnání v roce 2004 celkem uchazečů. Ve srovnání s předchozím rokem se tento počet sníţil o 697 uchazečů, tj. 14,6 %. Následující přehled zachycuje jednotlivé formy umístění v podílovém vyjádření a časové řadě od roku Vyplývá z něho, ţe nadále převládá umístění na hlášená volná pracovní místa. Po poklesu podílu takto umístěných osob v roce 2003 se v roce 2004 tento podíl opět zvýšil o 1,58 % na 63,92 %. Druhou nejčastější formou, která přispěla k umístění uchazečů, bylo umístění na SÚPM. Takto bylo umístěno 17,2 % uchazečů z celkového počtu umístěných ÚP, coţ představovalo meziroční nárůst o 3,61 %. Na odbornou praxi absolventů škol odešlo 10,67 % všech umístěných, přičemţ tento podíl meziročně rovněţ vzrostl o 1,18 % i přesto, ţe uvedený nástroj APZ měl v souvislosti se změnou zákona o zaměstnanosti platnost do Poté se uplatňování absolventů realizovalo v rámci nástroje SÚPM. O 0,2 % se meziročně zvýšil podíl umístěných do chráněných dílen a pracovišť. Jediným nástrojem, jehoţ podíl meziročně klesl o 6,62 % na 8,01 %, bylo umístění uchazečů na veřejně prospěšné práce, coţ je od roku 2000 dosud nejniţší podíl. Jednotlivé formy aktivní politiky zaměstnanosti Podíly vyřazených uchazečů v průběhu let v rámci jednotlivých forem APZ Umístěn na VPM 65,23 63,75 66,15 62,34 63,92 Umístěn v rámci VPP 9,96 9,71 11,42 14,63 8,01 Umístěn v rámci SÚPM 19,19 20,31 16,81 13,59 17,20 Umístěn na odbornou praxi* 5,62 5,78 5,62 9,49 10,67 Umístěn do chráněné dílny 0,00 0,45 0,00 0,00 0,20 * počet sledován do od byl tento nástroj zahrnut pod SÚPM (ZoZ) V průběhu roku 2004 bylo celkem umístěno do zaměstnání uchazečů, tj. včetně těch, kteří si našli zaměstnání sami. Jejich počet se meziročně sníţil o 572 osob. Na celkovém počtu vyřazených uchazečů se tito umístění podíleli 67,2 %. Okresní průměr překračovaly pobočky Havířov s 68,3 % a Český Těšín s 67,7 %. Podíl jednotlivých poboček na počtu všech umístěných uchazečů bez ohledu na aktivní nebo pasivní formu tohoto umístění zachycuje následující přehled: Pobočka Podíly poboček na počtu umístěných uchazečů (aktivní + pasivní forma) v průběhu let KARVINÁ 26,6 26,4 26,3 26,8 26,9 HAVÍŘOV 34,6 35,1 36,2 33,5 33,9 ORLOVÁ 18,7 17,7 17,5 18,2 17,6 BOHUMÍN 9,7 11,0 10,2 10,9 10,6 ČESKÝ TĚŠÍN 10,4 9,8 9,8 10,6 11,0 Nejvíce uchazečů bylo umístěno u pobočky Havířov a nejméně u pobočky Bohumín. Meziročně se podíl umístěných sníţil u poboček Orlová a Bohumín. U zbývajících poboček podíl vzrostl. Nejvyšší meziroční pokles počtu umístěných uchazečů v roce 2004 zaznamenaly pobočky Orlová (o 7,4 %) a Bohumín (o 6,6 %). Nejniţší pokles o 0,4 % byl zaznamenán u pobočky Český Těšín a o 2,9 % u pobočky Havířov. Aktivní forma dosahovala na počtu všech umístěných nejvyššího podílu u pobočky Český Těšín (52,1 %) a nejméně u pobočky Bohumín (23,5 %). 31

32 Z rozboru podílu jednotlivých forem vyřazení u poboček vyplývá, ţe aktivní forma dosahovala nejvyšší hodnoty pouze u pobočky Český Těšín. U všech zbývajících poboček se řadila aţ na třetí místo za pasivní formu, která u těchto zbývajících poboček naopak dosahovala nejvyšších hodnot. U pobočky Český Těšín byla pasivní forma druhou nejvyšší před ostatními důvody, které pak u zbývajících poboček dosahovaly druhého nejvyššího podílu. Z celkového počtu vyřazených uchazečů bylo uchazečů, tj. 35,3 %, dlouhodobě evidovaných. Ve srovnání s rokem 2003 se jejich počet zvýšil o 829 osob a podíl vzrostl o 3,5 %. Aktivní formou prostřednictvím ÚP bylo umístěno celkem uchazečů dlouhodobě evidovaných, coţ představovalo 35,3 % vyřazených aktivní formou. Ve srovnání s rokem 2003 se sice sníţil počet vyřazených DE uchazečů o 209 osob, ale jejich podíl na počtu vyřazených aktivní formou se zvýšil o 0,8 %. Za celou dobu existence ÚP došlo k vyřazení z evidence uchazečů, coţ představovalo 89,6 % z proběhlých evidencí. Ve srovnání s předchozím rokem se tento podíl zvýšil o 0,6 %. Z uvedeného počtu vyřazených bylo umístěno do práce nebo začalo podnikat celkem osob, tj. 65,7 % vyřazených a 58,9 % všech evidovaných osob. Ve srovnání s rokem 2003 se podíl z vyřazených zvýšil o 0,1 % a podíl vyřazených uchazečů z nově evidovaných o 0,5 %. 3. Vývoj koncových stavů uchazečů o zaměstnání k a jejich struktura 3.1. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání Ke dni bylo evidováno celkem uchazečů o zaměstnání. Jejich počet meziročně vzrostl o 749 osob uchazečů, tj. 14,7 %, mělo k uvedenému datu nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na meziroční pokles počtu osob s nárokem na podporu ve výši osob, tj. 25 %, měly vliv především říjnové změny zákona o zaměstnanosti. Ten zrušil dřívější náhradní dobu zaměstnání pro účel nároku na podporu u skupiny absolventů škol, kteří nyní musí splnit základní podmínku nároku jako ostatní uchazeči, a to jeden odpracovaný rok v posledních třech letech. Ţeny se podílely na celkovém stavu uchazečů 49,7 % a muţi 50,3 %. Počet osob se zdravotním postiţením představoval 11,9 % všech uchazečů o zaměstnání. Jejich počet meziročně vzrostl o 181 osob a podíl se zvýšil o 0,3 %. Skupina absolventů škol a mladistvých se podílela na celkovém počtu uchazečů 8,1 %. Meziročně její počet klesl o 226 osob a podíl se sníţil o 1 %. Podíl absolventů všech typů škol se meziročně sníţil, mimo absolventy VOŠ, u nichţ došlo k mírnému nárůstu o 0,11 % Kvalifikační a profesní struktura uchazečů o zaměstnání Následující tabulka zachycuje vývoj kvalifikační struktury uchazečů podle jednotlivých stupňů vzdělání od konce roku 2003 do konce roku Stupeň vzdělání (dle ISCED97) Absolutně v % Absolutně v % Absolutně v % Bez vzdělání 30 0, , ,56 Základní vzdělání , , ,51 Střední odborné (OU+OŠ) , , ,43 SOŠ a SOU s maturitou , , ,77 z toho: USO (SOU s matur.) , , ,94 z toho: USO (SOŠ s matur.) , , ,57 z toho: VOV (VOŠ) 56 0, , ,26 ÚSV (gymnázia) 784 2, , ,95 Vysokoškolské 503 1, , ,78 Celkem , , ,00 Meziroční výkyvy v počtu a podílu uchazečů dle jednotlivých stupňů vzdělání jsou úměrné nárůstu počtu uchazečů. Mírný pokles byl přesto zaznamenán u tří stupňů. Poprvé je to u základního 32

33 vzdělání, kde se počet uchazečů sníţil o 237 osob. Ve skutečnosti se však jednalo o pokles niţší (110), neboť v průběhu roku došlo v rámci kontroly správnosti zařazení uchazečů do stanovených stupňů vzdělání k jejich přesunu ze základního do skupiny bez vzdělání. Souhrnně se podíl obou těchto skupin meziročně sníţil o 1,32 %. Nepatrný pokles podílu o 0,05 % zaznamenali vyučenci s maturitou, u nichţ však jejich absolutní počet vzrostl o 23 uchazečů. Podobná situace byla také u vysokoškoláků, jejichţ podíl klesl o 0,08 % při poklesu počtu uchazečů o 9 osob. U zbývajících stupňů vzdělání se počty i podíly uchazečů mírně zvyšovaly. Následující tabulka zachycuje podíly jednotlivých stupňů vzdělání k v časové řadě od roku Z ní vyplývá, ţe se v roce 2004 opět sníţil podíl nekvalifikovaných uchazečů o zaměstnání, a to o 1,3 %. Mírný pokles o 0,1 % zaznamenali také uchazeči se vzděláním získaným na gymnáziích a vysokých školách. U zbývajících skupin byl zaznamenán nárůst, přičemţ nejvyšší byl u vyučenců (vč. vyučení s maturitou), a to o 1,1 %. Typ školy Podíly uchazečů podle stupňů vzdělání získaných na jednotlivých typech škol k ZŠ, ZvŠ 34,4 34,9 34,4 34,4 33,1 SOU, ISŠ, vyučen vč. mat. 51,7 50,8 51,2 51,3 52,4 Gymnázium 3,3 3,2 3,0 2,9 2,8 Střední odborná škola 8,9 9,2 9,2 9,3 9,6 Vyšší odborná škola 0,2 0,2 0,3 0,2 0,3 Vysoká škola 1,5 1,7 1,9 1,9 1,8 Následující přehled pak srovnává počty a podíly uchazečů evidovaných od roku 2000 podle jednotlivých skupin vzdělání s počty a podíly VPM hlášených k v těchto letech. Stupeň vzdělání Nedokončení a základní vzdělání na ZŠ,vč. ZvŠ Vyučení v oboru, vč. maturitního na SOU, SO ÚSO, ÚSV s maturitou na SOŠ a gymnáziu Vyšší odborné na VOŠ Vysokoškolské na VŠ Uchazeči evidovaní k VPM hlášená k Počet Podíl 34,4 34,9 34,4 34,4 33,1 13,7 15,5 10,1 5,6 7,0 Počet Podíl 51,7 50,8 51,2 51,3 52,37 69,9 62,7 59,7 82,1 63,9 Počet Podíl 51,7 50,8 51,2 51,3 12,5 69,9 62,7 59,7 82,1 16,1 Počet Podíl 0,2 0,2 0,3 0,2 0,3 0,5 0,2 0,8 0,0 0,4 Počet Podíl 1,5 1,7 1,9 1,9 1,8 6,7 7,8 10,1 5,6 12,6 Úhrnem Počet Příznivý vývoj podílu VPM a podílu uchazečů o zaměstnání v těchto skupinách podle stupňů vzdělání zaznamenávají všechny skupiny mimo nedokončené a základní vzdělání. Rozdíl u těchto dvou skupin dosahuje výše 26,1 % v neprospěch uchazečů. To znamená, ţe ani v případě dostatečného počtu VPM nebude počet VPM bez poţadované kvalifikace stačit k uspokojení nabídky ze strany uchazečů o zaměstnání. U ostatních stupňů naopak podíl VPM překračuje hodnoty podílu uchazečů. Relativně nejpříznivější je situace u vysokoškolského studia, kdy dosaţený podíl poptávky po pracovní síle v této skupině je o 10,8 % vyšší neţ podíl u uchazečů o zaměstnání. Následující přehled zachycuje počet uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 VPM při oboustranném dodrţení kvalifikačních stupňů k Nekritičtější situace je nadále u jiţ zmíněného základního a nedokončeného vzdělání, kdy na 1 VPM připadlo 575 uchazečů. Ke zhoršení došlo také u vyučenců, jejichţ počet na 1 VPM se meziročně zvýšil o 54 osob, tj. na 99 33

34 uchazečů. Zlepšení stavu bylo zaznamenáno naopak u vysokoškoláků, kdy na 1 VPM připadlo 17 osob, coţ bylo o 7 méně neţ před rokem. O 38 osob se sníţil počet uchazečů připadajících na 1 VPM s poţadovaným úplným středním vzděláním. Jelikoţ v roce 2003 nebyla v tomto období hlášena VPM s poţadovaným vyšším odborným vzděláním, dosahuje letošní počet nárůst o 73 osob. Bez ohledu na stupně poţadovaného nebo dosaţeného vzdělání, připadlo v okrese na 1 VPM 120,9 uchazečů, coţ bylo o 48,6 osob více neţ v roce Stupeň vzdělání Počet uchazečů podle stupňů vzdělání připadajících na 1 VPM k Základní vzdělání,vč. nedok. 142,2 110,0 365,1 443,2 574,8 Vyučení v oboru, vč. matur. 41,8 39,7 91,6 45,2 99,1 ÚSO a ÚSV 74,6 43,9 67,6 132,1 94,0 Vyšší odborné 29,5 55,0 37,0 x 73,0 Vysokoškolské 12,6 10,7 20,1 24,0 17,0 Celkem 56,6 49,0 106,9 72,3 120,9 Nejčetnější výskyt profesí (v počtu nad 100 osob) vykonávaných uchazeči evidovanými ke dni v posledním zaměstnání a poţadovanými těmito uchazeči je u těchto profesí: KZAM Název vykonávané profese Počet Počet KZAM Název poţadované profese UoZ UoZ 9321 Pom.a nekvalif.montáţní a manipul. děl Pom.a nekvalif.montáţní a manipul. děl Prodavači v obchodech Prodavači v obchodech Horníci,lamači pro uhelné doly Pomocníci a uklízeči v kancelář., nemoc Pomocníci a uklízeči v kancelářích Sekretářky,sekretáři Pom.a nekval.prac.v dopr.,skladech, Pom.a nekval.prac.v dopr.,skladech, Nástrojáři,kovomod.,kovodělníci,zámečn Kuchaři Číšníci,servírky Vrátní,hlídači,uvaděči a šatnářky Sekretářky,sekretáři Nástrojáři,kovomodel.,kovověl.,zámečníci Kuchaři Číšníci,servírky Zedníci,kameníci,omítkáři Řidiči osob.a malých dodáv. aut., taxikáři Vrátní,hlídači,uvaděči a šatnářky Zedníci,kameníci,omítkáři Sběrači odpadků, popeláři Dělníci nádvorní skupiny Ostatní prac.-obchodní zprostředkov Ost.stavební dělníci hlavní stavební výr Řidiči osob.a malých dodáv. aut., taxikáři Mechanici a opraváři motorových vozid Dělníci nádvorní skupiny Instalatéři,potrub.,stav. zámečníci, klemp Ost. pracovníci ochrany a ostrahy Elektromech.,opraváři a seřizovači Švadleny,vyšívači a prac.i v příb.oborech Malíři a tapetáři Ostatní techničtí pracovníci Ostatní techničtí pracovníci Obchodní agenti Obch. cestuj., prof. poradci, obch. zást Úředníci ve skladech(vč.váţních) Řidiči nákl.automobilů a tahačů Zpracovatelé pekár. A cukrář. výrobků Tesaři a truhláři Horníci,lamači pro uhelné doly uchazečů o zaměstnání evidovaných k poţadovalo zprostředkování zaměstnání v některé z 388 profesí stanovené 4 místným kódem KZAM. Pro 175 z těchto profesí nebylo v průběhu celého roku nahlášeno ţádné VPM, přičemţ počet uchazečů se pohyboval u některých těchto profesí v řádu několika desítek. Např. více neţ 30 uchazečů mělo zájem o 8 profesí, o něţ však v průběhu roku 2004 neprojevil zájem ţádný zaměstnavatel. Jedná se o: KZAM NÁZEV PROFESE Počet UoZ 7121 Zedníci pracující s tradičními materiály (bambus, hlína atd.) Telefonisté Technici ve fyzikálních a příbuzných oborech Pomocníci a uklízeči v domácnostech Telefonní a telegrafní mechanici, montéři a opraváři Ostatní pečovatelé a pomocní ošetřovatelé jinde neuvedení Montéři a opraváři slaboproudých elektrických vedení Sběrači odpadků, popeláři 32 34

35 U 27 profesí poţadovaných uchazeči převyšovala poptávka zaměstnavatelů tuto nabídku. Jednalo se např. o profese inţenýry chemie, zprostředkovatele finančních transakcí, pojišťovací agenty, obsluhu automatických a poloautomatických knihvazačských strojů, obsluhu automatických nebo poloautomatických montáţních linek, vedoucí pracovníky organizací, ředitele v průmyslu a ve výrobě, učitele jazykových škol a učitele jazyků, ostatní odborné pedagogické pracovníky, horníky, důlní a hutní techniky, detektivy a kriminalisty, obsluhu strojů na výrobu a dokončovací úpravy obuvi, ostatní učitele na vysokých školách, učitele praktického vyučování na speciálních školách atd. U 10 profesí odpovídal počet nahlášených volných pracovních míst počtu uchazečů evidovaných s touto poţadovanou profesí, z toho se v sedmi případech se jednalo o funkce vedoucích pracovníků zařazené v třídě KZAM a ve 3 případech o jinak specializované profese zařazené v dalších třídách. U zbývajících 176 profesí poţadovaných uchazeči evidovanými k byl jejich počet vyšší neţ počet VPM nahlášených za celý rok Z tohoto počtu profesí se uplatnitelnost uchazečů vyjádřená více neţ 10 uchazeči připadajícími na 1 VPM vyskytla u 67 profesí, z toho vyšší neţ 50 osob byla u následujících 11 profesí: KZAM NÁZEV PROFESE UoZ VPM UoZ na 1 VPM 9152 Vrátní, hlídači, uvaděči a šatnářky , Pomocní a nekvalifikovaní montáţní a manipulační dělníci , Dělníci nádvorní skupiny , Dámští a pánští krejčí a kloboučníci /vč. Opravářů oděvů , Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dopravě, ve skladech, v telek., na poštách , Domovníci, správci domu , Elektromechanici, opraváři a seřizovači různých typů elektrických zařízení, přístrojů , Elektrotechnici , Pomocníci a uklízeči v kancelářích, hotelích, nemocnicích apod , Ostatní stavební dělníci HSV a pracovníci v příbuzných oborech jinde neuvedení , Aranţéři, průmysloví a komerční návrháři, bytoví architekti ,0 Z pohledu kvalifikační struktury uchazečů podle nejvyššího dosaţeného vzdělání vyplývá, ţe nejvíce uchazečů má kvalifikaci ve strojírenských oborech (20,2 % kvalifikovaných uchazečů) a oborech obchodu (11,9 %). Pokud hodnotíme nejčetnější výskyt oborů vzdělání podle jednotlivých stupňů vzdělání, je stav z dlouhodobějšího hlediska poměrně stabilizovaný. U vyučenců, vč. maturitních oborů, nadále převládají tyto obory vzdělání (v počtu 200 a více) : KKOV Název oboru vzdělání Počet uchazečů 6651 Prodavač, obchodní provoz Zámečník, zámečnické práce Kuchař-číšník Zedník, zednické práce Horník, hornické práce Automechanik, technické práce v autoservise Obráběč kovů Truhlář, truhlářské práce Mechanik opravář, opravárenské práce Krejčí, krejčovské práce Mechanik elektrotechnických zařízení Instalatér, instalatérské práce Elektrikář, elektrotechnické práce Provoz obchodu, obchodník Kuchař, kuchařské práce Malíř natěrač Švadlena, šití oděvů Svrškař, svrškařské práce

