VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH

Transkript

1 OBYVATELSTVO, VOLBY Ročník 2007 Volební statistika Praha, 5. prosince 2007 Kód publikace: z Č.j.: 1447/ VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH Zpracoval: Samostatné oddělení zpracování výsledků voleb Vedoucí oddělení: Ing. Pavel Kuklík Kontaktní zaměstnanec: Ing. Marie Kvízová, tel , marie.kvizova@czso.cz Český statistický úřad 2007

2 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Dozvíte se je na informační lince ČSÚ nebo je můžete najít na internetových stránkách ČSÚ Uwww.czso.cz ISBN Český statistický úřad Praha, 2007

3 TU1.UT TUVolená TU2.UT TUVolební TU3.UT TUVýsledky TU4.UT TUSložení O B S A H ÚVOD Vývoj volebního systému...3 A) SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZA ČR zastupitelstva, volební účastut... 5 TU1.1UT TUVolená zastupitelstvaut... 5 TU1.2UT TUVolební účastut... 6 stranyut... 7 TU2.1UT TUÚčast volebních stran na volbáchut... 7 TU2.2UT TUVýsledky volebních stran podle typuut... 9 TU2.2.1UT TUVýsledky jednotlivých politických stranut...11 TU2.2.2UT TUVýsledky koalic a sdruženíut...12 TU2.2.3UT TUVýsledky volebních stran podle velikosti obcíut...13 podle navrhujících stranut...13 zastupitelstevut...24 TU4.1UT TUSložení zastupitelstev podle politické příslušnosti zastupitelůut...24 TU4.2UT TUSložení zastupitelstev podle pohlaví a věkuut...26t Seznam tabulek a grafů části A: TUTab. A 1 Volená zastupitelstvaut... 5 TUTab. A 2 Zastupitelstva podle počtu jejich členůut... 6 TUTab. A 3 Účast voličů na volbáchut... 6 TUTab. A 4 Celkový přehled o účasti volebních stran ve volbáchut... 7 TUTab. A 5 Obce, kde strany získaly mandáty obecní a městská zastupitelstvaut... 9 TUTab. A 6 Zvolení kandidáti obecní a městská zastupitelstvaut...10 TUTab. A 7 Počet koalic a sdružení, na kterých se politické strany podílelyut...12 TUTab. A 8 Kandidáti podle strany, která je navrhlaut...15 TUTab. A 9 Obdržené mandáty podle strany, která kandidáta navrhlaut...16 TUTab. A 10 Obce, kde vybraná navrhující strana získala alespoň 50 % mandátůut...17 TUTab. A 11 Obce, kde strana získala alespoň 50 % mandátů UT...18 TUTab. A 12 Celkový přehled o kandidátech a zisku mandátů podle navrhující strany zast. obcí a městut...19 TUTab. A 13 Celkový přehled o kandidátech a zisku mandátů podle navrhující strany zast.mč a MOUT...22 TUTab. A 14 Složení zastupitelstev podle politické příslušnosti zastupitelůut...25 TUTab. A 15 Zvolení členové zastupitelstva podle pohlaví a věkuut...27 TUGraf č. 1 Volební účast podle počtu obyvatel v obciut... 6 TUGraf č. 2 Kandidáti podle typu volební stranyut... 8 TUGraf č. 3 Obce, kde volební strany získaly více než 50 % mandátůut...10 TUGraf č. 4 Rozdělované mandáty v obcích, kde volební strana kandidovalaut...10 TUGraf č. 5 Aktivita politických stranut...11

4 TUGraf č. 6 Úspěšnost politických stranut...12 TUGraf č. 7 Účast a výsledky vybraných politických stran podle velikosti obce, kde strana kandidovalaut...14 TUGraf č. 8 Úspěšnost politických stran podle navrhující stranyut...15 TUGraf č. 9 Obce, kde strana získala alespoň 50 % mandátů obecní a městské zastupitelstvout...17 TUGraf č. 10 Zastupitelstva podle příslušnosti zvolených členů k politickým stranámut...24 TUGraf č. 11 Kandidáti a zvolení zastupitelé podle politické příslušnostiut T T...25 TUGraf č. 12 Politická příslušnost kandidátů zastupitelstva obcí a městut...26 TUGraf č. 13 Účast žen v zastupitelstvech UT...27 B) VÝSLEDKY ZA ÚZEMNÍ CELKY Seznam tabulek a grafů části B: Tab. B 1 Základní údaje o volbách (kraje, okresy) Tab. B 2 Obce, ve kterých strana navrhla kandidáty Tab. B 3 Kandidáti, které strana navrhla Tab. B 4 Volební potenciál vybraných navrhujících stran Tab. B 5 Získané mandáty pro vybrané navrhující strany Tab. B 6 Složení zastupitelstev z hlediska navrhujících stran Tab. B 7 Složení zastupitelstev z hlediska navrhujících stran relativně Tab. B 8 Účast žen v zastupitelstvech obcí a měst Graf B 1 Obce do 500 obyvatel Graf B 2 Volební účast v krajích Graf B 3 Získané mandáty pro největší strany v krajích Graf B 4 Získané mandáty pro nezávislé kandidáty Graf B 5 Účast žen v zastupitelstvech podle krajů ZÁVĚR Příloha 1 Abecední seznam stran vstupujících do voleb v letech

5 Vážení čtenáři, kolektiv pracovníků úseku volební statistiky Českého statistického úřadu připravil při příležitosti konání již pěti řádných voleb do zastupitelstev obcí po změně politického systému naší republiky v roce 1989 zvláštní publikaci, obsahující především pohledy na genezi některých ukazatelů volební statistiky v oblasti komunálních voleb od roku 1990 do roku 2006 a časová srovnání výsledků hlasování a složení zvolených zastupitelstev za ČR celkem, podle krajů a okresů. Připomeňme si data, kdy se tyto řádné volby konaly: listopadu listopadu listopadu listopadu října Prvním zákonem upravujícím provedení těchto voleb, byl zákon České národní rady č. 368/1990 Sb. Právní úprava komunálních voleb se v průběhu let měnila a vyvíjela, v současnosti pro ně platí zákon č. 491/2001 Sb. Pestrým vývojem procházelo spektrum kandidujících subjektů, počet podaných kandidátních listin přesahuje za uvedených pět ročníků voleb 100 tisíc a počet kandidátů na nich uváděných je vyšší než 900 tisíc. Statistiky dokazují, že za celé toto období měli nejvyšší podíl jak na vstupním potenciálu, tak i na výsledcích voleb (měřených ziskem mandátů), nezávislí kandidáti. Neustále vznikaly nové politické strany a politická hnutí, některé z nich byly registrovány účelově jen pro nejbližší volby, mnoho jich již zaniklo. Rostl počet volených zastupitelstev (5 876 v roce 1990, v roce 2006), zatímco počet rozdělovaných mandátů (zvolených zastupitelů) zůstával od roku 1994 relativně stejný. Českým statistickým úřadem uchovávané údaje s výsledky hlasování umožňují statistické zpracování i dalších charakteristik kandidujících subjektů a zvolených zastupitelstev, jako jsou např. věk a pohlaví kandidátů, jejich politická příslušnost, složení kandidujících subjektů z hlediska sestavení koalic apod. Výjimku bohužel tvoří volby v roce 1990, ze kterých se v důsledku tehdy aplikovaného způsobu zpracování nezachovaly datové zdroje s výsledky podle jednotlivých zastupitelstev ani seznam všech kandidujících osob. Věříme i tak, že informace obsažené v publikaci Vám přinesou nové poznatky a nebo Vás budou inspirovat k hledání dalších informací z této oblasti, nebo k dalšímu, možná ještě neaplikovanému pohledu na výsledky voleb a zkoumání vztahů mezi nimi. V Praze dne 4. prosince 2007 Ing. Pavel Kuklík, vedoucí samostatného oddělení zpracování výsledků voleb ČSÚ

