TECHNOLOGIA VZDELAVANIA

Transkript

1 VEDECKO-PEDAGOGICKÝ ÈASOPIS TECHNOLOGY OF EDUCATION A PROFESSIONAL MAGAZINE ON PEDAGOGY BILDUNGSTECHNOLOGIE TECHNOLOGIA VZDELAVANIA ROÈNÍK XV. 5 / 2007 CENA 50 Sk NOVINOVÁ ZÁSIELKA NOVÉ PRÍSTUPY K DIŠTANÈNÉMU VZDELÁVANIU NA OSTRAVSKEJ UNIVERZITE V OSTRAVE A NA UNIVERZITE KONŠTANTÍNA FILOZOFA V NITRE ADAPTIVNÍ WEBOVÉ SYSTÉMY PRO VZDÌLÁVÁNÍ AKTIVITA DATABÁZA V E-LEARNINGOVÝCH KURZOCH LMS MOODLE VYUŽITÍ PRINCIPÙ PROGRAMOVÉHO UÈENÍ KE KONSTRUKCI STUDIJNÍCH AKTIVIT V ON-LINE KURZU VYUŽITIE ADAPTÍVNYCH HYPERMEDIÁLNYCH SYSTÉMOV VO VÝUÈBE

2 OBSAH ROZHOVOR... 1 ADAPTIVNÍ WEBOVÉ SYSTÉMY PRO VZDÌLÁVÁNÍ Mária Bieliková - SR, Petr Šaloun - ÈR...3 AKTIVITA DATABÁZA V E-LEARNINGOVÝCH KURZOCH LMS MOODLE Martin Drlík - SR...6 VYUŽITÍ PRINCIPÙ PROGRAMOVÉHO UÈENÍ KE KONSTRUKCI STUDIJNÍCH AKTIVIT V ON-LINE KURZU Mikuláš Gangur - ÈR, Eugen Kvašòák - ÈR..10 VYUŽITIE ADAPTÍVNYCH HYPERMEDIÁLNYCH SYSTÉMOV VO VÝUÈBE Jozef Kapusta - SR...13 MULTIMEDIÁLNÍ VÝUKOVÉ OPORY V E-LEARNINGU Cyril Klimeš - ÈR, Zdenìk Svoboda - ÈR..15 CONTENT INTERVIEW...1 ADAPTIVE WEB-BASED SYSTEMS FOR LEARNING Mária Bieliková - SR, Petr Šaloun - ÈR...3 ACTIVITY MODUL DATABASE IN E-LEARNING COURSES IN LMS MOODLE Martin Drlík - SR...6 THE USE OF PROGRAMMED LEARNING PRINCIPLES FOR THE CONSTRUCTION OF STUDY ACTIVITIES IN ON-LINE COURSE Mikuláš Gangur - ÈR, Eugen Kvašòák - ÈR..10 EXPLOITATION OF ADAPTIVE HYPERMEDIA SYSTEMS IN LEARNING PROCESS Jozef Kapusta - SR...13 RICH MEDIA SUPPORTED E-LEAR- NING Cyril Klimeš - ÈR, Zdenìk Svoboda - ÈR..15 Uverejnené príspevky boli recenzované NA OBÁLKE Doc. Ing. Cyril Klimeš, CSc. vedúci katedry informatiky a poèítaèov na Ostravskej univerzite v Ostrave Prof. Ing. Milan Turèáni CSc. vedúcim katedry informatiky na Univerzite Konštantína Filozofa v Nitre AKO SA IDE ZA ÚSPECHOM Priznám sa, nemám žiadne ilúzie o Amerike, ale pár vecí by možno nezaškodilo prekopírova do našej reality. VAmerike napríklad nikto nepovie: Nechaj to, nemáš na to! Si bez talentu. Takéto slovné spojenia tam akoby nepoznali. Všetko je len a len na tebe. A pokia¾ si myslíš, že to zvládneš a máš na to, budeš to robi, dokážeš to, nikto ti to nezakáže. Ideš za svojím snom dovtedy, kým máš energiu a chu za ním ís. Treba sa vybra do sveta. Doma èlovek nezíska ten obzor, ako tam. Treba si skúsi iné pravidlá, inú filozofiu, inú kultúru... A pouèi sa, nájs vlastnú víziu svojej budúcnosti. Amerièania nemajú najmenšie pochybnosti o tom, èo chcú robi a sú ochotní za to položi život. Niekedy je to pre ich okolie strašne odzbrojujúce. Intenzívnos ich konania a snahy ís za cie¾om sú úžasné. Tam si musíte všetko vydrie, krvopotne dokáza, èo je vo vás. Je to o š astí, ale aj o vytrvalej a tvrdej práci. U nás sa èlovek ve¾mi rýchlo vzdáva cie¾a. Pri prvých problémoch cúvne. Chýba cie¾avedomos, vytrvalos, odhodlanie ís za svojim snom, ale aj chu prekonáva prekážky. Cíti istú zaspatos a možno aj aroganciu, neprimeranú pýchu. VAmerike už v škole de om hovoria, aby si veci po ktorých túžia predstavovali, aby o nich snívali a pravidelne na ne mysleli. Aby mysleli dopredu. Nie na to, èo už nechcú, èo zahodili, èo je vèerajškom ich snaženia. A funguje to! Vo vesmíre je dos všetkého pre všetkých ¾udí. Èlovek musí myslie dopredu. Samozrejme, pre mnohých je jednoduchšie sedie a s ažova sa. Treba myslie pozitívne - vidie pohár poloplný a nie poloprázdny. Nie je dobré vraca sa k neúspechom, plaka nad rozliatym mliekom, spomína na to, èo by bolo, keby... Z neúspechu sa treba pouèi, rozanalyzova chyby a vedie sa ich vyvarova v ïalších pokusoch, predchádza im. Lepšie je ži prítomnos ou a myslie na budúcnos. Skúsenos z minulosti nám môže iba pomôc. K životu prirodzene patrí aj neúspech a prehra. Keï sa však èlovek k nej postaví poctivo, prijme ju, tak sa preòho môže sta š astným obratom a východiskom k úspechu. Ak èlovek neuhne pred pravdou, dokáže sa vyrovna s mnohým. Môže to by základ na sebazdokona- ¾ovanie, väèšie sústredenie síl, prestavbu myslenia, za atie sa, aby èlovek viac, lepšie, poctivejšie na sebe pracoval. Mnohí úspešní ¾udia sú istým spôsobom osobití, výnimoèní. Je to logické, lebo úspech nie je niè tuctové, je to výnimoèný jav. Ak by boli tuctoví, neboli by úspešní. Prototypom slovenského úspechu môže by príklad amerického kozmonauta so slovenskými koreòmi E. A. Cernana. Tento sa okrem iného riadil filozofiou: Zvedavos je základná ¾udská vlastnos. Všetci chceme vedie, kto sme, odkia¾ pochádzame, kam kráèame. Kto sa bojí skúša a robi chyby, nikdy nepozná, èo je úspech! Aj toto krédo pomohlo Eugenovi Andrewovi Cernanovi k tomu, že dnes planétka èíslo nesie jeho meno, že sa dostal 3-krát do vesmíru. Tu strávil celkom 24 dní, 14 hodín, 16 minút, 22 sekúnd. Ako èlen Gemini 9 v júni 1966 vystúpil do vo¾ného priestoru na 2 hodiny a 9 minút. Vo vesmíre za tento èas absolvoval 58 tisíc kilometrov, teda jeden celý oblet Zeme a ešte jednu tretinu druhého. Na povrchu Mesiaca strávil 74 hodín 50 minút a 40 sekúnd. Rowerom na òom najazdil 36 kilometrov. Tesne pred odletom napísal do mesaèného prachu meno svojej dcérky Tracy. Až potom posledný muž, ktorý sa spomedzi pozemš anov prechádzal po mesiaci nastúpil do lunárneho modulu. Dodnes je rekordérom medzi pozemš anmi, lebo na Mesiaci strávil spomedzi nich najviac èasu a jeho rukopis i odtlaèok nohy sú poslednými stopami našej civilizácie priamo na mesaènej pôde. Možno aj preto je v Chicagu múzeum, ktoré nesie meno The Cernan Earth and Space Center. Toto všetko je prinajmenšom dôkaz, že aj potomok vys ahovalcov z Vysokej nad Kysucou, teda potomok slovenských predkov našiel cestu k svetovému úspechu a výnimoènosti. Túto možnos má každý Slovák. Len musí chcie, musí urobi pre svoj úspech všetko, èo si takýto úspech vyžaduje. Denne nás stretávajú desiatky výziev na vybojovanie svojich malých, väèších aj ve¾kých úspechov. Prija akúko¾vek výzvu znamená bojova,

3 teda dokáza, že to, èo robíme, je nieèo, èo má zmysel i svoju cenu. Každé ví azstvo nad problémom, èi nad sebou samým má svoju cenu. Žia¾, odborníci hovoria, že naši mladí, ale aj mnohí starší vedia ve¾mi dlho rozpráva o tom, ako sa veci nedajú urobi, aké je to ažké a zbytoèné. Odborníci konštatujú, že im chýba vytrvalos, disciplína, cie¾avedomos, ochota vzdeláva sa a tvrdo na sebe pracova. Snahou mnohých je prís k úspechu na základe náhody, š astia - preto hrajú automaty, kupujú lósy, stávkujú, prihlasujú sa do rôznych reality show. Èakajú, že úspech si ich nájde sám. Im staèí postavi sa na to správne miesto a èaka. Naši predkovia si na takýto postoj vymysleli príslovie o peèených holuboch. Kvality osobnosti sa tvoria v èase dospievania, v èase návštevy základných, stredných a vysokých škôl, v procesoch rodinnej i školskej výchovy a vzdelávania. Tu sa nastavujú naše naladenie na úspech èloveka v živote. Preèo by sme nedokázali naladi novú generáciu na úspech? Aj keï to v uèebných osnovách takto explicitne nikde nenájdete napísané. ¼ubo Pajtinka NOVÉ PRÍSTUPY K DIŠTANÈNÉMU VZDELÁVANIU NA OSTRAVSKEJ UNIVERZITE V OSTRAVE A NA UNIVERZITE KONŠTANTÍNA FILOZOFA V NITRE Tento rozhovor s doc. Ing. Cyrilem Klimešom, CSc. vedúcim katedry informatiky a poèítaèov na Ostravskej univerzite v Ostrave a prof. Ing. Milanom Turèánim, CSc. vedúcim katedry informatiky na Univerzite Konštantína Filozofa v Nitre vznikol na základe diskusie k presadzovaniu nových prístupov pri realizácii dištanèných foriem vzde- Doc. Ing. Cyril Klimeš, CSc. lávania na vysokých školách v ÈR a SR. Ako sa realizujú dištanèné formy vzdelávania na vysokých školách? Klimeš: Distanèní vzdìlávání pøedstavuje formu, která rozšiøuje a doplòuje nabídku vzdìlávacích možností. Pøínos distanèní formy vzdìlávání spoèívá pøedevším v tom, že se pokouší øešit prof. Ing. Milan Turèáni CSc. problémy spojené s nedostupností tradièních forem vzdìlávání, kterou je možno spatøovat ve vzdálenosti studenta od vzdìlávací instituce, èasové determinovanosti tradièních forem vzdìlávání a rovnìž v omezené dostupnosti tradièních forem vzdìlávání pro hendikepované obèany. Distanèní vyuèování nabývá na aktuálnosti a významu s rozvojem informaèních a komunikaèních technologií a to pøedevším využitím rozmanitých forem komunikace (elektronická pošta, elektronické konference, videokonference, atd.), forem a prostøedkù tvorby a publikace studijních materiálù (multimediální data uložená na CD ROM, web serverech), ale rovnìž i možnosti organizace vzdáleného vyuèování využitím specializovaných softwarových produktù (LMS - Learning Management System). Turèáni: Vdištanènej forme štúdia sa predpokladá, že vzdelávacia inštitúcia, ktorá ponúka daný študijný program alebo vzdelávacie kurzy dištanènou formou, má kvalitne spracované študijné materiály pripravované s ve¾kým dôrazom na pedagogické a didaktické h¾adisko, a to tak, aby štúdium nevyžadovalo osobnú prítomnos vyuèujúceho pri štúdiu študentov. Okrem základného materiálu, vlastného výuèbového textu je potrebné dištanènú výuèbovú oporu doplni o znaèné množstvo riešených príkladov, príkladov k precvièovaniu, vzorových aplikácií, demonstraèných úloh, autotestov, atï. Ako je možné zvýši atraktívnos a úèinnos dištanènej formy vzdelávania? Klimeš: Podíváme-li se na klasickou distanèní formu vzdìlávání, tak hlavní dùraz je dán na tvorbu distanèní výukové opory a na øízení výuky pomocí LMS. Hlavní èást distanèní výukové opory tvoøí obvykle psaný text. Je tvoøen dle urèené metodiky s požadavkem jeho prohlížení pøe Internet, pøièemž je umožnìno jej také vytisknout. Distanèní výuková opora by mìla být pøívìtivá a to nejen obsahem, ale i formou. Jen tak se mùže student vìnovat tomu, co studuje a ne bojovat s formou, prostøedím a ještì se snažit pøi tom nìco nauèit. To znamená, že atraktivnost a úèinnost distanèní formy vzdìlávání lze zvýšit tím, že nabídneme vyuèujícím (tutorùm distanèního vzdìlávání) prostøedí pro tvorbu takových distanèních opor, které jim umožní vytvoøit skvìlou oporu. Vìtšina opor je statických, tedy poskytujících statický text. A tím skvìlým, co mùže oporu obohatit, jsou multimediální prvky. Turèáni:. Samozrejme nesmieme zabudnú na vlastné riadenie dištanènej výuèby. Základom úspechu dištanèného štúdia je komunikácia vyuèujúceho so študentom prostredníctvom nástrojov LMS. A práve komunikácia len pomocou písaného textu je neosobná a nie je možné interaktívne vyjadri pocity èi nálady majúce zaiste ve¾ký vplyv na kvalitu a úèinnos výuèby. Preto zaèlenenie už zmienených multimediálnych prvkov do dištanènej výuèby prináša zaiste onú atraktívnos a úèinnos. Študent potrebuje nároènejšie partie predmetu objasni v mnohých prípadoch netradiènými spôsobmi, ktoré je možné len obtiažne zanies do textu. Preto poh¾ad na prednášajúceho, trebárs len na videozázname alebo sprostredkovane pomocou videoprenosu, je inšpirujúci pre pochopenie nároèných partií predmetu. Môžete konkrétnejšie uvies tieto naznaèené spôsoby dištanènej výuèby? Klimeš: Pøedpokládejme klasickou výuku v prezenèní formì. Zde dáváme studentùm k dispozici studijní materiály, skripta, uèebnice atd. a pøitom na klasické pøednášce pedagoga si vnímaví studenti udìlají pøedstavu o vyuèované problematice. Pøedpokládejme samozøejmì úèinnou a dobøe pøipravenou pøednášku která je doplnìna øadou prezentací pedagoga. Distanènímu studentovi dává pedagog k dispozici propracovanìjší studijní materiály a skripta ve formì distanèní výukové opory event. Prezentace z prezenèních pøednášek. Distanèní student je však ochuzen o výklad onìch prezentací a vlastní výklad pedagoga na pøednášce. Máme tedy zájem distri- 1

