Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Transkript

1 Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2004 Podpora Záruky Úvěry Příspěvky Programy ZÁRUKA KREDIT, START VESNICE, REGENERACE Počet projektů Počet projektů podpořených hodnocených Ukazatele v% F1 intenzita veřejné podpory 1 763, , ,0 F2 efektivnost veřejné podpory 371, ,3 329,8 CP1 přírůstek zaměstnanosti 3,9 8,9 107,6 CP2x přírůstek EBIT 38,5 81,3 199,0 CP2y přírůstek rozdílu příjmů a výdajů -27,1-6,7 83,4 CP3 zvýšení výkonnosti 28,3 72,6 108,1 U1 podíl úspěšných projektů 50,5 7,8 17,5 U2 podíl neúspěšných projektů 6,7 24,5 13,4 U3 podíl projektů v realizaci 39,1 64,3 63,9 Pramen: údaje ČMZRB 1

2 Skutečné přínosy z podpor poskytnutých v roce 2004 Použitá metoda číselného vyjádření přínosů vychází z porovnání hodnot vybraných ekonomických ukazatelů dosažených podpořenými podniky ke konci třetího roku po poskytnutí programové podpory (r. 2006) s hodnotami ukazatelů dosažených ve startovním roce, tj. v roce předcházejícím roku poskytnutí podpory (v našem případě r. 2003). Při hodnocení bylo využito vybraných ekonomických ukazatelů za celou podpořenou firmu. Podle podmínek podpůrných programů nejsou totiž podpořené firmy povinny vést samostatnou evidenci přínosů pouze ve vztahu k realizovanému (podpořenému) projektu. Na celkových ekonomických výsledcích se tak podílí i další faktory ekonomického prostředí. Proto nelze poznatky zhodnocení vlivu realizace podpořeného projektu na celkovou ekonomiku podniku posuzovat absolutně. Při hodnocení získaných číselných údajů se však lze opřít o předpoklad, že u malých a středních firem obvykle realizací projektu zásadním způsobem dochází k ovlivnění vývoje ekonomických ukazatelů celé firmy. V roce 2004 bylo k podpoře podnikatelských projektů poskytnuto: 511 bankovních záruk v programu ZÁRUKA; programových úvěrů, z toho v rámci podpor MSP 975 v programu KREDIT a 357 v programu START a v rámci OPPP 60 úvěrů v programu KREDIT a 153 úvěrů v programu START; 97 příspěvků na úhradu úroků, z toho 75 v programu VESNICE a 22 v programu REGENERACE. Výsledné číselné údaje jednotlivých hodnocených ukazatelů v členění dle jednotlivých programů i v členění dle tří základních forem podpory (bankovní záruka, programový úvěr a příspěvek na úhradu úroků) jsou obsaženy v přiložených tabulkách. I. Rozsah hodnocených projektů Hodnocena mohla být jen ta část projektů, u nichž má banka k dispozici všechny potřebné ekonomické údaje za roky Podíl hodnocených podpor na celkovém počtu všech poskytnutých je uveden v následujícím přehledu (hodnoty jsou v %): Záruky 70,5 Programové úvěry MSP 63,1 Programové úvěry - OPPP 75,1 Příspěvky na úroky 71,1 Příčinou nižšího podílu hodnocených programových úvěrů v rámci podpory MSP na celkovém počtu poskytnutých programových úvěrů je úvěrový program START a jeho zaměření - program je určen pro vysoce rizikovou skupinu začínajících podnikatelů, kde je výrazně náročnější získat potřebné podklady k posouzení (START 49,0 % hodnocených projektů z celkového počtu poskytnutých, KREDIT 68,2 %). U úvěrového programu START 2