6

7 VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH ÚVOD Vývoj volebního systému První řádné všeobecné volby do zastupitelstev obcí (dále jen volby) po změně politické situace v roce 1989 se konaly 24. listopadu Jejich průběh, hlasování, zpracování a vyhlášení výsledků se řídilo zákonem České národní rady č. 368/1990 Sb. Následující řádné volby probíhaly vždy po uplynutí čtyřletého funkčního období zastupitelstva. Termín voleb vyhlašoval prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním tak, aby proběhly ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím funkčního období a končící dnem jeho uplynutí. S výjimkou 1. řádných voleb v roce 1990 se volby do zastupitelstev obcí konaly ve dvou dnech, kterými byly pátek a sobota. V roce 1994 proběhly volby ve dnech listopadu podle zákona č. 152/1994 Sb., následující řádné volby v roce 1998 se řídily tímtéž zákonem ve znění pozdějších předpisů a dny voleb byly určeny na listopadu. Pro další volby, uskutečněné listopadu 2002, byl Parlamentem ČR schválen nový zákon č. 491/2001 Sb. Tento sloužil ve znění pozdějších předpisů i v zatím posledních volbách 20. až 21. října V každých volbách se příslušné volební orgány řídily kromě zákona i prováděcí vyhláškou Ministerstva vnitra. V průběhu let se měnily volební orgány v návaznosti na uspořádání státní a veřejné správy. V roce 1990 byla vrcholným orgánem pro řízení voleb v České republice Česká volební komise. V okresech řídily volby okresní volební komise, v obcích a městských částech a obvodech místní volební komise a v hlavním městě Praze a městech městské volební komise. Všechny tyto komise byly složeny ze zástupců volebních stran své maximálně 2 členy (a dva náhradníky) tam mohly delegovat strany, které podaly kandidátní listiny. V roce 1994 a 1998 zabezpečovaly a řídily volby podle stejných pravidel obdobné volební orgány, s tím rozdílem, že Českou volební komisi nahradila Ústřední volební komise. Volby do zastupitelstev obcí od roku 2002 řídila Státní volební komise jako stálý volební orgán, ustavený podle zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, a podle související vyhlášky Ministerstva vnitra č. 152/2000 Sb. Volební legislativa, která nabyla platnosti v roce 2002, definovala veškeré činnosti v organizačnětechnické přípravě voleb a v zabezpečení zpracování jejich výsledků jako výkon státní správy a určila je do působnosti volebním zákonem vyjmenovaných orgánů státní správy a orgánů samosprávy (Ministerstvo vnitra, Český statistický úřad, krajské úřady, v roce 2002 i okresní úřady, pověřené obecní úřady, obecní a městské úřady, starostové měst a obcí a primátoři měst). Podle všech výše uvedených zákonů se volby konaly na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Tajnost hlasování byla přitom nejen právem, ale i povinností. Právo volit měli občané České republiky, kteří nejpozději v den voleb (případně druhý den voleb) dosáhli věku nejméně 18 let, měli v obci trvalý pobyt a nenastala u nich některá z překážek výkonu volebního práva podle platného zákona. V roce 2006 mohli volit i občané jiného státu, jimž právo volit přiznávala platná mezinárodní úmluva s Českou republikou za splnění týchž podmínek, které platily pro občany České republiky. Obdobné podmínky platily v případě práva volit do zastupitelstva městské části nebo městského obvodu, zde však byl podmínkou též trvalý pobyt voliče v této městské části nebo obvodu. Způsob hlasování byl ve všech volbách do zastupitelstev obcí po roce 1989 v podstatě stejný. Své právo volit mohl volič realizovat tak, že svou volbu vyznačil na hlasovacím lístku, na kterém byly uvedeny všechny volební strany kandidující do zastupitelstva obce. Každý volič měl tolik hlasů, kolik bylo voleno členů zastupitelstva a svojí volbou tak vlastně vyjadřoval svou představu o složení zastupitelstva. Mohl použít všech svých hlasů, ale mohl využít také jen části svých hlasů a vyjádřit tak svou představu v tom smyslu, že v zastupitelstvu by měly být právě tyto osoby, a že na dalších již mu nezáleží. Při tom mohl zejména vybírat jednotlivé kandidáty různých volebních stran. Mohl ale vybrat jednu volební stranu s více než jedním kandidátem, čímž dal své hlasy všem jejím kandidátům až do počtu volených členů zastupitelstva s tím, že mu nezáleželo na pořadí, v jakém jim bude přidělen mandát. Mohl také oba způsoby volby kombinovat. Rozdělování mandátů ze získaných hlasů prošlo během sledovaných let určitým vývojem. Při všech volbách byl použit poměrný volební systém soustavy d'hondtovy v různých modifikacích. Tato metoda zajišťuje rozdělení všech mandátů v jednom skrutiniu bez dodatečných přepočtů. 3

8 VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH Při volbách v letech 1990, 1994 a 1998 probíhalo rozdělování mandátů ve dvou fázích: První fází bylo rozdělení určeného počtu mandátů do zastupitelstva kandidujícím volebním stranám. Hlasy získané jednotlivými volebními stranami se postupně dělily lichými čísly počínaje 1 (tzv. SaintLaguëův dělitel) až do počtu podílů rovného počtu kandidátů, kteří za volební stranu kandidovali. Všechny vypočtené podíly se seřadily podle velikosti sestupně až do pořadového čísla rovného počtu rozdělovaných mandátů. Za každý podíl obsažený v této řadě získala příslušná volební strana jeden mandát. Ve druhé fázi byly volební stranou získané mandáty přidělovány jednotlivým kandidátům této strany. V roce 1990 získávali kandidáti mandát podle počtu obdržených hlasů, při rovnosti hlasů rozhodovalo pořadí na kandidátní listině. Ve všech dalších volbách byly mandáty přidělovány v zásadě v pořadí, v jakém byli kandidáti na kandidátní listině volební strany uvedeni. Pokud však kandidát získal takový počet hlasů, že alespoň o 10% přesáhl průměrný počet hlasů na kandidáta této volební strany, posunul se v pořadí pro přidělení mandátu na první místo a jestliže takových kandidátů bylo více, o jejich pořadí rozhodoval počet získaných hlasů, příp. ještě jejich původní pořadí na kandidátní listině. V letech 2002 a 2006 došlo k zásadní změně v přidělování mandátů v tom směru, že jako 1. krok výpočtu byly určovány volební strany, které postupují do skrutinia. Byly to ty strany, které dosáhly alespoň 5 % hlasů, které mohly, vzhledem k počtu postavených kandidátů a celkovému počtu platných hlasů, získat. Další změnou oproti předchozím volbám bylo použití d Hondtova dělitele (všechna přirozená čísla počínaje číslem 1) při přikazování mandátů stranám. Přidělování mandátů kandidátům úspěšných volebních stran se provádělo stejně jako v letech 1994 a Ve všech sledovaných volbách platilo, že kandidáti, na které již mandát nepřipadl a kandidovali za volební stranu, která získala alespoň jeden mandát, se stali náhradníky. Předkládaná publikace se pokusila vytvořit ucelený přehled výsledků voleb do nejmenších samosprávných celků z hlediska účasti na volbách a úspěšnosti jednotlivých politických stran. V části A jsou uvedeny výsledky voleb v kumulaci za Českou republiku rozlišené podle typu voleb a to zejména tam, kde je zajímavé porovnání chování volebních subjektů ve volbách do zastupitelstev obcí a měst s volbami do městských částí a obvodů. V části B jsou v tabulkové formě uvedeny výsledky voleb do zastupitelstev obcí a měst v územním členění podle okresů a krajů České republiky. Strany jsou v tabulkách a grafech uváděny oficiální zkratkou a jsou seřazeny, neníli uvedeno jinak, v abecedním pořadí podle plného názvu strany. Vyčerpávající seznam všech stran je uveden v příloze na konci publikace. Potřebné metodické vysvětlivky jsou uváděny přímo v textu nebo u tabulky. Vysvětlivky ke znakům v tabulkách: Ležatá čárka () v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. 4