4 buovat studentùm uèivo založené na klasické pøednášce pedagoga. Jsou k dispozici videosekvence se záznamem vystoupení pedagoga a kromì nich i podpùrné materiály v podobì snímkù prezentace nebo z vizualizéru. Kromì toho by bylo vhodné mít možnost doplnit tyto dva zdroje o textové informace z distanèní výukové opory, pøípadnì umožnit uživatelùm interaktivnì získat doplòkové informace pøímo z prostøedí WWW. Tento úkol lze øešit využitím speciálního zaøízení pro tvorbu a prezentaci multimédií. Takové zaøízení by vytváøelo v prostøedí pøehrávaèe nìkolik oken, které jsou pomocí nìkterého znaèkovacího jazyka synchronizovány. Napø. pravá èást okna je vymezena pro slidy prezentace, levá je rozdìlena do tøí èástí: videozáznam pedagoga, textové informace a navigaèní lišta pro interaktivní funkce. Turèáni: Druhým problémom je interaktívna komunikácia študenta s vyuèujúcim v dištanènej forme štúdia. Tu je opä riešenie vo využití multimediálnych prvkov, ktoré sú už bežne dostupné na takmer všetkých osobných poèítaèoch - malá kamera pripojená prostredníctvom USB rozhrania a mikrofón s reproduktormi sú pripojené cez zvukovú kartu poèítaèa. Poèítaè je on-line pripojený do Internetovej siete a prostredníctvom profesionálnych nástrojov (napr. Videokonferenèný komunikaèný systém VRVS) sa realizuje on-line komunikáceia študenta s vyuèujúcim. Tento nástroj ponúka používate¾ovi preh¾adné a jednoduché rozhranie pre ovládanie obrazu a zvuku a umožòuje používate¾ovi vzdialený prístup po internete. Študent a vyuèujúci sleduje audio/video komunikáciu rovnakým spôsobom ako keï preh¾adáva iné stránky na internete. Tento spôsob sa ukazuje ako vhodné riešenie pre zvýšenie atraktívnosti distanènej výuèby. Môžete konkrétnejšie uvies ako prebieha výuèba dištanènou formou na Ostravskej univerzite v Ostrave? Klimeš:. Studium øídí pedagogický poradce který vytvoøí pro jednotlivé vyuèující - tutory virtuální tøídu. Dále vytvoøí pro jednotlivé studenty virtuální pedagogický sbor. Pedagogický poradce rovnìž zajistí pro studenty materiál pracovnì nazvaný prùvodce studiem který obsahuje: Podrobnou charakteristiku studia vèetnì vzorových studijních plánù. Charakteristiku a osnovy jednotlivých kurzù (pøedmìtù). Doporuèenou literaturu. Ostatní informaèní prameny ke kurzu (napø. CD ROM s potøebným software). Kontakty na vyuèujícího a popis zpùsobu komunikace. Požadavky vyuèujícího na udìlení zápoètu nebo zkoušky. Na zahájení semestru se organizuje úvodní tutoriál na kterém se: Pøedstaví všichni vyuèující, ti charakterizují vyuèovaný pøedmìt a vysvìtlí požadavky na studenty a sdìlí na sebe kontakty. Pøidìlí studentùm konta do univerzitní sítì a do LMS. Objasní zpùsob pøipojení k univerzitní síti ze vzdáleného poèítaèe. Vytvoøí pøístup do elektronických konferencí. Urèí využívání specializované uèebny centra distanèního vzdìlávání. Všechny studijní materiály jsou pøevedeny do elektronické formy a pøizpùsobeny distanènímu pojetí studia. Text je rozèlenìn na relativnì samostatné moduly, obsahující teoretickou èást, praktickou èást ve formì øešených pøíkladù a vzorových aplikací a pøíkladù k procvièování. Každý modul obsahuje zadání samostatných prací, pøíkladù k procvièování, atd. Nezbytnou souèástí každého modulu je autotest a test. Moduly jsou vypracovány tak, aby student pøesnì vìdìl, které pasáže zvládl a které ne a co navíc ještì musí zopakovat a procvièit než postoupí dále. Pro každý kurz (pøedmìt) je vypracován èasový harmonogram všech úkolù, které musí student v rámci jednotlivých modulù splnit. Pro zvýšení kvality distanèních materiálù jsou postupnì všechny pøedmìty doplòovány multimediální oporou vytvoøenou pomocí zaøízení MediaSite, což je záznamové zaøízení (tzv. MediaSite Recorder) umožòující jednoduchým zpùsobem synchronizovat obraz a zvuk pøednášky s prezentací pøednášejícího event. textem skript. Multimediální záznam je pak ukládán na LX Server, což je specializovaný webový publikaèní systém, provázaný na LMS. Student má pak pro vlastní studium k dispozici distanèní výukové materiály, prezentace pøednášek a vlastní pøednášky ve video formátu. Dùležité pak je ta skuteènost, že všechny materiály jsou synchronizovány a pøi výbìru urèité pasáže pøedmìtu má student ihned k dispozici pøíslušnou kapitolu distanèní výukové opory, prezentace a vlastní pøednášky. Zavedením tìchto multimediálních prvkù se zvýšila kvalita znalostí a dovedností distanèních studentù. Ako je koncipované využitie dištanèných prvkov na Univerzite Konštantína Filozofa v Nitre? Turèáni: Na UKF nie je v súèasnosti realizovaná plná dištanèná výuèba akreditovaných odborov, ale sú vo ve¾kej miere využívané dištanèné prvky v prezenènej a externej výuèbe viacerých študijných programov. Po nároènej viacroènej analýze potrebnej pre výber vhodného riadiaceho systému (LMS) v súèasnosti je na katedre, ale aj na univerzitnej pôde využívaný LMS MOODLE. Pre potreby Katedry informatiky je to systém, ktorý je možné nielen napåòa, ale aj upravova pod¾a potrieb štúdia v jednotlivých študijných programoch. Za krátke obdobie, aj na základe získaných skúseností s takouto formou štúdia v Ostrave, sme vytvorili výuèbové e-kurzy pre potreby externého štúdia Aplikovanej informatiky. LMS MOODLE sa ukázal ako kreatívny a pohodlný riadiaci systém, ktorý si študenti rýchlo osvojili a komunikácia študenta s vyuèujúcim touto formou sa ukazuje ako ve¾mi pozitívna. Napriek tomu, že tieto formy štúdia sú predurèené pre štúdium programov a odborov, kde študenti sú dostatoène poèítaèovo gramotní, je možné túto e-learningovú podporu použi aj v iných odboroch pri doplnení poèítaèových vedomostí a zruèností. Jednou z možností je väèšia propagácia získania certifikátov v rámci ECDL prípadne iných certifikovaných vzdelávacích aktivít v tejto oblasti. Jednou z foriem, ako zvýši úroveò dištanèného vzdelávania je aj každoroèné konanie vedeckej konferencie DIVAI s medzinárodnou úèas ou so zameraním na najmodernejšie technológie distanèného vzdelávania. Vtomto roku sa konal už 6. roèník, ktorý je vo ve¾kej miere zameraný na témý diskutované v tomto rozhovore. Snahou programového výboru a organizátorov je priblíži nové technológie vo vzdelávaní nielen vyuèujúcim na vysokých školách, ale aj na stredných školách v ÈR a SR. Doc. Ing. Jozef Polák, CSc. 2 Technológia vzdelávania

5 ADAPTIVNÍ WEBOVÉ SYSTÉMY PRO VZDÌLÁVÁNÍ Mária Bieliková - SR, Petr Šaloun - ÈR Abstrakt: Adaptivníwebové systémy nacházejíuplatnìníi ve výuce kde možnost pøizpùsobeníuživateli dáva pøedpoklady pro zlepšeníjeho orientace ve studijních materiálech. Pro takové nasazeníje potøeba vytvoøit vedle modelu domény i model uživatele. V pøíspìvku popisujeme možnosti personalizace pro podporu vzdìlávánína pøíkladech aplikací z oblasti podpory výuky programování. Velmi slibnou se z pohledu personalizace ve vzdìláváníjevívyužitítechnik webu se sémantikou. K¾úèové slová: Adaptivníwebové systémy. Personalizace. E-vzdìlávání. Model uživatele. Sémantický web. Úvod E-vzdìlávání v souèasné podobì pokrývá širokou oblast aktivit doplòujících a v nìkterých pøípadech lépe èi hùøe nahrazujících uèitele v kontaktní, kombinované i takzvanì (v Èeských a Slovenských podmínkách) distanèní výuce a vzdìlávání. Programované uèení propagované jako model v 60. letech minulého století, u nás napø. [16], nemìlo odpovídající technické prostøedky pro masovou realizaci, kterou našlo mnohem pozdìji ve webu a jeho technologiích. Pojmy jako odkaz, návrat zpìt, nesekvenèní prùchod obsahem jsou realizovány hypertextem a jeho prohlížeèi nad vhodnì pøipravenými dokumenty a ve statické podobì je dnes používáme jako standardy. Podobnì je na trhu k dispozici øada výukových øídících systémù (LMS) které pøidávají øadu vlastností umožòujících odpovídající obsah uživateli nejen pøedložit, ale podporujících i správu uživatelù, zpravidla studentù, žákù a uèitelù, z pohledu øízení a organizace výuky. Nejèastìjším nestatickým rozšíøením hypertextu ve výukovém použití je zkoušení formou testování, tedy s nabízenou odpovìdí. I tento pøístup má své newebové poèátky ve 20. století. První inteligentní výukový stroj pro potøeby výuky pøedstavil Sidney L. Pressey ve 20. letech. Šlo o stroj na testy s více odpovìïmi. Stroj dával uživateli otázky a uživatel získal okamžitou zpìtnou vazbu. Již v tomto období lze spatøovat poèátky potøeby personalizace umožòující efektivní pøístup ke vzdìlávání pro vìtšinu populace. Vtomto pøíspìvku pøedkládáme pøehled možností personalizace a adaptivních webových systémù pro potøeby vzdìlávání a zmíníme se i o možnostech využití možností a technologií webu se sémantikou. Adaptivní webové systémy Adaptivní webové systémy pøedstavují rozvíjející se pøístup v oblasti webu, hypertextu, hypermédií a modelování uživatele. Adaptivní webové systémy rozšiøují funkènost hypermédií v prostøedí webových systémù o pøizpùsobení obsahu pøedkládaného uživateli. Zatímco tradièní hypermediální systémy prezentují stejný obsah a odkazy všem uživatelùm stejnì, adaptivní webové systémy si udržují zdroj znalosti o svých uživatelích (uživatelský model), a tyto informace používají za úèelem adaptace prezentaèní a navigaèní struktury webového systému. Každý uživatel má pøi interakci se systémem individuální vzhled a navigaèní možnosti. Zdroj znalosti uživatelù udržovaný webovým systémem je využíván napøíklad pro omezení poètu dostupných odkazù ve webovém systému a omezení hyperprostoru pøístupného uživatelùm. Tímto zpùsobem se pokouší adaptivní webové systémy øešit problém informaèního pøetížení a ztráty v hyperprostoru. Adaptivní webové systémy mohou být užiteèné ve všech oblastech, kde se oèekává, že systém bude užíván lidmi s rùznými cíli a vzdìláním, a kde je hyperprostor rozumnì velký. Všude, kde chceme dovolit individuální požadavky uživatelù mohou být nasazeny personalizované adaptivní systémy napø.: Systémy pro získávání informací: pomáhají uživatelùm pøi vyhledávání informací v hyperprostoru, v pøípadech, kdy uživatel není schopen sestavit formální dotaz a vyhledává informace metodou procházení odkazy propojených dokumentù. Online informaènísystémy hlavním cílem tìchto systémù, kterými mohou být systémy online dokumentace nebo online encyklopedie, je uživateli s rùznými stupni znalostí a s rùznými požadavky poskytnout referenèní pøístup k informaci. Online help systémy velmi podobné pøedchozím systému, s tím že se zabývají jen nìjakou konkrétní aplikaci (napø. tabulkový procesor) a uživateli pøedkládají informace sloužící k práci s touto aplikací. Výuková hypermédia a webové systémy pøedstavují jen omezenou èást hyperprostoru, èasto se jedná jen o jeden kurz, téma èi materiál. Cílem tìchto systémù je pomoci studentùm zvládnout uèební materiály. Velmi dùležitým aspektem tìchto systémù je, jak uživatelé znají dané téma. Vprùbìhu èasu se charakteristiky uživatele mìní, podle toho, jak prochází a chápe probírané téma. Architektura adaptivních webových systémù pro vzdìlávání Úvodem je potøeba zdùraznit, že jsme se soustøedili a popisujeme takovou tøídu adaptivních hypermédií, jíž jsou webové aplikace. Systémy na podporu vzdìlávání mùžeme zaøadit mezi webové systémy zamìøené na prezentaci obsahu (a již se jedná o LMS systémy nebo o aplikace, které prezentují obsah jednotlivého kurzu, napø. formou animací). Návrh takových systémù vyžaduje vytvoøení doménového modelu (nebo modelu obsahu) souèasnì s modelem navigace a s prezentaèním modelem. Vzávislosti na použitých technologiích jsou tyto modely reprezentovány oddìlenì od samotné aplikaèní logiky, a nebo jsou navzájem propleteny. Výhody oddìlené reprezentace spoèívají zejména v efektivnìjší tvorbì obsahu a údržbì vlastní aplikace. Vpersonalizovaných systémech se návrh doplòuje o model uživatele, který uchovává informace o cílech, charakteristikách a aktuálních vìdomostech uživatele - studenta a aplikaèní logika se rozšiøuje o pøizpùsobování. Podobnì je i zde z pohledu návrhu systému, tvorby modelù, jejich znovupoužití a údržby výhodná oddìlená reprezentace znalostí o pøizpùsobování (nejèastìji pomocí množin pravidel) a aplikace tìchto znalostí, tj. samotné pøizpùsobování. Bylo publikováno více referenèních modelù adaptivních systémù, pro pøehlednost postavíme náš výklad na AHAM (The Adaptive Hypermedia Application Model), který pochází z roku 1996, viz [9]. Tento model je realizován ve volnì šiøitelném systému AHA! [1], který byl 3