3 v rámci OPPP se podařilo údaje pro zpracování ukazatelů efektivnosti získat u 71,2 % poskytnutých podpor. II. Komentář k ukazatelům úspěšnosti podpořených projektů Úspěšnost podpořených projektů podle aktuálního stavu (tj. projekty v realizaci, projekty ukončené úspěšně či neúspěšně) ke konci roku 2006, tj. v průměru okolo 3,5 roku po poskytnutí podpory, je charakterizována ukazateli U1, U2 a U3 (viz níže). Doba poskytnuté podpory vsouladu s podmínkami jednotlivých programů je obvykle delší než 3 roky, a tedy větší část projektů (39,1 % záruk, 64,3 % programových úvěrů v rámci MSP, 67,1 % programových úvěrů v rámci OPPP a 63,9 % příspěvků na úroky) není v souladu se stanovenou metodikou tohoto hodnocení chápána jako ukončený projekt. Tyto případy dlouhodobých záruk, víceletých výplat příspěvků na úroky a střednědobých programových úvěrů jsou v přiložených tabulkách označeny symbolem U3 podíl projektů v realizaci. Skutečnou konečnou úspěšnost či neúspěšnost projektů lze tedy vyhodnotit zatím jen u projektů s již ukončenou podporou. Podíl úspěšných projektů U1, charakterizovaný u záruk jako ukončení záruky bez závazku klienta (bez plnění ze záruky), u úvěrů jako plné splacení jistiny úvěru a u příspěvků jako plné vyplacení smluvní částky příspěvku, zahrnuje krátkodobější záruky (50,5 % z poskytnutých záruk), řádně nebo předčasně splacené programové úvěry (7,8 % z poskytnutých programových úvěrů v rámci MSP, v rámci programů OPPP je ukazatel U1 roven 9,4 %) a finanční příspěvky k investičním úvěrům, kratším než 3 roky (17,5 %). Podíl neúspěšných projektů U2, v případě záruk a zvýhodněných úvěrů jde v této kategorii o případy výzev k plnění ze záruky nebo o výzvy k předčasné splatnosti zvýhodněných úvěrů z iniciativy záruční banky pro opakované neplnění smluvních povinností za strany příjemce podpory. Relativně nízký podíl neúspěšných projektů u záruk za bankovní úvěry (6,7 %) lze považovat jak za výsledek pečlivého výběru žadatelů tak i za vyjádření rostoucí kvality podnikatelského sektoru. Vyšší podíl neúspěšných projektů zaznamenaných u programových úvěrů, konkrétně u programu START (38,4 % v rámci MSP a 28,1 % v rámci OPPP), jde na vrub zaměření programu podpory vysoce rizikové skupiny začínajících podnikatelů. Co se týče příspěvků na úroky, nejčastějším důvodem předčasného ukončení výplaty příspěvku (tedy zařazení mezi neúspěšné projekty) je neplnění smluvních povinností podnikatele. Uvedený údaj (13,4 %) tak zřejmě ve většině případů signalizuje pouze určité problémy po náběhu projektu (např. nedodržení splátkového kalendáře úroků). Ve většině případů tedy nemusí jít o skutečnou neúspěšnost projektů. 3

4 III. Komentář k jednotlivým ukazatelům efektivnosti Podkladem hodnocení ukazatelů byl soubor agregovaných údajů za jednotlivé programy. U specifických ukazatelů (např. zaměstnanost) bylo při hodnocení také nezbytné zohlednit platné podmínky jednotlivých programů. Ukazatel F1 - Intenzita veřejné podpory je dán následujícím vztahem: výše nákladů projektů x 100% výše veřejné podpory projektů Stanovení výše veřejné podpory u jednotlivých forem podpor vychází z metodiky používané pro daný rok Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud se týče výše veřejné podpory u zvýhodněných úvěrů, je stanovena ve srovnání k referenční tržní úrokové sazbě bankovního trhu v roce %. Referenční sazba byla Úřadem odvozena od údajů statistiky České národní banky. Ze získaných údajů je patrno, že s pomocí jedné Kč veřejné podpory byla v průměru realizována cca: u záruk více jak 17-ti násobná hodnota projektu měřená jeho celkovými náklady; u zvýhodněných úvěrů v rámci MSP přibližně 24-ti násobek, v rámci OPPP 23-ti násobek; u příspěvků na úroky přibližně jak 26-ti násobek. V případě poskytnutých úvěrů je zřetelná výrazná diference hodnot intenzit veřejné podpory. U programu START v rámci MSP i v rámci OPPP jedna koruna veřejné podpory vygenerovala 11-ti násobnou hodnotu realizovaného projektu. Důvodem této relativně nízké hodnoty je výrazně vyšší podíl úvěrových zdrojů na celkových nákladech projektu a dále vlastní charakter podpory (jedná se o bezúročný úvěr). Naproti tomu v programu KREDIT je pákový efekt veřejných zdrojů výrazně vyšší. Dosahuje přibližně 27-ti násobku v rámci MSP a 39-ti násobku v rámci OPPP. U příspěvků na úroky dosahuje program VESNICE hodnoty 23, což je ve srovnání s programem REGENERACE o třetinu nižší hodnota (36-ti násobek). Odlišnosti v konstrukci podpor u těchto programů však nedávají možnost objektivního porovnání. Ukazatel F2 efektivnost veřejné podpory Ukazatel je vypočten podle následujícího vztahu: celková výše přírůstků přidané hodnoty za první až třetí kalendářního rok poskytování podpory x 100% Výše veřejné podpory 4