9 VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH A) Souhrnné výsledky voleb za ČR 1. Volená zastupitelstva, volební účast 1.1 Volená zastupitelstva Počet volených zastupitelstev se v jednotlivých letech lišil v návaznosti na vznik a zánik obcí (odtržení části obce od mateřské obce nebo naopak sloučení dvou či více obcí pod jeden obecní úřad). Ve sledovaných letech počet volených zastupitelstev rostl, což svědčí o snaze obcí o co největší samostatnost. Stejně tak se vyčleňovaly i městské části nebo obvody, čímž se jejich počet rovněž zvyšoval. Počet obcí, ve kterých nebylo v řádných volbách zvoleno zastupitelstvo, od roku 1994 klesal. Důvodem nezvolení bylo téměř výhradně to, že se obcím nepodařilo sestavit a zaregistrovat ani jednu kandidátní listinu, nebo počet již zaregistrovaných kandidátů v důsledku odvolání nebo odstoupení klesl pod zákonem stanovený minimální počet volených členů zastupitelstva. Tab. A 1 Volená zastupitelstva Ukazatel a) Zastupitelstva obcí a měst Počet obcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo z nich počet obcí členěných na volební obvody v nich počet volebních obvodů Počet obcí, kde volby neproběhly Počet OVK, které zaslaly výsledky Počet zvolených členů zastupitelstva b) Zastupitelstva městských částí a obvodů (MČO) Počet MČO, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo z nich počet MČO členěných na volební obvody v nich počet volebních obvodů Počet MČO, kde volby neproběhly 1 Počet OVK, které zaslaly výsledky Počet zvolených členů zastupitelstva Průměrný počet členů zastupitelstva v obcích a městech činil v roce 1990 téměř 12 osob. V roce 1994 tento počet klesl na necelých 10 členů. I přes zvýšení počtu obcí se snížil celkový počet zastupitelů v uvedeném období téměř o 7 tisíc. Příčinou bylo nejen snížení minimálního počtu členů zastupitelstva na 5 a maximálního na 55 podle nového volebního zákona, ale i přesuny v počtu zastupitelstev s 10 až 25 členy do méně početných zastupitelstev. Zatímco v roce 1990 tvořila devítičlenná a menší zastupitelstva přibližně polovinu všech zastupitelstev, v následujících volbách to bylo již více než 70 %. Naproti tomu o 20 procentních bodů byl v roce 1994 nižší podíl zastupitelstev s 10 až 25 členy. V následujících volebních obdobích již k větším změnám ve velikosti zastupitelstev nedocházelo, průměrný počet zastupitelů na jednu obec jen mírně klesal. V obcích zaujímaly nejvyšší podíl zastupitelstva šesti až sedmičlenná, resp. sedmičlenná, neboť 6 členů zastupitelstva bylo spíše výjimkou. Kromě roku 1990 mělo téměř 80 % zastupitelstev obcí a měst méně než 15 členů. U městských částí a obvodů naopak cca dvě třetiny zastupitelstev bylo 15 a více členných. 5

10 Tab. A 2 Zastupitelstva podle počtu jejich členů Počet členů zastupitelstva VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH Zastupitelstva obcí a měst Zastupitelstva městských částí a obvodů x 7,7 6,9 6,8 6,9 x 0,8 2,2 1,5 0,7 6 až 7 24,1 37,1 40,4 41,9 42,5. 12,1 9,0 10,9 11,4 8 až 9 26,1 27,0 25,4 24,3 24,0. 10,6 11,9 10,9 14,3 10 až 11 14,6 6,2 5,6 5,6 5,6. 9,8 10,4 8,0 5,7 12 až 14 4,2 1,2 0,9 0,9 0,9. 0,7 1,4 5 až 14 úhrnem 69,1 79,3 79,3 79,5 79,8. 33,3 33,6 32,1 33,6 15 až 25 28,2 19,7 19,7 19,4 19,1. 45,5 44,8 47,4 47,1 26 až 35 2,2 0,7 0,7 0,8 0,8. 13,6 14,2 13,9 12,1 36 a více 0,5 0,3 0,3 0,3 0,3. 7,6 7,5 6,6 7,1 15 a více úhrnem 30,9 20,7 20,7 20,5 20,2. 66,7 66,4 67,9 66,4 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0. 100,0 100,0 100,0 100,0 v % 1.2 Volební účast Nejvyšší volební účast byla v prvních řádných volbách v roce 1990, kdy se voleb do zastupitelstev obcí a měst zúčastnily téměř tři čtvrtiny oprávněných voličů. V následujících volbách poklesla volební účast o více než 10 procentních bodů. V roce 1998 byl zaznamenán pokles o dalších 16 procentních bodů na necelých 47 %. Kolem této hodnoty se volební účast pohybovala i v následujících volbách. Pozitivní je skutečnost zvýšení volební účasti v roce 2006 proti předchozím volbám, a to zejména v městských částech a městských obvodech, čímž se snížil rozdíl účasti ve volbách mezi oběma typy zastupitelstev z přibližně 10 procentních bodů na 7. Tab. A 3 Účast voličů na volbách Ukazatel a) Zastupitelstva obcí a měst Počet zapsaných voličů Účast na volbách osoby Účast na volbách % 73,6 62,3 46,7 45,51 46,4 b) Zastupitelstva městských částí a městských obvodů Počet zapsaných voličů Účast na volbách osoby Účast na volbách % 64,6 53,7 37,4 34,0 39,6 Graf č. 1 Volební účast podle počtu obyvatel v obci % do a více Počet obyvatel 6