6 v rámci výuky programování v C++ používán, viz [15, 17]. AHAM rozlišuje: model domény: popisuje strukturu aplikaèní domény systému, tedy obsahu. Model domény se skládá z konceptù a vztahù mezi koncepty. Koncept reprezentuje ucelenou èást prezentované oblasti. Koncept mùže být buï atomický, nebo složen z množiny atomických konceptù, model uživatele: pøedstavuje individuální data o uživateli (napø. preference, vìk atd.) a uživatelovu znalost konceptù z modelu domény. Modelu uživatele-studenta se budeme podrobnìji vìnovat níže, model uèení: popisuje pedagogická pravidla, která vyjadøují, za jakých okolností je vhodné èi nevhodné smìrovat uživatele k jiným èástem aplikaèní domény. Vìtšina pravidel vyplývá pøímo ze vztahù mezi koncepty, tedy z doménového modelu, ale autor mùže vytváøet dodateèná pravidla, model prezentace: je softwarové prostøedí užívané pro sestavení adaptovaného obsahu a odkazù. Mechanismus nabízí knihovnu funkcí (tzv. konstruktorù) pro skládání informaèních stránek z fragmentù založených na elementech modelu domény, modelu uèení a modelu uživatele. Nìkteré mechanismy, mohou nabízet zpùsob definování nových konstruktorù, nebo rozšíøení již existujících. Dostateènì silný adaptivní mechanismus by mìl nabízet bìžné služby pro snížení potøeb autora explicitnì specifikovat nové konstruktory. Mechanismus rovnìž aktualizuje model uživatele sledováním chování uživatele pøi ètení a zaznamenává tak zmìny uživatelových vìdomostí. Modelování uživatele-studenta Vìtšina souèasných systémù, které realizují pøizpùsobování, uvažuje pouze dimenzi uživatele (pak mluvíme o personalizaci). Pøi pøizpùsobování obecnì má smysl mluvit i o dalších dimenzích jako jsou vnìjší prostøedí, použité technologie, místo nebo èas. Pak mluvíme o kontextu pøizpùsobování. Spojení charakteristik prostøedí a uživatele pøi podpoøe výuky nám umožní napø. uvažovat pøi pøizpùsobování èas prezentace urèitých vìdomostí [6, 7, 15, 17]. Model uživatele pøedstavuje charakteristiky, které mùžeme popsat jako doménovì nezávislé a doménovì závislé, viz obr. 1. Doménovì závislé charakteristiky rozšiøují definici konceptù modelu domény o vlastnosti, které se vztahují ke konkrétnímu uživateli. Vsystémech na podporu vzdìlávání jde napø. o atributy vyjadøující èas strávený studiem pøíslušného konceptu, stupeò vìdomostí vzhledem k danému konceptu, poèet návštìv daného konceptu. Doménovì nezávislé charakteristiky reprezentují charakteristiky uživatele platné pro více domén, napø. preferované styly uèení se, oblíbené barvy, znalost jazykù, používaný prohlížeè. Nìkteré z nich však mohou záviset na kontextu, napø. v práci používám Thunderbird a doma používám Outlook. Vsouvislosti s modelováním uživatele je více otevøených problémù, nìkteré z nich, které jsou pøedmìtem našeho výzkumu uvádíme: 1. Inicializace modelu uživatele (tzv. cold start problem): na zaèátku práce se systémem model uživatele neobsahuje dostatek informací pro efektivní pøizpùsobování. Tento problém se øeší zejména vytvoøením stereotypù a rovnìž manuálním zadáním charakteristik uživatele na zaèátku práce. Stereotypy lze vytvoøit na základì analýzy pøedcházejícího používání systému jinými uživateli. Pøíkladem mohou být techniky dolování asociaèních pravidel v datech z modelù uživatele, které jsme využili pøi doporuèování pøíkladù programování v systému ALEA [13]. Obrázek 1 Model uživatele a propojení s doménovým modelem (DM). 2. Reprezentace modelu uživatele plochou strukturou dvojic atribut-hodnota - pouze tvùrce modelu zná sémantiku charakteristik, a proto je jejich znovupoužití nároèné. Tento problém èásteènì øeší standardy jako napø. SCORM, které však nepokrývají všechny aspekty. Vtomto smìru se jeví jako vhodné využití ontologií na reprezentaci modelu uživatele [8]. 3. Automatické vytvoøení modelu uživatele: jde o nároèné úlohy multikriteriálního charakteru vyžadující zapojení metod a technik umìlé inteligence. Pøíkladem mùže být sledování èinnosti uživatele a následné odvození charakteristik, a nebo porovnáváním profilu uživatele s uživateli s podobnými zájmy metodami kolaborativního filtrování. 4. Oddìlený model uživatele pro každou aplikaci: znemožòuje sdílení modelù uživatele, což by zefektivnilo zejména tvorbu modelu uživatele. Sdílení je zajímavé zejména pro doménovì nezávislé charakteristiky, ale i v pøípadì doménovì závislých charakteristik pro stejné èi podobné domény. Možné øešení vychází z webových technologií a technologií založených na webu se sémantikou, kdy se model uživatele reprezentuje ontologií a prostøednictvím webové služby se zpøístupòuje jednotlivým aplikacím, které poskytují obsah pro podporu vzdìlávání, návrh takového systému viz [8]. 5. Údržba modelu uživatele: nìkteré charakteristiky uživatele se mohou èasem mìnit, napø. v souvislosti s aktivitami, které však nejsou v systému na podporu výuky zaznamenány (student byl na pøednášce, nìco se nauèil) nebo i v souvislosti s tím, že po urèitém èase student døíve nauèenou vìdomost zapomnìl. Øešením je revidování modelu uživatele napø. vyhodnocováním vìdomostí studenta rùznými prostøedky, získáváním charakteristik z jiných systémù. Vsouvislosti s charakteristikami spojenými s lidskou pamìtí je výhodné model lidské pamìti pøímo zapracovat do modelu uživatele. Jeden možný pøístup založený na využití tzv. køivky zapomínání jsme prezentovali v [2]. 6. Definování znalostí pøizpùsobování, tj. použití modelu uživatele: jde o nároènou úlohu, která v souèasnosti vychází pøevážnì z experimentù. Bìžná jsou pravidla typu: jestliže student navštívil koncept, zvyš hodnotu urèujícího pochopení konceptu o konstantu K. Je zøejmé, že taková pravidla pøedstavují znaèné zjednodušení skuteènosti, avšak v mnohých pøípadech jejich použití dává 4 Technológia vzdelávania

7 dobré výsledky. V[13] prezentujeme využití technik dolování v datech pro odvození pravidel pøizpùsobování vycházejíce z vhodného použití systému (berou se do úvahy cesty v grafu konceptù, které absolvovali úspìšní studenti v minulosti). 7. Etické otázky zaznamenávání údajù o uživateli: možnost zásahu do soukromí uživatele. Vtomto pøípadu jde o kompromis, mezi tím jaké informace o sobì zveøejníme a co za to dostaneme. Obecnì jedním z øešení, respektive nezbytností je zajištìní pøístupu uživatele ke svému modelu tak, aby uživatel vìdìl co vše o nìm systém zaznamenává a mohl upravit pøípadné nesprávné závìry. odkazy, pozor na znevýhodnìné uživatele a èastý zvyk semaforového oznaèení zelená/èervená pro nevhodné/vhodné odkazy. Namístì je doplnit možnost personalizace nastavení pro jednotlivé uživatele. Anotace odkazu mùže rozlišovat více èí ménì významný odkaz, vyjadøovat více stupòù vìdomosti (napø. nenastudován, nastudován, dobøe nastudován) pøípadnì mùže anotace informovat o schopnosti uživatele pochopit informace, které obsahuje cíl (pøipraven/nepøipraven èíst), generování odkazù: systém automaticky generuje nové odkazy (napøíklad objevuje souvislosti mezi jednotlivými koncepty). Tuto techniku používá ALEA. Techniky pøizpùsobování pro podporu výuky Pøi prezentaci obsahu uživateli se používají techniky pøizpùsobování vycházející z aktuálního stavu modelu uživatele a zvoleného modelu pøizpùsobování. Techniky pøizpùsobování lze rozdìlit na pøizpùsobováníobsahu vèetnì pøizpùsobovánívzhledu a pøizpùsobovánínavigace. Podrobný popis lze nalézt v èláncích Brusilovsky [11, 12] a v pøehledu na obr. 2. Pøi popisu technik pøizpùsobování využijeme systém AHA! Propracované techniky pøizpùsobování nabízí i adaptivní webový systém ALEA (Adaptive LEArning), viz [5], vyvinutý na Slovenské technické univerzitì v Bratislavì. Pøizpùsobování obsahu varianty stránek nebo fragmentù stránek: z více variant obsahu se uživateli zobrazí ta vhodná pro nìj, napøíklad podle úrovnì obtížnosti obsahu a modelu uživatele, rozšiøování textu: nabízí zobrazení textu ve zkrácené i rozšíøené verzi, napøíklad klíèová slova, zkratky èi slova z rejstøíku mohou být expandována, vkládání/odstraòování fragmentù obsahu: podle jejich vhodnosti v daném kontextu, napø. po dosažení požadované úrovnì znalostí se zobrazí další fragment. Pøizpùsobování vzhledu alternativní styly mohou být použity v pøípadì, kdy je implementován model prezentace (napø. AHA! od verze 3), anotace fragmetù napøíklad zmìnou barvy, napøíklad zašednutí naznaèuje nevhodnost pro studium v aktuálním stavu modelu uživatele. Pøizpùsobování navigace pøímé vedení: uživatel je veden obsahem tlaèítkem další kterým vybírá nejvhodnìjší koncepty a fragmenty. ALEA realizuje pøímé vedení na základì pravidel vefinovaných na tøech úrovních: na úrovni strategie uèení se, na úrovni konceptù a na úrovni informaèních fragmentù, uspoøádání odkazù: odkazy na další koncepty jsou seøazeny podle vhodnosti dle modelu uživatele, realizuje ALEA, AHA! zatím ne, skrývání odkazù: zjednodušuje navigaèní prostor skrýváním odkazù více zpùsoby: odkaz se nezobrazí (zobrazí se jeho text), odkaz se blokuje (je implementaènì závislé podle kombinace nezobrazení odkazu a anotace odkazu) nebo je odkaz z prezentace zrušen (ve výukovém obsahu používat velmi opatrnì - v obvykle malém informaèním prostoru ztrácí uživatel pøehled o jeho topologii), anotace odkazù: systém uživateli oznaèuje vhodné Obrázek 2 Možnosti adaptace. Závìr Otevøených problémù v oblasti adaptivních webových systémù ve vzdìlávání je øada. Mnohé, které jsme naznaèili, se týkají problému personalizace a pøizpùsobování. Mnohé problémy vyvstávají s použitím webu jako distribuovaného prostøedí - významným je smìr sdílení modelu uživatelù spolu s využitím standardù na reprezentaci metadat a odvozování definovaných konsorciem W3C. To by umožnilo studentùm podílet se na tvorbì vlastního modelu. Vedle možnosti sdílet modely uživatelù je nutné mít k dispozici obsah, tedy výukové materiály, s odpovídajícími metainformacemi podle definovaných standardù. I v našem prostøedí se v této oblasti provádí pomìrnì intenzivní výzkum [10]. Tato práce vznikla za podpory Kultúrnej a edukaènej grantovej agentúry v rámci projektu KEGA 3/5187/07 a za podpory projektu FRVŠ 60/2007. ADAPTIVE WEB-BASED SYSTEMS FOR LEARNING Abstract: Adaptive web-based systems can be applied in e-learning to improve the orientation of a student in the learning materials. Apart from a domain model for adaptive application a user model is a necessity. We describe possibilities of adaptive web-based applications in learning of programming domain. The Semantic Web provides promising direction in personalization for educational web-based applications. 5