5 Výsledek lze interpretovat jako násobek skutečně vytvořených přírůstků přidané hodnoty k jednotce poskytnuté veřejné podpory. Výsledné údaje za jednotlivé formy podpory ve sledovaném období dosahují 3 14-ti násobného přírůstku generovaného 1 Kč vydané veřejné podpory. Uvedené hodnoty považujeme za uspokojivé. Souhrnné propočty ukazují, že s pomocí jedné koruny veřejné podpory byl dosažen následující přírůstek přidané hodnoty: u záruk ve výši 3,7 Kč; u programových úvěrů ve výši 14,6 Kč v rámci MSP a 6,8 Kč v rámci OPPP; u příspěvků na úroky ve výši 3,3 Kč. Ukazatel CP1 přírůstek zaměstnanosti Vychází z následujících vstupních údajů: počet zaměstnanců ke konci započatého třetího kalendářního roku poskytování podpory minus počet zaměstnanců k datu podání žádosti x 100% počet zaměstnanců ke dni podání žádosti Vyšší relativní přírůstek zaměstnanosti podpořených firem je typický pro regionálně orientované programy podpory, u nichž je v souladu s programovými podmínkami stanovena přímá vazba mezi výší podpory azávazkem tvorby nových pracovních míst. Všechny příspěvky k úhradě úroků v programech VESNICE a REGENERACE ukládaly vytvořit nejméně 1 nové pracovní místo na každé započaté 2 mil. Kč úvěru. Výsledné hodnoty přírůstků zaměstnanosti (VESNICE 129,9 %, REGENERACE 82,0 %) tak prokazují naplnění hlavního cíle programové podpory, tj. podporou podnikatelských aktivit zvýšit míru zaměstnanosti zejména v regionech s nadprůměrně vysokou mírou nezaměstnanosti. V případě celoplošných programů jsou dosahované hodnoty přírůstku zaměstnanosti oproti regionálně zaměřeným programům nižší (v programu ZÁRUKA je to 3,9 %, v programu KREDIT v rámci MSP 8,9 % a v programu START v rámci MSP 4,7 %) a to z důvodu jiného zaměření těchto programů, jejichž primárním cílem je zvyšovat celkovou efektivitu hospodaření podniku. V rámci programů OPPP je hodnota ukazatele přírůstek zaměstnanosti 74,2 % u programu KREDIT a 86,7 % v programu START. Podpořené projekty v OPPP vedly k vyššímu počtu nových pracovních míst, než je tomu u programů KREDIT a START v rámci MSP. Ukazatel CP 2x přírůstek EBIT Ukazatel EBIT (hospodářský výsledek před zdaněním + nákladové úroky) je relevantní u firem, které vedly do konce roku 2006 účetnictví. Ukazatel je konstruován následovně: výše EBIT ve třetím kalendářního roce poskytování podpory minus výše EBIT v roce předcházejícím roku poskytnutí podpory x 100% výše EBIT v roce předcházejícím roku poskytnutí podpory 5

6 Hodnoty ukazatele jsou u záruk 38,5%, u úvěrů v rámci MSP 81,3 %, u úvěrů v rámci OPPP - 29,0 % a u příspěvků 199,0 %. Téměř všechny programy podpor vedly ve sledovaném období k růstu ukazatele EBIT. Pouze úvěrové programy v rámci OPPP mají hodnotu ukazatele přírůstek EBIT zápornou a tedy podpořené projekty nevedly ve sledovaném období k růstu EBIT. S ohledem na to, že v rámci programů jsou podpořeny projekty s dobou realizace delší než 3 roky lze předpokládat, že efekt podpořeného projektu v podobě růstu EBIT se projeví v dalších letech realizace projektu, což bude mít za následek zlepšení uvedeného ukazatele. Hodnoty ukazatele lze s přihlédnutím ke specifikaci programů považovat za přijatelné. Nulová hodnota u programu START souvisí s nulovým jmenovatelem ukazatele, respektive s nulovým historickým EBITem podpořených začínajících podnikatelů. Ukazatel CP 2y přírůstek rozdílu příjmu a výdajů Ukazatel je relevantní u firem vedoucích do konce roku 2006 daňovou evidenci. Jeho výpočet je následující: výše rozdílu příjmů a výdajů ve třetím kalendářním roce poskytování podpory minus výše rozdílu příjmu a výdajů v roce předcházejícím roku poskytnutí podpory x 100% výše rozdílu příjmů a výdajů v roce předcházejícím roku poskytnutí podpory Ukazatel vykázal zápornou hodnotu u Programu ZÁRUKA (-27,1 %), u programových úvěrů v rámci MSP (-6,7 %). Kladné hodnoty ukazatel dosahuje u programových úvěrů v rámci OPPI (7 112,1 %) a u příspěvkových programů (83,4 %). Ukazatel pro programové úvěry v rámci OPPI je ovlivněn konstrukcí ukazatele včitateli jsou sečteny hodnoty rozdílu příjmů a výdajů za program KREDIT i START na konci a na počátku sledovaného období, ale jmenovatel tvoří pouze údaje za program KREDIT, protože hodnoty programu START jsou nulové. Příčina nulové hodnoty u programu START komentována výše v části Ukazatel CP 2x. Ukazatel CP3 zvýšení výkonnosti Je výslednicí údajů dosazených do následujícího vzorce: výše přidané hodnoty ve třetím kalendářním roce poskytování podpory minus výše přidané hodnoty ke konci roku předcházející roku poskytnutí podpory x 100% výše přidané hodnoty ke konci roku předcházející roku poskytnutí podpory Dosažené hodnoty v rámci jednotlivých typů podpory v rozmezí 28,3 108,1 % lze označit za uspokojivé. Příčina nulové hodnoty u programu START je komentována výše v části Ukazatel CP 2x. 6