11 VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH Nejvíce se voleb zúčastňují obyvatelé malých obcí do 200 obyvatel, ve kterých i přes trvalý pokles neklesla účast v žádných volbách pod 70 %. Jak je patrné z uvedeného grafu, s růstem velikosti obce volební účast klesá. K příznivé změně došlo v roce 2006, kdy ve městech nad obyvatel přišlo více lidí k volbám než v letech 2002 i V menších obcích však pokles volební účasti stále pokračoval. 2. Volební strany 2.1 Účast volebních stran na volbách Volební stranou se podle platných volebních zákonů rozuměla registrovaná politická strana nebo politické hnutí (dále jen strana), jejich koalice a sdružení s nezávislými kandidáty a dále nezávislí kandidáti a jejich sdružení. Tab. A 4 Celkový přehled o účasti volebních stran ve volbách Ukazatel Zastupitelstva obcí a měst Zastupitelstva MČO Celkové údaje: Počet volebních stran Počet mandátů k rozdělení *) Počet kandidátů Samostatně kandidující politické strany a hnutí počet volebních stran počet obcí, kde strany kandidovaly v % z celk.počtu 58,1 55,9 56,5 51,4 92,5 91,0 95,6 95,7 počet kandidátů v % z celk.počtu 51,5 54,1 57,8 53,6 71,3 79,5 81,4 79,6 Koalice politických stran a hnutí počet volebních stran počet obcí, kde strany kandidovaly v % z celk.počtu 11,6 5,3 1,6 1,1 55,6 30,6 15,3 22,1 počet kandidátů v % z celk.počtu 6,7 2,6 1,2 0,8 16,4 9,0 4,2 5,6 Sdružení politických stran a hnutí s nezávislými kandidáty počet volebních stran počet obcí, kde strany kandidovaly v % z celk. 12,3 9,3 5,0 5,8 36,1 29,9 53,3 31,4 počet kandidátů v % z celk.počtu 8,2 6,0 3,3 3,8 7,9 5,8 8,7 7,5 Jednotliví nezávislí kandidáti počet obcí, kde strana kandidovala v % z celk.počtu 30,7 32,0 30,4 24,5 21,1 14,9 10,2 2,9 počet kandidátů v % z celk. 6,6 7,5 7,0 6,0 0,7 0,5 0,5 0,1 Sdružení nezávislých kandidátů počet obcí, kde strana kandidovala v % z celk.počtu 60,8 65,3 65,4 70,1 32,3 35,8 33,6 41,4 počet kandidátů v % z celk.počtu 26,9 29,8 30,6 35,8 3,8 5,2 5,2 7,1 *) Počet mandátů k rozdělení je vyšší než počet zvolených členů zastupitelstva, jelikož některé obce si stanovily vyšší počet členů zastupitelstva, než bylo zvoleno 7

12 VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH Účast volebních stran na volbách v jednotlivých letech podle jejich typu lze prakticky srovnávat až od roku 1994, jelikož v roce 1990 byl číselník volebních stran tvořen odlišným způsobem koalice politických stran a hnutí nebo politické strany a nezávislých kandidátů byly považovány za různou volební stranu i pokud měly stejné složení, ale kandidovaly pod jiným názvem v jiné obci. Tím se vysvětluje i nesrovnatelně vysoký počet volebních stran v těchto volbách (790). Od roku 1994 byly koalice a sdružení složené ze stejných subjektů zahrnuty v číselníku pod jednotným názvem pouze jednou. Jednotliví nezávislí kandidáti stejně tak jako sdružení nezávislých kandidátů jsou do celkového počtu volebních stran započítáni jako jeden typ volební strany. Z tabulky A 4 je zřejmá tendence zvyšování počtu samostatně kandidujících politických stran a hnutí, zatímco počet koalic a sdružení postupně klesal. Bezvýhradně to platí u voleb do zastupitelstev obcí a měst. U městských částí a obvodů byl tento trend narušen v roce 2006, kdy počet koalic i sdružení proti předchozím volbám o 1 vzrostl. Za zmínku stojí vysoký nárůst počtu samostatně kandidujících politických stran a hnutí ve volbách v roce 2006, který ve spojení s nižším počtem obcí kde kandidovaly, lze vysvětlit vznikem a kandidaturou vyššího počtu stran pouze místního charakteru. Dokladem toho je, že přes 50 stran kandidovalo maximálně v 5 obcích, z toho 29 pouze v jedné obci. V tabulce je zjevný také rozdíl mezi chováním politických subjektů v obcích a městech a městských částech a obvodech. Zatímco u prvního typu zastupitelstva převládá kandidatura volebních stran typu SNK, u druhého typu převažují politické strany a hnutí. Ještě patrnější by byl tento trend v porovnání s velikostí obce. O tom podrobněji v kapitole Z grafu č. 2 je patrné neustálé zvyšování podílu kandidátů sdružených do místních sdružení nezávislých kandidátů s největším nárůstem ve volbách v roce Do roku 2002 rostl i podíl kandidátů samostatných politických stran, kteří představovali nejsilnější skupinu kandidátů. V posledních volbách došlo ke zlomení tohoto vývoje a jejich podíl poklesl o více než 4 procentní body. Stále méně populární je vytváření koalic. Podíl kandidátů tohoto typu volební strany klesl od roku 1994 o 6 procentních bodů. V roce 2006 dosáhl necelé 1 % a počet obcí, kde koalice kandidovaly, klesl ze 720 v roce 1994 na 67 v roce 2006 (o 10 procentních bodů). Graf č. 2 Kandidáti podle typu volební strany 100% 80% 60% 40% 20% Strany Koalice Sdružení Sam. kandidáti SNK 0% Zastupitelstva obcí a měst Zastupitelstva městských částí a obvodů Ve volbách do městských částí a obvodů byl rozhodující podíl (80%) kandidátů samostatných politických stran. Jeho rostoucí trend byl přerušen v roce 2006 ve prospěch sdružení nezávislých kandidátů. Silněji než v obcích a městech jsou zde zastoupeny koalice i sdružení, mnohem nižší je podíl nezávislých kandidátů v místních sdruženích a podíl samostatně kandidujících kandidátů je v tomto typu voleb zcela zanedbatelný. Počet volebních stran kandidujících v jednotlivých obcích se lišil v návaznosti na velikost obce a místní poměry. Nejméně ve třetině obcí kandidovala pouze jedna volební strana (s výjimkou roku 1990, kdy podíl obcí s jednou kandidující stranou byl nižší než jedna pětina). Podíl těchto obcí se zvyšoval z 35 % v roce 1994 na 46 % v roce V naprosté většině z nich (90 až 95 %) kandidovaly pouze nepolitické subjekty buď jenom strana typu sdružení nezávislých kandidátů nebo samostatně kandidující nezávislí 8

