Lepidopterologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky

Transkript

1 Lepidopterologický průzkum na území PR Koutské a Zábřežské louky Autoři: RNDr. Lukáš Spitzer Jiří Beneš, Entomologický ústav BC AV ČR Za spolupráce: Jan Hrnčíř, Jan Sitek Stručná charakteristika území PR Koutské a Zábřežské louky leží na katastru obcí Kravaře (místní část Kouty) a Dolního Benešova (místní část Zábřeh). Lokalita se nachází v nadmořské výšce m, je převážně rovinatá, jen mírně svažitá se severozápadní expozicí. Celková výměra rezervace je 375,7 ha. Vyhlášena byla v roce 1973 a v roce 1997 podstatně rozšířena na současnou rozlohu. Území rezervace je tvořeno nejrozsáhlejším komplexem mokřadů na Opavsku měkkým luhem, který je stále částečně zaplavovaný, rákosinami, zarůstajícími slepými a zazemněnými mrtvými rameny říčky Štěpánky a řeky Opavy a z největší části pravidelně sečenými vysokostébelnými nivními loukami, v menší míře bezkolencovými a pcháčovými podmáčenými loukami. V měkkém luhu se nejčastěji uplatňují olše lepkavá, doplňují je vysázené porosty a větrolamy topolu kanadského a náletových druhů stromů např. jasanu ztepilého a topolu osiky. Na březích zmíněných říček rostou velmi často různé druhy vrb. Na sušších místech najdeme nejčastěji porosty břízy a křovinné vegetace tvořené mnoha druhy vrb a např. krušiny olšové. V rezervaci je stále několik malých vodních ploch, většina z nich však byla cíleně zavezena zeminou, další postupně zarůstají a zazemňují se. Celé území je trpí odvodněním lokality hustou sítí melioračních kanálů. Historie průzkumů Na lokalitě dosud nebyl ucelený průzkum výskytu motýlů proveden. Jednotlivé údaje o výskytu motýlů z let 20. století byly publikovány v souhrnné práci o denních motýlech Opavska v minulosti dokumentován např. výskyt početné populace modráska bahenního (Maculinea nausithous) (Beneš, Kuras 1997a, b, 1998). V 90. let 20. století zde sledoval výskyt denních motýlů Vítězslav Solich, v letech zjišťovali výskyt nočních motýlů

2 během několika exkurzí Jan Sitek a Tomáš Kuras, po roce 2000 pocházejí údaje z PR Koutské a Zábřežské louky především o denních motýlech od J. Beneše, L. Spitzera, L. Honče a P. Vlašánka (Databáze Mapování motýlů České republiky, spravovaná Entomologickým ústavem BC AV ČR, České Budějovice). V letech 2005, 2007 a 2010 proběhl monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) v rámci celorepublikového monitoringu evropsky významných druhů motýlů pod záštitou AOPK ČR Praha lokalita PR Koutské a Zábřežské louky je zařazena do systému pravidelně monitorovaných lokalit s dvouletou periodou sledování (Honč 2005, 2007, Beneš 2010). Metodika Průzkum byl prováděn v roce Lokalita byla navštívena ve dnech , , , , a Denní motýli byli zaznamenáváni uvnitř rezervace a na jejích hranicích především na nelesních plochách a v lesních lemech. Noční motýli ze skupiny tzv. Macrolepidopter (viz Janáčková a Štorkánová 2004) byli zaznamenáváni vždy v lemu rákosiny, louky a lesního porostu a byli monitorováni pomocí automatických přenosných světelných lapačů (zdroj: 8 W BLB zářivka Philips, napájená z baterie 12 V / 20 Ah; Světlá) a z části pomocí směsné výbojky Philips 150 W napájené generátorem. Zástupci čeledí tzv. skupiny Microlepidoptera byli sledováni jen okrajově. Determinaci odchycených jedinců provedli autoři a Jan Hrnčíř a Jan Sitek. Dále byly do zprávy začleněny údaje dalších mapovatelů, pocházející převážně z období a data z náhodných návštěv autorů z roku Přehled zjištěných druhů Celkem bylo v PR Koutské a Zábřežské louky od druhé poloviny 90. let 20. století do roku 2010 zjištěno 261 druhů motýlů náležejících k 32 čeledím (celkový přehled zachycených druhů zjištěných je uveden v tabulce níže). Z toho 45 druhů denních motýlů a 182 druhů ze skupiny tzv. Macrolepidopter. Nejhojněji byli zastoupeni zástupci čeledí můrovitých (Noctuidae) a píďalkovitých (Geometridae). Dosavadní počet zjištěných druhů je poměrně vysoký, zastoupena je celá řada druhů vázaných na zdejší rozsáhlé luční a mokřadní biotopy a lužní lesy. 2