36 U uchazečů s úplným středním vzděláním převládaly tyto obory vzdělání (v počtu 50 a více): KKOV Název oboru vzdělání Počet uchazečů 7941 Gymnázium Ekonomika a podnikání Strojírenství Hotelnictví a turismus Organizace a management v odvětví Ošetřovatelství Stavebnictví Obecné zemědělství Uţitá geologie Předškolní a mimoškolní pedagogika Sociální činnost Elektrotechnika Výpočetní technika Bezpečnostně právní činnost Rodinná příprava 51 U uchazečů s vyšším odborným vzděláním převládaly tyto obory vzdělání (v počtu 5 a více) KKOV Název oboru vzdělání Počet uchazečů 7541 Sociální činnost Gastronomie Ekonomika a podnikání Hotelnictví a turismus Veřejnosprávní činnost Finančnictví a bankovnictví 6 U uchazečů s vysokoškolským vzděláním převládaly tyto obory vzdělání (v počtu 10 a více): KKOV Název oboru vzdělání Počet uchazečů 6208 Ekonomika a management Strojní inţenýrství Strojírenská technologie Hornictví Hospodářská politika a státní správa Učitelství pro základní školy Metalurgická technologie-inţenýrství Právo a právní věda Elektrotechnika a informatika Pedagogika Věková struktura uchazečů o zaměstnání Průměrný věk uchazeče činil k celkem 37 let a u ţen 38 let. Ve srovnání s rokem 2003 nedošlo ke změně u průměrného věku celkového počtu uchazečů, ale u skupiny ţen se zvýšil o 1 rok. Vývoj věkové struktury uchazečů o zaměstnání v průběhu posledního roku zachycuje následující tabulka: 36

37 Stupeň vzdělání (dle ISCED97) Absolutně v % Absolutně v % Absolutně v % do 19 let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , ,6 nad 60 let 296 1, , ,4 Celkem , , ,0 Věková struktura uchazečů se výrazně nemění. Z dlouhodobějšího hlediska je však zřejmý posun a nárůst u skupin uchazečů ve vyšším věku. Patrný je však také vliv nového zákona o zaměstnanosti, který zrušil nárok na podporu v nezaměstnanosti u skupiny absolventů škol v případě, ţe neměli v posledních 3 letech 1 rok odpracovaný. To se odrazilo v jejich niţším počtu ve věkových skupinách do 19 a od let, neboť absolventi bez praxe, kteří ukončili studium dříve neţ v roce 2004, představovali v průměru 85 % všech absolventů škol. U skupiny do 19 let patří tento počet ve srovnání se stejným obdobím od roku 1999 mezi nejniţší. U skupiny letých je tento počet dokonce nejniţší od roku Meziroční pokles počtu uchazečů zaznamenala také následující skupina ve věku let. U ţádné z ostatních skupin se jiţ počty meziročně nesníţily. Podíl skupiny však ještě klesl u uchazečů ve věku let. U všech zbývajících skupin byl zaznamenán meziroční nárůst jak u počtu, tak i podílu v daných skupinách. Zřetelný nárůst se projevuje u uchazečů ve věku nad 50 let. Jejich počet meziročně vzrostl o 414 osob, tj. 8 %. Ve srovnání s prosincem roku 1998 dosahuje jiţ jejich loňský počet nárůst o více neţ 155 %, tj osob. Počet uchazečů ve skupině let vzrostl za těchto posledních 8 let více neţ 2 x, počet ve skupině let skoro 4 x a počet 60 letých a starších více neţ 7 x. obecně však lze hodnotit vývoj věkové struktury za stabilizovaný s menšími výkyvy, které se dříve vyskytovaly převáţně ve 3. čtvrtletí, a to v souvislosti s přílivem nových absolventů škol na trh práce Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Meziročně se zvýšily počty i podíly uchazečů evidovaných do 3 měsíců, 3-6 měsíců a nad 24 měsíců. Pouze počet se zvýšil také u skupiny uchazečů evidovaných 6-9 měsíců. Ve všech ostatních případech došlo jak k poklesu počtu, tak i podílu uchazečů v daných skupinách. Nejvyšší meziroční přírůstek zaznamenali uchazeči ve skupině evidovaných do 3 měsíců, a to 658 osob, coţ představovalo nárůst jejich podílu o 2 %. Naopak nejvyšší úbytek o 300 osob zaznamenali uchazeči evidovaní měsíců, coţ znamenalo pokles jejich podílu o 1,59 %. Přehled o vývoji jednotlivých skupin tabulka: v průběhu posledního roku zachycuje následující Ukazatel Absolutně v % Absolutně v % Absolutně v % do 3 měsíců , , , měsíců , , , měsíců , , , měsíců , , , měsíců , , ,34 nad 24 měsíců , , ,61 Celkem , , ,00 37

38 V následujícím přehledu je od roku 1998 zachycen vývoj skupiny uchazečů evidovaných k datu po dobu delší neţ 1 rok. Uchazeči evidovaní 12 a více měs. Stav k let /03 Počet celkem Z toho ţeny Meziroční nárůst celkem x Podíl DE celkem v % 40,54 51,46 53,63 53,72 56,28 54,94-1,34 Podíl DE ţen v % 42,18 51,73 53,76 53,78 56,28 55,85-0,43 Na konci roku bylo déle neţ 12 měsíců evidováno celkem uchazečů, z toho ţen. Tento počet představoval 54,94 % všech evidovaných uchazečů a u skupiny ţen dosahoval podíl 55,85 %. Meziročně se počet dlouhodobě evidovaných zvýšil pouze nepatrně o 49 osob, u ţen pak nárůst představoval 421 osob. Loňský meziroční přírůstek ve výši 49 osob se ve srovnání s přírůstkem roku 2003 sníţil o 941 osob. Na dlouhodobé evidenci má vyšší podíl skupina ţen, jak jiţ bylo výše uvedeno, ale meziročně se její podíl sníţil mírně o 0,43 %. Podíl celkového počtu DE uchazečů však klesl výrazněji o 1,34 %. Uchazeči evidovaní měsíců představovali 31,5 % všech dlouhodobě evidovaných, coţ znamená, ţe evidovaní déle neţ 2 roky představovali 68,5 % jejich celkového počtu. Okresní průměr uchazečů o zaměstnání evidovaných déle neţ 12 měsíců ve výši 54,94 % překročily pobočky Karviná s 57,78 % a Orlová s 55,97 %. Nejniţší podíl těchto osob je zaznamenán u poboček Český Těšín a Havířov, kde tyto osoby tvoří 51,22 % a 52,99 %. Meziročně se sníţil podíl DE uchazečů u všech poboček mimo pobočku Bohumín, která aţ do roku 2002 měla tento podíl jako jediná pod hranicí 50 %. V loňském roce byl u ní jako u jediné zaznamenán nárůst podílu o 1,5 % na 54,91 %, coţ však bylo stále nepatrně pod okresním průměrem. Přehled o vývoji počtu DE uchazečů u jednotlivých poboček zachycuje následující tabulka. UKAZATEL Podíl počtu DE uchazečů poboček na celkovém počtu DE uchazečů v okrese ROK Přehled o počtu DE uchazečů k u jednotlivých poboček Karviná Havířov Orlová Bohumín Č.Těšín CELKEM ,83 29,58 20,08 9,35 9,16 100, ,59 31,30 19,19 8,86 9,06 100, ,53 30,42 19,88 9,04 9,13 100, ,86 31,97 18,95 9,20 9,02 100, ,61 32,73 18,83 9,03 8,80 100,00 Meziroční rozdíl 04/03-0,25 0,76-0,12-0,17-0,22 0,00 Podíl DE uchazečů poboček na celkovém počtu uchazečů poboček ,45 46,76 54,29 48,17 50,08 51, ,80 51,30 55,33 49,92 49,38 53, ,16 51,16 55,94 48,26 50,13 53, ,71 54,44 57,58 53,41 52,65 56, ,78 52,99 55,97 54,91 51,22 54,94 Meziroční rozdíl 04/03-1,93-1,45-1,61 1,50-1,43-1,34 Z kvalifikační struktury uchazečů o zaměstnání evidovaných déle neţ 12 měsíců vyplývá, ţe osob, tj. 50,52 % všech DE uchazečů, je vyučeno v oboru. Jejich počet i podíl meziročně vzrostl o 269 osob a 1,6 %. Ve všech zbývajících skupinách, z nichţ druhý nejvyšší podíl zaujímají uchazeči se základním nebo nedokončeným vzděláním (5.918, tj. 38,74 %), došlo meziročně k poklesu jak počtu, tak i podílu. Právě u nekvalifikovaných DE uchazečů klesl jejich počet nejvíce, a to o 142 osob. Jejich podíl pak klesl o 1,06 %. Z pohledu jednotlivých mikroregionů vyplývá, ţe nejvyšší podíl DE uchazečů se základním vzděláním je u pobočky Bohumín (48,5 %) a nejniţší u pobočky Havířov (32 %). Pobočka Havířov má naopak nejvyšší podíl DE uchazečů s vyučením, a to 55,9 %. Nejniţší podíl zaznamenala pobočka Bohumín s 42,5 %. Pobočka Český Těšín má nejvyšší podíl těchto osob se střední odbornou školou, a to 9,4 %, s gymnáziem (3,1 % ), a s vysokou školou 38

39 (1,8 %). Nejniţší podíl DE se SOŠ má opět pobočka Bohumín s 5,2 %., s gymnáziem a vysokou školou pobočka Karviná s 2,1 % a 0,6 %. U pobočky Český Těšín nebyl ani jeden DE uchazeč s VOŠ. Z věkové struktury DE uchazečů vyplývá, ţe nadále je nejvíce těchto osob ve věku let. Jedná se o osob, tj. 27,44 %. Nejvyšší meziroční přírůstek ale zaznamenala skupina DE uchazečů ve věku nad 50 let, a to o 278 osob, přičemţ podíl vzrostl o 1,74 % na 25,45 %. Nejvyšší meziroční pokles o 259 osob a 2,42 % zaznamenali DE uchazeči ve věku let. Z pohledu jednotlivých mikroregionů dosahovala nejvyššího podílu DE uchazečů ve věku do 19 let a let pobočka Bohumín, u níţ tyto osoby dosahovaly 4,2 % a 22,6 %. Nejvyšší podíl ve výši 25,4 % dosahovala u skupiny letých pobočka Orlová, u letých s 29,84 % pobočka Český Těšín a u uchazečů nad 50 let pobočka Havířov s 27 %. Naopak nejniţší podíl ve skupině do 19 let dosahovala pobočka Havířov s 2,3 %, u skupiny let pobočka Orlová s 19,4 %, u skupiny let pobočka Český Těšín s 22 %, ve věku let pobočka Bohumín s 24,2 % a nad 50 let pobočka Český Těšín s 23,1 %. Z pohledu délky evidence bylo nejvíce DE uchazečů ve skupině evidovaných po dobu 12 aţ 24 měsíců. Jednalo se o osob, které představovaly 31,87 % všech DE uchazečů. Nejvyšší meziroční přírůstek o 767 osob však zaznamenala skupina evidovaných déle neţ 5 let, jejíţ počet vzrostl na osob. Meziročně tím vzrost podíl této skupiny o 4,95 %, tj. na 26,46 %. Naopak nejvyšší pokles o 491 osob zaznamenala skupina DE uchazečů evidovaných měsíců, jejíţ podíl klesl o 3,30 % na 22,71 %. Nejvyšší podíl DE uchazečů z pohledu délky evidence měsíců byl u pobočky Český Těšín, a to 34,9 %, a s délkou evidence měsíců u pobočky Bohumín, a to 21,6 %. Uchazeči s délkou evidence měsíců dosahovali nejvyššího podílu u pobočky Orlová (23,5 %) a 60 a více měsíců u pobočky Karviná (30,6 %). Ta měla současně nejniţší počet DE uchazečů s délkou evidence měsíců (29 %) a měsíců (18 %). Nejméně osob s evidencí měsíců pak měla pobočka Český Těšín s 21,5 % a nad 5 let pobočka Bohumín s 20,3 %. Do dlouhodobé evidence nad 12 měsíců přešlo v průběhu roku 2004 celkem osob dříve evidovaných s evidencí do 12 měsíců. Ve stejném období bylo z evidence uchazečů vyřazeno uchazečů s evidencí delší neţ 1 rok. Tento počet byl o 825 osob, tj. 13,3 %, vyšší neţ v předchozím roce Ve všech skupinách zachycujících předchozí délku evidence vyřazených uchazečů se jejich počet zvýšil. V podílovém vyjádření však došlo k poklesu u dvou skupin, a to u evidovaných měsíců o 2,8 % a měsíců o 1,4 %. U těchto dvou skupin však počet vyřazených vzrostl ve srovnání s rokem 2003 o 248 a 49 osob. V absolutním počtu se nejvíce meziročně zvýšil počet vyřazených s evidencí nad 5 let, a to o 297 osob při nárůstu podílu o 3,3 %. O 231 osob se rovněţ meziročně zvýšil také počet vyřazených s evidencí 2 3 roky, při nárůstu podílu vyřazených v této skupině o 1 %. Z celkového počtu vyřazených dlouhodobě evidovaných uchazečů bylo 1.435, tj. 20,4 %, vyřazeno formou aktivní politiky zaměstnanosti. Přehled o vyřazování dlouhodobě evidovaných uchazečů od roku 1999 zachycuje následující tabulka. Z ní vyplývá, ţe se průběţně zvyšuje počet vyřazených uchazečů s evidencí nad 12 měsíců, avšak podíl aktivní politiky zaměstnanosti na jejich vyřazení od roku 2002 klesá. Ukazatel Počet vyřazených dlouhodobě evidovaných uchazečů v létech: rozdíl 04/03 Vyřazeni celkem z toho prostřed. APZ bez rekvalifikací podíl APZ na celkem 26,70 31,36 32,82 30,46 26,55 20,44-6,11 Pasivní forma + ostatní důvody vyřazení Z přehledu vyplývá, ţe se meziročně zvyšuje celkový počet vyřazených dlouhodobě evidovaných uchazečů. Pokud srovnáme podíl aktivní politiky zaměstnanosti na jejich vyřazování, dochází od roku 2002 k jeho poklesu. Poslední meziroční pokles podílu vyřazených APZ dosahoval 39

40 6.11 %. Na celkovém počtu uchazečů vyřazených aktivní politikou zaměstnanosti se vyřazení dlouhodobě evidovaní uchazeči podíleli 35,3 %. Z hlediska jednotlivých poboček podílejících se na vyřazování dlouhodobě evidovaných uchazečů bylo nejvíce osob vyřazeno u pobočky Havířov, a to 33,7 %. Nejniţší podíl ve výši 10,3 % byl u pobočky Český Těšín. Pokud hodnotíme podíl dlouhodobě vyřazených u jednotlivých poboček k jejich celkovému počtu vyřazených, pak nejvyšší podíl těchto osob vyřadila pobočka Karviná s 36,2 % a pobočka Havířov s 35,6 %. Nejniţší podíl zaznamenala pobočka Český Těšín s 33,6 %. U zbývajících poboček Orlová a Bohumín dosáhl podíl vyřazených DE uchazečů přibliţně stejné hodnoty pohybující se ve výši 34,7 % a 34,6 %. Z hodnocení podílu DE uchazečů vyřazených formou aktivní politiky zaměstnanosti k celkovému počtu vyřazených uchazečů prostřednictvím aktivní politiky, dosáhla nejvyššího podílu pobočka Český Těšín s 34,1 % a Orlová s 21,5 %. Nejniţší podíl byl zaznamenán u pobočky Karviná, kde dosáhl výše 16,2 %. U poboček Havířov dosáhl 19,9 % a Bohumín 18,1 %. Průměrná délka evidence uchazeče evidovaného k dosáhla v rámci okresu 823 dnů, přičemţ u ţen činila 819 dnů. Meziročně se zvýšila o 37 dnů u uchazeče celkem i u ţen. Nejvyšší průměrná délka evidence uchazeče byla zjištěna u pobočky Karviná, kde činila 941 dnů, přičemţ její meziroční nárůst představoval v průměru 56 dnů na jednoho uchazeče. Nejkratší průměrná délka evidence byla u pobočky Český Těšín, kde dosahovala 737 dnů, coţ bylo o 204 dnů na 1 uchazeče méně neţ u karvinské pobočky. U skupiny evidovaných ţen byla nejvyšší průměrná délka zjištěna u pobočky Orlová, kde činila 877 dnů a ve srovnání s koncem roku 2003 se zvýšila o 26 dnů. Nejniţší průměrná délka evidence u uchazeček byla u pobočky Havířov, a to 756 dnů. Průměrná délka evidence všech uchazečů o zaměstnání, kteří prošli v průběhu roku 2004 evidencí, činila 694 dnů a meziročně se zvýšila o 49 dnů. U skupiny ţen pak dosahovala 690 dnů a meziročně vzrostla o 43 dnů. Pořadí jednotlivých poboček s ohledem na nejvyšší a nejniţší průměrnou délku odpovídá pořadí u předchozího stavového ukazatele. Průměrná délka uchazečů vyřazených v posledním čtvrtletí roku 2004 dosáhla 466 dnů a u ţen 429 dnů Struktura uchazečů o zaměstnání podle výše nároku na podporu v nezaměstnanosti (do 10/2004 na hmotné zabezpečení uchazečů) Podpora v nezaměstnanosti dosahovala ve 4. čtvrtletí 2004 průměrné výše Kč. Ve srovnání s rokem 2003 vzrostla o 939 Kč. Ve srovnání se 3. čtvrtletním 2004 pak činil nárůst 865 Kč. Ten byl pravděpodobně ovlivněn změnou ZoZ, který z nároku na podporu vyčlenil absolventy škol, jenţ měli dříve nárok na HZ stanovené na úrovni ţivotního minima a kteří s ohledem na vyšší počty sniţovali průměrnou výši nároku všech ostatních uchazečů v daném čtvrtletí. Rok Průměrná výše nároku na podporu (dříve HZ) v jednotlivých čtvrtletích let I. II. III- IV Rozdíl 2004/ Následující přehled zachycuje podíl uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti v rozčlenění do skupin podle její výše. Meziročně se zvýšil podíl uchazečů s nárokem na podporu u 6 skupin rozdělených podle výše nároku od Kč. Pokles podílu uchazečů zaznamenaly první dvě skupiny, a to evidovaní s podporou ve výši do Kč a s podporou ve výši Kč. Důvodem u první skupiny je zvyšující se minimální mzda, takţe u většiny profesí dosahuje i při polovičním pracovním úvazku nárok na podporu zpravidla hodnoty vyšší neţ Kč. U druhé skupiny je velmi zřetelný vliv vyčlenění absolventů škol z nároku na podporu v nezaměstnanosti v případech, ţe nesplňují podmínku odpracovaného 1 roku v posledních 3 letech od zaevidování. Jelikoţ jejich dřívější nárok 40