13 TP PT V 1) VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH kandidáti TPF FPT. Podíl obcí, kde kandidovala pouze jedna politická strana nebo hnutí, se pohyboval od roku 1994 (s výjimkou roku 2002, kdy překročil 3 %) kolem 2,5 %. Nejčastěji kandidovala jako jediná politická strana v obci KDUČSL, v roce 1994 téměř v polovině obcí s jednou politickou stranou. I když postupně její převaha klesala v roce 2002 a 2006 činil její podíl už jen 30 % obcí s jednou politickou stranou pořád to bylo ze všech politických stran nejvíce. Volební strany typu koalice a sdružení kandidovaly jako jediné v obci spíše výjimečně od 44 obcí v roce 1994 po pouhých 11 obcí v roce Nejvíce kandidátních listin postavilo sdružení KSČM a nezávislých kandidátů byl v tomto směru poněkud odlišný. Zatímco pouze nepolitické subjekty kandidovaly v necelých 15 % obcí (oproti alespoň 30 % v následujících volbách), podíl obcí s jedinou politickou stranou byl srovnatelný s ostatními volbami. Nejaktivnější bylo Občanské fórum (97 % obcí s jednou politickou stranou). 2.2 Výsledky volebních stran podle typu Úspěšnost volebních stran podle jejich typu lze porovnávat z několika hledisek. Například porovnáním podílu kandidujících volebních stran (VS), které získaly alespoň 1 mandát, vychází jako nejúspěšnější (pominemeli NK a SNK, které jsou považovány za 1 typ VS a měly 100 % úspěšnost) sdružení politické strany a nezávislých kandidátů. To ve třech ze čtyř sledovaných voleb mělo nejvyšší procento úspěšnosti, dosahující v roce 2006 v obcích a městech až 98 %. Dalším kritériem může být to, v kolika obcích získal ten který typ VS alespoň jeden mandát. Jak je patrné z následující tabulky, téměř ve všech obcích, kde kandidovalo, uspělo alespoň jedním mandátem místní sdružení nezávislých kandidátů (SNK). Tento typ volební strany byl v největší míře zastoupen i v zastupitelstvu všech obcí, kde se volilo. Podíl těchto obcí rostl od necelých 62 % v roce 1994 po téměř 70 % v roce Naproti tomu u druhého nejúspěšnějšího typu VS samostatná politická strana a hnutí docházelo ke snižování podílu úspěšnosti jak z počtu obcí, kde kandidovaly, tak i z celkového počtu obcí. Tab. A 5 Obce, kde strany získaly mandáty obecní a městská zastupitelstva % Typ volební strany Podíl z počtu obcí, kde kandidovaly Podíl z počtu obcí, kde se konaly volby Politická strana, hnutí 96,8 96,6 94,6 94,9 57,2 53,9 53,4 48,8 Koalice 65,0 47,4 84,3 73,1 7,6 2,5 1,4 0,8 Sdružení 98,8 97,2 89,7 94,2 12,4 9,0 4,5 5,5 NK 78,2 80,4 61,7 68,8 24,4 25,7 18,8 16,9 SNK 99,9 99,8 99,5 99,8 61,7 65,2 65,0 69,9 V městských částech a obvodech získalo sdružení nezávislých kandidátů mandát, s výjimkou voleb v roce 2006, ve všech zastupitelstvech, kde kandidovalo. Naopak politické strany byly 100 % úspěšné v roce V předchozích volbách získaly mandát přibližně v 98 % zastupitelstev, kde postavily kandidátní listinu. Z celkového počtu městských částí, kde se volilo, se do zastupitelstev městských částí a obvodů dostal alespoň jeden kandidát samostatně kandidující politické strany ve více než 90 % zastupitelstev. Nejvíce to bylo v roce 2006 v 96 %. Rostlo i procento zastupitelstev, kde získalo mandát SNK, a to z přibližně jedné třetiny v letech 1994 až 2002 na více než 40 % v roce Úspěšnost koalic a sdružení politické strany s nezávislými kandidáty byla přibližně ve stejných relacích jako u voleb do zastupitelstev obcí a měst. Ve většině obcí, kde kandidovali, tvořili rozhodující část (nadpoloviční většinu) zastupitelstev obcí a měst kandidáti místních SNK. S výjimkou roku 2006 takto uspěli téměř ve třech čtvrtinách obcí. Z celkového počtu obcí se počet obcí, kde většinu zastupitelstev tvořili kandidáti za SNK, blížil polovině viz graf č.3. U městských částí a obvodů se zastupitelstva skládala převážně z kandidátů samostatně kandidujících politických stran a hnutí, i když jejich podíl, vzhledem k poměrně malému počtu městských částí a obvodů, značně kolísal. 1) počtu obcí jsou započítány i ty, ve kterých postavilo kandidátní listinu i více volebních stran jednoho typu SNK nebo NK 9

14 VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH Graf č. 3 Obce, kde volební strany získaly více než 50 % mandátů % Strana Koalice Sdružení Sam.kandidáti SNK Podíl z počtu obcí, kde kandidovaly Podíl z počtu obcí, kde se konaly volby Nejvíce vypovídajícím ukazatelem úspěšnosti ve volbách je však počet a podíl úspěšných kandidátů a počet mandátů, které strany získaly. V obcích a městech bylo z tohoto hlediska nejúspěšnější sdružení nezávislých kandidátů. Jeho podíl na celkovém počtu zvolených kandidátů od roku 1994 stále rostl a převýšil podíl zvolených za politické strany (viz tabulka). Tab. A 6 Zvolení kandidáti obecní a městská zastupitelstva Typ volební strany Podíl ze vstupujících do voleb za příslušný typ VS Podíl ze zvolených celkem Politická strana, hnutí 32,8 26,5 24,9 22,4 41,2 39,0 42,5 37,2 Koalice 18,2 11,1 13,9 11,6 3,0 0,8 0,5 0,3 Sdružení 30,5 25,9 20,5 20,9 6,1 4,2 2,0 2,5 NK 65,6 66,4 58,3 62,6 10,6 13,6 12,0 11,6 SNK 59,6 52,1 47,4 43,6 39,1 42,3 42,9 48,4 % Jinak tomu bylo v městských částech a obvodech, kde značnou převahu měli zvolení kandidáti politických stran. Jejich podíl se od roku 1994, kdy činil necelé tři čtvrtiny všech zvolených kandidátů, zvyšoval až po více než 80 % v roce Graf č. 4 Rozdělované mandáty v obcích, kde volební strana kandidovala 50 Tisíce mandátů mandáty celkem strana získala Strany Koalice Sdružení Sam. kandidáti SNK 10

15 VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH Výsledky jednotlivých politických stran Ve volbách do obecních a městských zastupitelstev je umožněna kandidatura v podstatě jakémukoliv seskupení politických subjektů nebo jednotlivců, mnohdy významnému pouze v dané obci. Jak je patrné z výše uvedeného, výrazný podíl na počtu zastupitelstev, do kterých kandidovaly a kde získaly i mandát, měly kromě nezávislých kandidátů a jejich sdružení samostatné politické strany a hnutí. Pro lepší přehlednost se následující hodnocení omezuje pouze na strany, které v jednotlivých letech nejčastěji kandidovaly a také byly nejúspěšnější v zisku mandátů. Graf č. 5 Aktivita politických stran Obce, ve kterých strana kandidovala (podíl z celkového počtu zvolených zastupitelstev obcí a měst) Kandidáti, které strana postavila (podíl z celkového počtu kandidátů polit. stran v obcích a městech) % % ČSSD KSČM KDUČSL ODS ČSSD KSČM KDUČSL ODS Od roku 1994 postavily ve všech volbách do zastupitelstev obcí a měst nejvíce kandidátních listin i kandidátů velké parlamentní strany (viz graf č. 5). Mezi nimi byly nejaktivnější KSČM a KDUČSL. Aktivita ČSSD postupně rostla, s mírným poklesem v roce Podíl kandidátů postavených za ODS naopak klesal až do voleb v roce Avšak v roce 2006 již opět vzrostl na 19 % z veškerých kandidátů postavených za všechny politické strany. Odstup těchto stran od podílu kandidátů politických stran umístěných na 5. a dalších místech byl značný, cca 10 procentních bodů. Na těchto místech se v počtu postavených kandidátů střídaly různé strany v roce 1994 to byla ODA a LSNS, v roce 1998 US, DŽJ a ČSNS, v roce 2002 SNK ED, US a NEZ a v roce 2006 SNK ED, SZ a N. U městských částí a obvodů rostla aktivita ODS, která v roce 1994 postavila 2. nejvyšší počet kandidátů (po KSČM) a od roku 1998 vždy nejvyšší, takže v roce 2006 byl každý 5. kandidát politické strany za ODS; kandidátní listinu podala ODS v roce 2006 ve všech městských částech a obvodech kromě jedné. Těsně za ODS následovala KSČM a pak ČSSD a KDUČSL. Odstup 5. nejaktivnější strany, kterou byla v roce 1994 ODA, v letech 1998 a 2002 US a v roce 2006 SZ, nebyl tak výrazný jako u voleb do zastupitelstev obcí a měst. Podíl kandidátů za tyto strany se pohyboval kolem 10 %, což představovalo odstup cca 4 procentní body. Nejvíce mandátů v obcích, kde strana kandidovala, získala ve všech letech ODS, a to i přes pokles v letech 1998 a Neustále klesala úspěšnost KDUČSL a KSČM. Naopak rostl počet mandátů ČSSD. Ze všech zvolených zastupitelů získala největší podíl v letech 1994, 1998 a 2002 KDUČSL. V roce 2006 byla nejúspěšnější ODS, a to i přesto, že kandidovala v menším počtu obcí a postavila méně kandidátů než KDUČSL nebo KSČM. Podíl mandátů získaných ČSSD prudce vzrostl v roce 1998 (oproti volbám v roce 1994 o 4 procentní body). V následujících volbách se přiblížil zisku mandátů ODS. Ovšem v roce 2006 byl zaznamenán zřejmě i vlivem nižšího počtu postavených kandidátních listin pokles úspěšnosti této politické strany. Z dalších politických stran je potřeba zmínit SNK ED, které v roce 2006 získalo 23 % a v roce 2002 dokonce více než jednu třetinu mandátů z mandátů rozdělených v obcích, kde kandidovalo. To odpovídalo 2% v roce 2006, resp. 5 % v roce 2002 z celkového počtu zvolených zastupitelů. Hnutí NEZ bylo nejúspěšnější v roce 2002, kdy získalo přes 1 % celkového počtu mandátů, v roce 2002 a 1998 kolem 0,5 %. V roce 1994 získalo více než 1 % mandátů Hnutí zemědělců, které v obcích kde kandidovalo získalo více než čtvrtinu rozdělených mandátů. 11