3 Tabulka č. 1 (na další straně): Přehled druhů zastižených na lokalitě v průběhu monitoringu v roce 2010 a všech dalších nálezů zjištěných od 90. let 20. století (databáze Mapování motýlů České republiky), včetně příslušnosti k čeledi, nomenklatura dle Laštůvky (1998). Tučně značeny druhy chráněné dle evropské a české legislativy, druhy z Červeného seznamu bezobratlých ČR (Farkač et al. 2005) a druhy regionálně významné. Hvězdičkou jsou označeny druhy typizační pro nejhodnotnější biotopy v rámci PR. Čeleď Rod Druh Adelidae Nematopogon metaxella Geometridae Epione repandaria Adelidae Nemophora degeerella Geometridae Epirrhoe alternata Arctiidae Arctia caja Geometridae Epirrhoe tristata Arctiidae Cybosia mesomella Geometridae Euchoeca nebulata* Arctiidae Diacrisia sannio Geometridae Euphyia unangulata* Arctiidae Eilema complanum Geometridae Eupithecia centaureata Arctiidae Eilema depressum Geometridae Chiasmia clathrata Arctiidae Eilema griseolum* Geometridae Chloroclysta siterata Arctiidae Euplagia quadripunctaria Geometridae Chloroclysta truncata Arctiidae Lithosia quadra Geometridae Idaea aversata Arctiidae Miltochrista miniata Geometridae Idaea biselata Arctiidae Pelosia muscerda* Geometridae Idaea dimidiata Arctiidae Phragmatobia fuliginosa Geometridae Idaea muricata* Coleophoridae Coleophora otidipennella Geometridae Ligdia adustata Cosmopterigidae Limnaecia phragmitella Geometridae Lomaspilis marginata Cossidae Zeuzera pyrina Geometridae Lomographa bimaculata Depressariidae Agonopterix conterminella Geometridae Lomographa temerata Depressariidae Agonopterix propinquella Geometridae Macaria alternata Drepanidae Drepana curvatula* Geometridae Macaria liturata Drepanidae Drepana falcataria Geometridae Macaria notata Drepanidae Falcaria lacertinaria Geometridae Peribatodes rhomboidaria Drepanidae Habrosyne pyritoides Geometridae Perizoma alchemillata Drepanidae Ochropacha duplaris* Geometridae Plemyria rubiginata* Drepanidae Sabra harpagula* Geometridae Pterapherapteryx sexalata* Drepanidae Tethea or Geometridae Scopula immorata Drepanidae Thyatira batis Geometridae Scopula immutata* Elachistidae Elachista adscitella Geometridae Timandra comae Elachistidae Elachista alpinella Geometridae Triphosa dubitata Elachistidae Elachista pomerana Geometridae Xanthorhoe biriviata Gelechiidae Acompsia cinerella Geometridae Xanthorhoe designata Gelechiidae Gelechia sororculella Geometridae Xanthorhoe ferrugata Gelechiidae Helcystogramma rufescens Geometridae Xanthorhoe quadrifasciata Gelechiidae Metzneria metzneriella Geometridae Xanthorhoe spadicearia Gelechiidae Monochroa conspersella Hepialidae Hepialus sylvinus Gelechiidae Monochroa lutulentella Hesperiidae Carterocephalus palaemon Gelechiidae Teleiodes proximella Hesperiidae Erynnis tages Geometridae Aplocera plagiata Hesperiidae Pyrgus malvae Geometridae Ascotis selenaria Hesperiidae Thymelicus lineola Geometridae Cabera exanthemata Hesperiidae Thymelicus sylvestris Geometridae Cabera pusaria Choreutidae Anthophila fabriciana Geometridae Campaea margaritata Choreutidae Prochoreutis sehestediana Geometridae Camptogramma bilineata Lasiocampidae Macrothylacia rubi Geometridae Colostygia pectinataria Lasiocampidae Poecilocampa populi 3