8 Keywords: Adaptive web systems. Personalization. E- education. Model. Semantic web. Literatura [1] Adaptive Hypermedia for All - AHA! BRA, Paul De. Technical University Eindhoven, Nederland. [online], [cit ]. [2] ÁGH, P., BIELIKOVÁ, M.: Considering Human Memory Aspects to Adapting in Educational Hypermedia. Sborník Workshop on Individual Differences, AH 2004, L. Aroyo and C. Tasso (Eds.). The Netherlands, August 2004, str [3] BIELIKOVÁ, Mária, MORAVÈÍK, Michal.: Modeling the Content of Adaptive Web-Based System Using an Ontology. In: SMAP06, str IEEE. ISBN: [4] BIELIKOVÁ, Mária. Personalizované webové systémy na podporu vzdelávania. SCO 2006, zvaná pøednáška, sborník str Konvoj, 2006, Brno. ISBN X. [5] BIELIKOVÁ, Mária. An adaptive web-based system for learning programming. In: J. Continuing Engineering Education and Life-Long Learning, Inderscience, Vol. 16, Nos. 1/2, [6] BIELIKOVÁ, M., HABALA, R.: Time-Based Extensions to Adaptation Techniques. Sborník AH rd In: Conf. on} Adaptive Hypermedia and Adaptive Web-Based Systems. P. De Bra, W. Nejdl (Eds.). Springer-Verlag, LNCS Eindhoven, The Netherlands, August, 2004, str [7] BIELIKOVÁ, M., KURUC, J., ANDREJKO, A.: Learning Programming with Adaptive Web-Based Hypermedia System AHA!. Sborník ICETA th In: Conf. on Emerging e-learning Technologies and Applications, F. Jakab, V. Fedák, I. Sivý, M. Buèko (Eds.), Sept. 2005, Košice, Slovakia, str [8] BIELIKOVÁ, M., KURUC, J.: Sharing User Models for Adaptive Hypermedia Applications. Sborník ISDA th In: Conf. on Intelligent Systems Design and Applications. H. Kwasnicka, M. Paprzycki (Eds.), Sept. 2005, Wroclav, Poland, IEEE Computer Society Press, str [9] BRA, Paul De, RUITER, J.-P. AHA! Adaptive Hypermedia for All. In WebNet Conference, str , [10] BUREŠ Miroslav, MORÁVEK Adam, JELÍNEK Ivan.: Nová generace webových technologií. Praha: 1. VOX a.s. - Nakladatelství, ISBN X. [11] BRUSILOVSKY Peter. Methods and Techniques of Adaptive Hypermedia. In: Adaptive Hypertext and Hypermedia, Kluwer Academic Publisher, 1998, str ISBN: [12] BRUSILOVSKY Peter. Adaptive Hypermedia. User Modeling and User-Adapted Interaction Journal, Vol. 11 No. 1-2, s , [13] KRIŠTOFIÈ, A., BIELIKOVÁ, M.: Improving Adaptation in Web-Based Educational Hypermedia by means of Knowledge Discovery. Sborník HT th ACM Conf. on Hypertext and Hypermedia, ACM Press, Sept. 2005, str [14] PITNER, T., DRÁŠIL, P.: Platforma pro pesonalizaci standardizovaných výukových materiálù. Sborník SCO, vyd. Brno. Masarykova univerzita, str ISBN X. [15] ŠALOUN, Petr, VELART, Zdenìk.: Adaptive Hypermedia as a mean for learning programming. AEW- SE pøi ICWE ACM Digital Library, 2006, ISBN [16] TOLLINGEROVÁ, D., KNÌZÙ, V., KULIÈ, V.: Programované uèení. Praha. SPN, [17] VELART, Zdenìk, ŠALOUN, Petr: Využitíadaptivního hypermediálního systému AHA! pøi výuce programovacího jazyka C++. Objekty 2005, str ISBN Prof. Ing. Mária Bieliková, PhD. UISI FIIT STU, Ilkovièova Bratislava, Slovensko Doc. RNDr. Petr Šaloun, Ph.D. KIP PøF OU 30. dubna 22, Ostrava, CZ , Èesko AKTIVITA DATABÁZA V E-LEARNINGOVÝCH KURZOCH LMS MOODLE Martin Drlík - SR Abstrakt: LMS Moodle obsahuje v základnej inštalácii viacero modulov aktivít, ktoré si kladú za cie¾ rôznymi spôsobmi motivova študenta e-learningového kurzu k aktívnej úèasti na výuèbe. Okrem základných modulov aktivít sa v LMS Moodle vo verzii 1.6 objavil modul aktivity Databáza, ktorý ponúka široké možnosti využitia vo výuèbe. V našom príspevku uvádzame niektoré možnosti využitia modulu Databáza vo výuèbe, ktoré sme prakticky odskúšali. Zaoberáme sa otázkami týkajúcimi sa možnos ami nastavenia tohto modulu, ako aj prípravou šablóny pre jednotlivé typy poh¾adov. Na záver sumarizujeme naše praktické skúsenosti s prácou študentov s modulom Databáza. K¾úèové slová: Motivácia študentov. Tvorba kurzov. Modul aktivít. Modul Databáza. LMS Moodle. Úvod Na Katedre informatiky FPV UKF v Nitre sa už nieko¾ko rokov zaoberáme výuèbou formou e-learningu a skúmame možnosti využitia viacerých LMS v kombinovanej forme štúdia. Vposledných troch rokoch s úspechom využívame možnosti, ktoré nám poskytuje LMS Moodle. E-learningové kurzy vytvorené v LMS Moodle aktívne využívame v kombinovanej forme štúdia v odboroch Aplikovaná informatika, Modelovanie v prírodných vedách a Uèite¾stvo akademických predmetov. Na základe našich doterajších skúseností môžeme tvrdi, že táto forma výuèby je prínosom pre študentov i vyuèujúcich, hoci predstavuje zvýšenú èasovú zá až vyuèujúceho. Ve¾mi èasto sme svedkami toho, že prostredie e-learningových kurzov v LMS Moodle sa používa iba na zverejòovanie študijných materiálov pre študentov. Študenti sa nemusia aktívne zapája do výuèby v prostredí e-kurzu, odovzdáva úlohy, diskutova na odborné témy a pod. Dôraz sa kladie na výuèbu klasickou formou tvárou v tvár. 6 Technológia vzdelávania

9 Ve-learningových kurzoch, vytvorených na Katedre informatiky, však s úspechom používame viaceré moduly aktivít, ktoré majú za cie¾ podnieti študentov k vyššej aktivite. Týmito aktivitami sa snažíme rozvíja ich kritické myslenie, schopnos obháji si vlastný názor, schopnos nebá sa opýta, èi zmysel pre prácu v tíme. Najèastejšie využívame možnosti, ktoré nám poskytujú aktivity diskusné fórum a zadanie. Priebeh výuèby v kombinovanej forme aktívne prispôsobujeme aj na základe spätnej väzby od študentov. Ich názory získavame pomocou modulov Anketa a Spätná väzba, ktoré sú zárukou zachovania anonymity hlasujúcich. Na overenie porozumenia nevyhnutných teoretických poznatkov, ktoré si musia študenti poèas štúdia osvoji, používame integrovaný modul Test. Jednou z výhod použitia LMS Moodle je intenzívny vývoj samotného LMS a jeho jednotlivých modulov a blokov. Na vývoji spolupracuje ve¾ká skupina vývojárov, prièom vo vývoji všetkých jeho èastí sa kladie dôraz na ich prínos pre proces výuèby. Modul aktivít Databáza Jedným z menej známych modulov, ktoré sa stali súèas ou základnej inštalácie LMS Moodle od verzie 1.6, je modul Databáza. Tento modul sa nachádza v ponuke roletového menu Prida aktivitu a možno ho, podobne ako ostatné aktivity, použi v hlavných aktivitách e-learningového kurzu alebo v aktivitách konkrétnej lekcie. Obr. 1 Formulárové prvky Keïže v súèasnosti je priamo do výuèby na Katedre informatiky nasadená verzia 1.6 prostredia LMS Moodle, rozhodli sme sa v rámci predmetov, ktoré vyuèujeme, tento modul vyskúša. Modul Databáza poskytuje množstvo spôsobov využitia, je dostatoène flexibilný a používate¾sky ¾ahko ovládate¾ný. Jeho hlavná výhoda spoèíva v tom, že tvorca kurzu môže presne definova jednotlivé položky a vzh¾ad formulára, s ktorým potom prichádza študent do kontaktu. Údaje vložené študentom sa uložia do samostatnej databázovej tabu¾ky, èo umožòuje ich ¾ahké filtrovanie a zoraïovanie pod¾a požiadaviek vyuèujúceho alebo samotných študentov. Nastavenia Podobne ako ostatné súèasti prostredia e-learningového kurzu v LMS Moodle, sa nastavenie modulu Databáza realizuje formou webových formulárov. Nastavenie modulu Databáza má však svoje špecifiká a pozostáva z troch krokov. Nastavenie všeobecných vlastností modulu Vprvom kroku máme k dispozícii možnos nastavenia presných termínov otvorenia a uzavretia celej aktivity. Najzaujímavejšia je však možnos urèi, èi sa na napåòaní tejto aktivity budú podie¾a iba vyuèujúci alebo aj študenti. Vprípade výberu druhej možnosti sa môžeme rozhodnú, ko¾ko príspevkov musí každý zo študentov vloži, èi vložené príspevky podliehajú schváleniu vyuèujúcim. Rozvoj kritického myslenia študentov môžeme podnieti povolením pripája k jednotlivým riešeniam študentov komentáre iných študentov a vyuèujúcich, ako aj výberom vo¾by ohodnoti vložený príspevok bodmi alebo zámkou. Vytvorenie formulára, ktorý sa zobrazí študentom a vyuèujúcim Na rozdiel od väèšiny iných modulov aktivít, vyplnením úvodných nastavení sme ešte nevytvorili použite¾ný modul. Vdruhom kroku sa preto musíme zaobera otázkou, z akých položiek bude pozostáva formulár, ktorý budú študenti vypåòa. Modul Databáza poskytuje tvorcovi vo¾nos vo výbere jednotlivých položiek, ktoré sa majú zobrazi študentovi. K dispozícii sú jednak typické webové formulárové prvky, jednak niektoré špeciálne, ktoré však nájdu v e-kurze široké uplatnenie (Url, Obrázok, Dátum, zemepisná šírka a dåžka), a zároveò si od budúcich používate¾ov - študentov - nevyžadujú špeciálne znalosti. Po výbere konkrétneho formulárového prvku možno nastavi jeho ïalšie vlastnosti, napríklad názov. Špecifikom tohto po¾a je, že sa pod¾a neho pomenuje názov ståpca v databáze, preto by autor tohto modulu mal zvoli názvoslovie typické pre programovanie alebo databázy (bez diakritiky a medzier), hoci to prostredie samo nevyžaduje. Výsledný tvar pomenovania, ktoré sa zobrazí študentovi, nastavíme v šablóne zobrazenia formulára. Prispôsobenie šablóny modulu pre zobrazenie jednotlivých záznamov a ich zoznamu Nastavenie vzh¾adu formulára je najnároènejšou èas- ou nastavenia modulu Databáza. K dispozícii máme totiž tri šablóny: Zobrazenie zoznamu - všetky príspevky študentov zobrazené pod sebou a zoradené pod¾a zvoleného kritéria Zobrazenie jednotlivých príspevkov Zobrazenie vlastného formulára pre vloženie príspevku Všetky tri šablóny možno editova. K dispozícii máme vstavaný WYSIWYG editor, ktorý umožòuje vytvori pútavý vzh¾ad jednotlivých príspevkov aj tvorcom, ktorí neovládajú jazyk HTML. Je nevyhnutné skontrolova vzh¾ad jednotlivých poh¾adov na príspevky, najmä v prípade pridávania nových polí do formulára. Systém ich totiž nevloží k ostatným korektne, ale jednoducho ich umiestni v¾avo dole na stránke. Okrem toho, iba pomocou šablón sa môžeme rozhodnú, èi sa pri jednotlivých príspevkoch zobrazia tlaèidlá umožòujúce jeho editáciu alebo odstránenie, potvrdenie správnosti, èi meno študenta, ktorý daný príspevok vložil. 7

10 Príklady použitia Modul aktivít Databáza sme skúsili použi vo viacerých formách v rámci e-learningových kurzov urèených pre podporu kombinovanej formy výuèby predmetov Relaèné databázy, Informaèné systémy a Vybrané kapitoly z databázových systémov. Najprv si popíšeme použitie tohto modulu v aktivitách urèených pre celé obdobie, v ktorom študent navštevuje kurz, potom sa zameriame na využitie tejto aktivity v konkrétnej lekcií. však chceli, aby sa zaujímavé, zvláš vydarené práce, zachovali pre inšpiráciu ïalších študentov. Obr. 2 Dva poh¾ady na príspevky uložené v module Databáza Hlavné aktivity kurzu Aktivity zobrazené v úvodnej èasti e-learningového kurzu slúžia študentom na úvodné oboznámenie sa s obsahom kurzu, kritériami ich hodnotenia a dôležitými termínmi. Cie¾om je poskytnú študentovi tieto informácie v preh¾adnej forme. Okrem týchto informácií, ktoré sú pre študenta väèšinou zaujímavé iba na zaèiatku a konci úèasti v kurze, využívame túto èas e-learningového kurzu na zobrazenie aktivít, ktorých trvanie nie je obmedzené témou alebo týždòom výuèby, ale sú prístupné študentom poèas celého ich štúdia. Odkazy na externé zdroje Modul Databáza možno s úspechom využi ako alternatívu k webovej stránke, na ktorej uvádzame odkazy na ïalšie zaujímavé elektronické zdroje (Obr.2). Použitím Databázy môžeme nahradi strohé vymenovanie hypertextových odkazov na externé zdroje nieèím omnoho pútavejším. Jednotlivé odkazy môžeme zobrazi vo forme snímok obrazovky obohatených o ich výstižnú charakteristiku a hodnotenie. Ku každému takémuto odkazu môžu študenti navyše prida svoj názor alebo zhodnoti obsah pridaním bodového hodnotenia uvedeného zdroja. Fotogaléria Pod¾a diskusných fór k modulu Databáza, sa tento modul najèastejšie používa na vytvorenie galérie študentských prác. Študenti alebo vyuèujúci zverejnia zaujímavé fotografie alebo schémy a nákresy a ostatní majú za úlohu sa k nim vyjadri, objektívne zhodnoti alebo pripomienkova. Aj keï podobnú galériu možno vytvori pomocou diskusného fóra, výhodou aktivity Databáza je možnos prida k obrázku ïalšie doplòujúce informácie, upravi celkový vzh¾ad jednotlivých príspevkov a spôsob ich zobrazenia. Galéria najúspešnejších študentských prác Ak sa e-learningový kurz používa už nieko¾ko vyuèovacích cyklov, je väèšinou potrebné aktivitu študentov z predchádzajúcich období odstráni. Niekedy by sme Obr. 3 Využitie modulu Databáza ako alternatívy k modulu Zadanie Vtakomto prípade je jednou z alternatív práve modul Databáza. Môžeme vytvori Galériu najlepších študentských prác a použi ju ako zdroj riešených príkladov. Sú až Okrem plnenia povinností v rámci jednotlivých lekcií kurzu sa snažíme motivova študentov k samostatnému riešeniu komplexnejších problémov, ktoré preveria, èi sa študenti dostatoène oboznámili s problematikou kurzu a vedia rieši problémy, v ktorých musia použi všetky doteraz získané poznatky. Jedným zo spôsobov, ako takéto úlohy realizova, je vypísanie sú aže, ktorá prebieha poèas obdobia štúdia. Modul Databáza umožòuje nadefinova všetky položky, ktoré by mal výsledný projekt obsahova. Vprípade informatických predmetov by mal projekt odovzdaný v rámci sú aže obsahova popis aplikácie vo forme dokumentu, skomprimovaný archív vlastnej aplikácie, relaènú schému a UML diagramy. Aktivity v lekcii Vkaždej lekcií, èi už sme sa rozhodli pre týždenný alebo tematický formát, potrebujeme motivova študentov k vyššej aktivite. Jednou z možných alternatív je modul Databáza. Môžeme použi niektorý z už spomenutých príkladov použitia Databázy, prípadne vytvori ïalšie, menej èasovo nároèné príklady. Zadania samostatnej práce Ak majú študenti odovzdáva vypracované úlohy vo forme súborov, èasto využijeme možnosti, ktoré nám ponúka modul Zadanie. Nevýhodou tohto modulu je, že študenti nemajú navzájom prístup k jednotlivým riešeniam, 8 Technológia vzdelávania