16 Graf č. 6 Úspěšnost politických stran VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH % Získané mandáty v obcích a městech Získané mandáty v obcích a městech (podíl z rozdělovaných v obcích, kde strana (podíl ze zvolených celkem) kandidovala) ČSSD 6 ČSSD 10 KSČM 4 KSČM 5 KDUČSL 2 KDUČSL 0 ODS 0 ODS % V městských částech a obvodech byla nejúspěšnější ODS, jejíž zisk mandátů z celkového počtu zvolených zastupitelů se pohyboval od cca 30 % v letech 1994 a 1998 po 43 % v roce S odstupem pak následovala ČSSD (kolem 15 % ve všech letech) a KSČM (kolem 13 %). Počet získaných mandátů KDUČSL klesal od 8 % v roce 1994 po necelých 5 % v roce Z dalších stran lze uvést alespoň SNK ED, která v roce 2002 získala více než 5 % a v roce % z celkového počtu mandátů, SZ v roce 2006 získala 4 % mandátů, USDEU v roce 2002 celkem 3 % a v roce 1998 dokonce 7 % a ODA v roce 1994 uspěla se 6% mandátů Výsledky koalic a sdružení Z tabulky A 7 je patrné, že politické strany postupně ustupují od vytváření různých druhů koalic či sdružení. Zejména je to patrné u velkých politických stran (ČSSD, ODS), které v roce 1994 vytvořily přes 20 koalic a při volbách v roce 2006 už jen 1, resp. 2 koalice. Podobně tomu bylo i u sdružení. Seskupení vytvářely spíše menší strany, i když rovněž u nich je zřejmý pokles počtu koalic a sdružení, na kterých se podílely. V roce 1990 tvořily politické strany velké počty různých seskupení, avšak vzhledem k tomu, že i seskupení stejného složení, kandidující v různých obcích, bylo v číselníku zaneseno jako samostatný nový subjekt, je srovnání s rokem 1990 ve smyslu počtu vytvořených koalic či sdružení neobjektivní (v porovnání výsledků voleb podle navrhujících stran bude již rok 1990 zahrnut). Tab. A 7 Počet koalic a sdružení, na kterých se politické strany podílely Politická strana Koalice Sdružení ČSNS ČSSD KSČM KDUČSL NEZ x 1 2 x 1 2 ODA ODS SNK ED x x 6 14 x x 3 4 SZ USDEU x x Zisk mandátů koalic či sdružení nebyl v celostátním měřítku vzhledem k poměrně nízkému počtu podaných kandidátních listin nikterak významný. Pouze v roce 1994 získala Koalice SPRRSČ se SDČR alespoň jeden mandát téměř ve 4 % všech obcí, kde se volilo. Ve všech ostatních volbách získaly koalice 12

17 VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH mandát v méně než 1% obcí a ani podíl zastupitelů za jednotlivé koalice nebo sdružení na celkovém počtu zvolených nedosáhl 1%. Úspěšnost volebních seskupení proto lépe vidíme, porovnávámeli podíl úspěšných vlastních kandidátů, popř. podíl obcí, kde obdrželo mandát, na počtu obcí, kde kandidovalo. Mezi nejúspěšnější koalice tak patřily při všech volbách koalice KDUČSL s USDEU, KDUČSL s ODS, USDEU s ODA a další, jejichž součástí byla nejčastěji KDUČSL. Zejména úspěšná byla Koalice KDUČSL s ODS. V obcích, kde postavila kandidátní listinu, získala v roce 1994 více než polovinu mandátů, a přestože se v každých následujících volbách její zisk snižoval, v roce 2006 to bylo ještě stále nejvíce ze všech koalic, a to 37 %. Obdobná byla i úspěšnost kandidátů vstupujících za koalici do voleb. Ve sdružení s nezávislými kandidáty byla v průměru nejaktivnější KSČM. Avšak co se úspěšnosti týká předčila ji ODS. Její sdružení s NK získalo mandát ve všech obcích, kde kandidovalo a rovněž podíl zvolených kandidátů z kandidátů vstupujících za sdružení do voleb byl vždy nejvyšší ze všech sdružení (kolem 40 % v jednotlivých letech). V městských částech a obvodech byla situace podobná, jen se více prosazovaly i koalice, jejichž součástí byly ODA, USDEU či SNKED Výsledky volebních stran podle velikosti obcí Na kandidaturu politických stran v komunálních volbách měla vliv i velikost obce, kde postavily kandidátní listinu. Do grafu č. 7 byly pro přehlednost vybrány jen volební strany, které dosahovaly ve všech volbách výrazných zisků. Z vybraných politických stran vstupovaly ve všech volbách s výrazně větším potenciálem KDUČSL a KSČM, a to především v obcích do 3000 obyvatel. V největších obcích již KDU ČSL ustupuje a potenciálu KSČM se vyrovnává ČSSD a ODS. Z průběhu zobrazení je zřejmá v naprosté většině přímá závislost mezi ukazateli. Větší odchylku vykazuje ODS ve skupině největších obcí, kde v porovnání k potenciálu dosáhla proti ostatním politickým stranám výraznějších volebních výsledků. Z časového hlediska je zřejmý pokles zájmu politických stran kandidovat v menších obcích a tendence soustředit svůj potenciál do největších obcí. S výjimkou ODS se tento trend v roce 2006 zastavil. V menších a malých obcích je patrná jasná a stále rostoucí převaha místních sdružení nezávislých kandidátů. 3. Výsledky podle navrhujících stran V případě, že politické subjekty kandidovaly jako sdružení nebo koalice, bylo nutné na kandidátní listině uvést, která strana kandidáta navrhla, či zda šlo o nezávislého kandidáta. U samostatně kandidujících politických stran se automaticky předpokládalo, že jsou zároveň i navrhující stranou. O aktivitě, výsledcích a úspěšnosti jednotlivých politických stran či hnutí proto více vypovídá kategorie navrhující strana, zejména při porovnávání výsledků politických stran v delším časovém horizontu. Za navrhující stranu se považují i nezávislí kandidáti. Následující tabulka uvádí přehled potenciálu deseti politických stran (a nezávislých kandidátů), které dosáhly významných výsledků ve všech sledovaných volbách, nebo nově vznikly během sledovaného období a přesto byl jejich zisk dostatečně výrazný, nebo se jedná o strany, které v některém volebním období měly zastoupení v Parlamentu. Počet kandidátů v poměru k počtu rozdělovaných mandátů zohledňuje potenciál o jakou část mandátů se strana ucházela (v určitém počtu obcí s určitým počtem volených zastupitelů). U NK může být údaj vyšší než 100%, jelikož v jedné obci mohli samostatně kandidující NK nebo jejich sdružení postavit neomezený počet kandidátních listin. Ukazatel Podíl z počtu kandidátů na kandidátní listině téže strany vyjadřuje, jaká část z navržených kandidátů kandidovala za samostatnou politickou stranu a jaká v koalicích nebo sdruženích. Čím vyšší podíl, tím méně koalic a sdružení strana vytvářela. Při údaji 100 % byli všichni kandidáti uvedeni jen na KL samostatně kandidující politické strany či hnutí. Za rok 1990 se registr kandidátů nezachoval, proto údaje za tento rok uvedeny nejsou. 13