4 Geometridae Colotois pennaria Lycaenidae Aricia eumedon* Geometridae Cyclophora albipunctata Lycaenidae Celastrina argiolus Geometridae Cyclophora annularia Lycaenidae Lycaena phlaeas Geometridae Cyclophora linearia Lycaenidae Lycaena tityrus Geometridae Cyclophora punctaria Lycaenidae Lycaena virgaureae Geometridae Ecliptopera silaceata* Lycaenidae Maculinea nausithous* Geometridae Ectropis crepuscularia Lycaenidae Polyommatus icarus Geometridae Electrophaes corylata* Lycaenidae Quercusia quercus Geometridae Ematurga atomaria Lymantriidae Arctornis l-nigrum* Geometridae Ennomos alniaria Lymantriidae Euproctis chrysorrhoea Geometridae Ennomos autumnaria Lymantriidae Leucoma salicis Geometridae Ennomos fuscantaria Lymantriidae Orgyia antiqua Micropterigidae Micropterix calthella Noctuidae Ochropleura plecta Momphidae Mompha propinquella Noctuidae Phlogophora meticulosa Noctuidae Acronicta leporina Noctuidae Plusia festucae* Noctuidae Acronicta megacephala Noctuidae Pseudeustrotia candidula Noctuidae Acronicta rumicis Noctuidae Rhizedra lutosa* Noctuidae Actinotia polyodon Noctuidae Rivula sericealis Noctuidae Agrochola circellaris Noctuidae Scoliopteryx libatrix Noctuidae Agrochola lota Noctuidae Schrankia costaestrigalis* Noctuidae Agrochola macilenta Noctuidae Simyra albovenosa* Noctuidae Agrotis exclamationis Noctuidae Trachea atriplicis Noctuidae Agrotis ipsilon Noctuidae Xanthia icteritia Noctuidae Allophyes oxyacanthae Noctuidae Xanthia togata Noctuidae Amphipoea fucosa Noctuidae Xestia baja Noctuidae Amphipyra tragopoginis Noctuidae Xestia c-nigrum Noctuidae Apamea monoglypha Noctuidae Xestia sexstrigata* Noctuidae Autographa gamma Notodontidae Cerura erminea* Noctuidae Axylia putris Notodontidae Clostera pigra* Noctuidae Blepharita satura Notodontidae Furcula bicuspis* Noctuidae Catocala fraxini* Notodontidae Furcula furcula* Noctuidae Catocala nupta* Notodontidae Notodonta dromedarius Noctuidae Celaena leucostigma* Notodontidae Notodonta tritophus* Noctuidae Cerapteryx graminis Notodontidae Notodonta ziczac* Noctuidae Cosmia trapezina Notodontidae Phalera bucephala Noctuidae Craniophora ligustri Notodontidae Pheosia tremula* Noctuidae Deltote bankiana* Notodontidae Pterostoma palpina Noctuidae Lithacodia uncula* Notodontidae Ptilodon capucina Noctuidae Diachrysia chrysitis Notodontidae Ptilodon cucullina* Noctuidae Diarsia rubi* Nymphalidae Aglais urticae Noctuidae Discestra trifolii Nymphalidae Apatura ilia Noctuidae Euclidia glyphica Nymphalidae Apatura iris Noctuidae Eupsilia transversa Nymphalidae Araschnia levana Noctuidae Gortyna flavago Nymphalidae Argynnis paphia Noctuidae Hadena rivularis Nymphalidae Boloria selene Noctuidae Helicoverpa armigera Nymphalidae Inachis io Noctuidae Herminia grisealis Nymphalidae Issoria lathonia Noctuidae Hydraecia micacea Nymphalidae Limenitis populi Noctuidae Hypena proboscidalis Nymphalidae Nymphalis antiopa Noctuidae Chortodes pygmina* Nymphalidae Nymphalis polychloros Noctuidae Ipimorpha retusa* Nymphalidae Polygonia c-album Noctuidae Lacanobia suasa Nymphalidae Vanessa atalanta Noctuidae Macdunnoughia confusa Nymphalidae Vanessa cardui Noctuidae Mamestra brassicae Oecophoridae Stathmopoda pedella Noctuidae Mesapamea secalis Papilionidae Papilio machaon Noctuidae Mythimna albipuncta Pieridae Anthocharis cardamines 4

5 Noctuidae Mythimna conigera Pieridae Colias crocea Noctuidae Mythimna ferrago Pieridae Colias erate Noctuidae Mythimna impura* Pieridae Colias hyale Noctuidae Mythimna l-album Pieridae Gonepteryx rhamni Noctuidae Mythimna pallens Pieridae Leptidea reali* Noctuidae Mythimna straminea* Pieridae Pieris brassicae Noctuidae Mythimna vitellina Pieridae Pieris napi Noctuidae Naenia typica* Pieridae Pieris rapae Noctuidae Noctua fimbriata Pieridae Pontia daplidice Noctuidae Noctua janthina Psychidae Narycia duplicella Noctuidae Noctua pronuba Pterophoridae Emmelina monodactyla Noctuidae Nonagria typhae* Pyralidae Acentria ephemerella Pyralidae Calamotropha paludella Pyralidae Cataclysta lemnata* Pyralidae Catoptria margaritella Pyralidae Crambus pratella Pyralidae Cryptoblabes bistriga Pyralidae Donacaula forficella Pyralidae Eudonia truncicolella Pyralidae Chilo phragmitella* Pyralidae Phlyctaenia coronata Pyralidae Platytes alpinella Pyralidae Pleuroptya ruralis Pyralidae Witlesia pallida Satyrinae Aphanthopus hyperanthus Satyrinae Coenonympha glycerion Satyrinae Coenonympha pamphilus Satyrinae Lasiommata megera Satyrinae Maniola jurtina Satyrinae Melanargia galathea Satyrinae Pararge aegeria Sphingidae Agrius convolvuli Sphingidae Deilephila elpenor Sphingidae Hyles galii Sphingidae Laothoe populi Tineidae Haplotinea insectella Tineidae Monopis laevigella Tineidae Monopis monachella Tineidae Nemapogon cloacella Tineidae Nemapogon picarella Tineidae Tinea trinotella Tortricidae Acleris aspersana Tortricidae Acleris lorquiniana Tortricidae Apotomis infida Tortricidae Endothenia nigricostana Tortricidae Epagoge grotiana Tortricidae Eulia ministrana Tortricidae Hedya dimidiana Tortricidae Hedya salicella Yponomeutidae Paraswammerdamia albicapitella Elachistidae Elachista maculicerusella Typizační druhy pro jednotlivé biotopy: 5