41 dosahoval 50 % ţivotního minima, byly tyto osoby v minulosti zařazovány především v této kategorii od do Kč. V absolutním vyjádření to představuje meziročně pokles o osob (z na 935 osob), tj. o 62,6 %. Skupiny UoZ podle výše podpory (dříve HZ) Podíl uchazečů podle výše nároku na podporu k datu let Rozdíl 04/03 do Kč 10,8 7,7 8,0 6,6-1, Kč 52,3 52,9 45,8 22,8-23, Kč 14,4 14,4 18,6 26,3 7, Kč 8,3 9,9 9,7 13,6 3, Kč 5,6 6,2 6,3 9,8 3, Kč 3,5 3,8 4,2 6,5 2, Kč 2,0 2,2 2,8 4,7 1, a více Kč 3,1 2,9 4,6 9,7 5,1 Jelikoţ došlo od 1. pololetí 2004 k rozšíření stupnice podle výše podpory o další tři poloţky, které se dříve nesledovaly, je podíl uchazečů za rok 2004 uváděn s poslední výší a více bez rozčlenění. Z 9.7 % uchazečů, kteří měli nárok na tuto podporu, jich 6 % mělo nárok na podporu ve výši nad 9500 Kč. IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE A NAŠI OBČANÉ V CIZINĚ K bylo v okrese evidováno celkem platných povolení vydaných cizincům a informačních karet občanům EU, EHP a Švýcarska. Z tohoto celkového počtu bylo vydáno pouze 36 povolení, tj. 0,9 %, v rámci kontraktů. V ostatních případech se jednalo o individuální případy. Na celkovém počtu cizinců a občanů EU, EHP se nejvyšší měrou podílelo Poláků, kteří představovali 59,8 % jejich celkového počtu, a občanů Slovenské republiky, kteří představovali 39,3 %. Zbývajících 36 osob bylo jinými státními příslušníky, z toho 7 v rámci EU a EHS a 29 mimo Evropu. Následující přehled zachycuje celkový počet cizinců a občanů EU, EHP a Švýcarska, kteří k mohli pracovat buď na základě povolení k zaměstnání nebo na základě registrované informační karty. Ukazatel Stav k datu Rozdíl / absolutně v % Počet platných povolení vč. informačních karet+rk ,2 z toho individuální ,2 z toho kontrakty ,9 z toho občané Polska ,6 z toho občané Slovenska ,4 Nejvyšší počty občanů EU a EHP a ostatních cizinců (nad 10 osob) byly u zaměstnavatelů v následujících odvětvích dle OKEČ: Odvětví činnosti OKEČ Kód Občané EU,EHP Ostatní cizinci Celkem C Těţba nerostných surovin DJ - výroba kovů a kovodělných výrobků 27, G - Obchod,opravy motor.vozidel a spotřebního zboţí N - Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti I - Doprava, skladování, spoje

42 Odvětví činnosti OKEČ Kód Občané EU,EHP Ostatní cizinci Celkem O - Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby DK - výroba strojů a zařízení K - Činnosti v oblasti nemovitostí, podnikat.činnosti DL - výroba elektrických a optických přístrojů DM - výroba dopravních prostředků 34, Nejvíce cizinců a občanů EU a EHP (v počtu nad 10 osob) bylo zaměstnáváno na našem území k v profesích uvedených v následující tabulce. Pro názornost uvádíme rovněţ počet uchazečů, kteří o uvedenou profesi mají zájem. Úřad práce nemůţe ovlivnit přednostní přijímání našich uchazečů o zaměstnání na místech obsazovaných občany EU a EHP. Z rozboru vyplývá, ţe např. počet občanů EU a EHP dosahuje, např. u profese horníků, více neţ 13 násobku počtu uchazečů, u profese obsluhy strojů a práce na ţelezničním svršku více neţ 11 násobku, u profesí ředitelů podniků a lékařů 4 násobku a u učitelů vysokých škol a obsluţných prací na důlním zařízení více neţ 2 násobku. KZAM Název profese UoZ EU,EHP cizinci Úhrnem 711 Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušn. a kameníci Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příb. oborech Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci Obsluha strojů a zařízení pro práce na ţelezničním svršku Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce a pracov Obsluha důlního zařízení, razicích štítů a zařízení na zprac. nerostů Mechanici, seřizovači, opraváři elektrických a elektronických zařízení Formíři, svářeči, výrobci a opraváři výrobků z plechů, potápěčské čety Řidiči motorových vozidel Obsluha zařízení na zpracování kovů Pomocníci, uklízeči a pradláci Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři Řidiči ţelezničních kolejových vozidel a dělníci v příbuzných oborech Cizinci K bylo nadále evidováno 414 platných povolení k zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 385 povolení vydáno občanům z EU, EHP (Polsko 382, Nizozemí 2, Finsko 1). Zbývajících 29 povolení bylo vydáno ostatním cizincům mimo EU, EHP a Švýcarsko. Následující přehled zachycuje platná povolení vydaná cizincům k (mimo státy EU,EHP a Švýcarska). Ukazatel Stav k datu Rozdíl / absolutně V % Platná povolení pro cizince (mimo EU,EHP) ,6 z toho individuální ,6 z toho na základě kontraktů ,0 Následující tabulka zachycuje strukturu cizinců podle státní příslušnosti. V uvedeném přehledu schází ještě 2 Nizozemci, 1 Fin a 382 Poláků, kteří měli k nadále platná původně vydaná povolení k zaměstnání cizince. Jelikoţ se jedná o občany EU a EHP, nejsou v tomto přehledu zahrnuti. 42

43 Ukazatel Stav k datu Rozdíl / absolutně V % Argentina ,0 Austrálie X Bulharsko ,1 Indie ,0 Japonsko ,9 Kanada ,0 Makedonie ,0 Mexiko ,0 Rusko ,0 Singapur ,0 Ukrajina ,0 USA ,0 Celkem ,6 Z tabulky vyplývá, ţe meziročně se počet cizinců s vydaným povolením k v porovnání s počty povolení u stejných státních příslušností sníţil o 8 osob. Nejvíce povolení k zaměstnávání bylo vydáno Bulharům pro výkon profese horník (41,4 %), a poté pro výkon vedoucích funkcí ředitelů a prezidentů velkých organizací Japoncům (13,8 %). Nejvíce povolení bylo vydáno pro odvětví těţby nerostných surovin (12), dále pro odvětví výroby dopravních prostředků (6), obchod (4) a odvětví vzdělávání (3). U ostatních 4 odvětví se počty vydaných povolení pohybovaly v rozsahu 1 2. Mimo tyto osoby byly v rámci 98, písm. a-e, j a k ZoZ zaevidovány další tři osoby z Rumunska, Ukrajiny a USA. 2. Občané Evropské unie, EHP a Švýcarska Občané EU a EHP působili k na našem území v počtu osob. Z uvedeného počtu mělo 385 z nich ještě platná povolení k zaměstnání a zbývajících osob bylo evidováno na základě informačních karet. Nejvíce občanů z EU a EHP, tj osob, bylo z Polska. Ti tvořili 60,3 % všech občanů EU a EHP osob, tj. 39,6 %, bylo ze Slovenska. Spolu tyto dvě skupiny tvořily 99,9 % všech občanů EU a EHP registrovaných na informačních kartách. Zbývající 0,1 % tvořili 2 občané Finska a 2 občané Nizozemí. Meziročně vzrostl na našem území počet Poláků o 59 osob a počet Slováků klesl o 53 osob. Následující přehled zachycuje strukturu občanů EU a EHP podle státní příslušnosti v průběhu posledního roku bez ohledu na to, zda tyto osoby pracovaly na základě povolení nebo dříve RK a nyní informační karty. Ukazatel Stav k datu Rozdíl / absolutně v % Belgie ,0 Dánsko ,0 Finsko ,0 Itálie ,0 Nizozemí ,0 Polsko * 2296** 59 2,6 Slovinsko ,0 Slovensko ,4 Velká Británie ,0 Státy EU, EHP ,05 *) z toho 1978 povolení, 38 kontrakty a 80 registrač. karet **) z toho 346 povolení, 36 kontrakty a 1914 informačních karet Z profesní struktury občanů EU, EHP vyplývá, ţe 75,1 % z nich bylo registrováno pro výkon profese horník. Jednalo s o osob. V následujícím přehledu jsou zachyceny profese nejčastěji vykonávané občany EU a EHP (v počtu 10 více): 43

44 KZAM Název profese Počet obč. EU,EHP na informačních kartách 711 Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušninami a kameníci Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci Obsluha strojů a zařízení pro práce na ţelezničním svršku Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce a pracovníci Obsluha důlního zařízení, razicích štítů a zařízení na zpracování nerostů Mechanici, seřizovači, opraváři elektrických a elektronických zařízení a přístrojů Formíři, svářeči, výrobci a opraváři výrobků z plechů, potápěčské čety Řidiči motorových vozidel Obsluha zařízení na zpracování kovů Pomocníci, uklízeči a pradláci Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři Řidiči ţelezničních kolejových vozidel a dělníci v příbuzných oborech 10 Přehled o podílu zahraniční zaměstnanosti na zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích (subjekty s 25 a více zaměstnanci) přináší následující tabulka: Odvětví činnosti Zaměstnanost k Státy EU,EHP a Švýcarsko Ostatní cizinci Souhrn Podíl cizinců v % F Stavebnictví ,58 C Těţba nerostných surovin ,84 A - Zemědělství a myslivost, lesnictví ,85 DK - výroba a opravy strojů a zařízení ,20 G - Obchod, opravy motorových vozidel a výroba pro os. spot ,42 DL - výroba elektrických a optických přístrojů ,37 DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků ,71 O - Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby ,32 DN - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený ,30 H Ubytování a stravování ,29 N Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ,29 J - Finanční zprostředkování ,02 K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské čin ,80 DE výroba vlákniny, papírů a výrobků z papíru ,66 DH výroba pryţových a plastových výrobků ,66 DI - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků ,61 DM - výroba motorových vozíků, přívěsů, návěsů ,55 I - Doprava, skladování, spoje ,50 DA výroba potravinářských výrobků, nápojů, tab. výr ,31 DB výroba textilií, textilních a oděvních výrobků ,28 M Vzdělávání ,11 E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody ,06 DC výroba usní a výrobků z usní ,00 DD zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků, kr. nábytku ,00 DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv, chem. vl ,00 L - Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení ,00 B - Rybolov, chov ryb x DF výroba koksu, jadrných paliv, rafinérské zpracování ropy x P - Domácnosti zaměstnávající personál x Q - Exteritoriální organizace a spolky x Celkem ,25 Z uvedených informací vyplývá, ţe převáţná většina zahraničních zaměstnanců (občané EU, EHP a ostatních cizinců) je zaměstnána v těţebním průmyslu v profesi důlních dělníků nebo důlních 44

45 techniků. K bylo nejvíce těchto osob zaměstnáno v důlních závodech okresu prostřednictvím dodavatelských firem, které doplnily zaměstnanost občany EU a EHP. Ti představovali 80,5 % všech zahraničních zaměstnanců pracujících v odvětví těţby nerostných surovin. Důlní závody se svou zahraniční zaměstnaností podílely na počtu zahraničních pracovníků odvětví těţby nerostných surovin 19,5 %. Pokud hodnotíme počty registrovaných občanů EU, EHP, cizinců na povolení i registrace, dosahuje tato skupina zahraničních zaměstnanců nejvyššího podílu na zaměstnanosti v odvětví stavebnictví, a to 19,6 %. Aţ poté se zařadilo odvětví těţby nerostných surovin se 17,8 %. Podíl těchto zahraničních zaměstnanců na zaměstnanosti ostatních odvětví je nízký a nedosahuje ani 4 %. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet povolení a registrací zahraničních zaměstnanců, kteří pracovali v důlních závodech našeho okresu, zvýšil nepatrně, a to o 60 osob, coţ představovalo nárůst o 2 %. Nepatrný pohyb byl zaznamenán u důlních závodů, u nichţ počet zahraničních zaměstnanců vzrostl pouze o 7 osob. O 51 osob se zvýšil počet u dodavatelských firem. V průběhu roku 2005 začalo podnikat na našem území 5 nových subjektů, které registrovaly prostřednictvím informačních karet zaměstnané občany EU a EHP. Naši občané v cizině V průběhu roku 2004 bylo posouzeno celkem 163 ţádostí občanů (z toho 105 ţen), kteří měli zájem pracovat v zahraničí. Na MPSV bylo pak odesláno celkem 7 ţádostí, z toho pro 5 ţen, o práci v SRN a Švýcarsku. Ve všech případech se jednalo o práci na 18 měsíců. 7 osob, z toho 4 ţeny, obdrţely předběţnou pracovní smlouvu a 1 muţ dosud příslib nedostal. Mimo tento počet byly v roce 2004 uspokojeny další 2 ţádosti ţen, které si podaly ţádost ještě v roce Celkem obdrţelo předběţnou pracovní smlouvu 9 občanů, z toho 6 ţen. V 8 případech, z toho u 5 ţen, se jedná o práce v oboru gastronomie a v 1 případě u ţeny o administrativní práce. Mimo tento počet došlo na základě vlastní aktivity občanů dalších 60 předběţných příslibů, z toho 28 pro ţeny. Větší část opět bude směřovat do gastronomie (44/25) a zemědělství (10/2). 6 osob, z toho 1 ţena, má moţnost výkonu pomocných prací. 3 ţádosti byly v tomto období občany odmítnuty pro nezájem. Ve srovnání s rokem 2003 se sníţil počet ţadatelů o informace o 32 osob. O 3 se sníţil rovněţ počet podaných ţádostí o práci v zahraničí. Počet všech uspokojených ţadatelů se nezměnil a byl v obou létech stejný. O 5 případů se sníţil počet předběţných pracovních smluv, které si zájemci vyřizovali sami z vlastní iniciativy. V. KONTROLNÍ ČINNOST Pracovníky kontrolního oddělení bylo v roce 2004 provedeno celkem 122 vnějších kontrol, z toho 120 v soukromém sektoru a 2 ve veřejném sektoru. U zaměstnavatelů veřejného sektoru bylo zjištěno v 8 případech porušení zákoníku práce, předpisů o zaměstnanosti a mzdě. V soukromém sektoru bylo zjištěno porušení uvedených předpisů ve 475 případech. Za porušení pracovně právních předpisů bylo uloţeno 108 sankcí v celkové výši Kč a 8 sankcí pořádkových v celkové výši 40 tisíc Kč. Statistický přehled o počtu kontrol a uloţených sankcí v průběhu posledního roku zachycuje následující tabulka. Dlouhodobý přehled o počtu kontrol a sankcí hmotně právních od roku 1992 je pak součástí tabulkových příloh. *v tisících Kč Ukazatel Počet kontrol a výše uloţených pokut Rozdíl /2003 Počet vnějších kontrol Počet uloţených pokut hmotněprávních Výše pokut hmotněprávních* 291,8 216,4 718,6 426,8 Počet uloţených pořádkových pokut Výše pokud pořádkových* 430,0 20,0 40,0-390,0 Mezi nejčastější porušení zákoníku práce a jeho prováděcích předpisů patřilo porušení ustanovení 32, odst. 3, 36, odst. 1, 60, odst. 2, 94 a 236. U kontrol zákona o zaměstnanosti

46 se nejčetněji vyskytovalo porušení ustanovení 1, odst. 6 a 19. V oblasti mzdových předpisů docházelo nejčastěji k porušování ustanovení 4, odst. 1 a 4, 6, 7 a 14 zákona o mzdě a 2, odst. 1 a 17 nařízení vlády č. 333/1993 Sb. Ve srovnání s předchozím rokem se počet kontrol v roce 2004 zvýšil o 44. Počet uloţených hmotně právních sankcí meziročně vzrostl o 69, přičemţ výše sankcí hmotně právních se zvýšila o 426,8 tisíc Kč. U pořádkových pokut došlo meziročně k poklesu jejich počtu o 59 a jejich výše o 390 tisíc Kč, a to v souvislosti s doporučením MPSV s ohledem na krátké odvolací lhůty. INSOLVENCE ZAMĚSTNAVATELŮ V ROCE 2004 Za celou dobu platnosti zákona č. 118/2000 Sb. bylo zveřejněno u zdejšího ÚP celkem 294 návrhů na podání konkurzu. V průběhu roku 2004 se jednalo o 68 návrhů, z nichţ bylo jiţ 34 odvoláno nebo zamítnuto. V průběhu roku 2004 bylo podáno občany celkem 170 ţádostí k uspokojení mzdových nároků svých nesolventních zaměstnavatelů. Meziročně se počet těchto ţádostí zvýšil o 65 ţádostí, coţ představovalo nárůst o cca 62 %. Tyto ţádosti se vztahovaly k 12 zaměstnavatelům, jejichţ počet se však zvýšil ve srovnání s rokem 2003 pouze o 1. S nárůstem ţádostí souvisí také meziroční nárůst kladně vyřízených ţádostí, jejichţ počet vzrostl o 71, tj. na 160. Současně vzrostla také finanční částka, která byla vyplacena na úhradu neuspokojených mzdových nároků, a to o cca 1,465 mil. Kč. Ukazatel Rok pololetí 2004 Rok 2004 Počet podaných ţádostí Počet firem, kterých se týkaly podané ţádosti Počet kladně vyřízených ţádostí Celková částka vyplacená ÚP v Kč 1, , , Nadprůměrný nárůst byl zaznamenán jiţ v průběhu 1. pololetí 2004, kdy bylo podáno 63 % všech ţádostí za celý rok. Tento stav ovlivnila především insolvence zaměstnavatele odvětví výroby oděvů, která se týkala uspokojení nároků cca 100 osob. POVOLOVÁNÍ VÝKONU ČINNOSTi DÍTĚTE Ustanovení 121 nového zákonu o zaměstnanosti bylo realizována hned v prvním měsíci říjnu Do konce roku bylo poţádáno o vydání povolení výkonu umělecké činnosti pro 42 dětí a pro reklamní činnost 2 dětí. Ve všech případech bylo ţádostem vyhověno. 46

47 VI. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Na politiku zaměstnanosti bylo v roce 2004 vynaloţeno více neţ 312,437 milionů Kč. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se tyto náklady zvýšily o 5,53 %, přičemţ na nárůstu se z 95 % podílely náklady vynaloţené na pasivní politiku, tj. podpory v nezaměstnanosti, dříve hmotné zabezpečení uchazeče. Tato částka vynaloţená na podpory se meziročně zvýšila o 7,9 %. Nárůst výdajů poskytnutých na aktivní politiku zaměstnanosti se meziročně zvýšil o 0,81 %. Jejich podíl na celkových výdajích politiky zaměstnanosti dosahoval za uplynulý rok 31,9 %, coţ bylo o 1,5 % méně neţ v roce Přehled o výši výdajů na politiku zaměstnanosti zachycuje následující tabulka. Výdaje na politiku zaměstnanost (PZ) Ukazatel (v tis. Kč) Stav k datu Rozdíl 12 04/ absolutně v % Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) , , , ,432 5,53 V tom na aktivní politiku (APZ) , , , ,676 0,81 V tom na pasivní politiku (PPZ) , , , ,756 7,90 Podíl výdajů APZ na celkových výdajích PZ 33,4 26,9 31,94-1,46 Pouţití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti bylo v roce 2004 ovlivněno změnou zákona o zaměstnanosti, který zrušil některé původní nástroje APZ a schválil nástroje nové. Zásadní změnou je zrušení samostatného nástroje APZ odborná praxe absolventů škol. Absolventy škol lze od uplatňovat na trhu práce v rámci nástroje SÚPM, tzv. vyhrazených míst. Rovněţ došlo k ukončení dříve uplatňovaného nástroje SÚPM pojmenovaného ROPO, v rámci něhoţ byla umoţněna absolventům škol praxe u organizačních sloţek státu (dříve rozpočtových organizací) a příspěvkových organizací. U nástroje SÚPM došlo k oddělení míst vyhrazených a zřízených. K jiţ stávajícím nástrojům pak přibyly nástroje překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování, příspěvek na dopravu a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Z uvedeného důvodu jsou této kapitole některé údaje zařazeny ještě do poloţek, které v současnosti jiţ neexistují a spadají pod jiný nástroj. V průběhu roku 2004 bylo podáno celkem projektů k vytvoření nových pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání. Z uvedeného počtu bylo předkladatelem stornováno celkem 132 projektů, z toho nejvíce v rámci odborné praxe absolventů (62) a SÚPM na mzdy (53). Zamítnuto bylo celkem 188 projektů, z toho nejvíce opět nejvíce v rámci SÚPM na mzdy (83) a odborné praxe (71). Počet podaných projektů meziročně klesl o 9. Přijato a schváleno bylo projektů na vytvoření pracovních příleţitostí v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, coţ bylo o 55 projektů více neţ v roce Z uvedeného počtu bylo 43 projektů v rámci VPP, 676 projektů v rámci SÚPM, z toho 53 na investice, 562 na mzdy a 51 v rámci SVČ, a dále 447 projektů k zajištění odborné praxe absolventů škol. Nejvíce projektů bylo schváleno v oblasti Karvinska (283 a Havířovska (235). Nejniţší počet byl v oblasti Orlovsko (64) a Bohumínsko (67). Následující přehled zachycuje počty pracovních příleţitostí vytvořených v rámci jednotlivých nástrojů APZ ve srovnání s rokem Ukazatel Stav k datu Rozdíl / absolutně V % SÚPM u zaměstnavatelů - zřízení ,9 SÚPM u zaměstnavatelů na mzdy vyhraz ,2 SÚPM u zaměstnavatelů - ROPO ,0 SÚPM SVČ ,2 Odborná praxe* ,5 VPP ,0 Chráněné dílny a pracoviště - zřízení ,0 Úhrnem ,9 * odborná praxe probíhala do Od v rámci nástroje SÚPM. 47