11 nemôžu si ich pozrie a vyjadri svoj názor. Tieto požiadavky spåòa aktivita Databáza. Obr 3. ilustruje príklad, kedy sme aktivitu Databáza použili na odovzdanie zadania zameraného na tvorbu ER diagramov. Praktické postrehy z výuèby Použitie modulu Databáza priamo v kombinovanej forme výuèby naráža na tie isté problémy, ako ostatné moduly, ktoré vyžadujú aktívnu úèas študentov. Ich spoluprácu možno rozdeli na dve èasti. Napåòanie Spolupráca študentov na tvorbe obsahu závisí od úèelu, na ktorý má tento modul slúži. Je prirodzené, že povinne definovaná úèas dosiahne výrazne lepšie výsledky ako dobrovo¾ná, a to aj v prípade, že sú študenti za svoju aktivitu ocenení bodmi navyše. Vtejto súvislosti však môžeme konštatova, že študenti nemali problém pracova s jednotlivými poh¾admi na príspevky, ani pridáva vlastné príspevky v prostredí webového formulára. Vkaždom prípade odporúèame, aby úloha, ktorá využíva aktivitu Databáza, obsahovala v úvode inštrukcie, èo sa od študenta oèakáva, ktoré položky formulárov musí povinne vyplni a aké formátovanie môže v jednotlivých textoch použi. Komentáre Iná situácia nastáva, ak chceme, aby študenti pridali k jednotlivým príspevkom svoj komentár. Študenti nie sú zatia¾ zvyknutí vyjadrova a obhajova svoj názor, málokedy majú záujem v prostredí e-kurzu pripomienkova práce iných študentov, preto ažisko hodnotenia zostáva na pleciach uèite¾a. Jednou z príèin tohto stavu je fakt, že sa naše skúsenosti týkajú použitia e-learningových kurzov v kombinovanej forme štúdia, kde musíme bra do úvahy fakt, že sa študenti osobne poznajú. Vnašich kurzoch sme využili možnos vklada komentáre prevažne na napísanie pripomienky uèite¾a k odovzdanému riešeniu. Vniektorých prípadoch sa táto diskusia rozvinula a bola prínosom aspoò pre konkrétneho študenta. Hodnotenie Podobný efekt ako písanie komentárov spôsobila možnos hodnoti práce ostatných študentov. Aj keï je táto forma hodnotenia èlánkov, fotografií, videí, èi programov na Internete ve¾mi rozšírená a ob¾úbená, v e-learningovom kurze ju študenti málokedy používajú. Na základe uvedeného je jednou z našich priorít rozvoj schopností študenta kriticky, ale objektívne, hodnoti práce iných študentov a obhajova svoj názor. Až vtedy budeme môc poveda, že uèite¾ vystupuje v e-learningovom kurze v úlohe tútora, èi moderátora, a usmeròuje èinnos študentov. Záver Vnašom príspevku sme chceli predstavi menej èasto využívaný modul aktivít - modul Databáza. Tento modul je ve¾mi vhodným doplnkom ku klasickým modulom aktivít. Jeho otestovaním priamo vo výuèbe sme nadobudli presvedèenie, že hoci si jeho nastavenia a príprava finálneho vzh¾adu vyžadujú väèšie skúsenosti tvorcu kurzu, je praktickým prínosom pre celkovú kvalitu kurzu. Tento modul spåòa všetky atribúty moderného spôsobu výuèby formou e-learningu, pretože umožòuje spoluprácu typu študent - uèite¾, študent - študent, podporuje tímovú prácu a kritické myslenie, obhajovanie svojho názoru a pod. Vnašom príspevku sme v krátkosti opísali viaceré možnosti využitia tohto modulu aktivít, èi už ako jednej z hlavných aktivít kurzu alebo alternatívnej aktivity v konkrétnej lekcii. Urèite sme nevymenovali všetky možnosti modulu, ale veríme, že sme inšpirovali širokú komunitu kreatívnych tvorcov kurzov v LMS Moodle a èoskoro budeme ma možnos oboznámi sa s jeho ïalšími možnos ami. ACTIVITYMODUL DATABASE IN E-LEARNING CO- URSES IN LMS MOODLE Abstract: There are several modules in the standard installation of the LMS Moodle, that purpose is to motivate students of e-learning course to participate in education more actively. Except these basic modules, there is a module Database in the LMS Moodle from the version 1.6. The module Database offers interesting opportunities in educational process. We present some examples of usage of the module Database in our contribution that we have used in our e-learning courses. We deal with issues about different additional options of this module and about creating templates of its layout. We describe our practical experience with the module Database and evaluate the students work with this module at the end of our contribution. Keywords: Student motivation. E-course aktivity. Modul Database. LMS Moodle. Literatúra 1. KAPUSTA, Jozef - SKALKA, Ján - TURÈÁNI, Milan. Chýba vám nieèo v Moodle? Tak si to doprogramujte!. In: Spolupráce univerzit pøi efektivní tvorbì a využívání vzdìlávacích zdroju. Praha: ÈVUT Praha, 2006, s ISBN SKALKA, Ján - DRLÍK, Martin - KAPUSTA, Jozef - ŠVEC, Peter. Blended learning s podporou LMS Moodle v programátorsky orientovaných predmetoch. In Technológia vzdelávania. 2006, roè. 14, è. 4, s IS- SN X. 3. SKALKA, Ján - DRLÍK, Martin - KAPUSTA, Jozef - ŠVEC, Peter. Podoby elektronického vyuèovania v prostredí Moodle. In: DIVAI 2006: Dištanèné vzdelávanie v Aplikovanej informatike: zborník z vedeckého seminára. Nitra: FPV UKF Nitra - edícia Prírodovedec è. 208, 2006, s ISBN ŠVEJDA, Gabriel - PALKOVÁ, Zuzana - DRLÍK, Martin - HORVÁTHOVÁ, Zuzana - BELÁKOVÁ, Tatiana. Vybrané kapitoly z tvorby e-learningových kurzov. Nitra: UKF, s. ISBN ŠVEC, Peter. Možnosti využitia poèítaèových sietí vo vzdelávaní. In VI. vedecká konferencia doktorandov a mladých vedeckých pracovníkov: zborník z medzinárodnej konferencie. Nitra: FPV UKF, edícia Prírodovedec è. 159, 2005, s ISBN Diskusné fórum k modulu Databáza. (on-line) Mgr. Martin Drlík Katedra informatiky FPV UKF v Nitre mdrlik@ukf.sk 9

12 VYUŽITÍ PRINCIPÙ PROGRAMOVÉHO UÈENÍ KE KONSTRUKCI STUDIJNÍCH AKTIVIT V ON-LINE KURZU Mikuláš Gangur - ÈR, Eugen Kvašòák - ÈR Abstrakt: Èlánek ukazuje možnosti LMS Moodle ke konstrukci studijních aktivit s použitím principù programového uèení. V dalším se zamýšlínad možnostírozšíøenílms o dalšíprvky pro podporu uvedeného pøístupu a podporu konstrukce studijních aktivit vedoucí k výukové høe. Klíèová slová: E-learning. Programové uèení. LMS Moodle. Uèící test. Výuková hra. Úvod Je možné øíci, že výuka pomocí ICT je dnes na všech stupních škol samozøejmostí. Využívá informaèní a komunikaèní technologie, ale zároveò stále vychází z rùzných již døíve používaných stylù uèení. Jejich pøehled právì ve spojení s ICT uvádí èlánek [Gangur, 2005] a podrobnì je popsán v èlánku [Prebsky, 2001]. Pøehled jednotlivých teorií a paradigmat uèení je uveden napø. v èlánku [Votava, 2007]. Jeden z uvedených pøístupu - programové uèení - je použit ke konstrukci studijních aktivit kurzù v LMS prostøedí Moodle. Pøíspìvek ukazuje možnost využití programového uèení pøi tvorbì výukového (uèícího) testu, která využívá možností sestavení testù v LMS Moodle a nastavení jejich parametrù nejen pro klasické všeobecnì používané otestování dosažených vìdomostí, ale právì pro výuku dané problematiky použitím studijní aktiviy Testy (Quiz) a postupu programového uèení. Výsledkem je návrh na rozšíøení nastavitelných parametrù testových otázek pro vìtší podporu uvedeného pøístupu. Vdalším jsou aplikovány postupy programového uèení ke konstrukci výukového objektu na bázi studijní aktivity Pøednáška (Lesson), která pøímo podporuje prvky programového uèení. Je ukázán konkrétní pøíklad možné implementace výuky pomocí této studijní aktivity. Na závìr je uveden návrh na použití Pøednášky k možné implementaci jednoduché výukové hry. Principy programového uèení Autory programového uèení, které bylo vyvinuto na základì operaèního podmiòování, jsou B. F. Skinner a E. L. Thorndike [Wleklinsky, 2007]. Programové uèení je založeno na zpìtné vazbì, kontrole uèení, která probíhá bez uèitele a je pøenesena na žáka, a dále na zásadì postupné aproximace, tj. postupného smìrování ke koneènému cíli [Votava, 2007, WikiPL]. Programované uèení je založeno na ètyøech hlavních principech: Princip aktivní odpovìdi: aktivní odpovìï se lépe zafixuje, žák pracuje stále aktivnì. Princip malých krokù: v souladu se zásadou postupné aproximace je nároènost mezi známým a dosud neznámým odstupòována tak, aby rozdíly byly co nejmenší, žák má možnost postupovat k cíli plynule a pomìrnì rychle, krok za krokem, vesmìs jen skrze správné odpovìdi. Princip prùbìžného odmìòování: nemá být odpovìdi bez zpevnìní, neustále zpevòování nauèeného pozitivní zpìtnou vazbou udržuje pozornost a kladnou motivaci. Princip individuálního tempa: žák má mít možnost postupovat v práci rychlostí, která je mu vlastní. Uvedené principy jsou aplikovány v implementaci uèících testù s využitím studijní aktivity Test (Quiz) v LMS Moodle a poté k implementaci interaktivního návodu jako pøíkladu výukového objektu pomocí studijní aktivity Pøednáška (Lesson) v LMS Moodle. Použití studijní aktivity Test (Quiz) Pro aplikaci prvkù programového uèení pøi tvorbì uèícího testu využijeme nastavení následujících parametrù testu: Povolený poèet pokusù - Neomezený poèet pokusù. Vzhledem k požadavku libovolného opakování testu v procesu uèení neomezujeme poèet pokusù použití testu. Každý pokus staví na pøedchozím - Volitelné. Pokud student odpoví správnì, je možné jeho odpovìï zachovat a nebo v rámci opakování osvojené znalosti odpovìï vyžadovat znovu. Adaptivní režim - Ano. Tento velice dùležitý parametr umožòuje studentovi opakovat každou otázku ihned znovu tak dlouho, dokud není úspìšný popø. nepøejde k dalšímu problému. Penalizace - Ne. Nulová penalizace umožòuje studujícímu opakovat odpovìdi bez omezení. Studentùm se mají zobrazit komentáøe - Ihned po pokusu o zvládnutí testu. Velmi dùležité nastavení pro konstrukci uèícího testu. U jednotlivých otázek mají význam zejména následující parametry: Penalizaèní faktor - 0. Nulová penalizace umožòuje studujícímu opakovat odpovìdi bez omezení. Komentáø - Jeden z nejdùležitìjších parametrù u každé otázky. Umožòuje vložit slovní hodnocení špatné i správné odpovìdi popø. umožòuje vkládat správné postupy pro øešení poèetních úloh (Numerická úloha, Vypoèítávaná odpovìï, Cloze otázka). Nìkteré z uvedených paramterù mají smysl nastavovat pro úèely tvorby uèícího testu pouze u nìkterých typù úloh: Krátká tvoøená odpovìï - Penalizaèní faktor=0. Vyplnìn komentáø. Dlouhá tvoøená odpovìï - Nemá význam penalizaèní faktor, ale je možné využít Poznámku. Cloze otázka - Penalizaèní faktor=0. Komentáøe vyplnìny pro jednotlivé možnosti v rámci tvorby textu Cloze úlohy. Numerická úloha - Penalizaèní faktor=0. Vyplnìn komentáø. Pravda/Nepravda - Penalizaèní faktor=0. Vyplnìny komentáøe pro obì možnosti. Vypoèítávaná odpovìï - Penalizaèní faktor=0. Vyplnìn komentáø. Úloha s výbìrem odpovìdi - Penalizaèní faktor=0. Vyplnìny komentáøe pro všechny možnosti. Nastavení uvedených parametrù, zejména Komentáøù je patrné z následujících pøíkladù nìkolika otázek rùzných typù. 10 Technológia vzdelávania