6 Zachovalé rozsáhlé rákosiny: Chilo phragmitella, Mythimna straminea, Nonagria typhae, Rhizedra lutosa Tůně a slepá ramena (vazba na porosty okřehku Lemna sp.): Cataclysta lemnata Zachovalé komplexy vlhkých nivních luk: Scopula immutata, Idaea muricata, Plusia festucae, Naenia typica, Mythimna impura, Diarsia rubi, Lithacodia uncula, Deltote bankiana, Simyra albovenosa, Schrankia costaestrigalis, Chortodes pygmina, Celaena leucostigma, Xestia sextrigata, Maculinea nausithous, Aricia eumedon, Leptidea reali Lužní lesy: Drepana curvatula, Sabra harpagula, Ochropacha duplaris, Furcula furcula, F. bicupsis, Notodonta ziczac, Notodonta tritophus, Ptilodon cucullina, Pheosia tremula, Cerura erminea, Clostera pigra, Arctornis l-nigrum, Catocala nupta, C. fraxini, Ipimorpha retusa, Pterapherapteryx sexalata, Ecliptopera silaceata, Euphyia unangulata, Euchoeca nebulata, Plemyria rubiginata, Electrophaes corylata, Pelosia muscerda, Eilema griseolum, Lithosia quadra Přehled zjištěných významných druhů Evropsky významné druhy příloha II. Směrnice o stanovištích ES: Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) obligátně myrmekofilní druh vázaný na extenzivně využívané vlhké louky s hojným výskytem krvavce totenu se zachovalým vodním režimem, ale také např. na vlhké příkopy podél liniových staveb apod. V ČR lokálně hojný v nivách vodotečí, na Opavsku a Ostravsku dosud přežívá v mnoha populacích, ale téměř žádná z nich není zaštítěna ochranou v maloplošném zvláště chráněném území. Živnou rostlinou housenek a zdrojem nektaru pro imága je pouze krvavec totenu (Sanguisorba officinalis). 6

7 Imága se vyskytují v červenci až srpnu. Samice klade vajíčka do květních hlávek živné rostliny Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2-3 týdny. Poté vypadávají pod živnou rostlinu, odkud jsou přeneseny hostitelskými mravenci do mravenišť, kde dokončí svůj vývoj. Mravenčím hostitelem je především běžný Myrmica rubra. V mraveništích housenky využívají přechodnou paraziticko-predátorskou strategii. Motýl je velmi citlivý na management důležité je pravidelné kosení lokalit, které zabrání nežádoucímu zarůstání lokalit, druh je však schopen přežívat a také na 2-3 roky nesečených plochách. Louky je nutno pravidelně v rámci první seče kosit před dobou letu imág, tedy v době normální červnové senoseče (do 15. června), nikoli však později. Kosení luk je nutné provádět vždy mozaikovitě (tj. v pruzích, šachovnicově apod.), na malých plochách ručně, na větších (nad 1 ha) pomocí lištové sekačky se zvýšenou lištou. Při mozaikové seči je v daném roce posečena jen část příslušné louky, neposečené plochy jsou sečeny při následující seči, tj. v následujícím kalendářním roce. Případná druhá seč na otavních loukách je možná pouze po 15. září opět s částí neposečených ploch (Beneš et al. 2002; Marhoul, Turoňová 2007). Ještě v 90. letech 20. století byla na v PR Zábřežské a Koutské louky známa početná a funkční metapopulace, po roce 2000 byly populace druhu naprosto zdecimovány intenzivním managementem každoroční strojovou plošnou sečí rozsáhlých vlhkých luk s dominantním krvavcem totenem v nejméně vhodnou dobu tj. v červenci-srpnu, kdy byla likvidována současně raná vývojová stadia (vajíčka a housenky) a zdroj nektaru pro dospělce. Od roku roce 2005, kdy začal pravidelný monitoring zdejších populací modráska bahenního, bylo zjištěno jen několik velmi slabých kolonií vytlačených do úzkých nesečených lemů luk, v roce 2007 nebyl druh při opakovaných návštěvách dokonce vůbec nalezen (Honč 2005, 2007). 7