48 V rámci nástrojů APZ bylo v roce 2004 vytvořeno celkem pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání. Meziročně se jejich počet sníţil o 28 míst. Pokles byl zaznamenán u většiny nástrojů APZ mimo SÚPM vyhrazených na mzdy, kam se přesunula od nově vytvořená místa pro absolventy škol z původního nástroje odborná praxe. K mírnému nárůstu došlo také u pracovních příleţitostí vytvořených v rámci dřívějšího nástroje SÚPM ROPO a rovněţ u míst vytvořených v rámci chráněných dílen a pracovišť. U zbývajících nástrojů byl zaznamenán pokles počtu pracovních míst, přičemţ nejvyšší, mimo jiţ zmíněný nástroj OP, byl zaznamenán u nástroje VPP, kde meziročně klesl o 61 míst, dále pak u SÚPM na investice o 29 míst a u SÚPM SVČ o 20 míst. Z celkového počtu vytvořených pracovních příleţitostí bylo nejvíce určeno pro skupinu absolventů škol, a to 585 míst, tj. 40,2 %. 731 osob, tj. 52,3 %, které na tato místa nastoupily, bylo ve věku do 25 let a 80 osob, tj. 5,7 %, ve věku nad 50 let. 73 osob, tj. 5,2 % uplatněných v rámci APZ, bylo osobami se zdravotním postiţením. Kvalifikační struktura všech pracovních míst vytvořených za rok 2004 byla následující: Stupeň vzdělání Struktura všech míst vytvořených v rámci APZ podle kvalifikace Počet Podíl Základní vzdělání ,1 14,5 21,8 19,0 Vyučen v oboru ,6 28,1 22,8 24,4 Úplné střední ,1 50,5 49,2 48,0 Vysokoškolské ,2 6,9 6,2 8,6 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Meziročně se zvýšil počet pracovních míst, která byla určena pro uchazeče vyučené a vysokoškoláky. Pokles naopak zaznamenal počet pracovních míst vytvořených pro uchazeče se základním vzděláním. 1. Veřejně prospěšné práce (VPP) V roce 2004 bylo podáno celkem 44 projektů k vytvoření pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací. Jeden projekt byl zamítnut. V rámci 43 schválených projektů bylo vytvořeno celkem 278 pracovních míst. Většina, tj. 73 % těchto míst, vznikla pro uchazeče se základním vzděláním, 22,3 % pro uchazeče s vyučením v oboru a zbývajících 4,7 % pro uchazeče s úplným středním a vysokoškolským vzděláním. Nejvíce těchto míst bylo vytvořeno zaměstnavateli odvětví veřejné správy, sociálního zabezpečení a obrany, tj. u měst a obcí. Jednalo se o 40,3 % všech těchto míst. Zbývající místa vznikla v průmyslu (11,2 %), stavebnictví (5,4 %), obchodu a sluţbách (2,9 %) a školství (2,2 %). Nejvíce těchto míst vzniklo v mikroregionu Havířovsko, a to 133, tj. 47,8 %. 18,7 % těchto míst vzniklo v oblasti Bohumínsko a 13,7 % v oblasti Orlovsko. Nejméně těchto míst vzniklo v oblasti Českotěšínsko (9,4 % %) a Karvinsko (10,4 %). Na tato vytvořená místa v rámci VPP nastoupilo celkem 324 osob, z toho bylo 61,1 % se základním nebo nedokončeným vzděláním, 30,9 % s vyučením v oboru bez maturity, 7,4 % se středoškolským s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Z uvedeného počtu uchazečů bylo 140 evidováno déle neţ 2 roky, 161 osob měsíců a pouze 14 do jednoho roku. Z toho vyplývá, ţe cca 93 % takto umístěných osob patřilo mezi evidované déle neţ 1 rok. Zpět do evidence bylo zařazeno 158 z těchto umístěných, tj. 48,8 % jejich celkového počtu. Z celkového počtu bylo 22 osob se ZP, 85 ţen, 52 osob ve věku do 25 let a 46 osob ve věku nad 50 let. Průměrná výše sjednané finanční podpory činila Kč. Průměrná doba trvání obsazení 1 místa činila 7 měsíců. Průměrná délka obsazení 1 místa 1 uchazečem trvala 9 měsíců. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se sníţil počet schválených projektů o 2, počet vytvořených míst o 61 a počet umístěných o 58 uchazečů o zaměstnání. 48

49 Nejvíce pracovních příleţitostí bylo v rámci tohoto nástroje vytvořeno v těchto profesích: KZAM Název profese Počet vytvořených míst 9161 Sběrači odpadků, popeláři dělník pro čištění města Ostatní techničtí pracovníci jinde neuvedení - mistři Sociální pracovníci 6 K bylo nadále evidováno celkem 207 aktuálních míst v rámci VPP, na nichţ bylo umístěno 184 uchazečů o zaměstnání, z toho 14 osob se zdravotním postiţením. 2. Společensky účelná pracovní místa (SÚPM vyhrazená a zřízená) Za účelem získání příspěvku v rámci SÚPM bylo podáno v roce 2004 celkem 862 projektů. Z uvedeného počtu bylo 116 projektů zamítnuto a 70 projektů bylo stornováno předkladateli. Celkem tedy bylo schváleno 676 projektů k vytvoření 723 pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání. V rámci nástroje SÚPM byly do poskytovány příspěvky na investice, na mzdy, na SVČ a v rámci tzv. ROPO, tj. absolventi v organizačních sloţkách státu (dříve rozpočtové organizace) a v příspěvkových organizacích. Od došlo v souvislosti se změnou ZoZ k některým změnám, a to např. v charakteristice míst na vyhrazená (dříve mzdy), zřízená a za účelem SVČ. Došlo ke zrušení dřívějšího ROPO a v rámci vyhrazených pracovních míst se začalo řešit uplatňování absolventů škol na trhu práce, kteří do získávali pracovní zkušenosti v rámci jiţ nyní zrušeného nástroje odborná praxe. V rámci nástroje SÚPM (mzdy-vyhrazená místa) bylo vytvořeno celkem 562 pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání, z toho pro 138 absolventů škol v rámci tzv. ROPO do Dalších 110 pracovních míst bylo zřízeno s příspěvkem na investice a 51 míst vzniklo v rámci samostatně výdělečné činnosti uchazečů o zaměstnání. Nejvíce míst (v rámci SÚPM bez SVČ) vzniklo pro uchazeče s úplným středoškolským vzděláním, a to 45,2 %. Druhý nejvyšší podíl zaznamenala s 39,8 % místa pro vyučence a 9,5 % místa pro osoby se základním vzděláním. 5,4 % tvořila místa určená pro vysokoškoláky. Nejvíce míst v rámci SÚPM vzniklo v oblasti Karvinska (41 %), a Havířovska (30,8 %). Shodný podíl ve výši 9,7 % zaznamenaly oblasti Orlovsko a Bohumínsko a 8,7 % oblast Českotěšínska. Nejvíce míst, tj. 361, 53,7 %, vzniklo v rámci SÚPM u zaměstnavatelů v odvětví sluţeb a obchodu. 12,8 % těchto míst vzniklo v průmyslu a 5,7 % v odvětví stavebnictví. V ostatních odvětvích byl jejich podíl niţší neţ 5 %. Na uvedená SÚPM nastoupilo celkem 591 uchazečů o zaměstnání. Z uvedeného počtu bylo 43 osob se ZP, 330 ţen, 286 osob ve věku do 25 let a 34 osob ve věku nad 50 let. Nejvíce osob, které na tato místa nastoupily, mělo středoškolské vzdělání s maturitou (43,1 %) a vyučení v oboru (40,6 %). Základní vzdělání mělo 10,8 % a vysokoškolské 5,4 % uchazečů na těchto místech. Nejvíce z těchto nastoupených uchazečů bylo evidováno déle neţ 2 roky, a to 150 osob, tj. 25,4 %. 141 uchazečů bylo evidováno měsíců a 112 uchazečů do 3 měsíců. S evidencí od tří do 12 měsíců bylo souhrnně 181 uchazečů o zaměstnání umístěných v rámci tohoto nástroje. Průměrná výše sjednané finanční podpory dosahovala u SÚPM výše Kč. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se zvýšil počet schválených projektů o 192, Počet míst v rámci SÚPM (vyhrazených a zřízených) vzrostl o 162. Počet umístěných uchazečů vzrostl o 122 uchazečů o zaměstnání. Nejvíce pracovních příleţitostí bylo v rámci tohoto nástroje vytvořeno v těchto profesích: 49

50 KZAM Název profese Počet míst 3439 Ostatní odborní pracovníci jinde neuvedení Prodavači v obchodech Sekretářky,sekretáři Číšníci,servírky Nástrojáři,kovomodeláři,kovodělníci,zámečníci Pomocníci a uklízeči v kancelářích,hotelích,nemocnicích Ostatní pečovatelé a pomocní ošetřovatelé Pom.a nekval.pracovníci v dopravě,ve skladech, v telekomun.,,na poštách Niţší účetní Pracovníci v oblasti.účetnictví,fakturace,rozpočet.,kalkulace Pracovníci dohlíţející na obsluhující personál Obsluha ostatní zařízení na zpracování dřeva Řidiči nákladních automobilů a tahačů Kuchaři Obsluha strojů na zpracování kakaa, čaje, kávy Pomocní a nekvalifikovaní montáţní a manipulační dělníci 10 K bylo nadále platných 767 SÚPM, na nichţ bylo zaměstnáno 692 uchazečů o zaměstnání. 3. Společensky účelná pracovní místa (SVČ) Samostatnou výdělečnou činnost zahájilo s příspěvkem ÚP celkem 51 uchazečů o zaměstnání. Projekty podalo 70 uchazečů, přičemţ v 11 případech došlo k jeho zamítnutí a v 8 případech byl projekt stornován předkladatelem. 84,3 % těchto míst vzniklo v oblasti sluţeb, 9,8 % v oblasti obchodu a ve 3 případech v oblasti elektrotechnického průmyslu a stavebnictví. Ve 31 případech byl příspěvek poskytnut jako návratná finanční výpomoc a ve 20 případech jako jiná účelová dotace. Nejvíce míst v rámci SVČ vzniklo v oblasti Havířovska, a to 52,9 %. V oblasti Karvinsko pak vzniklo 17,6 % z těchto míst a nejméně, tj. 7,8 %, vzniklo v oblasti Českotěšínska. Průměrná výše sjednané finanční podpory činila Kč. Meziročně se počet uchazečů, kteří zahájili SVČ, sníţil o 20 osob. K podnikalo v rámci SVČ nadále 112 osob. Nejvíce pracovních příleţitostí bylo v rámci tohoto nástroje vytvořeno v těchto činnostech: Název činnosti Počet míst specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zboţím 9 pedikúra, manikúra 7 oprava motorových vozidel 6 výroba oděvů a oděvních doplňků (kromě koţešinových) 5 činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců 4 činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence 4 4. Odborná praxe absolventů škol (realizovaná do ) Do bylo podáno celkem 580 projektů na zajištění odborné praxe absolventů škol. Z uvedeného počtu bylo 71 projektů zamítnuto a v 62 případech byly projekty stornovány předkladateli. 447 projektů, coţ představuje také shodný počet pracovních příleţitostí, bylo schváleno. Nejvíce projektů bylo schváleno pro zaměstnavatele z odvětví obchodu a sluţeb (47 %). Další pořadí zaujímalo s 9,8 % odvětví průmyslu a s 9,6 % odvětví stavebnictví. Přibliţně stejný podíl ve výši 6,5 a 6,3 % zaujímala odvětví veřejné správy, sociálního zabezpečení a obrany a odvětví 50

51 zdravotnictví. Ostatní odvětví dosahovala podílu niţšího neţ 5 %. U odborné praxe ze 75,7 % převládala moţnost uplatnění pro absolventy s úplným středním vzděláním a ze 17,6 % pro vysokoškoláky. Na odbornou praxi nastoupilo celkem 426 absolventů škol, přičemţ 44,8 % z nich mělo středoškolské vzděláním ukončené maturitou, poté následovali s 35,9 % vyučenci bez maturit a s 18,8 % vysokoškoláci. Z uvedeného počtu byla 1 osoba zdravotně postiţená, 238 ţen a 393 osob ve věku do 25 let. U absolventů škol převaţovala délka evidence do 3 měsíců, po kterou bylo evidováno 49,5 % takto umístěných absolventů škol. Poté následovalo 39 % absolventů s délkou evidence do 12 měsíců. S měsíční evidencí bylo pouze 11 % absolventů na odborné praxi, coţ představovalo 47 osob. Nejvíce pracovních příleţitostí v rámci odborné praxe měla oblast Havířovska (33,1 %) a Karvinsko 28,2 %). Nejméně odborných praxí bylo v oblasti Bohumínska, a to 8,5 % z celkového počtu. Průměrná výše sjednané finanční podpory dosahovala Kč. Ve srovnání s rokem 2003 došlo k poklesu počtu schválených projektů a zajištěných odborných praxí o 115 a počtu umístěných o 136 absolventů. Tento pokles byl ovlivněn především zrušením tohoto nástroje k a umísťováním těchto absolventů v rámci nástroje SÚPM, který zaznamenal meziročně naopak nárůst. K ještě dobíhá odborná praxe u 506 absolventů škol, z toho 414 středoškoláků, 91 vysokoškoláků a 1 mladistvého. Nejvíce pracovních příleţitostí bylo v rámci tohoto nástroje vytvořeno v těchto profesích: KZAM Název profese Počet míst 4115 Sekretářky, sekretáři Prodavači v obchodech Ošetřovatelé, všeobecné zdravotní sestry Kuchaři Odborní administrativní pracovníci jinde neuvedení Číšníci, servírky Pracovníci v oblasti účetnictví, fakturace, rozpočetnictví, kalkulace Zpracovatelé pekárenských a cukrářských výrobků, pekaři, cukráři Prodavači v obchodech Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci Obchodní agenti Zedníci, kameníci, omítkáři Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři Kuchaři Právní asistenti, praktikanti a koncipienti Vznik chráněných dílen a chráněných pracovišť pro osoby se zdravotním postiţením V průběhu roku 2004 bylo v rámci chráněných dílen a pracovišť vytvořeno celkem 7 pracovních míst pro osoby se zdravotním postiţením, z toho pro 4 ţeny. Tato místa byla vytvořena 2 zaměstnavateli. Na vytvoření těchto chráněných pracovních míst bylo vynaloţeno Kč. Nově vytvořená místa pro osoby se ZP v CHPD a na CHPM byla v těchto profesích KZAM Název profese Počet míst Dělník v elektrotechnice Montáţní dělník jinde neuvedený 4 51

52 Provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť Na částečnou úhradu provozních nákladů 5 chráněných pracovních dílen, které zaměstnávaly celkem 136 osob se zdravotním postiţením, poskytl úřad práce příspěvek v celkové výši 3, ,50 Kč. Příspěvek pro zaměstnavatele zaměstnávající více neţ 50% zaměstnanců se ZP 10 zaměstnavatelům, kteří zaměstnávali v roce 2004 v celkovém přepočteném počtu 78,49 osob se ZP (68,22 osob se zdravotním postiţením a 10,27 osob s těţším zdravotním postiţením), byl vyplacen příspěvek na podporu zaměstnávání OZP ve výši 4, ,- Kč. Ve srovnání s rokem 2003 se o 12 osob se ZP zvýšil počet zaměstnávaných v rámci chráněných dílen, na jejichţ provoz přispíval ÚP. Zhruba o 29 osob se zvýšil přepočtený stav OZP u zaměstnavatelů, kteří získali příspěvek zaměstnavatele zaměstnávajícího více neţ 50 % osob se ZP. Počet zaměstnavatelů se rovněţ meziročně zvýšil o 5 subjektů. 6. Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: Překlenovací příspěvek Uplatňování tohoto nového nástroj APZ bylo zahájeno dnem Do konce roku 2004 byl tento příspěvek poskytnut v 5 případech. Ostatní nástroje APZ nebyly realizovány. Nové nástroje APZ - Ukazatel (celkový počet) od do OSOBY S PŘÍSPĚVKEM Překlenovací příspěvek 5 Příspěvek na zapracování 0 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 0 Osoby s příspěvkem celkem 5 ZAMĚSTNAVATELÉ S PŘÍSPĚVKEM Příspěvek na dopravu zaměstnanců 0 7. Kontrolní činnost na úseku APZ V roce 2004 proběhlo celkem 205 kontrol v rámci jednotlivých nástrojů APZ. Nejvíce kontrol proběhlo u osob SVČ a v rámci nástroje SÚPM. Kontroly neprobíhaly u nástroje veřejně prospěšných prací. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se jejich počet sníţil o 3. Neplnění podmínek uzavřených dohody bylo zjištěno ve 4 případech, a to v jednom případě u nástroje SÚPM a ve třech případech u OSVČ. Přehled o počtu provedených kontrol v rámci jednotlivých nástrojů APZ Rok Podmínky Celkem SÚPM SVČ VPP OP CHD dohod plní X X X X