13 Pøíklad è. 1 Pøi jaké roèní úrokové míøe naspoøí klient za 5 let 4500 Kè, pokud je schopen platit vždy na zaèátku mìsíce èástku 1500 Kè? Komentáø: Úloha øeší urèení úrokové míry dùchodu, kterou nelze vyjádøit pomocí odvozeného vztahu z rovnice pro budoucí hodnotu dùchodu. Úrokovou míru je nutné urèit pomocí interpolaèní tabulky, ve které nahrazujeme funkci budoucí hodnoty lineární funkcí na intervalu o velikosti 1%. Vprvním kroku naleznìte tento interval pomocí vztahù pro první pøiblížení a následnì dosazením blízkých hodnot do vztahu pro budoucí hodnotu. Ve druhém kroku použijte nalezený interval v interpolaèní tabulce. Možné chyby: - Špatnì urèená výchozí hodnota (budoucí vs souèasná) - Špatnì urèený typ dùchodu (polhùtný vs. pøedlhùtný) - Špatnì urèený interval pro interpolaci (hodnota k není v intervalu) - Špatnì dosazení úrokové míry vzhledem k období (v interpolaèní tabulce používáme nominální úrokové míry) - Numerická chyba - Nevhodné zaokrouhlování mezivýsledkù Pøíklad è. 2 Pomocí jakého ukazatele porovnáváte výnos napø. u banky, pokud chcete uložit peníze na 3 mìsíce? Odpovìï 1: Nominální úroková sazba. Vyberu banku s nejvìtší nominální sazbou. Komentáø: Nominální míra není urèující, také záleží na frekvenci pøipisování. Odpovìï 2: Frekvence pøipisování úrokù. Vyberu banku s nejvìtší frekvencí pøipisování úrokù. Komentáø: Frekvence pøipisování není urèující, také záleží na velikosti nominální úrokové míry. Odpovìï 3: Efektivní úroková sazba. Vyberu banku s nejvìtší efektivní sazbou. Komentáø: Správná odpovìï. Odpovìï 4: Typ úroèení. Vyberu banku, která úroèí složeným úroèením. Komentáø: Na krátkodobém penìžním trhu se úroèí vìtšinou jednoduchým úrokem, protože je do jednoho roku výhodnìjí než úroèení složené. To se používá na dlouhodobém kapitálovém trhu. Pøíklad è. 3 Chcete získat 1.5 mil. korun na koupi bytu pomocí hypotéky. Banka A nabízí hypotéku na 15 let se sazbou 3.7 % s poèáteèním poplatkem 8000 Kè, splátkami na konci mìsíce a poplatkem za vedení úètu na zaèátku mìsíce, banka B nabízí hypotéku na 15 let se sazbou 4.2 %, splátkami na konci mìsíce bez poèáteèních poplatkù i poplatkù za vedení úètu. Pro jakou výši poplatkù bude hypotéka u banky A výhodnìjší? Doplòte následující tvrzení? {Pro porovnání bank použijeme kritérium 1:MULTI- CHOICE:èistá souèasná hodnota#nelze použít, nemáme k dispozici referenèní sazbu~index ziskovosti#nelze použít, nemáme k dispozici referenèní sazbu~index návratnosti#toto je pouze doplòkové kritérium~vnitøní výnosové procento#toto kritérium je vhodné pouze pro banku B, kde se sazba rovná IRR~budoucí hodnota#takové kritérium neexistuje~=irr banky B a pro A použít IRR k urèení výše poplatku#toto je vhodný postup, IRR banky B se rovná IRR ~IRR banky A a pro B použít IRR k urèení výše poplatku#toto }nelze použít, poèítáme výši poplatkù u banky A. Aby hypotéka banky A byla výhodnìjší, musí být poplatek za {}{}vedení úètu banky 1:MULTICHOICE:rovný~=menší~vìtší než 2:NUMERICAL:=300.29:0.01Kè. Komentáøe jsou hodnì používány u otázek typu Úloha s výbìrem odpovìdi (Pøíklad è. 2), u Cloze úlohy (Pøíklad è. 3) nebo u úlohy typu Pravda/Nepravda. U tìcho otázek se komentáø objeví vždy, pokud uživatel zvolí danou možnost popø. vyplní dané pole (Cloze úloha). To je dùležité pro úèely použití testu jako uèícího. Vpøípadì špatné odpovìdi student obdrží hned komentáø a tím získá okamžitou nápovìdu pro øešení dané úlohy nebo celý návod na øešení. U ostatních typù otázek (zejména Numerická a Vypoèítávaná úloha) vidíme nedostatek právì v zobrazení komentáøe k úloze pouze pøi správnì zadané odpovìdi, kdy už tento komentáø (nápovìda) nemá velký význam. Otázkou je, kdy se takovýto komentáø má zobrazit Jistì je žádoucí, aby si studující aspoò jednou vyzkoušel danou úlohu vlastními silami a nevyvolal okamžitou nápovìdu. Øešením mùže být dle nás nìkolik vylepšení nejen tìchto typù otázek: 1. Možnost zadat jako jeden z parametrù otázky tzv. Implicitní komentáø pøi nesprávné odpovìdi. Tato možnost je diskutována jako možné vylepšení verze 1.8, ve které je implementována možnost OFIA (Overall feedback for incorrect answer), v diskusním fóru moodle.org jako DFIA (Default feedback for an incorrect answer). 2. Další možnou inovací je zadání parametru urèujícího možnosti zobrazení komentáøe (napovìdy) po zadaném poètu pokusù ze strany studenta. Toto nastavení umožòuje øešení úlohy studentem vlastními silami pøed zveøejnìním. 3. Pøedchozí inovaci je možné rozšíøit o možnost zadání komentáøe v nìkolika úrovních, které se zobrazují dle nastaveného poètu pokusù ze strany studenta. Uvedené inovace jsou možné u vìtšiny typù úloh. U nìkterých, zejména u úlohy s výbìrem odpovìdi, mùže být nevhodné použití èi špatná implementace DFIA pro studenta matoucí. Použití studijní aktivity Pøednáška (Lesson) Pøednáška pøináší studentùm obsah v zajímavé a flexibilní formì. Ta sestává z nìkolika stránek textu, který mùže být doplnìn napø. o obrázky. Každá stránka konèí otázkou a student má na výbìr nìkolik možných odpovìdí. Vzávislosti na odpovìdi student postupuje v pøednášce k další stránce nebo je vrácen zpìt na stránku pøedchozí. Systém navigace záleží na konkrétních požadavcích a studijním materiálu. Po správné odpovìdi máme k dispozici tøi možnosti, jak bude student postupovat v naší pøednášce: 1. Normální - následuj plán pøednášky, asi nejobvyklejší možnost. Student postupuje tak, jak specifikujeme po konkrétní odpovìdi. Student tak postupuje logickou cestou od poèátku do konce celého textu. 2. Ukázat neprohlédnuté stránky - umožòuje používat pøednášku ve formì náhodnì se zobrazujících textových stránek s otázkou. Není stanovený žádný zaèátek ani konec a pokud zvolíme tuto možnost, nikdy se 11

14 studentùm neobjeví stejná stránka 2x. Dokonce ani v pøípadì, že student na kontrolní otázku odpovìdìl špatnì. 3. Ukázat nezodpovìzenou stránku - na rozdíl od pøedchozí možnosti umožní zobrazit znova tu stránku s otázkou, na kterou byla zvolena špatná odpovìï. U posledních dvou akcí mùže uèitel rozhodnout, jestli se budou používat všechny stránky v lekci nebo jen (náhodná) podmnožina. Student mùže celou pøednášku procházet opakovanì [Dvoøák, Navrátil, 2007]. Uvedené možnosti této studijní aktivity použijeme napø. k implementaci interaktivního návodu, objasòujícího vkládání a správu studijních materiálù do systému Moodle. Výchozím dokumentem pro sestavení pøednášky mùže být graficky znázornìna mapa jednotlivých stránek se vzájemným orientovaným propojením. Tyto orientované vazby realizují cesty, kterými student mùže materiál procházet. Následující obrázek je èástí takové mapy pro sestavení interaktivního materiálu. Obr. 1 Mapa interaktivního návodu [zdroj: Gangur M., Kvašòák E., 2006] Uživatel (studující) tohoto interaktivního návodu v každém kroku odpovídá na zadané otázky, a tyto odpovìdi ho smìrují dál interaktivním návodem k návodu požadované èinnosti. Zároveò návod hlídá logickou posloupnost krokù, které jsou systémem vyžadovány (napø. není možné upravovat kurz bez uspìšného pøihlášení se do systému). Studijní aktivita pøednáška navíc umožòuje v kterémkoliv místì návodu pøejít na libovolnou požadovanou stranu, což nenutí uživatele znovu a znovu procházet již osvojené známé postupy. Uvedený pøíklad naznaèuje možnost použití aktivity Pøednáška jako prostøedí pro implementaci jednoduché výukové hry. Jedním ze základních prvkù takové hry je pøíbìh pøetvoøený do jakéhosi scenáøe. Výsledkem takového scenáøe je právì uvedená mapa pøednášky (hry). Dalším z dùležitých prvkù výukové hry je jasný cíl, kterého mají hráèi (studující) dosáhnout prùchodem danou pøednáškou (hrou), a možnost soutìžit s ostatními (Gangur, 2005). Tato podpora v Pøednášce zatím není implementována. Studující øeší problémy a dle výsledkù pokraèují vyznaèenou cestou, ale dílèí výsledky nejsou zveøejòovány jako napø. v pøípadì testù. Tato možnost by jistì podpoøila užití Pøednáky jako prostøedí pro implementaci výukové hry. Podobným zpùsobem lze pro implementaci výukové hry použít celé prostøedí LMS Moodle. To vyžaduje implemenaci podmínìného prùchodu celým kurzem na základì splnìní postupných dílèích úkolù (testù apod.). Tento prvek zatím v systému Moodle implementován není. Závìr Ukázali jsme možnost využití studijní aktivity Test, implementované v LMS Moodle, ke konstrukci výukového (uèícího) testu pomocí aplikace principù programového uèení a konstrukci interaktivního návodu pomocí studijní aktivity Pøednáška. Navrhli jsme nové atributy nastavení Testu a testové úlohy jako zlepšení podpory použití principù programového uèení. Navržené vlastnosti více podpoøí interaktivní výuku pomocí uèícího testu. Stejnì tak v pøípadì aktivity Pøednáška navrhujeme její využití k implementaci jednoduchých výukových her a možné doplnìní funkcionality této studijní aktivity stejnì tak jako doplnìní funkcionality celého LMS Moodle pro podporu tvorby kurzù jako výukových her. THE USE OF PROGRAMMED LEARNING PRINCI- PLES FOR THE CONSTRUCTION OF STUDY ACTIVITIES IN ON-LINE COURSE Abstract: The article shows the options of LMS Moodle to construct the study activities using a programmed learning. Next, the opportunities of LMS extension by other elements which support the approach meant above and study activities construction lead to teaching game are considered. Keywords: E-learning. Programmed teaching. LMS Moodle. Test. Learning game. Literatura 1. [Dvoøák, Navrátil, 2007] DVOØÁK, M., NAVRÁTIL, M.: Moodle.cz - Rukovì tvùrce kurzù. [online][cit ] dostupné na id= [Gangur, 2005] GANGUR, M.: Hra ve výuce nebo výuka ve høe Sborník pøíspìvkù ze semináøe a soutìže elearning 2005, s , Hradec Králové: Gaudeamus ISBN [Prensky, 2001] PRENSKY, M.: Digital Game/-Based Learning. McGraw-Hill New York, ISBN [Votava, 2007] VOTAVA, J.: Základy teorie uèení [online] [cit ] dostupné na /skripta/kapitola.php?titul_key=64&idkapit ola=95 5. [Wleklinsky, 2007] WLEKLINSKY, N.: Skinner s Teaching Machine and Programmed Learning Theory [online][cit ] dostupné na hine.html [WikiPL] [online][cit ] RNDr. Mikuláš Gangur, PhD. Katedra statistiky a operaèního výzkumu Fakulta ekonomická ZÈU Hradební 22, Cheb Mikulas.Gangur@fek.zcu.cz RNDr. Eugen Kvašòák, PhD. Ústav lékaøské biofyziky a informatiky 3. lékaøská fakulta Univerzita Karlova Ruská 87, Praha 10 eugen.kvasnak@lf3.cuni.cz 12 Technológia vzdelávania