8 Mapa: Výskyt Maculinea nausithous v roce 2010 v PR Koutské a Zábřežské louky (GPS: 49 55'5"N, 18 3'53"E; 49 55'5"N, 18 3'32"E; 49 55'10"N, 18 2'10"E; 49 55'26"N, 18 1'59"E). V roce 2010 bylo opět nalezeno při důkladných pochůzkách jen několik slabých roztroušeným kolonií m. bahenního: , celkem pouze do 20 ex., J. Hrnčíř observ., , 5 ex., J. Beneš observ. Nivní louky s krvavcem totemem byly opět zcela nevhodně plošně posečeny traktorovou sekačkou během července. Podle výše uvedených zásad je nezbytné modifikovat termín první a případné druhé seče na všech loukách v PR, na 1/10 všech strojově sečených vlhkých luk ponechat dočasně neposečené pruhy do následující seče, v rozích luk při hranicích s lesem pak neposečené segmenty do další seče v příštím kalendářním roce, dočasně neposečené plochy budou v jednotlivých letech střídány. Modráska bahenního je nezbytné v plánu péče zařadit do předmětů ochrany. Přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) evropsky významný druh zapsaný v Příloze II Směrnice Rady 92/43/EHS jako druh prioritní. Druh lesostepí a listnatých lesů. Často je však zjištěn i na zcela odlišných typech biotopů. V ČR rozšířen především v nižších vegetačních stupních. Larvy jsou polyfágní, žijí především na listech různých bylin a křovin. Hlavními živnými rostlinami jsou hluchavky (Lamium spp.), šalvěj (Salvia spp.), starčeky (Senecio spp.), sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), vrbovky (Epilobium spp.), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a další. Dospělci motýlů nektarují nejčastěji na vysokých druzích bylin: především na sadci konopáči (Eupatorium cannabinum), méně pak na dobromysli obecné (Origanum vulgare), bezu chebdí (Sambucus ebulus), bodlácíh (Carduus spp.), pcháčích (Cirsium spp.) aj. Motýla nejčastěji potkáme v blízkosti lesních lemů, okrajích cest, rozvolněných světlých lesních porostech s bohatým podrostem. Ve střední Evropě není ohrožen a naopak v posledním desetiletí např. na severní Moravě díky dobrým disperzním vlastnostem imág expanduje (běžný výskyt potvrzen nově např. v údolí řeky Moravice na Opavsku). V nivě řeky Opavy nebyl v minulosti znám, nově zjištěn na sledovaném území , 1 ex., J. Hrnčíř observ. Zdejší biotopy však nejsou pro motýla typické a pravděpodobně se jedná o zálet z blízkých doubrav severně od Dolního Benešova. 8

9 Zvláště chráněné druhy podle zákona č. 114/1992, Sb., o ochraně přírody a krajiny, resp. jsou uvedeny v jeho prováděcí Vyhlášce č. 175/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb. Kategorie silně ohrožený: Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) druh je uveden v Přílohách II a IV Směrnice Rady 92/43/EHS, tudíž se na ně vztahuje legislativní ochrana EU. Zvláště chráněný druh v kategorii "silně ohrožený" (viz prováděcí Vyhláška 395/1992 Sb. a Vyhláška 175/2006 Sb. zákona 114/1992 Sb.). Modrásek bahenní reprezentuje prvky mokřadních až mezofilních aluviálních luk s porostem živné rostliny housenek totenu (Sanquisorba officinalis). Komentován výše. Kategorie ohrožený: Batolec červený (Apatura ilia) zvláště chráněný druh v kategorii "ohrožený" (viz prováděcí Vyhláška 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb.). Velmi rozšířený druh s optimem výskytu v nížinných lužních lesích, je schopen osídlovat i liniovou zeleň podél melioračních kanálů. Housenky se vyvíjí na osluněných mladých stromech topolu osiky (Populus tremula), t. černého (P. nigra) a vrby jívy (Salix caprea) (Beneš& Konvička 2002). Pro sledovanou lokalitu typický druh, který je zde běžný, v ČR není v současnosti ohrožen. Batolec duhový (Apatura iris) zvláště chráněný druh v kategorii "ohrožený" (viz prováděcí Vyhláška 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb.). Lokální druh s optimem výskytu v nížinných oblastech a pahorkatinách (lužní lesy, lemové porosty podél vodních toků a mokřin). Housenky se vyvíjí na osluněných vrbách (Salix spp.). Na Opavsku je batolec duhový poměrně rozšířen (Beneš et al. 2002), imaga se ale vyskytují spíše jednotlivě. V prostoru řídce rozšířen. V současné době není batolec duhový v ČR ohrožen. Bělopásek topolový (Limenitis populi) rozšířený druh lužních lesů a lesních niv podél vodotečí a stojatých vod, s vazbou larválních stadií na osluněné lemové porosty měkkých dřevin (osluněné mladé topoly). Druh není snadné vzhledem k jeho bionomii pozorovat (stejně jako předchozí dva druhy obývá stromové patro lesních lemů), vždy se vyskytuje v nízkých a řídkých populacích, v ČR není v současnosti ohrožen. 9