53 8. Vývoj a realizace nástrojů APZ v roce Podmínky pro poskytování příspěvků pro rok 2004 Ke změně podmínek pro poskytování příspěvků APZ v roce 2004 došlo změnou směrnice, jejíţ účinnost nastala k Touto změnou se navýšil příspěvek u absolventské praxe na Kč a u mladistvých na Kč. U dotace na mzdu se za celé první pololetí podmínky nezměnily. U nástroje VPP se změnila částka na Kč + pojištění v odpovídající výši Kč a také délka evidence uchazečů, kteří mohli být doporučováni na VPP, vzrostla na 12 měsíců. Nástroj SÚPM - investice zůstal stejný jako v roce U nástroje pro absolventy škol, kteří se uplatňovali podle metodického pokynu č.4/2000 (tzv. ROPO), došlo od začátku roku 2004 k rozčlenění podle stupně vzdělání a ke kaţdému stupni vzdělání byla přiřazena výška příspěvku na mzdu, vč. příslušného pojištění. absolventi VŠ Kč, adm. příspěvek 300 Kč absolventi SŠ, VOŠ, vyuč. s mat Kč, adm. příspěvek 450 Kč vyučenci Kč, adm. příspěvek 450 Kč základní vzdělání Kč, adm. příspěvek 450 Kč 8.2. Mimořádné akce V březnu 2004 byla vyhlášena první mimořádná akce pro obce a města, která zabezpečí získání odborné praxe absolventů škol s moţností uzavřít pracovní poměr na dobu určitou a dále na vytvoření VPP s navýšením částky dotace u profese mistr, který bude přijat v případě vytvoření minimálně 4 míst pro dělníky. Výše dotace pro mistra činila Kč na mzdu a Kč na pojistné. V rámci této mimořádné akce bylo vytvořeno celkem 75 míst na VPP a 14 míst pro absolventy škol. Na přelomu měsíce března a dubna 2004 byla vyhlášena druhá mimořádná příleţitost pro zaměstnavatele, kteří vytvoří nová pracovní místa pro uchazeče o zaměstnání se ZPS s délkou evidence nad 2 měsíce. Nabídka se týkala dotace na mzdy s max. příspěvkem ve výši 75% hrubé mzdy, s max. částkou na mzdu Kč + pojištění Kč, nebo forma investic ve výši 100% opodstatněných nákladů do max. výše Kč. V rámci této příleţitosti byla vyuţita forma dotace na mzdu, bylo vytvořeno celkem 5 míst v profesi vrátný a 2 místa v profesi administrativní pracovník. V dubnu 2004 byla pro měsíce duben a květen vyhlášena třetí mimořádná akce pro umístění absolventů škol, jejichţ četnost v evidenci byla nejvyšší. Za tím účelem mohl být vyuţít nástroj OP, a to navýšení částky 100% hrubé mzdy, max Kč po dobu 12 měsíců nebo nástroj SÚPM mzdy s poskytnutím částky ve výši 75% hrubé mzdy, max Kč na mzdu Kč pojištění. V rámci této akce se podařilo umístit 25 absolventů. V červnu byla vyhlášena čtvrtá akce pro obce a města k zabezpečení odborné praxe absolventů škol s moţností uzavření doby určité, minimálně však na období 13 měsíců. Výběry probíhaly do Podařilo se vytvořit celkem 13 pracovních míst převáţně v profesích administrativní pracovník (9), v profesi stavební dělník (3) a 1 pracovní místo v profesi statistik analytik Změny, které přinesl zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. K vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti, který změnil strukturu dosud pouţívaných nástrojů APZ. Beze změn zůstal nástroj VPP. U nástroje SÚPM došlo k jejich kategorizaci na vyhrazení a zřízení a místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Změnou došlo k ukončení platnosti nástroje odborná praxe a uplatňování absolventů škol u organizačních sloţek státu (dříve rozpočtové organizace) a příspěvkových organizací. Nově byly zřízeny tyto příspěvky: Překlenovací příspěvek - pro SVČ, který se poskytuje k zahájení podnikání Příspěvek na zapracování poskytuje se zaměstnanci zaměstnavatele, který přijme do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, jemuţ je úřadem práce věnována zvýšená péče ( 33) Příspěvek na dopravu zaměstnanců Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 53

54 Aktuální podmínky pro uplatňování nástrojů APZ: Vyhrazená SÚPM příspěvek je poskytnout max. do výše 75% vyplacených mzdových nákladů max. do výše: U uchazečů do 25 let věku bez praxe ve výši Kč Kč po dobu 12 měsíců U absolventů VŠ po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia do 30 let věku ve výši Kč Kč po dobu 12 měsíců U uchazečů starších 50 let ve výši Kč Kč po dobu 9 měsíců U osoby se zdravotním postiţením ve výši Kč Kč po dobu 9 měsíců U uchazečů nad 10 měsíců v evidenci ve výši Kč Kč po dobu 6 měsíců U uchazečů nad 18 měsíců v evidenci ve výši Kč Kč po dobu 9 měsíců SÚPM příspěvek se poskytuje formou návratného příspěvku nebo jiného účelově určeného příspěvku zaměstnavatelům aţ do výše 75% schválených nákladů potřebných ke zřízení pracovního místa, max. do výše 95 tisíc. V případě zřízení více neţ 10 PM se můţe částka na jedno PM navýšit aţ na Kč. Zaměstnavatel se zavazuje zřídit a udrţovat pracovní místo po dobu 2 let. SVČ příspěvek se můţe poskytnout formou návratného příspěvku, příspěvku na úhradu úroků z úvěru nebo formou jiného účelově určeného příspěvku aţ do výše 75% schválených nákladů potřebných ke zřízení nového pracovního místa pro SVČ, max. do výše Kč. Uchazeč se zaváţe zřízené pracovní místo udrţovat po dobu 1 roku. Překlenovací příspěvek můţe se poskytnout na dobu max. 3 měsíců ve výši Kč měsíčně, max. celkem Kč. VPP příspěvek se můţe poskytnout aţ do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek je stanoven do max. výše Kč a doba jeho poskytování 9 měsíců. Příspěvek na zapracování příspěvek je poskytován po dobu max. 3 měsíců, částkou při přijetí 1 uchazeče o zaměstnání, v případě přijetí 2 uchazečů o zaměstnání částkou Kč a při přijetí 3 uchazečů o zaměstnání částkou Kč. Jelikoţ od došlo ke změně poskytovaných částek z důvodu změny výše ţivotního minima a změny výše minimální mzdy, došlo ke změnám částek poskytovaných v rámci jednotlivých nástrojů APZ, a to následovně. - U investic (SÚPM, SVČ) max. částka Kč, při zřízení více neţ 10 PM Kč. - U SÚPM vyhrazená místa zůstaly částky stejné. - U VPP došlo k navýšení na Kč.. - U překlenovacího příspěvku se částka navýšila na 2.150,- měsíčně, celkem max. na Kč. 9. Finanční prostředky poskytované v rámci jednotlivých nástrojů APZ Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo v roce 2004 vynaloţeno 99, ,80 Kč. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se tato částka zvýšila o ,8 Kč, tj. 0,8 %. Na této částce se podílela 14,4 % rekvalifikace uchazečů a 85,6 % tvorba nových pracovních příleţitostí vč. překlenovacího příspěvku. Vynaloţení finančních prostředků na tvorbu nových pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání přináší následující přehled. 54 (v tis. Kč)

55 Ukazatel Stav k datu Rozdíl / absolutně V % SÚPM u zaměstnavatelů zřízení 9427, , , ,013-14,99 SÚPM u zaměstnavatelů mzdy (vyhrazení) 1) 9215, , , ,486-17,17 SÚPM u zaměstnavatelů absolventi (ROPO) 2) 9812, , , ,629 21,17 SÚPM SVČ 4165, , , ,177-21,40 Odborná praxe absolventů škol 3) 31920, , , ,037-5,96 VPP 17655, , , ,630-14,16 Chráněná pracoviště a dílny zřízení 100, , , , ,00 Chráněná pracoviště a dílny provoz 2236, , , ,484 57,52 Celkem tvorba pracovních příleţitostí 84532, , , ,230-4,97 Překlenovací příspěvek X x 30,750 30, ,00 Rekvalifikace 14046, , , ,325 2,44 Převody do fondů OSS 360,830 0, , , ,59 Ostatní (semináře, expertízy, trhy práce) 58,800 19,280 66,880 8,080 13,74 Úhrnem 98999, , , ,675 0,81 1) od v této poloţce místa vyhrazená přechod původní odborné praxe 2) do absolventi v organizačních sloţkách státu a příspěvkových organizacích 3) odborná praxe do Od v rámci nástroje SÚPM. Na přímou tvorbu pracovních příleţitostí bylo vynaloţeno cca 80,331 milionů Kč, coţ představuje 80,5 % nákladů vynaloţených na APZ a 25,7 % na celkovou politiku zaměstnanosti. Meziročně došlo k jejímu poklesu o více neţ 4,2 milionu Kč, tj. o 5 %. Nejvyšší částka byla vynaloţena na odbornou praxi absolventů škol a dosahovala 30 % celkové částky vynaloţené na tvorbu nových pracovních míst. Druhá nejvyšší částka pak byla poskytnuta na veřejně prospěšné práce, která představovala 15,2 %. 11,9 % tvořila částka vynaloţená na uplatnění absolventů škol u organizačních sloţek státu nebo příspěvkových organizací (dříve ROPO). U ostatních nástrojů byla částka vynaloţená na vznik nových pracovních příleţitostí niţší neţ 10 milionů Kč. Na absolventy škol byla souhrnně poskytnuta částka vyšší neţ 45 milionů a tyto prostředky představovaly 45,3 % všech prostředků poskytnutých na tvorbu nových pracovních příleţitostí v roce Meziročně nejvíce vzrostly finanční prostředky vynaloţené na absolventy v rámci nástroje SÚPM dříve ROPO, a to o cca 2,078 milionu Kč. Tento přírůstek představoval 21,2 % loňské částky. Meziroční nárůst o 57,5 %, coţ představovalo necelých 1,3 milionu Kč, zaznamenaly finanční prostředky vydané na provoz chráněných dílen. O 722 tisíc Kč se zvýšily finanční prostředky poskytnuté na zřízení 7 nových pracovních míst v rámci chráněných dílen a pracovišť, a tento přírůstek představoval více neţ 7 násobek částky z roku U ostatních nástrojů APZ byl v roce 2004 zaznamenán meziroční pokles, přičemţ absolutně nejvyšší byl u veřejně prospěšných prací, kde zaznamenal pokles o více neţ 2,5 milionu Kč. Dále pak u odborné praxe absolventů škol, kde dosahoval 1,9 milionu Kč, coţ však bylo částečně ovlivněno zrušením tohoto nástroje k Pokud pokles hodnotíme z hlediska podílu, dosahoval nejvyšší hodnoty nástroj SÚPM SVČ, u něhoţ se vynaloţená částka sníţila o 21,4 %. O 15 % klesla rovněţ částka vynaloţená na zřízení SÚPM. U ostatních poloţek, které jsou součástí aktivní politiky zaměstnanosti, byl ve všech případech zaznamenán nárůst. 10. Rekvalifikace uchazečů a zaměstnanců V průběhu roku 2004 bylo na základě 297 projektů v rámci 160 rekvalifikační kurzů zařazeno do rekvalifikačních kurzů celkem uchazečů o zaměstnání. Tématicky se jednalo o 45 oblastí. 55

56 Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, kteří nastoupili v roce 2004 do rekvalifikačního kurzu, bylo ţen, tj. 60,8 %. Absolventi škol se na tomto počtu podíleli 9,1 %, 35,3 % ţeny pečující o dítě do 15 let věku nebo s mimořádnou péčí o blízké osoby a 5,9 % osoby se zdravotním postiţením. Nejvíce uchazečů, a to 729 osob, tj. 39,5 % jejich celkového počtu, se rekvalifikovalo pro práci s PC. Druhý nejvyšší počet uchazečů prošel tzv. motivačními kurzy. Počty nejčastěji rekvalifikovaných uchazečů pro výkon konkrétních profesí nebo s určitým zaměřením zachycuje následující přehled. Název kurzu profese - zaměření Počet zařazených do kurzů Obsluha osobního počítače ( základní, rozšířené kurzy) 729 Motivační kurzy 238 Nespecifické kurzy 92 Pracovník zahraniční firmy 73 Základní kurz svařování 73 Základy podnikání 67 Ekonom 58 Kuchařské a číšnické práce 55 Administrativní pracovník 48 Obchodní zástupce 48 Řidičské průkazy 41 Vyhláška 50/1978 Sb. 30 Správce počítačové sítě 29 Zednické a obklad.práce 23 Instalatérské práce 22 Zámečnické práce 22 Pracovník obchod.oddělení 18 Šička 16 Ošetřovatelka 15 Prodavač 15 Pracovník hypermarketu 13 Kurz svařování podle ČSN EN Stáţ absolventů škol 12 Strojírenská výroba 12 Strojník hutní druhovýroby kovů 12 Sanitář/ka 10 V rámci ostatních 19 zaměření bylo zařazeno celkem 61 uchazečů o zaměstnání, jejichţ počet v jednotlivých okruzích byl niţší neţ 10 osob. Z věkové struktury těchto osob vyplývá, ţe průměrný věk rekvalifikovaných uchazečů 34 let byl o 3 léta niţší neţ u struktury všech evidovaných uchazečů. Nejvyššího podílu dosahovali rekvalifikovaní uchazeči ve věku let (17,1 %), let (16,6 %), let (14,6 %). 11,2 % a 10,9 % tvořili rekvalifikovaní ve věku a let. V ostatních skupinách dosahoval podíl méně neţ 10 %. Z hlediska vzdělanostní struktury uchazečů vyplývá, ţe nejvíce rekvalifikovaných uchazečů bylo vyučeno v oboru (37,1 %), bylo absolventy středních odborných škol s USO vzděláním (22,8 %) a se základním a neúplným vzděláním (16,4 %). Nejvíce osob prošlo typem specifických rekvalifikací pro dělnické a technické kategorie. Jednalo se o 54,3 % všech rekvalifikovaných. 10 % uchazečů absolvovalo tzv. motivační kurz a 21 % doplňkovou rekvalifikaci. Nespecifickou rekvalifikací prošlo 5 % rekvalifikovaných. Nejvíce rekvalifikovaných uchazečů bylo evidováno u ÚP s délkou evidence od 3 6 měsíců, a to 22,6 %. Od 6 9 měsíců bylo evidováno 20,4 % uchazečů, 19 % s evidencí nad 2 roky a 18,7 % s evidencí měsíců.s evidencí do 3 měsíců bylo rekvalifikováno 8,2 % těchto osob. U 39,4 % rekvalifikovaných dosahovala délka rekvalifikace 1 týdne aţ 1 měsíce. U 34,2 % 1 3 měsíců a u 14,8 % 3-6 měsíců. Rekvalifikaci delší neţ 1 rok absolvoval pouze 1 uchazeč. 56

57 Mimo tento počet pokračovalo z minulého roku v rekvalifikacích dalších 230 osob. Celkem se tedy v průběhu roku 2004 rekvalifikovalo 2074 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto celkového počtu ukončilo rekvalifikace celkem uchazečů, tj. 88,9 % všech rekvalifikovaných. Z nich pak osob, tj. 90,5 %, ukončilo rekvalifikace úspěšně. Neúspěšné ukončení bylo u 44 uchazečů, předčasné ukončení bez váţných důvodů ve 29 případech, ukončení nástupem do zaměstnání v průběhu rekvalifikace v 50 případech a ukončení z ostatních váţných důvodů v 52 případech. Mezi tyto váţné důvody patřily u 41 osob, z toho 23 ţen, zdravotní důvody, u 10 osob, z toho 4 ţen, osobní důvody a u jednoho muţe rodinné důvody. V rekvalifikaci pokračovalo v lednu 2005 celkem 231 uchazečů o zaměstnání, z toho 136 ţen. Úspěšně ukončenou rekvalifikaci mělo v roce 2004 celkem uchazečů o zaměstnání, z nichţ uchazečů, tj. 63,1 %, ji ukončilo v roce 2004 a 983 uchazečů, tj. 36,9 %, ji ukončilo v předchozím období. Z celkového počtu uchazečů s úspěšně ukončenou rekvalifikací bylo do 12 měsíců po jejím ukončení v průběhu roku 2004 vyřazeno 961 uchazečů, tj. 36,1 %. Z tohoto počtu bylo 540 uchazečů po rekvalifikaci ukončené v roce 2004 umístěno. Ti představují 32,2 % uchazečů, kteří v roce 2004 úspěšně ukončili rekvalifikace. 62,9 % z nich bylo umístěno do zaměstnání do 3 měsíců od ukončení rekvalifikace a 19,7 % od 3 do 6 měsíců po ukončení rekvalifikace. Z evidence bylo dále vyřazeno 69 uchazečů na vlastní ţádost a 33 uchazečů z ostatních důvodů. V evidenci ÚP zůstalo na konci roku uchazečů, kteří úspěšně ukončili rekvalifikace, z nichţ u 675 přesáhla evidence 12 měsíců. Z uchazečů, kteří úspěšně ukončili rekvalifikaci a zůstávají nadále v evidenci, je 67,6 % ţen, 39,2 % osob pečujících o dítě do 15 let, 6,5 % osob se zdravotním postiţením a 6,3 % absolventů škol. Nejvíce těchto uchazečů je ve věku let (18,1 %) a let (16,4 %). Jejich průměrný věk činí 35 let a je o 1 rok vyšší neţ u nově rekvalifikovaných uchazečů. Délka jejich rekvalifikace se pohybovala u 47,2 % od 1 týdne do 1 měsíce a u 34,8 % od jednoho do tří měsíců. 39,8 % z těchto uchazečů je vyučeno v oboru a 21,6 % má úplné střední odborné vzdělání. Je mezi nimi také 3,1 % vysokoškoláků. Nejvíce z nich absolvovalo dělnickou specifickou rekvalifikaci (28,2 %), doplňkovou rekvalifikaci (25,6 %) a specifickou rekvalifikaci pro technická a administrativní povolání (22,8 %). Nejvíce z nich bylo před rekvalifikací déle neţ 2 roky v evidenci (24,9 %) nebo 3 aţ 6 měsíců (20,6 %). Následující přehled zachycuje počty rekvalifikovaných uchazečů, zájemců o rekvalifikaci a zaměstnanců ve srovnání s rokem Ukazatel Stav k datu Rozdíl / absolutně V % UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ Zahájené rekvalifikační kurzy ,43 Uchazeči zařazení do rekvalifikací ,77 Z toho: ţeny ,84 Z toho: absolventi škol a mladiství ,00 Z toho: osoby se ZP ,09 Z toho do stáţí ,00 Uchazeči, kteří ukončili rekvalifikace ,76 Z toho úspěšně *) ,70 Uchazeči umístění po rekvalifikaci *) ,92 REKVALIFIKACE ZÁJEMCŮ O ZAMĚSTNÁNÍ OD Zahájené rekvalifikační kurzy Zájemci zařazení do rekvalifikací Zájemci, kteří ukončili rekvalifikace Z toho úspěšně *) Zájemci umístění po rekvalifikaci *)

58 REKVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ Počet zaměstnavatelů ,29 Zaměstnanci zařazení do rekvalifikací ,79 Zaměstnanci, kteří ukončili rekvalifikace x X 29 X x Z toho úspěšně x x 22 x X *) do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace x) nebylo dříve zjišťováno, výkaz OKpráce neodpovídá skutečnosti Ve srovnání s rokem 2003 se počet uchazečů zařazených do rekvalifikací v roce 2004 sníţil o 134 osob, coţ představuje meziroční pokles o 6,8 %. O necelých 5 % klesl také počet rekvalifikovaných ţen a o více neţ 6 % rekvalifikovaných osob se zdravotním postiţením. O 5 % se meziročně zvýšil počet rekvalifikovaných absolventů škol a mladistvých. Počet uchazečů, kteří ukončili v roce 2004 rekvalifikační kurz, klesl o 72, přičemţ počet uchazečů s úspěšně ukončeným kurzem klesl o 64 osob. Počet osob, které byly po ukončení rekvalifikace umístěny do zaměstnání, se pak sníţil o 110 osob, coţ představovalo 16,9 %. Zaměstnanecké rekvalifikace V roce 2004 uzavřelo 6 zaměstnavatelů s ÚP dohodu o úhradě nákladů na rekvalifikaci zaměstnanců v zájmu jejich dalšího pracovního uplatnění. Zaměstnaneckou rekvalifikací v roce 2004 zahájilo 30 zaměstnanců a dalších 62 zaměstnanců pokračovalo v rekvalifikaci, která byla zahájena jiţ v roce V roce 2003 poprvé zahájil úřad práce rekvalifikaci uchazečů formou stáţe 1 absolventa školy. V roce 2004 se této formy rekvalifikace zúčastnilo jiţ 12 uchazečů o zaměstnání z řad absolventů škol, kterým chyběla pro uplatnění na trhu páce praxe. Z tohoto počtu 4 osoby ukončily šestiměsíční rekvalifikaci úspěšně, 3 ji ukončili předčasně z důvodu nástupu do pracovního poměru a 5 uchazečů v této stáţi pokračuje. Dále byly pro absolventy škol zajištěny tzv. nespecifické rekvalifikace, jichţ se zúčastnilo 60 absolventů SOU a 32 absolventů středních odborných a vysokých škol. Z prostředků v rámci projektů EQUEL nebo jiných externích zdrojů byly financovány následující rekvalifikace: 1. Motivační program pro začínající podnikatele Rekvalifikační zařízení: RPIC ViP s.r.o., Ostrava Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL SBC. Jednalo se o šestidenní rekvalifikační kurz zaměřený na uchazeče, kteří mají problém se uplatnit na trhu práce. Uchazeči byli motivováni k zahájení samostatné výdělečné činnosti. Celkem byly realizovány 4 kurzy pro 37 uchazečů, z toho 17 ţen. Rekvalifikaci úspěšně ukončili všichni uchazeči. 2. Evropský svářeč Rekvalifikační zařízení: RIVS s.r.o., Ostrava Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL RESTART a z prostředků EQUAL RESTART AKCE 3. Jednalo se o rekvalifikační kurzy v rozsahu 134 aţ 172 hodin, kdy úspěšným uchazečům bylo vydáno příslušné oprávnění dané technickými pravidly (TP A ). Absolvent kurzu je schopen zvládat stehování svářenců, provádění koutových svarů dle příslušné metody, základní čtení technickým výkresů, ovládat pouţívanou terminologii v ČJ, v JA nebo JN. Absolventi obdrţeli osvědčení Evropský svářeč EW koutových svarů MMA nebo Evropský svářeč koutových svarů MIG/MAG. Celkem bylo v rámci projektu rekvalifikováno 8 uchazečů, z toho 0 ţen. Rekvalifikaci úspěšně ukončilo 6 uchazečů, 1 neuspěl u závěrečných zkoušek a 1 předčasně ukončil ze zdravotních důvodů. 58