18 VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH Graf č. 7 Účast a výsledky vybraných politických stran podle velikosti obce, kde strana kandidovala % Obce do 499 obyvatel ČSSD KSČM KDU ČSL ODS SNK ED SZ ČSSD KSČM KDU ČSL ODS SNK ED SZ ČSSD KSČM KDU ČSL ODS SNK ED SZ Obce, kde VS kandidovala Kandidáti na počet mandátů Získané mandáty % Obce s 500 až 2999 obyvateli ČSSD KSČM KDU ČSL ODS SNK ED SZ ČSSD KSČM KDU ČSL ODS SNK ED SZ ČSSD KSČM KDU ČSL ODS SNK ED Obce, kde VS kandidovala Kandidáti na počet mandátů Získané mandáty 100 % Obce s 3000 a více obyvateli ČSSD KSČM KDU ČSL ODS SNK ED SZ ČSSD KSČM KDU ČSL ODS SNK ED SZ ČSSD KSČM KDU ČSL ODS SNK ED Obce, kde VS kandidovala Kandidáti na počet mandátů Získané mandáty 14

19 Tab. A 8 Kandidáti podle strany, která je navrhla Navrhující strana VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH Podíl z počtu rozdělovaných mandátů (%) Podíl z počtu kandidátů celkem (%) Podíl z počtu kandidátů na kand. listině téže strany (%) a) Zastupitelstva obcí a měst ČSNS 4,7 3,1 2,4 0,2 1,9 1,1 0,8 0,1 69,6 84,7 86,6 98,3 ČSSD 11,6 24,8 28,8 27,7 4,8 9,1 9,8 9,0 88,5 96,1 99,5 99,5 KSČM 34,0 35,3 37,9 35,0 13,9 12,9 12,8 11,3 86,8 95,3 98,6 99,1 KDUČSL 32,9 34,3 34,1 33,2 13,5 12,6 11,5 10,7 91,6 96,3 96,3 96,9 NEZ x 2,6 4,7 3,9 x 1,0 1,6 1,3 x 95,6 98,7 96,5 ODA 5,2 3,1 1,0 0,2 2,1 1,1 0,3 0,1 85,8 77,2 75,3 43,4 ODS 28,7 26,7 27,4 31,7 11,8 9,8 9,3 10,3 91,9 96,4 98,1 98,9 SNK ED x x 14,3 9,5 x x 4,8 3,1 x x 97,9 90,9 SZ 2,0 1,9 2,5 6,6 0,8 0,7 0,8 2,1 74,0 86,5 81,4 95,8 USDEU x 7,8 8,1 1,2 x 2,9 2,7 0,4 x 87,2 83,7 46,1 NK 91,7 112,6 117,7 138,6 37,6 41,3 39,8 44,9 x x x x b) Zastupitelstva městských částí a obvodů ČSNS 15,8 4,3 6,1 2,7 0,7 1,0 6,9 33,7 85,4 ČSSD 58,1 79,7 80,7 79,8 10,0 12,1 12,9 13,4 95,1 97,3 99,3 99,2 KSČM 82,0 83,7 84,0 80,3 14,1 12,7 13,4 13,5 97,8 98,0 100,0 99,8 KDUČSL 63,3 74,1 75,6 71,0 10,9 11,3 12,1 12,0 84,4 89,6 96,4 87,3 NEZ x 16,1 8,5 8,7 0,0 2,5 1,4 1,5 x 89,3 100,0 74,9 ODA 46,8 42,8 2,9 2,1 8,1 6,5 0,5 0,4 84,5 78,9 34,7 1,9 ODS 79,0 83,9 88,4 94,9 13,6 12,8 14,1 16,0 96,4 99,1 100,0 99,4 SNK ED x x 37,8 42,4 x x 6,0 7,1 x x 93,4 83,4 SZ 16,3 17,6 19,1 49,3 2,8 2,7 3,1 8,3 49,7 69,8 42,1 90,0 USDEU x 59,8 65,3 4,1 x 9,1 10,4 0,7 x 90,7 84,5 NK 45,9 58,8 61,7 72,1 7,9 8,9 9,9 12,1 x x x x Graf č. 8 Úspěšnost politických stran podle navrhující strany (počet kandidátů příslušné strany na 1 získaný mandát) 30 kandidáti ČSNS ČSSD KSČM KDU NEZ ČSL ODA ODS SNK ED SZ USDEU NK Pozn. : V roce 1994 politická strana NEZávislí kandidovala pod názvem Sdružení pražských nezávislých pouze v hl.m. Praze a 1 kandidát ve Středočeském kraji. 15