10 Otakárek fenyklový (Papilio machaon) zvláště chráněný druh uvedený v kategorii "ohrožený" (viz prováděcí Vyhláška 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb.). Otakárek nemá jednoznačnou vazbu na určitý typ stanoviště, vyhovují mu však subxerotermní či xerotermní stanoviště, ale i vlhké louky. Motýli se vyskytují na otevřených biotopech jakými jsou stepi, lesostepi, louky, druhotně též pastviny, úhory, zahrady, ruderály a podobně. Housenky jsou oligofágní, vyvíjí se pouze na různých druzích miříkovitých rostlin (Apiaceae). Druh je rozšířen prakticky po celém území ČR a současně nepatří (a v zásadě ani v minulosti nepatřil) mezi ohrožené motýly ČR. Komentován je pouze z důvodu zařazení ve Vyhlášce 395/1992 Sb. Druh zde není ohrožen. Ohrožené druhy dle Červeného seznamu bezobratlých České republiky (Farkač et al. 2005): Kategorie zranitelný - VU Lišaj svízelový (Hyles galii) - v minulosti rozšířený druh vázáný na zachovalé luční biotopy a široké lesní lemy (larvy vázané na svízele, především svízel syřišťový Galium verum), v druhé polovině 20. století drasticky ustoupil v celé střední Evropě a stal se lokálním a vzácným druhem. V posledním desetiletí se díky velké disperzní schopnosti imág začíná v Čechách a na Moravě vracet na zachovalé nelesní biotopy (srov. Databáze Mapování motýlů ČR). Srpokřídlec olšový (Drepana curvatula) velmi lokální druh s vazbou na olšiny, pro lužní v povodí Odry typický. Modrásek bělopásný (Aricia eumedon) na Opavsku velmi lokální (srov. Beneš, Kuras 1997a, b, 1998), vyskytuje se výhradně na vysokostébelných vlhkých loukách s bohatými porosty kakostu především k. luční (Geranium pratense), méně k. bahenní (G. palustre). Larvální vývoj probíhá od druhé poloviny července do září na květech a plodech kakostů, stejně jako m. bahenní (Maculinea nausithous) je velmi citlivý na plošnou strojovou seč probíhající v letních měsících. Na území rezervace naposledy zjištěn v 90. letech 20. století (srov. Beneš et al. 2002), pravděpodobně zde stále ve zbytkové populaci přežívá, v roce 2010 však nebyl potvrzen. Současný management probíhající na lučních plochách v rezervaci druh může snadno vyhubit, pakliže nedojde urychleně k jeho modifikaci, obdobně jako v případě evropsky významného Maculinea nausithous. 10

11 Kategorie téměř ohrožený - NT Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) komentován výše. Lišejníkovec čtveroskvrnný (Lithosia quadra) lokální druh, s vazbou na stromové lišejníky, typický pro lužní lesy. Regionálně významné nálezy motýlů: Lišejníkovec popelavý (Pelosia muscerda) & Lišejníkovec popelavý (Eilema griseolum) velmi lokální druhy, vázané na stromové lišejníky porůstající kmeny v olšinách a lužních lesích. Hranostajník bílý (Cerura erminea) lokální druh vázaný na lužní lesy a stromořadí podél vodotečí. Larvy žijí na mladých osluněných vrbách a topolech. Plavokřídlec žloutkový (Mythimna vittelina) migrant vázaný na celou škálu nelesních, především sušších biotopů, až v posledních letech se motýla podařilo prokázat na více severomoravských lokalitách. Druh zjevně expanduje, v rezervaci pravděpodobně nežije trvale a jde o zalétlého jedince. Plavokřídlec šedožlutý (Mythimna straminea) & Rákosnice velká (Rhizedra lutosa) - velmi lokální druhy vázané na rozsáhlé rákosiny v nivách řek, larvy žijí na rákosu. Světlopáska bahenní (Lithacodia uncula) velmi lokální a silně ustupující druh vázáný na zachovalé a rozsáhlé vlhké a rašelinné louky. Larvy žijí na ostřicích a šáchorech. Travařka bažinná (Chortodes pygmina) lokální druh s vazbou na zachovalé vlhké louky a mokřady podél vodotečí a vodních ploch. Larvy žijí na statných druzích mokřadních ostřic, trav a sítin. Osenice kopřivová (Naenia typica) v minulosti rozšířený a hojný druh, recentně silně na ústupu, vázaný na zachovalé vlhké louky, larvy jsou polyfágní na bylinách. 11

12 Šípověnka bahenní (Simyra albovenosa) druh v minulosti velmi lokální a vzácný vázaný na zachovalé mokřady a lužní lesy, v současnosti mírně expanduje. Larvy žijí na mokřadních bylinách, travách a ostřicích. Můřička mateřídoušková (Schrankia costaestrigalis) , leg. et det. J. Sitek, v České republice velmi lokální a vzácný druh, vázaný na světliny v lužních lesích a mokřadní louky. Larvální vývoj probíhá na květech nízkých bylin jako vřesu, mateřídoušky, černýše apod. tedy na osluněných krátkostébelných ploškách, které jsou v mokřadních biotopech nejvíce ohroženy sukcesí. Z Moravy existuje minimum recentně známých lokalit, jedná se o jeden z nejvýznamnějších druhů zjištěných ve sledovaném území, který je zjevně silně ohrožen. Motýl ale může být pro svou malou velikost a nenápadnost přehlížen (možná záměna se zástupci čeledí skupiny Microlepidoptera především se zavíječi a travaříky). Shrnutí výzkumu Dosavadní počet recentně zjištěných druhů v PR Zábřežské a Koutské louky je poměrně vysoký 261 druhů. V rozsáhlém komplexu mokřadních biotopů byla zjištěna celá škála druhů motýlů typizujících zachovalé vlhké louky, rákosiny, lužní lesy, zjištěni i zástupci vázaní na stojaté vody - tůně a slepá ramena. Z ochranářsky významných druhů je nejvýznamnější výskyt populace evropsky významného modráska bahenního (Maculinea nausithous), která je ale v posledním desetiletí zcela decimována plošnou strojovou sečí v nevhodný fenologický termín, přestože jsou zásady péče o tento druh všeobecně známé (Beneš et. al 2002, Marhoul, Turoňová 2007) a motýl je zde pod záštitou AOPK ČR pravidelně monitorován a na nevhodný management na lokalitě bylo již oficiálně upozorněno (Honč 2005, 2007). Tento druh by měl být v dalším plánu péče zařazen mezi předměty ochrany. Nalezeny byl dva Evropsky významné druhy (M. nausithous a E. quadripunctaria). Ze zvláště chráněných druhů byl zjištěn jeden druh Silně ohrožený (M. nausithous) a čtyři druhy Ohrožené (Apatura ilia, A. iris, Limenitis populi a Papilio machaon). Celkem bylo zjištěno pět druhů ohrožených dle Červeného seznamu ČR a devět regionálně významných druhů motýlů (nejvýznamnější je nález můřičky Schrankia costaestrigalis). 12