59 3. Motivační kurz s následnou rekvalifikací Rekvalifikační zařízení: POE EDUCO, s.r.o., Ostrava Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL KOMPAS. Jednalo se o 10 denní rekvalifikační kurz, který měl motivovat zejména mladistvé uchazeče a uchazeče nevyučené k následné rekvalifikaci v oboru Strojírenská výroba nebo Stavební výroba. Celkem bylo realizováno 5 kurzů pro 68 uchazečů, z toho 22 ţen. Rekvalifikaci úspěšně ukončilo 54 uchazečů, 7 neuspělo u závěrečných zkoušek a 7 předčasně ukončilo bez váţných důvodů. 4. Manaţer výrobně obchodní činnosti Rekvalifikační zařízení: ICV Havířov Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL RESTART AKCE 3. Jedná se o rekvalifikační kurz pro pracovníky THP v rozsahu 582 hodin teorie ( součástí je i výuka anglického jazyka ) a 160 hodin praxe ve firmě se zahraniční účastí. Celkem byl realizován 1 kurz pro 9 uchazečů, z toho 8 ţen. Uchazeči nadále úspěšně pokračují v rekvalifikaci. 5. Účetní-ekonom Rekvalifikační zařízení: Třinecké vzdělávání, s.r.o., Třinec Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL RESTART AKCE 3. Jednalo se o dvouměsíční rekvalifikační kurz. Absolventi kurzu se připravovali na pracovní činnost účetní nebo ekonom s vyuţitím v příspěvkových organizacích a podnikatelské sféře. Součástí výuky byla i praxe ve firmě. Celkem se jednalo o jeden rekvalifikační kurz, kterého ze zúčastnili 2 uchazeči, z toho 2 ţeny. Obě úspěšně ukončily rekvalifikaci. 6. Pracovník sociální péče se zaměřením na seniory Rekvalifikační zařízení: Dům techniky s.r.o.,ostrava Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL-RESTART-AKCE 3. Jedná se o rekvalifikační kurz směřující k obtíţně uplatnitelným uchazečům do rozvíjející se terciální sféry s akcentem na zdravotní a sociální oblast. Celkem se jednalo o jeden rekvalifikační kurz, kterého ze zúčastnili 2 uchazeči, z toho 2 ţeny. Obě úspěšně pokračují v rekvalifikaci. 7. Strojní výroba Rekvalifikační zařízení: SOŠ a SOU Bohumín Náklady na rekvalifikační kurz budou částečně hrazeny z prostředků EQUAL KOMPAS II a částečně úřadem práce ( předpokládaná výše nákladů ÚP ,-Kč). Jedná se o rekvalifikační kurz určený zejména mladistvým uchazečům a uchazečům bez vyučení. Úspěšní uchazeči obdrţí osvědčení o absolvování kurzu a je jim nadále umoţněno pokračovat ve studiu učebního oboru Strojní výroba po jehoţ ukončení získají výuční list. Jedná se o jeden rekvalifikační kurz, kterého se účastní 12 uchazečů - muţů. 9 uchazečů úspěšně pokračuje v rekvalifikaci, 1 předčasně ukončil rekvalifikaci ze zdravotních důvodů a 1 předčasně ukončil rekvalifikaci bez váţných důvodů. V rámci kontrolní a dohlíţecí činnosti provedlo oddělení poradenství v roce 2004 celkem 36 kontrol u rekvalifikačních zařízení podloţených písemným zápisem. V roce 2004 bylo celkově vynaloţeno na rekvalifikaci uchazečů Kč. Meziročně se tyto výdaje zvýšily o Kč, coţ představovalo nárůst o 2,44 %. Výdaje na rekvalifikaci se podílely na celkových výdajích na politiku zaměstnanosti 4,6 % a 14,4 % na výdaje na APZ. Meziročně se jejich podíl na celkové politice zaměstnanosti zvýšil o 0,1 % a na výdajích na APZ o 0,2 %. V rámci poradenské činnosti v oblasti osob se zdravotním postiţením provedl ÚP v roce 2004 celkem 345 poradenských pohovorů, z tohoto počtu bylo 45 s uchazeči dlouhodobě evidovanými. U zaměstnavatelů bylo provedeno 123 metodických dohlídek se záznamem z jednání a 5 kontrol, které byly uzavřeny protokolem. 59

60 Ve stejném období byly rovněţ provedeny Informačním a poradenským střediskem pro 113 tříd základních a středních škol akce zaměřené k volbě povolání a uplatnitelnosti uchazečů na trhu práce. Těchto akcí se zúčastnilo celkem ţáků škol. V listopadu 2004 proběhly pro všechny vycházející ţáky ZŠ a ZVŠ a jejich rodiče ve 4 městech okresu akce "Volíme povolání". VII. STRUČNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ 1. Osoby se zdravotním postiţením Ukazatel Stav k datu Rozdíl / absolutně V % Celkový počet osob se ZPS ,77 Podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání 11,59 11,76 11,93 0,34 2,93 Z toho plný invalidní důchodce x x 18 x x Z toho částečný invalidní důchodce ,66 Z toho osoba zdravotně znevýhodněná x x 754 x x x) dříve sledovány pouze osoby s ČID 1.1. Stav a podíl osob se zdravotním postiţením Počet zdravotně postiţených osob (do byl pouţíván termín osoby se změněnou pracovní schopností ) se oproti stavu na konci roku 2003 zvýšil k o 181 osob, coţ představuje nárůst o 5,77 %. Osoby se zdravotním postiţením se podílely na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v okrese 11,9 %. Nejvíce uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením vykazuje stejně jako v předchozím roce pobočka Havířov (1.093 osob) a nejméně pobočka v Českém Těšíně (212 osob). Nejvyšší podíl těchto osob k celkovému počtu uchazečů pobočky ve výši 15 % zaznamenala jako v předchozích letech pobočka Bohumín, nejniţší podíl ve výši 8,1 % opět pobočka v Českém Těšíně. Z celkového počtu osob se zdravotním postiţením pobíralo částečný invalidní důchod uchazečů, coţ představuje 76,7 %. Takovýchto osob bylo v roce 2004 o 159 více neţ v předchozím roce. Osoby pobírající částečný invalidní důchod dosáhly nejvyššího podílu na celkovém počtu zaevidovaných osob se zdravotním postiţením u havířovské pobočky (79,8 %) a nejniţšího u pobočky Český Těšín (70,8 %). Kromě těchto částečně invalidních uchazečů o zaměstnání bylo evidováno také 18 plně invalidních důchodců, kteří představovali 0,5 % této skupiny. Osoby zdravotně znevýhodněné v počtu 754 uchazečů se podílely na celkovém počtu OZP 22,7 % Pohyb osob se zdravotním postiţením Během roku 2004 bylo nově zaevidováno celkem 958 osob se zdravotním postiţením, coţ představovalo 4,6 % všech nově zaevidovaných uchazečů. U 424, tj. 44,26 % z nich, předcházelo evidenci zaměstnání nebo výkon SVČ. Druhou nejpočetnější poslední činností před zaevidováním byla nezaměstnanost (230 osob, tj. 24,01 %), přičemţ nejčastějším důvodem ukončení pracovního poměru osob se zdravotním postiţením bylo uzavření dohody o ukončení pracovního poměru (165 osob, tj. 38,92 %), dále pak ukončení zaměstnání uplynutím sjednané doby (83 osob, tj. 19,58 %), ukončení pracovního poměru dohodou na základě organizačních změn (29 osob, tj. 6,84 %) a ukončení SVČ (28 osob, tj. 6,6 %). Nejvyšší podíl nově evidovaných osob se zdravotním postiţením zaznamenala pobočka Bohumín (5,8 %) a nejniţší podíl pobočka v Českém Těšíně (3,1 %). V průběhu roku 2004 bylo vyřazeno z evidence celkem osob se zdravotním postiţením, coţ představuje 5,7 % všech vyřazených uchazečů o zaměstnání. Nejvyšší podíl vyřazených osob se 60

61 zdravotním postiţením zaznamenala pobočka v Bohumíně (9,1 %) a nejniţší podíl pobočka v Českém Těšíně (4,8 %). Podíl vyřazených osob se zdravotním postiţením formou aktivní politiky ÚP dosahoval v rámci okresu 15,1 %, coţ bylo ve srovnání s rokem 2003 o necelé jedno procento méně. 33,6 % vyřazených OZP si našlo zaměstnání samo a ostatní důvody tvořily 51,3 %, přičemţ z důvodu neplnění součinnosti s ÚP bylo sankčně vyřazeno 8,6 % těchto osob. Nejvyšší podíl těchto osob vyřazených aktivní formou byl zaznamenán u českotěšínské pobočky (30,48 %), nejniţší pak u karvinské pobočky (7,37 %). U pasivní formy vyřazování dosáhla nejvyššího podílu pobočka v Bohumíně (40,72 %) a nejniţšího naopak těšínská pobočka (20,0%). Ostatní důvody vyřazení dosáhly nejvyššího podílu 54,5 % u pobočky Karviná a nejniţšího ve výši 45,7 % u pobočky Orlová. 2. Absolventi škol a mladiství Následující tabulka zachycuje počty a podíly absolventů škol a mladistvých do 18 let věku podle jednotlivých stupňů vzdělání v období posledního roku ze statistických zjišťování k datu a : Stupeň vzdělání dle ISCED97 K k K celkem dívky % celkem dívky % celkem dívky % Bez vzdělání , , ,38 Základní vzdělání , , ,28 Střední odborné (OU+OŠ) , , ,42 SOŠ a SOU s maturitou , , ,69 z toho : ÚSO (SOU s maturitou) , , ,91 z toho: ÚSO (SOŠ s maturitou) , , ,79 VOV (VOŠ) , , ,43 ÚSV (gymnázium) , , ,46 Vysokoškolské , , ,34 celkem , , ,00 Meziročně se stav absolventů evidovaných k oproti roku 2003 sníţil o 267 osob. Pokles byl zaznamenán u všech stupňů vzdělání kromě uchazečů bez vzdělání, kde došlo v roce 2004 k nárůstu o 48 osob. Důvodem poklesu počtu absolventů škol je skutečnost, ţe od tato skupina uchazečů ztratila nárok na podporu v nezaměstnanosti, na který dříve měla z toho titulu, ţe předchozí studium patřilo do mezi náhradní doby zaměstnání. Následující přehled zachycuje stav a strukturu absolventů škol a mladistvých podle jednotlivých typů škol k let 2000 aţ ROK Počet absolventů škol a mladistvých ze ZŠ evidovaných k datu VŠ VOŠ SOŠ Gymnázium SOU,ISŠ Celkem Mlad. ZŠ ÚHRNEM * * Podíl v % Stav absolventů k se meziročně rovněţ sníţil, a to o 9,1 %. Největší absolutní úbytek byl zaznamenán u vyučenců. Z podílového hlediska se však nejvíce meziročně sníţil stav u skupiny absolventů vysokých škol (-11,9 %) a teprve poté vyučenců (-11,4 %). Meziroční přírůstek zaznamenala jako jediná skupina absolventů VOŠ, a to ve výši 25,9 %. Tento vysoký přírůstek je ovlivněn celkově niţším počtem těchto absolventů, u nichţ pak výkyvy v řádu jednotek dosahují vysokého podílu. 61

62 Následující přehled v průběhu let zachycuje počty absolventů škol a mladistvých, kteří se zaevidovali ROK Počet absolventů škol a mladistvých ze ZŠ, kteří se zaevidovali v letech VŠ VOŠ SOŠ Gymnázium SOU,ISŠ Celkem Mlad. ZŠ ÚHRNEM * * Podíl v % od roku 2003 změna v metodice absolvent do 2 let po úspěšném ukončení studia do roku 2003 do 2 let praxe V roce 2004 se zaevidovalo celkem absolventů škol a 216 mladistvých po základní škole, tj. celkem absolventů škol a mladistvých. Nejvyšší podíl na celkovém počtu zaevidovaných absolventů zaznamenali tradičně vyučenci (50,7 %) a dále absolventi středních odborných škol (25 %). Nejniţší podíl ve výši 2 % jiţ pak vykazují absolventi vyšších odborných škol, vysokoškoláci představovali 10,4 %, gymnazisté 6,4 % a mladiství po ZŠ 5,6 % všech zaevidovaných z této skupiny. Ve srovnání s rokem 2003 se počet absolventů škol a mladistvých zvýšil o 50 osob, tj. 1,3 %. Nejvyšší meziroční přírůstek zaznamenali gymnazisté a vyučenci, úbytek absolventi středních odborných škol a mladiství po ZŠ. Z podílového hlediska se projevil nejvyšším meziroční nárůst u gymnazistů, a to o 119,5 %, a vysokoškoláků o 12,3 %. Meziroční úbytek dosahoval nejvyššího podílu u mladistvých po ZŠ, a to 46 %. Nejvíce absolventů škol se zaevidovalo v oblasti Havířovska (32,2 %) a Karvinska (26,5 %), nejméně pak v oblasti Bohumínska (9,7 %) a u pobočky v Českém Těšíně (10,4 %). Absolventi evidovaní u pobočky v Orlové se na celkovém počtu nově zaevidovaných podíleli 21,2 %. Následující přehled zachycuje nejvíce zastoupené obory podle jednotlivých stupňů vzdělání: 1. Absolventi škol vyučenci bez maturity stupeň vzdělání E, H KKOV Název oboru Počet absolventů 6551E,H Kuchař-číšník, práce ve společném stravování E,H Prodavač, obchodník, obchodní provoz E,H Automechanik, technické práce v autoservisu H Truhlář, truhlářské práce E,H Elektrikář, elektrotechnické práce E Kuchař, kuchařské práce H Cukrář, cukrovinkář, cukrářské práce H Instalatér, instalatérské práce E,H Zámečník, zámečnické práce a údrţba H Kadeřník H Krejčí, krejčovské práce H Klempíř, klempířské práce ve strojírenství E,H Malíř-natěrač, malířské a natěračské práce H Autoelektrikář H Autoelektrikář E,H Zedník, kamnář, zednické práce, stavební práce E Švadlena, šití oděvů, prádla a rukavic 20 Ve srovnání s rokem 2003 se sníţil počet absolventů vyučenců s počtem nad 50 osob z 9 na 6 oborů. U těchto šesti oborů se zachovalo rovněţ jejich pořadí. Od sedmého pořadí se však jiţ počty absolventů škol mění. V letošním roce se před zámečníky, zedníky a instalatéry dostali cukráři. Nepříznivý vývoj se projevuje u zedníků, na coţ je pravidelně upozorňováno v analýze ţáků připravujících se na budoucí povolání, jejichţ počet neustále klesá. Meziročně se projevil jejich pokles o 29, tj. o 54,7 %. 62

63 U skupiny vyučenců s maturitou se počet 4 oborů s 20 a více absolventy meziročně rovněţ sníţil o 1. Změnilo se rovněţ pořadí podle počtu absolventů. Z letošního přehledu vypadly obory Gastronomie, Montáţ strojů a zařízení, u nichţ počet absolventů klesl pod 20 osob. Do této skupiny naopak přibyl obor Elektrotechnika s 22 absolventy. 2. Absolventi škol vyučenci s maturitou stupeň vzdělání L KKOV Název oboru Počet absolventů 2643L Elektronika L Provoz obchodu L Podnikání v oborech L Elektrotechnika L Gastronomie L Montáţ strojů a zařízení Absolventi středních odborných škol a gymnázií stupeň vzdělání M, K U skupiny absolventů škol s ÚS všeobecným a odborným vzděláním se pořadí jednotlivých oborů oproti loňskému roku změnilo. Nejvíce, tj. 108 absolventů škol s tímto stupněm vzdělání, absolvovalo obor hotelnictví a turismus. Meziročně se počet těchto absolventů zvýšil o 29 osob, tj. 36,7 %. Rovněţ další pořadí oborů se obměnilo, přičemţ také u této skupiny ve srovnání s loňským rokem klesl počet oborů zastoupených 20 a více absolventy o 2 obory. Následuje přehled oborů s nejvyššími počty absolventů. KKOV Název oboru Počet absolventů 6542M Hotelnictví a turismus M Ekonomika a podnikání K Gymnázium M Sociální činnost M Výpočetní technika M Servis a opravy strojů a zařízení M Stavebnictví M Bezpečnostně právní činnost M Technická zařízení budov M Veřejnosprávní činnost Absolventi vyšších odborných škol stupeň vzdělání N KKOV Název oboru Počet absolventů 6541N Gastronomie N Ekonomika a podnikání N Sociální činnost N Veřejnosprávní činnost 4 U skupiny absolventů vyšších odborných škol se zvýšil o 1 obor počet oborů se 4 a více absolventy škol. Ve srovnání s rokem 2003 přibyly letos obory Sociální činnost, Veřejnosprávní činnost a Ekonomika a podnikání, přičemţ v letošním roce klesl počet absolventů v rámci oboru Hotelnictví a turismus. Počty absolventů vyšších odborných škol jsou z dlouhodobého hlediska zanedbatelné. 5. Absolventi vysokých škol stupeň vzdělání R, T U skupiny absolventů vysokých škol se v počtu 5 a více absolventů vyskytovalo pouze ve 5 oborech, coţ bylo o 5 méně neţ v roce