20 VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH Tab. A 9 Obdržené mandáty podle strany, která kandidáta navrhla Podíl z kandidujících navržených stranou Navrhující Podíl ze zvolených celkem (%) nebo hnutím (%) strana a) Zastupitelstva obcí a měst ČSNS. 20,1 14,9 9,5 12,8 1,6 1,0 0,5 0,2 0,0 ČSSD. 22,8 26,7 25,0 23,9 3,5 2,7 6,6 7,2 6,7 KSČM 1). 31,0 27,1 24,3 19,6 14,3 10,5 9,6 9,2 6,9 KDUČSL. 40,5 34,6 29,1 25,3 12,2 13,3 11,8 9,9 8,4 NEZ x x 19,1 24,3 15,0 x x 0,5 1,1 0,6 ODA. 18,6 9,8 8,1 5,7 1,0 0,3 0,1 0,0 ODS. 41,7 32,7 30,4 31,6 31,7 12,0 8,7 8,3 10,1 SNK ED x x x 34,8 23,3 x x x 5,0 2,2 SZ. 16,4 11,3 7,2 8,0 0,3 0,2 0,2 0,5 USDEU x x 14,7 10,8 11,4 x x 1,1 0,9 0,1 NK. 57,8 52,2 47,8 44,6 27,7 53,1 58,8 56,2 61,8 b) Zastupitelstva městských částí a obvodů ČSNS. 5,3 5,8 2,6. 0,8 0,2 0,2 ČSSD. 15,1 21,9 18,7 18,7. 8,8 17,4 15,1 14,9 KSČM. 16,2 13,6 13,6 10,0. 13,3 11,4 11,4 8,0 KDUČSL. 14,2 13,1 10,8 8,2. 9,0 9,7 8,1 5,8 NEZ x x 8,2 9,9 6,8 x x 1,3 0,8 0,6 ODA. 18,2 4,6 2,8. 8,5 2,0 0,1 ODS. 41,0 35,0 38,5 45,7. 32,4 29,4 34,1 43,4 SNK ED x x x 15,1 9,2 x x x 5,7 3,9 SZ. 5,6 4,0 4,4 10,2. 0,9 0,7 0,8 5,0 USDEU x x 13,4 5,5 2,9 x x 8,0 3,6 0,1 NK. 30,6 27,8 21,9 20,2. 14,0 16,4 13,5 14,6 1) v roce 1990 KSČ v roce 1990 OF 16

21 VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH Tab. A 10 Obce, kde vybraná navrhující strana získala alespoň 50 % mandátů (podíl z obcí, kde bylo zvoleno zastupitelstvo celkem) Navrhující strana Zastupitelstva obcí a měst Zastupitelstva městských částí a obvodů ČSNS 0,2 0,2 0,1 0,1. ČSSD 0,1 0,7 1,9 2,6 2,4. 0,7 0,7 KSČM 1) 2,4 2,5 2,3 2,4 1,6. 0,7 0,7 KDUČSL 4,6 7,7 6,0 4,8 3,7. 1,5 0,7 0,7 0,7 NEZ x 0,2 0,9 0,2 x ODA 0,1 0,0. ODS 24,4 5,7 2,7 2,4 2,8. 12,1 6,7 12,4 25,7 SNKED x x x 3,6 1,1 x x x 5,1 SZ 0,1 0,1 0,1 0,0 0,1. USDEU x x 0,2 0,1 0,0 x x NK 27,6 61,8 67,6 65,0 71,2. 22,0 24,6 22,6 22,1 1) v roce 1990 KSČ v roce 1990 OF Graf č. 9 Obce, kde strana získala alespoň 50 % mandátů obecní a městské zastupitelstvo (podíl z obcí, kde strana navrhla kandidáty) 80 % ČSNS ČSSD KSČM KDU ČSL NEZ ODA ODS SNKED SZ USDEU NK 17

22 Tab. A 11 Obce, kde strana získala alespoň 50 % mandátů Velikostní skupina obcí do 499 obyvatel 500 až 2999 obyvatel 3000 a více obyvatel do 499 obyvatel 500 až 2999 obyvatel 3000 a více obyvatel do 499 obyvatel 500 až 2999 obyvatel 3000 a více obyvatel voleb VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH v závislosti na velikostní skupině obcí podle počtu obyvatel Navrhující strana, ukazatel ČSNS ČSSD KSČM KDUČSL NEZ ODA ODS SNKED SZ USDEU NK Počet obcí Podíl z celkového počtu obcí ve velikostní skupině (%) ,2 0,7 2,6 7,1 0,0 3,2 0,1 79, ,1 1,8 2,6 5,9 0,1 1,5 0,1 0,2 84, ,1 2,5 2,8 4,8 0,6 1,3 2,2 0,1 0,2 82, ,4 1,7 4,0 0,1 1,4 0,7 0,1 0,1 86, ,4 0,7 2,8 10,2 0,0 9,9 42, ,1 2,4 2,1 7,4 0,4 5,0 0,0 0,1 50, ,1 3,0 2,3 5,8 1,5 0,0 4,4 6,2 0,1 47, ,6 1,7 4,0 0,4 5,1 1,9 0,1 0,0 58, ,2 0,7 0,9 0,5 6,6 2, ,2 0,5 0,2 0,2 0,9 4, ,7 0,2 0,2 1,9 1,9 5, ,7 3,7 0,5 7,2 Podíl z počtu obcí ve velikostní skupině, kde strana navrhla kandidáty (%) ,4 24,5 13,6 35,8 7,1 35,6 20,0 86, ,8 22,0 16,6 34,3 40,0 24, 6 36,4 20,5 90, ,7 29,7 19,8 34,5 56,8 24,7 64,8 25,0 27,3 89, ,9 15,5 35,3 42,9 23,5 44,3 6,5 28,6 92, ,5 5,4 4,9 18,7 1,9 24,7 54, ,7 6,8 4,0 14,7 31,0 15,0 4,8 1,9 60, ,3 8,8 4,3 12,4 36,0 14,3 13,7 41,6 2,0 59, ,8 3,8 9,3 17,0 13,9 22,1 2,3 7,1 69, ,3 0,7 1,1 1,3 6,9 3, ,3 0,5 0,3 1,9 1,0 6, ,8 0,2 1,6 2,0 4,1 7, ,8 3,8 1,0 10,2 18

23 Tab. A 12 Celkový přehled o kandidátech a zisku mandátů podle navrhující strany Navrhující strana VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ V LETECH zastupitelstva obcí a měst Kandidátů strany v % ze zvolených celkem Mandátů pro stranu v % z celkového počtu mandátů AZSD. 0,0 J 21 S. 0,0 0,0 0,0 0,0 "LiRA". 0,1 "NSK". 0,1 SN. 1,4 SeVo. 0,0 SONOB. 0,1 1.SNK. 0,0 0,0 0,0 0,0 4 VIZE. 0,0 0,0 AS. 0,0 ANEO. 0,0 ANO. 0,1 0,0 AÚ. 0,1 BPS. 0,0 0,1 0,0 CAO. 0,1 0,2 0,0 0,0 CZ. 0,2 0,1 0,0 0,0 COEX. 0,5 0,6 0,6 0,6 0,1 0,1 0,1 0,1 ČP. 0,1 0,2 0,1 0,0 0,0 0,0 ČSNS ,6 0,0 ČSNS. 4,7 3,1 2,4 0,2 1,0 0,5 0,2 0,0 ČSSD. 11,6 24,8 28,8 27,8 1,6 2,7 6,6 7,2 6,7 ČHNJ. 0,2 0,1 0,0 ČNRH. 0,0 ČMSL. 0,0 ČMSS. 3,4 2,6 0,7 ČSS. 0,1 0,1 0,1 1,6 0,0 0,0 DS D92.. 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 DL. 0,1 0,0 DRS. 0,3 0,3 0,1 0,1 0,1 0,0 DEU. 2,4 2,3 0,3 0,2 DŽJ. 2,8 4,1 2,4 0,3 0,3 0,1 ESDS. 0,1 FiS. 0,1 HOB. 0,1 H90. 0,0 0,0 HNPD. 0,4 0,1 HNHRM. 0,2 0,5 0,8 0,1 0,1 0,2 HPH. 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 HpT. 0,0 0,0 HZLB. 0,2 HZPO. 0,1 0,1 0,0 0,0 HPB. 0,1 0,0 HSDSMS. 0,0 0,0 HSDMS. 0,0 1,3 1,2 0,0 0,2 0,1 HSS. 0,0 0,0 HZ. 2,5 2,1 1,1 0,0 0,0 0,4 19