13 Zjištěný počet druhů (především u nočních zástupců) zdaleka není konečný, při dlouhodobějším výzkumu by bylo nalezeno mnohem více druhů především z čeledí Noctuidae a Geometridae a skupiny Microlepidoptera předpokládaný celkový počet by měl být přibližně dvojnásobný. Rok 2010 byl navíc klimaticky velmi nepříznivý, což výrazně ovlivnilo především sběr nočních druhů motýlů. Naopak seznam zjištěných druhů denních motýlů je velmi reprezentativní a téměř konečný (velmi pravděpodobný je výskyt evropsky významného ohniváčka černočárného - Lycaena dispar, který v posledním desetiletí v ČR silně expanduje na luční a ruderální stanoviště a není ohrožen; recentně znám v blízké NPP Odkryv v Kravařích z řady lokalit na Opavsku a Ostravsku). Závěry a doporučení pro plánování managementových zásahů 1. Pravidelně strojově sečené nivní louky - s dominantním krvavcem totenem a výskytem evropsky významného druhu Maculinea nausithous. Současná plošná seč prováděná koncem června v červenci je pro evropsky významného motýla M. nausithous naprosto likvidační na všech strojově sečených lučních plochách s hojným krvavcem totenem je třeba přizpůsobit termín seče séct vždy do 15. června, případnou druhou seč provádět vždy až po 10. září. Na alespoň 1/10 území všech luk ponechat dočasně neposečené plochy do další seče v následujícím kalendářním roce - ponechávat alespoň 10 metrů široké neposečené pruhy, na části území nivních luk séct mozaikovitě ponechávat do další seče větší neposečené segmenty (např. v rozích luk obklopených lesem). Při takovém managementu lze předpokládat návrat M. nausithous na dříve osídlené plochy a výrazný nárust populací a prospěje všem ostatním druhům hmyzu vázaných na vlhké louky. 2. Rákosiny a nesečené mokřady mimo lužní les Zde je prováděn pomístní management ploch s výskytem ohrožených druhů rostlin, které jsou v předmětu ochrany ruční sečení na malých plochách. Zvětšit plochy, které jsou alespoň obrok udržovány sečením křovinořezem. Je třeba dbát na odklízení biomasy a nehromadit ji na území PR. Důsledně by se mělo přistoupit k odstranění všech větších i menších porostů agresivních invazních rostlin křídlatky, celíku kanadského apod. 3. Lužní les 13

14 Lužní les v severní části území by bylo vhodné na nejméně polovině plochy prosvětlit, ponechávat přitom na světlinách vybrané jedince stromů - výstavky s vhodným zavětvením (čím níže postavené spodní větve, tím lépe). Postupně vytvářet různověký a víceetážový porost a podporovat spodní etáže lesa křovinatý a bylinný podrost. Současné lesní loučky s hodnotnou vegetací nadále udržovat sečením. Na mnoha místech došlo k samovolnému nežádoucímu rozšíření lesa (nálet vrb a olší) na úkor nivních luk Tyto plochy by bylo dobré prokácet a občasnýcm sečením udržovat, ponechat zde jen solitérní vybrané stromy (preferovat hodnotné dřeviny jako jilm vaz, dub apod. nebo alespoň solitérní jedince vrb). 4. Solitérní staré stromy v nivě a liniové porosty stromů Na osluněné solitérní stromy je vázáno početné společenstvo bezobratlých (včetně fytofágních motýlů nebo např. ohrožených xylofágních brouků). Vhodné by bylo cíleným managementem (pravidelným prořezáváním porostů) a výsadbou zvýšit počet solitérních stromů (či velkých jednotlivých keřů vrb). Rozsáhlé plochy nivních luk (především v části Koutských luk na západě PR) pak rozčlenit výsadbou linie hlavatých vrb (které by byly pravidelně ořezávány) případně místy dosadbou dubů a jilmů (podél zpevněných i nezpevněných cest či vodotečí), 5. Tůně a slepá ramena O některé tůně a slepá ramena je na lokalitě zjevně pečováno, jiné byly zavezeny nebo se samovolně zatemnily, zarostly či zarůstají. Vhodné by bylo vytvoření několika dalších hlubších tůní na nelesních plochách a větší množství mělkých dočasných malých tůněk, které byly v delším časovém horizontu postupně vytvářeny či obnovovány významné především pro raně sukcesí mokřadní rostliny a výskyt vodních bezobratlých a obojživelníků. Nutné bude výhledově obnovit původní vodní režim na území PR, čili pokusit se zvýšit hladinu spodní vody, co nejvýše je možné. Docílit je toho možné zaslepením melioračních drenáží, vybudováním splávků na melioračních kanálech apod. 14