64 KKOV Název oboru Počet absolventů 6208R,T Ekonomika a management T Hospodářská politika a správa T Právo a právní věda T Stavební inţenýrství R,T Hornictví a geologie T Metalurgické inţenýrství T Elektrotechnika a informatika R,T Specializace ve zdravotnictví 4 Ve srovnání s rokem 2003 se stejné pořadí udrţelo pouze druhém místě, a to u oboru Hospodářská politika a správa, u něhoţ byl zaznamenán pokles počtu absolventů o 3. Loni se na prvním místě umístil obor Ekonomika a management, který se řadil v roce 2003 aţ na 8. pozici. Počet absolventů tohoto oboru se meziročně zvýšil z 6 na 24, tj. 4 x. Naopak obor Elektrotechnika a informatika, který byl na první pozici s 22 absolventy v roce 2003, se dostal na 7. pořadí se 4 absolventy. Z uvedených údajů vyplývá, ţe změny, které se v posledních letech projevily u této skupiny uchazečů, ovlivnily stav i strukturu evidovaných absolventů škol. Ať jiţ se jednalo o charakteristiku této skupiny, tj. sledování pouze absolventů, od jejichţ úspěšného ukončení studia neuplynula delší doba neţ 2 roky nebo zrušení náhradní doby zaměstnání pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, coţ se projevilo větším pohybem především u středoškoláků a vysokoškoláků. V roce 2004 bylo nalezeno v rámci APZ pracovní uplatnění pro 731 osob ve věku do 25 let, z čehoţ bylo 585 absolventů škol v rámci nástroje OP a dřívějšího ROPO. Menší změny zaznamenává skupina absolventů vyučenců, jejich počty jsou vysoké, oborová struktura nově evidujících se absolventů se zásadněji nemění a proto nemá také výraznější vliv na četnost uchazečů jednotlivých oborů v delším časovém horizontu. Informace k počtu ţáků připravujících se na budoucí povolání ve školských zařízeních našeho okresu a jejich vlivu na další vývoj trhu práce, které se obvykle nacházejí v této části kapitoly o absolventech škol, nemáme opět k dispozici. Ani přes několikeré urgence školského odboru Krajského úřadu jsme aţ do dnešního dne neobdrţeli potřebné podklady, které jsou základem pro tuto zprávu. VIII. SHRNUTÍ V roce 2004 dosahoval průměrný měsíční počet uchazečů uchazečů. V porovnání se skutečným stavem uchazečů v jednotlivých měsících se od dolních a horních nejvyšších hodnot lišil o 453 a 381 osob, tj. v průměru kolem 1,5 %. I přesto, ţe rozdíl mezi nejvyšším a nejniţším měsíčním počtem evidovaných uchazečů ve výši 834 osob byl ve srovnání s předchozím rokem 2003 o 133 osob vyšší, lze měsíční stavy uchazečů v průběhu roku 2004 hodnotit jako stabilizované bez větších výkyvů. I přes tuto určitou stabilitu se jedná nadále o velmi váţnou situaci, neboť bez práce bylo v roce 2004 více neţ 20 % práce schopného obyvatelstva. Následující tabulka zachycuje průměrné měsíční hodnoty základních ukazatelů trhu práce: Průměrný měsíční počet Přehled průměrných měsíčních hodnot ukazatele pohybu a stavu uchazečů a VPM v letech koncového stavu uchazečů nově evidovaných uchazečů vyřazených uchazeči o zaměstnání z toho umístěním hlášených volných pracovních míst počet UoZ připadajících na 1 VPM 50,7 46,0 47,7 51,2 85,3 64

65 Meziročně vzrostly všechny průměrné měsíční hodnoty těchto ukazatelů mimo umístěné uchazeče, u nichţ se průměrný měsíční počet sníţil o 48 osob a počet hlášených VPM, který byl v průměru měsíčně o 203 VPM niţší neţ v roce Pokud srovnáme meziroční přírůstky a úbytky s rokem 2003, došlo ke sníţení loňského průměrného měsíčního stavu uchazečů o 660 osob, tj. skoro na polovinu (48,8 %). U ostatních ukazatelů bylo však zaznamenáno spíše v této oblasti zhoršení. Míra nezaměstnanosti podle původního výpočtu z VŠPS se v průběhu celého období pohybovala v rozmezí od 20,58 % do 21,37 %, tj. s odchylkou ve výši 0,79 %. V 5 měsících roku 2004 dosahovaly její hodnoty méně neţ 20 %. MN získaná z výpočtu k EAO se pohybovala v průběhu roku mezi 20,06 % aţ 20,67 %, tj. s odchylkou ve výši 0,61 %. Míra nezaměstnanosti vypočítávána novým způsobem z uchazečů dosaţitelných dosáhla na konci roku výše 19,59 %, coţ bylo o 0,10 % více neţ činil její roční průměr. Ve srovnání s ročním průměrem za ČR byla více neţ 2krát vyšší. Vliv na vývoj na trhu práce měl nový zákon o zaměstnanosti, i kdyţ jeho realizace nastala aţ v posledním čtvrtletí Změny, které tento zákon přinesl, se odrazily ve většině oblastí, nejmarkantněji však mají vliv na evidenci uchazečů a jejich strukturu a rovněţ uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti jak v oblasti tvorby nových pracovních příleţitostí, tak také v oblasti rekvalifikací a uplatňování osob se zdravotním postiţením. Na jednu stranu došlo ke zpřísnění podmínek pro vedení v evidenci, podmínek pro splnění nároku na výplatu podpor v nezaměstnanosti, na druhé straně byla jasněji formulována ochrana osob, jimţ je věnována ze strany ÚP zvýšená péče. Za určitých podmínek byla povolena práce uchazečů o zaměstnání. Do konce roku se vliv zákona projevil v nárůstu počtu vyřazených uchazečů, dále ve stavu absolventů škol, jejichţ počty se během 4. čtvrtletí 2004 zredukovaly o 276 osob, tj. 10,9 % oproti konci září 2004, a to i přesto, ţe se celkový počet evidovaných absolventů škol v roce 2004 obecně zvýšil. Ztráta nároku na podporu v nezaměstnanosti u většiny absolventů škol bez jednoleté praxe se odrazila v poklesu počtu osob s nárokem na podporu. Pouze během října 2004 se jejich počet sníţil o osob, přičemţ meziročně jejich počet klesl o osob. Tato skutečnost se rovněţ odrazila v průměrné výši nároku na podporu v nezaměstnanosti. Pohyb u skupiny absolventů škol, převáţně středoškoláků ze SOŠ a vysokoškoláků, měl vliv také na jejich oborovou strukturu, která zaznamenala oproti dřívějšímu vývoji změny. I kdyţ se opět zvýšil počet nově evidovaných uchazečů s opakovanou evidencí, sníţil se v roce 2004 podíl těch, kteří přicházejí do 3 měsíců od poslední evidence. Jejich podíl se meziročně sníţil o 3 % ve prospěch nárůstu těch, kteří se vrátili do evidenci po 24 a více měsících. Jejich podíl pak vzrostl o 2 %. O 1,4 % se zvýšil také počet těch, kteří se vrátili do evidence po 3-6 a 6-12 měsících od poslední evidence. Na tento vývoj má příznivý vliv uplatňování uchazečů v rámci APZ, u nichţ se pak délka zpětného návratu do evidence prodluţuje. Je však nutné také říci, ţe o 503 osob se meziročně zvýšil počet uchazečů, kteří přišli do evidence, přičemţ se jednalo o jejich 5. a další evidenci. Relativně příznivě se vyvíjel také počet uchazečů evidovaných déle neţ 1 rok. Meziroční nárůst o 49 těchto osob byl ve srovnání s předchozími léty minimální. Ve srovnání s rokem 2003 klesla výše přírůstku o více neţ 96 %. Podařilo se sníţil podíl DE uchazečů ve všech stupních vzdělání, nejvíce však u uchazečů se základním vzděláním, ale také s SOŠ a VŠ. Nejvyšší pokles zaznamenali DE uchazeči ve věku let. Nepodařilo se však sníţit podíl těchto osob především ve věku nad 50 let, u nichţ byl naopak zaznamenán přírůstek. Příznivě se projevil pokles DE osob evidovaných 1-2 roky, 2-3 roky a 3-5 let, na coţ měly dobrý vliv podmínky stanovené k provádění APZ. Pouze u poslední skupiny evidovaných déle neţ 5 let byl naopak zaznamenán jejich výraznější nárůst, a to o 767 osob. Velmi příznivě také hodnotíme fakt, ţe v roce 2004 se zvýšil o 825 osob počet vyřazených DE uchazečů, z nichţ nejvíce (297, tj. 36 %) bylo s evidencí delší neţ 5 let. Aktivní politika zaměstnanosti se však na počtu vyřazených DE uchazečů podílela 20,4 %, coţ je o 6,1 % méně neţ v roce Významný vliv na vývoj trhu práce v roce 2004 měla především zaměstnanost a s ní související poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle. Jak zaměstnanost, tak také poptávka po 65

66 pracovní síle ve srovnání s předchozími léty výrazně klesla, coţ ovlivnily především důlní a jejich dodavatelské organizace, které uspokojovaly svou potřebu pracovní síly převáţně zahraničními zaměstnanci. O tu však museli do ţádat, coţ představovalo také hlášení těchto VPM. Vstupem ČR do EU dnem tato povinnost zanikla a tito zahraniční pracovníci, především občané Polska jako členové EU a EHP, mohou být přijati pouze na základě splnění informační povinnosti zaměstnavatele o jejich nástupu, tj. bez hlášení VPM. Zlepšení poptávky po ostatní pracovní síle se neprojevilo, coţ se odrazilo také v poklesu uchazečů umístěných ÚP. V průběhu roku se celková zaměstnanost v okrese sníţila o dalších osob. Poprvé v historii ÚP klesla pod 90 tisíc osob. Na jejím poklesu se podílely především změny ohlášené ve druhé polovině roku, a to ukončení nebo výrazné omezení výroby některými zaměstnavateli. Přesto byl meziroční pokles o více neţ 1 tisíc osob niţší neţ v předchozím roce Pokles zaznamenaly všechny sektory hospodářství a především subjekty s 25 a více zaměstnanci. U OSVČ se projevil pouze nepatrně. Kromě oblasti mimookresní a Bohumínska klesla zaměstnanost ve všech zbývajících mikroregionech, přičemţ pokles nejhůře zasáhl orlovský mikroregion (-5,3 %), který se dlouhodobě potýká s nízkým počtem pracovních příleţitostí a jejich nepříznivou a jednostranně zaměřenou skladbou s ohledem na počet a strukturu obyvatelstva. Původní prognózovaný stav ke konci roku 2004 byl podceněn především subjekty z odvětví těţby nerostných surovin, u nichţ se očekávaný úbytek zaměstnanců ve výši 584 zaměstnanců zvýšil o dalších 756 osob a během 2. pololetí 2004 se tak zaměstnanost sníţila o osob. Také v letošním roce očekává 495 subjektů s 20 a více zaměstnanci pokles zaměstnanosti o 754 osob, přičemţ tento úbytek by měl být 68,8 % pokrýt poklesem zaměstnanosti v karvinské oblasti a cca shodně 19,5 % v oblastech Orlovsko a Havířovsko. Přírůstek je očekáván opět v oblasti Bohumínska a mimookresní oblasti. Ze 33,8 % bude pokles zaměstnanosti pokrývat opět odvětví těţby nerostných surovin a ze 26,1 % spotřební průmysl. I přes tuto nepříznivou prognózu očekává 6 odvětví naopak mírné zvýšení zaměstnanosti. IX. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ Očekávaný vývoj zaměstnanosti Tak jak bylo jiţ uvedeno v předchozí shrnovací kapitole, předpokládají subjekty s 20 více zaměstnanci další pokles zaměstnanosti o 754 osob. Obecně lze říci, ţe u subjektů 11 odvětví dojde k úbytku o 910 osob a u subjektů 6 odvětví k přírůstku o 156 osob. V jednom odvětví se subjekt s 20 a více zaměstnanci nevyskytoval a v jednom odvětví se neočekávají ţádné změny. Zaměstnanost pravděpodobně nejvíce klesne v odvětvích těţby nerostných surovin, spotřebního průmyslu a odvětví výroby elektrických a optických přístrojů. O 519 osob by se měla sníţit v karvinské oblasti, o 147 osob v orlovské a o 146 havířovské oblasti. U českotěšínské oblasti se přepokládá pokles o 64 osoby. Nejvyšší nárůst ve výši 113 osob se očekává v bohumínské oblasti a o 9 osob v mimookresní oblasti. Vliv na pokles zaměstnanosti v tomto pololetí budou mít i firmy, které ve druhé polovině roku 2004 ohlásily ukončení výroby nebo její podstatné omezení a ještě v letošním roce dochází k většímu odchodu jejich zaměstnanců. Jedná se o a.s. Graddo v Karviné, a.s. Walmark z Českého Těšína a s.r.o. BB-CZ, v konkurzu, Zlín. Tento úbytek zaměstnanosti budou příznivě redukovat rozšiřováním výroby a sluţeb, ať jiţ z pohledu sezónnosti nebo získaných zakázek, zaměstnavatelé z odvětví zemědělství, myslivosti a lesnictví, výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, chemického průmyslu, veřejné správy a obrany a ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb. V letošním roce zahájí výrobu nová společnost, která převzala výrobní halu po odcházející a.s. Graddo. V tomto pololetí dojde rovněţ k zahájení provozu v novém HPM Hypernova společnosti AHOLD v Orlové. Tato společnost, i přes uvedenou skutečnost, neplánovala nárůst zaměstnanosti, i kdyţ pro orlovskou oblast bude přínosem minimální přírůstek cca 100 nových pracovních míst v rámci obchodní činnosti. Příznivě se rovněţ vyvíjí stav u dalších subjektů v oblasti průmyslové zóny Nové Pole v Karviné-Starém Městě a v Českém Těšíně. Následují základní informace o subjektech působících v průmyslových zónách: 66

67 Název zaměstnavatele Sídlo Převaţující činnost Stát Graddo a.s. Praha Dětmarovická č.p. 380, Karviná Staré Město OKEČ 316 výroba kabel. Svazků pro automobily ČR Shimano Czech Republic, s.r.o. Dětmarovická č.p. 107/1, Karviná-St.Město OKEČ 354 výroba jízdních kol Singapur Mölnlycke Health Care Klinipro s.r.o. Na Novém Poli č. 382/1, Karviná Staré Město OKEČ 331 výroba zdravot. a chir.přístrojů a zařízení Švédsko, USA,ČR Dexon Czech s.r.o. Na Novém poli č. 381, Karviná Staré Město OKEČ výroba repro soustav včetně ozvučování prostor ČR Stant Mananufacturing** Na Novém poli č. 379/2, Karviná-Staré Město OKEČ 252-výroba výrobků z plastu-uzávěry do paliv.nádrţí VB a Sev. Irsko Průmyslová zóna Nové pole Karviná-Staré Město 5 Kovona Systém a.s. * Závodní 540, Karviná Nové Město OKEČ Výroba kovového zboţí ČR Průmyslová zóna Český Těšín 1 Průmyslové zóny souhrnně 6 * provoz zahájen v červenci 2004 **) provoz bude zahájen v roce 2005 Průmyslová zóna Karviná - Nové Pole v Karviné-Starém Městě leţí na 45 hektarech infrastrukturou plně vybaveného pozemku, který poskytuje dostatek místa pro prostorové řešení výrobních hal a plánování rozšíření v budoucnosti. Připravováno je další rozšíření zóny o 15 hektarů. Celý pozemek je ve vlastnictví města Karviná, coţ umoţňuje rychle řešit poţadavky investorů. Nejvýznamnějším investorem v této zóně je v současné době japonská společnost Shimano Czech Republic s výrobou jízdních kol, invalidních vozíků atd. Zaměstnanost v této zóně dosáhla výše 974 osob. Meziročně se zvýšila o 239 osob, tj. o 32,5 %. Očekávaný stav měl však na konci roku 2004 dosáhnout výše osob. Původní prognóza se neuskutečnila, neboť ve 2. pololetí 2004 se náhle a neočekávaně rozhodla a.s. Graddo Praha ukončit výrobu a opustit území okresu Karviná. Toto rozhodnutí, které padlo na konci září 2004, zapříčinilo do konce roku pokles zaměstnanosti o více neţ 100 osob. Od ledna 2005 jiţ výroba v tomto závodě neběţí, přesto ještě části zaměstnanců dobíhají do konce února pracovní poměry sjednané na dobu určitou. Pokud by k odchodu této firmy nedošlo, dosahovala by zaměstnanost na konci roku uţ zhruba 1,1 tisíce osob. Pokles zaměstnanosti způsobený a.s. Graddo byl částečně redukován díky rozvíjející se výrobě a nárůstu počtu zaměstnanců především u společností Shimano Czech Republik a Mölnlycke Health Care Klinipro, s.r.o. Přes tuto nepříznivou skutečnost dosáhla zaměstnanost na konci roku 2004 v historii této zóny dosud nejvyššího počtu. Pokud srovnáme očekávanou zaměstnanost na konci 1. pololetí 2005 s uplynulými léty, přiblíţí se nejvíce konci roku 2003, kdy bude zhruba o 50 osob nad její skutečnou výší. Na konci roku 2005 by se pak měla situace opět mírně zlepšit a dosáhnout stavu o 13 osob niţšího neţ byl zjištěn k Do konce 1. pololetí 2005 by mělo dojít v důsledku skončení pracovního poměru zbývajících zaměstnanců firmy Graddo k poklesu zaměstnanosti u této zóny o 188 osob. Tento úbytek se částečně zredukuje na konci roku 2005, kdy by se měl sníţit na cca 120 osob. Průmyslová zóna Český Těšín - Pod Zelenou je lokalizována blízko nejfrekventovanějšího česko-polského hraničního přechodu na ploše 12 hektarů. Pro nové projekty je zde stále 7 hektarů připravené plochy. Prvním investorem se stala akciová společnost Kovona Systém se sídlem v Karviné-Novém Městě. Tato společnost se zabývá výrobou kovových výrobků a v rámci těšínské průmyslové zóny se zaměřuje na výrobu ţidlí pro obchodní řetězec společnosti IKEA. Společnost zahájila výrobu ve 67

68 2. pololetí 2004 a v současné době je zde zajištěn třísměnný provoz. O vstup do této zóny má zájem další těšínská společnost Garsys zabývající se výrobou bazénů a různých nádrţí a výrobou akumulátorů a baterií. Celková kapacita této zóny by měla čítat pracovních míst a ze strany městského úřadu je zájem o její obsazení do konce roku V této oblasti, která je povaţována na tranzitní město, se s ohledem na zlepšení dopravní situace dobudováním rychlostních komunikací pravděpodobně zvýší také zájem nových investorů o podnikání. Jiné průmyslové zóny nebyly oficiálně v okrese vyhlášeny. V některých městech a obcích okresu však nadále probíhají jednání o vytvoření těchto zón, případně vhodných území určených pro nové investory. Mezi takové patří např.: Obec Horní Suchá Oficiálně tato zóna neexistuje. Jedná se však o území, které leţí v lokalitě a okolí bývalého Dolu František, které bylo aţ do závěru roku 2004 majetkem s.p. Diamo, dříve OKD. V měsíci listopadu byla tato lokalita bezúplatně převedena do vlastnictví obce Horní Suchá. Dle sdělení starosty obce nebyly tyto pozemky dosud zapsány do katastru nemovitostí. V této oblasti jiţ nyní působí někteří zahraniční investoři, např. Bebro Electronic Bengel und Bross a Lichtgitter z Německa. Obec Dolní Lutyně Jedná se o pravděpodobně nejproblematičtější lokalitu, která také nebyla dosud oficiálně vyhlášena průmyslovou zónou. Krajskými i obecními představiteli je však povaţována za součást strategických rozvojových zón kraje. Jedná se o dvousethektarové území, kde by v budoucnu mohlo vzniknout několik tisíc pracovních míst. Vybudování průmyslové zóny v Dolní Lutyni je podporováno vládní agenturou CzechInvest, odmítáno je nadále ekologickými iniciativami. Dle sdělení starosty Dolní Lutyně se v rámci územního řízení pracuje na změně územního plánu, coţ předpokládá cca 1,5 roku. Dle názoru starosty Bohumína ohrozí lokalitu spíše dálnice, která dotčeným územím povede. Město Orlová Vybudování průmyslové a podnikatelské zóny v Orlové je závislé na úspěšnosti bezúplatného převodu majetku státu v lokalitě po bývalém Dole Fučík 5. Převod by měl být podle nejnovějších informací schválen a realizován do 1. poloviny roku Bezprostředně poté by mělo být zahájeno schvalování výběru a umístění jednotlivých podnikatelských subjektů a aktivit. Město Bohumín V rámci územního plánu města jsou nadále blokovány pozemky v oblasti Na panském, kde měla v roce 2006 vyrůst průmyslová zóna s předpokládaným vznikem cca pracovních míst. Termín byl nyní upřesněn aţ na léta 2008 aţ Pro strategickou průmyslovou zónu, která by měla vyrůst na katastrálním území obce Dolní Lutyně Věřňovice a která bezprostředně navazuje na území města Bohumína, však jiţ bylo zastupitelstvem města Bohumín schváleno kompletní napojení na infrastrukturu tohoto města, tj. zejména na silniční napojení, na přivaděč plynu, elektřiny a vody a rovněţ i na čističku odpadních vod. To vše za předpokladu konečného schválení této zóny. 2. Očekávaný vývoj nezaměstnanosti Na základě současného vývoje na trhu práce a očekávaného poklesu zaměstnanosti u subjektů s 20 a více zaměstnanci předpokládáme v nastávajícím období následující vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a míry nezaměstnanosti. 68