15 VYUŽITIE ADAPTÍVNYCH HYPERME- DIÁLNYCH SYSTÉMOV VO VÝUÈBE Jozef Kapusta - SR Abstrakt: Problematika adaptívnych hypermédií v sebe zahàòa ako technickú èas, t.j. potreba vyriešenia a implementácie adaptívneho systému, návrh adaptivity a štruktúry adaptívnych hypermédií, tak aj pedagogickú, t.j. nový fenomén výuèby e-learning, pedagogicko-psychologické aspekty tvorby materiálov pre podporu výuèby, osnovanie uèiva, efektivitu podania problematiky a pod. Na základe získaných poznatkov o súèasnom stave adaptívnych hypermédialnych systémov a existujúcich e-learningových kurzov chce Katedra informatiky vytvori e-kurzy zostavené pomocou adaptívnych hypermédií a vyhodnoti kvantitatívne a kvalitatívne ukazovatele (s využitím známych štatistických a vedeckých metód) aplikovania navrhnutých adaptívnych hypermédiálnych systémov v Blended learning forme výuèby v odbore Aplikovaná informatika. V èlánku predstavujeme projekt, pomocou ktorého chceme experimentom overi, èi e-kurzy zostavené pomocou adaptívnych hypermediálnych systémov sú v porovnanís klasickými e-kurzami efektívnejšie z h¾adiska èasu potrebného na prebranie daného uèiva študentmi vo vybraných predmetoch v odbore Aplikovaná informatika. K¾úèové slová: Adaptívne hypermediálne systémy. E- learning. E-kurzy. Úvod S prenikaním fenoménu internetu do vzdelávania pedagógovia èasto upozoròovali na jeho všeobecný charakter. Hypermediálnym materiálom chýbala personalizácia, priblíženie sa a prispôsobenie individuálnym potrebám používate¾a. Tento nedostatok sa pokúšajú pedagógovia odstráni aplikáciou adaptívnych systémov do hypertextových dokumentov. Prvé pokusy o vytvorenie adaptívnych hypermediálnych systémov boli preto motivované snahou oživi statické hypermediálne systémy. Tieto tendencie vyústili do vzniku špecifického typu aplikácií kombinujúcich hypermédiá, techniky modelovania používate¾ov a urèitú formu umelej inteligencie, ktorá prispôsobuje formu, ale tiež aj obsah hypermediálnych dokumentov na mieru každému používate¾ovi. Problematika adaptívnych hypermediálnych systémov Adaptívnymi hypermediálnymi systémami (ïalej AHS) sa myslia všetky hypertextové a hypermediálne systémy, ktoré odrážajú niektoré èrty používate¾a v modeli používate¾a a používajú tento model na prispôsobenie rôznych rysov vidite¾ného výstupu, ktorý je systémom poskytnutý používate¾ovi. Inými slovami, AHS by mal spåòa tri kritériá: mal by to by hypertextový alebo hypermediálny systém, mal by obsahova model používate¾a a mal by by schopný prispôsobi hypermédiá použitím tohto modelu. AHS sleduje správanie a charakteristiku konkrétneho používate¾a a na ich základe zostavuje a používate¾ovi poskytuje adaptovaný dokument. Pre svoju prácu potrebuje väèšina AHS pozna relevantné údaje o používate¾ovi. Tieto údaje poskytuje väèšine systémov samotný používate¾. Vo výuèbových adaptívnych systémoch sú to hlavne testy, dotazníky apod. Okrem informácií poskytnutých samotným používate¾om využívajú AHS aj automatický zber dát o používate¾ovi. Medzi automatický zber dát o používate¾ovi patrí napr. sledovanie èinnosti, ktoré spojenia a aký typ spojení používate¾ najèastejšie používa, ako dlho sa zdržiava v konkrétnych uzloch, ako aj poèet navštívení konkrétneho uzla a pod. Všetky tieto údaje sú uložené v tzv. modeli používate¾a (user model). Existujú aj AHS, ktoré od používate¾a nepožadujú žiadne informácie, a model používate¾a si vytvárajú iba na základe interakcií používate¾a so systémom. AHS zostavuje adaptovaný dokument pre konkrétneho používate¾a. Jeho vstupy sú hodnotami parametrov používate¾a a dátového zdroja dokumentu. Dátový zdroj dokumentu je rozdelený do blokov, ktoré pozostávajú z elementov. Element dátového zdroja môže by èas textu prezentovanej informácie, obrázok, ovládací prvok a pod. Je potrebné si uvedomi, že element dátového zdroja dokumentu je väèšou jednotkou ako napr. element znaèkovacieho jazyka XML. Tento jazyk sa èasto používa pre implementáciu dátového zdroja dokumentu, ktorý potom pozostáva z jedného alebo viacerých elementov XML. Problematika AHS v sebe zahàòa ako technickú èas, t.j. potreba vyriešenia a implementácie AHS, návrh adaptivity a štruktúry AHS, tak aj pedagogickú, t.j. nový fenomén výuèby e-learning, pedagogicko-psychologické aspekty tvorby materiálov pre podporu výuèby, osnovanie uèiva, efektivitu podania problematiky a pod. Práve v zavádzaní a implementovaní AHS do výuèby formou e-learningu vidíme nové možnosti skvalitnenia a zefektívnenia výuèby programátorsky orientovaných predmetov v študijnom odbore Aplikovaná informatika [1]. Projekt zameraný na využitie adaptívnych hypermediálnych systémov vo výuèbe Vbudúcom projekte, ktorý sa bude rieši na Katedre informatiky by sme sa chceli zamera na oblas vysokoškolského vzdelávania. Každá nová metóda výuèby je vhodná pre konkrétnu skupinu študentov. Nako¾ko je potrebné adaptova výklad uèiva študentom vysokej školy? Potrebuje študent vysokoškolského štúdia pri vzdelávaní personalizáciu obsahu a výklad uèiva a je vôbec vhodné individualizovanie uèiva na vysokej škole? Je pre študenta vysokej školy èasovo efektívnejšie štúdium kurzov na báze AHS alebo klasických e-learningových kurzov? Aj tieto otázky budú predmetom skúmania na experimentálnej vzorke študentov. Metodika a model e-learningového kurzu, hlavne návrh mechanizmu prispôsobovania, ako aj návrh konceptov a modelu aplikaènej domény budú navrhnuté za pomoci systému AHA! [URL 1], ktorý plánujeme implementova na KI. Tento systém slúži na tvorbu adaptívnych e-kurzov a je vyvíjaný na Eindhoven University of Technology. Najdôležitejšou èas ou budúcej práce bude práve vyhodnotenie kvantitatívnych a kvalitatívnych ukazovate¾ov aplikovania AHS do výuèby v odbore Aplikovaná informatika. Pre vyhodnotenie týchto ukazovate¾ov však bude potrebné splnenie nieko¾kých èiastkových cie¾ov: Pripravi e-learningový kurz, zostavený pomocou AHS z tematickej oblasti Aplikácie informatiky a programovanie a overi jeho efektívnos v zmysle didaktickej úèinnosti a èasu potrebného na prebranie daného uèiva. 13

16 Pripravi kvalitné (objektívne, reliabilné a validné) elektronické didaktické testy z tematickej oblasti Aplikácie informatiky a programovanie. Vyhodnoti všeobecný prínos navrhnutých AHS k rozvoju vyuèovania v tematickej oblasti Aplikácie informatiky a programovanie, respektíve teórie vyuèovania informatiky. Metodický postup riešenia projektu Pod¾a nášho názoru je otázne, èi je efektívnejšie preklada študentom vysokoškolského štúdia uèivo pomocou AHS alebo klasickou e-learningovou formou. Na tieto úèely chceme experimentálne overi e-learningové kurzy, zostavené pomocou adaptívnych hypermédiálnych systémov prostriedkami kvantitatívne orientovaného výskumu, využitím didaktických testov. Na riešenie tohto kauzálneho problému použijeme pravý experiment (pretest, posttest), kde údaje získame pomocou vytvorených didaktických testov a spracujeme analýzou kovariancie. Vprípade, že budú porušené predpoklady validity, konkrétne predpoklad o zhode regresie použijeme analýzu rozptylu uplatnenú na diferenèné skóre pretestu a posttestu. Ak údaje budú pochádza z neznámeho rozdelenia použijeme neparametrickú alternatívu na analýzu rozptylu jednoduchého triedenia - Kruskal-Wallisov test, resp. mediánový test. Stanovili sme si nasledovnú výskumnú hypotézu: E- learningové kurzy, zostavené pomocou adaptívnych hypermédiálnych systémov sú efektívne z h¾adiska èasu potrebného na prebranie daného uèiva v predmetoch zameraných na Aplikácie informatiky a Programovanie v kombinovanej forme bakalárskeho štúdia v odboroch uèite¾stvo akademických predmetov a v odbore Aplikovaná informatika. Vprípade, že výsledky budú v prospech experimentálnej skupiny, budeme testova, èi je štatisticky významný rozdiel medzi experimentálnou a kontrolnou skupinou v skóre testu a v èase potrebnom na prebranie daného uèiva. Ak preukážeme štatisticky významné rozdiely potvrdia sa nám tým naše výskumné hypotézy. Postupova budeme nasledovne: 1 Vytvorenie kontrolnej a experimentálnej skupiny 2 Vytvorenie kvalitných didaktických testov 2.1 Odhad objektivity 2.2 Odhad reliability 2.3 Odhad súbežnej validity 2.4 Nároènos (obtiažnos ) úloh 2.5 Identifikácia podozrivých úloh 3 Realizácia experimentálneho plánu 3.1 Realizácia pretestu v obidvoch skupinách 3.2 Podrobenie experimentálnej skupiny intervencii 3.3 Realizácia posttestu v obidvoch skupinách 4 Porozumenie údajom 4.1 Výpoèet popisných charakteristík a intervalov spo¾ahlivosti 4.2 Vizualizácia štatistík 4.3 Stanovenie nulových štatistických hypotéz 5 Overovanie validity použitých štatistických metód 5.1 Overenie predpokladov použitia analýzy kovariancie, analýzy rozptylu 6 Analýza údajov a interpretácia výsledkov 6.1 Analýza kovariancie, analýza rozptylu, resp. jej neparametrické alternatívy Hlavný prínos projektu Hlavný prínos pre teóriu vyuèovania informatiky vidíme v skvalitnení vyuèovacieho procesu, vo zvýšení jeho efektívnosti a obohatení o nové prvky ako sú hypermédia a personalizácia vyuèovania. Experimentom overíme, èi e-kurzy zostavené pomocou AHS budú v porovnaní s klasickými e-kurzami efektívnejšie z h¾adiska èasu potrebného na prebranie daného uèiva v predmetoch zameraných na Aplikácie informatiky a Programovanie v kombinovanej forme bakalárskeho štúdia v odboroch uèite¾stvo akademických predmetov a v odbore Aplikovaná informatika. Pre samotný experiment a tiež aj ako prostriedok pre modelovanie používate¾a v adaptívnom e-kurze je potrebné vytvorenie didaktických testov. Preto dôležitým prínosom sa javí aj vytvorenie kvalitných elektronických didaktických testov použitých v e-kurzoch, pretože sme posúdili ich kvalitu - objektivitu, reliabilitu a validitu. Keïže každú meraciu procedúru (a didaktické testy òou nepochybne sú) môžeme považova za kvalitnú iba vtedy ak je objektívna, reliabilná a validná. Nezanedbate¾ným prínosom práce bude aj sumarizácia teoretických poznatkov o e-learningu a AHS ako aj vyvodenie záverov a odporúèaní pre aplikáciu AHS vo vz ahu k teórii vyuèovania informatiky. Záver Napriek komplikovanosti tvorby a implementácie AHS, je predpoklad že problémy autorov a pedagógov neodradia od ïalšieho využívania tejto progresívnej technológie. Už v súèasnosti môžeme sledova posuny vo výskume AHS, kedy sa autori pri tvorbe materiálov zaèínajú zaobera nielen technickými vylepšeniami AHS, ale väèší dôraz kladú na implementáciu pedagogicko-psychologických koncepcií, napr. krivky uèenia, opakovania a zabúdania. EXPLOITATION OF ADAPTIVE HYPERMEDIA SYS- TEMS IN LEARNING PROCESS Abstract: The problem of adaptive hypermedia encompasses a technical part (e.g. an urgent need for solving and implementation of adaptive systems, model of adaptability and structure of adaptive hypermedia) as well as a methodological one (e.g. a new phenomenon of e- Learning, didactic and psychological aspects of material production, facilitation of the process of teaching and learning, concept of the study, designing of syllabus, effectiveness of setting up the problem solving task, etc.). On the bases of information acquired from the previous study of these systems, We would like to create a couple of adaptive e-courses and evaluate quantitative and qualitative indicators (using well-known statistic and scientific methods) of applying the suggested adaptive hypermedia systems in Blended learning form of study in the field of Applied Informatics. The paper presents a project that aims at experimentally verifying whether the courses created by means of adaptive hypermedia systems could be more effective than the classic e-courses from the point of view of time required by a learner to study whichever subject in the field of Applied Informatics. Keywords: Adaptive hypermedia systems. E-learning. E-courses. 14 Technológia vzdelávania

17 Literatúra [1] BIELIKOVÁ, M. - NÁVRAT, P. a kol.: Štúdie vybraných tém softvérového inžinierstva. Vydavate¾stvo STU, Bratislava: [2] DRLÍK, M. - ŠVEC, P.: Príprava a použitie e-materiálov v kombinovanej forme štúdia na KI FPV UKF v Nitre. In: elearn 2006 : zborník z medzinárodného seminára. Žilina: ŽU, 2006, s ISBN [3] MUNK, M.: Štatistické metódy on-line. In: Mladá veda: Zborník. Nitra: FEM SPU, ISBN X. (CD nosiè). [4] MUNK, M. - KLOCOKOVÁ, D.: Optimálny prístup k štatistickému spracovaniu pedagogického experimentu. In: Riadenie škôl po transformaènom procese III.: Zborník. Nitra : združenie SLOVDIDAC, ISBN (CD nosiè). [5] TURÈÁNI, M. - BÍLEK, M. - SLABÝ, A. - CYRUS, Pavel. Web as enviroment for project oriented science and technology education. In: 3. International Science Symposium Portorož Slovenia. Ljubljana: University of Ljubljana, s ISBN [6] VELART, Z. - ŠALOUN, P.: Výuka programování C++ v adaptivním systému AHA!. In: Technologie pro e- vzdìlávání ÈVUT FEL, Praha : 2006, str ISBN [7][URL 1] AHA! (Adaptive Hypermedia for All) - PaedDr. Jozef Kapusta Katedra informatiky, FPV UKF Nitra jkapusta@ukf.sk MULTIMEDIÁLNÍ VÝUKOVÉ OPORY V E-LEARNINGU Cyril Klimeš - ÈR, Zdenìk Svoboda - ÈR Abstrakt: Využitímultimédiív procesu vzdìláváníobnáší mimo jiné jejich poøízení, zpracování a distribuci. Klasické postupy zpracovánívšak nesplòujívšechny požadavky, které v souèasnosti klademe na modernívýukové materiály, a též nerespektujídnes hojnì využívané distribuèníkanály založené na ICT. Pøíspìvek popisuje alternativu pro zpracovánímultimédiíspoèívajícív použití zaøízení a technologie MediaSite pro tvorbu a prezentaci multimediálních výukových opor. Rovnìž budou prezentovány zkušenosti s využitím této technologie v e-learningu. Klíèová slova: Multimédia. E-learning. MediaSite. Úvod S potøebou kvalitních distanèních výukových opor v e- learningové výuce roste význam multimédií. Je známo, že multimediální forma prezentace výukových materiálù je mnohem úèinnìjší na uchování si znalostí z vyuèované problematiky. Vytváøení kvalitních multimediálních výukových opor však vyžaduje øadu profesionálních dovedností, které jsou mnohdy nároèné pro bìžného autora a pedagoga. Klasická výuková opora sestává z textové èásti vytvoøené napø. dle metodiky Národního centra distanèního vzdìlávání. Klasická multimédia dodávaná k této opoøe navazují na jednotlivé èásti klasické opory video a audio záznamem pøednášky pedagoga a jeho prezentace napø. v PowerPointu. Student pak má k dispozici nìkolik studijních materiálù a synchronizaci navazujících èásti si provádí sám, pøièemž nemusí být tato synchronizace správná. Struktura multimediální výukové opory je tedy dány souborem distribuovaných elektronických materiálù mající statické a dynamické prvky. Obr. 1 Do skupiny statických prvkù patøí klasický distanèní text, doplnìný obrázky, rùznými schématy, grafy apod. Mnohdy je pro jednodušší orientaci doplnìn presentacemi. Dynamické prvky pøedstavují multimediální èást elektronické opory. Mezi nì patøí: multimediální pohybová animace (napø. bìžící èlovìk, pohybující se kyvadlo, otáèející se zemìkoule) pøípadnì doplnìná o zvukový doprovod, multimediální interaktivní prvek (nìco se dìje, když na nìco kliknete), videosekvence (krátké ilustraèní video), zvuk (mluvené slovo, hudba), online aplikace (program, který pøímo na webu nìco demonstruje, umožòuje napø. nìco vypoèítat, znázornit), nebo JAVA aplet. Do skupiny dynamických èástí elektronických opor øadíme také verifikaèní a evaluaèní aparát materiálu. Verifikace je realizována rùznými otázkami, úkoly, testy a probíhá ze strany vyuèujícího ke studentovi. Evaluace probíhá ze strany studenta k vyuèujícímu. Studenti hodnotí anonymnì své studium, úroveò materiálù, pøístup pedagoga apod. Pro evaluaci se používá napø. online evaluaèních dotazníkù. Podpora evaluaèních nástrojù v poslední dobì roste rychleji než verifikace. Multimediální výuková opora pøedstavuje funkèní spojení textu a multimedií pro dosažení efektivní podpory studia. Je postavena na prokázané delší retenci znalostí v pøípadì aktivace více smyslového vnímání. Samostatným velkým problémem je efektivní tvorba multimediálních výukových opor a to právì z pohledu synchronizace video a audio záznamù, prezentací a èástí distanèní výukové opory, tedy synchronizace statických a dynamických prvkù. 15