15 Seznam použité literatury Beneš J. (2010) : Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na lokalitě PR Koutské a Zábřežské louky (Moravskoslezský kraj) v roce Manusrkipt, depon. na AOPK ČR Praha, 1 pp. Beneš J., Konvička M. (eds.) (2002): Motýli ČR. Rozšíření ochrana I., II. Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp., SOM, Praha. Beneš J, Kuras T (1997a) Dlouhodobé změny diverzity heliofilních motýlů (Lepidoptera) Opavské pahorkatiny a Nízkého Jeseníku (Česká republika) I. Časopis Slezského Muzea Opava (A) 46: Beneš J, Kuras T (1997b) Dlouhodobé změny diverzity heliofilních motýlů (Lepidoptera) Opavské pahorkatiny a Nízkého Jeseníku (Česká republika) II. Časopis Slezského Muzea Opava (A) 46: Beneš J, Kuras T (1998) Dlouhodobé změny diverzity heliofilních motýlů (Lepidoptera) Opavské pahorkatiny a Nízkého Jeseníku (Česká republika) III. Časopis Slezského Muzea Opava (A) 47: Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.) (2006): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Fajčík J. (2003): Drepanidae, Geometridae, Lasiocampidae, Endromidae, Leminiidae, Saturniidae, Sphingidae, Notodontidae, Lymantriidae, Arctiidae. Bestimmung Verbreitung Flugstandort Bionomie. Die Schmetterlinge Mittel- und Nordeuropas. I. Band. 22 Schwarz-weiß Farbtafeln, 172 pp. (in Slovak & German). Fajčík J., (1998): Noctuidae. Bestimmung Verbreitung Flugstandort Bionomie. Die Schmetterlinge Mitteleuropas. II. Band. 20 Farbtaf., 170 pp. (in Slovak and German). Honč L. (2005): Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na lokalitě PR Koutské a Zábřežské louky (Moravskoslezský kraj) v roce Manusrkipt, depon. na AOPK ČR Praha, 1 pp. Honč L. (2007): Monitoring modráska bahenního (Maculinea nausithous) na lokalitě PR Koutské a Zábřežské louky (Moravskoslezský kraj) v roce Manusrkipt, depon. na AOPK ČR Praha, 1 pp. Janáčková H. & Štorkánová A. (eds.) (2004): Metodika inventarizačních průzkumů zvláště chráněných území. AOPK Praha. 15

16 Konvička M., Čížek L., Beneš J. (2004): Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc, 79 pp. Konvička M., Beneš J., Čížek L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc, 127 pp. Kuras T., Beneš J. (2005): Metodika monitoringu evropsky významného druhu - modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Nepublikovaný rukopis, deponován na UP AOPK ČR Praha. 10 pp. Laštůvka Z. (ed.), 1993: Katalog motýlů moravskoslezského regionu. Katalog von Faltern der mährisch-schlesischen Region (Lepidoptera). AF VŠZ, Brno, 130 pp. Laštůvka Z. (ed.) 1998: Seznam motýlů České a Slovenské republiky (Checklist of Lepidoptera of the Czech and Slovak Republics). Konvoj, Brno, 118 pp. Macek J, Dvořák J, Traxler L, Červenka V (2007): Motýli a housenky střední Evropy. Noční motýli I. Academia, Praha, 371 pp. Macek J, Dvořák J, Traxler L, Červenka V (2008): Motýli a housenky střední Evropy. Noční motýli II. Academia, Praha, 490 pp. Marhoul P., Turoňová D. (eds.) (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách. AOPK ČR, Praha, 201 pp. Skala H. ( ): Die Lepidopterenfauna Mährens I, II. Verh. Naturforsch. Ver. Brünn, 50(1912): , 51 (1913): Skala H. (1936): Zur Lepidopterenfauna Mähren und Schlesiens. Acta musei Moraviensis 30 (Supp.): Vaněk J. (1980): Můrovití (Noctuidae) v Severomoravském kraji. Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 10: Vaněk J. (1981): Píďalky - Geometridae - v Severomoravském kraji. Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 11 (5):

17 Příloha Pozice lapačů, výbojky při sběru nočních motýlů v roce 2010 (červeně) v PR Koutské a Zábřežské louky. Modře oblast, kde byli sledováni denní motýli. Celoplošná strojová seč seč v PR Koutské a Zábřežské louky provedená v jediný termín. V popředí porosty kakostu lučního, živné rostliny modráska bělopásného (Aricia eumedon)

18 Celoplošná strojová seč v PR Koutské a Zábřežské louky. Vlhké louky s dominantním krvavcem totenem, živnou rostlinou modráska bahnenního (Maculinea nausithous)