69 Očekávaný stav k: Počet evidovaných uchazečů Příznivější vývoj Míra nezaměstnanosti v % Nová Stará metodika metodika Počet evidovaných uchazečů Horší vývoj Míra nezaměstnanosti v % Nová Stará metodika metodika Celkem* X 20, x 21,31 Dosaţitelní** ,58 X ,80 X Celkem* X 21, x 21,68 Dosaţitelní ** ,02 X ,31 x *výpočet dle staré metodiky pro rok 2005 ze zdroje platného pro 1. čtvrtletí 2005 ( osoby) ** odhad dosaţitelných uchazečů a výpočet MN dle nové metodiky ze zdroje pro 1.čtvrtletí 2005 ( osoby). B. TÉMATICKÝ ROZBOR PRO MPSV I. Situace v jednotlivých mikroregionech Přehled o vývoji pěti základních ukazatelů trhu práce v období let 2000 aţ 2004 zachycuje následující tabulka: Ukazatel Počet uchazečů o zaměstnání Míra nezaměstnanosti v % Zaměstnanost Počet volných pracovních míst Počet uchazečů připadajících na 1 VPM rok Mikroregiony k let KARVINSKO HAVÍŘOVSKO ORLOVSKO BOHUMÍNSKO ČESKOTĚŠÍNSKO ,76 17,03 19,90 16,86 17, ,42 17,19 18,88 15,88 17, ,87 18,28 21,05 18,35 19, ,65 19,79 21,30 18,30 19, ,24 20,73 21,87 17,67 19, ,1 71,9 108,9 96,8 50, ,2 43,2 92,0 120,0 82, ,2 78,4 187,4 98,9 185, ,8 357,8 87,9 52,5 74, ,8 255,1 104,9 109,3 154,4 Během posledního roku se zvýšil počet uchazečů o zaměstnání evidovaných k u všech poboček mimo Bohumín, který dosáhl současně nejniţšího počtu. Stejná situace je také u výše míry nezaměstnanosti vypočítané původním způsobem, která klesla pouze u pobočky Bohumín a dosáhla nejniţší hodnoty. Ne jinak tomu bylo také u zaměstnanosti, která se pouze u této oblasti zvýšila a v posledních 5 letech patřila mezi nejvyšší. Výjimku tvoří hlášená VPM, jejichţ počet meziročně vzrostl pouze u havířovského mikroregionu, avšak nejvíce VPM bylo hlášeno v karvinské oblasti. Počet uchazečů připadajících na 1 VPM dosáhl nejvyšší hodnoty u oblasti Havířovsko i přesto, ţe se jednalo o jedinou oblast, u níţ byl zaznamenán meziroční pokles tohoto počtu. Vývoj na trhu práce je z hlediska jednotlivých mikroregionů průběţně hodnocen v rámci celé této zprávy. Většina ze sledovaných ukazatelů je hodnocena také z pohledu vlivu těchto oblastí na 69

70 celkový vývoj v okrese. Proto se podrobnější rozbor zabývá hodnocením vývoje zaměstnanosti z regionálního hlediska. Mikroregion Karvinsko dosahuje s zaměstnanými, i přes dlouhodobý pokles, nadále nejvyšší zaměstnanosti. Na celkové zaměstnanosti se podílí 34,6 %. Meziročně zde zaměstnanost klesla o osob, coţ představovalo pokles o 4 %. Tento pokles tvořil 59,9 % okresního úbytku zaměstnanosti. Během posledních 10 let se zaměstnanost v této oblasti sníţila o osob, coţ je více neţ třetina zaměstnanosti roku Přesto tato oblast nadále poskytuje pracovní příleţitosti také ostatním oblastem s niţší zaměstnaností. Na celkové zaměstnanosti oblasti se nejvíce podílí soukromý sektor s 72,1 %. 20,1 % představovala zaměstnanost ve veřejném a druţstevním sektoru a OSVČ zde dosahují nejniţšího podílu, a to 7,8 %. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci se podíleli na celkové zaměstnanosti Karvinska 78,4 %, coţ bylo ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 o 171 osob a 1 % méně. Přesto se jedná v rámci okresu o nejvyšší dosaţený podíl. V této oblasti má stále největší zastoupení těţký průmysl, především těţba nerostných surovin. Její podíl na celkové zaměstnanosti těchto subjektů dosahuje 44 %, coţ představovalo osob. Na celkové zaměstnanosti tohoto odvětví se Karvinsko podílelo 63,3 %. Další nejvyšší podíl v rámci této oblasti zaznamenalo odvětví zdravotnictví s 9,5 %, odvětví veřejné správy se 7 % a odvětví vzdělávání s 6,7 %. Nejvyšší podíl odvětví na celkové zaměstnanosti odvětví byl dosaţen mimo jiţ zmíněné odvětví těţby nerostných surovin také u výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (67,2 %), finančního zprostředkování (67 %) a výroby elektrických a optických přístrojů (52,9 %). Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout výše osob, coţ znamená další pokles o 519 osob, tj. 2,1 %, na němţ se nejvíce budou podílet opět subjekty v odvětví těţby nerostných surovin (-172) a výroby elektrických a optických přístrojů (-182). V oblasti Havířovsko činila zaměstnanost osob, coţ je 22,4 % celkové zaměstnanosti okresu. Meziročně se sníţila o 892 osob, tj. 4,4 %. Během posledních 10 let se sníţila zaměstnanost v této oblasti o osob, tj. pokles o 14,9 %. Soukromý sektor představoval v této oblasti 57 % její celkové zaměstnanosti. Veřejný a druţstevní se na ní podílel 24,5 % a OSVČ představovali zbývajících 18,5 %, coţ patřilo v rámci okresu mezi nejvyšší dosaţený podíl OSVČ. Subjekty s 20 a více zaměstnanci se podílely na celkové zaměstnanosti oblasti pouhými 56 %. Tento podíl pařil mezi nejniţší a do okresního průměru mu scházelo 15,3 %. Meziročně se zaměstnanost těchto firem sníţila o 893 osob, tj. o 7,4 %. V této oblasti zaznamenává nejvyšší zaměstnanost odvětví vzdělávání s 18,5 %, odvětví těţby nerostných surovin se 17,9 % a odvětví zdravotnictví s 10,8 %. Na celkové zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích se nejvyšší měrou podílela výroba elektrických a optických přístrojů s 44,2 %, vzdělávání s 34,9 % a odvětví stavebnictví s 27,5 %. Jedná se o oblast, která je typická vysokým počtem obyvatel a nedostatkem vlastních pracovních míst, který je řešen zvýšenou vyjíţďkou za prací. Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout výše osob, coţ znamená úbytek o 146 osob, tj. 1,3 %. Nejvyšší pokles zaznamenají subjekty v odvětví spotřebního průmyslu (-59) a chemického průmyslu (-33). V oblasti Orlovsko dosáhla zaměstnanost výše osob, coţ představovalo 14,2 % okresní zaměstnanosti. Jedná se o oblast s jednostrannou strukturou průmyslu, a to především těţbou uhlí. S ohledem na počet obyvatel je zde poměrně nízká zaměstnanost v ostatních odvětvích. Meziročně se zaměstnanost v této oblasti sníţila o 701 osob a během posledních 10 let klesla o osob, tj. 18,5 %. Na zaměstnanosti oblasti se podílí veřejný a druţstevní sektor 19 %, soukromý sektor 69,2 % a OSVČ 11,8 %. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci se podíleli na zaměstnanosti oblasti 69,3 %. Meziročně tato zaměstnanost klesla o 726 osob, tj. o 7,7 %. Její podíl se meziročně sníţil o 1,8 %. Na zaměstnanosti oblasti se nejvyšší měrou podílelo zaměstnanců odvětví těţby nerostných surovin, kteří představovali 42,7%. Poté se řadilo odvětví vzdělávání s 9 % a zdravotnictví s 8,6 %. Nejvyšší podíl na zaměstnanosti odvětví mělo v této oblasti odvětví zemědělství s 75,5 %, stavebnictví s 23 % a těţby nerostných surovin s 22,2 %. Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout osob, coţ představuje úbytek o 147 osob, tj. 1,7 %. Nejvyšší pokles zaznamenají subjekty v odvětví těţby nerostných surovin (-83) a spotřebního průmyslu (-28). 70

71 V oblasti Bohumínsko dosahovala zaměstnanost výše osob, tj. 13,7 % celkové zaměstnanosti okresu. Meziročně se zvýšil stav zaměstnanců o 140 osob, tj. o 1,2 %. Během posledních 10 let se zaměstnanost v této oblasti sníţila o osob, tj. 9 %. Na celkové zaměstnanosti oblasti se podílel veřejný a druţstevní sektor 24,5 %, soukromý sektor 66,3 % a OSVČ dosahovaly 9,2 %. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci zaměstnávali osob, tj. 77,6 % celkové zaměstnanosti oblasti. Meziročně tato zaměstnanost vzrostla o 319 osob, tj. o 3,5 %. Nejvyšší podíl na zaměstnanosti v této oblasti mělo odvětví výroby základních kovů a kovodělných výrobků s zaměstnanci, coţ činilo 41,5 % celkové zaměstnanosti oblasti. Druhým odvětvím s vysokým podílem zaměstnanosti je odvětví výroby strojů a zařízení pro další výrobu s 16,4 % a odvětví dopravy, skladování a spojů s 15,6 %. Z hlediska podílu odvětví oblasti na celkové zaměstnanosti jednotlivých odvětví v okrese dosáhla nejvyšších hodnot zaměstnanost u výroby základních kovů a kovodělných výrobků (64,7 %), odvětví výroby strojů a zařízení pro další výrobu (56,1 %) a chemického průmyslu (59,6 %). Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout osob, coţ znamená další přírůstek o 113 osob, tj. 1,2 %. Nejvyšší pokles zaznamenají subjekty v dopravy, skladování a spojů (-21) a vzdělávání (-12). Zaměstnanost oblasti Českotěšínsko ve výši osob dosahovala 8,8 % celkové zaměstnanosti okresu. Meziročně se sníţila o 104 osob, tj. o 1,3 %. Během posledních 10 let klesla zaměstnanost v této oblasti o osob, tj. 16,5 %. Na zaměstnanosti této oblasti se podílel veřejný a druţstevní sektor 30,4 %, soukromý sektor představoval 56,9 % a OSVČ 12,7 %. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci dosáhli zaměstnanosti ve výši osob, tj. 60,2 % celkové zaměstnanosti oblasti. Meziročně se jejich počet zvýšil o 12 osob, tj. 0,3 %. Nejvyšší podíl zaměstnaných v oblasti mělo odvětví spotřebního průmyslu (24,3 %), odvětví vzdělávání (17,5 %) a obchodu (14,1 %). Na zaměstnanosti jednotlivých odvětví se nejvyšší měrou podílelo v rámci této oblasti odvětví spotřebního průmyslu (37,1 %), ostatních veřejných a sociálních sluţeb (30,1 %) a obchodu (17,7 %). Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout výše osob, coţ znamená pokles o 64 osob, tj. 1,4 %. Nejvyšší pokles zaznamenají pravděpodobně subjekty spotřebního průmyslu (-98) a ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb (-27). U tzv. mimookresní oblasti, do které je zahrnována zaměstnanost subjektů sídlících mimo náš okres, které mají pracoviště ve více mikroregionech, za něţ poskytují zaměstnanost souhrnně (např. Česká pošta, ČESKÝ TELECOM, Mediaservis, obchodní organizace, stavební organizace apod.), činila zaměstnanost osob a na celkové zaměstnanosti okresu se podílela 6,4 %. Meziročně se její počet zvýšil o 709 osob, tj. 14,2 %. Během posledních 10 let se zaměstnanost v této oblasti zvýšila o osob, tj. 44,6 %. V této oblasti představovala zaměstnanost v rámci veřejného a druţstevního sektoru 43,9 %, coţ patřilo v rámci okresu mezi nejvyšší podíl. Soukromý sektor pak představoval 46,1 %. OSVČ u této oblasti nepřipadají v úvahu, neboť jsou evidovány v rámci svého bydliště. Subjekty s 20 a více zaměstnanci zaměstnávaly osob, coţ představovalo 90,9 % zaměstnanosti této netypické oblasti. Meziročně se jejich počet zvýšil o 604 osob, tj. o 13,2 %. Na zaměstnanosti této oblasti se nejvíce podílely subjekty odvětví dopravy, skladování a spojů (40,3 %), obchodu (16,5 %) a činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti (13,5 %). Na zaměstnanosti odvětví se podílela nejvyšší měrou zaměstnanost této oblasti v odvětvích ubytování a stravování (46,3 %), dopravy, skladování a spojů (36,6 %) a činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu (27,6 %). Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci činit osob, coţ znamená přírůstek o 9 osob, tj. 0,2 %. Nejvyšší pokles zaznamenají subjekty odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti (-15) a odvětví stavebnictví (-13). 71

72 II. Vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelů s uvedením oblasti a činnosti Stav zaměstnanců ve výši 1000 a více osob mělo těchto 7 zaměstnavatelů: Důl Darkov Karviná-Darkov těţba nerostných surovin Důl Lazy, lokalita Orlová-Lazy - těţba nerostných surovin Důl Lazy, lokalita Dukla Havířov - těţba nerostných surovin Důl ČSM Stonava - těţba nerostných surovin Důl ČSA Karviná, lokalita ČSA Karviná - těţba nerostných surovin Důl ČSA Karviná, lokalita Doubrava - těţba nerostných surovin ŢDB a.s. Bohumín výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Stav zaměstnanců v rozmezí osob mělo těchto 13 subjektů: Česká pošta, s.p. OZ Severní Morava doprava, skladování a spoje Jåkl Karviná, a.s. výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Nemocnice s poliklinikou Havířov - zdravotnictví Nemocnice s poliklinikou Karviná pracoviště Karviná - zdravotnictví Nemocnice s poliklinikou Karviná pracoviště Orlová - zdravotnictví Lázně Darkov a.s. Karviná - zdravotnictví ČSAD a.s. Havířov doprava, skladování, spoje ČD, s.o., uzlová ţelezniční stanice část Bohumín doprava, skladování, spoje ČD, s.o., Depo kolejových vozidel Ostrava, prac. Bohumín doprava, skladování, spoje Bonatrans a.s. Bohumín výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků OKD, a.s. Doprava Ostrava doprava, skladování, spoje Autopal s.r.o. závod Rychvald výroba kovů a kovodělných výrobků Shimano Czech Republic, s.r.o. výroba strojů a zařízení pro další výrobu III. Faktory příznivě ovlivňující nezaměstnanost Vývoj na trhu práce v loňském roce, a to především v první polovině roku 2004, byl příznivě ovlivněn tím, ţe nedošlo k realizaci předpokládaného poklesu zaměstnanosti o 1,1 tisíc pracovních míst. Zaměstnanost klesla pouze nepatrně o 16 osob. Vykrývání nesouladu mezi nabídkou pracovní síly a poptávkou zaměstnavatelů a řešení problémů uplatnitelnosti některých skupin osob z regionálního pohledu byly řešeny prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti. Jejím prostřednictvím se dařilo umisťovat především osoby těţce uplatnitelné na trhu práce, mezi něţ patří především absolventi škol a osoby dlouhodobě evidované. Nejvýraznější je v okrese podpora absolventů škol a mladistvých, na něţ šlo v roce 2004 více neţ 45 % veškerých prostředků vynaloţených na tvorbu nových pracovních příleţitostí. Nejlépe je v rámci ÚP hodnocen právě příznivý vliv dřívějších nástrojů odborné praxe a SÚPM ROPO na uplatnění této skupiny uchazečů. I přes tyto kladné výsledky nástroje APZ zatím pouze tlumí další zvyšování nezaměstnanosti a nezaměstnanost stabilizují. Na pokles nezaměstnanosti však nemají větší vliv. K tomu by mělo přispět výraznější oţivení podnikatelské činnosti a zájem podnikatelů o další rozšiřování výroby a sluţeb, které by přineslo mnohem více nových pracovních příleţitosti i bez finančních příspěvků ÚP. Mezi faktory, které příznivě ovlivňují vývoj na trhu práce, patří také investiční pobídky státu, které se podílejí na tvorbě nových pracovních míst i patřičné kvalifikaci zaměstnanců. Zřetelným přínosem je v poslední době, např. podpora vzniku nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců u a.s. Kovona Systém, která zahájila výrobu v průmyslové zóně Český Těšín. Příznivý vývoj zaměstnanosti byl očekáván také v rámci průmyslové zóny Karviná-Nové Pole, který však byl neočekávaně narušen ve druhé polovině roku 2004 rozhodnutím a.s. Graddo o ukončení své činnosti. Pokud by toto rozhodnutí nepadlo, zaměstnanost v této zóně by se jiţ blíţila 1,1 tisíci osob a podíl na celkové zaměstnanosti by ve srovnání s rokem 2003, kdy činil 0,8 %, vzrostl o 0,4 %. V roce 2005 se tak opět dostává na úroveň roku Do konce roku 2005 by se však měl stav opět mírně zlepšit. Z dění v okrese je zřejmé, ţe v současné době věnuje pozornost problematice nezaměstnanosti a s tím spojených negativních jevů většina představitelů měst a obcí. Města a obce se zapojují do řešení této problematiky, mají zájem o lokality, které patřily státu a na jejichţ území by 72

73 mohly vznikat nové prostory pro podnikání. V loňském roce se jiţ obci Horní Suchá podařilo získat bezúplatný převod majetku státu (lokalita bývalého Dolu František) a je předpoklad, ţe tohoto převodu dosáhne také Město Orlová (lokalita části bývalého Dolu Fučík). Velkou perspektivu by mělo vytvoření průmyslové zóny v Dolní Lutyni, která by poskytla pracovní místa jak karvinské tak i ostravské části regionu. Zpřísnění podmínek pro evidenci a poskytování podpory v nezaměstnanosti, které přinesl nový zákon o zaměstnanosti, můţe mít spolu s chystanými změnami v oblasti poskytování sociálních dávek vliv na další vývoj nezaměstnanosti. Situace se můţe změnit především u osob, které ve skutečnosti neměly zájem o zaměstnání a sociální dávky četnějších rodin dokázaly plně pokrýt jejich potřeby. Odmítnutí vhodného zaměstnání je jiţ porušením zákona a ztráty nároku na zpětné zařazení do evidence a výplatu sociálních dávek. Ztráta nároku na podporu v nezaměstnanosti u skupiny absolventů škol z důvodu nesplnění základní podmínky jednoho odpracovaného roku se projevila jejich dalším poklesem, i kdyţ se jednalo o období, ve kterém je kumulace absolventů vyšší. 73

74 74