18 Bìžný výrobní postup pøi zpracování multimédií (typicky audia a videa) je založen na existenci zdrojových materiálù v odpovídajícím formátu (nejlépe digitálním) a scénáøe, který tyto vstupní materiály odpovídajícím zpùsobem propojuje a definuje podobu výsledného produktu. Tyto vstupní podklady jsou však nutné pøi použití jakéhokoliv postupu. Vstupy jsou dále zpracovány v editaèním softwaru, jehož kvalita urèuje, co vše je možné ve scénáøi použít a jak kvalitní bude výstupní produkt. Samotný postup zpracování vlastnì znamená pøepis scénáøe do editaèního nástroje. Po vložení celého scénáøe je možné s celkem dále pracovat a upravovat jej (tzn. upravovat scénáø). Následujícím krokem je volba vhodného výstupního formátu (napø. rozlišení videa), který musí korespondovat s pøedpokládaným distribuèním kanálem. Voptimálním pøípadu by mìl být výstupní formát autoadaptivní, umožòující optimální využití pøenosových cest používaných koncovými uživateli. Vdnešní dobì je jasné, že preferovány jsou formáty digitální, obvykle s významnou kompresí, které umožòují pøenos po datových sítích. Výsledkem èinnosti klasického editaèního programu je kompaktní celek, který je možno prezentovat studentùm na VideoCD nebo DVD. Scénáø se tak stává neoddìlitelnou souèástí výsledného produktu. Kompaktnost výsledného produktu zamezuje opìtovnému užití mediálních dat a pøi použití bìžných formátù digitálního videa je problematická i otázka interaktivity výsledného produktu. Je sice pravdou, že jistý prvek interaktivity je možné objevit napø. u DVD èi standardu VideoCD (èlenìní na kapitoly, možnost pøepínání mezi nimi), avšak ve srovnání napø. s WWW a jeho interaktivními možnostmi je tento prvek interaktivity zanedbatelný. To vede k úvahám o jiných postupech umožòujících lepší integraci videa a stávajících distribuèních nástrojù a postupù. Druhý úhel pohledu na stejný problém mùže být právì z pozice stávajících digitálních distribuèních kanálù, jako napø. WWW. Právì u této služby totiž citelnì chybí možnost efektivnì pracovat s èasovou osou, kterou mají naopak dobøe propracovanou nástroje pro práci s videem, což je opìt dùvod k úvahám o zmìnì pøístupu. Stále ale platí, že nejdøíve musíme multimediální obsah nìjak zaznamenat, pak zpracovat a nakonec jej teprve dostat (publikovat) na web. Je to øada vysoce odborných èinností, vyžadujících znaèné znalosti, dovednosti, zkušenosti i tvoøivost, drahé technické a programové vybavení a zejména množství èasu na zpracování a výsledek. Nový zpùsob tvorby multimediálních studijních opor Zamìøme se nyní na jednu z klasických situací v e-learningu. Máme zájem distribuovat studentùm uèivo založené na klasické pøednášce pedagoga. Jsou k dispozici videosekvence se záznamem vystoupení pedagoga a kromì nich i podpùrné materiály v podobì snímkù prezentace nebo z vizualizéru. Kromì toho by bylo vhodné mít možnost doplnit tyto dva zdroje o textové informace z distanèní výukové opory, pøípadnì umožnit uživatelùm interaktivnì získat doplòkové informace pøímo z prostøedí WWW. Tento úkol lze øešit využitím speciálního zaøízení pro tvorbu a prezentaci multimédií. Takové zaøízení by vytváøelo v prostøedí pøehrávaèe nìkolik oken, které jsou pomocí nìkterého znaèkovacího jazyka synchronizovány. Napø. pravá èást okna je vymezena pro slidy prezentace, levá je rozdìlena do tøí èástí: videozáznam pedagoga, textové informace a navigaèní lišta pro interaktivní funkce. Rozdíly oproti výše uvedenému klasickému postupu práce s multimédii a tímto novým multimediálním zaøízením jsou pøedevším tyto: Zjednodušená a automatizovaná práce s jednotlivými zdroji dat (multimediálními, textovými, VGA atd.). Výsledná prezentace tak mùže kombinovat rùzné formy sdìlování. Zesynchronizování všech zdrojových dat a jejich distribuce v jednom balíèku. To znamená, že vstupní soubory nemusí být upravovány a lze je použít nìkolikanásobnì v rùzných prezentacích stejnì jako scénáøový soubor (s malými obmìnami). Vytváøí se pouze doèasná vazba mezi mediálními soubory. Prakticky nulové nároky na dodateèné zpracování po pøednášce tzv. postprodukci. Možnost interaktivity. Je umožnìna jak exaktní práce s èasovou osou prezentace, tak zapracování interaktivních prvkù založených na spolupráci s uživateli. Velmi dobrá integrace s prostøedím WWW. O výsledných produktech pak již mùžeme hovoøit jako o vícedruhových resp. hypermédiích. Možnost publikace výsledného vzdìlávacího modulu pøímo pøes web (on-line), z mediálního serveru na vyžádání nebo v nespøaženém režimu na kompaktním nosièi (CD-ROM nebo DVD). MediaSite Technické zaøízení MediaSite je vyrábìné spoleèností SonicFoundry Inc., kde se rozhodli uèinit pøítrž nejistým výsledkùm. Vymysleli, zkonstruovali a vyrobili systém nazvaný MediaSite. Jedná se o vyváženou sestavu technického a programového øešení, která uživateli automaticky dodává na stisknutí tlaèítka hotové multimediální prezentace urèené jak pro web, tak pro pøenos v rámci místní poèítaèové sítì. Uživatel nemusí rozumìt ani zpùsobùm publikace a pøesto jsou výstupem z MediaSite vždy naprosto profesionální webové stránky. Zaøízení dokonce umožòuje i pøímé vysílání živého pøenosu právì probíhající pøednášky, operace nebo vìdeckého pokusu do webu a jeho sledování na intranetu nebo Internetem na libovolném místì na svìtì. Celý systém MediaSite sestává ze záznamového zaøízení (tzv. MediaSite Recorder). Záznamové zaøízení - Recorder je dodáván buï pro stabilní instalaci do rámu s dalšími audiovizuálními zaøízeními nebo v mobilním snadno pøenositelném provedení urèeném do terénu. Souèástí celého systému je ještì SW nazvaný LX Server. Jedná se o specializovaný webový publikaèní systém, který se nainstaluje na urèený webový server standardu MS-IIS. Tato èást zajiš uje programovou obsluhu ukládání, výbìru a pøehrávání multimediálních záznamù (tzv. LX Server). LX Server umožòuje navíc k vytváøeným pre- 16 Technológia vzdelávania

19 zentacím pøidat další dùležité údaje - metadata, jako popisku obsahu prezentace, odkazy na prezentující osoby, jejich životopisy, kontaktní údaje, webové stránky a dále odkazy na související zdroje na internetu. Producenti mohou na webové stránky umístit on-line ankety, které umožòují divákùm hlasovat a i pøímo vidìt výsledky hlasování na webu. U moderovaných prezentací je možné i zasílat on-line ové dotazy v prùbìhu diskuze. Jak se z nahrávaných dat stane multimediální webová prezentace? Recorder tedy zaznamenává data z probíhající události (prezentace, pøednáška, školení, apod.). Zaznamenaná data se pøenášejí na LX Server v jednom z nìkolika možných režimù: off-line, kdy jsou data ukládána na Recorderu a na server se pøenesou až v okamžiku, jejich propojení. To je vhodné hlavnì pro nahrávání událostí v situacích, kdy není k dispozici pøipojení na internet. on-line kdy je Recorder propojen s LX Serverem.V tom pøípadì je možno zvolit i variantu: on-line streaming, kdy jsou data živì streamována k divákùm na internetu. Na LX Serveru urèený správce mùže pøedem nastavit požadovaný vzhled a umístìní jednotlivých prezentací do urèených kategorií, takže v momentì pøenosu dat se tato automaticky na webu umístí a podle požadovaného vzhledu zobrazí. Obsluha již nemá s jejich zpracováním žádnou práci. Výsledkem jsou profesionálnì vyhlížející webové stránky, které nabízejí i další funkènost pro uživatele (diváky i producenty ). Pro další zpracování mohou mít producenti prezentací kromì výsledkù anket k dispozici i podrobné statistiky pøístupù, vèetnì domén, ze kterých jsou prezentace sledovány. K prohlížení takto vytvoøených prezentací pak koncovým uživatelùm - divákùm již staèí jen bìžný webový prohlížeè používaný na jejich poèítaèi. zaznamenat na záznamník Mediasite, doplnit ji o identifikaèní údaje a pøípadná metadata a vybrat požadovaný zpùsob distribuce: pøímým pøenosem do webu, uložením na server nebo záznamem na datový nosiè. Na konci pøednášky pak mùžeme pøímo distribuovat její záznam v kvalitním podání s vícedruhovými medii.na DVD nebo CD-ROM. Vpøípadì zájmu nebo potøeby je samozøejmì možné výsledný záznam editovat nebo upravovat. RICH MEDIA SUPPORTED E-LEARNING Abstract: Rich media suported teaching means beside its creation and processing its effective distribution as well. Traditional methods however does not comply with technology centered learning objects and modules and are hardly suitable for todays prevailing ICT based distribution channels. For fast and efficient on line education the new corresponding methods have to be utilized. This presentation describes possible way how to integrate rich media into demanding on- line higher education courses through Mediasite system application. First hand experience with learning objects production and distribution in Ostrava University will be given together with appropriate user observations. Keywords: Multimedia. E-learning. MediaSite. Literatúra 1. KLIMEŠ, C.: LearnigSpace v distanèním vzdìlávání oboru Aplikovaná informatika na Ostravské univerzitì v Ostravì. In: Technológia vzdelávania. XII è. 5/2004, str. 9-12, SLOVDIDAC. ISSN X. 2. KLIMEŠ, C.: Úloha a architektura portálových øešení LMS systémù v distanèním vzdìlávání. In: Technológia vzdelávania. XIII è. 5/2005, str. 4-7, SLOVDIDAC. ISSN X. 3. KLIMEŠ, C.: E-learning v dovednostním uèení. In: Technológia vzdelávania. XIV è. 4/2006, str. 3-6, SLOV- DIDAC. ISSN X. Doc. Ing. Cyril Klimeš, CSc. Pøírodovìdecká fakulta Ostravská univerzita v Ostravì 30. dubna Ostrava, Èeská republika cyril.klimes@osu.cz Obr. 2 Závìr Zavedení multimediálních výukových opor do e-learningu s využitím MediaSite nepøedstavuje složitý problém. Staèí tradièním zpùsobem pøipravenou pøednášku Autori príspevkov: MÁRIA BIELIKOVÁ, PETR ŠALOUN MARTIN DRLÍK MIKULÁŠ GANGU, EUGEN KVAŠÒÁK JOZEF KAPUSTA CYRIL KLIMEŠ, ZDENÌK SVOBODA Ing. Zdenìk Svoboda, CSc. Manta s.r.o. Na Pankráci Praha 4, Èeská republika svoboda@manta.cz

20 Šéfredaktor: PhDr. ¼ubomír Pajtinka - Redakcia a jazyková úprava: Mgr. Zuzana Fráterová - Redakèná rada: Prof. Ing. Ján Bajtoš, CSc., PhD., Prof. PhDr. Martin Bílek, PhD., Prof. Ing. Pavol Bohony, CSc., Doc. RNDr. Beáta Brestenská CSc., Prof. Ing. Dušan Drienský, CSc., PhD., Mgr. Zuzana Fráterová, Prof. PaedDr. Alena Hašková, CSc., PaedDr. Michal Kovaèic, PaedDr. Jozef Kuzma, PhD., Mgr. Štefan Ligas, PhD., Prof. Ing. Peter Plavèan, CSc., Doc. Ing. Jozef Polák, CSc., Prof. PhDr. Gabriela Porubská, CSc., Doc. RNDr. Vladislav Rosa, CSc., PhDr. Viera Skoumalová, Prof. PaedDr. Gabriel Švejda, CSc., Prof. Ing. Milan Turèani, CSc., Prof. PhDr. Miron Zelina, DrSc., Preklady: Prof. PaedDr. Alena Hašková, CSc., Vedeckí garanti: Prof. Ing. Tomáš Kozík, DrSc., (SR), Dr. Kis-Tóth Lajos, PhD. (Maïarsko), Prof. Ing. Dr. Adolf Melezinek (Rakúsko), Doc. Ing. Jozef Polák, CSc. (SR), Prof. Dr. Georg Wodraschke (Nemecko). Adresa redakcie: SLOVDIDAC, P.O. BOX 53 B, Tel.: , , jpolak@ukf.sk Vydavate¾ a distribútor: Združenie SLOVDIDAC, P. O. BOX 53B, Nitra - Bankové spojenie: ¼udová banka, a.s. poboèka Nitra, è. ú.: /3100 vychádza 10 èísiel do roka - Vytlaèila: fy GARMOND Nitra, Rukopis è. 5/2007 zadaný do sadzby Registrovaný pod èíslom 708/92 - ISSN X èasopis je vydávaný s dotáciou MŠ SR. Podávanie RaZ v uzavretom obale pod èíslom 3003/2003. Vydané dòa 1. X