7 Základní tendence vývoje Údaje získané v rámci hodnocení podpor poskytnutých v roce 2004 jsou díky shodnosti použité metodiky srovnatelné s údaji u podpor poskytnutých v letech 1998 až Proto mohl být uvedený soubor použit pro cílové srovnání. Za hlavní projevy celkově pozitivního vývoje ukazatelů efektivnosti veřejné podpory poskytované v letech lze považovat dobré hodnoty ukazatelů intenzity a efektivnosti, pozitivní vývoj a vysoké hodnoty ukazatele přírůstku zaměstnanosti u programů VESNICE a REGENERACE (které tak naplnili svoje programové cíle) a u všech programů udržování podílu neúspěšných projektů na úrovni, která dává předpoklad dlouhodobému pozitivnímu působení podpořených projektů na výkonnost ekonomiky a trh práce. Vyšší hodnoty podílu neúspěšných projektů u programu START jsou způsobeny zaměřením programu na vysoce rizikové začínající podnikatele. Příspěvkové programy dosahují v roce 2004 velmi dobré výsledky v hodnocení efektivnosti veřejné podpory. Vývoj jednotlivých ukazatelů Intenzita veřejné podpory. při popisu vývoje Intenzity veřejné podpory za roky lze konstatovat, že u všech forem poskytovaných podpor je vývoj stabilní. U úvěrových programů došlo po mírném propadu v roce 2003 k návratu ukazatele na úroveň odpovídající vývoji v přecházejících obdobích. U příspěvkových programů došlo k výraznějšímu nárůstu ukazatele intenzity veřejné podpory než odpovídá vývoji v předcházejících obdobích. Efektivnost veřejné podpory - od roku 2000 dosahuje ukazatel relativně stabilních stále uspokojivých hodnot. V roce 2004 došlo k poklesu ukazatele v programu ZÁRUKA a příspěvkových programů, naopak u úvěrových programů došlo k nárůstu ukazatele a to především díky dobrému výsledku programu KREDIT v rámci MSP. Přírůstek zaměstnanosti, stabilně nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele prokazují příspěvkové programy VESNICE a REGENERACE, u kterých závazek zvýšení zaměstnanosti představoval programovou podmínku poskytnutí podpory.vyšší hodnoty ukazatele u programů KREDIT a START v rámci OPPP ukazují na kvalitu podpořených projektů. Vývoj v ostatních sledovaných oblastech odpovídá tendencím vývoje z minulých období u programu ZÁRUKA pokračoval pokles ukazatele až na hodnotu 3,9%, u úvěrových programů v rámci MSP je hodnota ukazatele srovnatelná s rokem Jako v předchozím hodnocení efektivity veřejné podpory lze konstatovat, že hodnoty ukazatelů přírůstek EBIT a přírůstek rozdílu příjmů a výdajů jsou významně meziročně kolísavé. Bližší komentář k hodnotám ukazatelů v rámci jednotlivých typů podpor je uveden výše v textu. Ukazatel výkonnosti podpořených firem uprogramu ZÁRUKA došlo v roce 2004 k poklesu ukazatele na 28,3%. Za pozitivní považujeme snížení rychlosti poklesu hodnoty ukazatele z 8,2% v hodnocení roku 2003 na 0,9% v hodnocení roku U příspěvkových programů došlo k výraznějšímu nárůstu ukazatele, u programových 7

8 úvěrů je hodnota ukazatele v čase stabilní. Dobrých výsledků v oblasti zvýšení výkonnosti podpořených firem dosahoval program KREDIT v rámci OPPP. Podíl neúspěšných projektů, v programu ZÁRUKA a příspěvkových programech došlo oproti roku 2003 k nárůstu ukazatele, který ale nepřekročil maximální hodnotu za období (program ZÁRUKA ,1%, příspěvkové programy ,6 %). Vývoj ukazatele v uvedených programech lze považovat za stabilní. Vyšší hodnota ukazatele u úvěrových programů v roce 2004 v porovnání s předchozími roky je způsobena především vyšší hodnotou ukazatele v programu START. S ohledem na zaměření programu na začínající podnikatele je hodnota ukazatele uspokojivá. 8